Jeden z nejlepších Timových debatních oponentů 😁 20:06 s tebou nesouhlasím, protože tak jak jsi to prezentoval to znělo kategoricky (muži jsou v něčem lepší než ženy) nikoliv průměrově (průměrný muž je v něčem lepší než ženy). ChatGPT má tendenci ti přitakávat a bude to dělat vždy, ale já si myslím, že její pozice v tom je docela silná a je zkrátka, že máš zohledňovat individuální případ a ne statistiku založenou na jiných lidech. To řečeno, zastávám samozřejmě ať si zaměstnavatel rozhoduje dle sebeblbějšího kritéria.
Vypadáš nějak jinak...je to kamerou? Je to prostředím? Pane Kožuchov... Přeji ti do nového roku plno sil a chutí do práce... Ať ti rok 2025 přinese co nejvíce poznání a kvalitních oponentů do diskusí... Mám radost, že tě letošní rok tak zásadně posunul ve tvých názorech... S Timem "nalevo" jsem hodně často nesouhlasil, ale vždy se mi líbila právě tvá ochota poslouchat a přemýšlet, případně uznat, že jsi se mýlil. Ne každý je toho schopen... Jsi super❤... Měj se jak nejlíp dokážeš!! Tvůj plebejský fénboy...
Z mého pohledu se Tim příliš zaměřoval na problém s gender pay gapem z velmi úzkého pohledu, do kterého by se mělo zahrnout mnohem víc faktorů než jen jestli je to spravedlivější. Např. jestli rozdílná výchova dívek a chlapců nevede holčičky od malička k tomu, aby byly hodné a poslušné a chlapce k tomu, aby nedávali najevo emoce a byli průbojní a aktivní. Dále rozdíly mezi sebevědomím dívek a chlapců a s tím spojená sebe hodnota mohou vést také k tomu, že nejen, že si ženy pak vyberou tu méně placenou práci, ale navíc si u pohovoru i říkají o menší plat. Dále se zapomíná, že protože od žen společnost očekává, že to budou ony, kdo odejde s dítětem na mateřskou a rodičovskou dovolenou, ženy při výběru práce musí zohlednit více faktorů, jako zda je zaměstnavatel přístupný ke zkráceným úvazkům nebo jestli funguje v práci firemní školka. Pokud se navíc podívám na gender pay gap podle profesí, tak největší rozdíly platů mezi muži a ženami jdou VŽDY v těch mužských oborech. Tj. pokud pečovatelky o důchodce nebo učitelky ve školce dostávají větší plat než muži na stejné profesi, nikdy to nedosáhlo takového rozdílu v těch mužských oborech. A nejen, že na začátku kariéry si říkají ženy o menší plat a zaměstnavatel k nim přistupuje jako k továrně na děti (které mají menší užitek z ekonomického pohledu), ale ten rozdíl v platech se s věkem ještě víc prohlubuje. Což má za následek nižší důchody a větší riziko chudoby pro ženy. A pak se divíme, že se rodí málo dětí? Co AI nenavrhlo za řešení diskriminace, je povinně dělená rodičovská dovolená mezi oba rodiče, jako je to v severských státech. Nejen, že zaměstnavatel nebude moct spoléhat na to, že mu žena odejde, protože budou odcházet i muži, ale zároveň se bude moct prohlubovat vztah otce s jeho dítětem a dítě nebude tolik závislé jen na jednom rodiči, takže pokud půjde po pár letech do školky, nebude prožívat separační úzkost. Win-win pro všechny. Když to funguje na severu, proč by to nefungovalo i u nás?
To, ze se rodi mene deti neni zpusobeno pouze socialnimi a ekonomickymi faktory. Takto postavena rovnost pak nutne nemusi vest k vyssi porodnosti. Ne, ze bych s Vasim komentarem primo nesouhlasila, ale pusobi na me zjednodusene a tendencne ve prospech zen, pricemz popira spoustu jinych nuanci, jako napriklad, ze tradicne genderove role, at s nimi souhlasime, nebo ne, maji sve opodstatneni, at uz sociologicky nebo biologicky. Welfare economics jsou velmi inspirativni, ale je potreba brat v potaz nas kontext, to, ze neco funguje na severu nezajistuje, ze to bude fungovat u nas. Respektive moc se mi nelibi slovo povinne v povinne delene rodicovske....nektere zeny treba chteji byt s ditetem doma po celou dobu, to jim zakazeme?
@DominikaSom --- Máte pravdu, napsala jsem to zjednodušeně, protože se mi nechtělo psát 10 odstavců, které by nikdo nechtěl číst. Pokud vím, tak v severských zemích může otec svoji polovinu rodičovské nechat propadnout, ale tím pádem propadne i jeho část státního příspěvku. Takže víceméně je to stále dobrovolné, jen je větší motivace pro otce tu svojí půlku taky využít. To jsem myslela tím, že by to bylo "povinné" - povinné rozdělení rodičovské, ne povinné čerpání. A samozřejmě souhlasím i s tím, že na porodnost nemají vliv jen ty věci, které jsem zmínila. Každopádně stoupá počet lidí, kteří přemýšlí nad tím, zda si mohou dítě finančně dovolit a odchod na mateřskou/rodičovskou připraví 98 % žen o značnou část příjmů i když budou čerpat státní příspěvek. Jediné, čemu nerozumím, je jaké opodstatnění pro genderové role máte na mysli?
Velice dobrá debata. Díky. Zdá se, že si umělá inteligence možná dokonale nespojuje (záleží co konkrétně myslíme "prostorem pro zohlednění individuálních vlastností", ale pořád dokola to je z její stany zmiňováno), že diskriminace/paušalizace/generalizace na jedné straně skutečně není ničím jiným, než uplatněním předběžné opatrnosti/snižování rizika resp. snahy o maximalizaci zisku na straně firmy. Jakékoliv zjišťování individuálních vlastností člověka jako jednotlivce s sebou nese dodatečné transakční náklady, které přinášejí ve výsledku nižší zisky, než při uplatnění této předběžné opatrnosti/práce s čistě statistickým rizikem/tedy paušalizační diskriminací. Vím, že je to ve skutečnosti už obsaženo ve všem co říkáš, jen to lidem často uniká. Stále považují předsudečnou diskriminaci za "bezdůvodnou" přičemž neexistuje nic jako bezdůvodné jednání (ta racionalita či iracionalita to je věc k další diskusi). Když je předsudečně diskriminační firma, tak buď poškozuje sebe, nebo se naopak snaží sama sebe zachovat (maximalizace zisku) třeba jen tím, že reflektuje předsudečnost spotřebitelů. Je třeba aby si protistrana uvědomovala, že jakékoliv zjišťování individualizovaných informací o člověku jako jednotlivci zkrátka stojí další dodatečné zdroje.
Pozn.: bude to delší, ale chtěl jsem to rozvést 😅. Bavit se budu čistě o platové nerovnosti. Citace ze stránek Evropského Parlamentu: "Nejvýznamnější důvod nižších platů žen se odvíjí od toho, že častěji pracují v relativně málo placených odvětvích, jako je péče, prodej nebo vzdělávání. Naopak v lépe placených zaměstnáních v oblasti vědy, technologií či inženýrství je podíl mužů velmi vysoký _(více než 80 %)_ ." Přijde mi, že problém paygapu je hroznej přežitek _(minimálně pro ČR)_ . Není o tom, že Alenka a Petr se stejným vzděláním, na stejné pozici, dostávají každý jiný plat ale je to o tom, že Alenka se rozhodne uklízet nebo sedět za počítačem jako personalistka/účetní/recepční za méně peněz než Petr, který bude za víc peněz dělat na stavbě nebo řidiče, s tím, že na sebe vezme fyzicky a psychicky náročnější pracovní podmínky, o které nemá žena zájem _(nebo je v těchto prac. pozicích žena vysoce neefektivní)_ . Dále je platová nerovnost utvářena podílem zkrácených úvazků vůči plným, kde za tuto část, si ženy mohou samy a přispívá tomu i systém. Teoreticky by totiž šlo ženu dát po 14ti dnech od porodu, do HPP _(tak jak je tomu např. v usa)_ a s dítetem _(pokud by nebyla zajištěná chůva tak, aby oba rodiče mohli pracovat na HPP)_ by byl pak muž doma a on by _(po zajištění hlídání nebo při míjení směn se ženou)_ chodil na zkrácený úvazek pracovat - čímž by "narovnal" statistiku ale ruku na srdce, v ČR je tohle nereálné. Jako další body, které statistiky nezvažovaly: - bylo vzít v potaz různé daňové úlevy, příspěvky či jiná zvýhodnění _(vůči dětem)_ - celkové statistiky, ze kterých jsou čerpána data, také neberou firmy s 10ti a méně zaměstnanci v potaz, což zásadně křiví pohled na celou věc protože jedna firma, která reálný pay-gap praktikuje, zastíní další desítky nebo stovky menších poctivých firem _(o stejném počtu zeměstnanců)_ , kde pay-gap neexistuje _(ale tím že nejsou ve statistikách uváděny, dostávají tvůrci statistik čtenáře v omyl, že pay-gap je obrovský problém i když v plošném měřítku není)_ - čistě filozofickou myšlenku toho, že muži v ČR, umírají dle statistik o 6 let dříve jak ženy. To se dá přeložit i tím způsobem, že i když mají ženy menší příjem jak muži za aktivního života, tak si to vykompenzují "šestilettou dovolenou" v důchodu, kterou muži nemají. Závěr: Pay-gap téma jako takové, je starý nástroj feministického hnutí z ameriky a británie, kdy následkem menších práv a starých pořádků, měly ženy za totožnou pozici a stejné množství odvedené práce menší mzdu, než muži - to bylo pořešeno více jak 50 let zpátky nátlakem feministických hnutí na vládní aparát, vytvořením _Equal Pay Actu_ . Dneska už jsou práva žen na takové úrovni _(počítám vyspělé země)_ , že v podstatě celá existence nějakého feministického hnutí, postrádá smyslu. Je to spíš o umělém vytváření problémů pro to, aby mělo důvod existovat _(nač mít hnutí řešící problémy, když žádné nejsou?)_ .
Přišlo by mi lepší do videa dát víc témat než jen rozdíl v platech a ta témata sestříhat aby se nakousla jen povrchově a hlubší ponoření do jednotlivých problému dát na herohero, rovnou v názvu videa může být pay gap
Pěkné video, souhlasím s většinou výroků. Jen nechápu názor na rozdílnou nástupní mzdu. Upřímně mě nenapadlo že se v tématu pay gap řeší i tento problém. Proč nedat na začátek všem stejně a postupem času, ten co nepůjde na mateřskou a bude pro firmu více rentabilní, dostane víc peněz jen tím, že je u firmy prostě déle? Tim se eleminuje diskriminace na základě statistiky.
Tež jsem nad tím takhle přemýšlel, každej dostane zaplaceno za to co si odpracuje, ještě udělat že každý rok bude menší bonus a zvýšení platu a vyřešeno, plat budou mít stejný a čím dýl tam člověk je tím víc bude mít, bez ohledu na pohlaví. (Pak ještě zohledňovat osobní ohodnocení, jak kdo vykonává práci), jedině pokud by zaměstnavatel počítal s tím, že na danou pozici se člověk musí zaškolit a trvá to př. 3 měsíce, tak v tomhle případě to asi chápu, ten menší plat na začátku. Jestli někoho školíš 3m a pak pracuje rok, nebo školíš 3m a pak pracuje 20let.
Při zkoumání ideologií, jako jsou komunismus a fašismus, je důležité oddělit jejich teoretické základy od praktických dopadů, které jejich implementace měla v historii. Zde je několik pozitivních aspektů těchto ideologií, jak byly původně zamýšleny: Pozitivní vlastnoti ideologií: Komunismus Rovnost: Komunistická ideologie klade důraz na odstranění sociálních a ekonomických nerovností. Cílem je vytvoření společnosti, kde všichni mají rovný přístup ke zdrojům a příležitostem. Společné vlastnictví: Společné vlastnictví výrobních prostředků má eliminovat vykořisťování a zajistit, že bohatství společnosti bude spravedlivě rozděleno. Solidarita a kolektivní práce: Podpora kolektivní spolupráce místo individuální soutěže má vést k větší soudržnosti a sociální odpovědnosti. Odstranění chudoby: Teoretický model komunismu usiluje o vytvoření společnosti, kde by chudoba byla zcela odstraněna díky rovnoměrnému rozdělení zdrojů. Fašismus Národní jednota: Fašistická ideologie zdůrazňuje sjednocení společnosti pod jedním národním cílem, čímž usiluje o odstranění rozdělení na základě politických nebo třídních konfliktů. Silný stát: Důraz na silný, centralizovaný stát má zajistit pořádek, stabilitu a ochranu před vnějšími hrozbami. Kolektivní identita: Podpora kolektivní identity a hrdosti na národní kulturu a historii může přispět k pocitu sounáležitosti mezi občany. Ekonomický korporativismus: Fašistické státy často propagovaly spolupráci mezi vládou, podniky a dělníky, aby se minimalizovaly konflikty a maximalizovala efektivita. Tyto body samozřejmě nevypovídají o reálném dopadu těchto ideologií v praxi, kde často vedly k masivním represím, porušování lidských práv a devastaci společností. Zkoumat je jako teoretické koncepty však může přispět k hlubšímu porozumění politickým ideologiím obecně. Šach mat Time!
Udělal jsi velký krok kupředu od slepého feministy, v podstatě jsi shrnul moje myšlenky nad platovým rozdílem. (Pozor, s ženami to moc debatovat nejde.. :D ) PS: jsem také profeministický.
@Debatnidennik podobným spôsobom si môžeš ospravedlniť aj rasizmus. Napríklad: V černošskych getach je väčšia miera kriminality, čiže je v pohode diskriminovať ľudí z černošskych get.
Pokud vim ze je nekdo z nebezpecneho ghetta, budu si na nej davat pozor. Udela to kazdy kdo ma pud sebezachovy. Myslis ze ma clovek moralni povinnost davat cizim lidem 'benefit of the doubt' i kdyz tim muze sam sebe ohrozit?
Toto fakt nemyslis vazne? Neviem ako moc ty vidis do naberania novych zamestnancov, no podla mna by sa za kazdych podmienok malo dohliadat na ich individualnu stranku. Napridklad vysoky ludia by mali mať generalizovane lepsie liderske schopnosti. Je podla mna vporiadku ked clovek uprednostni do manazerskej pozicie ked ma 2 ludi s rovnakym vzdelanim toho vyssieho? Nie, osobne si myslim, ze clovek pri pohovore by mal zohladnit vlastnosti oboch ludi, ak sa stane, ze vyssi clovek ma tieto vyzadovane vlastnosti lepsie, nemam problem s tym aby ho prijali. Nemyslim si ale, ze je vporiadku na zaklade statistik predpokladat ako sa ten danny individualny clovek bude spravat. Co sa tyka tehotenstva, osobne si myslim, ze by sa malo zo zakona vyskrtnut to, ze sa zamestnavatel nema co pytat o tehotenstve, ked jediny vysledok tejto normy je, ze zamestanatel automaticky predpoklada, ze zena pojde na matersku a rovno uprednostni muza
Zohledňovat resp. zjišťovat individuální stránku člověka s sebou nese další dodatečné náklady, které musí daná firma zaplatit navíc oprati předběžné opatrnosti. Je sice hezké, že vám "nepřipadá v pořádku na základě statistik něco předpokládat" ale pokud se to dít nemá, tak je třeba vynaložit další dodatečné náklady, které se musí nejprve vzít někde jinde.
@@Bretislavka tieto charakterove crty su zistitelne aj z pohovoru, nie robit kompletnu analyzu chovania, co ano tiez nie je 100% ale statistiky robene na celkovej populacii su vyrazne menej presne lebo nenaberame nahodnych 100 ludi, ak by sme naberali nahodnych 100 ludi ano vtedy je pochopitelne, ze sa clovek zabera statistikami, ale zvacsa naberame malu skupinu jednotlivcov, ktori pridu na pohovor kedy sa clovek s nimi nemusi rozpravat len o veciach na ktore sa vie danny clovek pripravit, ale celkovo by sme sa pytali na veci spolocne s vlastnostami, ktore od zamestnanca potrebujem. Napriklad naberam do svojej firmi ludi a ozval by sa mi nejaky spaniel, nepoviem si hned haha toho deberiem ti su nedochvilni a na vsetko maju cas ale kuknem sa na hodinky ci meska na pohovor a zacnem sa ho pytat na veci, ktore mi ozrejmia ci tento clovek sympatizuje s tym ci ma clovek na vsetko cas.
Tvoje kniha bude v mé knihovničce hned vedle Urzovy :)
@@alesmasarik4578 Same...
Az tam bude učebnice ekonomiky prvního ročníku střední školy tak vyhodíš Urzi knížku do koše :)
Jeden z nejlepších Timových debatních oponentů 😁
20:06 s tebou nesouhlasím, protože tak jak jsi to prezentoval to znělo kategoricky (muži jsou v něčem lepší než ženy) nikoliv průměrově (průměrný muž je v něčem lepší než ženy). ChatGPT má tendenci ti přitakávat a bude to dělat vždy, ale já si myslím, že její pozice v tom je docela silná a je zkrátka, že máš zohledňovat individuální případ a ne statistiku založenou na jiných lidech.
To řečeno, zastávám samozřejmě ať si zaměstnavatel rozhoduje dle sebeblbějšího kritéria.
Vypadáš nějak jinak...je to kamerou? Je to prostředím?
Pane Kožuchov... Přeji ti do nového roku plno sil a chutí do práce... Ať ti rok 2025 přinese co nejvíce poznání a kvalitních oponentů do diskusí...
Mám radost, že tě letošní rok tak zásadně posunul ve tvých názorech... S Timem "nalevo" jsem hodně často nesouhlasil, ale vždy se mi líbila právě tvá ochota poslouchat a přemýšlet, případně uznat, že jsi se mýlil. Ne každý je toho schopen...
Jsi super❤...
Měj se jak nejlíp dokážeš!!
Tvůj plebejský fénboy...
Krásně zpracované video :) Přeju šťastný Nový rok.
Z mého pohledu se Tim příliš zaměřoval na problém s gender pay gapem z velmi úzkého pohledu, do kterého by se mělo zahrnout mnohem víc faktorů než jen jestli je to spravedlivější. Např. jestli rozdílná výchova dívek a chlapců nevede holčičky od malička k tomu, aby byly hodné a poslušné a chlapce k tomu, aby nedávali najevo emoce a byli průbojní a aktivní. Dále rozdíly mezi sebevědomím dívek a chlapců a s tím spojená sebe hodnota mohou vést také k tomu, že nejen, že si ženy pak vyberou tu méně placenou práci, ale navíc si u pohovoru i říkají o menší plat. Dále se zapomíná, že protože od žen společnost očekává, že to budou ony, kdo odejde s dítětem na mateřskou a rodičovskou dovolenou, ženy při výběru práce musí zohlednit více faktorů, jako zda je zaměstnavatel přístupný ke zkráceným úvazkům nebo jestli funguje v práci firemní školka. Pokud se navíc podívám na gender pay gap podle profesí, tak největší rozdíly platů mezi muži a ženami jdou VŽDY v těch mužských oborech. Tj. pokud pečovatelky o důchodce nebo učitelky ve školce dostávají větší plat než muži na stejné profesi, nikdy to nedosáhlo takového rozdílu v těch mužských oborech. A nejen, že na začátku kariéry si říkají ženy o menší plat a zaměstnavatel k nim přistupuje jako k továrně na děti (které mají menší užitek z ekonomického pohledu), ale ten rozdíl v platech se s věkem ještě víc prohlubuje. Což má za následek nižší důchody a větší riziko chudoby pro ženy. A pak se divíme, že se rodí málo dětí?
Co AI nenavrhlo za řešení diskriminace, je povinně dělená rodičovská dovolená mezi oba rodiče, jako je to v severských státech. Nejen, že zaměstnavatel nebude moct spoléhat na to, že mu žena odejde, protože budou odcházet i muži, ale zároveň se bude moct prohlubovat vztah otce s jeho dítětem a dítě nebude tolik závislé jen na jednom rodiči, takže pokud půjde po pár letech do školky, nebude prožívat separační úzkost. Win-win pro všechny. Když to funguje na severu, proč by to nefungovalo i u nás?
To, ze se rodi mene deti neni zpusobeno pouze socialnimi a ekonomickymi faktory. Takto postavena rovnost pak nutne nemusi vest k vyssi porodnosti. Ne, ze bych s Vasim komentarem primo nesouhlasila, ale pusobi na me zjednodusene a tendencne ve prospech zen, pricemz popira spoustu jinych nuanci, jako napriklad, ze tradicne genderove role, at s nimi souhlasime, nebo ne, maji sve opodstatneni, at uz sociologicky nebo biologicky. Welfare economics jsou velmi inspirativni, ale je potreba brat v potaz nas kontext, to, ze neco funguje na severu nezajistuje, ze to bude fungovat u nas. Respektive moc se mi nelibi slovo povinne v povinne delene rodicovske....nektere zeny treba chteji byt s ditetem doma po celou dobu, to jim zakazeme?
@DominikaSom --- Máte pravdu, napsala jsem to zjednodušeně, protože se mi nechtělo psát 10 odstavců, které by nikdo nechtěl číst. Pokud vím, tak v severských zemích může otec svoji polovinu rodičovské nechat propadnout, ale tím pádem propadne i jeho část státního příspěvku. Takže víceméně je to stále dobrovolné, jen je větší motivace pro otce tu svojí půlku taky využít. To jsem myslela tím, že by to bylo "povinné" - povinné rozdělení rodičovské, ne povinné čerpání.
A samozřejmě souhlasím i s tím, že na porodnost nemají vliv jen ty věci, které jsem zmínila. Každopádně stoupá počet lidí, kteří přemýšlí nad tím, zda si mohou dítě finančně dovolit a odchod na mateřskou/rodičovskou připraví 98 % žen o značnou část příjmů i když budou čerpat státní příspěvek.
Jediné, čemu nerozumím, je jaké opodstatnění pro genderové role máte na mysli?
Příště mu dokaž, že daně jsou krádež
super video, ďakujem ti plešatá hlava dávam like a komentár
Velice dobrá debata. Díky. Zdá se, že si umělá inteligence možná dokonale nespojuje (záleží co konkrétně myslíme "prostorem pro zohlednění individuálních vlastností", ale pořád dokola to je z její stany zmiňováno), že diskriminace/paušalizace/generalizace na jedné straně skutečně není ničím jiným, než uplatněním předběžné opatrnosti/snižování rizika resp. snahy o maximalizaci zisku na straně firmy. Jakékoliv zjišťování individuálních vlastností člověka jako jednotlivce s sebou nese dodatečné transakční náklady, které přinášejí ve výsledku nižší zisky, než při uplatnění této předběžné opatrnosti/práce s čistě statistickým rizikem/tedy paušalizační diskriminací. Vím, že je to ve skutečnosti už obsaženo ve všem co říkáš, jen to lidem často uniká. Stále považují předsudečnou diskriminaci za "bezdůvodnou" přičemž neexistuje nic jako bezdůvodné jednání (ta racionalita či iracionalita to je věc k další diskusi). Když je předsudečně diskriminační firma, tak buď poškozuje sebe, nebo se naopak snaží sama sebe zachovat (maximalizace zisku) třeba jen tím, že reflektuje předsudečnost spotřebitelů. Je třeba aby si protistrana uvědomovala, že jakékoliv zjišťování individualizovaných informací o člověku jako jednotlivci zkrátka stojí další dodatečné zdroje.
Teším sa na tvoju knižku 😊
Pozn.: bude to delší, ale chtěl jsem to rozvést 😅. Bavit se budu čistě o platové nerovnosti.
Citace ze stránek Evropského Parlamentu:
"Nejvýznamnější důvod nižších platů žen se odvíjí od toho, že častěji pracují v relativně málo placených odvětvích, jako je péče, prodej nebo vzdělávání.
Naopak v lépe placených zaměstnáních v oblasti vědy, technologií či inženýrství je podíl mužů velmi vysoký _(více než 80 %)_ ."
Přijde mi, že problém paygapu je hroznej přežitek _(minimálně pro ČR)_ .
Není o tom, že Alenka a Petr se stejným vzděláním, na stejné pozici, dostávají každý jiný plat ale je to o tom, že Alenka se rozhodne uklízet nebo sedět za počítačem jako personalistka/účetní/recepční za méně peněz než Petr, který bude za víc peněz dělat na stavbě nebo řidiče, s tím, že na sebe vezme fyzicky a psychicky náročnější pracovní podmínky, o které nemá žena zájem _(nebo je v těchto prac. pozicích žena vysoce neefektivní)_ .
Dále je platová nerovnost utvářena podílem zkrácených úvazků vůči plným, kde za tuto část, si ženy mohou samy a přispívá tomu i systém.
Teoreticky by totiž šlo ženu dát po 14ti dnech od porodu, do HPP _(tak jak je tomu např. v usa)_ a s dítetem _(pokud by nebyla zajištěná chůva tak, aby oba rodiče mohli pracovat na HPP)_ by byl pak muž doma a on by _(po zajištění hlídání nebo při míjení směn se ženou)_ chodil na zkrácený úvazek pracovat - čímž by "narovnal" statistiku ale ruku na srdce, v ČR je tohle nereálné.
Jako další body, které statistiky nezvažovaly:
- bylo vzít v potaz různé daňové úlevy, příspěvky či jiná zvýhodnění _(vůči dětem)_
- celkové statistiky, ze kterých jsou čerpána data, také neberou firmy s 10ti a méně zaměstnanci v potaz, což zásadně křiví pohled na celou věc protože jedna firma, která reálný pay-gap praktikuje, zastíní další desítky nebo stovky menších poctivých firem _(o stejném počtu zeměstnanců)_ , kde pay-gap neexistuje _(ale tím že nejsou ve statistikách uváděny, dostávají tvůrci statistik čtenáře v omyl, že pay-gap je obrovský problém i když v plošném měřítku není)_
- čistě filozofickou myšlenku toho, že muži v ČR, umírají dle statistik o 6 let dříve jak ženy. To se dá přeložit i tím způsobem, že i když mají ženy menší příjem jak muži za aktivního života, tak si to vykompenzují "šestilettou dovolenou" v důchodu, kterou muži nemají.
Závěr:
Pay-gap téma jako takové, je starý nástroj feministického hnutí z ameriky a británie, kdy následkem menších práv a starých pořádků, měly ženy za totožnou pozici a stejné množství odvedené práce menší mzdu, než muži - to bylo pořešeno více jak 50 let zpátky nátlakem feministických hnutí na vládní aparát, vytvořením _Equal Pay Actu_ .
Dneska už jsou práva žen na takové úrovni _(počítám vyspělé země)_ , že v podstatě celá existence nějakého feministického hnutí, postrádá smyslu.
Je to spíš o umělém vytváření problémů pro to, aby mělo důvod existovat _(nač mít hnutí řešící problémy, když žádné nejsou?)_ .
Přišlo by mi lepší do videa dát víc témat než jen rozdíl v platech a ta témata sestříhat aby se nakousla jen povrchově a hlubší ponoření do jednotlivých problému dát na herohero, rovnou v názvu videa může být pay gap
Pěkné video, souhlasím s většinou výroků.
Jen nechápu názor na rozdílnou nástupní mzdu. Upřímně mě nenapadlo že se v tématu pay gap řeší i tento problém.
Proč nedat na začátek všem stejně a postupem času, ten co nepůjde na mateřskou a bude pro firmu více rentabilní, dostane víc peněz jen tím, že je u firmy prostě déle? Tim se eleminuje diskriminace na základě statistiky.
Tež jsem nad tím takhle přemýšlel, každej dostane zaplaceno za to co si odpracuje, ještě udělat že každý rok bude menší bonus a zvýšení platu a vyřešeno, plat budou mít stejný a čím dýl tam člověk je tím víc bude mít, bez ohledu na pohlaví. (Pak ještě zohledňovat osobní ohodnocení, jak kdo vykonává práci), jedině pokud by zaměstnavatel počítal s tím, že na danou pozici se člověk musí zaškolit a trvá to př. 3 měsíce, tak v tomhle případě to asi chápu, ten menší plat na začátku. Jestli někoho školíš 3m a pak pracuje rok, nebo školíš 3m a pak pracuje 20let.
Při zkoumání ideologií, jako jsou komunismus a fašismus, je důležité oddělit jejich teoretické základy od praktických dopadů, které jejich implementace měla v historii. Zde je několik pozitivních aspektů těchto ideologií, jak byly původně zamýšleny:
Pozitivní vlastnoti ideologií:
Komunismus
Rovnost: Komunistická ideologie klade důraz na odstranění sociálních a ekonomických nerovností. Cílem je vytvoření společnosti, kde všichni mají rovný přístup ke zdrojům a příležitostem.
Společné vlastnictví: Společné vlastnictví výrobních prostředků má eliminovat vykořisťování a zajistit, že bohatství společnosti bude spravedlivě rozděleno.
Solidarita a kolektivní práce: Podpora kolektivní spolupráce místo individuální soutěže má vést k větší soudržnosti a sociální odpovědnosti.
Odstranění chudoby: Teoretický model komunismu usiluje o vytvoření společnosti, kde by chudoba byla zcela odstraněna díky rovnoměrnému rozdělení zdrojů.
Fašismus
Národní jednota: Fašistická ideologie zdůrazňuje sjednocení společnosti pod jedním národním cílem, čímž usiluje o odstranění rozdělení na základě politických nebo třídních konfliktů.
Silný stát: Důraz na silný, centralizovaný stát má zajistit pořádek, stabilitu a ochranu před vnějšími hrozbami.
Kolektivní identita: Podpora kolektivní identity a hrdosti na národní kulturu a historii může přispět k pocitu sounáležitosti mezi občany.
Ekonomický korporativismus: Fašistické státy často propagovaly spolupráci mezi vládou, podniky a dělníky, aby se minimalizovaly konflikty a maximalizovala efektivita.
Tyto body samozřejmě nevypovídají o reálném dopadu těchto ideologií v praxi, kde často vedly k masivním represím, porušování lidských práv a devastaci společností. Zkoumat je jako teoretické koncepty však může přispět k hlubšímu porozumění politickým ideologiím obecně.
Šach mat Time!
Otázkou je také zda stát má dělat zákony na platy, aby tím podporoval porodnost, ikdyž to nebude spravedlivé vůči mužům?
Kdo propůjčí hlas pro audio verzi? 💣
Udělal jsi velký krok kupředu od slepého feministy, v podstatě jsi shrnul moje myšlenky nad platovým rozdílem. (Pozor, s ženami to moc debatovat nejde.. :D ) PS: jsem také profeministický.
Včera som "debatoval" s Chatom GPT o libertariánstve, bitcoine a vegánstve, a ty dnes akurát zverejníš svoju vlastnú debatu XD
Není škoda nevyužit Twitteru jako reklamu na knížku?
mužské ai > ženské ai
Tvl co ti ta ženská furt skáče do řeči?😂
2:08 Tim doslova Miluje ženy
2:10 to aj mňe.
Tíme si boží a dúfam, že tvoja kniha bude dostupná aj na Slovensku
@Debatnidennik podobným spôsobom si môžeš ospravedlniť aj rasizmus.
Napríklad: V černošskych getach je väčšia miera kriminality, čiže je v pohode diskriminovať ľudí z černošskych get.
Pokud vim ze je nekdo z nebezpecneho ghetta, budu si na nej davat pozor. Udela to kazdy kdo ma pud sebezachovy. Myslis ze ma clovek moralni povinnost davat cizim lidem 'benefit of the doubt' i kdyz tim muze sam sebe ohrozit?
Toto fakt nemyslis vazne? Neviem ako moc ty vidis do naberania novych zamestnancov, no podla mna by sa za kazdych podmienok malo dohliadat na ich individualnu stranku. Napridklad vysoky ludia by mali mať generalizovane lepsie liderske schopnosti. Je podla mna vporiadku ked clovek uprednostni do manazerskej pozicie ked ma 2 ludi s rovnakym vzdelanim toho vyssieho? Nie, osobne si myslim, ze clovek pri pohovore by mal zohladnit vlastnosti oboch ludi, ak sa stane, ze vyssi clovek ma tieto vyzadovane vlastnosti lepsie, nemam problem s tym aby ho prijali. Nemyslim si ale, ze je vporiadku na zaklade statistik predpokladat ako sa ten danny individualny clovek bude spravat. Co sa tyka tehotenstva, osobne si myslim, ze by sa malo zo zakona vyskrtnut to, ze sa zamestnavatel nema co pytat o tehotenstve, ked jediny vysledok tejto normy je, ze zamestanatel automaticky predpoklada, ze zena pojde na matersku a rovno uprednostni muza
Zohledňovat resp. zjišťovat individuální stránku člověka s sebou nese další dodatečné náklady, které musí daná firma zaplatit navíc oprati předběžné opatrnosti. Je sice hezké, že vám "nepřipadá v pořádku na základě statistik něco předpokládat" ale pokud se to dít nemá, tak je třeba vynaložit další dodatečné náklady, které se musí nejprve vzít někde jinde.
@@Bretislavka tieto charakterove crty su zistitelne aj z pohovoru, nie robit kompletnu analyzu chovania, co ano tiez nie je 100% ale statistiky robene na celkovej populacii su vyrazne menej presne lebo nenaberame nahodnych 100 ludi, ak by sme naberali nahodnych 100 ludi ano vtedy je pochopitelne, ze sa clovek zabera statistikami, ale zvacsa naberame malu skupinu jednotlivcov, ktori pridu na pohovor kedy sa clovek s nimi nemusi rozpravat len o veciach na ktore sa vie danny clovek pripravit, ale celkovo by sme sa pytali na veci spolocne s vlastnostami, ktore od zamestnanca potrebujem. Napriklad naberam do svojej firmi ludi a ozval by sa mi nejaky spaniel, nepoviem si hned haha toho deberiem ti su nedochvilni a na vsetko maju cas ale kuknem sa na hodinky ci meska na pohovor a zacnem sa ho pytat na veci, ktore mi ozrejmia ci tento clovek sympatizuje s tym ci ma clovek na vsetko cas.
❤
Debata o hovně✅️ Debata s bláznem✅️ Debata s Ježíšem✅️ Debata s AI ✅️
❤