Fajn testík. Jen znovu - ty Huasuny nové nejsou čisté monokrystaly, ale kombinované monokrystaly s amorfní křemíkovou vrstvou, takže budou nejúčinnější jak při zatažené obloze, tak i při přímém ozáření. Čistý monokrystal by na tom byl hůř, jelikož není tak účinný při zatažené obloze (nepřímé osvícení). Samozřejmě výkony bylo dobré přepočítat na plochu panelu. Klidně by bylo dobré vzít napětí na prázdno bez zátěže, proud na krátko ve zkratu a plocha panelu. Není to objektivní samozřejmě, ale startovní napětí toho měniče prostě 1 panel pod cca 35V nedá.
Ahoj. Dakujem za tvoju tvorbu a dalsie zaujimave video. Prosba: mohol by si natocit +- rovnake video, len s tym rpzdielom, ze vudes mat zapojene 3 amorfy, 2 poly a 1 mono? Ide o to, aby boli aj vykonovo +- narovnako. Toto porovnanie by bolo relevantnejsie a lepsie ukazalo realne rozdiely v technologii. Mam doma este 3 nevyuzite mppt vstupy, tak rozmyslam nad amorfami natocenymi na V/Z kolmo, ako mas aj ty na plote (podla teba som si tiez dal 4 mono panely zvislo na garaz a je to parada hlavne v zime - viac vyrobia ako 12 na streche). Dakujem
@@MichalTulacek Paradoxně, nezbavoval jsem se jich kvůli oblačnosti, ve které fungují velmi dobře a vřele je doporučiji, ale naopak kvůli slunnému počasí, ve kterém sic vykazují i nadprodukci (mám čisý jih a letní sklon), nic méně, jakmile se panely zahřály (teplota dosahovala i přes 60 st. C), produkce prudce klesla na 65 procent (zaznamenal jsem i pokles na 45 procent), tj více, než dle tabulkových teplotních koeficientů (zátěž stejná). Občas to vyřešila zahradní hadice, ale v dobách sucha a bezoblačnosti, která budou v letních měsících častěji, nemůže být toto řešením. Polykrystal v minulém horkém létě měl úbytek 5 procent, což je dobré. Pod mrakem je to mizerné, ale ne zas tak o moc.
To je zajímavé zjištění. To bych taky nečekal takovéto chování. To já při 60 st C. pozoroval snížení výkonu stringu jen o asi 20% , taky to bylo krásně vidět, když bylo asi 30 minut pod mrakem a panely vychladly jak se pak po plném osvitu snižoval max výkon až o 15% během chvíle. Taky mám ještě jeden zajímavý poznatek - dopoledne mám jeden string ve stínu (budu to předělávat taky) a docela mě překvapilo, že při svítání při malé oblačnosti kdy není úplně zataženo to dávalo o 50% více než při úplném jasnu ve stejnou dobu (v obou případech byl string ve stínu) Samozřejmě se bavíme o počátčním výkonu při východu slunce kolem 8-10h. Asi odraz slunce od mraků zpět dolů na panely. Jiné vysvětlení nemám.
@@MichalTulacek Tehdy mě asi mělo napadnout zkontrolovat panely kamerou mobilu (při zátěži či naprázdno) a možná bych zjistil mikrotrhlinky (šnečí cestičky) či bublinky, tj teplotní degradaci EVA fólie, což jde vidět pouze v IR spektru. Možná tehdy stačilo vyměnit jen jeden panel..., nic méně, i přes dobrozdání odborníků, kteří mě odrazovali od mono do oblačnosti, neměl jsem nijak výrazný problém, pokud obloha nebyla vyloženě "kovová". Můj problém byla pouze 50. procentní výtěžnost z přímého osvitu v teplotní závislosti a dnes už asi chybu nedohledám. Pro jistotu, nové panely už mají optimizér výkonu (stojí to kolem tisícovky á kus), takže pokud na jenom z nich vznikne anomálie, či je zastíněn komínem, jednoduše se takový panel v sérii nestává "brzdou". Dobrou produkci v dopoledne mám také - chladné panely, baterky chtějí "papat" z nastavené priority... ale ve skutečnosti je to věc regulátoru, který vyhodnotí, že nemáte kam strkat celou produkci a omezí výkon panelů- na display regulátoru skutečně vyčtete menší okamžitou produkci, páč to není kam strkat. Proto je dobré ukládat nadprodukci například do bojleru po nabití baterií a výkon panelů bude tak nějak plus mínus konstantní. Můj solární solární invertor off grid (jednofázový) sám zapne zátěž (bojler 1,7kW), jsou-li baterie OK, takže k výraznému poklesu výkonu panelů nedojde. Zkuste v poledne či popoledni připojit nějakou zátěž a měl byste být na zhruba stejných číslech výkonu panelů, jako dopoledne v 10. hod. To je výhoda fotovoltaiky, že pokud není odběr, energie zůstává tzv na střeše. Větrnou turbínu (nevím jak se to dělá dnes s lepšími technologiemi) jsem reguloval ztrácením výkonu v odporech - přeměnou na teplo.
No toto video vlastne nedokázalo nič, amorfné panely mali vždy biednu účinnosť a čo sa mohlo úkázať je porovnanie poly proti mono práve pod mrakom, len sa to zabilo tým, že ten siton sa spúšťa niekde asi od +35V. Takže to video malo byť urobené trochu inak, dať tie panley po dva do série aby aj to pole s poly panelmy malo dostatočné napätie. Všetky panlely merať položené na zemy aby mali aspoň priblyžný sklon, ten amorfný buď vyradiť alebo dať len ako zaujímavosť.
zase opět srovnánání nesrovnatelného, když už tak srovnávat alespoň se stejným nebo velmi podobným nominálním výkonem panelů, monokrystal má cca 3,5x větší nominál než ten tvůj amorfní, takže když si vynásobíš byl by výkon matematicky amorfu asi tak 25W ale prakticky asi i víc,
neni treba nic nasobit, jedna se o praktickou ukazku a prime srovnani panelu, kazdy pochopi, ze novejsi panel s vyssi ucinnosti bude mit vetsi vyrobu ze stejne velikosti, je dost lidi, kteri nemaji prostor, jsou omezeni poctem panelu a toto video jim ukaze, jaky panel co dela🤫
Super video 😊 alespoň je vidět že dnešní mono panely jsou dobrá koupě😊 díky že natáčíte a natáčejte videa dál, fandíme vám
Ďakujem za video .
Fajn testík. Jen znovu - ty Huasuny nové nejsou čisté monokrystaly, ale kombinované monokrystaly s amorfní křemíkovou vrstvou, takže budou nejúčinnější jak při zatažené obloze, tak i při přímém ozáření. Čistý monokrystal by na tom byl hůř, jelikož není tak účinný při zatažené obloze (nepřímé osvícení).
Samozřejmě výkony bylo dobré přepočítat na plochu panelu. Klidně by bylo dobré vzít napětí na prázdno bez zátěže, proud na krátko ve zkratu a plocha panelu. Není to objektivní samozřejmě, ale startovní napětí toho měniče prostě 1 panel pod cca 35V nedá.
Ahoj. Dakujem za tvoju tvorbu a dalsie zaujimave video.
Prosba: mohol by si natocit +- rovnake video, len s tym rpzdielom, ze vudes mat zapojene 3 amorfy, 2 poly a 1 mono? Ide o to, aby boli aj vykonovo +- narovnako. Toto porovnanie by bolo relevantnejsie a lepsie ukazalo realne rozdiely v technologii.
Mam doma este 3 nevyuzite mppt vstupy, tak rozmyslam nad amorfami natocenymi na V/Z kolmo, ako mas aj ty na plote (podla teba som si tiez dal 4 mono panely zvislo na garaz a je to parada hlavne v zime - viac vyrobia ako 12 na streche).
Dakujem
mam uz jen 2 amorfy, ale urcite zkusim neco poskladat a natocit, jen je to dost narocne na cas a prostor😎 ty panely na kolmo jsou v zime nejlepsi👍
Dakujem aj za odpoved aj za ochotu 😊som zvedavy, ako si poradia najma v zamracenom pocasi proti monokrystalu
Diky za video. Prijde mi ze srovnáváte nesrovnatelné. Výrobky s patnáctiletým rozptylem vyroby a každý jinak nakloněný, ….?
naopak srovnavam dostupnou techniku, jsou prodejci, co nabizi stare amorfy jako nejlepsi techniku😎
Mono jsou vynikající v přímém osvětlení, nic méně, po roku jsem je prodal jako zánovní a pořídil si poly, byť s menší výkonem...
a byl znát rozdíl při oblačnu? děkuji.
@@MichalTulacek Paradoxně, nezbavoval jsem se jich kvůli oblačnosti, ve které fungují velmi dobře a vřele je doporučiji, ale naopak kvůli slunnému počasí, ve kterém sic vykazují i nadprodukci (mám čisý jih a letní sklon), nic méně, jakmile se panely zahřály (teplota dosahovala i přes 60 st. C), produkce prudce klesla na 65 procent (zaznamenal jsem i pokles na 45 procent), tj více, než dle tabulkových teplotních koeficientů (zátěž stejná). Občas to vyřešila zahradní hadice, ale v dobách sucha a bezoblačnosti, která budou v letních měsících častěji, nemůže být toto řešením. Polykrystal v minulém horkém létě měl úbytek 5 procent, což je dobré. Pod mrakem je to mizerné, ale ne zas tak o moc.
To je zajímavé zjištění. To bych taky nečekal takovéto chování. To já při 60 st C. pozoroval snížení výkonu stringu jen o asi 20% , taky to bylo krásně vidět, když bylo asi 30 minut pod mrakem a panely vychladly jak se pak po plném osvitu snižoval max výkon až o 15% během chvíle. Taky mám ještě jeden zajímavý poznatek - dopoledne mám jeden string ve stínu (budu to předělávat taky) a docela mě překvapilo, že při svítání při malé oblačnosti kdy není úplně zataženo to dávalo o 50% více než při úplném jasnu ve stejnou dobu (v obou případech byl string ve stínu) Samozřejmě se bavíme o počátčním výkonu při východu slunce kolem 8-10h. Asi odraz slunce od mraků zpět dolů na panely. Jiné vysvětlení nemám.
@@MichalTulacek Tehdy mě asi mělo napadnout zkontrolovat panely kamerou mobilu (při zátěži či naprázdno) a možná bych zjistil mikrotrhlinky (šnečí cestičky) či bublinky, tj teplotní degradaci EVA fólie, což jde vidět pouze v IR spektru. Možná tehdy stačilo vyměnit jen jeden panel..., nic méně, i přes dobrozdání odborníků, kteří mě odrazovali od mono do oblačnosti, neměl jsem nijak výrazný problém, pokud obloha nebyla vyloženě "kovová". Můj problém byla pouze 50. procentní výtěžnost z přímého osvitu v teplotní závislosti a dnes už asi chybu nedohledám. Pro jistotu, nové panely už mají optimizér výkonu (stojí to kolem tisícovky á kus), takže pokud na jenom z nich vznikne anomálie, či je zastíněn komínem, jednoduše se takový panel v sérii nestává "brzdou". Dobrou produkci v dopoledne mám také - chladné panely, baterky chtějí "papat" z nastavené priority... ale ve skutečnosti je to věc regulátoru, který vyhodnotí, že nemáte kam strkat celou produkci a omezí výkon panelů- na display regulátoru skutečně vyčtete menší okamžitou produkci, páč to není kam strkat. Proto je dobré ukládat nadprodukci například do bojleru po nabití baterií a výkon panelů bude tak nějak plus mínus konstantní. Můj solární solární invertor off grid (jednofázový) sám zapne zátěž (bojler 1,7kW), jsou-li baterie OK, takže k výraznému poklesu výkonu panelů nedojde. Zkuste v poledne či popoledni připojit nějakou zátěž a měl byste být na zhruba stejných číslech výkonu panelů, jako dopoledne v 10. hod. To je výhoda fotovoltaiky, že pokud není odběr, energie zůstává tzv na střeše. Větrnou turbínu (nevím jak se to dělá dnes s lepšími technologiemi) jsem reguloval ztrácením výkonu v odporech - přeměnou na teplo.
No toto video vlastne nedokázalo nič, amorfné panely mali vždy biednu účinnosť a čo sa mohlo úkázať je porovnanie poly proti mono práve pod mrakom, len sa to zabilo tým, že ten siton sa spúšťa niekde asi od +35V. Takže to video malo byť urobené trochu inak, dať tie panley po dva do série aby aj to pole s poly panelmy malo dostatočné napätie. Všetky panlely merať položené na zemy aby mali aspoň priblyžný sklon, ten amorfný buď vyradiť alebo dať len ako zaujímavosť.
ok, klidne takove video muzes natocit👍
@@Sunny_boyCZ Ale on pravdu, predseda.
Sprav porovnávku aj Hyundai Shingled panely
takovy panel nemam😳
@@Sunny_boyCZ Škoda počul som že majú v zlom počasí o 15% vyšší výkon.
takže za zhoršených světelných podmínek je nejlepší provozovat monokrystal?
Ne, polykrystal nebo amorfní panely a nebo nové panely označené HTJ, které používají monokrystalickou a amorfní vrstvu na 1 článku.
@@petrobadal7980 Technologie HJT.
zase opět srovnánání nesrovnatelného, když už tak srovnávat alespoň se stejným nebo velmi podobným nominálním výkonem panelů, monokrystal má cca 3,5x větší nominál než ten tvůj amorfní, takže když si vynásobíš byl by výkon matematicky amorfu asi tak 25W ale prakticky asi i víc,
neni treba nic nasobit, jedna se o praktickou ukazku a prime srovnani panelu, kazdy pochopi, ze novejsi panel s vyssi ucinnosti bude mit vetsi vyrobu ze stejne velikosti, je dost lidi, kteri nemaji prostor, jsou omezeni poctem panelu a toto video jim ukaze, jaky panel co dela🤫
@@Sunny_boyCZ no nevím jestli pochopí že jeden, dva, ale ani 10 panelů tenhle přímotop s přikonem1500W neutáhnou🤣