Super přednáška. Nevím, proč všichni polemizují s užitečností tématu - toto je hudební základ, který se učí na uměleckých školách i konzervatořích po celém světě. Jsou to pravidla, podle kterých prostě hudba ve všech případech pracuje, a pokud nám přijde že ne, znamená to, že některá pravidla neznáme. Člověk je nemusí znát, ale když je zná, dokáže si odpovědět na mnoho otázek. Fuka vybral to nejzajímavější a za 107 minut uspokojivě vysvětlil, co se jinde do lidí tlačí roky. Thumbs up
Jakožto hudebně i technicky vzdělaný bych měl pár výhrad k obsahu této přednášky, například názvosloví a některé další nepřesně uvedené informace, ale tak 98 % informací sedí. Pro úplného laika absolutně ok a i poučený se ještě leccos dozví. Pro mne trochu ztráta času, kdy jsem čekal nějakou neznámou informaci, ale nevadí mi to, rád jsem Frantu zase viděl :)
Ještě doplním, pokud Franta řekne "z neznámých důvodů", tak ty vždy důvody existují a jsou přesně dány a také ne úplně pochopil principy intervalů, proto říká u tónin "nedává to moc smysl". Možná netuší, že existuje temperované a netemperované ladění, čtvrttónová stupnice, takže mezi intervaly skutečně nemusí být matematicky daný rozdíl ve frekvenci atd. Chápu ale, že programátor má raději pevně daná pravidla (i když jeho číslování tónů 1-12 je šílené) a to u hudby tak úplně nejde zajistit. Ale jako v podstatě hudební samorost bez pořádných základů hudební teorie má docela naposloucháno a dokáže to laikům dobře podat, takže obecně bez velkých výtek.
ubehlo 10 let, prednaska je stale aktualni a uzasna!...kazdopadne bych odpovedela lajcky, že tonina je IMHO základní akord (ton) pro danou skladbu.... :) Děkuji Vám za krásně strávený čas i se svyma houslema, kytarou, a nakreslenýma obrazkama bilych a cernych klaves, diky kterym mám skvelé poznámky.
Díky, super video, konečně jasné vysvětlení, proč bílé a černé klávesy, jaké tóny z nich lezou, a jak fungují tóniny. Takhle by se to mělo učit na ZŠ. Možná by stačilo, kdyby to učili fyzikáři :)
41:40 Pan trosku keca.. Ze nezalezi na frekvencii, kam tie tonu posuniem? Jasne ze zalezi, lebo analogove nastroje prve v niektorych frekvenciach skvelo rezonuju a v inych velmi nie. A kekca j v dalsich veciach.. Jednostranne a zaujato.. Skoda casu
@@ohorok2nekecá. Nezáleží, jestli to posuneš celé např. o čtvrt tónu výš. Pokud nemáš absolutní sluch tak nepoznáš, jestli hraje ve správných tónech a nebo v neexistujících tónech
@@FrankWildOfficial Skus si precitat moj prispevok PORIADNE. Ja predsa nepisem o schopnosti ludskeho sluchu, ale o prirodzenej rezonanci akustickych nastrojov/predmetov. Vsimnut si to mozes pri fukani vzduchu do lahve od piva. Urcita frekvencia rezonuje velmi dobre a ostatne su utlmene = frekvencna charakteristika. Ladenim sa da teda urcit, ci bude nastroj pekne prirodzene alebo budu niektore tony viac utlmovane.
Tak mě v hudební nauce učili intervaly, názvy akordů, kvintový a kvartový kruh a to byla pohodička. A na základce mi kámoš nadšený do alikvotních tónů a přirozených intervalů vysvětloval i ladění, kde není každý půltón stejně široký, takže některé intervaly znějí čistě, některé ošklivě, ale na klávesách se to dá transponovat, takže luxus, zvlášť pro hraní akordů a tercií na něco hodně bustrovaného - kytara, Hammond varhany, foukací harmonika, dokonce některé vokalizéry mají i preset na bustrovaný zpěv. :D Já používám tzv. středotónové ladění, Anglicky meantone temperament. Nejlepší zní jednoduché stupnice - C, F, B, Es, G, D, A. Nejhůř zase ty ošklivé - H, Cis, Fis. A když to potřebuju v Cis, tak transponuju klávesy, hraju v C a zní to sice v Cis, ale tak čistě jako v C. :-)
Wau, no ještě že ne všichni jsme takto nadaní, to by jsme už dávno bydleli na několika planetách :-) Ne vážně, klobouk dolů před lidmi s takovým oborovým přesahem a ještě s uměním to podat srozumitelně a vtipně..
Ano.. ja slysim vse, mohla bych se i vse naucit snad i naprogramit a počudlikovat. Ale když už hraji na housle, tož nechávám spravování klaves na jiných:) ..... či.. Jiných?:/
Hodně dobrá přednáška. Jsem sice zastánce toho iluminátského nazírání na hudbu, ale tohle mě zaujalo. Akorát si myslím že notovou osnovu se člověk musí učit. Kdyby jste si vytiskli piano roll na papír tak se vám vejde na stojánek tak deset taktů a musíte převracet stránku.
sakra rikal jsem si neco podobnyho, jakejkoliv ucitel kterej by rozumel programovani(her, etc.), hudbe a kdovikolik zajimavejch vecem, a jeste to umi tak dobre vysvetlit, by byli skoly o necem uplne jinym...
Asi je to pro mě potupné přiznat v 30 letech, ale děkuju Františkovi, že mi konečně jasně vysvětlil základy "hudební výchovy" a co se za písmenky CDEFGAHC a zaklínadly dur a moll skrývá. Podobný pocit, že mi něco nedovysvětlili do základů nebo že tam něco nehraje, jsem měl i v jiných předmětech, ale hudebka asi vedla. :-)
Sinusovka je elektrikářsky nejjednodušší, třeba střídavé napětí 220 voltů kmitá sinusově na frekvenci 50 Hz, takže stačí jen nějaké udělátko, které posouvá frekvenci, což už umělo vysílání na VKV = FM = frekvenční modulace. Nebo Hammond varhany taky skládaly sinusovky, samozřejmě tehdy analogově, pač píšťaly na varhanách znějí velmi podobně jako sinus, stejně jako když hvízdáte a odmyslíte si tam ten fuk. :-) A pak jsou různé záležitosti typu kruhové modulace = násobení různých sinusovek, takže vznikne rozdíl (diference) + součet původních frekvencí. Používala se i frekvenční modulace, např. tzv. FM syntéza. A pokud jde o skokové a lomené křivky, tak čím víc ta membrána umí výšek, tím ostřejší lomy a skoky zvládá. :-) A sčítání sinusovek = aditivní syntéza bych asi programoval tak, že si napočítám jen jednu periodu a tu bych dokola opakoval ve smyčce, to už by se nemuselo znovu počítat, ale jen kopírovat. Problém byl v tom, že počty s desetinnou čárkou jsou náročnější než ty celočíselné, proto se používaly různé koprocesory, atd. A taky se na syntézu různých zvuků hodí ekvalizéry/filtry, což už taky existovalo poměrně dlouho, třeba u elektrických kytar se už i u nás v 60tých letech používal úzkopásmový rezonanční filtr, tipuju CCA. 2 KHz zvýraznit. Nebo hlasitostní třesení = na principu amplitudové modulace.
Notový zápis je na tom podobně jako jakýkoliv pravopis. Můžeme se pozastavovat nad tím, že je v něm spousta nelogičností, zbytečných složitostí a výjimek, ale je to daň za to, že se nějak historicky vyvíjel a dnes se to už jen velmi těžko mění. A stejně jako negramotný může být dobrý řečník, i člověk, který neumí jedinou notu může být dobrý hudebník.
Souhlas, noty jsem ze začátku jako inženýr naprosto nesnášel kvůli spoustě přežitků, nelogičností a vrstvení výjimek, nicméně teď pomalu uznávám, že mají něco do sebe. 1. Zásadní výhodou oproti třeba tabulaturám je rychlost čtení, protože trénovaný mozek dokáže notový zápis parsovat fakt rychle. Filozofie notového zápisu je taky rozumná v tom, že ukazuje co hrát, ale nikoli jak to hrát (jakou klapku mačkat, jaké struny apod.), což se jednak liší od nástroje k nástroji a hlavně od jisté úrovně to interpret nepotřebuje (protože to jednak ví a jednak má zautomatizované) a přítomnost takové informace by v omezeném datovém streamu při čtení not v reálném čase překážela. 2. Notový zápis taky vcelku vyváženě míchá relativní a absolutní definici tónů. Čistě relativní způsob by byl jen na začátku definovat tóninu a pak zapisovat jen kolikátý stupěň dané tóniny se má hrát. Čistě absolutní způsob by byl uvádět přesné tóny tak, jak se mají hrát (tedy např. psát béčka a křížky všude, nepředznamenávat tóninu). Vhodnost těchto dvou přístupů závisí na typu hudby, pokud bych věděl, že budu zapisovat jen prosté melodie v jedné tónině, byl by relativní ideální kvůli snadné transpozici, nicméně v nějakých chromatických pasážích nebo odbočkách do jiných tónin bych byl v háji. Čistě absolutní způsob zase nese redundantní informace, když jsem déle v jedné tónině. Současný systém s předznamenáním tóniny, které pak není třeba křížkovat/béčkovat, je celkem dobrý kompromis, zvlášť díky tomu že křížek/béčko přímo u not pak jasně člověka upozorní, že bude nějaká výjimka. Tady je vlastně vtipné, že ze začátku si člověk říká "a proč si mám sakra pamatovat celou dobu že mám hrát místo F Fis, to je takovej problém to tam pokaždý napsat?" a za chvíli by si říkal "nejsem blbej, vím, že jsem v Gdur, tak to tam proboha nepište, aby mě to nepletlo"... Co by se dalo podle mě vylepšit je notová osnova samotná - pět linek neodpovídá periodě 8 tónů v oktávě a tón, který je v jedné oktávě v mezeře je v sousední oktávě na lince - u toho žádnou výhodu nevidím. Pak taky klíče by mohly posouvat o celé oktávy, což vlastně souvisí s osnovou jako takovou.. Človek by se pak nemusel učit číst v rámci každé oktávy a každého klíče separátně...
@@PetrHosek Můžete samozřejmě vymyslet nějaký "esperanto" ale živej notovej jazyk kterej se vyvíjí tisíc let tim taky nenahradíte :) a víc jak pět linek by pro čtená bylo složitý. To že vám oktáva vyjde jednou do linky a podruhý do mezery je daný tim, že má sedm kroků .. i když jich má ve skutečnosti v temperovanym ladění dvanáct :-D
Intervaly (rozdíly mezi dvěma tóny) znějí čistě, pokud jsou založeny nikoli na současném exponenciálním ladění, ale na harmonických frekvencích. Příklad: velká tercie (např. C+E nebo E+Gis) je exponenciálně třetina oktávy, takže když chcete v Hertzích přepočítat E = 330 Hz na Gis, vynásobíte třetí odmocninou ze dvou, pač oktáva je dvojnásobná frekvence. To je maličko širší než přirozená velká tercie - vynásobíte zlomkem 5/4 =1,25. Zkuste si schválně porovnat tu odmocninu s tím 1,25, předpokládám, že ta odmocnina bude o nějakou tu setinku větší. :-) Tak už jsem na to přišel v Haskellu, je to 1,2599...
tonina nemá 7 ale 8 tonu, to je muzikantská hrubka na ránu pěstí:D je vidět že hudební vzdělání moc nemá, ale matematiky krásně vysvětleno! palec nahoru, úspěch
No.. tak to by mne zajimalo jak se vlastne definuje ten Oktavovy ton, co je tam o Oktavu vyse, a nekdo ho proste bere jako opakovacku, a nekdo jako dalsi...
František Fuka, 18. května 2015: "Mám z Japonska přibližně šestnáct hodin videa a audia v asi 2400 souborech. Takže začíná ta pravá dřina / zábava." František Fuka, 27. července 2015: "Vzhledem k vašim množícím se dotazům jsem nucen prohlásit, že jsem nezemřel, na filmu pracuji a ne, nemám tušení, kdy bude hotov. (...) Chtěl bych, aby premiéra byla letos, ale NIC NESLIBUJI." František Fuka, 7. ledna 2016: "Ne, nezpronevěřil jsem vaše peníze, na filmu průběžně pracuji a ne, nevím, kdy bude hotový." František Fuka, 2. června 2016, StartCast: "Začal jsem jako různě s tím experimentovat, začalo jako vypadat, že by to šlo, a teď prostě jako průběžně teda na tom pracuju, přičemž došlo už jako několikrát k tomu, kdy jako velké části toho, co jsem měl hotového, jsem zjistil, že jako takhle se mi to nelíbí a že to udělám jinak, a důležitý je, že já na to v podstatě nespěchám." František Fuka, 19. října 2016: "Práce na filmu pokračují nezměněným tempem, a budou pokračovat, dokud zůstane aspoň jeden sponzor." František Fuka, 11. dubna 2017: "Před dvěma lety jsem si, pravda, nemyslel, že po dvou letech pořád ještě neproběhne premiéra. Je to jistý důvod ke znepokojení, a proto jsem přijal v nedávné době pár zásadních opatření, abych se FUKAFUTOKYU mohl více věnovat." František Fuka, 7. září 2017: "Nabídku vrácení peněz už jsem dávno učinil. Takže pokud chce někdo peníze zpátky, dostane je. Bonus je v tom, že pokud chce někdo dál čekat, třeba se dočká." František Fuka, 13. října 2017: "Jak už jsem psal výše, film hodlám dokončit. Hodlám, hodlám, hodlám." František Fuka, 11. dubna 2018: "Už si nepamatuju, [kdy jsem naposledy pracoval na tvorbě filmu FUKAFUTOKYU.]"
Nakonec jsem se k tomuto videu dokopal a jsem hodně nadšen. Jsem jeden z těch, co prostě nějakým způsobem chápe teorii tónů (absolvoval jsem celou hudebku), ale zde je v několika minutách stručně a jasně vysvětleno, jak vytvořit hudbu a navíc je to logicky znázorněné pomocí čísel. Na trubku hraju podle hudební teorie, ale před 2 lety jsem začal hrát na kytaru podle něčeho, co je ve videu popisované a vedlo to k tomu, že jsem se na nástroj naučil rychleji a přitom vůbec neznám noty (na kytaru).
Mě tady v komentářích nejvíc dostávají ti hudební "géniové", kteří si absolvovali hudební nauku a teď si zřejmě tu vylévají své trauma na těch, kterým tato přednáška přišla zajímavá a třeba se díky ní i něco dozvěděli. Hlavně, že jste něco víc!
Velmi dobré vysvětlení tónin, ale Franta by si měl udělat nějaké výukové osnovy nebo výukový pořadník, protože neustále přeskakuje z jedné myšlenky do druhé a nikdy nedokončí to co zrovna vysvětluje. A když myšlenku dokončí, tak je již dokonale zamíchaná s dalšími nepodmětnými myšlenkami. Proto, Franto, doma si sepiš vše co chceš vykládat studentům, zorganizuj to po jednotlivých bodech a těch se drž během výpravy. Jinak tvoje výuka bude připomínat ten zubatý graf spojený s tou sinusoidou. Neustále všechno odevšad dohromady jako mišmaš. Jinak, velmi dobrý výklad, akorát poněkud chaoticky zorganizovaný.
3 года назад+3
Nejen živí houslisti, ale všichni, kdo hrají na akustické nástroje. To tonů vkládají Duši. To elektronika neumí.
1:37:07 „Prosím vás, hlavně se neučte noty. To je prostě úplně největší ztráta času jaká může existovat.“ :) Bohužel, interoperabilita s jinými hudebníky je zajištěna jen na úrovni not. Je to takové XML − nikdo to nemá rád, ale stejně se to používá, protože je to pěkně standardní.
Noty jsou praktické. Když není člověk blbec, lze do nich snadno a poměrně přesně zapsat hudbu. Kdyby nebyly noty, tak nevíme, co se hrálo za muziku před flašinetem.
cis ton může být v jiné tónině des, fis je například v ges moll ges...jde o to, odkaď se tón odvíjí. Pojmenování CDEFGAH - je vlastně správně - dle ladění od komorního A - těch 44100Hz - tedy pak z toho je abeceda. AB(u nás H)CDEFGH...je to jednoduché. Durové a mollové stupnice jsou buď v kvintovém systému, nebo v malé tercii (snížení tónů - béčka). C Dur má O křížků, G dur (kvinta od C ) má jeden křížek (fis), kvinta od G je D dur - ten má 2 křížky (fis, cis) atd...Mollové stupnice jsou oproti tomu - A moll (žádné předznamenání, žádné křížky), kvitna od A je E moll (jeden křížek fis), E k H (dva křížky), H k Fis (tři křížky), Fis k Cis (4 křížky)...atd. Opačně lze snižovat tóninu dolů - tedy vztah C dur je k A moll - tedy dolů malá tercie, stejně jako např. E dur (4 křížky) k Cis moll...atd. S béčky je to obdobné. Hudba je čirá matematika...
Hele já nechci být hnidopich ale komorní A=440 Hz, lidský ucho slyší od 16 HZ-16 kHz a těch vašich 44100 je daleko za hranicí slyšení. S cis/Des souhlasím. V stupnici s béčkama je to prostě des no :D A na mollový stupnice radši koukám jako na aiolskou od ionský, že si jí prostě postavím na 6. stupni durový a čaves. Hudba není čirá matematika, hudba je cit.
Hele já nechci být hnidopich ale komorní A=440 Hz, lidský ucho slyší od 16 HZ-16 kHz a těch vašich 44100 je daleko za hranicí slyšení. S cis/Des souhlasím. V stupnici s béčkama je to prostě des no :D A na mollový stupnice radši koukám jako na aiolskou od ionský, že si jí prostě postavím na 6. stupni durový a čaves. Hudba není čirá matematika, hudba je cit.
Nejenomze jsou noty dorozumivaci prostredek, ale rozvijeji dalsi skvelou schopnost, a to sice vnitrni sluch. Rozdil je cist noty pouze mechanicky, neco jako takovy "midi file player" a nebo hudbu z not skutecne vnitrne slyset, vcetne presne rytmiky (synkopy) atd. To je pro muzikanta dalsi neocenitelna kvalita a zkusenost navic a do jiste miry tak odkryva talent, protoze napriklad odposlechem se clovek nauci pouze sluchu "zvenci". Rozhodne to neni ztrata casu - vlastni zkusenost.
Proč používat zastaralé metody, když si můžu nasamplovat sinus, pilu, trojúhelník a kde co, a zároveň na to použít různé modulace a filtry, které se používaly na starých syntetizérech. Takhle to řeší ty moderní synty a dejme tomu tu FM syntézu tam mají jako přídavek, když chcete nějaký retro zvuk? Problém je v lenosti přemýšlet u dnešní mládeže. Já jsem ročník 1985 a taky o tom něco málo vím, pač jsem taky zároveň muzikant a bývalý programátor. :-) Ale co už mi hlava nebere je FFT = rozklad na frekvenční spektrum a zpět. Takže vím, co to dělá a na co to použít (Rozpoznání řeči, ekvalizér, vokodér, vokalizér, poctivé odstranění šumu (nikoli primitivní šumová brána = opak kompresoru, ale "Noise reduction" efekt, kde se před odšuměním vytváří tzv. šumový profil..., atd.), ale z matematického hlediska nemám šanci pochopit princip, jak to funguje.
1:40:00 I během hraní na klávesy se dá ovlivňovat dynamika například nožním pedálem, nebo ještě lépe breath controllerem. ruclips.net/video/rFlvAlXdR_M/видео.html
moc pěkná přednáška....jen v tomhle podání to vypadá, jako že hudbu bez problémů složí každý C-dur, A-moll,,,to je brnkačka...ve skutečnosti to tak jednoduché není...ale kouká se na to pěkně :)
No to se chci zeptat (nejsem programator) ale jak u tvoreni hudby na ZX po lopate prisli na to ze prikladne ton C napisou nejak. Neumim asembler tak dejme tomu jak prisli na to, ze ton C je 0010101 a to D zase neco jinyho. To zkouseli pokusem omyl nez na to neprisli? Viz s tim beepakem jak membrana klesa- ta finta. Ale to je hodne variant ne? Pritom takovej Robin Hood, to byla super mega hudba a zvuky. Nebo Saboteur- to byla uplna spica.
Abyste měli jinou melodii, musíte pohnout s rozestupy mezi různými tóny. Zde ukázka Bacha ve třech různých laděních. Toto jsou ty důvody, proč třeba Dis nemusí být vždy totéž jako Es. A poslouchejte, jak to zní nádherně čistě, takhle by to v současném ladění neznělo. Ale třeba yamahácké klávesy to umí přeladit, mají i presety na pythagorejské, středotónové a několik dalších ladění s různými rozestupy mezi půltóny. Tohle se naopak na housle hraje podstatně líp než na kytaru nebo na klavír, pokud si ho nenecháte přeladit, jak se to dělává třeba u čembala (harpsichord). Tohle přelaďování je součástí standardu Extended general MIDI (XG/XGM), šlo to už před 25ti lety. Naprosto suprové je to na bustrované zvuky, aby i akordy zněly hezky a ne tak rozjetě. ruclips.net/video/kRui9apjWAY/видео.html
Plně souhlasím s ideou z 22 minuty, že není k pochopení proč v dnešních hrách jsou jenom kusy loopů, když by bylo tak snadný integrovat nějaké zvukové moduly přímo do hry a melodie následně přiřadit k jednotlivým lokacím, objektům, pozicím (pozicím kamery) a událostem a celé to zalgoritomovat... Feel z takového hraní by byl někde uplně jinde! (Sám tenhle názor říkám už hodně dlouho, a jsem hodně nadšenej, že jej zastává i někdo jako F.Fuka :) ) Supr přednáška, sice hodně obecná, ale finesy by asi moc lidí v publiku nezajímaly. Docela bych rád viděl pokračování ve stylu kde se nahlídne trochu víc do kódu.
bezne sa robi (uz nejaku dobu) tzv. vertical stacking. nahra sa muzika v niekolkych stopach, a podla situacie v hre sa dynamicky mixuje, jednotlive stopy sa vypinaju/zapinaju, teda skor pomaly fejduju in alebo out. pekne - a hlavne plynule - sa takto meni dynamika tracku, a nie je to ani tazke naprogramovat. akurat mixujes oddelene stopy zachodu, nie len prehravas hotovu mp3ku :)
32:59 - "Dál už pokračovat nemůže, dál už nemá dostatečné rozlišení, ona, ... a ovšem, to je jedna z věcí, který prostě já ikdyž tady nemam klávesy, můžu pokračovat dál....." .............. a "Ona" mezitim hraje ten tón... :)))))) Žádnej hejt ale, jen vtipnej moment - díky za přednášku !!! Víc takovejch věcí!
Nechápu, jak tomu jeho výkladu nejspíš hudebně vzdělaná žena může jen ta nečinně přihlížet. :D V jistém smyslu dobré, učit takhle hudebku na základce, nejspíš by hudební teorie chytla víc lidí, ale když tomu člověk trochu víc rozumí, může mu tohle video sloužit spíš coby páteční zábavný pořad, pro slabší povahy coby depresi navozující slovní armagedon.
Jen jedna věc: názvy not CDEFGAH nejsou vůbec nelogické, když se totiž člověk oprostí od toho nepochopitelného česko-německého nazývání noty B jako H a začne číst od A, jde to normálně podle abecedy.
Zajímavá přednáška ... Ale dovolil bych si do budoucna požádat o zopakování dotazu. (ty lidi tam není slyšet a je to trochou matoucí, když se odpovídá na něco nekonkrétního :D)
s tou interkompatibilitou jsi to trefil. Proto mne v mladi vyhnali z jazzove gymnazialni kapely se slovy: Ano ma talent a super frazovani, ale jaksi oni rekli cosi a ja se nechytacka, tak to proste neslo. Oni uz tam mastili rovnou z not standarfdy a tabulatury nebyly, kazety , ze bych to odposlouchal taky. Jim to bylo sumak. Tak jsem diky systemu musel od valu, ale pritom s hranim, talentem to nic nemelo musi neskromne podotknout. Interoperailita ty vole to je teda slovo :)
Opravdu "odborník" na hudební teorii a výpočet frekvencí tónů. To o čem mluvil, je matematické vyjádření frekvencí tónů. Ve skutečnosti je tomu úplně jinak. Ani Pythagoras to nemá spočítané správně. Pokud bych jako ladič klavírů takto naladil piano, tak se nedá poslouchat. Pro lidské ucho je to hrozně nepřirozené a jaksi přitažené za vlasy. Ve skutečnosti je každý o půlton vyšší interval (např. tercie) vždy o něco širší (rozuměj vrchní tón o kousek výš) než předcházející. Je to hodně složité
I kdyby se matematici a programatori zblaznili, tak sila okamziku - cit ke hře většinou nedosahuje těch, kteří přistupují k hudbě méně analyticky. I mezi klasickymi muzikanty jsou ti, kteří dokáží dát do svého projevu daleko více. Tohle je žvatlání o tom, že je vše cool a jednoduchý. Ve skutečnosti je hudba natolik zajímavá a nekonečná, že její možnosti nikdo nikdy naplno nevyužije. Pokud to je snaha připoutat více lidí k tomu, aby si s hudbou experimantovalo, proč ne. Jinak ubohé chytrolínství.
A podle toho ta dnešní hudba vypadá. Počítače umožňují dělat hudbu každému. Je hezký,že se odkazuješ na úžasného pana Wiliamse, ale je škoda, že vykládáš lidem, že dva zvuky jsou akord :-((
No dobre, iste toto video niekomu pomoze, ale je tam aj dost nepresnosti. Dokonca ani nevie, co je dominanta a co subdominanta. Zopar veci by sa mal doucit.
O akordech C5 (C1+5) a C8 (C1+8) se v hudební nauce neučívá. Naopak se tvrdívá, že akord musí mýt nejméně 3 tóny. Ano bývávali časy, kdy to byla pravda, ale žijeme v 21. století.
+Vaclav Muller akord je souzvuk 2 a vice tonu. to nas ucili na nauce uz pred 35 lety. vzhledem k tomu, ze politikum do hudbty nic neni, tak se to myslim nezmenilo...
+Vojtech Rozsival V klasické harmonii se uvádí minimálně 3. Souzvuky dvou tónů se dříve za plnohodnotné akordy nepovažovaly (a mnohými se nepovažují dodnes). Například akord C5 (power chord) se začal používat až někdy kolem roku 1950.
No ja som chodila do hudobky takmer 30 rokov po 1950 a tiez sme mali definiciu, ze akord je suzvuk minimalne 3 tonov... Pre dva sa urcovali len intervaly.
49:05 Ne že bychom "tak byli vychováváni od dětství", žádná indoktrinace. Kvarta a kvinta jsou intervaly čisté, to je čistá fyzika, doplnit je mohou už jen intervaly velké či malé (sekunda, tercie, sexta, septima) a každý si může vyzkoušet všechny kombinace - durová stupnice s půltóny na třetím a sedmém stupni prostě zní nejlépe :)
Ono zrovna s tim pianem je to myslim drobet slozitejsi. Ono by to totiz znelo dobre, da se rict i lepe, ale bohuzel pouze pro jednu toninu*. Chromaticky nastroj holt potrebuje mit nektere tony "uladene" bokem aby to ve vsech toninach znelo stejne (stejne blbe :-) ). *) Doufam ze to pisu dobre, ja jsem co do hudebni teorie totalni laik.
dost dobrej napad s dynamicky se menici hudbou ve hrach. Tak ona by stacila spoluprace programatora s muzikantem. Stejne na tech AAA hrach uz dela stejne lidstva jak na atomove bombe.
USB má větší latenci než integrovaná zvuková karta, takže MIDI přes USB jen s plnohodnotnými klávesami, aby mi odposlech nešel z kompu, ale z kláves, pak to nevadí. Ty levné klavírky generující noty silně nedoporučuji právě kvůli latenci. Pokud jde o brum, tak to jsem u žádné zvukovky nezažil, pokud je to správně zapojené, tak to asi bylo špatným káblem. U těch profi mašin se to řeší symetrickým zapojením, které mě fakt prudí, ale tam jde ten zvuk jednou normálně a jednou s obrácenou polaritou (jakoby vynásobeno mínus jedničkou), takže původní signál se sečte, ale naindukované ruchy a přeslechy, které mají stejnou polaritu, se naopak odečtou. U obyčejného nesymetrického zapojení ten signál jde jen jednou v normální polaritě, takže když na šňůru položíte mobil, je průšvih. Takže co nejkratší a dobře stíněný kábl v obyčejném zapojení, a když tam budou ruchy, zkusit s tím různě hýbat, dost často to pomůže.
Amatéra a samouka nezapreš! Co hodně začal, málo dokončil. A co šikovně žije ze známé pravdy: “Jednooký mezi slepými králem!” Toť tvoje umění, kterému dnes slušně kvete pšenka!
to proč se tu bylo tolik filmů z války má dost dobrej důvod pokud máte zájem někoho ovládat tak vaším hlavním zájmem je je dostat do jeho myšlení strach. je to nejjednoduší metoda programování lidí. takhle se člověk vyděsil už při zimních hladovkách když dobytek odtáhnul na jich a houfně ho následovali ptáci. takže zbývalo jediné vyřešit nedostatek masa, což je hlavní vábnička téměř všeho co máma namlela maso. takže to vzdělání jení jen ve školní fakultě ale kdekoliv kde jde protlačit do integrovaného obvodu jedince nějakou vnímatelnou informaci. všichni kdo něco chtějí si osvojili techniku šíření strachu at je to stát nebo jiná forma vytváření konceptů společnosti. dobře je to pozorovatelné u zvířat jak strach vytváří jejich program chování tedy mění volby. pokud máte slova a můžete vytvářet strach slovy tak máte uplně jiný možnosti.
to umělý "ztišování" hradeb je strašlivý :D a to je jen špička ledovce, jakákoliv digitální manipulace výpočtem je skrytě nehudební, vzpomínejme Dopplera :P
Nesouhlasím s tím, že ke skládání hudby stačí sluchátka. Problém je totiž v tom, že v reproduktorech se hlasitost velmi pravděpodobně bude výrazně lišit od sluchátek a může dojít například k tomu, že nebude slyšet zpěv, basovou linku atd. Určitě je nutné hudbu minimálně "masterovat" za použití reproduktorů.
zatimco ocividne vase prednaska by nekoho bavila. Me osobne jste zacal nudit po druhy vete, pana Fuku jsem si poslechl celyho (i kdyz jsem si vedom toho, ze jako rikate "hudba natolik zajímavá a nekonečná, že její možnosti nikdo nikdy naplno nevyužije")
Ten pán v čase 9 min nepoznal sluchem obdélníkový signál a spletl si ho se sinusovým. Což mi připadá legrační. Je tam víc věcí k popukání. Super třeba je, jak v čase 1:25:05 zahraje G D A E s komentářem, že to jsou čtyři klavírní struny. No, ať každý zváží sám, od koho se učit harmonii.
Výborná přednáška. Jen malá oprava. Akord je souzvuk minimálně třech tónu. Dva tóny dělají interval, akord ne.
Chudak violista:)
"Akord je souzvuk minimálně třech tónu."
O tom se stále vedou debaty, jestli je power akord skutečně akord. Jinak všechny akordy jsou z intervalů. :D
Klobouk dolu super přednáška. Vysvětlení lepší než podle osnov super práce 👌🏼😉🔊🎹✌🏻
Super přednáška. Nevím, proč všichni polemizují s užitečností tématu - toto je hudební základ, který se učí na uměleckých školách i konzervatořích po celém světě. Jsou to pravidla, podle kterých prostě hudba ve všech případech pracuje, a pokud nám přijde že ne, znamená to, že některá pravidla neznáme. Člověk je nemusí znát, ale když je zná, dokáže si odpovědět na mnoho otázek. Fuka vybral to nejzajímavější a za 107 minut uspokojivě vysvětlil, co se jinde do lidí tlačí roky. Thumbs up
Jakožto hudebně i technicky vzdělaný bych měl pár výhrad k obsahu této přednášky, například názvosloví a některé další nepřesně uvedené informace, ale tak 98 % informací sedí. Pro úplného laika absolutně ok a i poučený se ještě leccos dozví. Pro mne trochu ztráta času, kdy jsem čekal nějakou neznámou informaci, ale nevadí mi to, rád jsem Frantu zase viděl :)
Ještě doplním, pokud Franta řekne "z neznámých důvodů", tak ty vždy důvody existují a jsou přesně dány a také ne úplně pochopil principy intervalů, proto říká u tónin "nedává to moc smysl". Možná netuší, že existuje temperované a netemperované ladění, čtvrttónová stupnice, takže mezi intervaly skutečně nemusí být matematicky daný rozdíl ve frekvenci atd. Chápu ale, že programátor má raději pevně daná pravidla (i když jeho číslování tónů 1-12 je šílené) a to u hudby tak úplně nejde zajistit. Ale jako v podstatě hudební samorost bez pořádných základů hudební teorie má docela naposloucháno a dokáže to laikům dobře podat, takže obecně bez velkých výtek.
Booože. Sinclairovská legenda Franta. Stále živ a zdráv. Super.
@Jaromir Bergmann teď už Franta leze kanálama
ubehlo 10 let, prednaska je stale aktualni a uzasna!...kazdopadne bych odpovedela lajcky, že tonina je IMHO základní akord (ton) pro danou skladbu.... :) Děkuji Vám za krásně strávený čas i se svyma houslema, kytarou, a nakreslenýma obrazkama bilych a cernych klaves, diky kterym mám skvelé poznámky.
Díky, super video, konečně jasné vysvětlení, proč bílé a černé klávesy, jaké tóny z nich lezou, a jak fungují tóniny. Takhle by se to mělo učit na ZŠ. Možná by stačilo, kdyby to učili fyzikáři :)
41:40 Pan trosku keca..
Ze nezalezi na frekvencii, kam tie tonu posuniem?
Jasne ze zalezi, lebo analogove nastroje prve v niektorych frekvenciach skvelo rezonuju a v inych velmi nie. A kekca j v dalsich veciach.. Jednostranne a zaujato.. Skoda casu
@@ohorok2nekecá. Nezáleží, jestli to posuneš celé např. o čtvrt tónu výš. Pokud nemáš absolutní sluch tak nepoznáš, jestli hraje ve správných tónech a nebo v neexistujících tónech
@@FrankWildOfficial Skus si precitat moj prispevok PORIADNE. Ja predsa nepisem o schopnosti ludskeho sluchu, ale o prirodzenej rezonanci akustickych nastrojov/predmetov. Vsimnut si to mozes pri fukani vzduchu do lahve od piva. Urcita frekvencia rezonuje velmi dobre a ostatne su utlmene = frekvencna charakteristika. Ladenim sa da teda urcit, ci bude nastroj pekne prirodzene alebo budu niektore tony viac utlmovane.
@@ohorok2 myslím si, že když mluvil o posouvání tónů, tak to bylo zejména ohledně digitálu, nikoli analogové nástroje.
Moc děkuju, velmi povedené video. Velmi přínosné, kéž by bylo takových přínosných přednášek pro laiky více..
Tak mě v hudební nauce učili intervaly, názvy akordů, kvintový a kvartový kruh a to byla pohodička. A na základce mi kámoš nadšený do alikvotních tónů a přirozených intervalů vysvětloval i ladění, kde není každý půltón stejně široký, takže některé intervaly znějí čistě, některé ošklivě, ale na klávesách se to dá transponovat, takže luxus, zvlášť pro hraní akordů a tercií na něco hodně bustrovaného - kytara, Hammond varhany, foukací harmonika, dokonce některé vokalizéry mají i preset na bustrovaný zpěv. :D Já používám tzv. středotónové ladění, Anglicky meantone temperament. Nejlepší zní jednoduché stupnice - C, F, B, Es, G, D, A. Nejhůř zase ty ošklivé - H, Cis, Fis. A když to potřebuju v Cis, tak transponuju klávesy, hraju v C a zní to sice v Cis, ale tak čistě jako v C. :-)
Zatiaľ najlepšia vec, akú som na YT našiel.
Wau, no ještě že ne všichni jsme takto nadaní, to by jsme už dávno bydleli na několika planetách :-) Ne vážně, klobouk dolů před lidmi s takovým oborovým přesahem a ještě s uměním to podat srozumitelně a vtipně..
Ano.. ja slysim vse, mohla bych se i vse naucit snad i naprogramit a počudlikovat. Ale když už hraji na housle, tož nechávám spravování klaves na jiných:) ..... či.. Jiných?:/
Skvělé. Kdyby takto vypadala každá přednáška na VŠ, tak bych tam i chodil. Díky Františku.
Hodně dobrá přednáška. Jsem sice zastánce toho iluminátského nazírání na hudbu, ale tohle mě zaujalo. Akorát si myslím že notovou osnovu se člověk musí učit. Kdyby jste si vytiskli piano roll na papír tak se vám vejde na stojánek tak deset taktů a musíte převracet stránku.
Úžasně názorně vysvětlené! Kéž by tehdy naše učitelka hud.nauky to uměla stejně dobře vysvětlit.
sakra rikal jsem si neco podobnyho, jakejkoliv ucitel kterej by rozumel programovani(her, etc.), hudbe a kdovikolik zajimavejch vecem, a jeste to umi tak dobre vysvetlit, by byli skoly o necem uplne jinym...
opravdu vysvětlujete jednoduše a pochopitelně !! :-)
to je snad první přednáška na yt, kterou jsem si celou poslechl :)
Lepší vysvětlení hudby jsem neslyšel 👌 ( programátor... 😅 )
Asi je to pro mě potupné přiznat v 30 letech, ale děkuju Františkovi, že mi konečně jasně vysvětlil základy "hudební výchovy" a co se za písmenky CDEFGAHC a zaklínadly dur a moll skrývá. Podobný pocit, že mi něco nedovysvětlili do základů nebo že tam něco nehraje, jsem měl i v jiných předmětech, ale hudebka asi vedla. :-)
Základem je se okamžitě ptát a votravovat dokud tomu neporozumíte. Často taky zjistíte, že vaši učitelé toho taky moc nevědí. :))))
diky. To logo bylo jedno z nej a porad je skvely. Jetpack!
Sinusovka je elektrikářsky nejjednodušší, třeba střídavé napětí 220 voltů kmitá sinusově na frekvenci 50 Hz, takže stačí jen nějaké udělátko, které posouvá frekvenci, což už umělo vysílání na VKV = FM = frekvenční modulace. Nebo Hammond varhany taky skládaly sinusovky, samozřejmě tehdy analogově, pač píšťaly na varhanách znějí velmi podobně jako sinus, stejně jako když hvízdáte a odmyslíte si tam ten fuk. :-) A pak jsou různé záležitosti typu kruhové modulace = násobení různých sinusovek, takže vznikne rozdíl (diference) + součet původních frekvencí. Používala se i frekvenční modulace, např. tzv. FM syntéza. A pokud jde o skokové a lomené křivky, tak čím víc ta membrána umí výšek, tím ostřejší lomy a skoky zvládá. :-) A sčítání sinusovek = aditivní syntéza bych asi programoval tak, že si napočítám jen jednu periodu a tu bych dokola opakoval ve smyčce, to už by se nemuselo znovu počítat, ale jen kopírovat. Problém byl v tom, že počty s desetinnou čárkou jsou náročnější než ty celočíselné, proto se používaly různé koprocesory, atd. A taky se na syntézu různých zvuků hodí ekvalizéry/filtry, což už taky existovalo poměrně dlouho, třeba u elektrických kytar se už i u nás v 60tých letech používal úzkopásmový rezonanční filtr, tipuju CCA. 2 KHz zvýraznit. Nebo hlasitostní třesení = na principu amplitudové modulace.
Píšťaly na varhanách mají k sinu hodně daleko. :)
Notový zápis je na tom podobně jako jakýkoliv pravopis. Můžeme se pozastavovat nad tím, že je v něm spousta nelogičností, zbytečných složitostí a výjimek, ale je to daň za to, že se nějak historicky vyvíjel a dnes se to už jen velmi těžko mění. A stejně jako negramotný může být dobrý řečník, i člověk, který neumí jedinou notu může být dobrý hudebník.
Souhlas, noty jsem ze začátku jako inženýr naprosto nesnášel kvůli spoustě přežitků, nelogičností a vrstvení výjimek, nicméně teď pomalu uznávám, že mají něco do sebe.
1. Zásadní výhodou oproti třeba tabulaturám je rychlost čtení, protože trénovaný mozek dokáže notový zápis parsovat fakt rychle. Filozofie notového zápisu je taky rozumná v tom, že ukazuje co hrát, ale nikoli jak to hrát (jakou klapku mačkat, jaké struny apod.), což se jednak liší od nástroje k nástroji a hlavně od jisté úrovně to interpret nepotřebuje (protože to jednak ví a jednak má zautomatizované) a přítomnost takové informace by v omezeném datovém streamu při čtení not v reálném čase překážela.
2. Notový zápis taky vcelku vyváženě míchá relativní a absolutní definici tónů. Čistě relativní způsob by byl jen na začátku definovat tóninu a pak zapisovat jen kolikátý stupěň dané tóniny se má hrát. Čistě absolutní způsob by byl uvádět přesné tóny tak, jak se mají hrát (tedy např. psát béčka a křížky všude, nepředznamenávat tóninu). Vhodnost těchto dvou přístupů závisí na typu hudby, pokud bych věděl, že budu zapisovat jen prosté melodie v jedné tónině, byl by relativní ideální kvůli snadné transpozici, nicméně v nějakých chromatických pasážích nebo odbočkách do jiných tónin bych byl v háji. Čistě absolutní způsob zase nese redundantní informace, když jsem déle v jedné tónině. Současný systém s předznamenáním tóniny, které pak není třeba křížkovat/béčkovat, je celkem dobrý kompromis, zvlášť díky tomu že křížek/béčko přímo u not pak jasně člověka upozorní, že bude nějaká výjimka. Tady je vlastně vtipné, že ze začátku si člověk říká "a proč si mám sakra pamatovat celou dobu že mám hrát místo F Fis, to je takovej problém to tam pokaždý napsat?" a za chvíli by si říkal "nejsem blbej, vím, že jsem v Gdur, tak to tam proboha nepište, aby mě to nepletlo"...
Co by se dalo podle mě vylepšit je notová osnova samotná - pět linek neodpovídá periodě 8 tónů v oktávě a tón, který je v jedné oktávě v mezeře je v sousední oktávě na lince - u toho žádnou výhodu nevidím. Pak taky klíče by mohly posouvat o celé oktávy, což vlastně souvisí s osnovou jako takovou.. Človek by se pak nemusel učit číst v rámci každé oktávy a každého klíče separátně...
@@PetrHosek Můžete samozřejmě vymyslet nějaký "esperanto" ale živej notovej jazyk kterej se vyvíjí tisíc let tim taky nenahradíte :) a víc jak pět linek by pro čtená bylo složitý. To že vám oktáva vyjde jednou do linky a podruhý do mezery je daný tim, že má sedm kroků .. i když jich má ve skutečnosti v temperovanym ladění dvanáct :-D
Říká 'Ovčáci čtveráci' a hraje 'Kočka leze dírou' :)
Ale jinak super přednáška.
😀😀😀😁😁🤣
Schindlerův seznam jste zahráli nádherně! :)
Skvele!!
Dobrá práce
Intervaly (rozdíly mezi dvěma tóny) znějí čistě, pokud jsou založeny nikoli na současném exponenciálním ladění, ale na harmonických frekvencích. Příklad: velká tercie (např. C+E nebo E+Gis) je exponenciálně třetina oktávy, takže když chcete v Hertzích přepočítat E = 330 Hz na Gis, vynásobíte třetí odmocninou ze dvou, pač oktáva je dvojnásobná frekvence. To je maličko širší než přirozená velká tercie - vynásobíte zlomkem 5/4 =1,25. Zkuste si schválně porovnat tu odmocninu s tím 1,25, předpokládám, že ta odmocnina bude o nějakou tu setinku větší. :-) Tak už jsem na to přišel v Haskellu, je to 1,2599...
tonina nemá 7 ale 8 tonu, to je muzikantská hrubka na ránu pěstí:D je vidět že hudební vzdělání moc nemá, ale matematiky krásně vysvětleno! palec nahoru, úspěch
No.. tak to by mne zajimalo jak se vlastne definuje ten Oktavovy ton, co je tam o Oktavu vyse, a nekdo ho proste bere jako opakovacku, a nekdo jako dalsi...
Tónina má 7 tónů. Takže mi chceš říct, že set tónů v jedné oktávě C dur obsahuje 2x C?
Nemozem si pomoct , ale toto je legendarna prednaska
vyborna prednaska... cumim s otvorenou pusou!
1:27:00 moja oblubena filmova melodia, Conana jednoducho milujem
"... A jmenuje se, protože je jich tam sedm, tak se jmenuje kvinta."
Tak omluva panu Fukovi. Na konci videa zmínil, že problém s intervaly a výpočtem frekvencí je trochu složitější. Jinak hezky připravená prezentace.
František Fuka, 18. května 2015:
"Mám z Japonska přibližně šestnáct hodin videa a audia v asi 2400 souborech. Takže začíná ta pravá dřina / zábava."
František Fuka, 27. července 2015:
"Vzhledem k vašim množícím se dotazům jsem nucen prohlásit, že jsem nezemřel, na filmu pracuji a ne, nemám tušení, kdy bude hotov. (...) Chtěl bych, aby premiéra byla letos, ale NIC NESLIBUJI."
František Fuka, 7. ledna 2016:
"Ne, nezpronevěřil jsem vaše peníze, na filmu průběžně pracuji a ne, nevím, kdy bude hotový."
František Fuka, 2. června 2016, StartCast:
"Začal jsem jako různě s tím experimentovat, začalo jako vypadat, že by to šlo, a teď prostě jako průběžně teda na tom pracuju, přičemž došlo už jako několikrát k tomu, kdy jako velké části toho, co jsem měl hotového, jsem zjistil, že jako takhle se mi to nelíbí a že to udělám jinak, a důležitý je, že já na to v podstatě nespěchám."
František Fuka, 19. října 2016:
"Práce na filmu pokračují nezměněným tempem, a budou pokračovat, dokud zůstane aspoň jeden sponzor."
František Fuka, 11. dubna 2017:
"Před dvěma lety jsem si, pravda, nemyslel, že po dvou letech pořád ještě neproběhne premiéra. Je to jistý důvod ke znepokojení, a proto jsem přijal v nedávné době pár zásadních opatření, abych se FUKAFUTOKYU mohl více věnovat."
František Fuka, 7. září 2017:
"Nabídku vrácení peněz už jsem dávno učinil. Takže pokud chce někdo peníze zpátky, dostane je. Bonus je v tom, že pokud chce někdo dál čekat, třeba se dočká."
František Fuka, 13. října 2017:
"Jak už jsem psal výše, film hodlám dokončit. Hodlám, hodlám, hodlám."
František Fuka, 11. dubna 2018:
"Už si nepamatuju, [kdy jsem naposledy pracoval na tvorbě filmu FUKAFUTOKYU.]"
Nakonec jsem se k tomuto videu dokopal a jsem hodně nadšen. Jsem jeden z těch, co prostě nějakým způsobem chápe teorii tónů (absolvoval jsem celou hudebku), ale zde je v několika minutách stručně a jasně vysvětleno, jak vytvořit hudbu a navíc je to logicky znázorněné pomocí čísel. Na trubku hraju podle hudební teorie, ale před 2 lety jsem začal hrát na kytaru podle něčeho, co je ve videu popisované a vedlo to k tomu, že jsem se na nástroj naučil rychleji a přitom vůbec neznám noty (na kytaru).
Mě tady v komentářích nejvíc dostávají ti hudební "géniové", kteří si absolvovali hudební nauku a teď si zřejmě tu vylévají své trauma na těch, kterým tato přednáška přišla zajímavá a třeba se díky ní i něco dozvěděli. Hlavně, že jste něco víc!
Perfektni prednaska, velice dekuji, skoda, ze jsem tam nebyl.
1:40:55 ma byt 0-127, ne 0-255 :P
obdivuji ho, že dokáže skoro dvě hodiny mluvit o něčem a hold že si splete písničku, to se musí poddat :)
Velmi dobré vysvětlení tónin, ale Franta by si měl udělat nějaké výukové osnovy nebo výukový pořadník, protože neustále přeskakuje z jedné myšlenky do druhé a nikdy nedokončí to co zrovna vysvětluje. A když myšlenku dokončí, tak je již dokonale zamíchaná s dalšími nepodmětnými myšlenkami.
Proto, Franto, doma si sepiš vše co chceš vykládat studentům, zorganizuj to po jednotlivých bodech a těch se drž během výpravy. Jinak tvoje výuka bude připomínat ten zubatý graf spojený s tou sinusoidou. Neustále všechno odevšad dohromady jako mišmaš.
Jinak, velmi dobrý výklad, akorát poněkud chaoticky zorganizovaný.
Nejen živí houslisti, ale všichni, kdo hrají na akustické nástroje. To tonů vkládají Duši. To elektronika neumí.
1:37:07 „Prosím vás, hlavně se neučte noty. To je prostě úplně největší ztráta času jaká může existovat.“ :)
Bohužel, interoperabilita s jinými hudebníky je zajištěna jen na úrovni not. Je to takové XML − nikdo to nemá rád, ale stejně se to používá, protože je to pěkně standardní.
Noty jsou praktické. Když není člověk blbec, lze do nich snadno a poměrně přesně zapsat hudbu. Kdyby nebyly noty, tak nevíme, co se hrálo za muziku před flašinetem.
cis ton může být v jiné tónině des, fis je například v ges moll ges...jde o to, odkaď se tón odvíjí. Pojmenování CDEFGAH - je vlastně správně - dle ladění od komorního A - těch 44100Hz - tedy pak z toho je abeceda. AB(u nás H)CDEFGH...je to jednoduché. Durové a mollové stupnice jsou buď v kvintovém systému, nebo v malé tercii (snížení tónů - béčka). C Dur má O křížků, G dur (kvinta od C ) má jeden křížek (fis), kvinta od G je D dur - ten má 2 křížky (fis, cis) atd...Mollové stupnice jsou oproti tomu - A moll (žádné předznamenání, žádné křížky), kvitna od A je E moll (jeden křížek fis), E k H (dva křížky), H k Fis (tři křížky), Fis k Cis (4 křížky)...atd. Opačně lze snižovat tóninu dolů - tedy vztah C dur je k A moll - tedy dolů malá tercie, stejně jako např. E dur (4 křížky) k Cis moll...atd. S béčky je to obdobné. Hudba je čirá matematika...
Hele já nechci být hnidopich ale komorní A=440 Hz, lidský ucho slyší od 16 HZ-16 kHz a těch vašich 44100 je daleko za hranicí slyšení. S cis/Des souhlasím. V stupnici s béčkama je to prostě des no :D
A na mollový stupnice radši koukám jako na aiolskou od ionský, že si jí prostě postavím na 6. stupni durový a čaves.
Hudba není čirá matematika, hudba je cit.
Hele já nechci být hnidopich ale komorní A=440 Hz, lidský ucho slyší od 16 HZ-16 kHz a těch vašich 44100 je daleko za hranicí slyšení. S cis/Des souhlasím. V stupnici s béčkama je to prostě des no :D
A na mollový stupnice radši koukám jako na aiolskou od ionský, že si jí prostě postavím na 6. stupni durový a čaves.
Hudba není čirá matematika, hudba je cit.
to je presny. Fuka moc pravda skromnosti nepobral. Je chytrej a moc dobre to o sobe vi.
Nejenomze jsou noty dorozumivaci prostredek, ale rozvijeji dalsi skvelou schopnost, a to sice vnitrni sluch. Rozdil je cist noty pouze mechanicky, neco jako takovy "midi file player" a nebo hudbu z not skutecne vnitrne slyset, vcetne presne rytmiky (synkopy) atd. To je pro muzikanta dalsi neocenitelna kvalita a zkusenost navic a do jiste miry tak odkryva talent, protoze napriklad odposlechem se clovek nauci pouze sluchu "zvenci". Rozhodne to neni ztrata casu - vlastni zkusenost.
Proč používat zastaralé metody, když si můžu nasamplovat sinus, pilu, trojúhelník a kde co, a zároveň na to použít různé modulace a filtry, které se používaly na starých syntetizérech. Takhle to řeší ty moderní synty a dejme tomu tu FM syntézu tam mají jako přídavek, když chcete nějaký retro zvuk? Problém je v lenosti přemýšlet u dnešní mládeže. Já jsem ročník 1985 a taky o tom něco málo vím, pač jsem taky zároveň muzikant a bývalý programátor. :-) Ale co už mi hlava nebere je FFT = rozklad na frekvenční spektrum a zpět. Takže vím, co to dělá a na co to použít (Rozpoznání řeči, ekvalizér, vokodér, vokalizér, poctivé odstranění šumu (nikoli primitivní šumová brána = opak kompresoru, ale "Noise reduction" efekt, kde se před odšuměním vytváří tzv. šumový profil..., atd.), ale z matematického hlediska nemám šanci pochopit princip, jak to funguje.
1:40:00
I během hraní na klávesy se dá ovlivňovat dynamika například nožním pedálem, nebo ještě lépe breath controllerem.
ruclips.net/video/rFlvAlXdR_M/видео.html
moc pěkná přednáška....jen v tomhle podání to vypadá, jako že hudbu bez problémů složí každý C-dur, A-moll,,,to je brnkačka...ve skutečnosti to tak jednoduché není...ale kouká se na to pěkně :)
Můžu se zeptat jaká je značka/typ té přídavné krabičky na vstup?
22:13 typek vypádá jak Fuka :DD
No to se chci zeptat (nejsem programator) ale jak u tvoreni hudby na ZX po lopate prisli na to ze prikladne ton C napisou nejak. Neumim asembler tak dejme tomu jak prisli na to, ze ton C je 0010101 a to D zase neco jinyho. To zkouseli pokusem omyl nez na to neprisli? Viz s tim beepakem jak membrana klesa- ta finta. Ale to je hodne variant ne? Pritom takovej Robin Hood, to byla super mega hudba a zvuky. Nebo Saboteur- to byla uplna spica.
Abyste měli jinou melodii, musíte pohnout s rozestupy mezi různými tóny. Zde ukázka Bacha ve třech různých laděních. Toto jsou ty důvody, proč třeba Dis nemusí být vždy totéž jako Es. A poslouchejte, jak to zní nádherně čistě, takhle by to v současném ladění neznělo. Ale třeba yamahácké klávesy to umí přeladit, mají i presety na pythagorejské, středotónové a několik dalších ladění s různými rozestupy mezi půltóny. Tohle se naopak na housle hraje podstatně líp než na kytaru nebo na klavír, pokud si ho nenecháte přeladit, jak se to dělává třeba u čembala (harpsichord). Tohle přelaďování je součástí standardu Extended general MIDI (XG/XGM), šlo to už před 25ti lety. Naprosto suprové je to na bustrované zvuky, aby i akordy zněly hezky a ne tak rozjetě.
ruclips.net/video/kRui9apjWAY/видео.html
Plně souhlasím s ideou z 22 minuty, že není k pochopení proč v dnešních hrách jsou jenom kusy loopů, když by bylo tak snadný integrovat nějaké zvukové moduly přímo do hry a melodie následně přiřadit k jednotlivým lokacím, objektům, pozicím (pozicím kamery) a událostem a celé to zalgoritomovat... Feel z takového hraní by byl někde uplně jinde!
(Sám tenhle názor říkám už hodně dlouho, a jsem hodně nadšenej, že jej zastává i někdo jako F.Fuka :) )
Supr přednáška, sice hodně obecná, ale finesy by asi moc lidí v publiku nezajímaly.
Docela bych rád viděl pokračování ve stylu kde se nahlídne trochu víc do kódu.
bezne sa robi (uz nejaku dobu) tzv. vertical stacking. nahra sa muzika v niekolkych stopach, a podla situacie v hre sa dynamicky mixuje, jednotlive stopy sa vypinaju/zapinaju, teda skor pomaly fejduju in alebo out. pekne - a hlavne plynule - sa takto meni dynamika tracku, a nie je to ani tazke naprogramovat. akurat mixujes oddelene stopy zachodu, nie len prehravas hotovu mp3ku :)
LIKOS
Dobrý den, prosím Vás jak se jmenuje hudba co hrají na 1:18:00. Děkuji
32:59 - "Dál už pokračovat nemůže, dál už nemá dostatečné rozlišení, ona, ... a ovšem, to je jedna z věcí, který prostě já ikdyž tady nemam klávesy, můžu pokračovat dál....." .............. a "Ona" mezitim hraje ten tón... :))))))
Žádnej hejt ale, jen vtipnej moment - díky za přednášku !!! Víc takovejch věcí!
"...furt jeste ma vyznam aby byli zivi houslisti..." - highlight prednasky :) co to je za midi klaves?
Sama wikipedia praví "sada tonu v rozmení jedné ktávy". jaký rozsah tonu je oktáva? ;)
To tricko se prodava kde? Sitotisk, nebo tiskarna? Bozi.
a co příkaz BEEP x,y ? - x výška tónu a y délka tónu
já to na ZX Spectru měl, no možná to byl Didaktik Gama, ale Basic měli oba stejný, ne?
Nechápu, jak tomu jeho výkladu nejspíš hudebně vzdělaná žena může jen ta nečinně přihlížet. :D V jistém smyslu dobré, učit takhle hudebku na základce, nejspíš by hudební teorie chytla víc lidí, ale když tomu člověk trochu víc rozumí, může mu tohle video sloužit spíš coby páteční zábavný pořad, pro slabší povahy coby depresi navozující slovní armagedon.
Ono to taky neni pro lidi, kteří tomu rozumí, víš chytrolínku.
Jen jedna věc: názvy not CDEFGAH nejsou vůbec nelogické, když se totiž člověk oprostí od toho nepochopitelného česko-německého nazývání noty B jako H a začne číst od A, jde to normálně podle abecedy.
existuje něco podobného vysvětlené na kytaře ?
Zajímavá přednáška ...
Ale dovolil bych si do budoucna požádat o zopakování dotazu.
(ty lidi tam není slyšet a je to trochou matoucí, když se odpovídá na něco nekonkrétního :D)
máte tu nekomprimované video. Velikost přes 1GB, mám to zkomprimovat a dát odkaz?
s tou interkompatibilitou jsi to trefil. Proto mne v mladi vyhnali z jazzove gymnazialni kapely se slovy: Ano ma talent a super frazovani, ale jaksi oni rekli cosi a ja se nechytacka, tak to proste neslo. Oni uz tam mastili rovnou z not standarfdy a tabulatury nebyly, kazety , ze bych to odposlouchal taky. Jim to bylo sumak. Tak jsem diky systemu musel od valu, ale pritom s hranim, talentem to nic nemelo musi neskromne podotknout. Interoperailita ty vole to je teda slovo :)
1:18:00 kdo prosím ví, co za melodii hraje ta paní? To nikde nemůžu dohledat
+Petr Husák Moh by to být Montiho Czardas, ale jistě to nevím.
+Radoslav Khun Jo, je to z toho, nějaká prostřední pasáž.
+Radoslav Khun No paráda, díky. Ani jsem nedoufal, že někdo zareaguje :D
+Petr Husák Není zač :).
To už je spíše hudební řemeslo.
Nejsem starý, ale Spectrum+ mám stále schované :)
Škoda, že nejsou slyšet (ani nejsou otitulkovány) dotazy a připomínky z publika. Viz například 0:38:28, kde něco dává smysl.
Opravdu "odborník" na hudební teorii a výpočet frekvencí tónů. To o čem mluvil, je matematické vyjádření frekvencí tónů. Ve skutečnosti je tomu úplně jinak. Ani Pythagoras to nemá spočítané správně. Pokud bych jako ladič klavírů takto naladil piano, tak se nedá poslouchat. Pro lidské ucho je to hrozně nepřirozené a jaksi přitažené za vlasy. Ve skutečnosti je každý o půlton vyšší interval (např. tercie) vždy o něco širší (rozuměj vrchní tón o kousek výš) než předcházející.
Je to hodně složité
To ale platí pro piano. U jiných nástrojů je to jinak. U varhan naopak ladíte co nejčistěji, oktávy musejí být přesně.
Je to všechno docela zajímavé. Ale v podstatě koho to sere? Lidí, co tomu rozumějí a domluví se tím, je dost.
I kdyby se matematici a programatori zblaznili, tak sila okamziku - cit ke hře většinou nedosahuje těch, kteří přistupují k hudbě méně analyticky. I mezi klasickymi muzikanty jsou ti, kteří dokáží dát do svého projevu daleko více. Tohle je žvatlání o tom, že je vše cool a jednoduchý. Ve skutečnosti je hudba natolik zajímavá a nekonečná, že její možnosti nikdo nikdy naplno nevyužije. Pokud to je snaha připoutat více lidí k tomu, aby si s hudbou experimantovalo, proč ne. Jinak ubohé chytrolínství.
A podle toho ta dnešní hudba vypadá. Počítače umožňují dělat hudbu každému. Je hezký,že se odkazuješ na úžasného pana Wiliamse, ale je škoda, že vykládáš lidem, že dva zvuky jsou akord :-((
1:11:21 dvojník Steva Jobse :D
Dá sa niekde zohnať to fantastické ULTIMATE tričko? ;-)
No dobre, iste toto video niekomu pomoze, ale je tam aj dost nepresnosti. Dokonca ani nevie, co je dominanta a co subdominanta. Zopar veci by sa mal doucit.
O akordech C5 (C1+5) a C8 (C1+8) se v hudební nauce neučívá.
Naopak se tvrdívá, že akord musí mýt nejméně 3 tóny.
Ano bývávali časy, kdy to byla pravda, ale žijeme v 21. století.
+Vaclav Muller ja myslim, ze pravda je hlavne ta, ze tonu muze umejt kolik chce a stejne mu to nepomuze :D
+Vaclav Muller akord je souzvuk 2 a vice tonu. to nas ucili na nauce uz pred 35 lety. vzhledem k tomu, ze politikum do hudbty nic neni, tak se to myslim nezmenilo...
+Vojtech Rozsival V klasické harmonii se uvádí minimálně 3. Souzvuky dvou tónů se dříve za plnohodnotné akordy nepovažovaly (a mnohými se nepovažují dodnes). Například akord C5 (power chord) se začal používat až někdy kolem roku 1950.
No ja som chodila do hudobky takmer 30 rokov po 1950 a tiez sme mali definiciu, ze akord je suzvuk minimalne 3 tonov... Pre dva sa urcovali len intervaly.
en.wikipedia.org/wiki/Power_chord
Pěkné video. Jen trošku zamrzelo, že se tu vůbec neřeší problém resamplování.
49:05 Ne že bychom "tak byli vychováváni od dětství", žádná indoktrinace. Kvarta a kvinta jsou intervaly čisté, to je čistá fyzika, doplnit je mohou už jen intervaly velké či malé (sekunda, tercie, sexta, septima) a každý si může vyzkoušet všechny kombinace - durová stupnice s půltóny na třetím a sedmém stupni prostě zní nejlépe :)
Ono zrovna s tim pianem je to myslim drobet slozitejsi. Ono by to totiz znelo dobre, da se rict i lepe, ale bohuzel pouze pro jednu toninu*. Chromaticky nastroj holt potrebuje mit nektere tony "uladene" bokem aby to ve vsech toninach znelo stejne (stejne blbe :-) ).
*) Doufam ze to pisu dobre, ja jsem co do hudebni teorie totalni laik.
dost dobrej napad s dynamicky se menici hudbou ve hrach. Tak ona by stacila spoluprace programatora s muzikantem. Stejne na tech AAA hrach uz dela stejne lidstva jak na atomove bombe.
USB má větší latenci než integrovaná zvuková karta, takže MIDI přes USB jen s plnohodnotnými klávesami, aby mi odposlech nešel z kompu, ale z kláves, pak to nevadí. Ty levné klavírky generující noty silně nedoporučuji právě kvůli latenci. Pokud jde o brum, tak to jsem u žádné zvukovky nezažil, pokud je to správně zapojené, tak to asi bylo špatným káblem. U těch profi mašin se to řeší symetrickým zapojením, které mě fakt prudí, ale tam jde ten zvuk jednou normálně a jednou s obrácenou polaritou (jakoby vynásobeno mínus jedničkou), takže původní signál se sečte, ale naindukované ruchy a přeslechy, které mají stejnou polaritu, se naopak odečtou. U obyčejného nesymetrického zapojení ten signál jde jen jednou v normální polaritě, takže když na šňůru položíte mobil, je průšvih. Takže co nejkratší a dobře stíněný kábl v obyčejném zapojení, a když tam budou ruchy, zkusit s tím různě hýbat, dost často to pomůže.
Těm hradbám se říká OBDÉLNÍKOVÝ SIGNÁL
+vikynemec Vzdělanej člověk, to se hnedka pozná.
Hraje jednak hlavní téma z filmu Schindlerův seznam (autor John Williams) a potom také slavný čardáš od Vitória Montyho.
1:38:50 :D
děsná přednáška, jsem to musel překousnout přímo v sále
Amatéra a samouka nezapreš! Co hodně začal, málo dokončil. A co šikovně žije ze známé pravdy: “Jednooký mezi slepými králem!” Toť tvoje umění, kterému dnes slušně kvete pšenka!
31:30 :D
to proč se tu bylo tolik filmů z války má dost dobrej důvod pokud máte zájem někoho ovládat tak vaším hlavním zájmem je je dostat do jeho myšlení strach. je to nejjednoduší metoda programování lidí. takhle se člověk vyděsil už při zimních hladovkách když dobytek odtáhnul na jich a houfně ho následovali ptáci. takže zbývalo jediné vyřešit nedostatek masa, což je hlavní vábnička téměř všeho co máma namlela maso. takže to vzdělání jení jen ve školní fakultě ale kdekoliv kde jde protlačit do integrovaného obvodu jedince nějakou vnímatelnou informaci. všichni kdo něco chtějí si osvojili techniku šíření strachu at je to stát nebo jiná forma vytváření konceptů společnosti. dobře je to pozorovatelné u zvířat jak strach vytváří jejich program chování tedy mění volby. pokud máte slova a můžete vytvářet strach slovy tak máte uplně jiný možnosti.
to umělý "ztišování" hradeb je strašlivý :D a to je jen špička ledovce, jakákoliv digitální manipulace výpočtem je skrytě nehudební, vzpomínejme Dopplera :P
Ilumináti z GHS pobavili :D
Nesouhlasím s tím, že ke skládání hudby stačí sluchátka. Problém je totiž v tom, že v reproduktorech se hlasitost velmi pravděpodobně bude výrazně lišit od sluchátek a může dojít například k tomu, že nebude slyšet zpěv, basovou linku atd. Určitě je nutné hudbu minimálně "masterovat" za použití reproduktorů.
+maiki60fps Smetana skládal dokonce i jako hluchý. Kompozice a mastering jsou docela odlišné věci.
1:16:51 terraria incident
ultimate na triku... pche! ocean a konami
ale jinak podraz 3 = pecka
Sice jsem nerozuměl ani slovo, i přes to jsem se ale dodíval až do konce. To o něčem svědčí.
Přednáška bezvadná, fakt zajímavá. Ale buransky své ženě říkat "vona" mi fakt nejde přes uši.
31:29 pán je vtipálkek :D
:D
zatimco ocividne vase prednaska by nekoho bavila. Me osobne jste zacal nudit po druhy vete, pana Fuku jsem si poslechl celyho (i kdyz jsem si vedom toho, ze jako rikate "hudba natolik zajímavá a nekonečná, že její možnosti nikdo nikdy naplno nevyužije")
Ten pán v čase 9 min nepoznal sluchem obdélníkový signál a spletl si ho se sinusovým. Což mi připadá legrační. Je tam víc věcí k popukání. Super třeba je, jak v čase 1:25:05 zahraje G D A E s komentářem, že to jsou čtyři klavírní struny. No, ať každý zváží sám, od koho se učit harmonii.
Ale no tak..😀
Naprosto famózní představení.
Montiho čardáš