OK Třískalova - odlehčení 12.7. 2024 (Brno - Lesná)

Dokumentace odlehčení v odlehčovací komoře Třískalova na kombinovaném kanalizačním kmenovém sběrači C08 v Brně - Lesné dne 12. července 2024.
Odlehčovací komora Třískalova je typu vírový separátor. Je to jediná odlehčovací komora tohoto typu v celém Brně a jako ostatní odlehčovací komory je celkově pod zemí. Její stavba proběhla kolem roku 1997 zároveň s projektem tunelu Ponávky za účelem zvýšit kapacitu hlavní stoky z Lesné, která se už od OK Třískalova nazývá stokou C08. Do té doby totiž všechna voda z Lesné letěla z kopce stokou C08 a nejbližší odlehčovací komora (dále jen OK) byla Cimburkova. Díky OK Třískalova se při významnější srážkové události většina vody odlehčí do Ponávky a nepřetěžuje už tak dost zatíženou stoku C08 dále dolů po toku. Pro bližší informace ohledně tohoto místa můžete zhlédnout mé předchozí dešťové video z této OK, které jsem udělal trochu na styl úvodního k záchytům dešťů na tomto místě a je tam více informací ohledně toho, jak tato komora funguje. Také můžete zhlédnout starší, prozkoumávací video z této OK a nebo nemalý počet videí na kanálech kolegů průzkumníků z Brna.
Po nepovedených pokusech zachytit tady odlehčení (v roce 2024 byly celkem 3 a videa vznikly z druhého a třetího pokusu, který je v tomto videu) se na místo vydávám dne 12.7., kdy se očekával přechod studené fronty klasicky letně od jihozápadu. Načasování, už jako potřetí během léta 2024 (a to jsme se tehdy ještě nedostali ani do jeho půlky) bylo dokonalé a podmínky taky. I vývoj bouřek začal stejně. Nejprve se tvořily izolované buňky v jižních Čechách, explozivně dorůstající rozměrů supercel. Společně s odpoledním posunem studené fronty na západ se díky výškovému proudění postupně rozvíjely a spojovaly do organizovaného komplexu s pohybem na západ až severozápad. Pokud je proudění příliš na sever, potom se může stát něco jako při minulé frontě tohoto charakteru - 30.6. 2024 - kdy se čelo bouře různě trhá a deformuje a na jednom místě tak může napadnout do 10mm srážek a na druhém kvůli několika srážkovým balíkům na čele bouřky za sebou i ke 100mm (to se tehdy stalo v poměru Brno - Zlín). Naštěstí tentokrát nejsilnější pásmo nikam neuteklo. Část bouře, kterou jsem tak nedočkavě vyhlížel z Brna, se opravdu stala aktivní v očekávanou dobu na očekávaném místě na hranicích s Rakouskem. Když komplex takto "probublá" dostatečně nízko a jeho ostatní části nevykazují známky oslabení, je jasné, že jen tak neumře. Už tak výrazné pásmo se přestavělo do krásné hradby, v některých místech určitě s parametry bow echa a zamířilo si to k Brnu.
Mezitím jsem vyčkával poblíž tramvajové smyčky Čertova rokle, kde jsem si našel parádní čekací místo. Ke komoře to není daleko. S blížící se pouřkou jsem vyrazil k ulici Třískalova. Před překročením Okružní ulice už se čelo bouře hnalo nad město, v Králově Poli byl z dálky vidět zvedající se prach a postupující srážková stěna. Na čele bouře byl slabší shelf cloud a solidní náraz větru. S prvními kapkami jsem slezl dolů do OK Třískalova a započalo čekání na přítok první dešťové vody. Netrvalo dlouho a přes všechny šachty začala propadávat dešťová voda a kde si vzadu v přítoku započalo charakteristické hučení přípojek. Ze začátku bylo navyšování hladiny v centrální komoře, kde se tvoří separační vodní vír, pozvolné. Po pár minutách přišla nepatrná vlnka - rychlé nastoupání hladiny do úrovně počáteční tvorby víru. Asi jako to bývá při běžných trochu silnějších přeháňkách. Od té chvíle se průtok rychle zvětšoal a další výrazné nastoupání hladiny způsobilo zahlcení škrtící tratě DN 400. Potom už se finální vír zformoval neskutečně rychle a během momentu hladina dosáhla okének v norné stěně do galerie přelivu. Samozřejmě jsem se nevyhnul klasickému zmatkování, zda zvládnu stát ve vodě v rohu u přelivné hrany, nebo by bylo vhodnější se držet stupaček. Do toho jsem nevěděl, co dřív točit, větracím okénkem z RK s etaké valila voda a všechno tohle jsem tam viděl na vlastní oči poprvé. Pak se situace uklidnila, našel jsem si místo na stání tak, aby se případně dalo rychlůe zachytit stupaček, ale vůbec to nebylo tak dramatické. Nejde však opomenout, že už na začátku přepadového prostoru, kde jsem stál, bylo vody skoro po kolena. V odlehčovací stoce se tak mohlo valit i přes 5000l/s, ne-li více mohlo být v příchozí stoce. Odlehčování trvalo docela dlouho, i přes menší změnu plánu kvůli podtlaku v komoře a nemožnému otevření poklopu se nakonec podařilo odlehčení natočit i z šachty k nátoku do spadiště do tunelu říčky Ponávky. Těsně po skončení odlehčení také vznikl záběr na rozbouřenou vodu v rozdělovací komoře, propláchnuté obtokové potrubí z horní galerie a z téže úrovně stavby vzikly i krásné záběry na postupný pokles hladiny a zmenšující se vír. Oslavení úspěšné akce nízkorozpočtovým energeťákem nesmělo chybět. Pak jsem ještě vyrazil na obhlídku přelivu Ponávkly do stoky C před nátokem do její štoly. Odlehčila se.
Na třetí pokus, ale za jedno léto. Další úspěch krásné bouřkové sezóny 2024!