Milý kolego, opět spíše na doplnění, než jako kontrola, několik poznámek na doplnění: 1) Konstantin (Cyril) zemřel už v roce 869 AD (byl již dlouhodobě nemocný). V Římě, kde obhájí slovanskou liturgii, jsa vyčerpán se rozhodne nevrátit se už na Velkou Moravu, vstoupí do řeckého kláštera na římském pahorku Aventinum a tam také umírá. Byl pohřben v basilice sv. Klimenta (II. papež římský). 2) Z toho plyne, že na VM se vrátil Metoděj a biskupem pro slovanské oblasti jmenoval papež právě jeho. Ne Cyrila. Oficiálně se jednalo o pozici světícího biskupa sirmijského (Sirmium, tj. latinsky dnešní Sremska Mitrovica, což bylo jedno ze sídel císaře v době tzv. dominátu v jižní Panonii. Dnes se jedná o oblast v Srbsku. 3) Vlivy křesťanství vstupovaly na VM už i před příchodem C+M a i po jejich působení lze označit společnost "v české kotlině" z náboženského hlediska jako tzv. společnost přechodového typu, kdy křesťanský Bůh byl vlastně jen jeden z panteonu ostatních bohů a byl přijímán zejména mezi elitami. Křesťanství pak u nás chytalo hlubší kořeny po zbytek raného středověku. Mnoho zdaru v další práci!
Literatura: Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu Martin Wihoda: Pád Velké Moravy Základní data: 791 - tažení Karla Velikého proti Avarům 805 - syn Karla Velikého Karel vtáhl do Čech a obléhal tzv. Carnburg (Kanina, Oškobrh?) - tažení, které sledovalo cíl posunout hranice říše až k Labi, však nedopadlo příliš úspěšně 806 - druhé tažení karlovských vojsk do Čech - Češi museli od té doby platit Říši tribut, ALE jinak zůstali nezávislí - ústředním politickým orgánem této doby v Čechách nebyl jeden kníže, ale sněm jednotlivých knížat, který měl po roce 806 dohlížet na vybírání a placení tributu! 831 - došlo ke křtu Mojmíra z rukou pasovského biskupa Reginhara („pokřtil všechny Moravany“ tj. elitu) Patrně pro svou bavorskou manželku nechal Pribina v Nitře postavit kostel sv. Emeráma 830 - 844 - neshody uvnitř Říše (spory mezi Ludvíkem Pobožným a jeho syny) - rozvolnění svazů se slovanskými státy, které tak získávaly jistou nezávislost 844 - uklidnění situace v Říši, velká ofenzíva Ludvíka Němce proti Slovanům - Češi se snažili tomuto tlaku diplomaticky čelit, a to „zapojením do společnosti křesťanských národů“ - proto se přední mužové země nechali v Řezně roku 845 pokřtít 846 - Ludvíkův vpád na Moravu, sesazení Mojmíra a nástup Rostislava 853 - Rostislav se vzbouřil proti Ludvíkovi 855 - neúspěšné tažení Franků proti Rostislavovi Rostislav se snažil potvrdit nezávislost své země tím, že by vzniklo na Moravě samostatné arcibiskupství - vyslal tedy do Říma své věrné, ale papež Mikuláš byl vázán na Ludvíka Němce a nemohl proto Rostislavovi vyhovět, kníže se tedy obrátil na Východořímskou Konstantinopol 863 resp. 864 - příchod Konstantina a Metoděje 864 - Ludvík Němec opět zaútočil na Rostislavova území, ale byl poražen pod hradem Dowina (Děvín?) 869 - další Ludvíkovo tažení na VM, Rostislav byl zrazen, zajat a na sněmu v Řezně veřejně oslepen 870 - Ludvík pověřil vládou Moravy Svatopluka, byl však kompromitován a zajat - na Moravě mezitím vládli franští místodržící Vilém a Engelšalk - Svatopluk však ze zajetí utekl a zorganizoval na VM odboj, který nakonec Franky ze země vypudil 872 - v tzv. Annales Fuldensis se objevuje první písemná zmínka o Bořivojovi 880 - papež vydává bulu Industriae tuae - uznána církevní nezávislost Velké Moravy s vlastní arcidiecézí Svatoplukova expanze na východ plus obsazení Čech 892 - vpád Arnulfa Korutanského na Moravu, byl ale poražen a musel se stáhnout 894 - Svatopluk umírá 895 - na sněmu v Řezně Čechové odpadli od VM a raději se poddali bavorskému vládci Arnulfovi 901 - Mojmír II. vypravil do Bavor poselstvo, aby žádalo o smír - vznik jakési aliance mezi Moravany a Bavory 904 - Bavoři měli zavraždit maďarského knížete Kusala - Maďaři pak přísahali Bavorům pomstu - počátek bojů - hlavní ozbrojené srážky se patrně odehrávaly na VM 907 - v bitvě u Bratislavy vykrvácela elita bavorské šlechty - Morava patrně poté musela platit Maďarům tribut, moravští muži se účastnili vojenských výprav maďarských vojsk VM - závislost na dálkovém obchodě (otrokáři) X po roce 900 se významné obchodní trasy z východu na západ přesouvají severněji na úroveň Krakova - i to je jeden z důvodů, proč Morava přestala být mocensky zajímavá a ani Přemyslovci se o ní zprvu vůbec nezajímali! 975 - údajně mělo dojít k obnově moravského biskupství, které biskup Vojtěch poté spojil s biskupstvím pražským Ustálení situace v Podunají (porážka Maďarů na Lechu r. 955) - obnovení kupecké trasy - snaha českého knížete Boleslava II. ovládnout situaci - kolem roku 990 byly patrně vypáleny Staré Zámky u Líšně a poté bylo jejich území přičleněno do orbitu Přemyslovské moci - na jižní Moravě pak Boleslav II. prostřednictvím Žida Podivena založil hradiště Podivín 1000 - Moravané se proti Přemyslovské expanzi spojují s Poláky 1019/1020 - M. Wihoda: „…český vpád na Moravu smetl jak piastovské posádky, tak část, možná většinu urozených Moravanů, což dále rozvolnilo vztah zemských elit k odkazu Staré Moravy“
Arcibiskupem nebyl jmenován Konstantin, ale Metoděj a už vůbec ne roku 880, ale na podzim 869. Cyril totiž zemřel 14. 2. 869. Metodějovy žáky vyhnali spíše franští kněží v čele s Wichingem, uvažuje se o tom, že využili Svatoplukovy nepřítomnosti.
Milý kolego,
opět spíše na doplnění, než jako kontrola, několik poznámek na doplnění:
1) Konstantin (Cyril) zemřel už v roce 869 AD (byl již dlouhodobě nemocný). V Římě, kde obhájí slovanskou liturgii, jsa vyčerpán se rozhodne nevrátit se už na Velkou Moravu, vstoupí do řeckého kláštera na římském pahorku Aventinum a tam také umírá. Byl pohřben v basilice sv. Klimenta (II. papež římský).
2) Z toho plyne, že na VM se vrátil Metoděj a biskupem pro slovanské oblasti jmenoval papež právě jeho. Ne Cyrila. Oficiálně se jednalo o pozici světícího biskupa sirmijského (Sirmium, tj. latinsky dnešní Sremska Mitrovica, což bylo jedno ze sídel císaře v době tzv. dominátu v jižní Panonii. Dnes se jedná o oblast v Srbsku.
3) Vlivy křesťanství vstupovaly na VM už i před příchodem C+M a i po jejich působení lze označit společnost "v české kotlině" z náboženského hlediska jako tzv. společnost přechodového typu, kdy křesťanský Bůh byl vlastně jen jeden z panteonu ostatních bohů a byl přijímán zejména mezi elitami. Křesťanství pak u nás chytalo hlubší kořeny po zbytek raného středověku.
Mnoho zdaru v další práci!
Dobrý den, s Cyrilem je to ovšem hrubá chyba. Děkuji za opravu. Můžete mi doporučit odbornou literaturu na téma Velké Moravy?
Literatura:
Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců
Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu
Martin Wihoda: Pád Velké Moravy
Základní data:
791 - tažení Karla Velikého proti Avarům
805 - syn Karla Velikého Karel vtáhl do Čech a obléhal tzv. Carnburg (Kanina, Oškobrh?) - tažení, které sledovalo cíl posunout hranice říše až k Labi, však nedopadlo příliš úspěšně
806 - druhé tažení karlovských vojsk do Čech - Češi museli od té doby platit Říši tribut, ALE jinak zůstali nezávislí - ústředním politickým orgánem této doby v Čechách nebyl jeden kníže, ale sněm jednotlivých knížat, který měl po roce 806 dohlížet na vybírání a placení tributu!
831 - došlo ke křtu Mojmíra z rukou pasovského biskupa Reginhara („pokřtil všechny Moravany“ tj. elitu) Patrně pro svou bavorskou manželku nechal Pribina v Nitře postavit kostel sv. Emeráma
830 - 844 - neshody uvnitř Říše (spory mezi Ludvíkem Pobožným a jeho syny) - rozvolnění svazů se slovanskými státy, které tak získávaly jistou nezávislost
844 - uklidnění situace v Říši, velká ofenzíva Ludvíka Němce proti Slovanům - Češi se snažili tomuto tlaku diplomaticky čelit, a to „zapojením do společnosti křesťanských národů“ - proto se přední mužové země nechali v Řezně roku 845 pokřtít
846 - Ludvíkův vpád na Moravu, sesazení Mojmíra a nástup Rostislava
853 - Rostislav se vzbouřil proti Ludvíkovi
855 - neúspěšné tažení Franků proti Rostislavovi
Rostislav se snažil potvrdit nezávislost své země tím, že by vzniklo na Moravě samostatné arcibiskupství - vyslal tedy do Říma své věrné, ale papež Mikuláš byl vázán na Ludvíka Němce a nemohl proto Rostislavovi vyhovět, kníže se tedy obrátil na Východořímskou Konstantinopol
863 resp. 864 - příchod Konstantina a Metoděje
864 - Ludvík Němec opět zaútočil na Rostislavova území, ale byl poražen pod hradem Dowina (Děvín?)
869 - další Ludvíkovo tažení na VM, Rostislav byl zrazen, zajat a na sněmu v Řezně veřejně oslepen
870 - Ludvík pověřil vládou Moravy Svatopluka, byl však kompromitován a zajat - na Moravě mezitím vládli franští místodržící Vilém a Engelšalk - Svatopluk však ze zajetí utekl a zorganizoval na VM odboj, který nakonec Franky ze země vypudil
872 - v tzv. Annales Fuldensis se objevuje první písemná zmínka o Bořivojovi
880 - papež vydává bulu Industriae tuae - uznána církevní nezávislost Velké Moravy s vlastní arcidiecézí
Svatoplukova expanze na východ plus obsazení Čech
892 - vpád Arnulfa Korutanského na Moravu, byl ale poražen a musel se stáhnout
894 - Svatopluk umírá
895 - na sněmu v Řezně Čechové odpadli od VM a raději se poddali bavorskému vládci Arnulfovi
901 - Mojmír II. vypravil do Bavor poselstvo, aby žádalo o smír - vznik jakési aliance mezi Moravany a Bavory
904 - Bavoři měli zavraždit maďarského knížete Kusala - Maďaři pak přísahali Bavorům pomstu - počátek bojů - hlavní ozbrojené srážky se patrně odehrávaly na VM
907 - v bitvě u Bratislavy vykrvácela elita bavorské šlechty - Morava patrně poté musela platit Maďarům tribut, moravští muži se účastnili vojenských výprav maďarských vojsk
VM - závislost na dálkovém obchodě (otrokáři) X po roce 900 se významné obchodní trasy z východu na západ přesouvají severněji na úroveň Krakova - i to je jeden z důvodů, proč Morava přestala být mocensky zajímavá a ani Přemyslovci se o ní zprvu vůbec nezajímali!
975 - údajně mělo dojít k obnově moravského biskupství, které biskup Vojtěch poté spojil s biskupstvím pražským
Ustálení situace v Podunají (porážka Maďarů na Lechu r. 955) - obnovení kupecké trasy - snaha českého knížete Boleslava II. ovládnout situaci - kolem roku 990 byly patrně vypáleny Staré Zámky u Líšně a poté bylo jejich území přičleněno do orbitu Přemyslovské moci - na jižní Moravě pak Boleslav II. prostřednictvím Žida Podivena založil hradiště Podivín
1000 - Moravané se proti Přemyslovské expanzi spojují s Poláky
1019/1020 - M. Wihoda: „…český vpád na Moravu smetl jak piastovské posádky, tak část, možná většinu urozených Moravanů, což dále rozvolnilo vztah zemských elit k odkazu Staré Moravy“
Děkuji. Pro podrobnější rozbory výtečný základ.
@@historickyustavmasarykovyu3845 Josef Třeštík? Dušan, ne? :)
Miluji ty Vaše komentáře k videím. Jste opravdu super !!
proč mi tohle škola dělá
5. Víte, jak se říká kulatým, krásně zdobeným knoflíkům (viz obrázky u konce videa, popř. můžete kouknout na naši dvoukorunu)
školo
jako
fakt XD
Skvělé, už se těším na pokračování :D
Musím říct, že se také těším. :D
@@PMHistorie Všichni se těšíme :)
Arcibiskupem nebyl jmenován Konstantin, ale Metoděj a už vůbec ne roku 880, ale na podzim 869. Cyril totiž zemřel 14. 2. 869. Metodějovy žáky vyhnali spíše franští kněží v čele s Wichingem, uvažuje se o tom, že využili Svatoplukovy nepřítomnosti.
Az se knize Sv. Vaclav navrati!.Amen!.
Knieža Pribina od roku 823. Nitra, Devín, Blatno Hrad.
Ten zvuk je otřesnej
stejně jako tvůj kanál
já jsem řekl jenom že zvuk je otřesnej chtěl jsem tím říct aby to na příště opravil, nemusíš se chovat jako pěti leté děcko
Mám nick Gajmin ne gaming nauč se číst!
Protože to má být gajmin ne gaming ty p/tomče co nemá ani dvouciferné IQ
není tak hrozný