Musim říct, že je fajn, že se tím filosoficky takto zabýváte. Třeba to vzbudí zájem více lidí. Vaše videa jsem si vyslechl. A máte pro některé principy Buddhismu pochopení. Nicméně chci regovat tak, aby to bylo konstruktivní a třeba i přínosne nejen pro Vás. V první řadě je nutné zmínit že Gautama Buddha dosáhl osvíceného stavu vědomí tzv. jednoty. Nicméně chtěl svou zkušenost nějak uchopit a předat slovně lidem. Je potřeba si uvědomit, že mysl a řeč fungují u většiny lidí lineárně, dualisticky a komperativně. Proto se Gautama Buddha mohl rozhodnout formulovat sve učení buď z roviny negativní, nebo roviny pozitivní. Rozhodl se formulovat učení z roviny negativní a poučit lidi o tom co je přičinou utrpení. Mohl se ale rozhodnout i pro jiný výklad. Rád bych ješte poukazal na to, že Buddhismus se zachoval a vyvíjel přes 2500let. Přesto, že se mísil s různymi dalšimi filosofickými a náboženskými tradicemi, prokázal, že je účinnou formou sebepoznání. Vyvinuly se různé smery podle kultůr, ale také podle úrovně vhledu v ramci jednotlivých tradic: Théraváda, Máhajána, Vadžrajána. V nich přišlo spoustu zajímavých osobností, které Buddhovo učení pochopili jelikož se dotkali stavu vědomí z kterého vycházel a dále ho kultivovali. Proto je Buddhismus možné vnímat jako mnohagenerační výkon. Ten se odkazuje k Gautama Buddhovi, který se stal tzv. archetypem osvícené bytosti a také duchovního učitele. Ve videu dále říkate, že Budhismus nevyužívá a nepracuje s vášní (touhou). Nicméně to je omyl plynoucí z nedostatku informací o rozsáhlé praxi Buddhismu. Pro pochopení uvedu jedno z dělení Buddhismu na tzv. učení: Tělo, Hlas a Mysl. Tělo se rozumí celá materialní realita. Hlasem se rozumí energie v naší existenci, kterou můžeme označit jako cítění (tedy zahrnuje onu touhu). A Mysl, která pracuje se stavy vědomí a mysli. V tzv. Tantrickém Buddhismu známém jako Vadžrajána existuje mnoho praxí na transformaci energie a práci s touhou. Jako jsou meditace, kontemplace, vizualizace aj. To je využíváno k tomu, aby se negativní energie transformovala v pozitivní. Pro zjednodušení pochopení uvedu příklad: Hněv jako energii transformuji ve sportovní aktivitu jako je běh, a nebo v tvorbu uměleckého díla. Tedy z negativního pocitu vykonám pozitivní čin. Pro pochopení tohoto tématu Vám doporučuji knihu: Úvod do tantry - transformace touhy od Lama Thubten Yashe.
![Felix "Unfair" | [Stray Kids : SKZ-PLAYER]](http://i.ytimg.com/vi/Oswujxm2Ag0/mqdefault.jpg)
Musim říct, že je fajn, že se tím filosoficky takto zabýváte. Třeba to vzbudí zájem více lidí. Vaše videa jsem si vyslechl. A máte pro některé principy Buddhismu pochopení. Nicméně chci regovat tak, aby to bylo konstruktivní a třeba i přínosne nejen pro Vás. V první řadě je nutné zmínit že Gautama Buddha dosáhl osvíceného stavu vědomí tzv. jednoty. Nicméně chtěl svou zkušenost nějak uchopit a předat slovně lidem. Je potřeba si uvědomit, že mysl a řeč fungují u většiny lidí lineárně, dualisticky a komperativně. Proto se Gautama Buddha mohl rozhodnout formulovat sve učení buď z roviny negativní, nebo roviny pozitivní. Rozhodl se formulovat učení z roviny negativní a poučit lidi o tom co je přičinou utrpení. Mohl se ale rozhodnout i pro jiný výklad. Rád bych ješte poukazal na to, že Buddhismus se zachoval a vyvíjel přes 2500let. Přesto, že se mísil s různymi dalšimi filosofickými a náboženskými tradicemi, prokázal, že je účinnou formou sebepoznání. Vyvinuly se různé smery podle kultůr, ale také podle úrovně vhledu v ramci jednotlivých tradic: Théraváda, Máhajána, Vadžrajána. V nich přišlo spoustu zajímavých osobností, které Buddhovo učení pochopili jelikož se dotkali stavu vědomí z kterého vycházel a dále ho kultivovali. Proto je Buddhismus možné vnímat jako mnohagenerační výkon. Ten se odkazuje k Gautama Buddhovi, který se stal tzv. archetypem osvícené bytosti a také duchovního učitele. Ve videu dále říkate, že Budhismus nevyužívá a nepracuje s vášní (touhou). Nicméně to je omyl plynoucí z nedostatku informací o rozsáhlé praxi Buddhismu. Pro pochopení uvedu jedno z dělení Buddhismu na tzv. učení: Tělo, Hlas a Mysl. Tělo se rozumí celá materialní realita. Hlasem se rozumí energie v naší existenci, kterou můžeme označit jako cítění (tedy zahrnuje onu touhu). A Mysl, která pracuje se stavy vědomí a mysli. V tzv. Tantrickém Buddhismu známém jako Vadžrajána existuje mnoho praxí na transformaci energie a práci s touhou. Jako jsou meditace, kontemplace, vizualizace aj. To je využíváno k tomu, aby se negativní energie transformovala v pozitivní. Pro zjednodušení pochopení uvedu příklad: Hněv jako energii transformuji ve sportovní aktivitu jako je běh, a nebo v tvorbu uměleckého díla. Tedy z negativního pocitu vykonám pozitivní čin. Pro pochopení tohoto tématu Vám doporučuji knihu: Úvod do tantry - transformace touhy od Lama Thubten Yashe.
Paraada, akurat pred spanim mam co pocuvat 🤌👌
sek. literatura, docela dobrá - Antoine Panaïoti: Nietzsche and Buddhist Philosophy (Cambridge University Press, 2013)