Podlahové vytápění a stropní chlazení nebo obráceně? Nebo oboje v jednom systému?

Jakkoliv plošné vytápění je běžná věc, v souvislosti s tepelnými čerpadly se objevuje další funkce ploch, a to je chlazení. Je tedy správně vrátit se k teorii rozložení teplot v místnosti a subjektivního vnímání, protože situace se mění. Jak, na to jsme se ptali prof. Ing. Karel Kabeleho, CSc., vedoucí katedry TZB, a Ing. Zuzany Veverkové, Ph.D. z katedry TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Nejčastější variantou je podlahové vytápění a stropní chlazení. Je ale relevantní za dnešní situace se ptát, co obrácené varianty, tedy stropní vytápění a podlahové chlazení, pokud chci mít funkční pouze jednu plochu?
„Z mého pohledu systém, který je umístěný ve stropě je optimální z toho důvodu, že strop nemáme většinou zakrytý nábytkem, je volný, to znamená, celá ta plocha může být aktivní. Je snadný přístup k údržbě. A pokud bude pracovat s nějakými extrémními teplotami, tak jsme schopni stropem tu tepelnou pochodu v prostoru zajistit. Takže nebránil bych se řešení, kdy oba dva systémy, jak vytápění, tak chlazení, bude v té stropní desce," říká prof. Karel Kabele.
Jak se liší a proč řešíme objektivní měření přístroji a subjektivní vnímání reálných lidí?
„Pokud chceme vyhodnotit vnitřní prostředí z hlediska subjektivního, to znamená z hlediska lidí, tak to bez lidí nejde. To znamená, manekýn (figurína ve tvaru postavy s měřicími čidly, pozn. redakce) nám může dát jitou představu o tom, jak to běžné tělo vnímá, ale my nejsme jenom těla. My jsme velmi komplexní bytosti. Vstupuje do toho náš běžný život, naše zdraví, naše psychika, naše momentální nálada, jak jsme se vyspali. Takže pokud opravdu chceme znát reakce uživatelů v tom daném prostředí, případně třeba že jsou nespokojeni, dlouhodobě, a my chceme zjistit proč a chceme to nějakým způsobem vyřešit, tak nám nezbývá než pracovat s lidmi.," říká Ing. Veverková.