Historie starých dálnic a silnic je moje hobby. Mám projité pěšky všechny trasy všech dálnic. Exteritoriálku, Borovský úsek fantastický, dneska se to staré trasování používá pro příjezd do Borovska, na konci toho rovného úseku je nový altán a pod ním komplet dokončený tunýlek. Při cestě z Jevíčka do Velkých Opatovice se přejíždí most. Mnozí si myslí, že přes nějaké přirozené údolíčko, je to umělá díra pro dálnicu. Obecně kolem Jevíčka je nedostavěná dálnice dotažená daleko a je tam spousta mostů, tunýlků a všeho inventáře hotova. Kolem toho Brda (Buchlovské kopce), tam člověk jen nechápe, co museli mět ti projektanti v hlavě. Naprostý nesmysl vést dálnici takhle, člověk tam chodí šíleným terénem a najednou vybetonovaný propustek mezi dvěma kopci... Na Sokolovsku je z rozestavěných úseků taky spousta věcí dosud skvěle patrna, nad ortofotkou je krásně vidět umělá šňůrka krajinou kolem obcí Vackovec, Lesina, Lesinka, Doubí, Tršnice, jsou tam dotažené některé zářezy. Zajímavostí nedostavěných dálnic je třeba ambiciozní mostní dílo mezi Moravany a Nebovidy u Brna (dneska to trasování narušuje kamenolom), kdy bylo třeba přemostit hluboké a široké údolí, šlo by rozměrově o most alá Velké Meziříčí, tehdy ho ale chtěli řešit obloukem! Dodnes jsou tam v lesích dokončené základy pro lanovku, kterou se měl nad údolí dopravovat meteriál na mostní dílo - alternativa jeřábu. Co mě ale baví ještě víc je pátrání po stopách starých trasování obyčejnějších silnic. Člověk mnohdy narazí na nádherné věci. Kdo bude mět někdy čas, moc doporučuji mezi Starým Pelhřimovem a Čížkovem si projít pěšky úsek přes potok Hejlovka. S dřívější houby-technikou vybudovat ručně takové serpentiny, to klobouk dolů. Je to fantastické místo. Rovněž je parádní jít po stopách staré silnice Humpolec-Pelhřimov. Dneska je to rovná silnice bez jediné dědiny na trase, dřív to byla cesta na 3/4 hodiny skrz desítku obcí. Úsek od Jonášova mlýna po motel Velký Rybník je docela vtipný, ..jak ho pohltila příroda jen co to člověk přestal užívat. Silnice přes Studenou loučku (Mohelnice-Mor.Třebová), to je taky zážitek si udělat čas a projet si to postaru. Když kdysi tu novější trasu postavili, dokonce se odjelo pár motocyklových závodů "po staré silnici tam a po nové zpátky" u Moravské Třebové. Dneska každej projede tunelem Hřebeč a je otrávenej tam přibrzdit na 80. Ale že se dřív jezdilo na Hřebeč lesníma serpentinama, kde to permanentně klouzalo, centrem Hřebče a hlavně potom skrz celou dědinu Koclířov, to už znají jen pamětníci. Další favoritní místo mám mezi Rynolticemi a Chrastavou, kdysi tam býval zákaz vjezdu, nevím, jestli se to dá legálně jet postaru. Já se svými polepy na autě si obhájím průjezd kudykoliv, tak si to tamtudy dám, mám-li čas, bohužel jsem tam už nebyl dobrých 7 let. To jsou silnice... Zrušené železnice jsou rovněž báječné téma - moje favoritní trať je Křimov-Reitzenhaim. Fantastická trasa na výlet s batůžkem a tam člověk jen obdivuje, kudy dokázali naši předkové postavit koleje. Ta zarputilost, prostě tudy koleje chceme a slovo "nejde" neznáme. Mnozí notoričtí nadávači na vládu jen prudí, kolik se toho zbytečně zrušilo. Pravdou je, že v německém a rakouském příhraničí se těch železnic zrušilo násobně víc, je to trend doby, jezdí se autem, autobusem, vlaky jsou nemotorné, staví daleko od lidských sídel a z principu nedokáží pružně reagovat na nenadálé události. To jeskyňářství si prohlédnu jen na videu a neláká mi si to projít osobně. Ty povrchové věci si užívám víc. Vloni jsem si udělal radost a prošel si Slavošovský tunel na Slovensku, kdo to nezná, moc doporučuji jako rodinný výlet (Slavošovce - Magnezitovce, železniční tunel, ve kterém nikdy nepoložili koleje). Nemá cenu abych sem kopíroval historii, dá se to vše snadno dohledat. Co a proč.
Dobrý večer! Pozeral som to až dnes, ale to ako ste ma pobavili s tými Pat a Mat príbehmi na konci. To bolo fakt SUPÉÉÉR. Držím palce a pozdravujem manželku! 🤣🤣👍😜
Obsah skvělý, forma hroší, u Vás mi jde o obsah, tak za mě dobrý, děkuju. Obraz neřešte, odvádíte skvělou praci, tak kvalita obrazu není tak důležitá. Jsem z Chebu a ještě si pamatuju pozůstatky připravované dálnice o které tu mluvíte. Ještě v roce 80 tu byly základy této stavby, Cheb sever směrem Schirnding a Marktredwitz.
ad rychlostní silnice Ostrava - Plzeň - další souvislé hotové úseky jsou na Moravě (u Valašského Meziřící) a také u Oder, ale ta část silnice se dostala do sudet, proto hotové úseky nebyly využitelné a trasa se musela přeplánovat jižně (směrek k Val. Meziříčí), samostná dálnice (současná D56) vede ve stopě plánované rychlostní silnice (úsek Ostrava - Frýdlant), ale to se dostavělo až po válce. Ostatně kdo nevěří, rozestavěná silnice je vidět na leteckém snímkování z 50. let. A v Ostravě je trvalý pozůstatek - ulice Plzeňská, což byl začátek té rychlostní silnice do Plzně, ale i ta se stavěla až v 60-70. letech.
@@dtablet8226 velmi dokončený byl úsek odry - potštát - ten se ale dostal 1938 do sudet, tedy se nepokračovalo, po válce to protáhli až do Velkého Újezdu, ale za války to končilo prakticky v Kozlově, dále vedla okreska mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=17.6928177&y=49.5994107&z=12&rc=9o9l6xVpIS97uB6xVKW-&rs=ward&rs=muni&ri=2394&ri=103606&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9oqQGxVjndbV413kbSqj.a9o1Su5PidG6b3MdhB1TGbZzel7b2eabDakjdjL1-1dW1&rut=1 V Ostravě byl započat úsek ulice Plzeňské (jméno podle silnice Ostrava - Plzeň) mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=18.2478900&y=49.7572481&z=14&rc=9p9rRxW6sjgy0xWCwa&rs=stre&rs=stre&ri=111124&ri=111603&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9puh7xWON9g3Kf27fU-e8OKpebOGQeDxIPfGhIne-ORSeftVm3.TVf3xE&rut=1 vše je možné si ověřit na ortofotomapách z 50. let, kde je stav viditelný geoportal.gov.cz/web/guest/map místo úseku přes sudety (Odry, Potštát) se musela najít náhrada, což při pozici Ostravy v protektorátu bylo možné jen přes Frýdek-Místek a Frýdlant n.O. - do Místku se cesta ještě postavila, za Místkem je cesta viditelná jako linie, ale provedeny byly pouze zemní práce, po válce pak bylo těleso z větší části použité pro silnici 56 mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=18.3472820&y=49.5627882&z=14&rc=9pz6RxWIgz9qKcRxV0zj&rs=stre&rs=coor&ri=111292&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9pz2wxWLhJgl4xWCn-hEjbHTguxxVohcmF8xVfF.kALcR4h6KxV8f1fI61sGfF31K3&rut=1 Následně pak je kus silnice u Frenštátu - severní obchvat, na ortofotomapách viditelný, ale prakticky dodnes nevyužitý - mezi body mapy.cz/s/japezomabu a mapy.cz/s/mozodofebo, térénní úpravy jsou viditelné dodnes Následně úsek Rožnov p. R. - Val. Mez - silncie 53 je prakticky opět postavená část té rychlostní komunikace mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=18.0121186&y=49.4755482&z=15&rc=9pmL6xUeLI9pJY7xUYoR&rs=muni&rs=coor&ri=4652&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9pjAxxUcPHexUc26e-BclQdn9eG2c8-f3ydufT0coqgmLdyOhMIdYVhC0d-MhfI&rut=1 Další kousky byly rozestavěné kolem Přerova - konkrétně úsek Želatovice - Domaželice, který se užívá (vede po něm silnice 150), ale na ortofotomapách je vidět linie pokračování až po severní obchvat Bystřice pod Hostýnem, tedy až po bod mapy.cz/s/mazevofamu, rozestavěný byl úsek Libosváry mapy.cz/s/mopecagufa - Komárno mapy.cz/s/mapuvuzota další úsek dokončený byl Prostějov - Ohrozím, tedy cesta jak když střelí, která končí v poli a napojuje se na starou cestu mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=17.0795783&y=49.4744155&z=15&rc=9nezAxUXOX9nUxaivp&rs=stre&rs=ward&ri=126482&ri=7668&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9nduAxUXSM3fdXwfP.gOkfflVGfZHZTdHohgC&rut=1, to se dokončilo, bylo to "kriegswichtig", bylo tam vojenské letiště dále jsou rozestavěné kousky u Stínavy, tedy mezi body mapy.cz/s/nadocaruzu a mapy.cz/s/caneguhuhu, částečně užíváno, protože původní cesta vedla středem obce, dále jižní obchvat Žďárné mezi body mapy.cz/s/nohokujefo a mapy.cz/s/helokajana, v Prostějově měla silnice probíhat ulící Ludvíka Vojtěcha dokončený a dodnes užíváný je severní obchvat Bystřice nad Pernštejnem mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=16.2033869&y=49.5365127&z=14&rc=9lQoHxUkAy9lCbHxUsfx&rs=coor&rs=coor&ri=&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9lPeFxUlsLeegg6qeM2gtzeQ1gjd3p1gXKefPgW3eOjgbX3byhwy3y8h6l&rut=1 i zde je na ortofotomapě vidět, že je to úsek jako když střelí odnikud nikam Poslední kus silnce je ten úsek Votice - Sedlčany Závěrem jen připomínám, že ta silnice nebyla dálnice. Tedy byla to klasická silnice, na tehdejší poměry jen širší, s většími poloměry zatáček a mimo obce. Z celé silnice se vybudovalo nebo začalo jen to, co bylo levnější, tedy chybí většinou mosty, tím pádem jsou to jen kousky, když si je ale pospojujete, získáte celou silnici. Pro všechny úseky je typické, že vedou tak nějak odnikud nikam, tedy smysl by dávaly až po dokončení celého díla.
@@beatricematlaskova7325 částečně ano, kus té silnice měl kopírovat silnici nyní 150, ale v užití je nyní jen úsek Želatovice - Domaželice, pak se silnice prudkou zatáčkou (mapy.cz/s/fanogefone) vrací na původní "historickou" silnici a celé pokračování rychlostní silnice (bylo zemní těleso) se neužívá, ale rozbudovaný byl úsek až po Komárno, přes Libosváry a severním obchvatem Bystřice p.H. na orotofotomapách z 50. let je to pěkně vidět geoportal.gov.cz/web/guest/map Ale jak píšu níže, i cesta Valmez - Rožnov (tedy 35) je součástí té silnice, protože historická silnice se motala přes Zašovou a Zubří, ale ta silnice se dostavovala až po válce (kolem roku 1950).
Popravde som tento kanal vzdy povazoval za velmi doby faktograficky suhrn, ale tento diel mi to znacne nastrbil. Porovnavat kopec Chrib (500mnm) s Transfagom (2000mnm) mi pride ako porovnavat Trabanta s Mercedesom. Obe maju kolesa a volant a tym to tak konci..
Nevím jestli jste tam někdy byl, já odsud pocházím. Stoupáky a údolíčka, vracečky,... jsou tam v zimě hodně adrenalinová záležitost, kdy nezkušený, ovšem rozumný člověk odstaví auto a např. na bunč pokračuje (s problémy) pěšky. Ten kdo neví, co ho čeká, není dost rozjetý, je připosraný a zpomalí, skončí v onom údolíčku a v ten moment se nevyhrabe ani tam ani zpět, jelikož nemá místo pro rozjezd. Po hřebeni je to rozumné řešení, ale nájezd na ten hřeben a následně sjezd by byl fakt šílený. neřešte, že to má jen 500 m, ale jde o to, že je to velmi ostré stoupání/klesání. V zimě, jaké bývaly dříve, by to stejně bylo zavřené.
S těmi opravami jste mne pobavil. Vzpomínám si, když jsem byla ještě malá holčička (což už je pěkných pár desítek let) jak můj tatínek spravoval foťák. Podotýkám, že to byl elektrikář a velice šikovný mužský, takže nechápu, co to s oním foťákem mohlo být, protože tatínek ve finále lítal po dvoře a nakopával před sebou onen nešťastný přístroj. :-DDD
Dobrý den,Vojslavický most při modernizaci D1 v roce 2019 - 2020, jsem se podílel na zesílení podpěrných sloupech vrchní dálnice, a je to opravdu stavební unikát dálnice nad dálnicí.
To dostačující rozlišení závisí na tom, na kterém přístroji sledujete. Na mobil nebo tablet OK, ale 24" monitor full screen je to už opravdu na hraně. na velké televizi to raději pouštět ani nebudu. Ovšem je nutno dodat, že zde je důležitější obsah, než v tomto případě trochu snížená technická kvalita. Jinak díky za tento díl, velice zajímavé.
Historií dálnice Vídeň - Vratislav se zabývá pan Tomáš Janda. Spolupracoval na Knihách Německá průchozí dálnice 1 a 2. Před pár lety, jsem ho pozvala k nám do obce na přednášku a materiál měl opravdu dobře zpracovaný.
Za me skvělé tema moc me to zajímá. O tom moste přes nedokoncenou jsem věděl ze je tam dvojité ale vyuzita je jen polovina vzdy mi to ale vrtalo hlavou proc ted uz to vim. Jo jinak super vypraveni dik moc.
Mezi Bunčem a Brdem, u trasy k rozhledně je základ mostu. Pro zajímavost, ten beton je tak perfektní, že i po téměř 80 letech pod klimatickými vlivy, jsou v betonu krásně zřetelná léta coby obtisky desek použitých na bednění. mapy.cz/turisticka?x=17.3210803&y=49.1735006&z=14&source=base&id=1719434
Letecké snímky republiky jsou od roku 1937. Nejsou to snímky z celého území, ale každý rok jiná část. Načítání jednotlivých snímků někdy trvá poměrně dlouho, ale je to pecka.ags.cuzk.cz/archiv/ Například Dvůr Králově nad Labem 1936: ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1936.TRUT58.03530
Super pořad díky. K tzv. dálnici R43 Brno. Mezi obcí Čebín/Kuřim, křižovatka do vesničky Moravské Knínice. Tak od té křižovatky, silnice do dědiny budu brát 12hodina, tak do pole na 11h, byl dlouho úsek cca 100 max 150m rovný vyvýšený nad pole, právě napojení na Brněnskou přehradu a jeho, dnes zbytky "mostů" z tzv. " Hitlerovy" dálnice. Už ani památky po úseku. Bylo to vidět nejen ze silnice Tišnov- Brno (číslo 385), Ale i z vlaku. Je teda zajímavé, že na Geogle maps, je to ještě vidět. ale tedy 1/2021, už je to pryč. Minimál. 3x týdně tady jezdím, až v 11/2020 jsem si všiml, že to zmizelo. Škoda, byla to zajímavost. I když už jen nahrnutá hlína a tráva. Asi zemědělci/majitel pole, to zoral, zlikvidoval. Ale co si pamatuji, jen vždy tráva na tom byla. Nic na tom nepěstovali ani za komančů. Dávám odběr a budu určitě sledovat další videa.
K tomu tunelu pod Ještědem,bydlel sem v Liberci,vyprávělo se o štole v hřebeni Ještědu a o jezeře v Ještědskěm hřebeni :))).Na základní škole nám o tom bylo vyprávěno učitelem,přemejšlelo se i o zásobování Liberce vodou z jezera,údajně se to neuskutečnilo z obavy z narušení statiky pohoří,jen co si pamatuji z výkladu na základní škole..
AVUS směřující z Berlína směrem k Postupimi má sice jen 8,3 km, ale byl uveden v provozu už 1921, tedy ani Italové, ale ani Hitler. cs.m.wikipedia.org/wiki/AVUS
Zdravím . Předně téma mě hodně zajímá. Relikty hitlerovy dálnice jsou dodnes patrné a podle mě je to prostě stopa historie.. na tohle téma podle mě toho moc na internetu není. jen nějaký foto z urbexů apod. takže za mě veliké díky za to. A jinak kvalita si myslím stačí je to poznat oproti minulému streamu že to malinko je horší ale za mě to neva. ať se daří a pěkný den přeju.
K tomu merchi, krome otviraku a trickek, urcite by byl fajn prakticky nozik neco jako svycarak. Jinak, kniha o Stechovicich je super, precetl jsem ji za 3dny o Vanocich.
Dotaz z chatu: Netušíte k čemu měly sloužit ty výběžky na sloupech Vojslavského mostu? Myslím to co je mezi patry. Odpověď: Ty výběžky jsou konzoly, na které se umisťují zvedací lisy při výměně mostních ložisek
Kvalita obrazu je dobrá. Chtěla bych zmínit ještě jednu nedokončenou Hitlerovu dálnici a to u Hranic na Moravě. Nevím v jakém stavu je to dnes. Tchán vyprávěl, že měla vést na Brno. Je to asi 30 let, co jsem ji viděla, říkávali jsme si, že je škoda, že nebyla dokončena. Jak by se hodila, protože v té době jsme bydleli v Bystřici pod Hostýnem a několikrát za rok jsme jezdili za mými rodiči na Šumavu. Dodnes vidím, jak bylo poznat v tom poli ta široká cesta a někde byly zachovány žulové patníky.
@@xsc1000 Ale to není Plzeň - Ostrava, ta šla Přerov, Bystřice p/H, končí Komárno, pak až Frenštát, Ostrava. Toto je betonka I/35 Olomouc, Lipník, Val. Mez. kde končla (možná je v DEZE), terén upraven k Sachově studánce nad H. Bečvou, dále SK?
Lidé se dělí na teoretiky a praktiky. Nevydržel bych hodiny v archivu. A určitě bych nevydržel aby mě školila fabka. 😀 Klidně bych ji odvrtal. Jako šoféra mě tohle téma zaujímalo a zjistil jsem dost. Ale takhle po hromadě je to dobře podaný. Jen pro pobavení bych dodal že vůdce před válkou chtěl zaměstnat co nejvíce lidí. Takže ty dálnice stavěl jen lopatou a krumpáčem. A dokázal prý postavit až 600 km za rok! 😀 Co jsem netušil jsou ty panelové odstavné pruhy. Je to geniálně jednoduchý řešení zvukového odlišení pro řidiče v mikrospánku. Dnes jen zase znovu objevují Ameriku. 😀
Nevím jak odvrtat fabku a tudíž jsem neodvrtával fabku. Ikdybych uměl odvrtat fabku, neodvrtal bych fabku. Neměl jsem totiž náhradní fabku a nechtělo se mi nechávat vybavení studia bez ochrany fabky než mi debil nahoře povolí v obchodě koupit novou fabku. Tak jsem počkal do rána a dal si víno ne ve studiu, ale v sedačce v obýváku. Děkuju za pochvalu a dodám, že mě to v archivech baví. Hlavně v zimě je v nich teplo. Snad je otevřou společně s lyžařskými středisky, kde mi zima narozdíl od archivů nevadí...
To nejsou žádné panelové pruhy. To je normální litý beton s nařezanými dilatačními spárami, jen to po 30 letech neúdržby degradovalo. Naprosto stejně je dělaná větší část D1.
@@shailojr2611 Františkov - nacistická podzemní továrna. Františkov je jednou z nejpopulárnějších distancí moderních hledačů pokladů. Doufají, že se jim podaří objevit jedinečnou továrnu, kterou zde během války budují nacisté. Pod krycím jménem operace Bergkristtal-Bau v roce 1944, pod vedením hlavního nacistického inženýra zodpovědného za vývoj tajných zbraní Hanse Kammlera (1901-? 1945), ožívá tajná podzemní továrna, kde jsou konstruovaná ta nejmodernější nacistická letadla. Messerschmitt Me 262 je dvoumotorový stíhací letoun a vůbec první v boji nasazená proudová stíhačka na světě. Němečtí konstruktéři mu říkají Schwalbe neboli Vlaštovka. Nová letadla mají Hitlerovi vyhrát válku. Vývoj letounu začíná už v roce 1938. O několik let později se montáž motorů a trupů letadel přesouvá právě do nově zbudované podzemní továrny ve Františkově, ležící pod někdejší sklárnou, později papírnou a vodní elektrárnou. Z podzemních prostor továrny vycházejí bojeschopná letadla, kterým stačí pouze přimontovat křídla. Do konce války pod Františkovem vznikne 25 km štol a na 50 000 čtverečních metrů výrobních ploch. Pracuje zde skoro 13 000 zajatců a vězňů. Avšak jak to v podzemí někdejší papírny vypadá dnes, nikdo neví. Vchody buď bombardují Spojenci, odstřelí je sami Němci a co zbude, o to se v roce 1959 postará Československá lidová armáda. Otázkou bez odpovědi dodnes zůstává, co v tajemných podzemních tunelech zůstalo, jestli tam vůbec něco zůstalo. Krom strojů, na kterých vězni montovali části messerschmittů, to totiž mohou být také cenné dokumenty nebo zbraně. Někteří hledači pokladů dokonce věří, že se v tunelech ukrývá nacisty uloupené zlato. Koneckonců je více než známo, že nacisté si za války nahrabou neuvěřitelné množství uměleckých děl, drahých kovů a dalších cenností, která při ústupu před nepřáteli poschovávají, kam se dá. Z takových utajených míst pak poklady, nejčastěji zlato a platinu, plánují po válce vyzvednout. Mnohé skrýše vyrabují postupující Spojenci, jiné objeví civilisté, ale některé skrýše zůstávají dodnes neobjeveny, a to zejména na místech, která jsou již od války nepřístupná. A přesně takovým místem jsou i podzemní tunely a tajemná nacistická továrna pod Františkovem. Jeden z „hledačů pokladů“ Antonín Kunc (*1942), který oblast podrobně zkoumá, nicméně o přítomnosti zlatého pokladu pochybuje. V hlavě mu však vrtá jiná otázka, jak uvádí v knize Tajemství šumavského podzemí (2015).V roce 2002 v oblasti probíhá hydrogeologické šetření české armády. Podle Kunce ale o žádné hydrogeologické šetření nejde. O pravé podstatě vojenské akce se dodnes traduje řada konspiračních teorií. Zajímavé je, že právě v roce 2002 je Kunc najat armádou, aby františkovské podzemí prozkoumal. Sám si myslí, že tím armáda pouze chtěla odvést pozornost od svých vlastních aktivit na Pramenech Vltavy, která měly údajně co dočinění s jistou druhou podzemní továrnou, kde údajně pracovali sovětští zajatci. Skutečný záměr vojenské akce zůstane pro veřejnost zastřen tajemstvím. Někteří dokonce říkají, ač je to velmi nepravděpodobné, že frantškovský poklad už je dávno nalezen. Jen o tom nikdo neví.
Jinak dvojitý most u Vojslavic je vidět rozestavěný (druhá část) ve filmu Hřiště. Muj táta mi vyprávěl jak tam jezdili jako klucí na motorkách dole pod ním přez potok. Padl dotaz co jsou ty výstupky na těch sloupech.Je to vyůstění odvodnění?
K dálnici na Vysočině. Vysočině se nejspíš nejde dost dobře vyhnout. Prostě minimálně k 500 metrů nad mořem se dostanete ať pojedete z Prahy na Moravu kudykoliv. Ne nadarmo je mezi Čechami a Moravou evropské rozvodí.
Je to tak. I původní císařská silnice se mezi Štoky a Havl. Brodem dostává na 600m výškových, tedy obdobně jako D1 u Větrného Jeníkova. Železnice Havl. Brod - Jihlava je o 100m níž, protože vede údolími říček, ale odnáší to trasou s velkým počtem oblouků a nízkou rychlostí. Protáhnout těmito úzkými údolími dálnici by moc nešlo. Ale i tak je pravdou, že pokud by se D1 projektovala v 70. letech nebo později, sledovala by do Jihlavy trasu původní silnice I/12 + I/38. Hlavně proto, že by obsloužila více velkých měst. Dál od Jihlavy do Brna už podél původní silnice vede. Mimochodem podle značení z roku 1947 měla mít dálnice Praha - Humpolec číslo 2 (to měla pak dál silnice z Větrného Jeníkova do Brna a Blavy). Číslo 1 bylo vyhrazeno pro okruh kolem Prahy.
Dobrý den, ve 23 minutě 6 sekundě popisujete třetí most na D1,dvoupatrový,to má být ten, na který nesmějí jezdit ty auta z chemikáliemi, jak o něm mluvíte těsně před touto fotkou? Nebo který most tím myslíte? V této oblasti už je jen ten krátký nedokončený u toho zkouladovaného zatopeného :-), nebo jsem ještě na nějaký zapomněl?
DÁL-ková sil-NICE = DÁL-NICE - to jen pro přesnost. Psali to tak často, že zkrátili dlouhý název pomlčkou v dokumentech o výstavbě. Takže asi ty Sedlčany měli první dálnici.
Ne, není to tak, že by si to někdo zkrátil v dokumentaci. To slovo bylo oficiálně navrženo a schváleno (viz wiki: Slovo dálnice navrhl štábní kapitán Ing. Karel Chmel, který stavbu první československé dálnice zahajoval). Dálnice sice vychází z dálkové silnice, ale toto označení se používalo pro komunikaci typu 2x2, ne pro dálkovou silnici Plzeň - Ostrava. Takže Sedlčany první dálnici neměly :-)
Vedel by niekto prosím vysvetliť, prečo chceli stavať na hrebeni Chřibu, keď sa dá tento masív obísť južne aj severne, kde aj sú teraz cesty. Jeden pilier stále stojí kúsok od vrchu Brdo a neviem si predstaviť, že by tadiaľ viedla diaľnica.
@@xsc1000 V roce 1936 požádala firma Baťa vládu o vybudování silničního spojení ze Zlína do Brna přes Otrokovice, N. Dědinu, Zástřizly a Nesovice, na němž by se podílela. Měla se tím zkrátit vzdálenost na 1 hodinu jízdy
@@alolda8476 To je sice pravda, ale ten úsek se pak stavěl jako součást československé, následně protektorátní dálnice. Najděte si to v publikaci Stavby, kterým doba nepřála, stále se dá stáhnout v sekci dokumenty a publikace na stránkách ŘSD. Pro silnici by nebylo potřeba uspořádání 2x2. Trasa: mapy.cz/s/relotagohu
První dálnice v Itálii byla postavena za vlády Mussoliniho, tak to prosím uveďte. O to víc je to správné uvádět, když se příspěvek týká první dálnice za nacistické vlády.
První plány na výstavbu dálnice se objevily ve v roce 1921. Počítaly se spojením měst Milán a Varese (dnes dálnice A8) a byla dokončena v roce 1926 jako historicky první dálnice na světě. Mussolini byl premiérem až od října 1922, on se za ni nezasloužil, už stavba jela. Dálnici otvíral král Viktor Emanuel III.
@@pavelkocourek1841Plány ještě nemusí znamenat, že by došlo k realizaci viz. plánování za socialismu.. Jinak z jakého zdroje jste čerpal. Stavba měla trvat 15 měsíců, tedy musela začít v roce 1923. V témže roce přijel na stavbu na inspekční cestu tehdejší předseda vlády Benito Mussolini. Tedy skoro rok od jeho jmenování předsedou vlády. Jinak to, že byl u otevření král Viktor Emanuel III je v pořádku, byl králem i po celé období války a to od roku 1940 až o roku 1946. Jinak jednalo se o silnici jednoproudovou a měla otevírací dobu od 6.00 - 24.00, tedy ne takové dálnice, jaké známe z pozdější doby.. www.idnes.cz/auto/historie/prvni-dalnice.A140919_133724_auto_ojetiny_fdv
@@josefvyskocil8050 děkuji za reakci a upřesnění. Zdrojů byl více, ale faktem je to, že samotná projektová příprava běžela dříve a i tu musel někdo zaplatit, takže to samotné považuji za počátek dálniční historie v Evropě. Dne 20. září 1923 byl za přítomnosti krále Vittoria Emanuele III uveden první úsek do Gallarate , zatímco 21. září 1924 byl den, kdy bylo dokončeno rozšíření do Varese . Proto píšu, že to v mých očích nebyl Mussoliniho úspěch, za jeho předsedování se dokončila. Na faktu, že byla první to nic nemění :) Zajímavé články např. zde restellistoria.altervista.org/scritti-vari/autostrada-milano-varese-la-prima-al-mondo/ nebo zde wheels.iconmagazine.it/auto-classiche/personaggi/piero-puricelli
Jezdí se po ní od 1/43 na silnici č19 k Boskovicím, druhá půlka je patrná, most přes železnici je původní, a další most směr Jevíčko už je do nikam. V Brně se po té dálnic taky jezdí. Chybí jenom těch 40km mezi tím. Většina terénních prací je hotová, chybí čtyřmostí pod Lipůvkou, kousek od přehrady a nějaký detaily aby to bylo u Moravské třebové připravený k napojení na D11. Ale co by nám politici slibovali, že jo. ostatně část dálnice Pohořelice - státní hranice je národní až mezinárodní ostuda, že ještě nestojí.
4:42 Meziválečné Československo nesousedilo ani s Ukrajinou, dokonce ani se Sovětským svazem. O východě Ukrajiny ani nemluvě. Pravděpodobně jste měl na mysli východ Podkarpatské Rusi, nejvýchodnější z pěti zemí ČSR.
U dálnic až tolik ekologové nezlobí. Pokud si pamatuji, před 3mi roky byla publikovaná studie, ze které vyšlo, že ochranáři mohou za 4% zdržených staveb. Většina je způsobená zpomaleným jednáním úřadů, nebo nedostatečnými materiály pro úřady od subjektů, které chtějí stavět.
Stará verze úvodní znělky nebyla tak nudná, kýčovitá a stereotypní. Byla mnohem originálnější, zapamatovatělnější a plná energie. Dodnes mi zní původní průbojná melodie hodná zvědavého badatele v uších. Hold asi stárnete a tak i nová znělka zakrňuje, vadne a odrazuje nudou. Tvůrci nové krátké odfláknuté znělky měli vztah k tomuto pořadu asi jako vyhořelý skladník ke skládání krabic. Dnes prostě platí rovnice "profesionál = klišé".
Autor to umi jak z rychliku. Take nevi nic o nynejsi vystavbe dalnic, ktera je realisticky planovana do 2030, ne 2070. Jednim slovem amaterska hruza, kdy na internetu clovek najde vice informaci.
Realisticky plánovaná do roku 2030? Tak to snad aspoň stihnou dokončit tu rekonstrukci D1. Do toho roku jen horko těžko stihnou D35 z Opatovic do Mohelnice. Na Karlovy Vary se do té doby bude tak maximálně vyřizovat papíry. A to nemluvím o zbytku dálniční sítě.
@@krobotak : Koukam, taky o tom nic nevite. Modernizace D1 se dokonci letos. Vyberove rizeni na posledni cast D1 je take letos. D6 se stavi a v tomto a v pristim roce budou zahajeny dalsi useky. Misto blbych kecu je lepsi si zjistit informace.
Historie starých dálnic a silnic je moje hobby. Mám projité pěšky všechny trasy všech dálnic. Exteritoriálku, Borovský úsek fantastický, dneska se to staré trasování používá pro příjezd do Borovska, na konci toho rovného úseku je nový altán a pod ním komplet dokončený tunýlek. Při cestě z Jevíčka do Velkých Opatovice se přejíždí most. Mnozí si myslí, že přes nějaké přirozené údolíčko, je to umělá díra pro dálnicu. Obecně kolem Jevíčka je nedostavěná dálnice dotažená daleko a je tam spousta mostů, tunýlků a všeho inventáře hotova. Kolem toho Brda (Buchlovské kopce), tam člověk jen nechápe, co museli mět ti projektanti v hlavě. Naprostý nesmysl vést dálnici takhle, člověk tam chodí šíleným terénem a najednou vybetonovaný propustek mezi dvěma kopci... Na Sokolovsku je z rozestavěných úseků taky spousta věcí dosud skvěle patrna, nad ortofotkou je krásně vidět umělá šňůrka krajinou kolem obcí Vackovec, Lesina, Lesinka, Doubí, Tršnice, jsou tam dotažené některé zářezy.
Zajímavostí nedostavěných dálnic je třeba ambiciozní mostní dílo mezi Moravany a Nebovidy u Brna (dneska to trasování narušuje kamenolom), kdy bylo třeba přemostit hluboké a široké údolí, šlo by rozměrově o most alá Velké Meziříčí, tehdy ho ale chtěli řešit obloukem! Dodnes jsou tam v lesích dokončené základy pro lanovku, kterou se měl nad údolí dopravovat meteriál na mostní dílo - alternativa jeřábu.
Co mě ale baví ještě víc je pátrání po stopách starých trasování obyčejnějších silnic. Člověk mnohdy narazí na nádherné věci. Kdo bude mět někdy čas, moc doporučuji mezi Starým Pelhřimovem a Čížkovem si projít pěšky úsek přes potok Hejlovka. S dřívější houby-technikou vybudovat ručně takové serpentiny, to klobouk dolů. Je to fantastické místo. Rovněž je parádní jít po stopách staré silnice Humpolec-Pelhřimov. Dneska je to rovná silnice bez jediné dědiny na trase, dřív to byla cesta na 3/4 hodiny skrz desítku obcí. Úsek od Jonášova mlýna po motel Velký Rybník je docela vtipný, ..jak ho pohltila příroda jen co to člověk přestal užívat. Silnice přes Studenou loučku (Mohelnice-Mor.Třebová), to je taky zážitek si udělat čas a projet si to postaru. Když kdysi tu novější trasu postavili, dokonce se odjelo pár motocyklových závodů "po staré silnici tam a po nové zpátky" u Moravské Třebové. Dneska každej projede tunelem Hřebeč a je otrávenej tam přibrzdit na 80. Ale že se dřív jezdilo na Hřebeč lesníma serpentinama, kde to permanentně klouzalo, centrem Hřebče a hlavně potom skrz celou dědinu Koclířov, to už znají jen pamětníci. Další favoritní místo mám mezi Rynolticemi a Chrastavou, kdysi tam býval zákaz vjezdu, nevím, jestli se to dá legálně jet postaru. Já se svými polepy na autě si obhájím průjezd kudykoliv, tak si to tamtudy dám, mám-li čas, bohužel jsem tam už nebyl dobrých 7 let.
To jsou silnice... Zrušené železnice jsou rovněž báječné téma - moje favoritní trať je Křimov-Reitzenhaim. Fantastická trasa na výlet s batůžkem a tam člověk jen obdivuje, kudy dokázali naši předkové postavit koleje. Ta zarputilost, prostě tudy koleje chceme a slovo "nejde" neznáme. Mnozí notoričtí nadávači na vládu jen prudí, kolik se toho zbytečně zrušilo. Pravdou je, že v německém a rakouském příhraničí se těch železnic zrušilo násobně víc, je to trend doby, jezdí se autem, autobusem, vlaky jsou nemotorné, staví daleko od lidských sídel a z principu nedokáží pružně reagovat na nenadálé události.
To jeskyňářství si prohlédnu jen na videu a neláká mi si to projít osobně. Ty povrchové věci si užívám víc. Vloni jsem si udělal radost a prošel si Slavošovský tunel na Slovensku, kdo to nezná, moc doporučuji jako rodinný výlet (Slavošovce - Magnezitovce, železniční tunel, ve kterém nikdy nepoložili koleje). Nemá cenu abych sem kopíroval historii, dá se to vše snadno dohledat. Co a proč.
Perfektní díl, jedno z nejlepších témat vůbec! Díky
Děkuji za krásný pořad ,po dlouhé době mám na co koukat a těšit se na další díl.
pane Mareši jste super
Dobrý večer! Pozeral som to až dnes, ale to ako ste ma pobavili s tými Pat a Mat príbehmi na konci. To bolo fakt SUPÉÉÉR. Držím palce a pozdravujem manželku! 🤣🤣👍😜
Obsah skvělý, forma hroší, u Vás mi jde o obsah, tak za mě dobrý, děkuju. Obraz neřešte, odvádíte skvělou praci, tak kvalita obrazu není tak důležitá. Jsem z Chebu a ještě si pamatuju pozůstatky připravované dálnice o které tu mluvíte. Ještě v roce 80 tu byly základy této stavby, Cheb sever směrem Schirnding a Marktredwitz.
Náhodou je to pěkný, civilní, a mě to baví! :)
A dnes uz nejsou? Pozustatky tu jeste jsou,pokud vim.
Zdravím, zase parádní díl,díky.
Velmi zajímavé téma.
ad rychlostní silnice Ostrava - Plzeň - další souvislé hotové úseky jsou na Moravě (u Valašského Meziřící) a také u Oder, ale ta část silnice se dostala do sudet, proto hotové úseky nebyly využitelné a trasa se musela přeplánovat jižně (směrek k Val. Meziříčí), samostná dálnice (současná D56) vede ve stopě plánované rychlostní silnice (úsek Ostrava - Frýdlant), ale to se dostavělo až po válce. Ostatně kdo nevěří, rozestavěná silnice je vidět na leteckém snímkování z 50. let. A v Ostravě je trvalý pozůstatek - ulice Plzeňská, což byl začátek té rychlostní silnice do Plzně, ale i ta se stavěla až v 60-70. letech.
To je 150, dříve 15?
Mohu Vás poprosit o GPS u Oder a Meziříčí? Děkuji
@@dtablet8226 velmi dokončený byl úsek odry - potštát - ten se ale dostal 1938 do sudet, tedy se nepokračovalo, po válce to protáhli až do Velkého Újezdu, ale za války to končilo prakticky v Kozlově, dále vedla okreska
mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=17.6928177&y=49.5994107&z=12&rc=9o9l6xVpIS97uB6xVKW-&rs=ward&rs=muni&ri=2394&ri=103606&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9oqQGxVjndbV413kbSqj.a9o1Su5PidG6b3MdhB1TGbZzel7b2eabDakjdjL1-1dW1&rut=1
V Ostravě byl započat úsek ulice Plzeňské (jméno podle silnice Ostrava - Plzeň) mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=18.2478900&y=49.7572481&z=14&rc=9p9rRxW6sjgy0xWCwa&rs=stre&rs=stre&ri=111124&ri=111603&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9puh7xWON9g3Kf27fU-e8OKpebOGQeDxIPfGhIne-ORSeftVm3.TVf3xE&rut=1
vše je možné si ověřit na ortofotomapách z 50. let, kde je stav viditelný geoportal.gov.cz/web/guest/map
místo úseku přes sudety (Odry, Potštát) se musela najít náhrada, což při pozici Ostravy v protektorátu bylo možné jen přes Frýdek-Místek a Frýdlant n.O. - do Místku se cesta ještě postavila, za Místkem je cesta viditelná jako linie, ale provedeny byly pouze zemní práce, po válce pak bylo těleso z větší části použité pro silnici 56
mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=18.3472820&y=49.5627882&z=14&rc=9pz6RxWIgz9qKcRxV0zj&rs=stre&rs=coor&ri=111292&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9pz2wxWLhJgl4xWCn-hEjbHTguxxVohcmF8xVfF.kALcR4h6KxV8f1fI61sGfF31K3&rut=1
Následně pak je kus silnice u Frenštátu - severní obchvat, na ortofotomapách viditelný, ale prakticky dodnes nevyužitý - mezi body mapy.cz/s/japezomabu a mapy.cz/s/mozodofebo, térénní úpravy jsou viditelné dodnes
Následně úsek Rožnov p. R. - Val. Mez - silncie 53 je prakticky opět postavená část té rychlostní komunikace mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=18.0121186&y=49.4755482&z=15&rc=9pmL6xUeLI9pJY7xUYoR&rs=muni&rs=coor&ri=4652&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9pjAxxUcPHexUc26e-BclQdn9eG2c8-f3ydufT0coqgmLdyOhMIdYVhC0d-MhfI&rut=1
Další kousky byly rozestavěné kolem Přerova - konkrétně úsek Želatovice - Domaželice, který se užívá (vede po něm silnice 150), ale na ortofotomapách je vidět linie pokračování až po severní obchvat Bystřice pod Hostýnem, tedy až po bod mapy.cz/s/mazevofamu, rozestavěný byl úsek Libosváry mapy.cz/s/mopecagufa - Komárno mapy.cz/s/mapuvuzota
další úsek dokončený byl Prostějov - Ohrozím, tedy cesta jak když střelí, která končí v poli a napojuje se na starou cestu mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=17.0795783&y=49.4744155&z=15&rc=9nezAxUXOX9nUxaivp&rs=stre&rs=ward&ri=126482&ri=7668&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9nduAxUXSM3fdXwfP.gOkfflVGfZHZTdHohgC&rut=1, to se dokončilo, bylo to "kriegswichtig", bylo tam vojenské letiště
dále jsou rozestavěné kousky u Stínavy, tedy mezi body mapy.cz/s/nadocaruzu a mapy.cz/s/caneguhuhu, částečně užíváno, protože původní cesta vedla středem obce, dále jižní obchvat Žďárné mezi body mapy.cz/s/nohokujefo a mapy.cz/s/helokajana, v Prostějově měla silnice probíhat ulící Ludvíka Vojtěcha
dokončený a dodnes užíváný je severní obchvat Bystřice nad Pernštejnem mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=16.2033869&y=49.5365127&z=14&rc=9lQoHxUkAy9lCbHxUsfx&rs=coor&rs=coor&ri=&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9lPeFxUlsLeegg6qeM2gtzeQ1gjd3p1gXKefPgW3eOjgbX3byhwy3y8h6l&rut=1 i zde je na ortofotomapě vidět, že je to úsek jako když střelí odnikud nikam
Poslední kus silnce je ten úsek Votice - Sedlčany
Závěrem jen připomínám, že ta silnice nebyla dálnice. Tedy byla to klasická silnice, na tehdejší poměry jen širší, s většími poloměry zatáček a mimo obce. Z celé silnice se vybudovalo nebo začalo jen to, co bylo levnější, tedy chybí většinou mosty, tím pádem jsou to jen kousky, když si je ale pospojujete, získáte celou silnici. Pro všechny úseky je typické, že vedou tak nějak odnikud nikam, tedy smysl by dávaly až po dokončení celého díla.
@@beatricematlaskova7325 částečně ano, kus té silnice měl kopírovat silnici nyní 150, ale v užití je nyní jen úsek Želatovice - Domaželice, pak se silnice prudkou zatáčkou (mapy.cz/s/fanogefone) vrací na původní "historickou" silnici a celé pokračování rychlostní silnice (bylo zemní těleso) se neužívá, ale rozbudovaný byl úsek až po Komárno, přes Libosváry a severním obchvatem Bystřice p.H. na orotofotomapách z 50. let je to pěkně vidět geoportal.gov.cz/web/guest/map
Ale jak píšu níže, i cesta Valmez - Rožnov (tedy 35) je součástí té silnice, protože historická silnice se motala přes Zašovou a Zubří, ale ta silnice se dostavovala až po válce (kolem roku 1950).
@@pepa74pepa74 děkuji za vyčerpávající odpověď. Žiju tu tak jste mi rozšířil obzory. Ještě jednou díky.
Popravde som tento kanal vzdy povazoval za velmi doby faktograficky suhrn, ale tento diel mi to znacne nastrbil. Porovnavat kopec Chrib (500mnm) s Transfagom (2000mnm) mi pride ako porovnavat Trabanta s Mercedesom. Obe maju kolesa a volant a tym to tak konci..
Nevím jestli jste tam někdy byl, já odsud pocházím. Stoupáky a údolíčka, vracečky,... jsou tam v zimě hodně adrenalinová záležitost, kdy nezkušený, ovšem rozumný člověk odstaví auto a např. na bunč pokračuje (s problémy) pěšky. Ten kdo neví, co ho čeká, není dost rozjetý, je připosraný a zpomalí, skončí v onom údolíčku a v ten moment se nevyhrabe ani tam ani zpět, jelikož nemá místo pro rozjezd. Po hřebeni je to rozumné řešení, ale nájezd na ten hřeben a následně sjezd by byl fakt šílený. neřešte, že to má jen 500 m, ale jde o to, že je to velmi ostré stoupání/klesání. V zimě, jaké bývaly dříve, by to stejně bylo zavřené.
Opět velmi zajímavé video
Jedno peklo :D Jsem málem brečel smíchy. A téma dálnic zajímavé určitě je.
Meditační a relaxační hlas máte
S těmi opravami jste mne pobavil. Vzpomínám si, když jsem byla ještě malá holčička (což už je pěkných pár desítek let) jak můj tatínek spravoval foťák. Podotýkám, že to byl elektrikář a velice šikovný mužský, takže nechápu, co to s oním foťákem mohlo být, protože tatínek ve finále lítal po dvoře a nakopával před sebou onen nešťastný přístroj. :-DDD
Dobrý den,Vojslavický most při modernizaci D1 v roce 2019 - 2020, jsem se podílel na zesílení podpěrných sloupech vrchní dálnice, a je to opravdu stavební unikát dálnice nad dálnicí.
na stream táto kvalita obrazu stačí. Vo videu väčšinu času rozprávate, stačí vás počúvať
To dostačující rozlišení závisí na tom, na kterém přístroji sledujete. Na mobil nebo tablet OK, ale 24" monitor full screen je to už opravdu na hraně. na velké televizi to raději pouštět ani nebudu. Ovšem je nutno dodat, že zde je důležitější obsah, než v tomto případě trochu snížená technická kvalita. Jinak díky za tento díl, velice zajímavé.
Z historický zajímavosti dobrý, vyjadřování, gesta a mlaskání otřesný.
Nemyslím si, že by byla kvalita nějak hrozná, vše co je ve videu jde vidět dobře a jde rozeznat co je co
Historií dálnice Vídeň - Vratislav se zabývá pan Tomáš Janda. Spolupracoval na Knihách Německá průchozí dálnice 1 a 2. Před pár lety, jsem ho pozvala k nám do obce na přednášku a materiál měl opravdu dobře zpracovaný.
Za me skvělé tema moc me to zajímá. O tom moste přes nedokoncenou jsem věděl ze je tam dvojité ale vyuzita je jen polovina vzdy mi to ale vrtalo hlavou proc ted uz to vim. Jo jinak super vypraveni dik moc.
Stream v pohodě. Zajímavé téma. Díky moc. (Jinak - dálnice Vídeň - Wroclaw by měla svůj smysl i dnes v rámci EU a Schengenu ...)
Na stream tato kvalita stačí, ale už je to přeci jenom na hraně použitelnosti :-)
V Chřibech je spousta pozůstatků té plánované dálnice.
Mezi Bunčem a Brdem, u trasy k rozhledně je základ mostu. Pro zajímavost, ten beton je tak perfektní, že i po téměř 80 letech pod klimatickými vlivy, jsou v betonu krásně zřetelná léta coby obtisky desek použitých na bednění. mapy.cz/turisticka?x=17.3210803&y=49.1735006&z=14&source=base&id=1719434
U Vás nikdy nešlo o to jak vypadáte, ale co povídáte...za mě dobrý :)
Patrový most je u obce Hořice cca km 90.
Letecké snímky republiky jsou od roku 1937. Nejsou to snímky z celého území, ale každý rok jiná část. Načítání jednotlivých snímků někdy trvá poměrně dlouho, ale je to pecka.ags.cuzk.cz/archiv/ Například Dvůr Králově nad Labem 1936: ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1936.TRUT58.03530
Super pořad díky. K tzv. dálnici R43 Brno. Mezi obcí Čebín/Kuřim, křižovatka do vesničky Moravské Knínice. Tak od té křižovatky, silnice do dědiny budu brát 12hodina, tak do pole na 11h, byl dlouho úsek cca 100 max 150m rovný vyvýšený nad pole, právě napojení na Brněnskou přehradu a jeho, dnes zbytky "mostů" z tzv. " Hitlerovy" dálnice. Už ani památky po úseku. Bylo to vidět nejen ze silnice Tišnov- Brno (číslo 385), Ale i z vlaku. Je teda zajímavé, že na Geogle maps, je to ještě vidět. ale tedy 1/2021, už je to pryč. Minimál. 3x týdně tady jezdím, až v 11/2020 jsem si všiml, že to zmizelo. Škoda, byla to zajímavost. I když už jen nahrnutá hlína a tráva. Asi zemědělci/majitel pole, to zoral, zlikvidoval. Ale co si pamatuji, jen vždy tráva na tom byla. Nic na tom nepěstovali ani za komančů. Dávám odběr a budu určitě sledovat další videa.
K tomu tunelu pod Ještědem,bydlel sem v Liberci,vyprávělo se o štole v hřebeni Ještědu a o jezeře v Ještědskěm hřebeni :))).Na základní škole nám o tom bylo vyprávěno učitelem,přemejšlelo se i o zásobování Liberce vodou z jezera,údajně se to neuskutečnilo z obavy z narušení statiky pohoří,jen co si pamatuji z výkladu na základní škole..
AVUS směřující z Berlína směrem k Postupimi má sice jen 8,3 km, ale byl uveden v provozu už 1921, tedy ani Italové, ale ani Hitler.
cs.m.wikipedia.org/wiki/AVUS
Zdravím . Předně téma mě hodně zajímá. Relikty hitlerovy dálnice jsou dodnes patrné a podle mě je to prostě stopa historie.. na tohle téma podle mě toho moc na internetu není. jen nějaký foto z urbexů apod. takže za mě veliké díky za to. A jinak kvalita si myslím stačí je to poznat oproti minulému streamu že to malinko je horší ale za mě to neva. ať se daří a pěkný den přeju.
K tomu merchi, krome otviraku a trickek, urcite by byl fajn prakticky nozik neco jako svycarak. Jinak, kniha o Stechovicich je super, precetl jsem ji za 3dny o Vanocich.
ještě taková rarita je Čubova dálnice do Slušovic :D
cca 3km dálnice
Přesně, to je hodně bizarní záležitost ;)
@@jaromirancinec8189 Tak 2 minuty a 5 minut, to je rozdíl, ne? ;)
Teď jsem koukal na přednášku z elektrotechnický fakulty, ČVUT kde jim vypadával zvuk. Tohle je proti tomu brnkačka.
Já v Sedlčanech bydlím a toto ani nevím :D
Dálnice není přímo odvozená od železnice. Je to od původního označení "dálková silnice".
🔝🔝🔝
Dotaz z chatu: Netušíte k čemu měly sloužit ty výběžky na sloupech Vojslavského mostu? Myslím to co je mezi patry.
Odpověď: Ty výběžky jsou konzoly, na které se umisťují zvedací lisy při výměně mostních ložisek
obrazová kvalita je dobrá
Zkuste někdy Baťovo přípojení Zlína na Púchov (železnice).
Kvalita obrazu je dobrá. Chtěla bych zmínit ještě jednu nedokončenou Hitlerovu dálnici a to u Hranic na Moravě. Nevím v jakém stavu je to dnes. Tchán vyprávěl, že měla vést na Brno. Je to asi 30 let, co jsem ji viděla, říkávali jsme si, že je škoda, že nebyla dokončena. Jak by se hodila, protože v té době jsme bydleli v Bystřici pod Hostýnem a několikrát za rok jsme jezdili za mými rodiči na Šumavu. Dodnes vidím, jak bylo poznat v tom poli ta široká cesta a někde byly zachovány žulové patníky.
To ale nebyla Hitlerova dálnice, ale silnice Plzeň - Ostrava. Něco se stavělo za protektorátu, tak tomu lidi říkají Hitlerova.
@@xsc1000 Ale to není Plzeň - Ostrava, ta šla Přerov, Bystřice p/H, končí Komárno, pak až Frenštát, Ostrava. Toto je betonka I/35 Olomouc, Lipník, Val. Mez. kde končla (možná je v DEZE), terén upraven k Sachově studánce nad H. Bečvou, dále SK?
Dobrý večer,prosím nebylo by možné(vhodné)točit stream o Vašich opravárenských pokusech?Mohlo by to býti velice poučné...
Přestavba motoru bezva. Moooooc jsem se zasmál. 🤣🤣🤣🤣🤣
Lidé se dělí na teoretiky a praktiky. Nevydržel bych hodiny v archivu. A určitě bych nevydržel aby mě školila fabka. 😀 Klidně bych ji odvrtal. Jako šoféra mě tohle téma zaujímalo a zjistil jsem dost. Ale takhle po hromadě je to dobře podaný. Jen pro pobavení bych dodal že vůdce před válkou chtěl zaměstnat co nejvíce lidí. Takže ty dálnice stavěl jen lopatou a krumpáčem. A dokázal prý postavit až 600 km za rok! 😀 Co jsem netušil jsou ty panelové odstavné pruhy. Je to geniálně jednoduchý řešení zvukového odlišení pro řidiče v mikrospánku. Dnes jen zase znovu objevují Ameriku. 😀
Nevím jak odvrtat fabku a tudíž jsem neodvrtával fabku. Ikdybych uměl odvrtat fabku, neodvrtal bych fabku. Neměl jsem totiž náhradní fabku a nechtělo se mi nechávat vybavení studia bez ochrany fabky než mi debil nahoře povolí v obchodě koupit novou fabku. Tak jsem počkal do rána a dal si víno ne ve studiu, ale v sedačce v obýváku. Děkuju za pochvalu a dodám, že mě to v archivech baví. Hlavně v zimě je v nich teplo. Snad je otevřou společně s lyžařskými středisky, kde mi zima narozdíl od archivů nevadí...
To nejsou žádné panelové pruhy. To je normální litý beton s nařezanými dilatačními spárami, jen to po 30 letech neúdržby degradovalo. Naprosto stejně je dělaná větší část D1.
Dobrý den měl bych pro vás námět. Slyšel jste někdy o letecké továrně ve Františkově na Šumavě mezi Kvildou a Borovou Ladou ?
Dobrý den. Zaujíma mě to. Máte nejake info?
@@shailojr2611 ruclips.net/video/UJcav392Kzg/видео.html
@@shailojr2611 Františkov - nacistická podzemní továrna. Františkov je jednou z nejpopulárnějších distancí moderních hledačů pokladů. Doufají, že se jim podaří objevit jedinečnou továrnu, kterou zde během války budují nacisté. Pod krycím jménem operace Bergkristtal-Bau v roce 1944, pod vedením hlavního nacistického inženýra zodpovědného za vývoj tajných zbraní Hanse Kammlera (1901-? 1945), ožívá tajná podzemní továrna, kde jsou konstruovaná ta nejmodernější nacistická letadla. Messerschmitt Me 262 je dvoumotorový stíhací letoun a vůbec první v boji nasazená proudová stíhačka na světě. Němečtí konstruktéři mu říkají Schwalbe neboli Vlaštovka. Nová letadla mají Hitlerovi vyhrát válku. Vývoj letounu začíná už v roce 1938. O několik let později se montáž motorů a trupů letadel přesouvá právě do nově zbudované podzemní továrny ve Františkově, ležící pod někdejší sklárnou, později papírnou a vodní elektrárnou. Z podzemních prostor továrny vycházejí bojeschopná letadla, kterým stačí pouze přimontovat křídla. Do konce války pod Františkovem vznikne 25 km štol a na 50 000 čtverečních metrů výrobních ploch. Pracuje zde skoro 13 000 zajatců a vězňů. Avšak jak to v podzemí někdejší papírny vypadá dnes, nikdo neví. Vchody buď bombardují Spojenci, odstřelí je sami Němci a co zbude, o to se v roce 1959 postará Československá lidová armáda. Otázkou bez odpovědi dodnes zůstává, co v tajemných podzemních tunelech zůstalo, jestli tam vůbec něco zůstalo. Krom strojů, na kterých vězni montovali části messerschmittů, to totiž mohou být také cenné dokumenty nebo zbraně. Někteří hledači pokladů dokonce věří, že se v tunelech ukrývá nacisty uloupené zlato. Koneckonců je více než známo, že nacisté si za války nahrabou neuvěřitelné množství uměleckých děl, drahých kovů a dalších cenností, která při ústupu před nepřáteli poschovávají, kam se dá. Z takových utajených míst pak poklady, nejčastěji zlato a platinu, plánují po válce vyzvednout. Mnohé skrýše vyrabují postupující Spojenci, jiné objeví civilisté, ale některé skrýše zůstávají dodnes neobjeveny, a to zejména na místech, která jsou již od války nepřístupná. A přesně takovým místem jsou i podzemní tunely a tajemná nacistická továrna pod Františkovem. Jeden z „hledačů pokladů“ Antonín Kunc (*1942), který oblast podrobně zkoumá, nicméně o přítomnosti zlatého pokladu pochybuje. V hlavě mu však vrtá jiná otázka, jak uvádí v knize Tajemství šumavského podzemí (2015).V roce 2002 v oblasti probíhá hydrogeologické šetření české armády. Podle Kunce ale o žádné hydrogeologické šetření nejde. O pravé podstatě vojenské akce se dodnes traduje řada konspiračních teorií. Zajímavé je, že právě v roce 2002 je Kunc najat armádou, aby františkovské podzemí prozkoumal. Sám si myslí, že tím armáda pouze chtěla odvést pozornost od svých vlastních aktivit na Pramenech Vltavy, která měly údajně co dočinění s jistou druhou podzemní továrnou, kde údajně pracovali sovětští zajatci. Skutečný záměr vojenské akce zůstane pro veřejnost zastřen tajemstvím. Někteří dokonce říkají, ač je to velmi nepravděpodobné, že frantškovský poklad už je dávno nalezen. Jen o tom nikdo neví.
Jinak dvojitý most u Vojslavic je vidět rozestavěný (druhá část) ve filmu Hřiště.
Muj táta mi vyprávěl jak tam jezdili jako klucí na motorkách dole pod ním přez potok.
Padl dotaz co jsou ty výstupky na těch sloupech.Je to vyůstění odvodnění?
Ví někdo o silnici Plzeň - Ostrava, zvl. o moravské části? Dále betonka Olomouc, Lipník, Slovensko.
Zdrávím, slyšel jsem, že silnice z Frýdku Místku do Frýdlantu pod Ondřejníkem, já jí pamatuji již 60 let, skoro pořád stejná.
Oprava Frýdlant nad Ostravici
Jedna z prvních dálnic, dva pruhy v obou směrech. Ve Frýdlantu byla vojenská výroba.
Terén upraven od Frenštátu, nenalézám průběh Komárno - Frenštát.
K dálnici na Vysočině. Vysočině se nejspíš nejde dost dobře vyhnout. Prostě minimálně k 500 metrů nad mořem se dostanete ať pojedete z Prahy na Moravu kudykoliv. Ne nadarmo je mezi Čechami a Moravou evropské rozvodí.
Je to tak. I původní císařská silnice se mezi Štoky a Havl. Brodem dostává na 600m výškových, tedy obdobně jako D1 u Větrného Jeníkova. Železnice Havl. Brod - Jihlava je o 100m níž, protože vede údolími říček, ale odnáší to trasou s velkým počtem oblouků a nízkou rychlostí. Protáhnout těmito úzkými údolími dálnici by moc nešlo.
Ale i tak je pravdou, že pokud by se D1 projektovala v 70. letech nebo později, sledovala by do Jihlavy trasu původní silnice I/12 + I/38. Hlavně proto, že by obsloužila více velkých měst. Dál od Jihlavy do Brna už podél původní silnice vede.
Mimochodem podle značení z roku 1947 měla mít dálnice Praha - Humpolec číslo 2 (to měla pak dál silnice z Větrného Jeníkova do Brna a Blavy). Číslo 1 bylo vyhrazeno pro okruh kolem Prahy.
... tak to asi prichazi Hanz Hagen... (z einhelova)
Bude se někdy zkoumat Voynichův rukopis? Tohle téma by mě docela zajímalo.
Nestojí za to ....
ruclips.net/video/hzmoFtTMYH4/видео.html
@@Oliver-Hardy Děkuji, mrknu na to.
Dobrý den, ve 23 minutě 6 sekundě popisujete třetí most na D1,dvoupatrový,to má být ten, na který nesmějí jezdit ty auta z chemikáliemi, jak o něm mluvíte těsně před touto fotkou? Nebo který most tím myslíte? V této oblasti už je jen ten krátký nedokončený u toho zkouladovaného zatopeného :-), nebo jsem ještě na nějaký zapomněl?
Upřesním: Auta s nebezpečným nákladem nesmí jezdit přes ten úsek, obcházející zatopené mosty. Pokud jsem to neřekl jasně, omlouvám se.
57:18 to musela nejdriv pojit hladem a az pak zamrznout v ledu :-))
DÁL-ková sil-NICE = DÁL-NICE - to jen pro přesnost. Psali to tak často, že zkrátili dlouhý název pomlčkou v dokumentech o výstavbě. Takže asi ty Sedlčany měli první dálnici.
Ne, není to tak, že by si to někdo zkrátil v dokumentaci. To slovo bylo oficiálně navrženo a schváleno (viz wiki: Slovo dálnice navrhl štábní kapitán Ing. Karel Chmel, který stavbu první československé dálnice zahajoval). Dálnice sice vychází z dálkové silnice, ale toto označení se používalo pro komunikaci typu 2x2, ne pro dálkovou silnici Plzeň - Ostrava. Takže Sedlčany první dálnici neměly :-)
Vedel by niekto prosím vysvetliť, prečo chceli stavať na hrebeni Chřibu, keď sa dá tento masív obísť južne aj severne, kde aj sú teraz cesty. Jeden pilier stále stojí kúsok od vrchu Brdo a neviem si predstaviť, že by tadiaľ viedla diaľnica.
Jenže to není stavba dálnice, ale rychlostní silnice Brno - Zlín
@@alolda8476 Přes Chřiby to tehdy byla stavba protektorátní dálnice. Tehdejší "D1" ve všech variantách měla vést přes Zlín...
@@xsc1000 V roce 1936 požádala firma Baťa vládu o vybudování silničního spojení ze Zlína do Brna přes Otrokovice, N. Dědinu, Zástřizly a Nesovice, na němž by se podílela. Měla se tím zkrátit vzdálenost na 1 hodinu jízdy
@@alolda8476 To je sice pravda, ale ten úsek se pak stavěl jako součást československé, následně protektorátní dálnice. Najděte si to v publikaci Stavby, kterým doba nepřála, stále se dá stáhnout v sekci dokumenty a publikace na stránkách ŘSD. Pro silnici by nebylo potřeba uspořádání 2x2. Trasa: mapy.cz/s/relotagohu
Není na nahedovce most v Hrusicich?
První dálnice v Itálii byla postavena za vlády Mussoliniho, tak to prosím uveďte. O to víc je to správné uvádět, když se příspěvek týká první dálnice za nacistické vlády.
První plány na výstavbu dálnice se objevily ve v roce 1921. Počítaly se spojením měst Milán a Varese (dnes dálnice A8) a byla dokončena v roce 1926 jako historicky první dálnice na světě. Mussolini byl premiérem až od října 1922, on se za ni nezasloužil, už stavba jela. Dálnici otvíral král Viktor Emanuel III.
@@pavelkocourek1841Plány ještě nemusí znamenat, že by došlo k realizaci viz. plánování za socialismu.. Jinak z jakého zdroje jste čerpal. Stavba měla trvat 15 měsíců, tedy musela začít v roce 1923. V témže roce přijel na stavbu na inspekční cestu tehdejší předseda vlády Benito Mussolini. Tedy skoro rok od jeho jmenování předsedou vlády. Jinak to, že byl u otevření král Viktor Emanuel III je v pořádku, byl králem i po celé období války a to od roku 1940 až o roku 1946. Jinak jednalo se o silnici jednoproudovou a měla otevírací dobu od 6.00 - 24.00, tedy ne takové dálnice, jaké známe z pozdější doby..
www.idnes.cz/auto/historie/prvni-dalnice.A140919_133724_auto_ojetiny_fdv
@@josefvyskocil8050 děkuji za reakci a upřesnění. Zdrojů byl více, ale faktem je to, že samotná projektová příprava běžela dříve a i tu musel někdo zaplatit, takže to samotné považuji za počátek dálniční historie v Evropě. Dne 20. září 1923 byl za přítomnosti krále Vittoria Emanuele III uveden první úsek do Gallarate , zatímco 21. září 1924 byl den, kdy bylo dokončeno rozšíření do Varese . Proto píšu, že to v mých očích nebyl Mussoliniho úspěch, za jeho předsedování se dokončila. Na faktu, že byla první to nic nemění :) Zajímavé články např. zde restellistoria.altervista.org/scritti-vari/autostrada-milano-varese-la-prima-al-mondo/ nebo zde wheels.iconmagazine.it/auto-classiche/personaggi/piero-puricelli
24:42 A dneska je snad politika jiná?? Kdyby to tak bylo, tak dálnice do Drážďan by nemusela vést přes Středohoří a otvírali by ji o 10 let dřív!
Znám člověka v USA ktetý se na stream napojí kdy chce a kde chce.Jak je to možné že Vám to furt nejde ?
No jo, v jůesej tam je hej :-))
Kdyby byly naprosto dva stejné streamy a na jednom by bylo napsáno "Americký"! Který by sisi vybral?? :-))
@@karelpotucek8613 přece ten americký
@@zpravazprava310 🤣🤣👍
K tomu Brnu. mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/487/infoletak_d43-troubsko-kurim.pdf
U Jevíčka ty mosty sou prakticky hotový mapy.cz/zakladni?x=16.6974544&y=49.6351789&z=19&pano=1&pid=61185219&yaw=5.217&fov=1.257&pitch=0.135
No a co jevičko? tam je dálniční most prař místní komunikaci. :-)
a nejen Jevíčko. stačí si projet celou tu oblast od Moravské Třebové po Brno.
Jezdí se po ní od 1/43 na silnici č19 k Boskovicím, druhá půlka je patrná, most přes železnici je původní, a další most směr Jevíčko už je do nikam. V Brně se po té dálnic taky jezdí. Chybí jenom těch 40km mezi tím. Většina terénních prací je hotová, chybí čtyřmostí pod Lipůvkou, kousek od přehrady a nějaký detaily aby to bylo u Moravské třebové připravený k napojení na D11. Ale co by nám politici slibovali, že jo. ostatně část dálnice Pohořelice - státní hranice je národní až mezinárodní ostuda, že ještě nestojí.
krasne je ze sa to 19? nepaci maju nazor nakokot,,,,,,,,,,si top nech sa viac darí
4:42 Meziválečné Československo nesousedilo ani s Ukrajinou, dokonce ani se Sovětským svazem. O východě Ukrajiny ani nemluvě. Pravděpodobně jste měl na mysli východ Podkarpatské Rusi, nejvýchodnější z pěti zemí ČSR.
teréz sú tam herci
O2 JE HROZNÉ CELKOVĚ, JINAK KVALITA JE DNES VYBORNÁ.
U dálnic až tolik ekologové nezlobí. Pokud si pamatuji, před 3mi roky byla publikovaná studie, ze které vyšlo, že ochranáři mohou za 4% zdržených staveb. Většina je způsobená zpomaleným jednáním úřadů, nebo nedostatečnými materiály pro úřady od subjektů, které chtějí stavět.
No, není to pravda. Patrik a jeho Děti země mají za sebou mnoho několikaletých zdržení staveb.
O2 nejhorsi dodavatel netu v CR. Doporucuji Vodafone , ty jedou Bomby..
Bohužel, několik těch bomb už hodili i do mých streamů.
No šlo mu to líp než Babišovi.
Co jsem se tam jako male decko nahrala na moste us Senohrab.
Na mapách není vůbec nic poznat...
Kvalita obrazu za 1 Obsah tohoto téma za mě 4- nevidím na tom nic badatelského Zpracování, jak jinak 1*
Stará verze úvodní znělky nebyla tak nudná, kýčovitá a stereotypní. Byla mnohem originálnější, zapamatovatělnější a plná energie. Dodnes mi zní původní průbojná melodie hodná zvědavého badatele v uších. Hold asi stárnete a tak i nová znělka zakrňuje, vadne a odrazuje nudou. Tvůrci nové krátké odfláknuté znělky měli vztah k tomuto pořadu asi jako vyhořelý skladník ke skládání krabic. Dnes prostě platí rovnice "profesionál = klišé".
Autor to umi jak z rychliku. Take nevi nic o nynejsi vystavbe dalnic, ktera je realisticky planovana do 2030, ne 2070. Jednim slovem amaterska hruza, kdy na internetu clovek najde vice informaci.
Realisticky plánovaná do roku 2030? Tak to snad aspoň stihnou dokončit tu rekonstrukci D1. Do toho roku jen horko těžko stihnou D35 z Opatovic do Mohelnice. Na Karlovy Vary se do té doby bude tak maximálně vyřizovat papíry. A to nemluvím o zbytku dálniční sítě.
@@krobotak : Koukam, taky o tom nic nevite. Modernizace D1 se dokonci letos. Vyberove rizeni na posledni cast D1 je take letos. D6 se stavi a v tomto a v pristim roce budou zahajeny dalsi useky. Misto blbych kecu je lepsi si zjistit informace.
Pane Mareši, když začnete mluvit o připojení k internetu a osvětlení, je to jako když zena při sexu mluví o domácích pracech a výchově dětí 🙂