Pánové moc děkuji za krásnou připomínku Karla Kryla - a bez nadsázky krásnou lekci z historie, aneb jak dokážeme chápat člověka v odstupu 20 let (1968/1989/dnes). Díky - a k tomu publiku - já sám jsem ročník 1977, ale stále máme doma magnetické pásky právě s Karlem a nebo třeba s Beatles z 60. let - a porevoluční desky taktéž všechny - takže Karel se dostal k lidem a byl poslouchán :-) Ještě jednou díky a nech se daří!
Také jsem ročník 1977. Mé první setkání se jménem Karel Kryl proběhlo ve vlaku na školu v přírodě na Slovensko. Bylo to v říjnu 1989, paní učitelka nám hrála v kupé na kytaru a jeden spolužák se jí ptal, jestli umí Anděla. Odpověděla "Umím, ale hrát ho nebudu". Spolužák byl neoblomný. Paní učitelka se po chvíli vyklonila z kupé a zkontrolovala, jestli někdo nestojí v chodbičce a začala hrát Anděla. Tehdy jsem vůbec nevěděl, kdo je Karel Kryl, jaká je písnička Anděl, ani jsem nechápal, proč ji nechtěla zahrát. Po měsíci jsem tomu už začínal rozumět. Takže v některých rodinách prostě byl i před rokem 1989. Mimochodem, když si pustíte dokument Jana Špáty Největší přání, který vznikal před listopadem 1989, tak ho tam rozdováděná mládež zpívá v putyce.
@@jansiman7387 tak to u nás doma se pouštěl, stejně jako Beatles - táta byl rebel a nesouhlasil, o to je to horší, koho volí dnes a komu fandí ve válce na Východě - a některé argumenty má jako KK než znovu odešel do Německa......
@@JitkaKaubisch u mého otce to bude spíše stářím, kdy svoji bezmoc si promítá do autoritářských "osobností" - žádná interakce, minimální sebereflexe a ješitnost
Na Krylovi vyrůstat mohli. Jeho písničky se šířily na magnetofonových páskách. Pusťte si někdy jeho první koncert po revoluci v TV. Mládež cca 15-20 při něm sedí na podlaze - a každou jeho písničku s ním zpívají všichni.
Díky za vzpomínku na Karla Kryla. U nás doma jsme Svobodnou Evropu poslouchali, Kryl byl idealizovaný pojem zavanu svobodného světa a pro mě osobně bylo velkým vítězstvím nad komunistickým režimem to, že se Svobodná Evropa přestěhovala do centra Prahy. I při vzpomínce vnímám tu euforii. Díky za připomínku té doby.
Tentokrát mierne vedľa - na Krylovi môj otec vyrastal, hralo sa to na gitaru - fyzicky tu síce Karel nebol, ale bol veľkou dušou dokonca aj slovenského národa ( aspoň v Bratislave)
Dík moc za objektivní shrnutí pánové (y) :-) ... Jinak z Krylových geniálních jazykových hříček si pravidelně vzpomenu taky na "výrobce hesel", v souvislosti s přebujelou reklamou & propagandou, komerční i politickou O:-)
O Karlu Krylovi, stejně jako o tancích v roce 1968 jsem věděla. Tanky s nechápajícími tankysty( tatínek jim při nedělní procházce hrozil) jsem viděla. Můj tatínek po večeři poslouchával Svobodnou Evropu na "plné kule"(rušili to). A v létě zásadně u otevřeného okna. To dunění tanků cítím dodnes.
Jj vyrůstali jsme s ním. Ručně opisované zpěvníky kolovaly. Jednou ho spoužák na gymplu zapomněl v lavici, když jsem měnili třídu na jinou hodinu. Byl pak pořádně nezvózní, aby to nenašel občankář, zanícený komunista, který pak v dané třídě učil. V krajním případě by mu to zrušilo přihlášku na VŠ.
Tak 30% dobrý a zbytek mi vysloveně neseděl. Na Krylovi jsme skutečně dá se říct vyrůstali. Zpíval se na oslavách, u ohňů, předávali jsme si nahrávky a přepisovali písničky. Svobodka byla rušená, ale tam kde to šlo se Kryl nahrával ty jeho komentáře a zase se předávalo dál. On tady sice nebyl přítomen, ale když se vrátil tak celý sál ty písničky znal nazpaměť. To vy určitě víte ne ? Tak co ty zbytečné řeči ? A kromě obsahu mi vadil ten přednes. Vzpomínáte a přitom neustálé "hihňání" a zlehčování určitých pasáží. No moc jste se nepochlapili.
Pánové moc děkuji za krásnou připomínku Karla Kryla - a bez nadsázky krásnou lekci z historie, aneb jak dokážeme chápat člověka v odstupu 20 let (1968/1989/dnes). Díky - a k tomu publiku - já sám jsem ročník 1977, ale stále máme doma magnetické pásky právě s Karlem a nebo třeba s Beatles z 60. let - a porevoluční desky taktéž všechny - takže Karel se dostal k lidem a byl poslouchán :-) Ještě jednou díky a nech se daří!
Také jsem ročník 1977. Mé první setkání se jménem Karel Kryl proběhlo ve vlaku na školu v přírodě na Slovensko. Bylo to v říjnu 1989, paní učitelka nám hrála v kupé na kytaru a jeden spolužák se jí ptal, jestli umí Anděla. Odpověděla "Umím, ale hrát ho nebudu". Spolužák byl neoblomný. Paní učitelka se po chvíli vyklonila z kupé a zkontrolovala, jestli někdo nestojí v chodbičce a začala hrát Anděla. Tehdy jsem vůbec nevěděl, kdo je Karel Kryl, jaká je písnička Anděl, ani jsem nechápal, proč ji nechtěla zahrát. Po měsíci jsem tomu už začínal rozumět. Takže v některých rodinách prostě byl i před rokem 1989. Mimochodem, když si pustíte dokument Jana Špáty Největší přání, který vznikal před listopadem 1989, tak ho tam rozdováděná mládež zpívá v putyce.
@@jansiman7387 tak to u nás doma se pouštěl, stejně jako Beatles - táta byl rebel a nesouhlasil, o to je to horší, koho volí dnes a komu fandí ve válce na Východě - a některé argumenty má jako KK než znovu odešel do Německa......
@@jaroslavpetracek2188
On Váš tatínek určitě ví,
že pohled "černá×bílá" nemá nic společného se skutečným životem. Rebel zná metodu interakce.
@@JitkaKaubisch u mého otce to bude spíše stářím, kdy svoji bezmoc si promítá do autoritářských "osobností" - žádná interakce, minimální sebereflexe a ješitnost
Na Krylovi vyrůstat mohli. Jeho písničky se šířily na magnetofonových páskách. Pusťte si někdy jeho první koncert po revoluci v TV. Mládež cca 15-20 při něm sedí na podlaze - a každou jeho písničku s ním zpívají všichni.
Díky za vzpomínku na Karla Kryla. U nás doma jsme Svobodnou Evropu poslouchali, Kryl byl idealizovaný pojem zavanu svobodného světa a pro mě osobně bylo velkým vítězstvím nad komunistickým režimem to, že se Svobodná Evropa přestěhovala do centra Prahy. I při vzpomínce vnímám tu euforii. Díky za připomínku té doby.
Tentokrát mierne vedľa - na Krylovi môj otec vyrastal, hralo sa to na gitaru - fyzicky tu síce Karel nebol, ale bol veľkou dušou dokonca aj slovenského národa ( aspoň v Bratislave)
Kluci, skvělé !!!
Dík moc za objektivní shrnutí pánové (y) :-)
... Jinak z Krylových geniálních jazykových hříček si pravidelně vzpomenu taky na "výrobce hesel", v souvislosti s přebujelou reklamou & propagandou, komerční i politickou O:-)
"Výrobci hesel" jsou přítomní na každé pracovní poradě... :-(
O Karlu Krylovi, stejně jako o tancích v roce 1968 jsem věděla. Tanky s nechápajícími tankysty( tatínek jim při nedělní procházce hrozil) jsem viděla. Můj tatínek po večeři poslouchával Svobodnou Evropu na "plné kule"(rušili to). A v létě zásadně u otevřeného okna. To dunění tanků cítím dodnes.
Jj vyrůstali jsme s ním. Ručně opisované zpěvníky kolovaly. Jednou ho spoužák na gymplu zapomněl v lavici, když jsem měnili třídu na jinou hodinu. Byl pak pořádně nezvózní, aby to nenašel občankář, zanícený komunista, který pak v dané třídě učil. V krajním případě by mu to zrušilo přihlášku na VŠ.
Tak 30% dobrý a zbytek mi vysloveně neseděl. Na Krylovi jsme skutečně dá se říct vyrůstali. Zpíval se na oslavách, u ohňů, předávali jsme si nahrávky a přepisovali písničky. Svobodka byla rušená, ale tam kde to šlo se Kryl nahrával ty jeho komentáře a zase se předávalo dál. On tady sice nebyl přítomen, ale když se vrátil tak celý sál ty písničky znal nazpaměť. To vy určitě víte ne ? Tak co ty zbytečné řeči ? A kromě obsahu mi vadil ten přednes. Vzpomínáte a přitom neustálé "hihňání" a zlehčování určitých pasáží. No moc jste se nepochlapili.
Mluvíte mi z duše. Já bych k těmto "xy" pá ům nebyla tak shovívavá. Za mě vymývání mozků, totálně nepatřičné až dehonestující. Hnus. Blbeč i.
Svedomi naroda