preco nie? niekde pri vode kde chces mat vzdy po ruke par sudov vody na polievanie a nevadi ti ze sa to bude dlhsie plnit preco nie ved je to jednoduche zariadenie nemoze to stat majland a nic to nepotrebuje k cinnosti len trosku vody naviac.....
Tak klobouk dolů! Toto video a komentáře pod ním mnohé sledující nakopnou, vyreší problém a nebo aspoň seznámí s možností přepravy vody.🤔 Je to věda😉 tak ať se daří řešit!🙋
12:25 zde stačilo pouze posunout závaží blíže k trkači a kámen tam nemusí být. Čím je vyšší rozdíl hladiny na vstupu trkače, tím dál se dává závaží a naopak.
Je to možné, nezkoušel jsem. A také záleží, jak se jim povedlo ve výrobě ohnout tu tyčku. A trkač je teď vyvýšen. V korytě by závaží padalo do roviny s terénem.
A co dát ventil na výtoku trkače? Řešil jsem podobný problém. U trkače, jak jsem poznal, je poměrně složité vychytat poměr spádu s výtlakem. Když se k tomu přidá kolísavý průtok, v závislosti na vydatnosti vodního zdroje (sucho, nebo srážky), je to skutečně alchymie. Trkač jsem si složil sám z fitinek a starého hasícího přístroje. Jeho výkon se ustálil na 2-2,5 kubíku za 24 hodin. Nemám na vzdušníku odvodňovací ventil, tak že se mi jednou za 3-4 týdny trkač zastaví. Následuje vcelku krátká procedůra odvodnění a odkalení trkače i obou vedení. Ale poměrně zdlouhavé nastavování výtokového ventilu, kdy musím 3-4x různě nastavit výtokový ventil, jehož přivřením simuluji chybějící protitlak. Spád k trkači mám cca 1,5 metru, výtlak cca 5 metrů. Trkač jsem složil 1" fitinek. Nyní plánujeme posílit vodní zdroj a spolu s tím zvýšit výkon trkače na cca dvojnásobek. Toho bych rád dosáhl výměnou trkací klapky za 2" s možností přidat závaží. Oba ventily samozřejmě zachovám. Tak uvidím.
To vychází spádový poměr 3,33. To mi přijde už dostatečný výtlak, ale ono bude záležet na konstrukci ventilu a dalších okolnostech. Napadá mne tam dát něco jako pojistný ventil a nastavit jej na menší tlak, třeba 0,7baru , ale to se ztrácí ta jednoduchá konstrukce trkače.
@@rd3d_pumpy Já vycházím z dosavadní praxe. Dosavadní trkač funguje bezvadně. Ale jeho výkon je limitován jednak průtokem a pak nízkým výtlakem. Ten nahrazuji výstupním ventilem, který mám nyní otevřený na nějakých 10-15%. Když ho otevřu víc, trkač se záhy zastaví. Pokud bych vyměnil trkací klapku a přidal na ní odpovídající závaží, mohu výstupní ventil otevřít víc a tím zvýšit i výkon trkače. Nyní plánujeme vybagrovat na potůčku nad trkačem menší nádrž, která by jednak zvedla hladinu před trkačem (tudíž spád) a pak nashromáždila víc vody na okamžité použití. Zařízení používáme na kapénkovou závlahu malé lesní školky. Padesát metrů dlouhý a cca metr široký záhon pojme kubíkovou nádrž, plus výkon trkače, za 4-5 hodin. To je cca 1500 litrů na 50 čtverečních metrů. To je cca 30 litrů na metr, což už je vcelku vydatný liják. Pokud by jsme zvýšili výkon na dvojnásobek, můžeme najednou zalévat dva záhony a urychlili by jsme tak zálivku zejména v době, kdy to stromky skutečně potřebují a kdy někdy i jeden, či dva dny rozhodují o výši ztrát produkce.
Nádhera, konečne niekto kto nepreferuje solar, baterie alebo nejakú centrálu či už benzinovú alebo naftovu alebo solárnu. A ešte ten nádherný výraz "u jezu" toto ja ako slovák budem navždy čechom závidieť. Želám veľa úspechov a podobných projektov
Ani mne to nenapadlo. Asi by to šlo v přechodu na zahradní hadici, ale ani nevím, kde byla spojka. A je to takové nestabilní. Kdyby byl kohoutek na výtlaku trkače, bylo by to lepší.
Máte nějaké plány, na postavení trkače, který by používal zvlášť vodu na pohon a zvlášť vodu, kterou by čerpal? Např. pro čerpání vody z nějaký studánky pomocí potoka vedle?
Obávám se, že toto asi nepůjde. Trkačem protéká jedna a ta samá voda, z níž část se přečerpává a druhá část slouží jako pohon trkače. Po odvedení práce volně odtéká. Leda že by byl ve studánce tak silný pramen, že by zastal obojí sám
@@PetrHotovec Netvrdím, že by to nešlo sestrojit. Ale konstrukce by byla za a) složitá a za b) silně limitovaná. Pokud si dobře vzpomínám, tak ve fyzice nás učili, že neexistuje čerpadlo, které by dokázalo vysát z hloubky větší, než 8 metrů. Dalším faktorem pak je vzdálenost čerpadla od zdroje čerpané vody. Tak že oba zdroje vody, jak poháněcí, tak čerpaná, by musely být blízko sebe a ve srovnatelných úrovních. A teprve pak by mohly přijít na řadu technikálie, které by oddělily vody čerpané a poháněcí. Ale je to jenom můj názor.
Historicky se takové trkače dělali, mám na to video ruclips.net/video/u4rkWQaMVlE/видео.html. Dnes to nikdo nevyrábí. Četl jsem kdysi myslím v Chalupáři, že si to nějaký kutil vyrobil právě s pomocí membrány. Mám nějaké staré výkresy z přelomu století, kde se to řešilo pomocí pístu s koženou manžetou.
@@rd3d_pumpy Ale i tak by záleželo na lokalitě. nedovedu si představit situaci, kdy trkač, poháněný užitkovou vodou z potoka, čerpá vodu ze studánky vzdálené třeba sto a více metrů z hloubky třeba deseti metrů. A jak jste mi napsal jinde, ztratilo by se kouzlo jednoduchosti trkače a tím i jeho spolehlivost.
Pane Ďurino, nemyslíte, že naopak ten mosazný zpětný ventil, který jste dal do vzdušníku, že ten je spíše horší? Ta voda není čistá, je v ní mraky nečistot a tyhle ventily co vím jsou spíše na pitnou vodu a čistou. Ta původní klapka má asi větší plochu.
Já těmhle ventilům věřím. Ale chce to používat celomosazné a vyrobené v Evropě. Co mi lidé volají, tak původní kožená klapka jim většinou vydrží jednu sezónu. Tento ventil určitě vydrží déle.
Záleží na velikosti a typu trkače. Sestavil jsem trkač z vodovodních fitinek a můžu vám říct, že ho 20 metrů od trkače neslyším. Na rozdíl od benzínového čerpadla, které jsme trkačem nahradili.
@@vladimirhricak565 Tak elektrické čerpadlo taky neuslyšíš a to už pár metrů od něj. 36W vodní generátor k tomu 36W vodní čerpadlo a pospojování. Dohromady do 5000 korun, je to regulovatelné, bezúdržbové, velmi tiché a hlavně to má výkony zcela jinde než extrémně neefektivní trkač (i dobré a velké trkače nejdou přes 3%), při průtoku 1l/s dá tohle kombo s přehledem i 1m3/h do dopravní výšky 10 metrů a dokonce může čerpadlo odebírat vodu odbočkou z výtoku generátoru takže postačí pouze jedna sada vstupních filtrů.
Pán mluví jako unavený trkač. Nevím jestli každou chvíli neusne. Naštěstí vždy zase trkne. A´t se daří.
Super video, když trkačům rozumíš, tak opravíš jakýkoliv systém.👍
Dekuji , super video , za me to ma smysl , ekonomicky sice ne, ale mne to zajima a tim padem to ma velky smysl.
preco nie? niekde pri vode kde chces mat vzdy po ruke par sudov vody na polievanie a nevadi ti ze sa to bude dlhsie plnit preco nie ved je to jednoduche zariadenie nemoze to stat majland a nic to nepotrebuje k cinnosti len trosku vody naviac.....
Tak klobouk dolů! Toto video a komentáře pod ním mnohé sledující nakopnou, vyreší problém a nebo aspoň seznámí s možností přepravy vody.🤔 Je to věda😉 tak ať se daří řešit!🙋
12:25 zde stačilo pouze posunout závaží blíže k trkači a kámen tam nemusí být. Čím je vyšší rozdíl hladiny na vstupu trkače, tím dál se dává závaží a naopak.
Je to možné, nezkoušel jsem. A také záleží, jak se jim povedlo ve výrobě ohnout tu tyčku. A trkač je teď vyvýšen. V korytě by závaží padalo do roviny s terénem.
A co dát ventil na výtoku trkače? Řešil jsem podobný problém. U trkače, jak jsem poznal, je poměrně složité vychytat poměr spádu s výtlakem. Když se k tomu přidá kolísavý průtok, v závislosti na vydatnosti vodního zdroje (sucho, nebo srážky), je to skutečně alchymie. Trkač jsem si složil sám z fitinek a starého hasícího přístroje. Jeho výkon se ustálil na 2-2,5 kubíku za 24 hodin. Nemám na vzdušníku odvodňovací ventil, tak že se mi jednou za 3-4 týdny trkač zastaví. Následuje vcelku krátká procedůra odvodnění a odkalení trkače i obou vedení. Ale poměrně zdlouhavé nastavování výtokového ventilu, kdy musím 3-4x různě nastavit výtokový ventil, jehož přivřením simuluji chybějící protitlak. Spád k trkači mám cca 1,5 metru, výtlak cca 5 metrů. Trkač jsem složil 1" fitinek. Nyní plánujeme posílit vodní zdroj a spolu s tím zvýšit výkon trkače na cca dvojnásobek. Toho bych rád dosáhl výměnou trkací klapky za 2" s možností přidat závaží. Oba ventily samozřejmě zachovám. Tak uvidím.
To vychází spádový poměr 3,33. To mi přijde už dostatečný výtlak, ale ono bude záležet na konstrukci ventilu a dalších okolnostech. Napadá mne tam dát něco jako pojistný ventil a nastavit jej na menší tlak, třeba 0,7baru , ale to se ztrácí ta jednoduchá konstrukce trkače.
@@rd3d_pumpy Já vycházím z dosavadní praxe. Dosavadní trkač funguje bezvadně. Ale jeho výkon je limitován jednak průtokem a pak nízkým výtlakem. Ten nahrazuji výstupním ventilem, který mám nyní otevřený na nějakých 10-15%. Když ho otevřu víc, trkač se záhy zastaví. Pokud bych vyměnil trkací klapku a přidal na ní odpovídající závaží, mohu výstupní ventil otevřít víc a tím zvýšit i výkon trkače.
Nyní plánujeme vybagrovat na potůčku nad trkačem menší nádrž, která by jednak zvedla hladinu před trkačem (tudíž spád) a pak nashromáždila víc vody na okamžité použití. Zařízení používáme na kapénkovou závlahu malé lesní školky. Padesát metrů dlouhý a cca metr široký záhon pojme kubíkovou nádrž, plus výkon trkače, za 4-5 hodin. To je cca 1500 litrů na 50 čtverečních metrů. To je cca 30 litrů na metr, což už je vcelku vydatný liják. Pokud by jsme zvýšili výkon na dvojnásobek, můžeme najednou zalévat dva záhony a urychlili by jsme tak zálivku zejména v době, kdy to stromky skutečně potřebují a kdy někdy i jeden, či dva dny rozhodují o výši ztrát produkce.
👍👍👍
,,fandím všemu co funguje bez elektriky ..at se daří
teda ta "kynetická" energie na té informační tabulce... 😅
Zdravím.Jsem z Police a za mě naprostá paráda!!!...
Paradni prace a nadseni pro vec. Smekam pred vami obema panove.
Díky moc za video. Absolutně jsem toto neznal. Důmyslné. 🙂
skvělé video
Krásná práce!
Nádhera, konečne niekto kto nepreferuje solar, baterie alebo nejakú centrálu či už benzinovú alebo naftovu alebo solárnu. A ešte ten nádherný výraz "u jezu" toto ja ako slovák budem navždy čechom závidieť. Želám veľa úspechov a podobných projektov
Dedulovi pevne zdravi a tobe at to trka taky bez chyby🎉
5:50 ta hráz je zralá na zřícení
Super!
Za mě je trkač "perpetum mobile". V dnešní době nedoceněný.
Mam na zahrade studnu cca 6m lze trkacem vytahnout vodu trkamem do nadrze?
Nelze, běžný trkač čerpá vodu, kterou je poháněn. A potřebuje pro pohon spád.
Ať žije trkač!
přicpávám to kohoutkem a jde to v pohodě
7:39 proč jste nezkusili přicpat tlakovou hadici na stromě? A tím nasimulovat větší výšku výtlaku.
Ani mne to nenapadlo. Asi by to šlo v přechodu na zahradní hadici, ale ani nevím, kde byla spojka. A je to takové nestabilní. Kdyby byl kohoutek na výtlaku trkače, bylo by to lepší.
Máte nějaké plány, na postavení trkače, který by používal zvlášť vodu na pohon a zvlášť vodu, kterou by čerpal? Např. pro čerpání vody z nějaký studánky pomocí potoka vedle?
Obávám se, že toto asi nepůjde. Trkačem protéká jedna a ta samá voda, z níž část se přečerpává a druhá část slouží jako pohon trkače. Po odvedení práce volně odtéká. Leda že by byl ve studánce tak silný pramen, že by zastal obojí sám
@@vladimirhricak565 nooo kdysi jsem viděl nějaký návrh, který používal nějakou membránu, která to dokázala právě oddělit
@@PetrHotovec Netvrdím, že by to nešlo sestrojit. Ale konstrukce by byla za a) složitá a za b) silně limitovaná. Pokud si dobře vzpomínám, tak ve fyzice nás učili, že neexistuje čerpadlo, které by dokázalo vysát z hloubky větší, než 8 metrů. Dalším faktorem pak je vzdálenost čerpadla od zdroje čerpané vody. Tak že oba zdroje vody, jak poháněcí, tak čerpaná, by musely být blízko sebe a ve srovnatelných úrovních. A teprve pak by mohly přijít na řadu technikálie, které by oddělily vody čerpané a poháněcí. Ale je to jenom můj názor.
Historicky se takové trkače dělali, mám na to video ruclips.net/video/u4rkWQaMVlE/видео.html. Dnes to nikdo nevyrábí. Četl jsem kdysi myslím v Chalupáři, že si to nějaký kutil vyrobil právě s pomocí membrány. Mám nějaké staré výkresy z přelomu století, kde se to řešilo pomocí pístu s koženou manžetou.
@@rd3d_pumpy Ale i tak by záleželo na lokalitě. nedovedu si představit situaci, kdy trkač, poháněný užitkovou vodou z potoka, čerpá vodu ze studánky vzdálené třeba sto a více metrů z hloubky třeba deseti metrů. A jak jste mi napsal jinde, ztratilo by se kouzlo jednoduchosti trkače a tím i jeho spolehlivost.
Pěkný 👍 chodím často kolem tak nakouknu možná najdu podle zvuku 🙂
SUPER !!! :)
...👍👍👍
Pane Ďurino, nemyslíte, že naopak ten mosazný zpětný ventil, který jste dal do vzdušníku, že ten je spíše horší? Ta voda není čistá, je v ní mraky nečistot a tyhle ventily co vím jsou spíše na pitnou vodu a čistou. Ta původní klapka má asi větší plochu.
Já těmhle ventilům věřím. Ale chce to používat celomosazné a vyrobené v Evropě. Co mi lidé volají, tak původní kožená klapka jim většinou vydrží jednu sezónu. Tento ventil určitě vydrží déle.
Neviem či by som to chcel počúvať v prírode.
Záleží na velikosti a typu trkače. Sestavil jsem trkač z vodovodních fitinek a můžu vám říct, že ho 20 metrů od trkače neslyším. Na rozdíl od benzínového čerpadla, které jsme trkačem nahradili.
@@vladimirhricak565 Tak elektrické čerpadlo taky neuslyšíš a to už pár metrů od něj. 36W vodní generátor k tomu 36W vodní čerpadlo a pospojování. Dohromady do 5000 korun, je to regulovatelné, bezúdržbové, velmi tiché a hlavně to má výkony zcela jinde než extrémně neefektivní trkač (i dobré a velké trkače nejdou přes 3%), při průtoku 1l/s dá tohle kombo s přehledem i 1m3/h do dopravní výšky 10 metrů a dokonce může čerpadlo odebírat vodu odbočkou z výtoku generátoru takže postačí pouze jedna sada vstupních filtrů.
To je děsná volovina, ale alespoň se chlapi zabaví 🙂
kvalitní mikrofon stojí kolem 1500kč tak ho prosím kupte a pak dělějte videa děkuji, videa sou super ale ten zvuk to unaší do nahovno videa
Tedy nevím, ale zvuk je naprosto v pořádku. Nevidím v tom žádný problém. Možná špatné reproduktory?
Zvuk je úplně v pořádku. Chyba bude někde jinde......
Zvuk fajn