Lidé by si měli uvědomit, že dům budou užívat desítky let. Šetřit na něčem, jako je počátek stavby a základy se tedy může hrubě nevyplatit na hodně dlouho dopředu. Vytyčení jednak nemůže být provedeno svépomocí, ale hlavně je to něco, z čeho celá stavba pak vychází. Oceňuji tedy zmínku o tom, že by vytyčení měl provádět jen odborník, protože stejně bude potřeba při kolaudaci doložit dokumentaci o provedeném vytyčení odborníkem. Z videa to není úplně jasné, ale doporučil bych všem stavebníkům místo vytyčení laviček raději si nechat provést dvojí vytyčení. Je skutečně lepší nejdříve si nechat vytyčit výkopy a po jejich vyhrabání a zalití betonem mít už domluveného nejlépe stejného geodeta na přesné vytyčení polohy šalovek. I když to stojí o pár set víc, tak se tím ušetčí velké množství možných problémů od ze všech stran lavičkami obehnané stavby, což výrazně omezuje pohyb a možnosti manipulace s technikou v jejím okolí, až po možnost, že se nějaká lavička pohne, na což bez měřicí techniky mnohdy stavebník nemusí hned přijít. Vytyčení rohů šalovek přímo na zalité pasy a vyznačení jejich polohy nastřelovacími hřeby do betonu tohle všechno v podstatě vylučuje. Navíc pak stavebník nemusí vůbec tahat provázky po stavbě, aby našel její roh. Ten je totiž při dvojím vytyčení vyznačen přímo. Dvojí vytyčení tedy není jen jednodušší pro geodeta, ale ušetří spoustu starostí i samotnému stavebníkovi. Po dobrém a přesném postavení základové desky už si skutečně může stavebník polohu zdí na ní jen jednoduše odměřovat metrem od jejích hran. Geodeta tedy bude potřebovat až na zaměření skutečného provedení stavby, které se u rodinných domů nahrazuje rovnou geometrickým plánem (jež ale slouží i pro pozdější vklad stavby do KN) a případně pokud to je v té oblasti požadováno a ještě to není uděláno, tak na zaměření přípojek inženýrských sítí.
Pokud se nepletu, tak již několik let u běžných RD žádná kolaudace neprobíhá a hlásíte úřadu pouze dokončení stavby, aby se stavba zanesla do KN a dostali jste číslo popisné. Po dokončení stavby je ale nutné ji nechat odborně zaměřit, kvůli záznamu do KN. Nejsem si jistý, jestli nějaký úřad kontroluje podrobně všechny doklady o stavbě, tedy i doklad o vytýčení základů stavby, nebo že by někdo chodil na váš pozemek a přeměřoval to na centimetry. Samozřejmě vytyčit stavbu nepřesně může být v budoucnu problém. Podle současných předpisů nebo doporučení odborníků ale v současnosti platí, že máte pozvat geodeta na zaměření pozemku při koupi, pak nechat vytýčit podzemní sítě než hrábnete do země, pak vytýčit hotové přípojky inž. sítí, pak roh základů (nejlépe na milimetry hřebíkem, který hned po odjezdu geodeta a zahájení zemních prací vyhodíte :-) ), pak zaměření hotové budovy. Každé zaměření stojí tak 3tis.
Lidé by si měli uvědomit, že dům budou užívat desítky let. Šetřit na něčem, jako je počátek stavby a základy se tedy může hrubě nevyplatit na hodně dlouho dopředu. Vytyčení jednak nemůže být provedeno svépomocí, ale hlavně je to něco, z čeho celá stavba pak vychází. Oceňuji tedy zmínku o tom, že by vytyčení měl provádět jen odborník, protože stejně bude potřeba při kolaudaci doložit dokumentaci o provedeném vytyčení odborníkem.
Z videa to není úplně jasné, ale doporučil bych všem stavebníkům místo vytyčení laviček raději si nechat provést dvojí vytyčení. Je skutečně lepší nejdříve si nechat vytyčit výkopy a po jejich vyhrabání a zalití betonem mít už domluveného nejlépe stejného geodeta na přesné vytyčení polohy šalovek. I když to stojí o pár set víc, tak se tím ušetčí velké množství možných problémů od ze všech stran lavičkami obehnané stavby, což výrazně omezuje pohyb a možnosti manipulace s technikou v jejím okolí, až po možnost, že se nějaká lavička pohne, na což bez měřicí techniky mnohdy stavebník nemusí hned přijít. Vytyčení rohů šalovek přímo na zalité pasy a vyznačení jejich polohy nastřelovacími hřeby do betonu tohle všechno v podstatě vylučuje. Navíc pak stavebník nemusí vůbec tahat provázky po stavbě, aby našel její roh. Ten je totiž při dvojím vytyčení vyznačen přímo. Dvojí vytyčení tedy není jen jednodušší pro geodeta, ale ušetří spoustu starostí i samotnému stavebníkovi.
Po dobrém a přesném postavení základové desky už si skutečně může stavebník polohu zdí na ní jen jednoduše odměřovat metrem od jejích hran. Geodeta tedy bude potřebovat až na zaměření skutečného provedení stavby, které se u rodinných domů nahrazuje rovnou geometrickým plánem (jež ale slouží i pro pozdější vklad stavby do KN) a případně pokud to je v té oblasti požadováno a ještě to není uděláno, tak na zaměření přípojek inženýrských sítí.
Pokud se nepletu, tak již několik let u běžných RD žádná kolaudace neprobíhá a hlásíte úřadu pouze dokončení stavby, aby se stavba zanesla do KN a dostali jste číslo popisné. Po dokončení stavby je ale nutné ji nechat odborně zaměřit, kvůli záznamu do KN. Nejsem si jistý, jestli nějaký úřad kontroluje podrobně všechny doklady o stavbě, tedy i doklad o vytýčení základů stavby, nebo že by někdo chodil na váš pozemek a přeměřoval to na centimetry. Samozřejmě vytyčit stavbu nepřesně může být v budoucnu problém. Podle současných předpisů nebo doporučení odborníků ale v současnosti platí, že máte pozvat geodeta na zaměření pozemku při koupi, pak nechat vytýčit podzemní sítě než hrábnete do země, pak vytýčit hotové přípojky inž. sítí, pak roh základů (nejlépe na milimetry hřebíkem, který hned po odjezdu geodeta a zahájení zemních prací vyhodíte :-) ), pak zaměření hotové budovy. Každé zaměření stojí tak 3tis.
Ooo zedels
Excelentní komentář!
Video je super, ale jak to funguje se zjištěním správné výšky, respektive zasazení domu do terénu?
V ČR máme výškové body stabilizované a od těch Vám geodet určí výšku (od toho bodu měří výšky až k Vám). Určí vám tedy na pozemku výšku "nuly"