Děkuji za dobré video. Jsem důchodce 68 let a jsem vášnivý elektronik od mládí (Svazarm). Mám také osciloskop Hantek DSO5072P který již slouží delší dobu. Ale místo 2v1 mám generátor FY6900 (60M) a na měření stolní multimetr Owon XDM1041 + Owon BT35T+, napájecí zdroj Corad 30V 5A. Pro moje bastlení ideální sestava a nebylo to zase nijak drahé. Opravuji nejraději starou Hi-Fi audio techniku z 80-90 let minulého století. Proto fandím všem, kteří se o své zkušenosti dělí s ostatními a vaše video je tím nejlepším příkladem. Navíc pro začátečníky docela poučné. Jen tak dál a ať se vám daří.
Díky. Super, že se věnujete popularizaci tohoto skvělého oboru. Video ve mě probudilo i kousek nostalgie, ale opakování je matkou moudrosti, čehož si cením.
I já se musím připojit k pozitivní gratulaci. Jiří, jde skutečně o perfektně odvedenou práci, jak vysvětlit co a jak lze měřit s osciloskopem. Sice jsem s tím také chvilku pracoval na škole, ale nikdy nám profesor neřekl tolik, jako to tady předvádíte Vy osobně. Děkuji a doufám, že se Vám daří i v osobním životě a zdraví. Rád se budu dívat a sledovat Vaše videa. Petr.
No, jak to říct. Hejtr je zde. Na videu mi vadí tři věci. Zoufale tam chybí apel na používání sond 1:10, protože tohle je nejčastější začátečnická chyba. Oni jsou všichni naučení používat nejmenší možný rozsah (což je mimochodem pěkná pitomost i u obyčejného multimetru, kde si člověk může strašlivě snadno naběhnout na crestfactor při TrueRMS, aneb měříme RMS 1% širokého PWM, což je zase ale jiný příběh), takže sonda 1:1 (či to nedej bože vrazit přímo do vstupu) se jeví jako správné řešení, jenomže není, protože se tím brutálně omezí šířka pásma. Je to napsané v každém návodu od sondy, ale lidé návody nečtou. Ta sonda se navíc musí správně kompenzovat, což je první věc, která se musí udělat po vybalení osciloskopu z krabice. Každý uživatel s tím bude konfrontovaný (také je to v každém návodu, který ale nikdo nečte), takže to v tom videu prostě chybí. Třetí věc je zmatenost výkladu kolem triggeru a časovky. Vždyť to už je málem na levelu nějak s tím kruťte dokud to neukáže to, co chcete vidět, hlavně se nestarejte o to, co děláte. A to je víc než snesu. Trochu podrobněji: 1. Sondy a vstupy osciloskopu. Tohle se rozpadá na dvě oblasti, kde v jedné má osciloskop nízkoimpedanční vstup (typicky 50Ω), což je typická součást strojů na které začátečník nedosáhne (minimálně znalostmi), takže tohle přeskočím, no a potom jsou přístroje s vstupní impedancí 1MΩ + nějaká kapacita v řádu nízkých desítek pF. Každopádně ten vstup není určený pro přímé použití, ono to samozřejmě do nějakých desítek kHz jde, ale 1MΩ není nějak moc a ta kapacita je tam nepříjemná na vyšších kmitočtech. Proto se v základu používá sonda 1:10. Tím vzroste vstupní impedance na 10MΩ, což mimochodem odpovídá levným multimetrům, současně se tím i potlačí vliv parazitní kapacity, ale abych to vysvětlila, potřebovalo by to prostor rozsahem odpovídající menší knize. Celé se to dá shrnout do prohlášení „pokud potřebuji širokopásmové bezodrazové impedanční přizpůsobení, je attenuátor snadným způsobem“. Ona konstrukčně je pasivní sonda docela složitá věc, už ten koaxiální kabel má střední vodič odporový (na délce toho kabelu by měl mít kolem 200Ω), navíc je uvnitř v lehké spirále, tím se zase rozbíjí odrazy, aby si nějaký pulz nehrál po tom kabelu ping-pong, pro začátečníka z toho plyne, že ten kabel nemá muchlat, násilně ohýbat na malých poloměrech a dělat podobné věci, dále, že aby reálně měl deklarovaný kmitočtový rozsah toho osciloskopu, musí použít sondu 1:10. Sondu 1:10 by měl používat vždy, nemá-li pádný důvod použít jinou. Sondy 1:1 fungují do jednotek až nízkých desítek MHz, navíc mají nízkou vstupní impedanci, čili se hodí na snímání signálu z nějakého bočníku, nebo podobných věcí, které mají nízkou impedanci, ale současně jsou na nich slabé a pomalé signály. Sondy 1:100 zase mají velký útlum, čili se hodí na snímání velkých napětí. Pak jsou ještě aktivní sondy, kde výše popsané neplatí, tam 1:1 není problém, zase se zjevují jiné potíže, jako že to chce napájení, všechno, co po napájení příjde, se přičte k signálu, navíc každý zesilovač má nějaké harmonické zkreslení, atd. Začátečník by tedy měl používat sondu 1:10 a zbytečně nad tím nepřemýšlet. 2. Trigger. Tohle je asi nejzmatenější část videa, přičemž je to paradoxně velice jednoduchá věc (s komplexními důsledky). Moderní analogový osciloskop (ony totiž existují analogové osciloskopy, které trigger nemají) funguje tak, že paprsek je po stínítku ve vertikálním směru vychylovaný měřeným signálem, v horizontálním směru nějakým generátorem rampy, prostě ten paprsek vyběhne na levém kraji a běží konstantní rychlostí k pravému. Až tam doběhne, tak se zatemní a nějak se vrátí na začátek. Důležitý je okamžik, kdy vyběhne, no a ten je právě daný triggerem. Ten se může chytat na různé věci, ale mezi typické způsoby patří start náběžnou hranou, čili odstartuje se v momentě, kdy signál překoná nastavenou trigger level, či sestupnou hranou, tj. startuje se když signál spadne pod trigger level. Tohoto se chytají další dvě věci. Jde nastavit zpoždění startu (delay), kdy se prostě po triggeru čeká nějakou konstantní dobu než paprsek vyběhne. Další věcí je Holdoff, což je čas, který musí uplynout po doběhnutí paprsku před dalším triggerem. Jinými slovy jakmile se aktivuje trigger, zablokuje se možnost dalšího triggeru, proběhne delay, proběhne paprsek přes stínítko, uplyne holdoff, trigger se odblokuje a čeká se na jeho aktivaci. Pokud není na vstupu žádný signál který by aktivoval trigger, pak je na obrazovce tma. To je takzvaný režim NORMAL. Pak existuje režim AUTO. V tomto režimu má trigger timeout. Odblokuje se trigger a čeká se až nastane. Pokud nastane, proběhne děj úplně stejně jako v režimu NORMAL. Pokud nenastane, uběhne po určité době timeout a osciloskop odstartuje celou tu sekvenci úplně stejně jako kdyby trigger nastal. Tohle je důvod, proč vidíte vodorovnou stopu i v případě, že na vstupu nemáte žádný signál. Účelem tohoto režimu je, aby osciloskop něco zobrazoval a vy jste věděli kam nastavit trigger level. Tohle je patrně nejpoužívanější režim. No a pak je ještě režim SINGLE, kdy trigger proběhne jen jednou a už se znovu neodblokuje. Digitální osciloskop má trigger úplně stejný, jen do toho přináší takzvaný pretrigger. Osciloskop trvale vzorkuje a píše do paměti. Jakmile nastane trigger, označí vzorek na kterém ten trigger nastal, no a to, co se zobrazuje na obrazovce se potom pozicuje na tuto paměť tak, že triggerem označený vzorek se v horizontální ose umístí na místo označené trigger event trojúhelníčkem (dá se s tím hýbat po obrazovce, případně i za obrazovku). Tohle vám dává možnost podívat se PŘED událost, která trigger vyvolala. Tohle u analogového osciloskopu nešlo (přesněji řečeno šlo, minimálně u analogových vzorkujících osciloskopů to občas šlo, ale to nemíním pouštět na začátečníky). Co si ale dovolím, je historická vsuvka. Existovaly osciloskopy bez triggeru, kde byla rychlost časové základny volně laditelná, čili „zastavení“ obrazu se dosáhlo tím, že se časovka naladila na kmitočet soudělný s periodou signálu. Zní to sice šíleně, ale v praxi je to docela použitelné a v mnoha ohledech i snadnější na používání. 3. Šum a bandwidth limit. Obecně platí, že čím větší šířka pásma, tím víc šumu, takže člověk by měl používat pouze takovou šířku, kterou potřebuje. Většinou je možnost stáhnout šířku pásma na 20MHz, 250MHz, 500MHz a 1GHz. Ono je to vždycky v krocích, protože přepínáte nějaké prvky v zesilovači od vertikálu a je to prostě dané tím, jak je ten zesilovač navržený. Většinou výrobce implementuje 20MHz, protože to je jednak v podstatě norma, druhák je to strop nejlepších pasivních sond 1:1. 250MHz je limit levných pasivních sond 1:10 a 500MHz je limit pasivní sondy 1:10 (ano, viděla jsem i 1GHz, ale nechtělo se mi úplně věřit tomu, co vidím). Velice často bývá ještě 70MHz a 150MHz, protože jsou to kroky poměrně populárního zesilovače od AD, no a když už to v tom stroji je, tak proč to v softwaru neumožnit, ale typicky je to dané hardwarem, takže ty hodnoty nejsou nějaké dogma. Pochopitelně u 100MHz osciloskopu těžko budete mít 250MHz bandwidth limit, to tak nějak nedává smysl. Mimochodem, není pravda, že analogový osciloskop má menší šum, on ho má většinou daleko větší, ze vstupního signálu musíte vyrobit něco ve stovkách V pro vychylovací destičky, čili zesílení jako kráva, nicméně on ho nezobrazuje. Stínítko analogového osciloskopu má dosvit, čili on ten osciloskop vlastně dělá averaging. U většiny dso si ho můžete nechat udělat výpočtem, no a v ten moment dostanete daleko čistější průběh než na analogu. 4. XY režim. Toto je velká bolest digitálních osciloskopů obecně, obzvlášť pokud dojde na rychlé signály. Ono to má dva režimy, v jednom to dokolečka vzorkuje a výstup to sype na obrazovku. To je takzvaný non-triggered režim, no a rozbije se to v momentě, kdy perioda jednoho ze signálů přesáhne velikost vzorkovací paměti. Nicméně je to nejblíže tomu, jak funguje XY režim na analogovém osciloskopu, čili jeden kanál do horizontálního vychylování, druhý do vertikálního. Některé DSO umí ještě triggered XY režim (některé ho také umí výhradně), kdy to do XY složí to, co vidíte na obrazovce, čili v podstatě jen nějaké časové úseky navzorkované po triggeru. Osobně mi tento režim připadá lepší, protože máte pod kontrolou časovku, tím pádem i vzorkovací kmitočet a z toho plynoucí aliasing. Na druhou stranu, může se stát, že se zobrazí jen část signálu, čili ten obrazec nebude kompletní. To ale může být u komplexních signálů i určitá výhoda.
No vidíš že to jde i konstruktivně, díky za doplňující informace pro lehce pokročilejší uživatele oscíku. Ke standardním osciloskopům se už neplánuju vracet, i když je pravda, že mi například byly dost horlivě nabízeny Tektronixy zástupcem jejich značky. Natočím ještě video o mustoolech a proč je to spíš multimetr co škobrtnul o osciloskop, a video o tamagočích. Tím s osciloskopama (na delší dobu) skončím, protože si před sebou hrnu zase dost nářadí. BTW pokud chceš, natoč něco na téma koncové terminace nebo praktický případy použití oscíku. Něco fyzicky předvýzt je víc než valit desítky řádků pod video. Což je taky důvod proč defakto skoro nic nepublikuju textově (i když bych měl)
Paráda, díky moc za příspěvek pro všeobecné vzdělání v elektronice. Kdo si to nezkusil, neodhadne, kolik je za každým výukovým videem práce. Hodně sil do dalších, už se na ně těším a budu schovávat odkazy pro studenty.
Děkuji za video, mam nakoupené nějaké osciloskopy z ali, konkretně takovou tu skládačku, pak JYEtech 150, a teď takovej ten ruční s vlastním akumulátorem 5012H, který má nějaké funkce navíc a i automatické rozpoznání, na ruční hračku pro mne fajn... Doma si od mala co jsem chodil po skládkách a sbíral elektroniku a pokus/omyl zkoušel opravovat... 70% se mi toho povedlo, že to byla nějaká pitomost...kapesní rádia co měla vypínač na tlačítkách hlasitosti ho měla zoxidovaný, nebo vyjiskřený, zakladní desky počítačů a modernější elektroniky většinou kondenzátory a podobně (ve třinácti jsem zkupoval aukro, a dost mi to vydělávalo 😀... Takové pitomosti, co jsem dokázal obměřit, ale jelikož uplně nejsem elektrotechnik a elektrikář... Tak umím hledat spíše závadu, ale příčina mi do hlavy nejde... Jelikož jsem univerzál... umím zedničinu, elektrikařinu a tak... Ale můj problém je, že narazím v nějakém bodě, kde se zastavím a zjistím, že bych se musel dále učit a ....pak vzhledem k časové náročnosti zamrznu.. Tak můj největší koníček je samouk na upravy motorů a podobně... mam sbírku 18 mopedů babetta a podobně, ale... abych se dál "rozvinul" v elektrikařině, potřeboval bych nějaké video kde bys ukázal nějaký příklad měření signálů... Nedávno jsem zkoušel měřit co leze z cívek u skůtra,co jsem repasoval.. Na skůtru je za cívkama mezikus na konektoru v serii dioda BY550-100 v okruhu.. Na Yuki píšou, že dioda má zlepšit dobíjení? Zkoušel jsem tím osciloskopem co to dělá s diodou a bez ní.... Jde o to, že s ní jsou světla slabší, ale ovlivnuje to regulátor dobíjení, u kterého mi přijde, že tlačí vše do baterie, a po nabití teprve světla svítí naplno. Regulátor mam nový ted a to samé. Dost mě rozhodilo, když jsem na pár vteřin odpojil akumulátor a multimetr mi psal, že do něj leze střídavina.. Zní to blbě, ale takové příklady...jak poznat AC,DC a příklad měření hodnot osciloskopem... na odpich... to jsou věci, které když pod časovým tlakem nevykoumu sám, tak to vzdám....ale když se odpíchnu ,tak se mi pak v hlavě svitne 😀 jestli chápeš... Za překliky se omlouvám, můj koníček mne stál i pár pstů 😀 tak v nich nemam cit
wauuuu, zrovna toto jsem delal posledne ve skole na praxi a hodne jsem o tomto premyslel, ze bych si koupil, tak hura na to a jdu koukat!!! dekuji Jirko!!!
Tohle video je skvělé! Díky moc za takový obsah. Už nějaký ten pátek mám doma osciloskop od Hanteku z číny, už jsem s ním taky něco udělal, ale jak jsem na škole začínal na analogových mašinkách a pak postupem času začínaly digitály, tak jsem netušil co všechno to umí a teď koukám, že to je fakt pecka. 👍Navíc dokážete skvěle podat a vysvětlit problematiku. Za mě je tohle video brutálně užitečné a děkuji za něj. Zajímalo by mě v jakém formátu, dostat svůj průběh do toho generátoru, jestli to má nějaký svůj SW, případně kde ten SW sehnat a tak. Díky moc za taková videa a už teď se těším na další. 👏
K hanteku bylo pribalene minicd se softwarem. Bylo to poprvé za asi dva roky co jsem pouzil CD mechaniku. Arbitrarni průběh tam jde dát přes flashku jako soubor, nebo nahrát přímo z pc přes USB, ale tu USB komunikaci jsem nějak ještě nerozchodil
Výborné video! Děkuji... Hned jsem si funkce zkoušel na RIGOL DS1054. Kdyby tak byla i nějaká praktická videa s měřením, nebo užití funkčního generátoru také v praxi...alespoň základy.
v praxi mám video o těch osciloskopických zobrazovátkách, tam jsem například měřil na měniči 12->230. Ale to bylo jen s těma malýma osciloskopama, s velkým jsem to nedemonstroval.
Na tamagotchi se těším - rád bych si nějaké laciné zobrazovátko pořídil ale nevím, jestli to za něco stojí. Kvalitní osciloskop by byl jistě fajn, ale v zásadě by se na něj půl roku prášilo mezi využitím :-)
Vrela vdaka Jirko za tve poucne video. Uz davno som snoril po kvlaitnemu videu ohladom oscikov. Samo diky aj Palimu tobje :P a Marekovi. Marek. volaj kedykolvek po 18.00 braacho
Děkuji za video, rozhodují se mezi Rigolem DS1054Z a Siglentem SDS 1104X-E (snad jsem se nespletl v typu). Papírově vychází přibližně shodně. Srovnání značek Rigol vrs. Siglent.. Na "hraní x učení x hobby". Moc díky za radu!
Ze souboje mezi Rigolem a Siglentem bych šel do Rigolu, on je sice takový svůj a zvláštní, ale opravuje firmwarové chyby, což siglent moc nedělá. Siglent je zase víc standardní.
Jupí, na videa se velice těším. Nostalgická zlatá Tesla BM566a. Pořád ji mám a nedám na ní dopustit (mé poprvé). 🥰 Dokonce jsem před rokem zprovoznil vypálený B kanál (někdo si v práci asi blbě brnknul a já B kanál nepotřeboval). 😉 Sice je to velká a těžká kráva, která zabere šířku půl stolu a hloubkou by prošla do vedlejší místnosti, ale pohoda. 😀
Krásne video. Škoda že mi osciloskop takto nevysvetlili v škole, kde sme mali 2h v labakoch a ukážku obrazov XY na praxi. Takže reálne pouzivanie až v práci, na výkonovej elektronike so skopmi kde neriešim galvanicke spojenie čohokoľvek :) Na doma USB Hantek, kde mi príde využitie lepšie ako stolného, viem to galvanicky oddeliť a nastavovacky kurzorov a meraní sú jednoduchšie a záznam hneď exportovatelny. A hlavne nezavadzia ;) Monitor na stene a komp mimo.
diky za paradni videjko ... i pro me jako davneho absolventa elektroprumky hezke osvezeni :) s tema staryma ve skole to byl desnej opruz a my to koukali jak jelita a premysleli jak neco odecist podle mrizky, jeste popsany trendy azbukou. Hmm aspon nejaky MDS8207 si musim poridit na domaci bastleni
Díky, srozumitelné i pro analfabeta jako jsem já 😀 Zrovna jsem zachránil od šrotace krásnýho lampovýho Křižíka, tak ho vyčistim a zkusim něco změřit až se dopátrám po nějaký vhodný sondě, jestli teda naběhne ...
Super! Děkuji moc. Tohle video je tak neuvěřitelně praktické, zejména pro ty, co mají DSO2XXX. Můžeš udělat někdy video o zkušenostech s DSO2XXX? Jak jsi s ním spokojen, jak splňuje Tvoje požadavky a jaký by jsi si pořídil osciloskop dnes, pokud bys měnil?
Je pomalý, při větší nastavené paměti se zpomalí ještě víc, někdy pak i zamrzne při ukládání, a jinou než FAT32 flashku nejenže nevezme, ale zacykli si upozornění na USB zařízení. Krom těchto chyb je to super stroj, zejména zvládá dost obstojny frekvence a jeho AFG je neskutečně přesný, ale to bude asi štěstí na kus.
@@jiribekr Toje pravda. Kdyz jde vyvoj dopredu musi i stari pochopit ucit se od mladsich. Ja s tim problem nemam. A vitam kazdou novou informaci. Zastavam nazor ze clovek ktery se prestane chtit uci teprve starne 😀
Zdravim ,je mozne nekde stahnout vysvětlení signálu, co jak ma vypadat,a co pripadne je špatně, snad si rozumime🫣jsem zacatecnik,a dost by to pomohlo ,diky a pekny vecer
Jako neříkám, že nás naučili využívat osciloskop na 100%. Ale na SPŠEOL nebo lidově na Božce v Olomouci nas naučili osciloskop používat na analogové i digitální signály i jak vypadá průběh obvodu s civkou, jak s kondenzátor, měření hodnot na tranzistorovém zesilovači a už nevím co všechno ještě. Už jsem 8 let ze školy
Děkuji za video. Straší mě to galvanické spojení se GND sítě. Protože měřím věci napájené z USB PC a to je také spojené se sítí. Některé osciloskopy jsou napájené baterkou. To by problém vyřešilo, ale musela by se pořád nabíjet. Tak ho napájet přes stabilizovaný zdroj? Nebo nezapojit GND do sítě (oddělovací transformátor nemám)? Nebo spojit obal BNC s obalem USB a měřit jen sondou? Mohl by mi někdo prosím poradit. Děkuji
Zdravím, toto video je krásne spracované, hlavne náučné. Pokukoval som po Hanteku, avsak aktuálne sa mi naskytuje možnosť zaobstarat si Rigol dho812 za 400e a dho802 za 350e, rozdiel v bandwith 100vs 70mhz, mam si radsej priplatiť? Zaujala ma moznost napajat z baterie, co zjavne pridá na bezpečnosti merania. Existuje nieco lepsie v tejto cenovej kategórii? Ďakujem.
Člověk většinou takový bandwidth při opravách nevyužije, ale záleží co s ním chcete měřit samozřejmě. Pro přesný osciloskopování by měla bejt maximální harmonická frekvence měřeného signálu cca 1/3 bandwidthu. U obdélníku a jiných nesinusových průběhů to bude cca 1/10. Kromě Hanteku a Rigolu jsou cenově dostupný ještě Owon a Siglent.
Moc se mi to líbilo. Jsem laik v elektronice a když dělám elektroniku, tak digitální. A prohlížet bych chtěl datový signál a jeho zkreslení. Tedy ne logický analyzátor. Ve videu jsem slyšel „to nestíhá“ „přetaktovat“. Nebylo by řešením osciloskop k počítači? Počítač má proti osciloskopu slušný výkon procesoru a velkou, až neomezenou, paměť. Počítač je součástí mého pracovního stolu. A je takových elektroniků víc, kteří mají počítač na stole (včetně Vás). Ale nevím vůbec zda to dává smysl. Tyto osciloskopy jsou levnější. Nevím, jak pracují. Moje představa je rychlý AD převodník(y), který data odešle do PC, kde se zpracují, uloží a zobrazí. I na cesty je notebook s osciloskopem k PC pohodlnější. Navíc si odvážím i uložená data měření k pozdější analýze nebo dokumentaci. Nebude nějaký test osciloskopů k počítači?
Říkal jsem to ve videu s osciloskopickými zobrazovadly. Stolním PC osciloskopům se já osobně vyhýbám jako čert kříži. Klikání myší je absurdně špatné ovládání v porovnání s kolečky, ale co je nejhorší, kdo mi zaručí, že software bude fungovat i po updatu windows na novou verzi? Kdo mi zaručí, že za pět let budu moct svůj osciloskop ještě stále používat? Software k hanteku jsem taky nakonec nerozjel (věnoval jsem tomu asi půl hodiny teda, ale stejně...). A co teprv dependabilita, například datalogging software k UNI-T vyžaduje nainstalovaný MS excel, jinak při ukládání hodnot dataloggingu spadne a nic neuloží. Některé osciloskopy využívají ovladače a program keysight connection expert, ale kdo mi zaručí, že až keysight vydá update, že ten SW k osciku s tím bude pořád fungovat? Prostě, PC osciloskop je šíleně křehká věc, o kterou můžu ze dne na den přijít, a navíc se špatně ovládá. Nevím jak někteří jiní, ale mně tohle rozhodně odrazuje.
@@jiribekr Děkuji. Je to pravda a sám mám problémy po aktualizaci Windows. Jsem programátor. Máte pravdu, že je PC osciloskop neperspektivní. Děkuji za argumenty, které sedí. Do budoucna se přestanou podporovat stará zařízení. Když je osciloskop jednou hotový i se zobrazením, je na věky. Dík, nedošlo mi to a vypadal lákavě.
@jiribekr Zdravím, jak se chová a měří osciloskop při nejnovějším firmwaru? Přemýšlím, jestli hantek dso2d15 nebo owon sds1104 a nerad bych udělal chybu 😅.
Dobrý deň, rád sledujem takéto videa. Moc sa na tom dá naučiť. Chcem sa opýtať, či platí všeobecne, že pri potrebe použiť osciloskop je správne zapojiť na sieť oddelovacie trafo naň autotransformátor a teraz merané zariadenie. Potom sa osciloskop zapojí samostatne priamo na sieť ? Ďakujem za radu.
oddělovací trafo se dá před osciloskop když s ním potřebuju měřit něco galvanický spojeného se sítí. Pokud na tom chci i pod napětím pracovat, je lepší spíš tu věc dát na trafko. Autotransformátor pouze variabilně snižuje napětí, avšak neodděluje galvanicky primár a sekundár, jako kterékoliv klasické trafo. Proto se před autotrafa dávají často oddělovací trafa. Oddělovací trafo je úplně stejné jako kterékoliv běžné, akorát má vinutí 1:1
Mám Mustool Mds8207, tak pokud je to jeden z nich, který budeš testovat, bude to osobně pro mně pecka.. Je to sice jen taková hračka, ale mám pocit že základní věci docela pro představu zobrazí.. Tam by mě zajímalo při jakém max napětí to zvládne na základních hrotech měřit, nějak se mi nezdá Těch 700v a ještě 40Mhz je taky podle mě blbost.. Díky za video👍
Ano, pokud bychom nakreslili škálu: 1 - tamagoči - malá zobrazovátka průběhu (třeba DSO138) 2 - multimetr co škobrtnul o oscik - jen na zobrazování průběhů (Mustool MT8206) 3 - multimetr co docela umí skopovat - Mustool MT8207, MDS8208 4 - přenosný osciloskop co se podobá multimetru - třeba hantek z videa 5 - přenosný osciloskop (owony, chauviny atd) 6 - tabletoidový oscík - třeba fnirsi 1013D 7 - bateriový osciloskop - tektronix má třeba stolní osciky s bateriovým napájením 8 - klasický stolní osciloskop 9 - MSO - stolní osciloskop a logický analyzátor v jednom 10 - PC osciloskop 11 - Osciloskop co umí sledovat ethernet apod
Ahoj, zeptám se ohledně koupě mého prvního, mobilního. Pro použití k měření členů na motorce popřípadě v autech. Který vybrat? Koukal jsem na MTPro CZ. V hodnotě 20 tis Kč. Rad bych jednoduché ovládání s nějakým Auto range?? Přemýšlím jakožto úplný amatér , fakt stim nemam zkušenosti doposavat. Mas nějaký tipy? Díky.
Auta a motorky jsou na tohle dost specifický, takže tady bohužel nemůžu poradit. Chtělo by to setkat se s pár prodavačema nebo obchoďákama co to prodávají a udělat si z jejich informací obrázek
Čest práci, Taky uvažuju o pořízení osciloskopu s podobnými parametry, jako tento. Ale pokud možno jinou značku, ne Hantek. Jaký máš názor na ostatní čínské výrobce? Je třeba UNI-T nebo Rigol kvalitativně lepší? Díky
Chtěl bych se zeptat ohledně upozornění nikdy neměřit stolním osciloskopem cokoli zapojené do sítě 230V. Znamená to, že ani spínaný lab. zdroj z Číny se nedá napřímo změřit bez rizika a nebo s ním napájet měřenou desku? Jinak díky za skvělá videa.
Osciloskop má společnou zem (pro signálové vstupy i výstupy) spojenou s PE kolíkem v zásuvce. Nikdy tedy nesmím měřit nic co je galvanicky spojené se sítí, protože tím vytvořím svod z měřeného potenciálu na PE kolík. V lepším případě to vybaví chránič, v horším shoří kabely k sondě nebo cestičky na desce osciloskopu. pro tyhle účely je nejlepší použít oddělující trafo, ideálně na DUT - zařízení, které testujeme. V praxi se za oddělovací trafo dávají i osciloskopy. Případně dražší řešení je diferenciální sonda, nebo použití obou kanálů osciloskopu a jejich odečtení. Ale to může být matoucí.
Díky moc za odpověď. Takže by mělo stačit trafo 230/230V. Tahle problematika by mě zajímala hlouběji, protože je docela podstatná. Doteď jsem bastlil s bateriovým osciloskopem kde tyto problémy odpadají, ale teď jsem pořídil stolní mašinku, tak bych nerad udělal nějakou blbost. Ještě jednou děkuji ...
Vynikající video. Do nedávných dní jsem používal analogový osciloskop Hameg 205-3 20MHz a jelikož již trpěl neduhy vzhledem ke svému stáří, tak jsem nedávno zakoupil Hantek DSO2D15 který mně svými funkcemi plně vyhovuje. Jen má jednu vadu na kráse, po uvedení do provozu ruší FM radio, nejvíce na kmitočtu okolo 97Mhz. Částečně (50%) pomohlo oddálení antény od osciloskopu ale pořád ruší. Mněl jste takový problém a jestli ano jak jste jej řešil?
Tak zde bych doporučil před osciloskop vřadit síťový filtr, a snad i nějak se pokusit ho odstínit zevnitř hliníkovou folií, která se přilepí na plastové šasi a přivede na PE potenciál. Nic víc mě nenapadá. Jo a zkontrolujte dostupnost update FW, Hantek občas něco vydá.
Výstupy ze zdroje? Není možné, že se to rušení dostalo z koaxu? Jinak přemýšlím kde by se tam vzalo +-97MHz, a na nic jsem nepřišel. Spínaný zdroj poběží v desítkách až stovkách kHz. Vzorkovací signál má 500MHz + protifáze. Jedině takt MCU, případně nějaké ze sběrnic. Ale ten by se neměl nikam daleko dostat. Snad poslední možnost je funkční generátor. Ten je do 25MHz, takže by teoreticky mohl pracovat na +-97MSa/s, které se pak vyfiltrují, jako u všech AFG. Ale je to tonoucí co se chytá stébla. Poslední možnost mě napadá odstinit displej.
Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat, jestli je potřeba oddelovaciho trafa na pripojeni generatoru k osciloskopu🤔🙏děkuji za případné vyjadreni,nemůžu o tomhle moc najít 😪😪trošku mám v tom zmatek
Maj společnou zem na PE kolíku. Standardně, na používání jen tak to potřeba není. Pokud by člověk měřil cokoliv, co je galvanicky spojené se sítí (není před tím běžný transformátor s oddělením nebo běžný spínaný měnič), jako třeba nějaká noční lampička s RC obvodem, nebo něco na primaru zdroje, pak je oddělení potřeba.
Dobrý den, skvělé video. Bylo by možné někde třeba na nějakém videu podrobně vysvětlit jak je s těmi potenciály? A proč se nesmí měřit věci připojené do sítě? Kdy je to v pořádku a kdy ne, co se stane když to porušim, zničim osciloskop? Ty nejdůležitější věci jsou jsou vždy ve světě řečeny jednou větou ze které to nepochopím:-) Pak malá poznámka k natáčení, nebylo by lepší vypnou funkci nastavení automatického jasu? Změny jasu při pohybech ruky tomu moc neprospívají (jen pozn. nic nevím o točení videí, ale kdysi sem prodělal předmět o videotechnice kde první pokyn pro práci s poloprofi kamerou byl vypněte si automatický jas) Ale jinak díky za skvělá videa, škoda že tohle nebylo v době mé školní docházky, člověk by byl jinde, z dnešního pohledu se tenkrát ve škole nedozvěděl nic.
Tak ono je to vskutku jednoduché. Jak jsem ve videu řekl, země ("mínusy") konektorů BNC jsou všechny spojeny s PE Kolikem zásuvky. Takže se nesmí, nebo se musí opatrně měřit věci galvanicky spojené se sítí (/ se zemí). V lepším případě se trochu zajiskří a zachrání to třeba chránič, v horším se něco odpálí, ať už v osciku, nebo měřené věci
Ahoj Jiří, v praci máme problém FOV elektrárnám že když se přepínají dokážou zahltit ovládací elektroniku přechodovou frekvenci že střídače nemáš typ na zařízení které by mohlo provést diagnostiku sítě jak na napětí tak na frekvenci?
Hele přepínací FVE a technologie citlivá na síť, to z principu nejde k sobě, bohužel Jinak ano, jsou na to analyzátory sítě, a existují firmy, které pověsí měřák do rozvaděče (my na to máme aktuálně analyzátory Chauvin Arnoux a KMB), a po nasbírání dat se z nich vypracuje zpráva, která dá obrázek o kvalitě sítě. Jakým strojům to vadí ?
@@jiribekr Vdaka. Tam bude taka strmost, ale napatie max. 450 V,. tak kde taku sondu hladat ? Oscilloscope Probe, High-Voltage Passive Probe, 75 MHz, 20 kV, 1000:1 je dost drahe.
Pokud je peak do 450V, tak jakákoliv 600V sonda, a hlavně aby měla útlum takový, aby těch 450V oscik nezabilo. Kuorikladu mám doma sondu 100x co je do 100MHz a 2kV. Pro vaše sakra specifický použití to bude 100x nebo 1000x (podle osciku), ideálně 2GHz a víc a 600V aspoň, v praxi bude do kV. Ale tyhle věci jdou úplně mimo mě, nedělám s tak velkýma napětíma a šíleně krátkýma pulzama (odpovídající jednotkám GHz) Každopádně ohledně frekvence je potřeba vždy všechno 1,5 násobně naddimenzovat. Ona taková 100MHz věc (sonda nebo oscik) ti na 100MHz už udělá ošklivý útlum signálu na asi 2/3 amplitudy. A pak meris napětí blbě. Na 100MHz je tedy nejlepší mit 150MHz věci. Prostě 1,5x naddimenzovat (aspoň)
Tak on je to základní generátor, však taky dosahuje jen malých úrovní a malých frekvencí Windows smartscreen zakáže každou druhou instalačku, zrušit smartscreen je většinou první věc co dělám po instalaci windows.
Docela jsi mě navnadil na Hanteka. Dělají se 4 varianty, do 100 a do 150mHz, nevím proč, když oba mají sapplerate 1Ghz. A s nebo bez možnosti editace generátoru. Vidíš nějaké praktické využití programovat si generátor? Nebo spatřuješ i jiné rozdíly ve 4 variantách?
Hanteky DSO2Cxx mají sice stejnou desku jako DSO2Dxx, ale nemají osazené součástky pro funkční generátor, a firmware s ním taky nepočítá. Osobně bych vám doporučil DSO2D10 / 2D15 v závislosti na tom, na jaké frekvence chcete koukat. Bandwidth by měl být aspoň 1,5 násobek max frekvence, na jakou se chci koukat.
Externí trigger signál. Využití se strašně liší podle konkrétního použití. Ale řekněme že třeba mám nějaký generator pulzu, které spouští nějaký obvod. A chci sledovat jak se ten obvod zachová po tom pulzu. Tak pulz dam na ext trig, a mám pořád dva volné kanály abych mohl sondovat co hrdlo ráčí
0.001s, ne 0.01s. Alespoň tak jsem to slyšel. Poprvé bylo VPP zmíněno tročku z čistého nebe. Síťové napětí 230V osciloskopem měřit lze, ale právě se správnou sondou. Zmínil bych měření traf a zesilovačů ve spojitosti s GND (nutnost správné sondy, izolovaného vstupu osciloskopu nebo oddělovacího transformátoru). Jinak vcelku slušné. Taková videa považuji za mix hrdinství a bláznovství. Naskáče na to dost hejtrů, a obvykle to nikdo nechce sledovat-učit se. Ten edukativní směr, to by mohla bejt pomalá sebevražda. Opatrně. 🤣👍
Moc zdravím. Loni jsem oslavil 80. narozeniny a co bych v mládí za to dal, kdyby taková instruktážní videa existovala. Jenom poznámku k využívání módu XY. Já osobně ho léta používám k měření VA charakteristik tranzistorů přípravkem, který jsem si kdysi ubastlil. Mód XY je velice užitečný. Nezavrhoval bych ho poznámkou, že se nepoužívá.
Zdravím. Když jsem byl asi 10 let zpět na střední, taky žádná taková videa neexistovala. Tak se snažím zlepšit situaci vlastními silami. Změna přichází s akcí. A pokud má někdo reálnou možnost něco změnit, pak by to měl učinit. Co se týče XY, tak ano, dá se s tím vykreslit VA charakteristiky. Akorát dneska se na to používají automatizované měřící sestavy, a tak se dneska výrobci osciloskopů až tak moc nesnaží o vzornou implementaci XY režimů. Ve výsledku digitálním osciloskopům XY režimy ani až tak moc nejdou, ta funkce v nich bývá spíš jen do počtu.
Přemýšlím o tom, jak by se dala analyzovat strmost u periodických signálů generovaných matematickým kyvadlem. Protože matematika je sice dobrý sluha, ale zlý pán.
Zkritizovat kvalitu výuky na školách a pak předvést prezentaci tématu zmatenější, amatérštější, nepřesněsnější a víc "páté přes deváté", než by proběhla na těch školách, je teda docela odvážné. ;) Asi dobrý záměr, ale tohle je jedno z tvých nejslabších videí, o což víc mě mrzí to zmíněné výše. Například zmínit časovou základnu (asi jeden ze dvou nejdůležitějších pojmů) až někde v půlce povídání o osciloskopech, až po blbinkách omezení šířky pásma je dost úlet. A video se nese v podobně chaotickém duchu celé.
Video šlo postupně. Postupně jsem procházel jednu oblast za druhou, přičemž jsem omezoval přeskakování na minimum. Je nesmysl, abych se k něčemu vracel 4x, protože v osciloskopu všechno souvisí se vším, a tak bych každou minutu byl tématem úplně jinde. Osciloskop je na to šíleně komplexní. Konzultoval jsem to s dalšími experty, a závěr jedné konzultace zní: Kdybych šel od základních věcí po složitější (a ne po oblastech), video by nebylo na 40 minut, ale na 4 dny. Na jeden zátah je strašně těžké ukázat tak nějak všechno, co začátečník využije, a proto abych se k tomu nemusel v dalších 5 videích vracet a doplňovat, tak to bude kontraproduktivní. Než vyjde další video, tak polovina lidí zapomene to první.
Myslím si, že video je dobře a logicky udělané. Kdo nikdy neviděl osciloskop základy pochopí a získá základní představu o tom, co a k čemu (v základu) to je dobré a proč by si měl začít studovat pokročilé informace. Asi 99% bastlířů samouků (ve školách se s tím běžně učí) stejně bude používat pouze základy a víc nic. Jak je to s tou holí a psem? Něco na způsob "když se kácí pes, tak lítají řízky". 🤣
jasně trumpeto ... nad tebou je 10 a více kladných komentů a ty abys držel hubu a šel o kanál vedle, tak si musíš rypnout :-) Co si udělal ty pro komunitu užitečného ?
Zkusit to alespoň nějak uchopit je vždy prospěšnější než publikovat to co je výše uvedeno Sirem Vlkem z česka, já bych ten titul tímto projevem neurážel.
No slovní spojení - osciloskop ro začátečníky mě připadá obdobný jak amatérsky operovat (leda tak tchýni) slepé střevo. Vysvětli mě, kdo normální, si asi tak tak může vzpomenout, že by rá poprvé použil osciloskop? No prostě BLBOST, nezlob se.
Ono je zakázané, aby bastlíř měl doma osciloskop? Já jsem taky bastlíř, resp. pracovně osciloskop nevyužiju, ale doma ho používám každou chvíli. Tohle není raketové věda, tohle je důležitý a v mnoha ohledech nenahraditelný přístroj, a to pro lidi od horlivějších bastlířů výše. S operací je to zcela nesrovnatelné.
@@jiribekr Však ani sklapel není zakázaný. Ale nějaký doktor by operaci slepáku klidně mohl dát na YT - kdyby si to nějaký začátečnický zdravotní "bastlíř" chtěl oprubovat. :-))
@@jiribekr No lidi jsou různý a různý koníčky maj -- a blbě použitý O od "začátečníka" může taky zabít něbo od něj vyhořet.Ale toi i od mulťáku třeba FVE s baterkárnou. Asi tak. NEJSOU to věci pro "začátečníky", aby se učili podle YT, je třeba i teorii (jak a proč to tak funguje". Proto jsou předměty "Měření" na středních školách tuším od 3. ročníku. Základy elektrotechniky jsme měli ve 2.r.
Děkuji za dobré video. Jsem důchodce 68 let a jsem vášnivý elektronik od mládí (Svazarm). Mám také osciloskop Hantek DSO5072P který již slouží delší dobu. Ale místo 2v1 mám generátor FY6900 (60M) a na měření stolní multimetr Owon XDM1041 + Owon BT35T+, napájecí zdroj Corad 30V 5A. Pro moje bastlení ideální sestava a nebylo to zase nijak drahé. Opravuji nejraději starou Hi-Fi audio techniku z 80-90 let minulého století. Proto fandím všem, kteří se o své zkušenosti dělí s ostatními a vaše video je tím nejlepším příkladem. Navíc pro začátečníky docela poučné.
Jen tak dál a ať se vám daří.
Jako "metrolog ve výslužbě" a celoživotní bastlíř Vám gratuluji. Takhle názorně a lidsky vysvětlenou činnost osciloskopu jsem ještě neviděl. Super!!
Díky. Super, že se věnujete popularizaci tohoto skvělého oboru. Video ve mě probudilo i kousek nostalgie, ale opakování je matkou moudrosti, čehož si cením.
I já se musím připojit k pozitivní gratulaci. Jiří, jde skutečně o perfektně odvedenou práci, jak vysvětlit co a jak lze měřit s osciloskopem. Sice jsem s tím také chvilku pracoval na škole, ale nikdy nám profesor neřekl tolik, jako to tady předvádíte Vy osobně. Děkuji a doufám, že se Vám daří i v osobním životě a zdraví. Rád se budu dívat a sledovat Vaše videa. Petr.
No, jak to říct. Hejtr je zde. Na videu mi vadí tři věci. Zoufale tam chybí apel na používání sond 1:10, protože tohle je nejčastější začátečnická chyba. Oni jsou všichni naučení používat nejmenší možný rozsah (což je mimochodem pěkná pitomost i u obyčejného multimetru, kde si člověk může strašlivě snadno naběhnout na crestfactor při TrueRMS, aneb měříme RMS 1% širokého PWM, což je zase ale jiný příběh), takže sonda 1:1 (či to nedej bože vrazit přímo do vstupu) se jeví jako správné řešení, jenomže není, protože se tím brutálně omezí šířka pásma. Je to napsané v každém návodu od sondy, ale lidé návody nečtou. Ta sonda se navíc musí správně kompenzovat, což je první věc, která se musí udělat po vybalení osciloskopu z krabice. Každý uživatel s tím bude konfrontovaný (také je to v každém návodu, který ale nikdo nečte), takže to v tom videu prostě chybí. Třetí věc je zmatenost výkladu kolem triggeru a časovky. Vždyť to už je málem na levelu nějak s tím kruťte dokud to neukáže to, co chcete vidět, hlavně se nestarejte o to, co děláte. A to je víc než snesu.
Trochu podrobněji:
1. Sondy a vstupy osciloskopu. Tohle se rozpadá na dvě oblasti, kde v jedné má osciloskop nízkoimpedanční vstup (typicky 50Ω), což je typická součást strojů na které začátečník nedosáhne (minimálně znalostmi), takže tohle přeskočím, no a potom jsou přístroje s vstupní impedancí 1MΩ + nějaká kapacita v řádu nízkých desítek pF. Každopádně ten vstup není určený pro přímé použití, ono to samozřejmě do nějakých desítek kHz jde, ale 1MΩ není nějak moc a ta kapacita je tam nepříjemná na vyšších kmitočtech. Proto se v základu používá sonda 1:10. Tím vzroste vstupní impedance na 10MΩ, což mimochodem odpovídá levným multimetrům, současně se tím i potlačí vliv parazitní kapacity, ale abych to vysvětlila, potřebovalo by to prostor rozsahem odpovídající menší knize. Celé se to dá shrnout do prohlášení „pokud potřebuji širokopásmové bezodrazové impedanční přizpůsobení, je attenuátor snadným způsobem“. Ona konstrukčně je pasivní sonda docela složitá věc, už ten koaxiální kabel má střední vodič odporový (na délce toho kabelu by měl mít kolem 200Ω), navíc je uvnitř v lehké spirále, tím se zase rozbíjí odrazy, aby si nějaký pulz nehrál po tom kabelu ping-pong, pro začátečníka z toho plyne, že ten kabel nemá muchlat, násilně ohýbat na malých poloměrech a dělat podobné věci, dále, že aby reálně měl deklarovaný kmitočtový rozsah toho osciloskopu, musí použít sondu 1:10. Sondu 1:10 by měl používat vždy, nemá-li pádný důvod použít jinou. Sondy 1:1 fungují do jednotek až nízkých desítek MHz, navíc mají nízkou vstupní impedanci, čili se hodí na snímání signálu z nějakého bočníku, nebo podobných věcí, které mají nízkou impedanci, ale současně jsou na nich slabé a pomalé signály. Sondy 1:100 zase mají velký útlum, čili se hodí na snímání velkých napětí. Pak jsou ještě aktivní sondy, kde výše popsané neplatí, tam 1:1 není problém, zase se zjevují jiné potíže, jako že to chce napájení, všechno, co po napájení příjde, se přičte k signálu, navíc každý zesilovač má nějaké harmonické zkreslení, atd. Začátečník by tedy měl používat sondu 1:10 a zbytečně nad tím nepřemýšlet.
2. Trigger. Tohle je asi nejzmatenější část videa, přičemž je to paradoxně velice jednoduchá věc (s komplexními důsledky). Moderní analogový osciloskop (ony totiž existují analogové osciloskopy, které trigger nemají) funguje tak, že paprsek je po stínítku ve vertikálním směru vychylovaný měřeným signálem, v horizontálním směru nějakým generátorem rampy, prostě ten paprsek vyběhne na levém kraji a běží konstantní rychlostí k pravému. Až tam doběhne, tak se zatemní a nějak se vrátí na začátek. Důležitý je okamžik, kdy vyběhne, no a ten je právě daný triggerem. Ten se může chytat na různé věci, ale mezi typické způsoby patří start náběžnou hranou, čili odstartuje se v momentě, kdy signál překoná nastavenou trigger level, či sestupnou hranou, tj. startuje se když signál spadne pod trigger level. Tohoto se chytají další dvě věci. Jde nastavit zpoždění startu (delay), kdy se prostě po triggeru čeká nějakou konstantní dobu než paprsek vyběhne. Další věcí je Holdoff, což je čas, který musí uplynout po doběhnutí paprsku před dalším triggerem. Jinými slovy jakmile se aktivuje trigger, zablokuje se možnost dalšího triggeru, proběhne delay, proběhne paprsek přes stínítko, uplyne holdoff, trigger se odblokuje a čeká se na jeho aktivaci. Pokud není na vstupu žádný signál který by aktivoval trigger, pak je na obrazovce tma. To je takzvaný režim NORMAL. Pak existuje režim AUTO. V tomto režimu má trigger timeout. Odblokuje se trigger a čeká se až nastane. Pokud nastane, proběhne děj úplně stejně jako v režimu NORMAL. Pokud nenastane, uběhne po určité době timeout a osciloskop odstartuje celou tu sekvenci úplně stejně jako kdyby trigger nastal. Tohle je důvod, proč vidíte vodorovnou stopu i v případě, že na vstupu nemáte žádný signál. Účelem tohoto režimu je, aby osciloskop něco zobrazoval a vy jste věděli kam nastavit trigger level. Tohle je patrně nejpoužívanější režim. No a pak je ještě režim SINGLE, kdy trigger proběhne jen jednou a už se znovu neodblokuje.
Digitální osciloskop má trigger úplně stejný, jen do toho přináší takzvaný pretrigger. Osciloskop trvale vzorkuje a píše do paměti. Jakmile nastane trigger, označí vzorek na kterém ten trigger nastal, no a to, co se zobrazuje na obrazovce se potom pozicuje na tuto paměť tak, že triggerem označený vzorek se v horizontální ose umístí na místo označené trigger event trojúhelníčkem (dá se s tím hýbat po obrazovce, případně i za obrazovku). Tohle vám dává možnost podívat se PŘED událost, která trigger vyvolala. Tohle u analogového osciloskopu nešlo (přesněji řečeno šlo, minimálně u analogových vzorkujících osciloskopů to občas šlo, ale to nemíním pouštět na začátečníky). Co si ale dovolím, je historická vsuvka. Existovaly osciloskopy bez triggeru, kde byla rychlost časové základny volně laditelná, čili „zastavení“ obrazu se dosáhlo tím, že se časovka naladila na kmitočet soudělný s periodou signálu. Zní to sice šíleně, ale v praxi je to docela použitelné a v mnoha ohledech i snadnější na používání.
3. Šum a bandwidth limit. Obecně platí, že čím větší šířka pásma, tím víc šumu, takže člověk by měl používat pouze takovou šířku, kterou potřebuje. Většinou je možnost stáhnout šířku pásma na 20MHz, 250MHz, 500MHz a 1GHz. Ono je to vždycky v krocích, protože přepínáte nějaké prvky v zesilovači od vertikálu a je to prostě dané tím, jak je ten zesilovač navržený. Většinou výrobce implementuje 20MHz, protože to je jednak v podstatě norma, druhák je to strop nejlepších pasivních sond 1:1. 250MHz je limit levných pasivních sond 1:10 a 500MHz je limit pasivní sondy 1:10 (ano, viděla jsem i 1GHz, ale nechtělo se mi úplně věřit tomu, co vidím). Velice často bývá ještě 70MHz a 150MHz, protože jsou to kroky poměrně populárního zesilovače od AD, no a když už to v tom stroji je, tak proč to v softwaru neumožnit, ale typicky je to dané hardwarem, takže ty hodnoty nejsou nějaké dogma. Pochopitelně u 100MHz osciloskopu těžko budete mít 250MHz bandwidth limit, to tak nějak nedává smysl. Mimochodem, není pravda, že analogový osciloskop má menší šum, on ho má většinou daleko větší, ze vstupního signálu musíte vyrobit něco ve stovkách V pro vychylovací destičky, čili zesílení jako kráva, nicméně on ho nezobrazuje. Stínítko analogového osciloskopu má dosvit, čili on ten osciloskop vlastně dělá averaging. U většiny dso si ho můžete nechat udělat výpočtem, no a v ten moment dostanete daleko čistější průběh než na analogu.
4. XY režim. Toto je velká bolest digitálních osciloskopů obecně, obzvlášť pokud dojde na rychlé signály. Ono to má dva režimy, v jednom to dokolečka vzorkuje a výstup to sype na obrazovku. To je takzvaný non-triggered režim, no a rozbije se to v momentě, kdy perioda jednoho ze signálů přesáhne velikost vzorkovací paměti. Nicméně je to nejblíže tomu, jak funguje XY režim na analogovém osciloskopu, čili jeden kanál do horizontálního vychylování, druhý do vertikálního. Některé DSO umí ještě triggered XY režim (některé ho také umí výhradně), kdy to do XY složí to, co vidíte na obrazovce, čili v podstatě jen nějaké časové úseky navzorkované po triggeru. Osobně mi tento režim připadá lepší, protože máte pod kontrolou časovku, tím pádem i vzorkovací kmitočet a z toho plynoucí aliasing. Na druhou stranu, může se stát, že se zobrazí jen část signálu, čili ten obrazec nebude kompletní. To ale může být u komplexních signálů i určitá výhoda.
No vidíš že to jde i konstruktivně, díky za doplňující informace pro lehce pokročilejší uživatele oscíku. Ke standardním osciloskopům se už neplánuju vracet, i když je pravda, že mi například byly dost horlivě nabízeny Tektronixy zástupcem jejich značky. Natočím ještě video o mustoolech a proč je to spíš multimetr co škobrtnul o osciloskop, a video o tamagočích. Tím s osciloskopama (na delší dobu) skončím, protože si před sebou hrnu zase dost nářadí.
BTW pokud chceš, natoč něco na téma koncové terminace nebo praktický případy použití oscíku. Něco fyzicky předvýzt je víc než valit desítky řádků pod video. Což je taky důvod proč defakto skoro nic nepublikuju textově (i když bych měl)
@@jiribekrdíky!
Zdravím, na vánoce jsem si pořídil přesně tento Hantek a tohle video je přesně to co jsem potřeboval :-) Super a moc díky.
Paráda, díky moc za příspěvek pro všeobecné vzdělání v elektronice. Kdo si to nezkusil, neodhadne, kolik je za každým výukovým videem práce. Hodně sil do dalších, už se na ně těším a budu schovávat odkazy pro studenty.
Díky super video a vše co děláš .
Super video, super obsah, tohle na cz RUclips chybělo... Těším se na další podobnou tvorbu :)
Super video a moc se těším na pokračování. Perfektní srozumitelnost a v češtině. Děkuji a video by si zasloužilo i možnost donate.
Děkuji za video, mam nakoupené nějaké osciloskopy z ali, konkretně takovou tu skládačku, pak JYEtech 150, a teď takovej ten ruční s vlastním akumulátorem 5012H, který má nějaké funkce navíc a i automatické rozpoznání, na ruční hračku pro mne fajn... Doma si od mala co jsem chodil po skládkách a sbíral elektroniku a pokus/omyl zkoušel opravovat... 70% se mi toho povedlo, že to byla nějaká pitomost...kapesní rádia co měla vypínač na tlačítkách hlasitosti ho měla zoxidovaný, nebo vyjiskřený, zakladní desky počítačů a modernější elektroniky většinou kondenzátory a podobně (ve třinácti jsem zkupoval aukro, a dost mi to vydělávalo 😀... Takové pitomosti, co jsem dokázal obměřit, ale jelikož uplně nejsem elektrotechnik a elektrikář... Tak umím hledat spíše závadu, ale příčina mi do hlavy nejde... Jelikož jsem univerzál... umím zedničinu, elektrikařinu a tak... Ale můj problém je, že narazím v nějakém bodě, kde se zastavím a zjistím, že bych se musel dále učit a ....pak vzhledem k časové náročnosti zamrznu..
Tak můj největší koníček je samouk na upravy motorů a podobně... mam sbírku 18 mopedů babetta a podobně, ale... abych se dál "rozvinul" v elektrikařině, potřeboval bych nějaké video kde bys ukázal nějaký příklad měření signálů... Nedávno jsem zkoušel měřit co leze z cívek u skůtra,co jsem repasoval.. Na skůtru je za cívkama mezikus na konektoru v serii dioda BY550-100 v okruhu.. Na Yuki píšou, že dioda má zlepšit dobíjení? Zkoušel jsem tím osciloskopem co to dělá s diodou a bez ní.... Jde o to, že s ní jsou světla slabší, ale ovlivnuje to regulátor dobíjení, u kterého mi přijde, že tlačí vše do baterie, a po nabití teprve světla svítí naplno. Regulátor mam nový ted a to samé. Dost mě rozhodilo, když jsem na pár vteřin odpojil akumulátor a multimetr mi psal, že do něj leze střídavina..
Zní to blbě, ale takové příklady...jak poznat AC,DC a příklad měření hodnot osciloskopem... na odpich... to jsou věci, které když pod časovým tlakem nevykoumu sám, tak to vzdám....ale když se odpíchnu ,tak se mi pak v hlavě svitne 😀 jestli chápeš... Za překliky se omlouvám, můj koníček mne stál i pár pstů 😀 tak v nich nemam cit
Ďakujem za kvalitné náučné video
wauuuu, zrovna toto jsem delal posledne ve skole na praxi a hodne jsem o tomto premyslel, ze bych si koupil, tak hura na to a jdu koukat!!! dekuji Jirko!!!
Veľmi pekne urobené!
Díky!
Tohle video je skvělé! Díky moc za takový obsah. Už nějaký ten pátek mám doma osciloskop od Hanteku z číny, už jsem s ním taky něco udělal, ale jak jsem na škole začínal na analogových mašinkách a pak postupem času začínaly digitály, tak jsem netušil co všechno to umí a teď koukám, že to je fakt pecka. 👍Navíc dokážete skvěle podat a vysvětlit problematiku. Za mě je tohle video brutálně užitečné a děkuji za něj. Zajímalo by mě v jakém formátu, dostat svůj průběh do toho generátoru, jestli to má nějaký svůj SW, případně kde ten SW sehnat a tak. Díky moc za taková videa a už teď se těším na další. 👏
K hanteku bylo pribalene minicd se softwarem. Bylo to poprvé za asi dva roky co jsem pouzil CD mechaniku.
Arbitrarni průběh tam jde dát přes flashku jako soubor, nebo nahrát přímo z pc přes USB, ale tu USB komunikaci jsem nějak ještě nerozchodil
Výborné video! Děkuji... Hned jsem si funkce zkoušel na RIGOL DS1054. Kdyby tak byla i nějaká praktická videa s měřením, nebo užití funkčního generátoru také v praxi...alespoň základy.
v praxi mám video o těch osciloskopických zobrazovátkách, tam jsem například měřil na měniči 12->230. Ale to bylo jen s těma malýma osciloskopama, s velkým jsem to nedemonstroval.
Super nápad palec hore.
Na tamagotchi se těším - rád bych si nějaké laciné zobrazovátko pořídil ale nevím, jestli to za něco stojí. Kvalitní osciloskop by byl jistě fajn, ale v zásadě by se na něj půl roku prášilo mezi využitím :-)
Díky. Je to fajn.
Ďakujeme.
Vrela vdaka Jirko za tve poucne video. Uz davno som snoril po kvlaitnemu videu ohladom oscikov. Samo diky aj Palimu tobje :P a Marekovi. Marek. volaj kedykolvek po 18.00 braacho
Děkuji za video, rozhodují se mezi Rigolem DS1054Z a Siglentem SDS 1104X-E (snad jsem se nespletl v typu). Papírově vychází přibližně shodně. Srovnání značek Rigol vrs. Siglent.. Na "hraní x učení x hobby".
Moc díky za radu!
Ze souboje mezi Rigolem a Siglentem bych šel do Rigolu, on je sice takový svůj a zvláštní, ale opravuje firmwarové chyby, což siglent moc nedělá. Siglent je zase víc standardní.
@jiribekr moc děkuji za reakci.
"Chlupatej signal" 🤣 Skvele! 👍
Jupí, na videa se velice těším. Nostalgická zlatá Tesla BM566a. Pořád ji mám a nedám na ní dopustit (mé poprvé). 🥰
Dokonce jsem před rokem zprovoznil vypálený B kanál (někdo si v práci asi blbě brnknul a já B kanál nepotřeboval). 😉
Sice je to velká a těžká kráva, která zabere šířku půl stolu a hloubkou by prošla do vedlejší místnosti, ale pohoda. 😀
Tiež nedám dopustiť na svoju BM566A, podľa mňa najlepší Československý osciloskop.
Super video!
Pekné a poučné video.
Krásne video. Škoda že mi osciloskop takto nevysvetlili v škole, kde sme mali 2h v labakoch a ukážku obrazov XY na praxi. Takže reálne pouzivanie až v práci, na výkonovej elektronike so skopmi kde neriešim galvanicke spojenie čohokoľvek :) Na doma USB Hantek, kde mi príde využitie lepšie ako stolného, viem to galvanicky oddeliť a nastavovacky kurzorov a meraní sú jednoduchšie a záznam hneď exportovatelny. A hlavne nezavadzia ;) Monitor na stene a komp mimo.
Thanks
diky za paradni videjko ... i pro me jako davneho absolventa elektroprumky hezke osvezeni :) s tema staryma ve skole to byl desnej opruz a my to koukali jak jelita a premysleli jak neco odecist podle mrizky, jeste popsany trendy azbukou. Hmm aspon nejaky MDS8207 si musim poridit na domaci bastleni
Díky, srozumitelné i pro analfabeta jako jsem já 😀 Zrovna jsem zachránil od šrotace krásnýho lampovýho Křižíka, tak ho vyčistim a zkusim něco změřit až se dopátrám po nějaký vhodný sondě, jestli teda naběhne ...
Super! Děkuji moc. Tohle video je tak neuvěřitelně praktické, zejména pro ty, co mají DSO2XXX. Můžeš udělat někdy video o zkušenostech s DSO2XXX? Jak jsi s ním spokojen, jak splňuje Tvoje požadavky a jaký by jsi si pořídil osciloskop dnes, pokud bys měnil?
Je pomalý, při větší nastavené paměti se zpomalí ještě víc, někdy pak i zamrzne při ukládání, a jinou než FAT32 flashku nejenže nevezme, ale zacykli si upozornění na USB zařízení.
Krom těchto chyb je to super stroj, zejména zvládá dost obstojny frekvence a jeho AFG je neskutečně přesný, ale to bude asi štěstí na kus.
Perfektni i ja stale zacinam uz od narozeni ale mam casu dost, beru duchod a nebudete verit stale se ucim 😀
Každý se učíme celý život. O tom to je, neustále se zlepšovat, abychom nezlenivěli 🙂
@@jiribekr Toje pravda. Kdyz jde vyvoj dopredu musi i stari pochopit ucit se od mladsich. Ja s tim problem nemam. A vitam kazdou novou informaci. Zastavam nazor ze clovek ktery se prestane chtit uci teprve starne 😀
EEVblog, tam odporucim, mohol by si vysvetlit trigger Mormal/Single, Dakujem za video
Zdravim ,je mozne nekde stahnout vysvětlení signálu, co jak ma vypadat,a co pripadne je špatně, snad si rozumime🫣jsem zacatecnik,a dost by to pomohlo ,diky a pekny vecer
Zdravím, to netuším, snad si stáhnout nějaký skripta z VŠ ohledně zpracování a analýzy signálů
@@jiribekr děkuji za odpověď, pěkný den
BOURNS PEC12R-4220F-S0024, Inkrementační enkoder s tlačítkem do čelního panelu pro HANTEK DSO2D10
Jako neříkám, že nás naučili využívat osciloskop na 100%. Ale na SPŠEOL nebo lidově na Božce v Olomouci nas naučili osciloskop používat na analogové i digitální signály i jak vypadá průběh obvodu s civkou, jak s kondenzátor, měření hodnot na tranzistorovém zesilovači a už nevím co všechno ještě. Už jsem 8 let ze školy
Děkuji za video. Straší mě to galvanické spojení se GND sítě. Protože měřím věci napájené z USB PC a to je také spojené se sítí. Některé osciloskopy jsou napájené baterkou. To by problém vyřešilo, ale musela by se pořád nabíjet. Tak ho napájet přes stabilizovaný zdroj? Nebo nezapojit GND do sítě (oddělovací transformátor nemám)? Nebo spojit obal BNC s obalem USB a měřit jen sondou? Mohl by mi někdo prosím poradit. Děkuji
No rád bych se o elektronice něco naučil, tak do tebe vkládám velkou důvěru :D
Zdravím, toto video je krásne spracované, hlavne náučné. Pokukoval som po Hanteku, avsak aktuálne sa mi naskytuje možnosť zaobstarat si Rigol dho812 za 400e a dho802 za 350e, rozdiel v bandwith 100vs 70mhz, mam si radsej priplatiť? Zaujala ma moznost napajat z baterie, co zjavne pridá na bezpečnosti merania. Existuje nieco lepsie v tejto cenovej kategórii? Ďakujem.
Opravujem dho812 vs 802
Člověk většinou takový bandwidth při opravách nevyužije, ale záleží co s ním chcete měřit samozřejmě. Pro přesný osciloskopování by měla bejt maximální harmonická frekvence měřeného signálu cca 1/3 bandwidthu. U obdélníku a jiných nesinusových průběhů to bude cca 1/10.
Kromě Hanteku a Rigolu jsou cenově dostupný ještě Owon a Siglent.
Moc se mi to líbilo. Jsem laik v elektronice a když dělám elektroniku, tak digitální. A prohlížet bych chtěl datový signál a jeho zkreslení. Tedy ne logický analyzátor.
Ve videu jsem slyšel „to nestíhá“ „přetaktovat“.
Nebylo by řešením osciloskop k počítači?
Počítač má proti osciloskopu slušný výkon procesoru a velkou, až neomezenou, paměť.
Počítač je součástí mého pracovního stolu. A je takových elektroniků víc, kteří mají počítač na stole (včetně Vás).
Ale nevím vůbec zda to dává smysl. Tyto osciloskopy jsou levnější. Nevím, jak pracují. Moje představa je rychlý AD převodník(y), který data odešle do PC, kde se zpracují, uloží a zobrazí. I na cesty je notebook s osciloskopem k PC pohodlnější. Navíc si odvážím i uložená data měření k pozdější analýze nebo dokumentaci.
Nebude nějaký test osciloskopů k počítači?
Říkal jsem to ve videu s osciloskopickými zobrazovadly. Stolním PC osciloskopům se já osobně vyhýbám jako čert kříži. Klikání myší je absurdně špatné ovládání v porovnání s kolečky, ale co je nejhorší, kdo mi zaručí, že software bude fungovat i po updatu windows na novou verzi? Kdo mi zaručí, že za pět let budu moct svůj osciloskop ještě stále používat? Software k hanteku jsem taky nakonec nerozjel (věnoval jsem tomu asi půl hodiny teda, ale stejně...). A co teprv dependabilita, například datalogging software k UNI-T vyžaduje nainstalovaný MS excel, jinak při ukládání hodnot dataloggingu spadne a nic neuloží. Některé osciloskopy využívají ovladače a program keysight connection expert, ale kdo mi zaručí, že až keysight vydá update, že ten SW k osciku s tím bude pořád fungovat?
Prostě, PC osciloskop je šíleně křehká věc, o kterou můžu ze dne na den přijít, a navíc se špatně ovládá. Nevím jak někteří jiní, ale mně tohle rozhodně odrazuje.
@@jiribekr Děkuji. Je to pravda a sám mám problémy po aktualizaci Windows. Jsem programátor. Máte pravdu, že je PC osciloskop neperspektivní. Děkuji za argumenty, které sedí. Do budoucna se přestanou podporovat stará zařízení. Když je osciloskop jednou hotový i se zobrazením, je na věky. Dík, nedošlo mi to a vypadal lákavě.
@jiribekr Zdravím, jak se chová a měří osciloskop při nejnovějším firmwaru? Přemýšlím, jestli hantek dso2d15 nebo owon sds1104 a nerad bych udělal chybu 😅.
Firmware je u hanteku I owonu vždy plný chyb, ale hantek jich mívá méně
Dobrý deň, rád sledujem takéto videa. Moc sa na tom dá naučiť. Chcem sa opýtať, či platí všeobecne, že pri potrebe použiť osciloskop je správne zapojiť na sieť oddelovacie trafo naň autotransformátor a teraz merané zariadenie. Potom sa osciloskop zapojí samostatne priamo na sieť ? Ďakujem za radu.
oddělovací trafo se dá před osciloskop když s ním potřebuju měřit něco galvanický spojeného se sítí. Pokud na tom chci i pod napětím pracovat, je lepší spíš tu věc dát na trafko. Autotransformátor pouze variabilně snižuje napětí, avšak neodděluje galvanicky primár a sekundár, jako kterékoliv klasické trafo. Proto se před autotrafa dávají často oddělovací trafa. Oddělovací trafo je úplně stejné jako kterékoliv běžné, akorát má vinutí 1:1
Mám Mustool Mds8207, tak pokud je to jeden z nich, který budeš testovat, bude to osobně pro mně pecka.. Je to sice jen taková hračka, ale mám pocit že základní věci docela pro představu zobrazí.. Tam by mě zajímalo při jakém max napětí to zvládne na základních hrotech měřit, nějak se mi nezdá Těch 700v a ještě 40Mhz je taky podle mě blbost.. Díky za video👍
8207 už je doma, 8208 na cestě a 8209 objednanej a ještě není vyskladnen
@@jiribekr super, děkuji 🙂
Koukám že by snad schopných 3v1 by mohlo být více.. Jako třeba tento ruclips.net/video/W5jeG-9RZGU/видео.html
Ano, pokud bychom nakreslili škálu:
1 - tamagoči - malá zobrazovátka průběhu (třeba DSO138)
2 - multimetr co škobrtnul o oscik - jen na zobrazování průběhů (Mustool MT8206)
3 - multimetr co docela umí skopovat - Mustool MT8207, MDS8208
4 - přenosný osciloskop co se podobá multimetru - třeba hantek z videa
5 - přenosný osciloskop (owony, chauviny atd)
6 - tabletoidový oscík - třeba fnirsi 1013D
7 - bateriový osciloskop - tektronix má třeba stolní osciky s bateriovým napájením
8 - klasický stolní osciloskop
9 - MSO - stolní osciloskop a logický analyzátor v jednom
10 - PC osciloskop
11 - Osciloskop co umí sledovat ethernet apod
Ahoj, zeptám se ohledně koupě mého prvního, mobilního. Pro použití k měření členů na motorce popřípadě v autech. Který vybrat? Koukal jsem na MTPro CZ. V hodnotě 20 tis Kč. Rad bych jednoduché ovládání s nějakým Auto range?? Přemýšlím jakožto úplný amatér , fakt stim nemam zkušenosti doposavat. Mas nějaký tipy? Díky.
Auta a motorky jsou na tohle dost specifický, takže tady bohužel nemůžu poradit. Chtělo by to setkat se s pár prodavačema nebo obchoďákama co to prodávají a udělat si z jejich informací obrázek
Čest práci,
Taky uvažuju o pořízení osciloskopu s podobnými parametry, jako tento. Ale pokud možno jinou značku, ne Hantek. Jaký máš názor na ostatní čínské výrobce? Je třeba UNI-T nebo Rigol kvalitativně lepší?
Díky
Rigol se docela používá i v poloprofi, ale nikdy jsem s ním nedělal. S UNI-T jsem se setkal jen s jedním.
@@jiribekr Dobře, díky
Chtěl bych se zeptat ohledně upozornění nikdy neměřit stolním osciloskopem cokoli zapojené do sítě 230V. Znamená to, že ani spínaný lab. zdroj z Číny se nedá napřímo změřit bez rizika a nebo s ním napájet měřenou desku? Jinak díky za skvělá videa.
Osciloskop má společnou zem (pro signálové vstupy i výstupy) spojenou s PE kolíkem v zásuvce. Nikdy tedy nesmím měřit nic co je galvanicky spojené se sítí, protože tím vytvořím svod z měřeného potenciálu na PE kolík. V lepším případě to vybaví chránič, v horším shoří kabely k sondě nebo cestičky na desce osciloskopu.
pro tyhle účely je nejlepší použít oddělující trafo, ideálně na DUT - zařízení, které testujeme. V praxi se za oddělovací trafo dávají i osciloskopy. Případně dražší řešení je diferenciální sonda, nebo použití obou kanálů osciloskopu a jejich odečtení. Ale to může být matoucí.
Díky moc za odpověď. Takže by mělo stačit trafo 230/230V. Tahle problematika by mě zajímala hlouběji, protože je docela podstatná. Doteď jsem bastlil s bateriovým osciloskopem kde tyto problémy odpadají, ale teď jsem pořídil stolní mašinku, tak bych nerad udělal nějakou blbost. Ještě jednou děkuji ...
Vynikající video. Do nedávných dní jsem používal analogový osciloskop Hameg 205-3 20MHz a jelikož již trpěl neduhy vzhledem ke svému stáří, tak jsem nedávno zakoupil Hantek DSO2D15 který mně svými funkcemi plně vyhovuje. Jen má jednu vadu na kráse, po uvedení do provozu ruší FM radio, nejvíce na kmitočtu okolo 97Mhz. Částečně (50%) pomohlo oddálení antény od osciloskopu ale pořád ruší. Mněl jste takový problém a jestli ano jak jste jej řešil?
Tak zde bych doporučil před osciloskop vřadit síťový filtr, a snad i nějak se pokusit ho odstínit zevnitř hliníkovou folií, která se přilepí na plastové šasi a přivede na PE potenciál. Nic víc mě nenapadá.
Jo a zkontrolujte dostupnost update FW, Hantek občas něco vydá.
@@jiribekr Folii jsem zkoušel i filtr ale nemělo to žádný vliv. Rušení ustalo jen když jsem odpoji výstupy ze zdroje.
Výstupy ze zdroje?
Není možné, že se to rušení dostalo z koaxu?
Jinak přemýšlím kde by se tam vzalo +-97MHz, a na nic jsem nepřišel. Spínaný zdroj poběží v desítkách až stovkách kHz. Vzorkovací signál má 500MHz + protifáze. Jedině takt MCU, případně nějaké ze sběrnic. Ale ten by se neměl nikam daleko dostat.
Snad poslední možnost je funkční generátor. Ten je do 25MHz, takže by teoreticky mohl pracovat na +-97MSa/s, které se pak vyfiltrují, jako u všech AFG.
Ale je to tonoucí co se chytá stébla.
Poslední možnost mě napadá odstinit displej.
Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat, jestli je potřeba oddelovaciho trafa na pripojeni generatoru k osciloskopu🤔🙏děkuji za případné vyjadreni,nemůžu o tomhle moc najít 😪😪trošku mám v tom zmatek
Maj společnou zem na PE kolíku. Standardně, na používání jen tak to potřeba není.
Pokud by člověk měřil cokoliv, co je galvanicky spojené se sítí (není před tím běžný transformátor s oddělením nebo běžný spínaný měnič), jako třeba nějaká noční lampička s RC obvodem, nebo něco na primaru zdroje, pak je oddělení potřeba.
@@jiribekr velice děkuji za odpověď.
Dobrý den, skvělé video. Bylo by možné někde třeba na nějakém videu podrobně vysvětlit jak je s těmi potenciály? A proč se nesmí měřit věci připojené do sítě? Kdy je to v pořádku a kdy ne, co se stane když to porušim, zničim osciloskop? Ty nejdůležitější věci jsou jsou vždy ve světě řečeny jednou větou ze které to nepochopím:-) Pak malá poznámka k natáčení, nebylo by lepší vypnou funkci nastavení automatického jasu? Změny jasu při pohybech ruky tomu moc neprospívají (jen pozn. nic nevím o točení videí, ale kdysi sem prodělal předmět o videotechnice kde první pokyn pro práci s poloprofi kamerou byl vypněte si automatický jas) Ale jinak díky za skvělá videa, škoda že tohle nebylo v době mé školní docházky, člověk by byl jinde, z dnešního pohledu se tenkrát ve škole nedozvěděl nic.
Tak ono je to vskutku jednoduché. Jak jsem ve videu řekl, země ("mínusy") konektorů BNC jsou všechny spojeny s PE Kolikem zásuvky. Takže se nesmí, nebo se musí opatrně měřit věci galvanicky spojené se sítí (/ se zemí). V lepším případě se trochu zajiskří a zachrání to třeba chránič, v horším se něco odpálí, ať už v osciku, nebo měřené věci
Ahoj Jiří, v praci máme problém FOV elektrárnám že když se přepínají dokážou zahltit ovládací elektroniku přechodovou frekvenci že střídače nemáš typ na zařízení které by mohlo provést diagnostiku sítě jak na napětí tak na frekvenci?
Dokázal bych to zkontrolovat osciloskopem? Nebo tu je nějaké jiné zařízen
Hele přepínací FVE a technologie citlivá na síť, to z principu nejde k sobě, bohužel
Jinak ano, jsou na to analyzátory sítě, a existují firmy, které pověsí měřák do rozvaděče (my na to máme aktuálně analyzátory Chauvin Arnoux a KMB), a po nasbírání dat se z nich vypracuje zpráva, která dá obrázek o kvalitě sítě. Jakým strojům to vadí ?
Indukčním deska kde zabijou ovládací elektroniku
Řečeno všechny domácí přístroje hlavně který potřebují presnou frekvence
Prosím mohl bys o diagnostice sítě spracovat nějaké video.
Daju sa s tym merat signaly napr. 4 kV za nanosekundu ?
To bude chtít zaprvé sondu co ty 4kV zvládne a zadruhé osciloskop s rychlejším samplingem než 1GSa/s. Ideálně tak 10GSa/s a víc
@@jiribekr Vdaka. Tam bude taka strmost, ale napatie max. 450 V,. tak kde taku sondu hladat ? Oscilloscope Probe, High-Voltage Passive Probe, 75 MHz, 20 kV, 1000:1 je dost drahe.
Pokud je peak do 450V, tak jakákoliv 600V sonda, a hlavně aby měla útlum takový, aby těch 450V oscik nezabilo.
Kuorikladu mám doma sondu 100x co je do 100MHz a 2kV. Pro vaše sakra specifický použití to bude 100x nebo 1000x (podle osciku), ideálně 2GHz a víc a 600V aspoň, v praxi bude do kV.
Ale tyhle věci jdou úplně mimo mě, nedělám s tak velkýma napětíma a šíleně krátkýma pulzama (odpovídající jednotkám GHz)
Každopádně ohledně frekvence je potřeba vždy všechno 1,5 násobně naddimenzovat. Ona taková 100MHz věc (sonda nebo oscik) ti na 100MHz už udělá ošklivý útlum signálu na asi 2/3 amplitudy. A pak meris napětí blbě. Na 100MHz je tedy nejlepší mit 150MHz věci. Prostě 1,5x naddimenzovat (aspoň)
Generátor je na dvě věci pro nastavení magnetofonu. Nemá nastavení síly dBm. Jejich aplikaci mi Windows zakázaly naistalovat.
Tak on je to základní generátor, však taky dosahuje jen malých úrovní a malých frekvencí
Windows smartscreen zakáže každou druhou instalačku, zrušit smartscreen je většinou první věc co dělám po instalaci windows.
Docela jsi mě navnadil na Hanteka. Dělají se 4 varianty, do 100 a do 150mHz, nevím proč, když oba mají sapplerate 1Ghz. A s nebo bez možnosti editace generátoru. Vidíš nějaké praktické využití programovat si generátor? Nebo spatřuješ i jiné rozdíly ve 4 variantách?
Hanteky DSO2Cxx mají sice stejnou desku jako DSO2Dxx, ale nemají osazené součástky pro funkční generátor, a firmware s ním taky nepočítá.
Osobně bych vám doporučil DSO2D10 / 2D15 v závislosti na tom, na jaké frekvence chcete koukat. Bandwidth by měl být aspoň 1,5 násobek max frekvence, na jakou se chci koukat.
@@jiribekr znamená to, že řada DSO2Cxx nemá vůbec generátor? Myslel jsem, že jen nemá možnost vytvářet speciální průběhy na PC.
k čemu slouží vstup ext na osciloskopu?
Externí trigger signál. Využití se strašně liší podle konkrétního použití. Ale řekněme že třeba mám nějaký generator pulzu, které spouští nějaký obvod. A chci sledovat jak se ten obvod zachová po tom pulzu. Tak pulz dam na ext trig, a mám pořád dva volné kanály abych mohl sondovat co hrdlo ráčí
@@jiribekr Aha, já si koupil siglent 1202 a něco.. tak se s ním teprve seznamuju. Ale nikde v návodu jsem na tuto informaci nenarazil.
0.001s, ne 0.01s. Alespoň tak jsem to slyšel. Poprvé bylo VPP zmíněno tročku z čistého nebe. Síťové napětí 230V osciloskopem měřit lze, ale právě se správnou sondou. Zmínil bych měření traf a zesilovačů ve spojitosti s GND (nutnost správné sondy, izolovaného vstupu osciloskopu nebo oddělovacího transformátoru). Jinak vcelku slušné. Taková videa považuji za mix hrdinství a bláznovství. Naskáče na to dost hejtrů, a obvykle to nikdo nechce sledovat-učit se. Ten edukativní směr, to by mohla bejt pomalá sebevražda. Opatrně. 🤣👍
Jde to i s klasickými sondami. Jednu sondu připojit na zem, druhou na fázi a matematikou spočítat rozdíl. Zem na sondách je samozřejmě odpojená.
Moc zdravím. Loni jsem oslavil 80. narozeniny a co bych v mládí za to dal, kdyby taková instruktážní videa existovala.
Jenom poznámku k využívání módu XY. Já osobně ho léta používám k měření VA charakteristik tranzistorů přípravkem, který jsem si kdysi ubastlil. Mód XY je velice užitečný. Nezavrhoval bych ho poznámkou, že se nepoužívá.
Zdravím. Když jsem byl asi 10 let zpět na střední, taky žádná taková videa neexistovala. Tak se snažím zlepšit situaci vlastními silami. Změna přichází s akcí. A pokud má někdo reálnou možnost něco změnit, pak by to měl učinit.
Co se týče XY, tak ano, dá se s tím vykreslit VA charakteristiky. Akorát dneska se na to používají automatizované měřící sestavy, a tak se dneska výrobci osciloskopů až tak moc nesnaží o vzornou implementaci XY režimů. Ve výsledku digitálním osciloskopům XY režimy ani až tak moc nejdou, ta funkce v nich bývá spíš jen do počtu.
@@jiribekr Chválím Tě.
Přemýšlím o tom, jak by se dala analyzovat strmost u periodických signálů generovaných matematickým kyvadlem. Protože matematika je sice dobrý sluha, ale zlý pán.
Zkritizovat kvalitu výuky na školách a pak předvést prezentaci tématu zmatenější, amatérštější, nepřesněsnější a víc "páté přes deváté", než by proběhla na těch školách, je teda docela odvážné. ;)
Asi dobrý záměr, ale tohle je jedno z tvých nejslabších videí, o což víc mě mrzí to zmíněné výše.
Například zmínit časovou základnu (asi jeden ze dvou nejdůležitějších pojmů) až někde v půlce povídání o osciloskopech, až po blbinkách omezení šířky pásma je dost úlet.
A video se nese v podobně chaotickém duchu celé.
Video šlo postupně. Postupně jsem procházel jednu oblast za druhou, přičemž jsem omezoval přeskakování na minimum. Je nesmysl, abych se k něčemu vracel 4x, protože v osciloskopu všechno souvisí se vším, a tak bych každou minutu byl tématem úplně jinde. Osciloskop je na to šíleně komplexní. Konzultoval jsem to s dalšími experty, a závěr jedné konzultace zní: Kdybych šel od základních věcí po složitější (a ne po oblastech), video by nebylo na 40 minut, ale na 4 dny.
Na jeden zátah je strašně těžké ukázat tak nějak všechno, co začátečník využije, a proto abych se k tomu nemusel v dalších 5 videích vracet a doplňovat, tak to bude kontraproduktivní. Než vyjde další video, tak polovina lidí zapomene to první.
Myslím si, že video je dobře a logicky udělané. Kdo nikdy neviděl osciloskop základy pochopí a získá základní představu o tom, co a k čemu (v základu) to je dobré a proč by si měl začít studovat pokročilé informace.
Asi 99% bastlířů samouků (ve školách se s tím běžně učí) stejně bude používat pouze základy a víc nic.
Jak je to s tou holí a psem? Něco na způsob "když se kácí pes, tak lítají řízky". 🤣
jasně trumpeto ... nad tebou je 10 a více kladných komentů a ty abys držel hubu a šel o kanál vedle, tak si musíš rypnout :-) Co si udělal ty pro komunitu užitečného ?
Píše někdo, kdo má 0 kvalitních videí... Ach jo, chudák Jiří, že to musí číst. Mohl byste nám, pane dokonalý ukázat správný kvalitní obsah?
Zkusit to alespoň nějak uchopit je vždy prospěšnější než publikovat to co je výše uvedeno Sirem Vlkem z česka, já bych ten titul tímto projevem neurážel.
Ja by som bral video aj z analógovým osciloskopom.
Takové video pravděpodobně nikdy nevydám, každopádně na youtube jistě bude nějaké to české video, kde někdo dělá na analogu
No slovní spojení - osciloskop ro začátečníky mě připadá obdobný jak amatérsky operovat (leda tak tchýni) slepé střevo. Vysvětli mě, kdo normální, si asi tak tak může vzpomenout, že by rá poprvé použil osciloskop? No prostě BLBOST, nezlob se.
Ono je zakázané, aby bastlíř měl doma osciloskop?
Já jsem taky bastlíř, resp. pracovně osciloskop nevyužiju, ale doma ho používám každou chvíli. Tohle není raketové věda, tohle je důležitý a v mnoha ohledech nenahraditelný přístroj, a to pro lidi od horlivějších bastlířů výše.
S operací je to zcela nesrovnatelné.
@@jiribekr Však ani sklapel není zakázaný. Ale nějaký doktor by operaci slepáku klidně mohl dát na YT - kdyby si to nějaký začátečnický zdravotní "bastlíř" chtěl oprubovat. :-))
To je hloupost, operace slepáku na člověku je na míle daleko od náročnosti používání osciloskopu...
@@jiribekr No lidi jsou různý a různý koníčky maj -- a blbě použitý O od "začátečníka" může taky zabít něbo od něj vyhořet.Ale toi i od mulťáku třeba FVE s baterkárnou. Asi tak. NEJSOU to věci pro "začátečníky", aby se učili podle YT, je třeba i teorii (jak a proč to tak funguje". Proto jsou předměty "Měření" na středních školách tuším od 3. ročníku. Základy elektrotechniky jsme měli ve 2.r.
Od multimetru a osciloskopu nikdo vyhořet nemůže proboha. Co je to za blbost.