Čas vyhasínání je vždy dán aktuální teplotou spalin. Kotel zahlásí "Vyhasnuto" až poté, co teplota spalin klesne pod hodnotu 35°C. pokud je teplota nad touto hranicí, je kotel stále v provozu. Tuto hraniční teplotu vyhasínání lze upravit v servisním menu.
Dobrý den, nevím co dělám špatně, ale ještě se mi nestalo, že by mi vydržela žhavá vrstva, pokud mi spaliny spadnou třeba na 80-90 stupňů, v kotli už není nic žhavého , palivo je spálené a kotel přejde po chvíli do stavu vyhaslý. Zaznamenal jsem, že když spaliny spadnou třeba na 130 stupňů, tak už kotel dohořívá a mám tak půl hodiny na přiložení, jinak se vše spálí a v šachtě nezbyde nic žhavého. Děkuji
Nemate velky tah komina? Ten by vam to mohl vytahnout ven i pri vypnutem ventylatoru. Vetsinou se k temto splynovacim kotlum montuje regulatoar tahu vzduchu nebo jak se to jmenuje.
Dobrý den dehtování je dáno především teplotou vratné vody a ta nesmí být nižší než 65°C. To je standardně u zplyňovacích kotlů zajištěno směšovacím ventilem za kotlem samotným. Ten do kotle nepustí nižší teplotu než 65°C. Kotel tak není ochlazován a výměník zůstává suchý. Co se násypné šachty týče, tak kondenzát v ní je dán především vlhkostí paliva samotného. Dnešní kotle na dřevo celkem sofistikovaně přivádí předehřátý vzduch do spalinové komory tak, aby tento problém částečně eliminovali. teplý předehřátý vzduch je schopen dřevo na povrchu částečně během hoření vysušovat. Čím užší jsou naštípaná polena, tím lépe. Čím více je kotel přiškrcen zavřením primárního vzduchu, tím méně se předehřátým vzduchem dřevo vysušuje, proto platí pravidlo, že čím sušší dřevo, tím menší riziko kondenzace v násypné šachtě. kotlový plech je v násypné šachtě navíc odstíněn pomocí distančních plechů tak, aby případný kondenzát nepřišel so kontaktu s kotlovým plechem v násypné šachtě. V neposlední řadě je nutné říci, že ventilátor by měl snížit své otáčky případně vypnout až ve chvíli, kdy je v kotli většina hrubých polen spálena, tedy v době kdy je teplota spalin pod 60°C a v násypné šachtě je převážně jen žhavá vrstva, která kondenzát nevytváří. Nastavení vypnutí ventilátoru dle teploty spalin je ukázáno v tomto videu. V neposlední řadě je nutné zvážit, zdali není lepší topit na maximální výkon s vysokou účinností. Při udržování stáložárné vrstvy topíme v kotli déle ale s nižší účinností - tedy protopíme více paliva. Je nutné zvolit, co majiteli vyhovuje nejlépe. Kotle jsou montovány s akumulační nádrží, proto by nemělo být riziko přetopení kotle - i když kotel jede naplno s vysokou účinností, teplo se uskladňuje v akumulační nádrži a tudíž není nutné topit zbytečně dlouho s nižší účinností. Každopádně je to na volbě majitele, která varianta topení mu vyhovuje nejlépe. Tak snad Vám toto vysvětlení stačí. S pozdravem OPOP tým. 🔥
Dobry den, To jeden z najlepszych prostych kotłów zgazowujących drewno. Pozdrawiam
Dobrý den, a jak je to s nastavenim casu vyhasínání? V rozmezí 10-300min? Díky za vysvětlení.
Čas vyhasínání je vždy dán aktuální teplotou spalin. Kotel zahlásí "Vyhasnuto" až poté, co teplota spalin klesne pod hodnotu 35°C. pokud je teplota nad touto hranicí, je kotel stále v provozu. Tuto hraniční teplotu vyhasínání lze upravit v servisním menu.
Dobrý den, nevím co dělám špatně, ale ještě se mi nestalo, že by mi vydržela žhavá vrstva, pokud mi spaliny spadnou třeba na 80-90 stupňů, v kotli už není nic žhavého , palivo je spálené a kotel přejde po chvíli do stavu vyhaslý. Zaznamenal jsem, že když spaliny spadnou třeba na 130 stupňů, tak už kotel dohořívá a mám tak půl hodiny na přiložení, jinak se vše spálí a v šachtě nezbyde nic žhavého. Děkuji
Nemate velky tah komina? Ten by vam to mohl vytahnout ven i pri vypnutem ventylatoru. Vetsinou se k temto splynovacim kotlum montuje regulatoar tahu vzduchu nebo jak se to jmenuje.
@@pavelmarik6710 Může to být vysokým tahem, taky záleží na palivu. U tvrdého dřeva se stáložár udržuje daleko lépe než třeba u smrku.
Dobrý večer. Proč nejsou tyto informace v návodu k použití? A další dotaz, nebude v tuto chvíli kotel dehtovat? Děkuji za odpovědi.
Dobrý den dehtování je dáno především teplotou vratné vody a ta nesmí být nižší než 65°C. To je standardně u zplyňovacích kotlů zajištěno směšovacím ventilem za kotlem samotným. Ten do kotle nepustí nižší teplotu než 65°C. Kotel tak není ochlazován a výměník zůstává suchý.
Co se násypné šachty týče, tak kondenzát v ní je dán především vlhkostí paliva samotného. Dnešní kotle na dřevo celkem sofistikovaně přivádí předehřátý vzduch do spalinové komory tak, aby tento problém částečně eliminovali. teplý předehřátý vzduch je schopen dřevo na povrchu částečně během hoření vysušovat. Čím užší jsou naštípaná polena, tím lépe. Čím více je kotel přiškrcen zavřením primárního vzduchu, tím méně se předehřátým vzduchem dřevo vysušuje, proto platí pravidlo, že čím sušší dřevo, tím menší riziko kondenzace v násypné šachtě. kotlový plech je v násypné šachtě navíc odstíněn pomocí distančních plechů tak, aby případný kondenzát nepřišel so kontaktu s kotlovým plechem v násypné šachtě.
V neposlední řadě je nutné říci, že ventilátor by měl snížit své otáčky případně vypnout až ve chvíli, kdy je v kotli většina hrubých polen spálena, tedy v době kdy je teplota spalin pod 60°C a v násypné šachtě je převážně jen žhavá vrstva, která kondenzát nevytváří. Nastavení vypnutí ventilátoru dle teploty spalin je ukázáno v tomto videu.
V neposlední řadě je nutné zvážit, zdali není lepší topit na maximální výkon s vysokou účinností. Při udržování stáložárné vrstvy topíme v kotli déle ale s nižší účinností - tedy protopíme více paliva. Je nutné zvolit, co majiteli vyhovuje nejlépe. Kotle jsou montovány s akumulační nádrží, proto by nemělo být riziko přetopení kotle - i když kotel jede naplno s vysokou účinností, teplo se uskladňuje v akumulační nádrži a tudíž není nutné topit zbytečně dlouho s nižší účinností.
Každopádně je to na volbě majitele, která varianta topení mu vyhovuje nejlépe. Tak snad Vám toto vysvětlení stačí.
S pozdravem OPOP tým. 🔥
@@OPOP-uc4mr stačí, děkuji.