Indoevropané I. Pravlast a prajazyk

Поделиться
HTML-код
  • Опубликовано: 19 ноя 2024

Комментарии • 28

  • @pavelgabrielsafarik9459
    @pavelgabrielsafarik9459 2 года назад +3

    Dekuji za zajimavou prednasku

  • @martineadg7851
    @martineadg7851 2 года назад +8

    Na toto téma doporučuji také pana Mgr. Jana Kozáka staršího, který se zabývá indoevropskými národy nejen z pohledu lingvistického, ale i z pohledu společného chápání světa, z pohledu řízení a struktury společnosti a z pohledu společného duchovního odkazu.

    • @zlataorchidea9869
      @zlataorchidea9869 2 года назад +1

      @ martin eadg Snad nechceš, aby se vážená Knihovna zabývala myšlenkami ,, nějakého J. Kozáka" ? Oni si raději vymyslí něco svoje a hlavně dávno vědecky přehodnocené. Proto na komenty neodpovídají. Bojí se, že nemají čím argumentovat. 🤣😂

    • @martineadg7851
      @martineadg7851 2 года назад

      @Zlatá Orchidea Zdravím, věřím, že správně zapálený vědec se seznámí se všemi dostupnými informacemi a pokud zarezonují s jeho poznáním je to dobře :) Přednáška je opravdu na zajímavé téma. Pokud bych něco vytknul, tak to, že zvolená metoda fiktivních jazyků jako mezistupňů mezi doloženými jazyky, obávám se, je reálně tak náhodná, že pomocí ní lze dokázat, že v rámci indoevropské skupiny se jakýkoliv jazyk vyvinul z libovolného jiného pouze na základě naší víry a dobré vůle. I tak děkuji za přednášku, za komentář i za otevření zajímavého tématu. Domnívám se, že by pan přednášející po rozhovoru s panem Kozákem mohl dostat zajímavý impulz pro své další bádání.

    • @zlataorchidea9869
      @zlataorchidea9869 2 года назад +1

      @@martineadg7851 Fiktivní jazyky, nejsou přirozené jazyky a napodobit dokonale přirozený jazyk umělým se doposud nikomu nepodařilo, protože všechny umělé jazyky vycházejí z jazyků existujících, takže ty se tam dají v nějaké podobě následně najít.
      Na cestách se nikdo nevyvíjí, k tomu je třeba klid a stabilita, proto indoevropská skupina je chybné nazvání.
      A jen stěží někdo zvládne restaurovat plně jazyky Evropy před invazním vlivem latiny.
      Ovšem nemožné to není, kdežto reálně restaurovat jazyky neandrtálců už nemožné je.

    • @martineadg7851
      @martineadg7851 2 года назад

      ​@@zlataorchidea9869 Opravdu nejsem odborník, takže jen laicky...Ohledně fiktivních jazyků souhlasím, ale otevíráte, myslím, trochu jiné téma. Kritizoval jsem metodu fiktivních jazyků z přednášky. Dále ...Silné tvrzení, že na cestách se nikdo nevyvíjí... Asi záleží na okolnostech, ale rozumím co chcete říci. Ohledně restaurování jazyků jsem podobně skeptický a myslím, že to svádí jen k nevědecké tvůrčí činnosti za účelem potvrzení vlastní teorie vývoje nějakého jazyka. Zvláště u příbuzných jazyků je vzájemná přejímka slov možná a bez jiných důkazů se těžko prokáže který jazyk byl zdrojem a který slovo převzal.

  • @emperor6376
    @emperor6376 2 года назад

    Zajímavá přednáška, sám se také jako laik zajímám o etymologii a lingvistiku obecně. Těším se na pokračování.

  • @peterjobovic3406
    @peterjobovic3406 2 года назад

    Ďakujem za prednášku.

  • @miroru1
    @miroru1 2 года назад +2

    Myslím si, že jazyky v budúcnosti buď prirodzene dokonvergujú do jedného jazyka (zdĺhavé a nákladné) alebo sa vyvinie a zavedie nový umelý jazyk - "Jednotný jazyk ľudstva".
    Zavedenie jednotného jazyka ľudstva by malo obrovský ekonomický prínos - miliardy ľudí by sa už nikdy nemuseli učiť cudzie jazyky, všetky texty a reč by boli v jednom jazyku a každý by každému a všetkému rozumel. V dnešnej dobe takmer okamžitej celoplanetárnej komunikácie (Internet, telefónne siete) by sa takýto jazyk už mohol uchytiť. Nový jazyk by bol navrhnutý tak, aby mal optimálne vlastnosti - bol by lepší ako akýkoľvek súčasný prirodzený jazyk. Existujúce jazyky by sa postupne prestali používať úplne - ostali by už len v histórii. Ľudstvo by sa tým posunulo na novú civilizačnú úroveň. Problém rôznosti jazykov, ktorý sa tiahne celou ľudskou históriou, by sa tým konečne úplne vyriešil.

    • @giderahwolf
      @giderahwolf 2 года назад +3

      Držím se sice zásady 'Nikdy neříkej nikdy', ale existenci jednoho globálního, konečného (ve smyslu nejvyvinutějšího či dějinně posledního) lidského jazyka považuji za velmi nepravděpodobnou. Existují - byť zatím dost strohá - data k tomu, že i zvířata stejného druhu mají v různých regionech různá typická "nářečí", bez ohledu na to, zda se bavíme o ptácích, psech nebo delfínech. Stejně tak jakýkoliv lidský jazyk se v čase postupně rozrůzňuje a větví - všechny současné jazyky, i ty nejvzdálenější, někdy někde museli započít ve společné lingvistické "kolébce".
      Dle mého názoru jazyk (a kultura) v podstatě odráží základní funkci genetiky, to jest neustálé vynořování se nových, náhodných mutací, jejich následná selekce na základě "výhodnosti" a rozrůzňování populací. Evoluci nelze zamrazit v určitém bodě, který si z toho či onoho důvodu vybereme a označíme jako ten nejlepší možný stav.
      Praktická ukázka jsou současné světové jazyky. Např. angličtina, která se díky historickým okolnostem rozšířila po většině planety. Jak by mohli potvrdit anglisté, něco jako jedna angličtina neexistuje; v některých zemích, které oficiálně angličtinu používají (např. některé africké země), pomalu přestává být pro Evropana, který by tam přicestoval, srozumitelná. A to se bavíme o zemích, kde má kdekdo chytrý telefon a tráví volný čas na globálních, sociálních sítích - minimálně ve větších městech. I "britská" Austrálie dokáže turistu pěkně zaskočit. Naše "vydezinfikovaná", přehledná verze angličtiny, kterou se běžně učíme jako druhý jazyk (nejenom u nás), se pomalu dostává do pozice učenecké latiny - bude existovat pouze v knihách, ze kterých se ji učíme.
      Pak je tu - prakticky hlavní - problém v tom, jak bychom vůbec měli "vyinženýrovat" takovýto optimální jazyk ? Co to jsou optimální vlastnosti pro lidskou komunikaci ? Jde tu o přesnost programovacích jazyků - které navíc budou, zdá se, jednoho dne z větší části překonané a technologie zítřka budou směřovat k inteligentním, to jest proměnlivým, učícím se, ne-determinovaným systémům, tj. z laického pohledu k chaosu; - nebo hloubka poezie a jemných, ale tím pádem nutně ne-objektivních a ne-přenosných výrazů ? Co bychom si měli vybrat ?
      Jsem přesvědčen, že nic se nedá definitivně zakonzervovat ve stavu, v jakém bysme to - my nebo kdokoli - chtěli mít. Ať už to vzniklo samo, nebo to bylo cíleně vytvořeno. Všechny "totality" se nakonec rozpadnou. A věřím, že je to jedině dobře. Jednou ze základních vlastností reality je proměnlivost - nic nezůstává napořád stejné. 🙂

    • @zlataorchidea9869
      @zlataorchidea9869 2 года назад +1

      @@giderahwolf Angličtina dopadá jako stará latina, ze které se vyvinulo mnoho západních jazyků, které už mnohdy ani na latinu nejsou podobné. A latina zůstala latinou klasickou a křesťanskou palatinou.

    • @giderahwolf
      @giderahwolf 2 года назад

      @@zlataorchidea9869 Souhlasím. Pěkné označení, palatina - připomíná mi to církevní slovanštinu. Bylo by zajímavé vědět, nakolik se "podobá" původní staroslověnštině, ze které jako liturgický jazyk vyšla.

    • @zlataorchidea9869
      @zlataorchidea9869 2 года назад

      @@giderahwolf Ona nemusela být přímo staroslovnaštinou, hlavní bylo, aby byla alespoň trochu Slovanům srozumitelná.
      Což při minimální odlišnosti všech slovanských jazyků a doslova do úrovně nářečí, nebyl problém.
      U západních národů taková podobnost s latinou nebyla a musela být učena silou a mnohde byla i značně komolena.
      Dnes už liturgický jazyk pro staré Slovany každému Slovanu srozumitelný není, jednotlivé jazyky se od sebe vzdálily, takže nechápou liturgickou staroslověnštinu. A tohle je zásadní problém pro unáverzální, neboli obecný jazyk lidstva .

    • @giderahwolf
      @giderahwolf 2 года назад

      @@zlataorchidea9869 Děkuji Vám za připomenutí. Opomenul jsem ten fakt, že v době, ve které tento liturgický jazyk vznikal vlastně ještě nebylo takové rozrůznění slovanských jazyků, jaké vidíme dnes. Vzpomínám-li si dobře, jedná se o nejmladší "západní" větev indoevropské jazykové rodiny (?) . (Bavíme-li se o Evropě, nechme teď stranou nedávno vzniklé a stále se vyvíjející jazyky mimo ni; afrikánštinu apod.)
      Souhlasím s Vámi a snažil jsem se to ve svém původním příspěvku naznačit, že zásadní problém není ani tak jazyk vytvořit - dejme tomu, že by to šlo dokázat - ale udržet. Dle mého názoru by se neodvratně začal štěpit na nářečí a ta by se stále více vymezovala jedno vůči druhému. Jenom by se uměle zopakoval vývoj, který tu už mnohokrát proběhl a probíhat bude. Ale nemyslím si že by někdy, byť ve velmi dávné prehistorii existoval jakýsi původní prajazyk. Třeba to nebylo tak zásadně odlišné jedno od druhého, ale předpokládám, že i tak existovala lokální specifika - jako u zvířat.

  • @vladimirschmotzer6713
    @vladimirschmotzer6713 Год назад

    Google
    Google

  • @milanzaloha7733
    @milanzaloha7733 2 года назад

    Zase jedna z přednášek kterým nejde rozumět, nejsou slyšet.
    Škoda.

    • @Astlaus
      @Astlaus Год назад

      Já slyším hodně špatně a tady jsem žádný problém neměl.

    •  11 месяцев назад

      Také nemám problém.

    • @zdenka7404
      @zdenka7404 Месяц назад

      Když sedíte vedle přijímače nebo máte sluchátka, tak ano. Ale pokud u toho nechcete přímo sedět, tak je to slabé a zesílit to nelze. Nechápu proč se chlubíte tím, že je to pro vás dostatečné.

  • @zlataorchidea9869
    @zlataorchidea9869 2 года назад

    Indoevropani pocházeli z Indie ? Nejsme Indové jsme Slovani a to většina. I Khollovi to na začátku r.2000 řekli jeho genetici skřípajíce zuby, když prošli celou Evropou.