Zefektivnění tepelného čerpadla pomocí fotovoltaického a fototermického systému

Поделиться
HTML-код
  • Опубликовано: 13 сен 2024
  • V poslední době se píše a mluví o vytápění pomocí tepelného čerpadla v kombinaci s fotovoltaikou. V tomto videu dostanete odpověď, kdy je s TČ vhodné kombinovat fotovoltaiku nebo fototermiku, případně kdy je možná kombinace obou systémů. Zazní i varování před praktikami nepoctivých firem.

Комментарии • 9

  • @karelrutte2606
    @karelrutte2606 5 месяцев назад +1

    Velice pěkné video o kombinaci TČ a termického systému. Zajímavé by bylo zveřejnění denních zisků termického systému v měsících prosinec, leden.

    • @jhsolars.r.o.2559
      @jhsolars.r.o.2559  5 месяцев назад +2

      Dobrý den, dal jsem tam příklad z počátku ledna, kdy je slunce nízko, ale hlavně byl mráz. V prosinci bude zisk menší, ale rozdíl je minimální. Výsledky máme k dispozici v grafech. Možná to bude námět na další video.

    • @karelrutte2606
      @karelrutte2606 5 месяцев назад

      Určitě ty grafy budou zajímat i někoho jiného.@@jhsolars.r.o.2559

  • @martinv4501
    @martinv4501 3 месяца назад

    Děkuji za pěkné video. Do jaké teploty dokáže tepelné čerpadlo vytopit akumulační nádrž? V hlavě si maluji řešení - předimenzovaná fotovoltaika, a předimenzované akumulační nádrže pro ukládání maxima energie ze slunečních dnů přes tepelné čerpadlo. Nikde jsem zatím takové řešení neviděl, jaký byste měl na toto názor?

    • @JiriHradek
      @JiriHradek 3 месяца назад +1

      Dobrý den. Pokud se týká velkých akumulací do vody, tak když budu chtít kvalitní stratifikační akumulátor, tak narazím na cenu. Velké akumulace jsme dělali v 90 tých letech, kdy nebyl takový problém v ceně nádrží. Bylo to vždy ve spojení se solárně termickým systémem. V tomto videu jsem chtěl ukázat další cestu, která není tak mediálně omývaná a tou je ono spojení tepelného čerpadla s fototermikou, kde jde především o to, aby se ušetřilo tepelné čerpadlo nejen z hlediska energetického, ale hlavně z hlediska jeho životnosti, což v případě kombinace Tč a FVe není. Fotovoltaika Tč nutí v případě příznivých klimatických podmínek k násobení jí vyrobené energie, na rozdíl od termiky, která v určitém okamžiku řekne Tč, že dává dost energie na to, aby si odpočinulo a tím si prodloužilo svou životnost. Na druhou stranu v případě chlazení je Tč a FV optimální kombinací.
      Velké aku nádrže jsou závislé nejen na prostoru, ale i na samotném umístění, izolaci a topném systému. Dalším nezanedbatelným faktorem je kvalita a ošetření topné vody. Obecně lze říct, že na cca 11 - 14 kW instalované termiky potřebuji cca 1 m3 akumulace.
      Ve své praxi se setkávám i s tím, že se lidé, kteří mají velké akumulace 4 - 6 m3 z dob, kdy se topení elektřinou vyplácelo, tak je ruší. To je velká škoda, protože pokud by došlo k úpravám na topném systému, případně doizolování domu, pak ve spojení s fototermickým systém a kotlem na dřevo, případně hlavně v budoucnu akumulováním energie za spotové ceny nebo v krajním případě z přebytků z FVe. To by se samozřejmě mělo dít jen v případě, že nemáme pro FV žádné smysluplnější využití. JH

  • @ibrahimmustafa7501
    @ibrahimmustafa7501 5 месяцев назад +1

    Je to individualni. Pokud by tam nebyla dilna (jako že ve většině rodinnych domu není) a výkon FVE sel do TČ, tak by to bylo o něčem jiném. Vzduchové čerpadlo taky problém. Navíc existuje tarif virtuální baterie a je vhodný pro ty, co dodávají aspoň 1Mgwh za rok. Ja dodavam zhruba v lete 5 mwh do site a čerpadlo ze země to za zimu spapá. Náklady za topeni elektriku v dome do 2.000, za měsíc. Jaké jsou náklady za el.plyn a veškeré energie v tomto domečku? Jaké byly náklady na pořízení včetně dotací?

    • @jhsolars.r.o.2559
      @jhsolars.r.o.2559  5 месяцев назад +2

      Dobrý den, cílem bylo ukázat, že kombinace TČ s fototermikou, která má minimální propagaci, se vyplácí z důvodu toho, že v době svitu, dokáže čerpadlo na rozdíl od FV nahradit a tím mu prodloužit životnost. A je jedno, jestli je to TČ vzduch voda nebo země voda. Pokud by se na domy montovaly FV systémy, které odpovídají spotřebě domu, to znamená rozdíl provozovna a RD, pak by se nezatěžovala síť a ekonomický a ekologický přínos by byl daleko větší.

  • @zivezuby
    @zivezuby 4 месяца назад

    Dekuji za zajimave video. Jak moc citliva je fototermika na sklon strechy? Bylo nam receno ze pri neoptimalni orientaci strechy vychodo-jih a sklon strechy 22` bude lepsi fotovoltaika z duvodu vetsi ucinosti nez termika. Termika musi mit udajne idealni sklon 45` na JIH. Jaky je Vas nazor? Dekuji

    • @jhsolars.r.o.2559
      @jhsolars.r.o.2559  4 месяца назад

      Děkujeme za dotaz. Sklon a orientace panelů souvisí s tím, k jakému účelu má systém sloužit. Nedá se říct, že když má střecha nevhodný úhel a sklon, tak je výhodnější fotovoltaika. U fotovoltaiky se většinou volí sklon cca 30 ° aby se maximalizoval zisk v letních měsících a v zimě se od ní u některých systémů moc neočekává. Často se dělá i to, že na jednom systému je více orientací, což se u fotovoltaiky řeší snáze, než u fototermiky, kde se musí dbát na hydrauliku. Fototermika má u většiny systémů ideální orientaci jih ( JV,JZ ) a sklon 45°. Pokud slouží FT k ohřevu vody nebo bazénu, tak může být sklon i cca 30°. Naopak, pokud mám Ft systém k přitápění, tak se sklon upravuje kolem 55°. Vždy záleží na místních podmínkách, ale obecně platí, že pokud chci teplo, tak fototermika, pokud elektřinu, tak fotovoltaika.