Zdravím, jen bych chtěl připomenout, že roztoč určitě není přirozenou součástí včelstva, dostal se k nám až v osmdesátých letech, je to bohužel cizí invazní druh a naše včely se s ním zatím neumí vypořádat. A určitě nemají dlouhodobě v plodovém hnízdě 40 stupňů, to by odumíral plod. Rojení je přirozený způsob jejich rozmnožování a ne únik před roztoči nebo viry, to umí včela východní, naše opravdu ne. Ať se daří.
Ano časté argumenty včelařů skeptiků. Už jsem tady na setkání kleštíka s naší včelou odpovídal níže. Nebudu to opakovat. A tu teplotu jsem opravdu zjednodušil. Podle výzkumů má plodiště 34 - 36 °C ale stavba v okolí plodiště teplotu hodně zvedá. Stavitelky musí teplotu dát na 40 °C aby mohly produkovat vosk. K tomu včely topičky topí v buňce na 44 °C a vše dohromady tedy kleštíka vůbec netěší. A jsou měření , že včelstvo zvedá teplotu nad 40°C na několik týdnů a pravděpodobně tak řeší viry jako náš organismus virové nemoci. Možná i toho kleštíka. ( o tom má sny i pan Linhart s jeho termoúlem ) A o tom rojení se musíte trochu dovzdělat. To co tvrdíte, se říkalo na schůzích ČSV už před 50 lety. Dnes se bere rojení jako hlavní ozdravné opatření včel, únik před malým prostorem, před nevyhovujícím prostředím v okolí, hladem,...a taky vede k ředění kleštíka.( např. J.Tautz, L Dvorský,.... ) A že nám to funguje věřit nemusíte, ale každý může vyzkoušet. Naše zkušenosti z hnutí ŠPV nabízíme zdarma.
Zdravím, no s tím dovzděláním tedy nevím, mám přímo včelařské vzdělání v Nasavrkách a neustále sleduji nejnovější světové včelařské výzkumy... A co řešili před 50 lety na schůzích opravdu nevím, včelařím teprve 40 let a nejsem členem ČSV. (ze začátku jsem byl, ale řešili tam fakt mnohdy blbiny😅) Téměř všechna má včelstva se každý rok pravidelně rojí a tak vím jak včelstvům pomáhá plodová mezera. Včelařím i ve warré úlech a tam se včelstvo chová trochu jinak než v klasických úlech, atd. Už jsem toho vyzkoušel fakt hodně. Ale to je jedno, každopádně vám fandím a doufám, v nejbližší době vydáte nějaké praktické články o vašem způsobu vedení včelstev v některém periodiku, třeba v Moderním včelaři nebo ve Včelařství a nebo knižně. Držím palce.
@@vcelareniproradost na nějaké články se já jako učedník necítím. Leoš Dvorský jako autor metodiky v minulosti hodně publikoval, ale asi ho to dost zmáhalo a zdraví už taky nemá jako dřív. V každém případě zanechal hodně na svých stránkách www.jjvcela.cz a v konverzaci na foru hnutí Šance pro včely. Já se jen snažím to co on praktikuje v posledním desetiletí ( i když za sebou má již více jak 50 let včelaření ) pochopit a využívat jeho znalostí a postupů ve svém včelaření.
Ono ani medaření nemusí být s chemií. Mám víc medu než je v okolí běžné. Jen v začátcích než jsem se to naučil mi rodina provokativně nosila medové dárky z různých trhů . Prý abych viděl, jak vypadá med. :-)
@@polyspermak Ale oni to moc dobře vědí. Vždyť Leoš Dvorský byl roky ve vedení ČSV, než se s nima rozešel. Jen jsou jim bližší procenta z distribuce jedů než nějaký včely.
@@matuchamiroslav6897Pane Matucha, přesně. A stejné je to i v politice a zdravotnictví. Doktorům jsou milejší procenta z vakcín než opravdove leceni pacientu😢
Dobrý deň, prosím Vás zakrmil som tohtoročný odlozenec podľa grafu do 20.8.24 10kg cukru, sirupom. Včera 15.9.24 som robil prehliadku a minuli 4kg zásob čiže majú 6kg. Mam ich nechať tak a nedoplnat zásoby aby nezačali vychovávať kratkoveke včely a boli v bezplodovom období? Ďakujem za odpoveď. 🙂
U oddělku se musí prožívat úplně jiný proces krmení než u včelstva. Včelstvo žije aktivní část svého života od března do začátku července ( 4 měsíce ). Oddělek však není včelstvo a svůj život startuje v květnu a někdy i později a musíte mu nahradit nektarovou snůšku. Proto se krmí od založení do konce srpna či poloviny září roste ( zas ty 4 měsíce ) a musí se mu pravidelně dodávat po celou dobu pohonné hmoty ve formě sirupu 1/1 ( pokud není zdroj v přírodě a to většinou už není ). On si z toho vystaví dílo a většinou si část i uloží, že se někdy ani nemusí krmit. Když má ale i v září málo uloženo, musí se dokrmit sirupem 2/3. V tuto dobu je 10-15kg zavíčkovaných zásob minimum. Je logické, že když jim dáte toto množství v červenci, že z toho ještě část proplodují. Takže nyní vám nic jiného nezbývá, než je zakomorovat na nějakém rozumném množství rámků ( 5-6 vysokých nebo 10 nízkých ve dvou nástavcích) a nakrmit tak, aby si uložily nad plodištěm věnec asi 10 cm. Když by jste je nezakomoroval a snažil se je krmit do více plástů tak ony to rozloží do stran a musel by jste tam toho krmit víc. Doporučuji i zateplit strop se sirupem, je už chladno ale snad se má ještě oteplit.
Som včelár začiatočník. So svojími včielkami som sa rozhodol postupovať inak, urobil som experiment. A ako som pozeral toto video, tak som zistil, že som vlastne urobil čosi veľmi podobné a výsledkovo to zhruba zodpovedá tým tvrdeniam, čo tu odzneli. Včielkam som nebral vôbec med, rozhodol som sa, že ho zoberiem až po zime, z toho čo im ostane, tak aby im ostalo cca 5kg, čiže to kde sedia. Včielky nanosili odhadom 25-30kg medu. A už v septembri mali veľmi málo plodu, zároveň nemajú problém s klieštikom napriek tomu, že som nerobil žiadne veľké ošetrovania, dostali len dvakrát bisanar a raz kyselinu šťaveľovu s glycerínom, žiadne liečenie 5x ročne. Napriek tomu je teraz cez zimu na sieťke minimum mŕtvych včielok. Teraz v apríli urobím medobranie (zahrám sa na pahltnú myš :-D) a nechám im len tých 5kg. Neskôr v júni oddelok a hotovo. :-) Ďakujem za zaujímavé video a myšlienky.
červen je na oddělek už pozdě. může se tím narušit červnová plodová přestávka, nebo už bude probíhat a nebudete mít z čeho ten oddělek udělat a nebo se mohou do té doby už vyrojit. Tak to být vámi bych ještě přehodnotil. Roje bývají v květnu a tak je nejlépe ten oddělek udělat v květnu. A počítejte s tím,že když jim necháte na jaro jen 5 kg medu, omezíte je v jarním rozvoji. Nebo by jste je musel do první snůšky krmit,
@@matuchamiroslav6897 Bolo to zamýšľané tak, že 5kg im ostane ako pevná rezerva, ku ktorej už v apríli máji nosia čerstvý nektár, takže sa už kŕmia sami v prírode a 5kg je len poistka keby dlho bolo zlé počasie ale kľudne nechám aj viac, tých 5kg bol len odhad medu v obsadnutom plodisku pri medobraní a asi ho tam bude viac. Mám včielky vo výške 850m.n.m. takže je tam všetko cca o mesiac pozdejšie. Príroda tam začína kvitnúť koncom apríla. A roje začínajú lietať koncom mája -začiatkom júna. Budem teda myslieť na to aby to bolo ešte pred tou prestávkou, ďakujem za spätnú väzbu. Ešte mi napadlo, máte ten rozdiel v teplote 35 verzus 40˚C aj zmeraný? Bolo by zaujímavé pochopiť ako to funguje a kedy sa taká teplota dosiahne, kedy nie.
@@sumichalek S tou teplotou to je samozřejmě zjednodušené. V místě stavby musí takovou teplotu vyvinout, ale samozřejmě na krajích díla či dál od místa stavby se bude ta teplota lišit. Můžete si vložit teploměry a zkoumat. Někdy udržují vysokou teplotu v plodišti i v týdnech kdy se venku hodně ochladí. A ta zásoba 5 kg je stejně málo v jakékoliv době. Bez paliva včely nelétají a i omezují plodování. Lépe používat mednou komoru - dočtete se o ní na stránkách uvedených pod videem
Med beru jen při nutných zásazích. Ty dělám celkem čtyři. Buď v březnu při jarním rozšiřování, nebo když v květnu dělám oddělek, při zazimování po letním slunovratu a nebo při spojování a výměně matky v říjnu. A beru jen to co je nad množství, které potřebuje včelstvo k přezimování. V březnu jim nechávám tak 10 kg na jarní rozvoj, v květnu a v červenci musím nechat 40-50 kg medu a v říjnu musí zůstat minimálně 30 kg
Trubčina je pro včelstvo důležitá, jinak by jí nechovaly. Na divočině nebo volné stavbě je trubčina jen po okrajích plodiště. A ani by dost dobře vyřezat nešla. Chrání dělniččí plod před napadením parazity. Napadený či nemocný trubec nemoc nepřenáší, kdežto nemocná mladuška je velký přenašeč. Pro mě jsou poškození trubci první identifikátor nemocí.
Stým začiatkom že včelstvo je jeden tvor súhlasím až na to, že Varroa destructor do našich včelstiev nepatrí keďže sa jedná o invazívny druh a naše včely sa nevedia pred týmto škodcom nijako brániť.
No vidíte a umí. Není to tak dlouho ( asi 10 tisíc let ) co se naše včela vyvinula z včely východní a tehdy kleštíka potkávala ( wiki píše: Druh vznikl pravděpodobně extrémní geografickou izolací (alopatrická speciace) od mateřské populace včely východní, a to v době evolučně „nedávné“ - asi před 10 000 lety (Oldroyd 1999).[1] A naše melifera používá stejné obranné mechanismy jako včela východní - teplo při stavbě, rojení a plodové přestávky, vytlačení parazita na trubčinu, grooming a další. Stačí jí to jen umožnit.
@@matuchamiroslav6897 Neviem o tom ,že by naša včela vedela čo je grooming. Je o tom nejaká štúdia? Zatial som o tom nepočul.S plodovými prestávkami je to prirodzenou cestou posledné roky tiež bieda pri takomto počasí.Prestávka začína neskoro a končí príliš skoro. Súhlasím s tým, že príroda si vždy poradila ,len pri zásahoch ktorými hádžeme prírode stále polená pod nohy tomu treba niekedy aj vypomôcť. Klieštik sa rozmnožil po svete vďaka človeku -tranzitom inak nepredpokladám že by sa len tak jednoducho dostal z Ázie za oceán v tak krátkom čase. Tým pádom na to príroda nemohla stihnúť zareagovať a nechať si uhynúť včelstvá tiež nie je asi najrozumnejšie len preto aby som nechal včely aby sa s tým vyrovnali prirodzene vlastnou cestou. Prirodzene vlastnou cestou ani nežijú v úloch,v prírode majú stavbu orijentovanú iným smerom, ... ako v úloch.Pri chove včiel je toho veľa neprirodzeného na to aby sme nemuseli zakročiť proti klieštikovi. Je to ale len môj názor.
@@jozefovadielna Nemusíte se na to dívat tak pesimisticky. Už deset let včelaříme bez chemie a bez kleštíka a je nás takových desítky v hnutí Šance pro včely. Na našich stránkách vše vysvětlujeme. A já se to jen po těch letech snažil nějak zaznamenat na video. Ale nejde vše vysvětlit na pár videích a bude to ještě trvat, než natočím vše podstatné. Groming znají všechna včelstva a mnoho se o tom namluvilo na VF či foru šance pro včely. Bylo taky již zvěřejněno dost fotografiií s okousanými kleštíky. A že to včely nepoužívají je většinou chyba včelařů. Pozdě zazimují a včely nemají čas se groomingu věnovat. Naše včely nastupují plodovou přestávku nejpozději v říjnu a celý podzim nelétají, neplodují a nacházíme na podložkách okousané kleštíky. A počasí u toho vůbec nehraje roli jestli budou včely na podzim plodovat nebo ne. Je to zas jen včelař, kdo je viník, že mu včely ještě v říjnu létají a plodují.( Viz jedno z mých předchozích videí o zazimování ) Takže nebuďte pesimista a pokuste se to co se dočtete na našich stránkách aplikovat u svých včel. Třeba ze začátku jen u jednoho a uvidíte.
Med jim beru vždy při nějakém zásahu. Takže v tom březnu při rozšiřování, nebo když dělám oddělek, nebo při zazimování po letním slunovratu. Ale vždy jim minimálně tu mednou komoru nechávám plnou a samozřejmě to co mají v plodišti.
@@zbynekkoprivik9254 Já tu mám nejvíc javor, takže žádný problém. Řepku musíte odebrat dřív. Třeba při zazimování po slunovratu, nebo i dřív.Hned po snůšce. Ale musí se nechat včelstvu dostatek aby nehladovělo. Na to máme stále plnou mednou komoru, která nahradí odebrané zásoby,
@@zbynekkoprivik9254 Tak ja repkový med nechávam včelám. Slúži ako medná komora, resp. časť odoberiem v máji, ak bola silná znáška, súčasne keď robím odložence. A to, čo sa mi na jar budúci rok, resp. na jeseň toho roku nepodarí vytočiť, ide naspäť včelám.
V počátcích jsem měl problém pochopit, jsem strojař a chtěl jsem jasný plán, výkres,... Ale ten nebyl, stejně jak tento postup na videu je sice kostra metodiky ale pokud člověk nerozpozná počínající virozy a než pochopí jak vlastně žilo včelstvo bez člověka a jak se chovalo v konkrétním období, tak tápe. A svádí ho to vrátit se ke klasickým metodikám. Ale těch 8 let dá se říct včelařím takto. Před tím v začátcích jsem jen občas používal kyselinu mravenčí. Ale to jsem jen doháněl své chyby.
Ak ti zostal aj med z repky, tak si k medobraniu pribral kladivo a sekáč [majzel]. Toto je zábavka pre dvoj až päť úľových včelárov. Ak chceš akovčelár aj profitovať, tak toto nie je cesta😉
Mívám kolem 20 včelstev a nezajímá mě těžba medu. Většina včelařů je malých do 10 včelstev a pro ně by měla být pohoda a zdraví jejich včelstev na prvním místě. Jak to budou dělat velkovčelaři je mi ukradený. I když Leoš Dvorský autor této metodiky míval kolem 100 včelstev při svém zaměstnání.
@@matuchamiroslav6897 JO JO MIRDO, JE KRÁSNÉ ŽE ŠÍŘÍŠ POZITIVA, ALE OBČAS I TO O ČEM TOHO MNOHO NEVÍŠ. JEN MALÝ PŘÍKLAD. TEBOU UVÁDĚNÝ LEOŠ DVORSKÝ, KDYŽ MĚL VĚTŠÍ POČET VČELSTEV, TAK NA JAŘE OBJÍŽDĚL VČELAŘE, ABY MU PRODALI MED NA PŘIKRMENÍ SVÝCH VČELSTEV, ALE TO JEN NA OKRAJ, ON SE TI TÍM DNES CHLUBIT NEBUDE. POKUD SI BUDEŠ CHTÍT OBČAS DOPLNIT SVÉ VČELAŘSKÉ POCHOPENÍ VČELSTEV, OBRAŤ SE NA VÝZKUMNÝ ÚSTAV VE VILÉMOVĚ. MĚJ SE KRÁSNĚ AJ S CELOU VČELÍ RODINOU, VILÉMOVČATA.
@@tony121564 Dobrá slina Tondo. Nevím co dělal Leoš včera, natož před lety. Ani nevím co jste si udělali navzájem. A je mi to jedno. Mně stačí, že mi jeho metodika už deset let funguje a med ani cukr kupovat nemusím.
MIRDO, ŽÁDNÁ SLINA, JSEM NEUSTÁLE ŠŤASTNÝ A VESELÝ VČELAŘ, JEN JSEM TI CHTĚL PŘIPOMENOUT, ŽE KE STEJNÉMU CÍLI VEDE HODNĚ CEST. 80 VČELSTEV DÁVÁM LEVOU RUKOU I V TOMTO VĚKU 😇 @@matuchamiroslav6897 MĚJ SE KRÁSNĚ AJ S CELOU VČELÍ RODINOU, VILÉMOVČATA. 😇
@flodurkeng A co je lépe? To že dělá víc zásahů do včelstva v roce,nebo vám u mě chybí to prolévání včelstva chemií? Možná, že vám připadá, že to má vymakanější a pohodlnější ale rozdíl je v tom, že vymakanější pro člověka je většinou průšvih pro včelstva. Že my včelaři se musíme přizpůsobit včelstvům i když nám to úplně nevyhovuje nebo se to nelíbí. Pak budou zdravá a nebude třeba chemie.
@@matuchamiroslav6897 má včely co mu přináší užitek , má je silné a zdravé , zatím nejlepší výsledek , nemám nic proti tomu když se někde nechají v přírodním prostředí žít po svém ale pak asi dlouho nepřežijí 🤔
@@flodurkeng Je hodně příkladů toho, že včelstva volně žijící přežívala mnoho let. Ale není náš cíl nechat včely žít bez zásahu. Ale umožnit jim to na co byla miliony let zvyklá a co využívala ve svém životě. Umožnit jí každoroční stavbu plodiště, rojení, plodové přestávky, které jim člověk hodně ovlivňuje a včasné zazimování. To vše včelstvo používá ke svému ozdravení a bez umožnění těchto procesů onemocní a umírá.
Ďakujem veľmi pekne za objasnenie na tom grafe ako vcielky funguju velmi mi to pomohlo 🙂
Zdravím, jen bych chtěl připomenout, že roztoč určitě není přirozenou součástí včelstva, dostal se k nám až v osmdesátých letech, je to bohužel cizí invazní druh a naše včely se s ním zatím neumí vypořádat. A určitě nemají dlouhodobě v plodovém hnízdě 40 stupňů, to by odumíral plod. Rojení je přirozený způsob jejich rozmnožování a ne únik před roztoči nebo viry, to umí včela východní, naše opravdu ne.
Ať se daří.
Ano časté argumenty včelařů skeptiků. Už jsem tady na setkání kleštíka s naší včelou odpovídal níže. Nebudu to opakovat. A tu teplotu jsem opravdu zjednodušil. Podle výzkumů má plodiště 34 - 36 °C ale stavba v okolí plodiště teplotu hodně zvedá. Stavitelky musí teplotu dát na 40 °C aby mohly produkovat vosk. K tomu včely topičky topí v buňce na 44 °C a vše dohromady tedy kleštíka vůbec netěší. A jsou měření , že včelstvo zvedá teplotu nad 40°C na několik týdnů a pravděpodobně tak řeší viry jako náš organismus virové nemoci. Možná i toho kleštíka. ( o tom má sny i pan Linhart s jeho termoúlem ) A o tom rojení se musíte trochu dovzdělat. To co tvrdíte, se říkalo na schůzích ČSV už před 50 lety. Dnes se bere rojení jako hlavní ozdravné opatření včel, únik před malým prostorem, před nevyhovujícím prostředím v okolí, hladem,...a taky vede k ředění kleštíka.( např. J.Tautz, L Dvorský,.... ) A že nám to funguje věřit nemusíte, ale každý může vyzkoušet. Naše zkušenosti z hnutí ŠPV nabízíme zdarma.
Zdravím, no s tím dovzděláním tedy nevím, mám přímo včelařské vzdělání v Nasavrkách a neustále sleduji nejnovější světové včelařské výzkumy... A co řešili před 50 lety na schůzích opravdu nevím, včelařím teprve 40 let a nejsem členem ČSV. (ze začátku jsem byl, ale řešili tam fakt mnohdy blbiny😅)
Téměř všechna má včelstva se každý rok pravidelně rojí a tak vím jak včelstvům pomáhá plodová mezera. Včelařím i ve warré úlech a tam se včelstvo chová trochu jinak než v klasických úlech, atd. Už jsem toho vyzkoušel fakt hodně.
Ale to je jedno, každopádně vám fandím a doufám, v nejbližší době vydáte nějaké praktické články o vašem způsobu vedení včelstev v některém periodiku, třeba v Moderním včelaři nebo ve Včelařství a nebo knižně. Držím palce.
@@vcelareniproradost na nějaké články se já jako učedník necítím. Leoš Dvorský jako autor metodiky v minulosti hodně publikoval, ale asi ho to dost zmáhalo a zdraví už taky nemá jako dřív. V každém případě zanechal hodně na svých stránkách www.jjvcela.cz a v konverzaci na foru hnutí Šance pro včely. Já se jen snažím to co on praktikuje v posledním desetiletí ( i když za sebou má již více jak 50 let včelaření ) pochopit a využívat jeho znalostí a postupů ve svém včelaření.
Včelaření bez chemie, medaření s chemií. Pěkně video, palec hore 👍.
Ono ani medaření nemusí být s chemií. Mám víc medu než je v okolí běžné. Jen v začátcích než jsem se to naučil mi rodina provokativně nosila medové dárky z různých trhů . Prý abych viděl, jak vypadá med. :-)
Ano, máte pravdu, chtělo by to vysvětlit těm nahoře ve svazu, že to jde i bez chemie.
@@polyspermak Ale oni to moc dobře vědí. Vždyť Leoš Dvorský byl roky ve vedení ČSV, než se s nima rozešel. Jen jsou jim bližší procenta z distribuce jedů než nějaký včely.
@@matuchamiroslav6897 Tak jsem to i myslel........ Oni to v tomto případě spíše vědět nechcou, dacani.
@@matuchamiroslav6897Pane Matucha, přesně. A stejné je to i v politice a zdravotnictví. Doktorům jsou milejší procenta z vakcín než opravdove leceni pacientu😢
Dobrý deň, prosím Vás zakrmil som tohtoročný odlozenec podľa grafu do 20.8.24 10kg cukru, sirupom. Včera 15.9.24 som robil prehliadku a minuli 4kg zásob čiže majú 6kg. Mam ich nechať tak a nedoplnat zásoby aby nezačali vychovávať kratkoveke včely a boli v bezplodovom období? Ďakujem za odpoveď. 🙂
U oddělku se musí prožívat úplně jiný proces krmení než u včelstva. Včelstvo žije aktivní část svého života od března do začátku července ( 4 měsíce ). Oddělek však není včelstvo a svůj život startuje v květnu a někdy i později a musíte mu nahradit nektarovou snůšku. Proto se krmí od založení do konce srpna či poloviny září roste ( zas ty 4 měsíce ) a musí se mu pravidelně dodávat po celou dobu pohonné hmoty ve formě sirupu 1/1 ( pokud není zdroj v přírodě a to většinou už není ). On si z toho vystaví dílo a většinou si část i uloží, že se někdy ani nemusí krmit. Když má ale i v září málo uloženo, musí se dokrmit sirupem 2/3. V tuto dobu je 10-15kg zavíčkovaných zásob minimum. Je logické, že když jim dáte toto množství v červenci, že z toho ještě část proplodují. Takže nyní vám nic jiného nezbývá, než je zakomorovat na nějakém rozumném množství rámků ( 5-6 vysokých nebo 10 nízkých ve dvou nástavcích) a nakrmit tak, aby si uložily nad plodištěm věnec asi 10 cm. Když by jste je nezakomoroval a snažil se je krmit do více plástů tak ony to rozloží do stran a musel by jste tam toho krmit víc. Doporučuji i zateplit strop se sirupem, je už chladno ale snad se má ještě oteplit.
Som včelár začiatočník. So svojími včielkami som sa rozhodol postupovať inak, urobil som experiment. A ako som pozeral toto video, tak som zistil, že som vlastne urobil čosi veľmi podobné a výsledkovo to zhruba zodpovedá tým tvrdeniam, čo tu odzneli. Včielkam som nebral vôbec med, rozhodol som sa, že ho zoberiem až po zime, z toho čo im ostane, tak aby im ostalo cca 5kg, čiže to kde sedia. Včielky nanosili odhadom 25-30kg medu. A už v septembri mali veľmi málo plodu, zároveň nemajú problém s klieštikom napriek tomu, že som nerobil žiadne veľké ošetrovania, dostali len dvakrát bisanar a raz kyselinu šťaveľovu s glycerínom, žiadne liečenie 5x ročne. Napriek tomu je teraz cez zimu na sieťke minimum mŕtvych včielok. Teraz v apríli urobím medobranie (zahrám sa na pahltnú myš :-D) a nechám im len tých 5kg. Neskôr v júni oddelok a hotovo. :-) Ďakujem za zaujímavé video a myšlienky.
červen je na oddělek už pozdě. může se tím narušit červnová plodová přestávka, nebo už bude probíhat a nebudete mít z čeho ten oddělek udělat a nebo se mohou do té doby už vyrojit. Tak to být vámi bych ještě přehodnotil. Roje bývají v květnu a tak je nejlépe ten oddělek udělat v květnu. A počítejte s tím,že když jim necháte na jaro jen 5 kg medu, omezíte je v jarním rozvoji. Nebo by jste je musel do první snůšky krmit,
@@matuchamiroslav6897 Bolo to zamýšľané tak, že 5kg im ostane ako pevná rezerva, ku ktorej už v apríli máji nosia čerstvý nektár, takže sa už kŕmia sami v prírode a 5kg je len poistka keby dlho bolo zlé počasie ale kľudne nechám aj viac, tých 5kg bol len odhad medu v obsadnutom plodisku pri medobraní a asi ho tam bude viac. Mám včielky vo výške 850m.n.m. takže je tam všetko cca o mesiac pozdejšie. Príroda tam začína kvitnúť koncom apríla. A roje začínajú lietať koncom mája -začiatkom júna. Budem teda myslieť na to aby to bolo ešte pred tou prestávkou, ďakujem za spätnú väzbu. Ešte mi napadlo, máte ten rozdiel v teplote 35 verzus 40˚C aj zmeraný? Bolo by zaujímavé pochopiť ako to funguje a kedy sa taká teplota dosiahne, kedy nie.
@@sumichalek S tou teplotou to je samozřejmě zjednodušené. V místě stavby musí takovou teplotu vyvinout, ale samozřejmě na krajích díla či dál od místa stavby se bude ta teplota lišit. Můžete si vložit teploměry a zkoumat. Někdy udržují vysokou teplotu v plodišti i v týdnech kdy se venku hodně ochladí. A ta zásoba 5 kg je stejně málo v jakékoliv době. Bez paliva včely nelétají a i omezují plodování. Lépe používat mednou komoru - dočtete se o ní na stránkách uvedených pod videem
dobrý den ,kdy tedy vytáčet med a kolik? Jinak krásné video
Med beru jen při nutných zásazích. Ty dělám celkem čtyři. Buď v březnu při jarním rozšiřování, nebo když v květnu dělám oddělek, při zazimování po letním slunovratu a nebo při spojování a výměně matky v říjnu. A beru jen to co je nad množství, které potřebuje včelstvo k přezimování. V březnu jim nechávám tak 10 kg na jarní rozvoj, v květnu a v červenci musím nechat 40-50 kg medu a v říjnu musí zůstat minimálně 30 kg
Trubčinu tedy nevyřezáváte?
Trubčina je pro včelstvo důležitá, jinak by jí nechovaly. Na divočině nebo volné stavbě je trubčina jen po okrajích plodiště. A ani by dost dobře vyřezat nešla. Chrání dělniččí plod před napadením parazity. Napadený či nemocný trubec nemoc nepřenáší, kdežto nemocná mladuška je velký přenašeč. Pro mě jsou poškození trubci první identifikátor nemocí.
Stým začiatkom že včelstvo je jeden tvor súhlasím až na to, že Varroa destructor do našich včelstiev nepatrí keďže sa jedná o invazívny druh a naše včely sa nevedia pred týmto škodcom nijako brániť.
No vidíte a umí. Není to tak dlouho ( asi 10 tisíc let ) co se naše včela vyvinula z včely východní a tehdy kleštíka potkávala ( wiki píše: Druh vznikl pravděpodobně extrémní geografickou izolací (alopatrická speciace) od mateřské populace včely východní, a to v době evolučně „nedávné“ - asi před 10 000 lety (Oldroyd 1999).[1] A naše melifera používá stejné obranné mechanismy jako včela východní - teplo při stavbě, rojení a plodové přestávky, vytlačení parazita na trubčinu, grooming a další. Stačí jí to jen umožnit.
@@matuchamiroslav6897 Neviem o tom ,že by naša včela vedela čo je grooming. Je o tom nejaká štúdia? Zatial som o tom nepočul.S plodovými prestávkami je to prirodzenou cestou posledné roky tiež bieda pri takomto počasí.Prestávka začína neskoro a končí príliš skoro. Súhlasím s tým, že príroda si vždy poradila ,len pri zásahoch ktorými hádžeme prírode stále polená pod nohy tomu treba niekedy aj vypomôcť. Klieštik sa rozmnožil po svete vďaka človeku -tranzitom inak nepredpokladám že by sa len tak jednoducho dostal z Ázie za oceán v tak krátkom čase. Tým pádom na to príroda nemohla stihnúť zareagovať a nechať si uhynúť včelstvá tiež nie je asi najrozumnejšie len preto aby som nechal včely aby sa s tým vyrovnali prirodzene vlastnou cestou. Prirodzene vlastnou cestou ani nežijú v úloch,v prírode majú stavbu orijentovanú iným smerom, ... ako v úloch.Pri chove včiel je toho veľa neprirodzeného na to aby sme nemuseli zakročiť proti klieštikovi. Je to ale len môj názor.
@@jozefovadielna Nemusíte se na to dívat tak pesimisticky. Už deset let včelaříme bez chemie a bez kleštíka a je nás takových desítky v hnutí Šance pro včely. Na našich stránkách vše vysvětlujeme. A já se to jen po těch letech snažil nějak zaznamenat na video. Ale nejde vše vysvětlit na pár videích a bude to ještě trvat, než natočím vše podstatné. Groming znají všechna včelstva a mnoho se o tom namluvilo na VF či foru šance pro včely. Bylo taky již zvěřejněno dost fotografiií s okousanými kleštíky. A že to včely nepoužívají je většinou chyba včelařů. Pozdě zazimují a včely nemají čas se groomingu věnovat. Naše včely nastupují plodovou přestávku nejpozději v říjnu a celý podzim nelétají, neplodují a nacházíme na podložkách okousané kleštíky. A počasí u toho vůbec nehraje roli jestli budou včely na podzim plodovat nebo ne. Je to zas jen včelař, kdo je viník, že mu včely ještě v říjnu létají a plodují.( Viz jedno z mých předchozích videí o zazimování ) Takže nebuďte pesimista a pokuste se to co se dočtete na našich stránkách aplikovat u svých včel. Třeba ze začátku jen u jednoho a uvidíte.
Každý, ať si včelaří jak chce, ...ale toto opravdu ne.😢
Ano, každý ať si včelaří jak chce - vy si cpěte do včelstev jedy, my si je tam cpát nemusíme. My s kleštíkem problémy nemáme.
Dobrý den. Kdy tedy berete od včel med?
Med jim beru vždy při nějakém zásahu. Takže v tom březnu při rozšiřování, nebo když dělám oddělek, nebo při zazimování po letním slunovratu. Ale vždy jim minimálně tu mednou komoru nechávám plnou a samozřejmě to co mají v plodišti.
A řepku po zimě vytáčíte jak, když bedete mít 30 včelstev??
@@zbynekkoprivik9254 Já tu mám nejvíc javor, takže žádný problém. Řepku musíte odebrat dřív. Třeba při zazimování po slunovratu, nebo i dřív.Hned po snůšce. Ale musí se nechat včelstvu dostatek aby nehladovělo. Na to máme stále plnou mednou komoru, která nahradí odebrané zásoby,
@@zbynekkoprivik9254 Tak ja repkový med nechávam včelám. Slúži ako medná komora, resp. časť odoberiem v máji, ak bola silná znáška, súčasne keď robím odložence. A to, čo sa mi na jar budúci rok, resp. na jeseň toho roku nepodarí vytočiť, ide naspäť včelám.
Pozdravujem, veľmi ma to zaujalo, ako dlho sa vám darí s týmto prístupom?
V počátcích jsem měl problém pochopit, jsem strojař a chtěl jsem jasný plán, výkres,... Ale ten nebyl, stejně jak tento postup na videu je sice kostra metodiky ale pokud člověk nerozpozná počínající virozy a než pochopí jak vlastně žilo včelstvo bez člověka a jak se chovalo v konkrétním období, tak tápe. A svádí ho to vrátit se ke klasickým metodikám. Ale těch 8 let dá se říct včelařím takto. Před tím v začátcích jsem jen občas používal kyselinu mravenčí. Ale to jsem jen doháněl své chyby.
Ak ti zostal aj med z repky, tak si k medobraniu pribral kladivo a sekáč [majzel]. Toto je zábavka pre dvoj až päť úľových včelárov. Ak chceš akovčelár aj profitovať, tak toto nie je cesta😉
Mívám kolem 20 včelstev a nezajímá mě těžba medu. Většina včelařů je malých do 10 včelstev a pro ně by měla být pohoda a zdraví jejich včelstev na prvním místě. Jak to budou dělat velkovčelaři je mi ukradený. I když Leoš Dvorský autor této metodiky míval kolem 100 včelstev při svém zaměstnání.
@@matuchamiroslav6897 JO JO MIRDO, JE KRÁSNÉ ŽE ŠÍŘÍŠ POZITIVA, ALE OBČAS I TO O ČEM TOHO MNOHO NEVÍŠ. JEN MALÝ PŘÍKLAD. TEBOU UVÁDĚNÝ LEOŠ DVORSKÝ, KDYŽ MĚL VĚTŠÍ POČET VČELSTEV, TAK NA JAŘE OBJÍŽDĚL VČELAŘE, ABY MU PRODALI MED NA PŘIKRMENÍ SVÝCH VČELSTEV, ALE TO JEN NA OKRAJ, ON SE TI TÍM DNES CHLUBIT NEBUDE.
POKUD SI BUDEŠ CHTÍT OBČAS DOPLNIT SVÉ VČELAŘSKÉ POCHOPENÍ VČELSTEV, OBRAŤ SE NA VÝZKUMNÝ ÚSTAV VE VILÉMOVĚ.
MĚJ SE KRÁSNĚ AJ S CELOU VČELÍ RODINOU, VILÉMOVČATA.
@@tony121564 Dobrá slina Tondo. Nevím co dělal Leoš včera, natož před lety. Ani nevím co jste si udělali navzájem. A je mi to jedno. Mně stačí, že mi jeho metodika už deset let funguje a med ani cukr kupovat nemusím.
MIRDO, ŽÁDNÁ SLINA, JSEM NEUSTÁLE ŠŤASTNÝ A VESELÝ VČELAŘ, JEN JSEM TI CHTĚL PŘIPOMENOUT, ŽE KE STEJNÉMU CÍLI VEDE HODNĚ CEST. 80 VČELSTEV DÁVÁM LEVOU RUKOU I V TOMTO VĚKU 😇
@@matuchamiroslav6897 MĚJ SE KRÁSNĚ AJ S CELOU VČELÍ RODINOU, VILÉMOVČATA.
😇
ruclips.net/video/WX1A6ABfWu0/видео.html
co jste tím odkazem chtěl sdělit?
@@matuchamiroslav6897 že to jde i jinak 🤑a lépe
@flodurkeng A co je lépe? To že dělá víc zásahů do včelstva v roce,nebo vám u mě chybí to prolévání včelstva chemií? Možná, že vám připadá, že to má vymakanější a pohodlnější ale rozdíl je v tom, že vymakanější pro člověka je většinou průšvih pro včelstva. Že my včelaři se musíme přizpůsobit včelstvům i když nám to úplně nevyhovuje nebo se to nelíbí. Pak budou zdravá a nebude třeba chemie.
@@matuchamiroslav6897 má včely co mu přináší užitek , má je silné a zdravé , zatím nejlepší výsledek , nemám nic proti tomu když se někde nechají v přírodním prostředí žít po svém ale pak asi dlouho nepřežijí 🤔
@@flodurkeng Je hodně příkladů toho, že včelstva volně žijící přežívala mnoho let. Ale není náš cíl nechat včely žít bez zásahu. Ale umožnit jim to na co byla miliony let zvyklá a co využívala ve svém životě. Umožnit jí každoroční stavbu plodiště, rojení, plodové přestávky, které jim člověk hodně ovlivňuje a včasné zazimování. To vše včelstvo používá ke svému ozdravení a bez umožnění těchto procesů onemocní a umírá.