Mám rád tyto rozhovory. Asi víc, než přednášku, neboť to je takové "strojové" (je to logické, samozřejmě), zatímco v tomto rozhovoru se dotazovaný může zamyslet nad odpovědí, reagovat více do šířky, apod.Děkuji.
Jako asi spoustě párů, kdyby to někdo natočil na kameru, by asi bylo pomoženo. Pustit si třeba konflikt, rozebrat ho. Nejen pro ně, ale zhodnotit to i další stranou z nadhledu odborníka, zda jde o domnělou nebo skutečnou oběť.
🎥 Všechny neurazitelné rozhovory na jednom místě: neurazitelny.cz 🔔 Přihlaste se k odběru novinek a dozvíte se o natáčení všech rozhovorů v předstihu: bit.ly/Neurazitelny ❤︎ Podpořte naši snahu točit další rozhovory a opravovat rozbitej svět: neurazitelny.cz/chci-pomoci/
jako že sou to všechno stejný b/lejna na jedno brdo? takovou upřímnost jsem od vás nečekal, ale ono to asi ani jinak nejde, leda by si chtěl člověk sám lhát, že ...
Tak jsi mě přiměl konečně se na tuhle analogii pořádněji zaměřit, Miroslave, a ten pokus jako takový úplně mýtus není, mýtus je jen to, že pomalu vařená žába se nechá s klidem ubezdušit. :-) Více k tomu anglická Wiki, na české je to bohužel hodně okuchané... en.wikipedia.org/wiki/Boiling_frog
každý pokus je mýtus, egoistická bezohledná sobecká agrese vydávaná za něco lepšího a tím větší je to s-ačka ... je to dovolování si na slabší a ještě tím drze machrovat ... a důkaz je zřejmě cokoli čemu tak někdo říká, i když nevim, proč by mu to měl někdo věřit, když to sám bleje aby se tím jedem neotrávil ...
Na jedné straně rozumím jejímu přístupu, na druhé straně si myslím, že je poněkud nezdraví v nadměrné míře "vyvinit oběť", kdy je ochotna popírat i evidentní reálné chyby, kterých se oběť dopustila a které ji uvedly do (zbytečného) ohrožení. I běžné jednání může být (běžnou a vážnou) chybou. Za kterou se platí (což ale neomlouvá zločince, kteří ji využijí). Nicméně popírat, že je to chyba, je problém, protože to vede k tomu, že se bude dělat častěji (s očekávatelnými důsledky).
Viděl jste ten rozhovor celý? Někde po čtyřicáté minutě padne celkem známá statistika. 90% znásilnění je spácháno někým, koho oběť zná. Jak tedy správně podotkl spolek Konsent, parafrázuji - tady to běžné chování, které bylo tou vážnou chybou, jak zmiňujete, je obyčejné bytí sama doma s partnerem. Máte pocit, že by se naše společnost posunula správným směrem, kdybychom ženám doporučovali nikdy nebýt s partnerem nebo bývalým partnerem samy, aby předešly "vztahovému" znásilnění? A jak by to asi v praxi vypadalo? Lidé by povinně bydleli v generačním domku nebo se spolubydlícím, který by chodil k partnerům na kontrolu, jestli jeden druhému náhodou neubližuje a dohlížel na průběh sexuálního styku, jestli náhodou jeden s partnerů nepokračuje přes nesouhlas, či pláč, bolest, nebo tzv. zatuhnutí? A těch zbylých 10%? Když Vám někdo vykrade auto, tak taky nikdo neřeší, že je to Vaše vina, že máte sundavat poklice pokaždé, když auto opouštíte a vůbec, vlastně jste si měl zaplatit garáž... Nechávat auto zaparkované venku, je naprosto běžné chování, ale vlastně je to vážná chyba...
Tohle je jedna z věcí, nad kterými pořád přemýšlím, a taky nejsem úplně schopný přijmout myšlenku, že oběť za žádných okolností nemůže zvýšit pravděpodobnost toho, že se obětí stane. Ale nejsem tak daleko, abych v tom měl jasno a měl to podloženo pevnými důkazy...
@@renatabilac8119 Když použiju to přirovnání s autem, Renato - jaká je pravděpodobnost, že mi někdo vykrade auto (obecně), a jaká je pravděpodobnost, že se to stane, když na zadním sedadle nechám byznysově vypadající aktovku a zaparkuju auto ve čtvrti známé svou kriminalitou a vykrádáním aut? V obou případech mi vykradli auto, ale opravdu můžu říct, že jsem ve druhém případě neudělal chybu a nezvýšil pravděpodobnost, že se to stane? Přenášet to na znásilnění, natož znásilnění vztahové, je už úplně jiná úroveň, ale zase - automaticky tvrdit, že oběť se může chovat absolutně jak chce a NIJAK to neovlivní pravděpodobnost toho, že se něco stane, to je myšlenka, kterou zkrátka nedokážu přijmout...
@@Neurazitelny Ano, o to jde. O pravděpodobnost. Klasické dilema ze života nejen zpěvačky: Je po koncertě, co začal v 22h (v Jazzdocku každodenní záležitost). Pojedu domů nočkou a budu riskovat přepadení po cestě domů, nebo přespím u kamaráda a budu riskovat, že bude opilý a nadržený a že vlastně skrytě žádný respekt k tomu, co chci nebo nechci nemá? Statisticky je mnohem pravděpodobnější, že se mi něco stane v tom druhém případě, kdy u někoho známého přespím na gauči. Ano, znám muzikanty, co jedou autem nebo taxíkem domů vždycky, protože takové bicí prostě MHD nesvezete. Ale když nevozíme nástroje, tak je běžné jet domů noční dopravou a nikdo, alespoň klukům, neříká, že si pak můžou sami za to, že je někde někdo přepadne. Zrovna u Jazzdocku kdysi řádil magor, co bodal lidi. Kolega skončil v nemocnici s bodnutím do krku. Ale nikdo to neformuloval tak, že skončil v nemocnici, protože si nevzal taxíka a dovolil si jít sám po ulici na MHD. Prostě to byla vina toho útočníka. Konec. Kdyby nikdo nechodil večer po ulici, nebyly by žádné oběti? Možná ano, možná by prostě bodal lidi jinde. To neznamená, že je to vina obětí. Ani částečná. V Praze prostě žijeme i po sedmé večer. To je život. Nikdo si tím o nic nekoleduje. Ale přesto si jako žena dávám pozor a bojím se. A strašně mě to štve. Ráda bych šla normálně nahrávat s chlapem do studia, aniž by mi šlo hlavou, jak by to on mohl interpretovat před soudem, kdyby se rozhodl, že využije situace, kdy jsme sami dva v izolované místnosti. Podmínky u nás padají i za brutální znásilnění. Koho to má potenciál odradit?
problém je víra v neexistující = ničivý násilnický lžistádo, mafii = výmluva = zvětšování zločinu = terorismus ... pokud právo má bránit zločinu, musí ho jet nejvíc a tím v něm všem ostatním bránit ... nebo je k němu tlačit, navádět, házet ho na ně a pak říkat že zločinci jsou oni, čímž se veřejně přiznává, ovšem pokud veřejnost jsou taky stádní zločinci bez mozku, tak to nikdo nechce vidět, že císař je nahý, že ... už to že zákony mluví o zločinech = navádějí k nim ... a taky v TV jede masivní goebbelsovská propaganda seriálů největších s-aček co ženou lidi k bezhlavý poslušnosti a víry ve lži - doktorský a kriminální seriály ... v obou tvrdí, že problém má jedinec, ne celek, a že když "odb/porníci" něco (násilnickýho a nevědomýho) provedou s jedincem, hodí na něj svoje zločiny který běžně dělávaj a říkaj jim lékař nebo kriminalista, tak že tím se jako problém vyřeší ... násilnický teroristický lžistádo je založený na házení svých s-aček na jedince který exkomunikuje, ničí, obětuje a dělá že se tím očistilo od svých zločinů, přitom tím je provádí a dál v nich beztrestně pokračuje ... trestá samozřejmě vždy větší zločinec který si zločin nepřizná a nikdo ho k tomu nepřinutí ... ovšem nevím, jestli někdo někdy někoho k něčemu přinutí ... ale navádění je s-ačka a zneužití slov, ale slova jsou možná taky vždy zneužití, však jsou s lovem že ...
Pokud oběť nemá žádnou spoluzodpovědnost za to, co se mu stalo, jak je možné, že se tak často stane, že žena, která žila hluboce neuspokojivý život s alkoholikem (pokud se jí podaří posléze vztah ukončit), znovu a znovu nalezne v příštím partnerovi opět alkoholika a opět s násilnými rysy? Všichni duchovní mistři a Jaroslav Dušek a Pjer la Šez, kteří se za duch. mistry nepovažují, nicméně jako takoví vystupují, shodně tvrdí, že se mi děje jenom to, co si na podvědomé úrovni sám přitáhnu a přivolám. Řeč zákona je samozřejmě něco jiného než mantrické cvičení nebo filozofie indiánského kmene, nicméně je z běžného života většiny z nás snadno pozorovatelné, že člověku se mají tendenci důležité nepříjemné situace trvale opakovat. Tedy na to nepotřebuji specializované vzdělání, abych dal za pravdu tomu zjištění, že můj vlastní podíl na tom, co se mi děje, je PŘINEJMENŠÍM potřeba zkoumat a připustit, zatímco tady paní psycholožka takový ohled striktně odmítá. Od zákona sice neočekávám zohlednění záludnosti procesu duchovního růstu jedince, ale jistě by měl zohledňovat realitu. A co já vím, tak je pravda, že i tehdy, když mi někdo ublížil, že vždy jsem byl schopen nalézt alespoň malou částečku vlastního přispění, kterým jsem situaci podpořil. A platí to i naopak - pokud si nepřiznám svůj podíl, bude se mi ta situace s největší pravděpodobností opakovat - právě proto, že cílem je, abych si to přiznal. Žena, která si podruhé nabrnkne alkoholika, nemůže počítat s tím, že tentokrát to bude lepší. Jasně, že chápu zákonodárce a jejich dílo - proč je snaha vyhnout se emocím, úvahám a filozofickým úhlům pohledu apod, nicméně zákonů přibývá a přibývá... přičemž emoce, úvahy, sexualitu, animalitu či filozofii a nenáboženskou víru jsme již natolik vytlačili ze života společnosti, že se tyto derou deformovanými cestami zpět, neboť je ve skutečnosti vygumovat nelze. Prostě tu s námi všechny tyto věci, které zesložiťují uchopení oficiální moci a vedení společnosti, budou. Zákon by měl zohledňovat skutečnou realitu - jak ty věci doopravdy a nekompromisně jsou, místo aby vycházel vstříc "normalitě", konzumním hodnotám, korektnosti...
Myslím, že spojujete problémy, které spolu nesouvisí zas tak přímočaře. Jedna věc je spoluodpovědnost a jiná věc je nějaká obecná statistická tendence, že např. násilnické osoby si vyhledávají určité typy partnerů(ek), které mají už určité osobnostní predispozice k tomu stát se obětí.
@@operanekouse myslím,že pan Čihák se snaží opatrně uvést zakázaný názor, že oběť může svým postojem chování agresora změnit. Nikdo nemá právo znásilnit ženu v parku. Moudrá žena se v noci pochybným parkům vyhne. Nikdo nemá právo krást auta. Moudrý řidič ho nenechá odemčené. Nikdo nesmí vést agresivní válku proti jinému státu. Je ale moudré mít funkční armádu.
Ve valné většině s vámi souhlasím, takových situací jsem už vyděl a zažil mnoho a ano většinou je to mezi alkoholiky nebo narkomany kdy k tomu velice často ne malou měrou přispívají i ty drogy a tupost jimi způsobena. Takové oběti se ale velice často vlastně ani pořádně nedá pomoci, to musí chtít především oběd sama. Ta na to ale většinou nemá dost sil a inteligence.
Já si myslím, že tu dochází k dvěma různým věcem, které se pletou dohromady a to, že člověk je svým způsobem zodpovědný za výběr partnera, to ano. Ale není zodpovědný za násilí, kterého se ten partner na dané osobě dopouští.
@@Kajmanka1407 V podstatě za to zodpovědný je, protože daná osoba je dost hloupá na to aby si to nechala líbit. A to je nezodpovědné právě k té osobě samé.
👋 Baví vás Stůl pro tři a Večery na FFUK? Podpořte mě na herohero.co/neurazitelny a buďte součástí Neurazitelného společenstva! 😊
Přála bych si víc rozhovorů s touhle úžasnou paní 😘🙏
Jsem rád, že jsem mohl přidat aspoň jeden, milá Terezo! :-) Věřím, že se přání splní! :-)
Paní docentka je úžasná❤ děkujeme.
Potěšení na naší straně, milá Lassie, moc nás to bavilo! :-) Která část rozhovoru zaujala nejvíc? :-)
@@Neurazitelnynejen část o pomoci obětem, ale celé, mohla bych ji poslouxhat hodiny.
@@lassie334 Tak to je skvělé, veliké díky za odpověď, jsem moc rád, že jsme mohli aspoň hodinku a kousek zprostředkovat! ;-)
HODNĚ dobrý rozhovor. Díky moc🙏❤
Velmi rádo se stalo, moc děkuji za pochvalu! :-) Která část zapůsobila nejvíc?
Výborný rozhovor,paní Čirtkivou velice ráda poslouchám.
Ludmila Čírtková brilantně přesně a s určitou noblesou odpovídala a dokonale popsala různé situace nebo chování lidí.👍
Vyborny rozhovor.Dekuji.
VELMI inteligentní paní, výborný moderátor, smysluplné otázky i odpovědi
Neuvěřitelně vzdělaná a interesovana zena... Velmi ji obdivuju :-)
Děkujeme 💝
Já také moc děkuji za sledování a chuť dozvědět se něco nového, milá Hano! :-) Utkvěla nějaká část rozhovoru zvlášť v paměti? :-)
Super rozhovor 🤘
Díky za pochvalu, Kenny, jsem moc rád, že se líbil! :-)
Zajímavý rozhovor.
Díky, Petře, za sledování i milý komentář! :-)
Mám rád tyto rozhovory. Asi víc, než přednášku, neboť to je takové "strojové" (je to logické, samozřejmě), zatímco v tomto rozhovoru se dotazovaný může zamyslet nad odpovědí, reagovat více do šířky, apod.Děkuji.
Moc rádo se děje, Bobíčku! :-) Díky za feedback! :-)
Každý z nás se může stát vrahem😂stačí nechat váleček na nudle v šuplíku prázdnou petkou mulžeš po kebuli taky jednu fláknout
Jako asi spoustě párů, kdyby to někdo natočil na kameru, by asi bylo pomoženo. Pustit si třeba konflikt, rozebrat ho. Nejen pro ně, ale zhodnotit to i další stranou z nadhledu odborníka, zda jde o domnělou nebo skutečnou oběť.
Super děkuju. Prosím nešlo by probrat téma autistického spektra. Děkuju
Nevím, jestli s Ludmilou, ale určitě na něj někdy dojde, toho bych se nebál. :-)
11:00 chcete říct, že člověk s tříměsíční zkušeností v oboru psychologie se může stát soudním znalcem? No potěš nás pánbůh.
🎥 Všechny neurazitelné rozhovory na jednom místě: neurazitelny.cz
🔔 Přihlaste se k odběru novinek a dozvíte se o natáčení všech rozhovorů v předstihu: bit.ly/Neurazitelny
❤︎ Podpořte naši snahu točit další rozhovory a opravovat rozbitej svět: neurazitelny.cz/chci-pomoci/
jako že sou to všechno stejný b/lejna na jedno brdo? takovou upřímnost jsem od vás nečekal, ale ono to asi ani jinak nejde, leda by si chtěl člověk sám lhát, že ...
Pokus zo zabou je mytus.
Tak jsi mě přiměl konečně se na tuhle analogii pořádněji zaměřit, Miroslave, a ten pokus jako takový úplně mýtus není, mýtus je jen to, že pomalu vařená žába se nechá s klidem ubezdušit. :-) Více k tomu anglická Wiki, na české je to bohužel hodně okuchané... en.wikipedia.org/wiki/Boiling_frog
@@Neurazitelny ano priznavam skratil som to az moc. Na moju obranu, vril som pri pocuvani a mal som zababrane ruky, tak preto ta skratka 😂🤣
každý pokus je mýtus, egoistická bezohledná sobecká agrese vydávaná za něco lepšího a tím větší je to s-ačka ... je to dovolování si na slabší a ještě tím drze machrovat ... a důkaz je zřejmě cokoli čemu tak někdo říká, i když nevim, proč by mu to měl někdo věřit, když to sám bleje aby se tím jedem neotrávil ...
* * * * *
Díky, Martine, moc si toho vážím a děkuju za sledování! :-)
nadávka o 5ti znacích ... hoooooooooooooooouno! :D :D :D
První dojem je vždy správný,
Možná ...
a na kolika lidech už byl vykonán trest smrti, aniž by se provinili?
Kéž by to bylo tak jednoduché, Lubomíre... :-(
@@radek1cihak Hodně. :-( A to jsou jen tresty smrti... innocenceproject.org/all-cases/
Na jedné straně rozumím jejímu přístupu, na druhé straně si myslím, že je poněkud nezdraví v nadměrné míře "vyvinit oběť", kdy je ochotna popírat i evidentní reálné chyby, kterých se oběť dopustila a které ji uvedly do (zbytečného) ohrožení. I běžné jednání může být (běžnou a vážnou) chybou. Za kterou se platí (což ale neomlouvá zločince, kteří ji využijí). Nicméně popírat, že je to chyba, je problém, protože to vede k tomu, že se bude dělat častěji (s očekávatelnými důsledky).
Viděl jste ten rozhovor celý? Někde po čtyřicáté minutě padne celkem známá statistika. 90% znásilnění je spácháno někým, koho oběť zná. Jak tedy správně podotkl spolek Konsent, parafrázuji - tady to běžné chování, které bylo tou vážnou chybou, jak zmiňujete, je obyčejné bytí sama doma s partnerem.
Máte pocit, že by se naše společnost posunula správným směrem, kdybychom ženám doporučovali nikdy nebýt s partnerem nebo bývalým partnerem samy, aby předešly "vztahovému" znásilnění? A jak by to asi v praxi vypadalo? Lidé by povinně bydleli v generačním domku nebo se spolubydlícím, který by chodil k partnerům na kontrolu, jestli jeden druhému náhodou neubližuje a dohlížel na průběh sexuálního styku, jestli náhodou jeden s partnerů nepokračuje přes nesouhlas, či pláč, bolest, nebo tzv. zatuhnutí?
A těch zbylých 10%? Když Vám někdo vykrade auto, tak taky nikdo neřeší, že je to Vaše vina, že máte sundavat poklice pokaždé, když auto opouštíte a vůbec, vlastně jste si měl zaplatit garáž... Nechávat auto zaparkované venku, je naprosto běžné chování, ale vlastně je to vážná chyba...
Tohle je jedna z věcí, nad kterými pořád přemýšlím, a taky nejsem úplně schopný přijmout myšlenku, že oběť za žádných okolností nemůže zvýšit pravděpodobnost toho, že se obětí stane. Ale nejsem tak daleko, abych v tom měl jasno a měl to podloženo pevnými důkazy...
@@renatabilac8119 Když použiju to přirovnání s autem, Renato - jaká je pravděpodobnost, že mi někdo vykrade auto (obecně), a jaká je pravděpodobnost, že se to stane, když na zadním sedadle nechám byznysově vypadající aktovku a zaparkuju auto ve čtvrti známé svou kriminalitou a vykrádáním aut? V obou případech mi vykradli auto, ale opravdu můžu říct, že jsem ve druhém případě neudělal chybu a nezvýšil pravděpodobnost, že se to stane?
Přenášet to na znásilnění, natož znásilnění vztahové, je už úplně jiná úroveň, ale zase - automaticky tvrdit, že oběť se může chovat absolutně jak chce a NIJAK to neovlivní pravděpodobnost toho, že se něco stane, to je myšlenka, kterou zkrátka nedokážu přijmout...
@@Neurazitelny Ano, o to jde. O pravděpodobnost. Klasické dilema ze života nejen zpěvačky: Je po koncertě, co začal v 22h (v Jazzdocku každodenní záležitost). Pojedu domů nočkou a budu riskovat přepadení po cestě domů, nebo přespím u kamaráda a budu riskovat, že bude opilý a nadržený a že vlastně skrytě žádný respekt k tomu, co chci nebo nechci nemá? Statisticky je mnohem pravděpodobnější, že se mi něco stane v tom druhém případě, kdy u někoho známého přespím na gauči.
Ano, znám muzikanty, co jedou autem nebo taxíkem domů vždycky, protože takové bicí prostě MHD nesvezete. Ale když nevozíme nástroje, tak je běžné jet domů noční dopravou a nikdo, alespoň klukům, neříká, že si pak můžou sami za to, že je někde někdo přepadne. Zrovna u Jazzdocku kdysi řádil magor, co bodal lidi. Kolega skončil v nemocnici s bodnutím do krku. Ale nikdo to neformuloval tak, že skončil v nemocnici, protože si nevzal taxíka a dovolil si jít sám po ulici na MHD. Prostě to byla vina toho útočníka. Konec. Kdyby nikdo nechodil večer po ulici, nebyly by žádné oběti? Možná ano, možná by prostě bodal lidi jinde. To neznamená, že je to vina obětí. Ani částečná. V Praze prostě žijeme i po sedmé večer. To je život. Nikdo si tím o nic nekoleduje.
Ale přesto si jako žena dávám pozor a bojím se. A strašně mě to štve. Ráda bych šla normálně nahrávat s chlapem do studia, aniž by mi šlo hlavou, jak by to on mohl interpretovat před soudem, kdyby se rozhodl, že využije situace, kdy jsme sami dva v izolované místnosti. Podmínky u nás padají i za brutální znásilnění. Koho to má potenciál odradit?
problém je víra v neexistující = ničivý násilnický lžistádo, mafii = výmluva = zvětšování zločinu = terorismus ...
pokud právo má bránit zločinu, musí ho jet nejvíc a tím v něm všem ostatním bránit ... nebo je k němu tlačit, navádět, házet ho na ně a pak říkat že zločinci jsou oni, čímž se veřejně přiznává, ovšem pokud veřejnost jsou taky stádní zločinci bez mozku, tak to nikdo nechce vidět, že císař je nahý, že ...
už to že zákony mluví o zločinech = navádějí k nim ...
a taky v TV jede masivní goebbelsovská propaganda seriálů největších s-aček co ženou lidi k bezhlavý poslušnosti a víry ve lži - doktorský a kriminální seriály ... v obou tvrdí, že problém má jedinec, ne celek, a že když "odb/porníci" něco (násilnickýho a nevědomýho) provedou s jedincem, hodí na něj svoje zločiny který běžně dělávaj a říkaj jim lékař nebo kriminalista, tak že tím se jako problém vyřeší ... násilnický teroristický lžistádo je založený na házení svých s-aček na jedince který exkomunikuje, ničí, obětuje a dělá že se tím očistilo od svých zločinů, přitom tím je provádí a dál v nich beztrestně pokračuje ... trestá samozřejmě vždy větší zločinec který si zločin nepřizná a nikdo ho k tomu nepřinutí ... ovšem nevím, jestli někdo někdy někoho k něčemu přinutí ... ale navádění je s-ačka a zneužití slov, ale slova jsou možná taky vždy zneužití, však jsou s lovem že ...
Pokud oběť nemá žádnou spoluzodpovědnost za to, co se mu stalo, jak je možné, že se tak často stane, že žena, která žila hluboce neuspokojivý život s alkoholikem (pokud se jí podaří posléze vztah ukončit), znovu a znovu nalezne v příštím partnerovi opět alkoholika a opět s násilnými rysy?
Všichni duchovní mistři a Jaroslav Dušek a Pjer la Šez, kteří se za duch. mistry nepovažují, nicméně jako takoví vystupují, shodně tvrdí, že se mi děje jenom to, co si na podvědomé úrovni sám přitáhnu a přivolám.
Řeč zákona je samozřejmě něco jiného než mantrické cvičení nebo filozofie indiánského kmene, nicméně je z běžného života většiny z nás snadno pozorovatelné, že člověku se mají tendenci důležité nepříjemné situace trvale opakovat. Tedy na to nepotřebuji specializované vzdělání, abych dal za pravdu tomu zjištění, že můj vlastní podíl na tom, co se mi děje, je PŘINEJMENŠÍM potřeba zkoumat a připustit, zatímco tady paní psycholožka takový ohled striktně odmítá. Od zákona sice neočekávám zohlednění záludnosti procesu duchovního růstu jedince, ale jistě by měl zohledňovat realitu. A co já vím, tak je pravda, že i tehdy, když mi někdo ublížil, že vždy jsem byl schopen nalézt alespoň malou částečku vlastního přispění, kterým jsem situaci podpořil.
A platí to i naopak - pokud si nepřiznám svůj podíl, bude se mi ta situace s největší pravděpodobností opakovat - právě proto, že cílem je, abych si to přiznal. Žena, která si podruhé nabrnkne alkoholika, nemůže počítat s tím, že tentokrát to bude lepší.
Jasně, že chápu zákonodárce a jejich dílo - proč je snaha vyhnout se emocím, úvahám a filozofickým úhlům pohledu apod, nicméně zákonů přibývá a přibývá... přičemž emoce, úvahy, sexualitu, animalitu či filozofii a nenáboženskou víru jsme již natolik vytlačili ze života společnosti, že se tyto derou deformovanými cestami zpět, neboť je ve skutečnosti vygumovat nelze. Prostě tu s námi všechny tyto věci, které zesložiťují uchopení oficiální moci a vedení společnosti, budou.
Zákon by měl zohledňovat skutečnou realitu - jak ty věci doopravdy a nekompromisně jsou, místo aby vycházel vstříc "normalitě", konzumním hodnotám, korektnosti...
Myslím, že spojujete problémy, které spolu nesouvisí zas tak přímočaře. Jedna věc je spoluodpovědnost a jiná věc je nějaká obecná statistická tendence, že např. násilnické osoby si vyhledávají určité typy partnerů(ek), které mají už určité osobnostní predispozice k tomu stát se obětí.
@@operanekouse myslím,že pan Čihák se snaží opatrně uvést zakázaný názor, že oběť může svým postojem chování agresora změnit.
Nikdo nemá právo znásilnit ženu v parku. Moudrá žena se v noci pochybným parkům vyhne.
Nikdo nemá právo krást auta. Moudrý řidič ho nenechá odemčené.
Nikdo nesmí vést agresivní válku proti jinému státu. Je ale moudré mít funkční armádu.
Ve valné většině s vámi souhlasím, takových situací jsem už vyděl a zažil mnoho a ano většinou je to mezi alkoholiky nebo narkomany kdy k tomu velice často ne malou měrou přispívají i ty drogy a tupost jimi způsobena. Takové oběti se ale velice často vlastně ani pořádně nedá pomoci, to musí chtít především oběd sama. Ta na to ale většinou nemá dost sil a inteligence.
Já si myslím, že tu dochází k dvěma různým věcem, které se pletou dohromady a to, že člověk je svým způsobem zodpovědný za výběr partnera, to ano. Ale není zodpovědný za násilí, kterého se ten partner na dané osobě dopouští.
@@Kajmanka1407 V podstatě za to zodpovědný je, protože daná osoba je dost hloupá na to aby si to nechala líbit. A to je nezodpovědné právě k té osobě samé.