Ztracené opevnění staré Prahy: Zapomenuté bojové věže
HTML-код
- Опубликовано: 5 сен 2024
- Když Karel IV. založil Nové město pražské, rozkázal staroměstským zbourat hradby. Ti jeho rozkaz úplně nesplnili ani po 670 letech. Pojďme se podívat do zapomenutých obranných věží, které měly ochránit Prahu před nájezdníky a jsou dnes úplně zapomenuté.
Dobrý den pane Mareši. Je trošku ironie, že ta věž "v lepším stavu" byla donedávna v mnohem horším stavu a byly tam krabice s nepotřebnými papíry. Když tam moje máma pracovala, byl jsem se tam kouknout a bylo mi dost smutno. Buďme rádi, že památkáři našli v policejních kapsách peníze na záchranu. Bylo už dost na mále. Díky za hezké video.
Zajímavé info. Jinak si pamatuju před pár lety na ČT v pořadu "Z Metropole" kde právě o těchto věžích v Bartolomějské byla reportáž s de facto podobnými informacemi, pamatuju si i na zmínku o Havlíčkovi drženým zde před cestou do Brixenu.
@@marcokoehler8832 Ano, to proběhlo. Jaké jiné informace by k věžím měly být? Tam se toho moc víc vyzkoumat nedá.
Diky za dalsi zajimave video!
Super👍👍😁 Karel
Parádní.
Zajimavé je to dekorativní okno, takzvané kasulové (podle tvaru kněžského roucha). Podobná okna je možno nalézt na mnoha církevních stavbách vrcholného baroka, například hned v Bartolomějské na kostele sv. Bartoloměje. Na světských stavbách obvyklé nejsou.
Nič o tom síce neviem, ale ak by som mal hádať, tak by som tipoval, že ďalšou zachovalou vežou opevnenia Starého města bude veža kostola Svatého Martina ve zdi.
To máte pravdu. Tedy chvíli to byl kostel ve zdi, pak to zase kostel vůbec nebyl a teď je to "jakoby kostel", ale pořádají se tam koncerty.
@@vladabocanek3703 U sv. Martina normálně fungují evangelíci...
Kostel sv. Martina ve zdi se nachází nedaleko Národní třídy v Praze. Původně zde stála osada Újezdem sv. Martina, která byla ve třináctém století při stavbě městských hradeb rozdělena na dvě části. Ta větší část se nacházela vně hradeb na území pozdějšího Nového Města, menší část i s kostelem byla součástí Starého Města. Odtud pochází také zvláštní název "ve zdi" - protože se samotný kostel svou jižní stěnou dotýkal hradební zdi, dostal později název kostel sv. Martina ve zdi. V sousedství se totiž nacházela městská brána, zvaná branou sv. Martina.
Kostel byl původně postaven v románském slohu. Za vlády Karla IV. se mu však dostalo gotické přestavby, při které byla postavena hranolová věž. Mezi léty 1360 až 1370 bylo presbyterium zaklenuto žebrovou klenbou, která je považována za jednu z nejstarších tohoto typu u nás. Žebra klenby vyrůstají z konzol zdobených maskami, svorníky zdobí růže a hvězda. Pozdně gotická přestavba, tedy dnešní podoba kostela, byla dokončena až kolek roku 1488. V roce 1678 kostel postihla ta tragédie, že vyhořel. V důsledku požáru došlo k přestavbě celé horní části věže. Dalším zlomovým rokem byl rok 1784, kdy byl kostel zrušen a přeměněn na skladiště, byty a obchody.
Po první světové válce získala kostel do dlouhodobého pronájmu Českobratrská církev evangelická, jejíž péčí byla v nedávných letech provedena generální oprava objektu, spojená s archeologickým výzkumem. Kolem kostela se po staletí rozkládal hřbitov. Připomíná ho pamětní deska členů významné sochařské rodiny Brokofů, pohřbených zde v 18. století, zasazená na vnější stěně presbyteria. Několik původních náhrobních kamenů je umístěno uvnitř kostela.
...a ešte si zašpekulujem...
Čo potvrdzuje moju teóriu?
1 - veža kostola už na pohľad vyzerá, že ku kostolu nepatrí
2 - veža je v správnej vzdialenosti od posledných dvoch dochovaných veží. Ak predpokladáme, že vzdialenosti medzi vežami boli rovnaké, tak práve v mieste veže kostola by sa mala skutočne veža opevnenia nachádzať.
3 - vraj sa postavila za vlády Karla IV. Asi na nej nie je výrobný štítok, však? Spomína sa tu, že opevnenie slúžilo iba cca 100 rokov a potom ho nariadil Karol IV zbúrať. Čiže z nášho pohľadu pochádza takmer z rovnakého obdobia. Par desaťročí hore-dole. Poznám oveľa väčšie omyly historikov a archeológov v datovaní stavieb. Stále je to to isté obdobie.
...a teraz neviem, naozaj táto teória pôvodu veže doteraz nikoho nenapadla? Neverím. Možno nájdeme zdroje, kde sú aj lepšie argumenty ako som tu práve vymyslel ja.
@@roirenaud2695 Nástěnku jsem viděl, leč já se nevyznám v evangelících. Jestli oni dovolují pořádat v kostele koncerty - prosím. Já se v jejich pravidlech opravdu nevyznám.
Nemáte tušení, kde byli nějaké další věže. Asi mne jedna napadá
Podle mě už žádné další původní zachované nejsou. Ale Prašná brána bude nejspíš v místě další z věží, ale je mladší.
@@xsc1000 Jasně, takto vcelku dochované věže už žádné nejsou, ale je pravděpodobné, že části některých věží- základy atd. můžou být obestavěné některými pozdějšími stavbami- paláci a měšťanskými domy Starého Města. V těch dobách nebylo tak snadné tak masivní stavbu srovnat se zemí a tak se často některé části starších staveb ponechaly a využily jako součást stavby nové. Takhle se třeba dochovaly některé starší obranné věže na Pražském Hradě. Zvenku už bychom je dnes nepoznali, jak jsou obestavěné renesančními a barokními paláci, ale v tvaru některých místností uvnitř těch paláců historikové architektury našli mnoho konstrukcí z románské doby, které sloužily jako obranné věže nebo hradby.
Památkový katalog už další dochované věže nezmiňuje (krom těch dvou a novější Prašné brány). Pouze při záchranných archeologických výzkumech bývají nacházeny zbytky vyzdění příkopů. Kromě můstku na Můstku je výslovně zmiňováno už jen torzo v suterénních prostorách hotelového domu „Kings Court“ v ulici U Obecního domu.
A asi by se k tomu dala počítat i staroměstská mostecká věž.
@@breznik1197 Ta ne, ta vznikla až s Karlovým mostem. Juditin byl o kousek vedle.
Ta hudba je hrozně nahlas, místy není rozumět, co tam říkaj...
tak si to zesil a zeslab hudbu omg
Bojová veža? To ako keď treba tak ide bojovať? 😆😆😆 Čestinari majú radosť 😉
No tak, skláním se před Vašimi bohemistickými znalostmi. Tohle moje zkouška na žurnalistice nepřebije. ...a slyšel jste někdy, že existuje nadsázka, neologismus?