Váš kanál jsem před pár dny objevil a vážně jsem si ho zamiloval. Ne že bych musel ještě nějak výrazně řešit maturitu, jsem v prváku, ale literatura je jedna z mála věcí, co mě zajímá a nějakým způsobem mě to baví. :D Takže děkuju vám za to, že natáčíte. A tuhle knihu jsem nečetl, ale mám rozečtené Dharmové tuláky, jsem u konce a už teď je to kniha, která na mě zapůsobila úplně nejvíc ze všech. Nikdy jsem nečetl nic podobného a miluju to.
Páni, tohle by se dnes mělo ve školách učit, takhle číst mezi řádky a dávat si věci do kontextu a ne jen papouškovat fráze, definice a heslovité interpretace z učebnice O_O velký palec nahoru, málokdo je dnes schopný udělat si takhle rozumný vlastní názor navzdory tomu že dřív třeba i přemýšlel jinak. Poklona
jsou knížky ale i filmy, které jsou na jedno shlédnutí, přečtení. změní ti to život ale podruhý už to tak nikdy zažít nemůžeš. už jsi z toho totiž nasál (zkonzumoval) tu autentickou složku díla, tu euforii, nadšení z něčeho nového, a pak to začneš brát pragmaticky, zamýšlet se víc do hloubky a začneš nalézat trhliny, případně dojdeš k uplně opačnému dojmu z knížky, než tenkrát. Podle mě nejlepší knížky i filmy jsou takové, na které se můžeš dívat opakovaně, ale pokaždé trochu jinak, pokaždé se tvé vnímání k dané věci trochu posune a pokaždé ti to dá něco navíc, čeho sis minule nevšiml. Je jich překvapivě hodně, zdá se mi.
zajímavě to funguje taky třeba s hudbou. i ty nejlepší alba, když si je pouštíš dost často, rozklíčuješ a odhalíš to kouzlo (pokud jsi aspoň trochu muzikant a posloucháš to trochu víc než jen tak dopozadí). Potom když tyhle věci z alba vysbíráš a vstřebáš, nelze jinak než posunout se dál. Už to nikdy tak nefunguje jako dřív. Až po hooodně dlouhé době lze znovu si album pustit a ocenit ty věci, které jsi mezitím zaplácl hromadou jiných kvalitních věcí, takže jsi zapomněl...
Baví mě jak vždycky sleduju Napotítku a jen přikyvuju:D Měla jsem to úplně stejně! Ze začátku naprosto uchvácená atmosférou té knížky, spontánním cestováním.. ale potom mě trochu začala děsit autorova posedlost a snaha napodobovat Deana. Celou dobu se snaží být upřímný, ale jen žije podle jakési pózy..
Ahoj. Fajn video. Knihu Na cestě jsem přečetl minulý rok, konečně jsem se k této knize dostal. Kniha se mi líbila. Při čtení jsem si řekl, že bych alespoň na pár dní chtěl prožít nějaké dobrodružství, cestovat autem napříč Amerikou, užívat si života, prostě uniknout z konzumní společnosti, odpoutat se od všech pravidel, žít volně a nespoutaně. Hrdinové hazardovali se životem - nezodpovědnost vůči spolucestujícím, případně účastníkům silničního provozu. Samozřejmě takto žít nelze dlouhodobě, tímto způsobem života by se mi to po čase omrzelo. Myslím si, že jsi to vystihl přesně na konci videa - když si někdo neví rady se životem, chce uniknout, chce se odlišovat, nezajímá ho, co si ostatní o něm myslí, chce být svůj, nechce nést zodpovědnost, nic si nedělá z následků svých činů.. Takto to vnímám. Budu se těšit a inspirovat tvými dalšími videi. :)
vidím to se zpožděním, ale musím říct, že se mi to moc líbí,....a s knížkou to mám úplně stejně....v 19ti čtu o oslavě rebelství a absolutní svobody ....ve 40ti smutek z popisu zrady a odmítnutí převzít zodpovědnost za svůj život.....mimochodem rád si pouštím Vaše věci, i když mám hodně odlišnej pohled na spoustu věcí / třeba na Petersona...😀/....bavilo by mně si s Vámi popovídat za dalších 10 let...👍🎩
Knihu jsem četla v 19. Ačkoliv jsem nikdy nestopovala, nějaké cesty mám za sebou, a ten pocit cest ve mně kniha nevyvolala. Všichni říkali, jak jim to změnilo život, tak jsem na ten moment čekala a furt nic.
"“I like too many things and get all confused and hung-up running from one falling star to another till i drop. This is the night, what it does to you. I had nothing to offer anybody except my own confusion.” " Tento citát z Na ceste pre mňa zhŕňa všetko: padajúce hviezdy ako vybájnený romantický svet nočnej Ameriky, prelietanie ako Malý Princ z jednej na druhú a prázdno, nič, len zmätok zo života, ktorý Kerouac v tematickej rovine knihy ponúka. Ale tým je to fascinujúce.
Vcera sem dodelal konecne maturitu, chybely mi uz jenom knizky... Tak vam chci podekovat za tuhle praci, co delate.. Z casti jsem to dal i diky vam !!!
Do Jacka Kerouaca jsem byla v pubertě platonicky zamilovaná, přečetla jsem od něj co jsem sehnala a inspirovaná tímhle románem jsem pak taky trajdala stopem bez peněz po Evropě .. A i když teď žiju spořádaným a "nudným" životem, cítím, že i tak jsem pořád tak nějak "na cestě". Vím, že mne mé zkušenosti z cest hodně ovlivnily a že jsem to, co jsem z velké části díky Kerouacovi. A je mi jedno, jestli to byl pokrytec, zmatenec nebo alkoholik. Hledal tak, jak mohl, jak na to v ten moment měl kapacity, ať už prakticky, v životě nebo spisovatelsky. Tak jako hledáme my, tedy já určitě. Po shlédnutí tohohle videa jsem se rozhodla přečíst Na Cestě znovu, jsem zvědavá, jaký pocit z něj budu mít teď..
Ano, ono problémom je že väčšina ľudí si túto knihu strašne romantizuje, myslia si že je to len nejaký romantický útek za dobrodružstvom, útek od konvencií spoločnosti a tradičnosti, niečo ako flm into the wild. Ibaže genialita tej knihy spočíva práve v úprimnosti, v tej totálnej nedokonalosti hlavných postav, práve v tom aká je smutná, že hlavná postava priznáva opisuje svoje chyby aj pokrytectvo aj jeho kamaráta Deana, ktorý nebol žiadný dobráčik, žiadná idýlka. Áno, je to aj o ceste , o slobode, ale progresívne na beat generatinon je práve to, že sa nabáli písať o svojej slabosti, nedokonalosti človeka, častokrát závislosti a temných stránkach svojej osobnosti. Stopercentná úprimnosť priznať si svoje slabosti, navyše s lierárnym umom, v tom bola ta ich geniaita.
Jen malé upřenění - v originále je napsané I first met met Dean ... tedy ne I met met jak jste četl. Jinak vás obdivuji a jsem členem vašeho Patreonu. Vždycky se těším a vaše příspěvky :)
Jen malé upřenění - v originále je napsané I first met met tedy ne I met met jak jste četl. Ona vlastně celá věta zněla jinak - I first met met Neal not long after my father died...evidentně toho docela dost změnil. Jinak vás obdivuji a jsem členem vašeho Patreonu. Vždycky se těším a vaše příspěvky
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli v brzké době plánujete spracování nějakého antického díla? Jelikož jsem si z povinne četby vybrala Médeiu od Euripida, a proto by mi pomohl váš rozbor a názor na toto dílo.
Co Kerouac po stylistické stránce? Mě osobně i s odstupem času nepřestává fascinovat jeho způsob vyprávění, sledování rytmiky textu, a jeho živelnost, která je dána tím, že jeho psaní má blízko k hudbě.
mě přijde strašná škoda, že tady nahodíš tak neuvěřitelný téma na diskuzi, a ono je tady jen 14 komentářů. fakt škoda. dalo by se říct házení perel sviním :D i když je asi fakt že to je na delší diskutování a vypisování..., a komentáře pod youtube videem asi nejsou tou nejlepší platformou. .
Já jsem Kerouaca taky četla v 16, ale už jsem měla nějaké to stopování za sebou a tak jsem se těšila, že mi knížka pomůže se dostat zpět na cestu, že ve mně oživí ten pocit, který člověk má za letního dne při čekání u silnice. No, po přečtení ale nastalo velké rozčarování. Pokrytectví z toho vyloženě dýchalo, autor si celou knihu jen stěžuje a vlastně ani pořádně neví na co, je věčně znechucený a bezhlavě následuje Deana. A pasáže o černoších, ženách a homosexuálech bylo z pohledu někoho vychovaného v 21. století vyloženě bolestivé číst.
Váš kanál jsem před pár dny objevil a vážně jsem si ho zamiloval. Ne že bych musel ještě nějak výrazně řešit maturitu, jsem v prváku, ale literatura je jedna z mála věcí, co mě zajímá a nějakým způsobem mě to baví. :D Takže děkuju vám za to, že natáčíte.
A tuhle knihu jsem nečetl, ale mám rozečtené Dharmové tuláky, jsem u konce a už teď je to kniha, která na mě zapůsobila úplně nejvíc ze všech. Nikdy jsem nečetl nic podobného a miluju to.
Skvělá práce!
Páni, tohle by se dnes mělo ve školách učit, takhle číst mezi řádky a dávat si věci do kontextu a ne jen papouškovat fráze, definice a heslovité interpretace z učebnice O_O velký palec nahoru, málokdo je dnes schopný udělat si takhle rozumný vlastní názor navzdory tomu že dřív třeba i přemýšlel jinak. Poklona
jsou knížky ale i filmy, které jsou na jedno shlédnutí, přečtení. změní ti to život ale podruhý už to tak nikdy zažít nemůžeš. už jsi z toho totiž nasál (zkonzumoval) tu autentickou složku díla, tu euforii, nadšení z něčeho nového, a pak to začneš brát pragmaticky, zamýšlet se víc do hloubky a začneš nalézat trhliny, případně dojdeš k uplně opačnému dojmu z knížky, než tenkrát. Podle mě nejlepší knížky i filmy jsou takové, na které se můžeš dívat opakovaně, ale pokaždé trochu jinak, pokaždé se tvé vnímání k dané věci trochu posune a pokaždé ti to dá něco navíc, čeho sis minule nevšiml. Je jich překvapivě hodně, zdá se mi.
zajímavě to funguje taky třeba s hudbou. i ty nejlepší alba, když si je pouštíš dost často, rozklíčuješ a odhalíš to kouzlo (pokud jsi aspoň trochu muzikant a posloucháš to trochu víc než jen tak dopozadí). Potom když tyhle věci z alba vysbíráš a vstřebáš, nelze jinak než posunout se dál. Už to nikdy tak nefunguje jako dřív. Až po hooodně dlouhé době lze znovu si album pustit a ocenit ty věci, které jsi mezitím zaplácl hromadou jiných kvalitních věcí, takže jsi zapomněl...
Baví mě jak vždycky sleduju Napotítku a jen přikyvuju:D Měla jsem to úplně stejně! Ze začátku naprosto uchvácená atmosférou té knížky, spontánním cestováním.. ale potom mě trochu začala děsit autorova posedlost a snaha napodobovat Deana. Celou dobu se snaží být upřímný, ale jen žije podle jakési pózy..
Ahoj. Fajn video. Knihu Na cestě jsem přečetl minulý rok, konečně jsem se k této knize dostal. Kniha se mi líbila. Při čtení jsem si řekl, že bych alespoň na pár dní chtěl prožít nějaké dobrodružství, cestovat autem napříč Amerikou, užívat si života, prostě uniknout z konzumní společnosti, odpoutat se od všech pravidel, žít volně a nespoutaně. Hrdinové hazardovali se životem - nezodpovědnost vůči spolucestujícím, případně účastníkům silničního provozu. Samozřejmě takto žít nelze dlouhodobě, tímto způsobem života by se mi to po čase omrzelo. Myslím si, že jsi to vystihl přesně na konci videa - když si někdo neví rady se životem, chce uniknout, chce se odlišovat, nezajímá ho, co si ostatní o něm myslí, chce být svůj, nechce nést zodpovědnost, nic si nedělá z následků svých činů.. Takto to vnímám.
Budu se těšit a inspirovat tvými dalšími videi. :)
vidím to se zpožděním, ale musím říct, že se mi to moc líbí,....a s knížkou to mám úplně stejně....v 19ti čtu o oslavě rebelství a absolutní svobody ....ve 40ti smutek z popisu zrady a odmítnutí převzít zodpovědnost za svůj život.....mimochodem rád si pouštím Vaše věci, i když mám hodně odlišnej pohled na spoustu věcí / třeba na Petersona...😀/....bavilo by mně si s Vámi popovídat za dalších 10 let...👍🎩
Knihu jsem četla v 19. Ačkoliv jsem nikdy nestopovala, nějaké cesty mám za sebou, a ten pocit cest ve mně kniha nevyvolala. Všichni říkali, jak jim to změnilo život, tak jsem na ten moment čekala a furt nic.
"“I like too many things and get all confused and hung-up running from one falling star to another till i drop. This is the night, what it does to you. I had nothing to offer anybody except my own confusion.” " Tento citát z Na ceste pre mňa zhŕňa všetko: padajúce hviezdy ako vybájnený romantický svet nočnej Ameriky, prelietanie ako Malý Princ z jednej na druhú a prázdno, nič, len zmätok zo života, ktorý Kerouac v tematickej rovine knihy ponúka. Ale tým je to fascinujúce.
Vcera sem dodelal konecne maturitu, chybely mi uz jenom knizky... Tak vam chci podekovat za tuhle praci, co delate.. Z casti jsem to dal i diky vam !!!
Díky. Mám stejnou čtenářskou zkušenost. A myslím na Deana Moriartyho...
Do Jacka Kerouaca jsem byla v pubertě platonicky zamilovaná, přečetla jsem od něj co jsem sehnala a inspirovaná tímhle románem jsem pak taky trajdala stopem bez peněz po Evropě .. A i když teď žiju spořádaným a "nudným" životem, cítím, že i tak jsem pořád tak nějak "na cestě". Vím, že mne mé zkušenosti z cest hodně ovlivnily a že jsem to, co jsem z velké části díky Kerouacovi. A je mi jedno, jestli to byl pokrytec, zmatenec nebo alkoholik. Hledal tak, jak mohl, jak na to v ten moment měl kapacity, ať už prakticky, v životě nebo spisovatelsky. Tak jako hledáme my, tedy já určitě. Po shlédnutí tohohle videa jsem se rozhodla přečíst Na Cestě znovu, jsem zvědavá, jaký pocit z něj budu mít teď..
"já se omlouvám jsem v číně"
takový nonšalantní komentář :D
Ano, ono problémom je že väčšina ľudí si túto knihu strašne romantizuje, myslia si že je to len nejaký romantický útek za dobrodružstvom, útek od konvencií spoločnosti a tradičnosti, niečo ako flm into the wild. Ibaže genialita tej knihy spočíva práve v úprimnosti, v tej totálnej nedokonalosti hlavných postav, práve v tom aká je smutná, že hlavná postava priznáva opisuje svoje chyby aj pokrytectvo aj jeho kamaráta Deana, ktorý nebol žiadný dobráčik, žiadná idýlka. Áno, je to aj o ceste , o slobode, ale progresívne na beat generatinon je práve to, že sa nabáli písať o svojej slabosti, nedokonalosti človeka, častokrát závislosti a temných stránkach svojej osobnosti. Stopercentná úprimnosť priznať si svoje slabosti, navyše s lierárnym umom, v tom bola ta ich geniaita.
Skvěle, stejně jsem to měl s celým Kunderou
Jen malé upřenění - v originále je napsané I first met met Dean ... tedy ne I met met jak jste četl. Jinak vás obdivuji a jsem členem vašeho Patreonu. Vždycky se těším a vaše příspěvky :)
Na cestě do rozervané Kerouacovy duše.
Co takhle rozebrat prvního Zaklínače od Andrzeje Sapkowského? Dost jsem se divil, když jsem viděl první díl na seznamech povinné četby jistých škol...
Jen malé upřenění - v originále je napsané I first met met tedy ne I met met jak jste četl. Ona vlastně celá věta zněla jinak - I first met met Neal not long after my father died...evidentně toho docela dost změnil. Jinak vás obdivuji a jsem členem vašeho Patreonu. Vždycky se těším a vaše příspěvky
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat jestli v brzké době plánujete spracování nějakého antického díla? Jelikož jsem si z povinne četby vybrala Médeiu od Euripida, a proto by mi pomohl váš rozbor a názor na toto dílo.
12:54 hodně hitlo
taky rozdyndalo
Co Kerouac po stylistické stránce? Mě osobně i s odstupem času nepřestává fascinovat jeho způsob vyprávění, sledování rytmiky textu, a jeho živelnost, která je dána tím, že jeho psaní má blízko k hudbě.
mě přijde strašná škoda, že tady nahodíš tak neuvěřitelný téma na diskuzi, a ono je tady jen 14 komentářů. fakt škoda. dalo by se říct házení perel sviním :D i když je asi fakt že to je na delší diskutování a vypisování..., a komentáře pod youtube videem asi nejsou tou nejlepší platformou. .
Zdar jak je haha
Já jsem Kerouaca taky četla v 16, ale už jsem měla nějaké to stopování za sebou a tak jsem se těšila, že mi knížka pomůže se dostat zpět na cestu, že ve mně oživí ten pocit, který člověk má za letního dne při čekání u silnice. No, po přečtení ale nastalo velké rozčarování. Pokrytectví z toho vyloženě dýchalo, autor si celou knihu jen stěžuje a vlastně ani pořádně neví na co, je věčně znechucený a bezhlavě následuje Deana. A pasáže o černoších, ženách a homosexuálech bylo z pohledu někoho vychovaného v 21. století vyloženě bolestivé číst.