Elektrárna Ervěnice (asi 1936)
HTML-код
- Опубликовано: 4 окт 2024
- Ervěnice
Ing.Ladislav Postler
19?? (Odhadem 1936, nejdříve 1936.)
V nehostinné, poddolované krajině u Mostu byla postavena v roce 1926 parní centrála Ústředními elektrárnami v Praze, a.s., aby pálila neprodejné, méněcenné uhlí: lupky a moury.
Místa: Elektrárna Ervěnice I.
Film: 8 mm normal, Kodak Safety Film
Kamera: Ciné - Kodak Eight, Model 60
Naprosto perfektní a jedinečné záběry. Škoda že není k dispozici podobný film i z provozu Ervěnické dvojky.
Krasny diky - byl jsem tam jako ucen a videl jsem stary mramorovy velin na Ervenice I... velka skoda ze to neni na videu
Super movie!! Klasika, bez keců, bez 'hudby'!! Takhle je to správně. Ty škodovácký generátory jsou tam doufám dodnes. Byť třeba jenom jako exponát... Na Kladně máme v elektrárně taky jednu škodověnku. Ryčí to jak tur, ale, furt to maká.
Eh. Odpovím si sám. Elektrárna, alespoň dle gůglu, vydechla naposled v r. 1946. To měla moje matka ještě osm let do narození. Takže ty mašiny už jsou dávno v p®deli.
Takový pěkný rodinný film.
Ano. Je to můj děd a jeho teta, která ho finančně podporovala na studiích elektrotechniky, když mu rodiče zemřeli.
7:00 Strojovna se čtyřmi turbosoustrojími (rychloběžné parní turbíny spřažené s generátorem). Pán prochází okolo škodováckého generátoru, který dává 25 megawatt. Vyspělost našeho předválečného strojírenství byla neuvěřitelná.
Vyspělost našeho předválečného strojírenství zhruba odpovídala vyspělosti všech tehdejších průmyslových zemí. A že meziválečné Československo bylo relativně vyspělou průmyslovou zemí, to bylo čistě dědictví začlenění zemí české Koruny do rakouského mocnářství, ač to později národovecký étos všemi možnými prostředky popíral. Když si v podstatě shrnu, co znamenal pro české země rozpad monarchie a vznik samostatného státu, tak mě napadají jen slova jako katastrofa, apokalypsa a bída, byť se to první dvě desetiletí ještě zdaleka neprojevilo :)
Zožeňte si časopis Strojársky obzor, niekdedy okolo rokov 1931-1935. Tam boli popísané kotlee výrobcov Českomoravskej, Prvej Brněnskej aj Vítkovíc. Neuveriteľné, čo už vtedy dokázali postaviť.
Dnešné moderné kotle sú len zlepšené verzie z 30-tych rokov.
@@spravodlivy Co se ale od té doby změnilo zcela zásadně, je tvar a geometrie profilu statorových a rotorových lopatek parních turbín. Přelopatkováním starší turbíny v rámci její generální opravy může znamenat zvýšení účinnosti i o desítky procent.
@@EmkonBrno dnešní konštruktéri majú omnoho viac pomôcok na vývoj, ako mali vtedajší inžinieri. Nielen že majú moderné počítačové programy, ktoré im umožňujú rôzne simulácie, naviac majú históriu, z ktorej sa vedia poučiť.
Mám zviazanú zbierku článkov z časopisu Strojársky obzor, vydanú v roku 1935, nazvanú Moderní kotle. Tam sa venujú trom hlavným vyrobcom: českomoravská, prvá brnenská a vítkovice. Je tam rozsiahly článok o elektrárni Ervěnice. Len tak okrajom: 4 vítkovické kotle dodnes kúria v Tatrách, v Masarykovom ústave Vyšné Hágy.
Akurát už nie na uhlie, lebo kvôli majstrovstvám sveta v lyžovaní v roku 1970, boli plynofikované. Ale ostalo tam kam komplet zauhlovanie, roštu v kotloch, vynášače škvary...