No kopii...nevím. Ten její film je stylově čistý, jde tam jenom o tne vlak - a o to jde. V tom "originále" je spousta věcí, co tu hlavní myšlenku sice obohacují o další věci, ale teď jde o to, jestli je to správně.
1964? Vždyť se i v titulcích píše že je to rok 1959, ostatně to i sedí na dobu, kdy V.Ch. byla na FAMU, v roce 64 už měla za sebou snad dva celovečerní filmy plus povídkový...
Opraveno. A jen pro úplnost: titulky tam původně nebyly, jsou tam přidány jen pro potřebu užití celého filmu jinde. Stejně tak tam nebyly ruchy v místě, kdy je připojována roztržená část vlaku.
Copak o ten hlas: já nechápu že tohle bylo jako školní film. Muselo to dát dost produkční práce - svézt se vlakem nebylo tak těžké, ale třeba ten záběr "skrz" semafor na vlak: jak tohle točili - přesněji z čeho? Lešení či plošina? V rámci financí by tohle byl jeden z těch záběrů, které jsou noční můrou právě produkčních pro finanční náročnost v kombinaci s poměrně krátkou stopáží pořízeného děje...
@@hm230769 tak jestli to byla státní objednávka, na prachy se nehledělo. zvlášť pokud šlo o těžkotonážníky (= úderníky). oni sice ničili mašiny i tratě, všecky vlaky kolem stály atd., ale byli to "hrdinové". mě spíš děsí pasáž se svěšováním vozů - borec stojí mezi přijíždějícím vozem, nahodí šroubovku a jde pryč. nějaké utažení šroubovky a spojení hadic, to ho nezajímá :D a tímhle se krmili lidi.
Ano, tenkrát mimořádná váha vlaku, nezřídka to tahaly 2 lokomotivy. Byl to nesmysl - co se ušetřilo na nákladech na jízdu dvou vlaků se následně muselo investovat do devastované trati...
@@hm230769 To mi stejně přijde poněkud málo, na to že Štokr měl papírově nějakých 1472 kW. Dneska tahám ústeckým kýblem řady 123 uhlí co má běžně 2400-2500 tun, některými úseky přes normu bez postrku, a jde to. A to má 123 jen o cca 500 kW větší výkon než Štokr. Než zkrachovalo Liberty v Ostravě tak se tam navážela solo Šestikolákama železná ruda z Polska. Vlaky běžně kolem 3000 tun.
@@Lebenspiel 1. Cokoli nad Korefovým diagramem resp zátěžovou tabulku, a nad normativ v úseku je těžkotonáž, ne? I kdyby jen o kilo. Jako ano, vidíme, že je to 170 u Mokropsů, ale hnát to po hrbatý tak by to už taková sranda nebyla. 2. S E469.2/3 (122/123) je asi výhoda těch 19t tlaku proti 16t u 556.0 a protismyk, ne?
BRAVO 👍👍👍👍👍👍👍👍
Pěkný film.
Takze Chytilova vlastne udelala kopii filmu Trat volna z roku 1955: ruclips.net/video/eeaRFWug-Ig/видео.html
No kopii...nevím.
Ten její film je stylově čistý, jde tam jenom o tne vlak - a o to jde.
V tom "originále" je spousta věcí, co tu hlavní myšlenku sice obohacují o další věci, ale teď jde o to, jestli je to správně.
1964? Vždyť se i v titulcích píše že je to rok 1959, ostatně to i sedí na dobu, kdy V.Ch. byla na FAMU, v roce 64 už měla za sebou snad dva celovečerní filmy plus povídkový...
Opraveno.
A jen pro úplnost: titulky tam původně nebyly, jsou tam přidány jen pro potřebu užití celého filmu jinde. Stejně tak tam nebyly ruchy v místě, kdy je připojována roztržená část vlaku.
Ten komentář zní jako od M. Kopeckého?! To je dráma...jestli pak to šroubovka vydrží...
Zdravím. Je to Miloš Kopecký, titulek je v čase 8:02.
Copak o ten hlas: já nechápu že tohle bylo jako školní film. Muselo to dát dost produkční práce - svézt se vlakem nebylo tak těžké, ale třeba ten záběr "skrz" semafor na vlak: jak tohle točili - přesněji z čeho? Lešení či plošina? V rámci financí by tohle byl jeden z těch záběrů, které jsou noční můrou právě produkčních pro finanční náročnost v kombinaci s poměrně krátkou stopáží pořízeného děje...
@@hm230769 tak jestli to byla státní objednávka, na prachy se nehledělo. zvlášť pokud šlo o těžkotonážníky (= úderníky). oni sice ničili mašiny i tratě, všecky vlaky kolem stály atd., ale byli to "hrdinové". mě spíš děsí pasáž se svěšováním vozů - borec stojí mezi přijíždějícím vozem, nahodí šroubovku a jde pryč. nějaké utažení šroubovky a spojení hadic, to ho nezajímá :D a tímhle se krmili lidi.
1800 tun byla těžkotonáž?
Ano, tenkrát mimořádná váha vlaku, nezřídka to tahaly 2 lokomotivy.
Byl to nesmysl - co se ušetřilo na nákladech na jízdu dvou vlaků se následně muselo investovat do devastované trati...
@@hm230769 To mi stejně přijde poněkud málo, na to že Štokr měl papírově nějakých 1472 kW. Dneska tahám ústeckým kýblem řady 123 uhlí co má běžně 2400-2500 tun, některými úseky přes normu bez postrku, a jde to. A to má 123 jen o cca 500 kW větší výkon než Štokr. Než zkrachovalo Liberty v Ostravě tak se tam navážela solo Šestikolákama železná ruda z Polska. Vlaky běžně kolem 3000 tun.
@@Lebenspiel A vy při tahání takové tonáže na lokomotivě protáčíte kola po kolejích?
@@Lebenspiel
1. Cokoli nad Korefovým diagramem resp zátěžovou tabulku, a nad normativ v úseku je těžkotonáž, ne? I kdyby jen o kilo. Jako ano, vidíme, že je to 170 u Mokropsů, ale hnát to po hrbatý tak by to už taková sranda nebyla.
2. S E469.2/3 (122/123) je asi výhoda těch 19t tlaku proti 16t u 556.0 a protismyk, ne?