Видео

Hrůza. Nechápu proč se každej snaží dělat nějaký recenze, když tomu vůbec nerozumí, nemá potřebné zkušenosti, znalosti a ani neumí mluvit. 😢

Moment. Má to opravdu indukční ohřev? Protože na stránkách výrobce uvádí indukční ohřev u TS2200 a do toho jsou jiné hroty, u TS11 uvádí odporový.

kdyby nahodou: je k dispozici novy Osciloskop Rigol DS7014 4 kanály 100MHz, až 10GSa/s v reálnom čase, 100Mpts, 600.000wfms/s za 1450€

Dnes bud KSGER s T12 hroty nebo AiXun T3A s C245 (200W parada..). Ohromný výber hrotů...

To ze cinskej vyrobek neco ukaze na displeji nic neznamena. Cinan vzdycky lze.

Pekná hračka. Ta malá rúčka je určite super a krátky hrot - presne na jemnejšiu prácičku. Posielam LIKE!

Škoda, že tam nieje aj teplovzduška.... 🤔👌

Cokoliv mimo klony JBC např. AiXun T3A nebo klony Hakko T12 - KSGER nedava dnes na doma smysl...obri vyber hrotu (orig. i clone), velky vykon, rychly nabeh atd.

Weller už dávno není, co býval. Používám jako profi stanice JBC. Jak jste zmiňoval, že vám to moc nevadí, tak pro mě je velmi rozhodující rychlý náběh ohřevu hrotu, protože stanice je k okamžitému použití, u JBC je to cca 5 sekund a pokud byste měl při každém propájení čekat, tak neděláte nic jiného. U JBC se totiž při usazení do držáku snižuje teplota hrotu na režim stand-by (uživatelsky nastavenou hodnotu) - velmi to prodlužuje životnost. Mám hroty asi 7let a stále jako nové. Navíc Weller už není made in Germany. I když je cena stále vysoká a měla by na to právo, tak ne potom, co to přesunuli do Indie a kvalita šla velmi dolů, ovšem cena stejná. Před asi 3mi lety jsem měl k dispozici Weller odpájecí stanici kombinovanou s pájkou a po zjištění, že nemohu používat simultánně jedno i druhé a po výměně emailů s Weller jsem ji prodal brutálně pod cenou a od té doby jsem se značkou Weller skončil. Možná pro začínající to bude jedno, ale profík ví o čem mluvím...toť můj skromný názor z praxe...

Za mně parádní mašinka. 🥰Díky moc za video, recenzi, přeji hezký den.

Weller pro mě už před xy lety přestal dávat smysl kvúli ceně a kvůli značce jsem nikdy nic nekupoval. Tehdy jsem raději koupil Ersu a v dnešní době už bych koupil asi jen Quick... konkrétně je skvělej Quick 203H. Má líp tvarovanou ručku s indukčním ohřevem hrotů (ty navíc stojí mnohem míň než u welleru). Stojánek je mnohem bytelnější. Výkon je vyšší (90W... případně verze G má 150W) absolutně není problém prohřívat velké i vícevrstvé plochy. Z hlediska kvality zpracování není co řešit, páč je to průmyslová mašina a vydrží věčně. Jako, je o pár stovej dražší, ale to se během pár let zaplatí v podobě levněších hrotů. ;)

Dobra magorina tohle sledovat. Tak zmatene video uz jsem dlouho nevidel. Az z toho boli hlava fuj.

No myslím, že ideál by byl pro tebe nový ATAS 24 s 19" kolem vepředu :)

Krásná mašinka :)

Ahoj a Dík za pěknou recenzi. Přešel jsem až letos ve svých 60 letech z Burgmana 150 na právě tohoto Stromíka 1050 xt. Mám na něm najeto sám jen cca 2 tis. km, tedy osahávám si ho a jsem den ode dne více nadšen. Výfuk také Mivv a pár doplňků od původního majitele, který ho po necelých 2 letech prodal. Asi mu plně nevyhovoval. Já bych s ním nejraději i spal v garáži😊

21:47 nema sa kde kedže to ma zdvyh ako neaky nahač to nemozes porovnavať s motorkou co je aj do terenu

15:40 ten štit vyzera ako ryl

mam MY 2021 nalietane 35000 mozem sa stazovat na kadeco ale nie na spolahlivost spotrebu pohodlie a podobne... keby som mal obmenit tak si kupim zasa to iste

při vysoké teplotě se rychle přepaluje cín a při nízké železo nepřenese dost tepla takže tak 🧐

pokud jsou ty hroty železný tak jsou na hovno když se použije i jen čistě měděný tak to je o úplně nádhera

Tady u té páječky co ukazuješ se mě líbí že to "nefiltruje" ani neprůměruje zobrazovanou hodnotu, ale hezky a rychle to ukazuje reálné hodnoty.

Ahoj Aten rozhodně ano používám taky profesionálně jak foukačku co más ty, tak i pájecí stanici. Výběr hrotů veliký. Hroty jsou levné a trvanlivé. Jedno tělísko jsem už měnil, ale pájím bezolovem na 400°C někdy i týden dva 8-12 hodin denně.

Mne sa páči tá pekná dielňa.... Čo tam po páječce od Parkside. Fajn videjko... 🤔👌🍀

Na aliku byva v akci KSGER T12 za asi 1000,- nebo jeji kopie od asi 600,- takže kupovat toto nedava vubec smysl.... nebo o něco dražší s kopii hrotu C245 (kopie JBC)

Řekl jsi to úplně přesně , tato pájecí stanice je určená pro lidi co potřebují připájet drátek 5x do roka , ale já bych s ní pájet často nechtěl. Každopádně nářadí od PARKSAIDU využívám celkem dost a jsme s ním spokojený.

Za mně má Parkside skvěle zmáknutý marketing. 🤣Lidi si kupuji jejich krámy, které ve finále ani nepotřebují (no offense). Na druhé straně je aspoň vidět, co je to šrot. 🙂Díky moc za video, přeji hezký den.

Ahoj, taky mám takovýho stromka ,nájezd 26tisíc, jezdíme hodně ve dvou , většinou silnice, občas nějaká polňačka , oba silnější postavy a když máme ještě kufry tak jsme hodně zatížení, ale stromek stím nemá žádný problém, když jedeme kochačku dostanem se na spotřebu 4,7 ,dálnice při 140 tak 6,5 ,mám taky jiný výfuk Mivv, a větší cestovní plexi, sedlo jsem si nechal přešít ,na tom originál bolela zadnice ,jinak celková spokojenost

Najazdil som na tejto masinke 25tis. km a mozem potvrdit tvoje slova. Co mi vadilo bolo pohodlie sedenia jazdca a hlavne spolujazdca. Manzelka pri dlhsich presunoch trpela. Ten zvuk orig. vyfuku je fakt biedny. Casto som sa dostal na limit podvozku pri jazde na sotoline nakolko po namontovani hlinikoveho krytu od GiVi to asi este viac znizilo svetlu vysku. 🤷‍♂️ Vela stastnych kilometrov. ✊️

Ja prodal litrovou afriku po 6 letech, koupil jsem NT 1100 JSEM SPOKOJEN...vcetne prednich zdvihu jen 150 mm

Jsem zvědav jestli se svody u hlav po nasazení dominátora nezačnou zbarvovat. U BMW F800ST mi to udělalo ale neřešim to. I tlumivku jsem vloni do něj dokoupil, dělalo to strašnej bengál. S tlumivkou -8DB je to moc fajn. Ještě potřebuju vejfuk na R1200R, přemýšlím, Dominátor nebo nějaký z Motea bez homologace... A Stromek je nádhernej 🙂

Zdarec, mám model 2024 DE, výfuk stejný hnus, taky půjde dolů. Už mám najeto 10 t. km, parádní svezení i ve dvou. 👍👍👍 Ať ti to jezdí.

Má tohodle VSroma MY2020 taky zhruba s takovým nájezdem a můžu jen potvrdit je to paradni motorka a to brzdění je fakt vymazlený já teda jezdím s kontrolou trakce ale to je věc každého soudruha tak asi tak

Jednoducho vysvetlene, a zobrazene, na pochopenie stačí.

Rád koukám na vaše videa a uvítal bych nějaké povídání třeba o generátoru signálu. Tak se třeba někdy dočkám 😉

Super je AiXun T3A s C245 - clone JBC případně KSGER s T12 hroty- kopie Hako

Místo jednoho kondiku zapojit trimr třeba 50pf mohl bych dostavit frekvenci? Díky Karel

Jak na tom jsou s presnosti?

16:03 Tak za mňa môžeš byť v kľude. Pri pájkovaní integrovaných obvodov si žiadnu tyč neleštím 😂

eeprom( z hlavy typ nevim ale mužu zjistit pokud bude zajem) se pořad používaji v regulatoru vykonu od slovenske firmy NES v některých dieselelektrických lokomotivach např. řady 753 nebo 724 :)

Já tedy nakoupil taky nějaké skříňky jiné než plechové a byl jsem dost naštvanej. Šuplíky jsou špatně vytahovat a kroutí se. Zlaté plechové skříňky, příště si připlatím.

V té bílé keramice je fůra zlata...

Nádhera, návrat o několik dekád. Osobně jsem s Eprom nikdy nedělal ale super. Není dlouho co jsem měl v ruce modul z nějakýho stroje cca 1980-1990 rok výroby a tam byla Epromka v plastovým pouzdru (v plastu zalepená precizní patice a uvnitř DIL Eprom)s posuvným víčkem aby se dala kdyžtak vymazat, super video.

Pekne vysvetlené.... 👌👌👌

Často sa z EPROMKY po nejakom čase strácali údaje. A nepomohlo ani prelepenie okienka. A na druhej strane, pokiaľ sa to okienko poriadne neočistilo, zase bol problém ju komplet premazať. Mali sme zariadenie kde ich bola takmer stovka, takže v podstate bolo stále čo robiť 😀

Kruciš... Jak to ti YTbeři dělají, že maj na stole tolik prázdného místa ..?? 😀

Supr videa mas, jen tak dal..

Sorry ale nešlo by to video příště dělat na řetízkovém kolotoči? Pěkně bolí hlava od toho a věř že jako epileptik trpím. Vím že můžeš říct " tak na to nečum " ale předpokládám, že videa děláš aby si měl sledující a lidem něco ukázal. 😞

Ahoj. Jsem autoelektrikář a docela by se mi hodil malý a levný oscík. Myslím tím nějakou čínu do 1000 kč. Kdyby ti to nevadilo a něco doporučil. Díky

Rigol je Taiwan, nikoliv Čína. Je v tom obrovský rozdíl, nejen dojde-li na osciloskopy. DHO804 je neskutečně roztomilá věc, další výhodou je, že se to dá snadno oddělit od země. Líbí se mi, že se to dá přidělat na VESA držák, takže to nezabírá místo na stole. Android je diskutabilní, osobně bych tam raději viděla Linux, alternativně, když už je tam Android bylo by fajn do něj mít přístup. Mít to jako jediný stroj bych asi nechtěla, ale jako druhé zařízení které se používá v případě, že hrozí riziko, že se šlehne, je to bezvadná věc, zvláště díky té oddělené zemi. 70MHz mi připadá jako docela málo, ale těch 12 bitů je příjemných. Velice záleží co s tím člověk dělá. Čímž se dostávám k věcem, které mi v tom povídání trochu chybí. Začnu šířkou pásma, nevím jestli se toto nějak špatně učí, nebo se to neučí vůbec, nebo v čem je problém (tohle je možná trochu dotaz do pléna), nicméně co znamená šířka pásma 70MHz. Patrně každý mi řekne, že je to pokles o 3dB, tedy na cca poloviční výkon, no a tím to končí. Ona je ve skutečnosti kmitočtová charakteristika toho vstupu daná normou, která se chytá právě onoho poklesu o 3dB (explicitně uvádí pokles o 3dB, nikoliv poloviční výkon, ona se ta čísla docela liší), což si asi každý dokáže přeložit do toho, že když na vstup přivede harmonický signál (čili nějakou tu sinusovku), osciloskop zobrazí amplitudu o ty 3dB menší, ovšem již nedokáží dovodit co z toho reálně plyne. Je to určitá chyba měření, pokud půjdu s kmitočtem směrem dolů, bude se zmenšovat, pokud půjdu s kmitočtem směrem nahoru, bude se zvětšovat. Každý signál se dá rozložit na sumu jakési řady harmonických signálů, která může i nemusí být konečná, no a ona většinou konečná není. Tím se dostávám k podstatě fourierovy transformace, podstatné pro nás je, že kmitočty těch harmonických signálů jsou celočíselnými násobky základního kmitočtu signálu vycházejícího z periodicity vyšetřovaného signálu (nebo z šířky časové oblasti na které signál zkoumáme). Určité významné periodické signály mají tu vlastnost, že v sudných násobcích základního kmitočtu, tedy v sudých harmonických, vrací transformace nulovou amplitudu. Nebudu se tady rozepisovat nad příčinami (nechci, aby čtenáři pukla hlava jak veverce ze smradu), podstatné je, že to dělá obdelník (a trojúhelník) se střídou přesně 50%, jinými slovy, pokud chcete rozlišit obdelník a trojúhelník od harmonického signálu potřebujete vidět alespoň náznak třetí harmonické, pokud pak chcete rozlišit obdelník od trojúhelníku, potřebujete vidět třetí harmonickou poněkud přesněji. No a odtud plyne ten trojnásobek šířky pásma vzhledem ke kmitočtu vyšetřovaného signálu. To se nevzalo ze vzduchu nebo něčích kvalifikovaným odhadem, za tím je matematika. Ta vlastnost se dá pochopitelně použít i obráceně, pokud se spektrákem podívám na nějaký obdelníkový signál, potlačení sudých harmonických mi dokáže říct jak přesně se trefuji do střídy 50%. Protože spektrální analyzátory mají obrovský dynamický rozsah, dokážu toto změřit daleko přesněji než osciloskopem, ale to už se dostávám mimo téma. Dalším důsledkem omezené šířky pásma je zkreslení náběžné hrany signálu (udává se typicky jako časová vzdálenost 20% a 80% Vp-p). Tady to nebudu odvozovat, podstatné je, že kdybychom měli na vstupu signál s nulovou náběžnou hranou, čili by měl bod nespojitosti (což je samo o sobě krásný problém…a výborná příležitost vytočit až k nepříčetnosti nějakého popularizátora vědy), nebo, abychom se dostali do reality, bude mít náběžnou hranu řekněme v desítkách ps (což překvapivě není tak těžké vyrobit, různé drivery laserových optických vysilačů vám poskytnou dobré služby), pak vám ji 70MHz osciloskop zobrazí širokou 5ns (0.35/kmitočet), jinými slovy, na jednom kanálu nemůžete vidět nic pod 5ns. Tady je nutno upozornit, že se bavíme o jediném kanálu, nevztahuje se to kupříkladu na fázový posun mezi dvěma kanály, čili ač nemohu vidět náběžnou hranu kratší 5ns, mohu naprosto perfektně vidět rozdíl 2ns mezi náběžnými hranami na prvním a druhém kanálu, kupříkladu (ten 1GS/s typicky spadne na polovinu u dvou kanálů). Potud dávají smysl osciloskopy s šířkou pásma 500MHz a vzorkováním 25GS/s atd., ono to není jen o nyquistovi, shannonovi a kotělnikovovi, aneb teoremu, co střídá svá jména. Bohužel tady zase padáme do problémů s 1MΩ vstupy, nevím, jestli ten Rigol jde hodit do 50Ω režimu, kde je alespoň nějaká fázová stabilita. Čímž se dostávám k základům zkoumání jakéhokoliv datového signálu - k diagramu oka. Jde o to, že přenosová linka má nějaké fyzikální vlastnosti, no a já potřebuji rozlišit jedničku od nuly. Už jsme si řekli, že šířka přenosového pásma má vliv na náběžnou a sestupnou hranu. Řekli jsme si to v případě osciloskopu, ale ono to platí obecně. Pokud tedy budu zvedat baudrate signálu přenášeného po nějakém mediu dané kmitočtové šířky, budou se mi naklánět náběžné a sestupné hrany. Ty se při určité rychlosti potkají, čímž mi z obdelníku udělají trojúhelník, no a pokud budu koukat řekněme na dva symboly jeden symbol za triggerem (pro jednoduchost „jeden bit za“, ale ony mohou být víceúrovňové signály a tam je pak rozdíl mezi bitem a symbolem, neřešme teď proč se dívám jeden bit za, znalejší vědí že mi jde o jitter), může nastat osm případů - uvidím 000,001,010,011,100,101,111,110. 000 a 111 je nezajímavé, protože tam se úroveň signálu nemění. 100 mi ukáže sestupnou hranu, 110 totéž o symbol dále, 011 mi zase ukáže vzestupnou, 001 také, ale o symbol dále, no a 010 případně 101 obě. Toto všechno se mi nějakým způsobem překreslí přes sebe, čímž v ideálním případě dostanu obdelník, jak se začnou vlivem zmenšující se šířky pásma vzhledem k symbolrate naklánět náběžné a sestupné hrany, začne se z toho stávat nějaký šišoid (který reálně vypadá jako takové očičko, proto se tomu říká diagram oka) až to dospěje k nějakému kosočtverci, no a tady se právě začnou dít zajímavé věci. Totiž jakmile budu dále zvyšovat symbolrate (nebo snižovat šířku pásma, efekt bude stejný), začne se to očičko čím dál tím více přivírat, neboli začne se zmenšovat napěťový rozdíl mezi jedničkou a nulou, až se to očičko zavře úplně, no a v ten moment bude mít 1 stejnou úroveň jako 0, díky čemuž nedokážeme přenášet data, přesněji řečeno nedokážeme je dekodovat. No a teď se dostávám zase zpět k osciloskopu. Z předchozího víme, že nám osciloskop nakloní hranu na 5ns. Pokud se potřebujeme koukat na nějaký datový signál, potřebujeme rozlišit otevřené očičko od zavřeného, takže řekněme že těch 5ns by mělo být zanedbatelných k náběžné (nebo sestupné) hraně vyšetřovaného signálu (abychom namísto přenosové trasy neměřili osciloskop), čili rozlišovací schopnost toho osciloskopu by měla být alespoň o jeden řád výše aby se to dalo zanedbat. Čili z 5ns máme 50ns a pokud uvážím že se mi na vyšetřovaném signálu protne náběžná se sestupnou, což je řekněme nějaký limitní případ, dostávám se k šířce symbolu 100ns, neboli 10Msmb/s, neboli 10Mbit/s pro dvouúrovňovou modulaci. Jinými slovy, dívat se 70MHz osciloskopem už na nějaké hloupé USB1.2 bude lehce za hranicí jeho možností (USB1.2 umělo u rychlých zařízení 12Mbit/s).

Njn, jaký součástky pořídit a jak je inteligentně skladovat... to je věčnej boj. Nejhorší je, když vím, že tu součástku mám.... jen nevím zaboha kde je. ;)