Ale takhle se s tím nikdy neměřilo. Nojo, mladá generace zas bez kalkulačky nefunguje (a k dovršení hrůzy ještě používají algebraické zadání). DU10 měl velice dobře navržené rozsahy, stačila jediná stupnice. Hodnoty 3, 6, 12, 30, 60, 120 atd. dávají smysl. Stupnice má 60 dílků, takže dílky se buď násobí dvěma, nebo dělí dvěma, no a zbytek je už jen mocnina deseti. Takže na 3V rozsahu dělím dvěma a násobím 10¯¹, na 6V rozsahu násobím 10¯¹, na 12V rozsahu násobím dvěma a násobím 10¯¹. Totéž bude platit na rozsazích 30, 60, 120V, jen se bude násobit 10⁰, obdobně 300, 600V, jen násobíme 10¹. Proudy fungují obdobně. Na PU120 z tohoto důvodu byly dvě stupnice, jedna do 3, druhá do 10, přičemž ono to mělo rozsahy 3V, 10V, 30V, 100V, 300V atd. Tam se jen vybrala vhodná stupnice a hýbalo se exponentem. Přesnost. Tady prosím pozor na jednu věc, na konci rozsahu to nikdy neměřilo s nejvyšší přesností. Vím, že z výpočtu chyby vychází něco jiného, ale to je maximální odchylka do které se přístroj musí nějakým způsobem vejít definovaná (z praktických důvodů) velice jednoduchým modelem. Většina ručičkových přístrojů měří nejpřesněji uprostřed rozsahu, vyjímkou je metra, která tento bod posunula do ⅔ rozsahu. Ten přístroj se musí v celém rozsahu vejít do tolerance, ale typický průběh chyby v závislosti na výchylce má nějakou závislost. Podstatné je, že pokud se ten přístroj nějakým způsobem seřizuje, je potřeba to dělat právě v tomto bodě. Pokud je k seřízení třeba několik bodů, musí se nad jejich volbou docela přemýšlet. Oba konce stupnice jsou průšvih, protože tam má ústrojí mizernou linearitu. Pokud seřídím přístroj na konec rozsahu, bude 80% zbytku toho rozsahu vykazovat obrovskou chybu, ale posledních 20% bude perfektních. Smyslem ale je aby na většině rozsahu přístroj ukazoval comožná nejpřesněji, takže rozhodně neseřizovat na konec rozsahu. Tohle je největší rozdíl proti číslicovým přístrojům, ikdyž. M1T290 se seřizuje na 0 a -20'000, ač je přetížitelná na ±23'000, u M1T380 je to podobné. Druhým rozdílem je směr. Pokud se měří chyba ručičkového ústrojí, měří se dvakrát. Jednou pro rostoucí hodnoty, podruhé pro klesající hodnoty, ono se to totiž díky tření lišít. Číslicové přístroje tento problém nemají, tam se zase dějí jiné zábavné věci. V čase se měnící signály. V ručičkovém přístroji integruje setrvačnost toho ústrojí, u číslicových přístrojů máme nějakou dobu integrace, máme nějaký analogový frontend a matematiku za suma-delta převodníkem. Má to odlišné vlastnosti, ale obé to dokáže člověku namlátit nehorázným způsobem. Obecně se dá říct, že u ručičkových přístrojů je to předvídatelnější, přeci jen, jejich ústrojí se navrhuje tak, aby bylo na mezi stability s preferencí přetlumenosti, neb třesoucí se ručičky se obecně považují za větší problém. U číslicových přístrojů se mnohdy projevují nečekané jevy díky nějakému vztahu mezi časovým průběhem signálu a dobou integrace, čehož se ale dá použít i k dobré věci, kupříkladu fázovým zavěšením doby integrace na síťový kmitočet lze potlačit brum, ale většinou to udělá něco, co člověk úplně nechce, no a pak nastupují komplikované rychlé přístroje a spousta matematiky nad naměřenými daty. No a v neposlední řadě je třeba zmínit i to, co je mezi DUT a řekněme ručičkovým ústrojím, případně A/D převodníkem. Toto je totiž mnohdy daleko zajímavější než ústrojí samo a mnohdy definuje použitelnost/cenu přístroje. Různé citlivé zesilovače, zesilovače s vysokoimpedančními vstupy, RMS převodníky schopné pracovat v rozsahu mnoha MHz, různé můstky a mnohé jiné věci. Mnohé z těch přístrojů mají na svém konci ručičkové ústrojí, nicméně i přesto dokáží poskytovat užitečné služby i v dnešní době.
Paní Niki. Takhle se měřidlo, jen spousta výpočtů probíhala v hlavě. Já chtěl ukázat celý postup a nic nepřeskakovat. Vzpomínám si ( i když paměť je ošidné místo ) že profesor na měření říkal “ pod půlku stupnice se jedná jen o odhad, pravda je od 2/3 rozsahu výš “ . Kalkulačkou jsem Vám radost neudělal…. Udělal bych radost logaritmickým pravítkem ? Tedy pokud mne s ním naučíte :))
DU10 sme mali doma, ale zmerať a roztriediť vreco(pytel) rezistorov čo sme dostali z TESLA Lanškroun by určite nebolo to pravé orechové. Všeobecne meranie odporu na analógových multimetroch vždy bolo len orientačné. Mimochodom DU10 má tri stupnice. Striedavé veličiny, jednosmerné veličiny a meranie odporu 😉
Krasne video, jeste jedna vlastnost analogovych multimetru, ktere mely lepsi mechanickou odolnost byla pomalost dobehu. Pokud nebyl mechanismus na safirovych pouzdrech ale na pruzinach primo.
Myslím si, že tvoje video bolo značne vyčerpávajúce. Nádhera. Môj prvý merací prístroj bol analógový. Made in USSR, C4352 B4.1. Ten som si kúpil ako nový v zľave asi v roku 1986. Stál asi 1 100 Kčs. To bola hora peňazí. Niečo ako dnes 1 100,0€ s DPH. Doteraz som z neho unesený aj, keď je na odpočinku od roku 1996, od kedy mám METEX 3850D. Metex som odvtedy používal ako hlavý na každodenné používanie. Prečo tomu tak bolo, si zhrnul dostatočne vo svojom videu. Doteraz mi funguje perfektne, jeho presnosť sa nehnula. Aj on už je na zaslúžilom odpočinku. Ako ten ruský analógový tak metex používam občas skôr na meranie prúdu ako druhý prístroj pri meraní. Pri orientačnom meraní prúdu je ten analógový skvelý v tom, že stačí letmým pohľadom sledovať rast prípadne pokles prúdu. Pretože prúd meriam len výnimočne, stal sa mojím hlavným meračom KEYSIGHT U1231A. Tento "jednoduchý" a nenápadný KEYSIGHT má všetky funkcie ako lepší UNI-T prípadne BRYMEN alebo aj iné multimetre. Prečo som si ho kúpi? Má perfektný návod ako žiaden iný, logovanie do PC (nutné dokúpiť si optický prevodník), zadné svetlo (jeho intenzita sa dá nastaviť, svieti však poriadne). POZOR! Nekupujte si ho ako svoj prvý multimeter na zaúčanie sa. Ak ho zničíš, tak to naozaj bolí. Stojí dosť peňazí. Veľmi sa teším na ďalšie tvoje videá. Nádhera.
Pri meraní Analógovým meracim prístrojom treba na presný údaj použiť tento vzorec : Rozsah prístroja krát Vychylka deleno Počet dielikov na stupnici. Dušan.
Opomněl jste kategorii analogových laboratorních přístrojů. Ty měly přesnost i lepší než digitály a elektromagnetické systémy měřily pravou efektivní hodnotu (R.M.S.) v době, kdy to levné digitály neměly.
Jo každý má své. Já klidně sem schopný měřit jak analogem tak digitálem. Ty rozsahy dělit dílkama s tím nemám problém ani dnes. U mě je spíše problém ze zrakem na digitál vidím každopádně lépe a však někdy to vidím radši podle ručičky kde je vychýlená. Já sám mám předchůdce DU desítky ten odpor měřit neumí mám ho po otci který mi zemřel už před 31 lety tak že ho mám spíše jako památku. Po tom sem si koupil v roce 1992 digitální VOLTKRAFT. Vyšel mě tenkrát na 900 korun českoslovenckých. Tenkrát ho distribuovala zásilková firma Jana už to zná. Tak sem si ho obědnal a musím říct že mi dobře slouží do dnes a je mu 31 let. Po tom sem si gdy si před lety koupil od jednoho člověka který prodával na bleších trzích starší elektroniku koupil malého VOLTKRAFTA za 500 korun který do konce i mluví a to německy což mě vůbec nevadí. Vzhledem k tomu že měřící kabely jsou k němu přidělány na pevno a po letech dosloužily tak je tam musím přepájet ale to je pro mě maličkost akorát nesmím mít lenivou nemoc. Jinak moje jméno si četl zprávně a nic si nekomolil. No ono je to s těmi digitály a analogi asi tak. Kdy bych měl na jízdním kole tachometr tak dám přednost rozhodně analogovému ručkovému než li digitálu pro to že mě stačilo vidět akorát tu ručičku a dílky a bylo vše vyřešeno. Je faktem že analogový tachometr si musel kupovat přesně na průměr kola když to u digitálního tachometru si to nakalibruješ ručně sám.
Hezký večer, analogové měřáky se doporučovaly používat u vysokofrekvenční techniky jako jsou vysílače, ale je možné, že v dnešní době už to neplatí. František se opravdu jmenuje Čelko, známe se osobně.
Digitální multimetry byly i před revolucí, ale většinou jako stolní přístroje, tedy značně drahé. Taky jsem začínal na základce v době základky se sovětským multimetrem, kde mě nejvíc rozčiloval rozsah 7,5V na 30 dílků. To bylo na mě moc (na počítání z hlavy), takže jsem používal další vyšší, což byl až 30V. Ale taky jsme přežili, ještě tady někde leží (při měření odporu se používaly stejné svorky, ale měly opačnou polaritu - červená byla minus, to bylo potřeba nezapomenout při měření diod). Ale aspoň člověk přemýšlel nad tím, co dělá. Dnes každý vezme digitál, vrazí jej do zásuvky, nebo někam a pak přemýšlí, co vlastně chce dělat. Navíc nepřesnost analogu je taková... málo viditelná. Když si vezmu dnes digitál, připojím na baterku a naměřím 1,2026V, změřím druhým měřákem, který ukáže 1,2068V tak vidím "hroznou" nepřesnost 42 "čísel" a přitom jsou třeba oba měřáky "stejně přesné" a vyhoví ve své třídě přesnosti.
Pred revolúciou (1985) sa objavili aj "kapesné" teda prenosné LCD multimetre. A začalo to myslím Tesla VDM-1. Srdcom bol v licencii vyrábaný IO MHB7106. Bohužiaľ mal aj spústu nevýhod. Okrem (ne)dostupnosti a vysokej ceny bol značne poruchový a pád na zem alebo meranie prúdu v zásuvke znamenalo jeho koniec. Aj východný nemci robili niečo s obvodom C520D, ale ten meral len na tri miesta.
Jsou věci, které změří jen analog. Digitál rychlou změnu nevidí. Mnohdy nazareaguje ani bargraf. Analog nepotřebuje napájení. Když potřebuju něco změřit, jako na potvoru má digitál vybitou baterii... Dnes špičkové analogy mají rozsahy tak, aby se nemuselo nic přepočítávat. Třeba Chauvin Arnoux... Každý fajnšmekr používá většinou analog...
Jde o rychlost změny. Stolňáky od OWON mají vzorkování až 50x za vteřinu. BM 785 chytne změnu delší jak 250 mikrosekund. Starý analog nepotřebuje napájení pro napětí a proudy. Na odpory už napájení potřebuje. Moderní analogy neznám.
@@CoMiPrisloZCiny Souhlasím. Pro velmi přesná měření také používám digitál APPA. Jinak velmi pěkné video. S DU 10 jsem začínal. Mám ten přístroj moc rád. Bohužel mají často zničený systém, je na vlásku a v místě pájení uhnívá... Používám analog Chauvin Arnoux a pro dílenská měření analog Peaktech.
@@robertkovar8710 Používám Chauvin A. CA 5001. Má rozsahy pro slaboproud. elektroniku. Nic se nemusí přepočítávat. Zakl. přesnost 1,5 proc. V Holicích na mezinárodním setkání radioamat. jsem na burze viděl v kufříku krásný původní Avomet i s komplet příslušenstvím. Vše čisté, funkční. Krásný kousek pro sběratele.
Ok beriem. Aj keď teda porovnávaš dvestoročnú technológiu s najnovším multimetrom. To je ako porovnávať parnú lokomotívu s Shinkansenom N700S :) V súčastnosti prenosný analógový multimeter nemá už žiadny význam prečo ho používať. Jednoúčelové meradlá áno. Laik nepotrebuje vedieť presné napätie na auto-batérii, ale stačí keď vidí že ručička je v zelenom poli. Audiofil rád používa analógový indikátor vybudenia. Nepotrebuje pomocné napájanie a preto nezanáša do hudby rušenie a pod.
@@CoMiPrisloZCiny Súhlas, vyrába sa a dokonca som videl borca ako s ním spravoval 9 kanálový AV receiver. Ale aj tak nakoniec, pracovné body nastavoval digitálom 😀
No je este jedna vyhoda analog. multimetrov. Okrem merania odporu, nepotrebuju baterky (a teda nikdy sa nevybiju)... A to je asi tak vsetko ... A niekedy je to vyhoda niekedy nevyhoda, ale aj digitalne uz dnes maju moznost merat s LoZ. Ze analog voltmeter ma mensi vnutorny odpor... A nie kazdy digital ma moznost merania s LoZ... Inak mna by zaujimalo ci sa to este aj dnes na priemyslovkach a ucnovkach vyucuje tak ako za mojich cias (pred viac ako 20 rokmi)... Uz aj za mojich cias to bolo otazne, ci to ma este zmysel, lebo bolo jasne, ze uz je to prekonane digitalnymi merakmi... Vsetky tieto analogove meraky znacky, meracie systemy atd... Alebo to uz vypustili z ucebnych oznov ...
Zdravím, ve škole jsme je používali v podstatě pořád hlavně na měření proudu. Jak nám říkali jsou v podstatě nezničitelné. V digitalech se prý nestačili měnit pojistky.
U tohoto Avometu bych upozornil na skvělou designovou vychytávku. Jedním knoflíkem jste si nastavil rozsah napětí, druhým rozsah proudu a pak jste překlapával měření U/I při měření V/A chaky. Teď si při cenách digitálů koupíte dva.
Jeste jedna nevyhoda,nevim jestli byla zminena, bezny analogovy meraky maji vstupni odpor ( na snurach) v radu desitek kiloohmu, takze na dnesni mereni v moderni elektronice to moc neni.
myslim spis ze to muze byt nezadouci zatez pro merene obvody jako jsou treba ruzne logicke obvody cmos a podobne, ale zas kdo by to timhle meril ze :) @@CoMiPrisloZCiny
Nějakým způsobem měřený obvod zatěžuje každý přístroj. Vždy musíte vědět, co budete měřit, abyste věděli jestli naměříte. Analogové přístroje (bez zesílení) přepínaly napětí předřadník a tak Avomet II měl 20 kOhm/V. Obyčejné digitály mají velký vstupní odbor na rozsazích do 2 V. Tam bývá problém s unikajícím proudem a při rozpojených vývodech údaj cestuje. (Metra Blansko M1T290 až do 20V, elektrometr Keithley až 200 V) pak až do 1000 V bývá vstupní odpor 20 MOhm. Nesmí se zapomenout také na vstupní kapacitu. Vstupní odpor Avometů 20 kOhm/V byl vynikající. Sovětské multimetry měly ale i jen 666 Ohm/V.
Další nevýhoda- velká vlastní spotřeba (zatížení měřeného obvodu). Analogové multimetry se pořád vyrábí a prodávají, od velmi levných až po velmi drahé Chauvin Arnoux 505 13tis., Gossen Metrawatt METRAHit 2A 11tis, Metrix MX1, Conex atd...jsou se zvyšenym krytim a narazuvzdorne..menší a lehčí než vintage kousky. A mají lepší ochrany.
I ručičkový přístroj může mít zesilovač. Můj historický Radelkis TR1408 má 15MΩ vstupní odpor, běžné číslicové multimetry mívají 10MΩ. Donedávna se dal v ČR koupit ručičkáč od Proteku (HC-5050), který měl obligátních 10MΩ. Mám ho také, ale Radelkis mám raději, jde tím lépe děsit lidi. Navíc je k němu RF a VN sonda.
@@CoMiPrisloZCiny Ochrana byla těžko realizovatelná. To by přístroj byl jednou tak velký kvůli pojistkám. Bylo to tak drahé, že jste si musel dávat majzla. Často bývaly dvě diody v protipólu přes systém.
Avometa si tiež schovávam z nostalgie. Baterku som tam dal nejakú 1,5V čo je menšia ako AAA. Len na vyskúšanie. Tiež nechápem ako by som stým mal merať niekde mimo dielne napríklad v strojovni elektrickej lokomotívy. Pamätám si jak nám volakedy dávno do roboty boli zakúpené prvé digitálne meráky Keithley. To bola raketa.... Ano na analog treba mať trocha vedomostí . S digitálom dokáže merať aj cvičená opica....alebo aj niekto kto ani nevie rozlíšiť prúd od napätia...
No já sebe neumím představit ve strojovně lokomotivy s čímkoliv. K vn mám respekt a to se nehýbe… představa vn na kolečkách…. To s úctou přenechám jiným :))
Zvolit správný rozsah je základní povinnost. Na škole nás učili zásadu: nehoň ručku kolem nuly. Digitály mívají +/- několik jednotek (typicky 3 z rozsahu 2000), takže na rozsahu 200 V máte nejistotu nějaký zlomek procenta z hodnoty a navíc +/- těch třeba 0,3 V. Prostě nehoň ručku kolem nuly.
jo ve VF technice si digitál ani neprdne v takovém vysílači je mrtví a pokud nemá rychlí barograf a skáče ti napětí zas je v pr.... a hlavně analog dokáže měřit bez baterie 🙂
Zdravím Marku. Předně chci vyjádřit obdiv do čeho všeho se pustíte. Tu desku z bagru bych majiteli omlátil o hlavu :)). Nicméně analog bez baterie měří jen napětí a proudy a to ještě ne na všech rozsazích. Jak rychlý má být rychlý bargraf? 50 měření za vteřinu ? Nevím na jaké pásma máte techniku a tedy co považujete za VF. Už jsem se potkal s názorem že cokoliv pod 1GHz je DC. Nicméně měření v obvodech kde se kmitočet počítá ve stovkách MHz není jednoduché a mnohem víc než na přístroji záleží na hlavě co ho řídí. PS výraz Boha Mária z hlavy asi nevyženu :))
Jo jinak vše co si publikoval ve videu které sem s přehrál tak jest pravdou a když si spětně vzpomenu tak mi jsme ty analogové multimetry měli nejlepší v celé RVHP tak že to o našem umu něco vypovídalo. Ruský multimetry ty byly pověstný tím že je člověk musel doma dodělat východoněmecký multimetry to byly vyložené šunty ty bych nechtěl ani za darmo akorát ty naše obstály a národní podnik METRA Blancko kde se vyráběly všechny měřící přístroje měl dobrý zvuk i za hranicema naší republiky. Tak že i po letech je vidět to že se naši lidé o něco snažily a něco uměli i když jsme byly za železnou oponou a pod silným vlivem sovětského svazu.
Ahoj, diky za perfektne video. Za mna urcite analogove pristroje vo svojej dobe mali svoje caro ale technologia pokrocila a dnes jednoznacne moderne digitalne pristroje :)
@@CoMiPrisloZCinyAž někdy po roce 1990 začali prodávat český multimetr digitální, teď si bohužel už nevzpomenu na typové označení, ale měl z levé strany sadu isostatů na přepínání rozsahů, tehdy jsem ho kupoval asi za 1700 Kč, v té době to byly velké peníze. Myslím že ho má vystavený na polici Jirka Bekr.
Přepočítávání vůbec nebyl problém. Analogově odečtete počet dílků a pak u většiny přístrojů a rozsahů stačí násobit nebo dělit dvěmi a násobky 10. Nastavování k nějaké hodnot je na analogu příjemné, když vidíte, kde máte být, kde jste a jak a jestli se tam blížíte.
Nejlíp měří digitál s vybitou baterkou, zrovna když potřebuju měřit! Zatracuje analogová měřidla,tehdy nic jiného k měření nebylo k dispozici!Proto nás učili přemýšlet jakou metodu měření použít a počítat i s vnitřním odporem měřidla.I digitály mají nezanedbatelný vnitřní odpor na proudových rozsazích, skoro nekonečný odpor na napěťových rozsazích často mýlí v výsledných hodnotách.Nejsem zapšklý zastánce analogových měřidel , říkám jen,že digitály nejsou zas až takové zázraky! Jedině analog snadno upozorní pohybem ručučky že se měřená hodnota mění a to žádný digi nemůže ukázat protože má určitý počet vzorků v čase!Taky nic moc samočinné řazení rozsahů-než se dozvím hodnotu,může měřené zařízení být zničené.... Navíc levné digitály vykazují chybu měření i víc než 5%
Ano, tehdy nic jiného nebylo. Taky můžu jet do Francie Škodou 105. Ale proč ? Ideální voltmetr má nekonečný vstupní odpor a digitály s obvyklými 10M se této hodnotě blíží. To že měřený obvod vyžaduje zátěž o nějaké hodnotě a já mu ji nedám není chyba multimetru ale obsluhy. Rychlé a krátké změny nedokázal ani analog zachytit z důvodu setrvačnosti měřícího ústrojí a toto ústrojí bylo i úmyslně bržděno z důvodu zamezení překmitů. Na videu je hezky vidět jak ručka plynule dojede na svoji pozici. Digitály v nízké cenové hladině mají tři vzorky za vteřinu a s cenou vzorkování stoupá. Za cenu pěti kartonů cigaret můžete mít multimetr který má vzorkování až 50/s. Jak může automatická volba rozsahu zničit měřené zařízení ? Levné digitály vykazují chybu i více než 5%…. Při měření jaké veličiny a co považujete za levné digitály? U měření velkých kapacit ano, ale za cenu pěti krabiček cigaret můžete mít multimetr kde měření DC napětí nepřekročí 0,6% i s započtením chyby zobrazení.
@@CoMiPrisloZCiny Automatická volba rozsahu-než "zařadí "správný rozsah a zobrazí hodnotu může být pozdě :o)) Jasně myslel jsem přiměřeně pomalé změny hodnoty - řekněme kolísání hodnoty .... Na rychlé změny je osciloskop ... Jasně nejlepší je mít oba typy měřidel což dnes není problém a použít tu správnou metodu měření Jen jsem reagoval na přílišnou chválu digitálu
Nudné, dlouhé video o ničem. Pokud počítáš jednu dvacetinu voltu na kalkulačce, rozhodně nebudeš ta nejostřejší tužka v penále... a podle toho vypadá celé video. Porovnávat 60 let starý měřák se současným, je jen ztráta času. Kdo měřil na analogu to zná a tvoje rozumy nepotřebuje, stejně jako ten, kdo dnes měří na digitálu. S analogem nemůže měřit blbec, co neumí počítat a chybí mu i logické uvažování. Proto se ti s analogem měří špatně.
Cavko Karol, prepac ale nemyslim si ze je vhodne takto reagovac, alebo byt takto "agresivny" tuna na Fandu. Pokial si si kukol vidko, ta bolo jasne ze to bolo pre "laikov" a ludi co taketo nemali moznosc mat v ruke a pracovat s analogom. Napriklad ja som nikdy analog v ruke nemal a vidiel som ho len na obrazkoch max, cize som bol za detailne rozobratie logiky funkci analogov rad (raz som vidiel analog v o vitrinke nekde). Poprosim ta, nebuc taky agresivny a utocny na Fandu nabuduce, ved ma dobre vidka, ma fajnu povahu :)
@@tatkosmolko1672 Čobole, z cikánské osady na východě Slovenska, strč si svoje rady do prdele! Mohu reagovat jak chci. V ČR, na rozdíl od Slovenska, platí demokratické principy a svoboda vyjadřování. My tu novináře nevraždíme! Tak zalez zpátky do osady a neopruzuj!
A jeden analog miluji: ohmetr - skákačku. Proud má dostatečný pro rozsvvícení ledky a mlácení ručičky o max. umožňuje spoj hledat s pohledem soustředěným na měřicí vývody, jen poslechem. :D Digitály při propískávání mívájí tragicky pomalou odezvu. Bzučák rulez!
Avometa I si schovávám asi tak, jako důstojníci nosili šavli. Je to součást mé slavnostní uniformy, ale nepoužívám ho.
Jsme na tom stejně. Jde na světlo jen při zvláštních příležitostech.
Ale takhle se s tím nikdy neměřilo. Nojo, mladá generace zas bez kalkulačky nefunguje (a k dovršení hrůzy ještě používají algebraické zadání). DU10 měl velice dobře navržené rozsahy, stačila jediná stupnice. Hodnoty 3, 6, 12, 30, 60, 120 atd. dávají smysl. Stupnice má 60 dílků, takže dílky se buď násobí dvěma, nebo dělí dvěma, no a zbytek je už jen mocnina deseti. Takže na 3V rozsahu dělím dvěma a násobím 10¯¹, na 6V rozsahu násobím 10¯¹, na 12V rozsahu násobím dvěma a násobím 10¯¹. Totéž bude platit na rozsazích 30, 60, 120V, jen se bude násobit 10⁰, obdobně 300, 600V, jen násobíme 10¹. Proudy fungují obdobně. Na PU120 z tohoto důvodu byly dvě stupnice, jedna do 3, druhá do 10, přičemž ono to mělo rozsahy 3V, 10V, 30V, 100V, 300V atd. Tam se jen vybrala vhodná stupnice a hýbalo se exponentem.
Přesnost. Tady prosím pozor na jednu věc, na konci rozsahu to nikdy neměřilo s nejvyšší přesností. Vím, že z výpočtu chyby vychází něco jiného, ale to je maximální odchylka do které se přístroj musí nějakým způsobem vejít definovaná (z praktických důvodů) velice jednoduchým modelem. Většina ručičkových přístrojů měří nejpřesněji uprostřed rozsahu, vyjímkou je metra, která tento bod posunula do ⅔ rozsahu. Ten přístroj se musí v celém rozsahu vejít do tolerance, ale typický průběh chyby v závislosti na výchylce má nějakou závislost. Podstatné je, že pokud se ten přístroj nějakým způsobem seřizuje, je potřeba to dělat právě v tomto bodě. Pokud je k seřízení třeba několik bodů, musí se nad jejich volbou docela přemýšlet. Oba konce stupnice jsou průšvih, protože tam má ústrojí mizernou linearitu. Pokud seřídím přístroj na konec rozsahu, bude 80% zbytku toho rozsahu vykazovat obrovskou chybu, ale posledních 20% bude perfektních. Smyslem ale je aby na většině rozsahu přístroj ukazoval comožná nejpřesněji, takže rozhodně neseřizovat na konec rozsahu. Tohle je největší rozdíl proti číslicovým přístrojům, ikdyž. M1T290 se seřizuje na 0 a -20'000, ač je přetížitelná na ±23'000, u M1T380 je to podobné. Druhým rozdílem je směr. Pokud se měří chyba ručičkového ústrojí, měří se dvakrát. Jednou pro rostoucí hodnoty, podruhé pro klesající hodnoty, ono se to totiž díky tření lišít. Číslicové přístroje tento problém nemají, tam se zase dějí jiné zábavné věci.
V čase se měnící signály. V ručičkovém přístroji integruje setrvačnost toho ústrojí, u číslicových přístrojů máme nějakou dobu integrace, máme nějaký analogový frontend a matematiku za suma-delta převodníkem. Má to odlišné vlastnosti, ale obé to dokáže člověku namlátit nehorázným způsobem. Obecně se dá říct, že u ručičkových přístrojů je to předvídatelnější, přeci jen, jejich ústrojí se navrhuje tak, aby bylo na mezi stability s preferencí přetlumenosti, neb třesoucí se ručičky se obecně považují za větší problém. U číslicových přístrojů se mnohdy projevují nečekané jevy díky nějakému vztahu mezi časovým průběhem signálu a dobou integrace, čehož se ale dá použít i k dobré věci, kupříkladu fázovým zavěšením doby integrace na síťový kmitočet lze potlačit brum, ale většinou to udělá něco, co člověk úplně nechce, no a pak nastupují komplikované rychlé přístroje a spousta matematiky nad naměřenými daty.
No a v neposlední řadě je třeba zmínit i to, co je mezi DUT a řekněme ručičkovým ústrojím, případně A/D převodníkem. Toto je totiž mnohdy daleko zajímavější než ústrojí samo a mnohdy definuje použitelnost/cenu přístroje. Různé citlivé zesilovače, zesilovače s vysokoimpedančními vstupy, RMS převodníky schopné pracovat v rozsahu mnoha MHz, různé můstky a mnohé jiné věci. Mnohé z těch přístrojů mají na svém konci ručičkové ústrojí, nicméně i přesto dokáží poskytovat užitečné služby i v dnešní době.
Paní Niki. Takhle se měřidlo, jen spousta výpočtů probíhala v hlavě. Já chtěl ukázat celý postup a nic nepřeskakovat. Vzpomínám si ( i když paměť je ošidné místo ) že profesor na měření říkal “ pod půlku stupnice se jedná jen o odhad, pravda je od 2/3 rozsahu výš “ . Kalkulačkou jsem Vám radost neudělal…. Udělal bych radost logaritmickým pravítkem ? Tedy pokud mne s ním naučíte :))
Niki vdaka opat za obsahly a podrobny koment nabušeny informaciemi :)
DU10 sme mali doma, ale zmerať a roztriediť vreco(pytel) rezistorov čo sme dostali z TESLA Lanškroun by určite nebolo to pravé orechové. Všeobecne meranie odporu na analógových multimetroch vždy bolo len orientačné. Mimochodom DU10 má tri stupnice. Striedavé veličiny, jednosmerné veličiny a meranie odporu 😉
@@CoMiPrisloZCiny Myslím že jste to trošku zveličil tu obtížnost. Když si na analogové stupnice zvyknete, provádíte výpočty v módu autopilota.
.@@tonogtube Na odpory se používaly můstky s galvanometrem jako indikátorem. Např. Odporový můstek Omega. A nebo pro fajnšmekry kompenzátor.
Krasne video, jeste jedna vlastnost analogovych multimetru, ktere mely lepsi mechanickou odolnost byla pomalost dobehu. Pokud nebyl mechanismus na safirovych pouzdrech ale na pruzinach primo.
DU 10 má torzní vlákno takže žádné tření v ložiskách bohužel je to choulostivější než ložiska 🧐
Spíš obráceně. Pomalé byly citlivé a rychlé ty humpolácké extrém až vadaska.
Myslím si, že tvoje video bolo značne vyčerpávajúce. Nádhera.
Môj prvý merací prístroj bol analógový.
Made in USSR, C4352 B4.1. Ten som si kúpil ako nový v zľave asi v roku 1986. Stál asi 1 100 Kčs. To bola hora peňazí.
Niečo ako dnes 1 100,0€ s DPH.
Doteraz som z neho unesený aj, keď je na odpočinku od roku 1996, od kedy mám METEX 3850D.
Metex som odvtedy používal ako hlavý na každodenné používanie. Prečo tomu tak bolo,
si zhrnul dostatočne vo svojom videu. Doteraz mi funguje perfektne, jeho presnosť sa nehnula.
Aj on už je na zaslúžilom odpočinku. Ako ten ruský analógový tak metex používam občas skôr na meranie prúdu
ako druhý prístroj pri meraní. Pri orientačnom meraní prúdu je ten analógový skvelý v tom, že stačí letmým
pohľadom sledovať rast prípadne pokles prúdu.
Pretože prúd meriam len výnimočne, stal sa mojím hlavným meračom KEYSIGHT U1231A.
Tento "jednoduchý" a nenápadný KEYSIGHT má všetky funkcie ako lepší UNI-T prípadne BRYMEN
alebo aj iné multimetre. Prečo som si ho kúpi? Má perfektný návod ako žiaden iný, logovanie do PC (nutné dokúpiť si optický prevodník),
zadné svetlo (jeho intenzita sa dá nastaviť, svieti však poriadne). POZOR! Nekupujte si ho ako svoj prvý multimeter
na zaúčanie sa. Ak ho zničíš, tak to naozaj bolí. Stojí dosť peňazí. Veľmi sa teším na ďalšie tvoje videá. Nádhera.
Souhlas. U takových multimetrů zabolí i prasklá pojistka :). Inu kvalita něco stojí. Já šel do BM 785 a spokojenost.
Měl větší spotřebu, ale byl svižný.
Pri meraní Analógovým meracim prístrojom treba na presný údaj použiť tento vzorec : Rozsah prístroja krát Vychylka deleno Počet dielikov na stupnici. Dušan.
Pekná nostalgia. Kto zažil, vie. 😊
Pekná práca, teším sa na ďalšie činnosti.
Opomněl jste kategorii analogových laboratorních přístrojů. Ty měly přesnost i lepší než digitály a elektromagnetické systémy měřily pravou efektivní hodnotu (R.M.S.) v době, kdy to levné digitály neměly.
Úmyslně jsem ji nezmínil. Byly pro širokou veřejnost nedostupné a pořídit jej mohly pouze podniky.
@@CoMiPrisloZCiny Po plyšáku se jich podniky zbavovaly.
Jo každý má své. Já klidně sem schopný měřit jak analogem tak digitálem. Ty rozsahy dělit dílkama s tím nemám problém ani dnes. U mě je spíše problém ze zrakem na digitál vidím každopádně lépe a však někdy to vidím radši podle ručičky kde je vychýlená. Já sám mám předchůdce DU desítky ten odpor měřit neumí mám ho po otci který mi zemřel už před 31 lety tak že ho mám spíše jako památku. Po tom sem si koupil v roce 1992 digitální VOLTKRAFT. Vyšel mě tenkrát na 900 korun českoslovenckých. Tenkrát ho distribuovala zásilková firma Jana už to zná. Tak sem si ho obědnal a musím říct že mi dobře slouží do dnes a je mu 31 let. Po tom sem si gdy si před lety koupil od jednoho člověka který prodával na bleších trzích starší elektroniku koupil malého VOLTKRAFTA za 500 korun který do konce i mluví a to německy což mě vůbec nevadí. Vzhledem k tomu že měřící kabely jsou k němu přidělány na pevno a po letech dosloužily tak je tam musím přepájet ale to je pro mě maličkost akorát nesmím mít lenivou nemoc. Jinak moje jméno si četl zprávně a nic si nekomolil. No ono je to s těmi digitály a analogi asi tak. Kdy bych měl na jízdním kole tachometr tak dám přednost rozhodně analogovému ručkovému než li digitálu pro to že mě stačilo vidět akorát tu ručičku a dílky a bylo vše vyřešeno. Je faktem že analogový tachometr si musel kupovat přesně na průměr kola když to u digitálního tachometru si to nakalibruješ ručně sám.
Renault Twingo má digitální tachometr a poprvé to byl dost velký nezvyk…..
Hezký večer, analogové měřáky se doporučovaly používat u vysokofrekvenční techniky jako jsou vysílače, ale je možné, že v dnešní době už to neplatí. František se opravdu jmenuje Čelko, známe se osobně.
To asi máte na mysli vf elektronické voltmetry. Běžné multimetry ani analogové, ani digitální se nepoužívají pro kmitočty nad 400 Hz (pro dráhu).
Digitální multimetry byly i před revolucí, ale většinou jako stolní přístroje, tedy značně drahé. Taky jsem začínal na základce v době základky se sovětským multimetrem, kde mě nejvíc rozčiloval rozsah 7,5V na 30 dílků. To bylo na mě moc (na počítání z hlavy), takže jsem používal další vyšší, což byl až 30V. Ale taky jsme přežili, ještě tady někde leží (při měření odporu se používaly stejné svorky, ale měly opačnou polaritu - červená byla minus, to bylo potřeba nezapomenout při měření diod). Ale aspoň člověk přemýšlel nad tím, co dělá. Dnes každý vezme digitál, vrazí jej do zásuvky, nebo někam a pak přemýšlí, co vlastně chce dělat. Navíc nepřesnost analogu je taková... málo viditelná. Když si vezmu dnes digitál, připojím na baterku a naměřím 1,2026V, změřím druhým měřákem, který ukáže 1,2068V tak vidím "hroznou" nepřesnost 42 "čísel" a přitom jsou třeba oba měřáky "stejně přesné" a vyhoví ve své třídě přesnosti.
Stolní a laboratorní přístroje jsem ve videu ignoroval úmyslně. Jsou to drahý hračky a málokdo je má teď doma. Natož tehdy.
Pred revolúciou (1985) sa objavili aj "kapesné" teda prenosné LCD multimetre. A začalo to myslím Tesla VDM-1. Srdcom bol v licencii vyrábaný IO MHB7106.
Bohužiaľ mal aj spústu nevýhod. Okrem (ne)dostupnosti a vysokej ceny bol značne poruchový a pád na zem alebo meranie prúdu v zásuvke znamenalo jeho koniec. Aj východný nemci robili niečo s obvodom C520D, ale ten meral len na tri miesta.
@@tonogtube Tak takhle se ta Tesla jmenovala. Jsem si nemohl vzpomenout.
Jsou věci, které změří jen analog. Digitál rychlou změnu nevidí. Mnohdy nazareaguje ani bargraf. Analog nepotřebuje napájení. Když potřebuju něco změřit, jako na potvoru má digitál vybitou baterii... Dnes špičkové analogy mají rozsahy tak, aby se nemuselo nic přepočítávat. Třeba Chauvin Arnoux... Každý fajnšmekr používá většinou analog...
Jde o rychlost změny. Stolňáky od OWON mají vzorkování až 50x za vteřinu. BM 785 chytne změnu delší jak 250 mikrosekund. Starý analog nepotřebuje napájení pro napětí a proudy. Na odpory už napájení potřebuje. Moderní analogy neznám.
@@CoMiPrisloZCiny Souhlasím. Pro velmi přesná měření také používám digitál APPA. Jinak velmi pěkné video. S DU 10 jsem začínal. Mám ten přístroj moc rád. Bohužel mají často zničený systém, je na vlásku a v místě pájení uhnívá... Používám analog Chauvin Arnoux a pro dílenská měření analog Peaktech.
@@MiloslavHudec Díky za podporu. APPA 109 byl dlouho můj primár. Ovšem jak se v průběhu let zhoršil zrak přestala 109 vyhovovat.
tet je na bazosi pekny Chauvin Arnoux C.A 5003 😀
@@robertkovar8710 Používám Chauvin A. CA 5001. Má rozsahy pro slaboproud. elektroniku. Nic se nemusí přepočítávat. Zakl. přesnost 1,5 proc.
V Holicích na mezinárodním setkání radioamat. jsem na burze viděl v kufříku krásný původní Avomet i s komplet příslušenstvím. Vše čisté, funkční. Krásný kousek pro sběratele.
Ok beriem. Aj keď teda porovnávaš dvestoročnú technológiu s najnovším multimetrom. To je ako porovnávať parnú lokomotívu s Shinkansenom N700S :)
V súčastnosti prenosný analógový multimeter nemá už žiadny význam prečo ho používať. Jednoúčelové meradlá áno. Laik nepotrebuje vedieť presné napätie na auto-batérii, ale stačí keď vidí že ručička je v zelenom poli. Audiofil rád používa analógový indikátor vybudenia. Nepotrebuje pomocné napájanie a preto nezanáša do hudby rušenie a pod.
Ale ona parní lokomotiva se stále vyrábí a každý větší prodejce ji má v nabídce. Proto vzniklo toto video. Nostalgie je fajn, ale realita je jinde.
@@CoMiPrisloZCiny Súhlas, vyrába sa a dokonca som videl borca ako s ním spravoval 9 kanálový AV receiver. Ale aj tak nakoniec, pracovné body nastavoval digitálom 😀
Analogové multimetry se pořád vyrábí, od levných až po poměrně drahé..
Tak jsem si vzpomněl na učňák ...
No je este jedna vyhoda analog. multimetrov. Okrem merania odporu, nepotrebuju baterky (a teda nikdy sa nevybiju)... A to je asi tak vsetko ... A niekedy je to vyhoda niekedy nevyhoda, ale aj digitalne uz dnes maju moznost merat s LoZ. Ze analog voltmeter ma mensi vnutorny odpor... A nie kazdy digital ma moznost merania s LoZ... Inak mna by zaujimalo ci sa to este aj dnes na priemyslovkach a ucnovkach vyucuje tak ako za mojich cias (pred viac ako 20 rokmi)... Uz aj za mojich cias to bolo otazne, ci to ma este zmysel, lebo bolo jasne, ze uz je to prekonane digitalnymi merakmi... Vsetky tieto analogove meraky znacky, meracie systemy atd... Alebo to uz vypustili z ucebnych oznov ...
Zdravím, ve škole jsme je používali v podstatě pořád hlavně na měření proudu. Jak nám říkali jsou v podstatě nezničitelné. V digitalech se prý nestačili měnit pojistky.
poškozená ručička - metra blansko opravuje dodneška měřáky co vyráběli, otázka je zda se to vyplatí
U tohoto Avometu bych upozornil na skvělou designovou vychytávku. Jedním knoflíkem jste si nastavil rozsah napětí, druhým rozsah proudu a pak jste překlapával měření U/I při měření V/A chaky. Teď si při cenách digitálů koupíte dva.
Jeste jedna nevyhoda,nevim jestli byla zminena, bezny analogovy meraky maji vstupni odpor ( na snurach) v radu desitek kiloohmu, takze na dnesni mereni v moderni elektronice to moc neni.
Jsou to kiloohmy na volt rozsahu. Výsledek není tak hrozný :)
myslim spis ze to muze byt nezadouci zatez pro merene obvody jako jsou treba ruzne logicke obvody cmos a podobne, ale zas kdo by to timhle meril ze :) @@CoMiPrisloZCiny
Nějakým způsobem měřený obvod zatěžuje každý přístroj. Vždy musíte vědět, co budete měřit, abyste věděli jestli naměříte. Analogové přístroje (bez zesílení) přepínaly napětí předřadník a tak Avomet II měl 20 kOhm/V. Obyčejné digitály mají velký vstupní odbor na rozsazích do 2 V. Tam bývá problém s unikajícím proudem a při rozpojených vývodech údaj cestuje. (Metra Blansko M1T290 až do 20V, elektrometr Keithley až 200 V) pak až do 1000 V bývá vstupní odpor 20 MOhm. Nesmí se zapomenout také na vstupní kapacitu. Vstupní odpor Avometů 20 kOhm/V byl vynikající. Sovětské multimetry měly ale i jen 666 Ohm/V.
Další nevýhoda- velká vlastní spotřeba (zatížení měřeného obvodu). Analogové multimetry se pořád vyrábí a prodávají, od velmi levných až po velmi drahé Chauvin Arnoux 505 13tis., Gossen Metrawatt METRAHit 2A 11tis, Metrix MX1, Conex atd...jsou se zvyšenym krytim a narazuvzdorne..menší a lehčí než vintage kousky. A mají lepší ochrany.
I ručičkový přístroj může mít zesilovač. Můj historický Radelkis TR1408 má 15MΩ vstupní odpor, běžné číslicové multimetry mívají 10MΩ. Donedávna se dal v ČR koupit ručičkáč od Proteku (HC-5050), který měl obligátních 10MΩ. Mám ho také, ale Radelkis mám raději, jde tím lépe děsit lidi. Navíc je k němu RF a VN sonda.
@@NikiBretschneider Nepochází Radelkis z Maďarska ?
ja vim byla to spis reakce na to že ručkove popisuje jako zastaralou technologii, pritom se pořád vyrábí.@@NikiBretschneider
Pracoval jsem pro bazar měřicí techniky. U analogových multimetrů kromě systému často bývají porušeny proudové rozsahy.
Ano. Malá přetížitelnost a absence ochrany u starých multimetrů
@@CoMiPrisloZCiny Jak stárnu a blbnu, tak se mi na digitálech líbí, že mi promine i když měřím "odpor sítě" :D.
@@CoMiPrisloZCiny Ochrana byla těžko realizovatelná. To by přístroj byl jednou tak velký kvůli pojistkám. Bylo to tak drahé, že jste si musel dávat majzla. Často bývaly dvě diody v protipólu přes systém.
@@prutok Jen někteří a jen někdy. Úplně bych na to nespoléhal :))
Avometa si tiež schovávam z nostalgie. Baterku som tam dal nejakú 1,5V čo je menšia ako AAA. Len na vyskúšanie. Tiež nechápem ako by som stým mal merať niekde mimo dielne napríklad v strojovni elektrickej lokomotívy. Pamätám si jak nám volakedy dávno do roboty boli zakúpené prvé digitálne meráky Keithley. To bola raketa.... Ano na analog treba mať trocha vedomostí . S digitálom dokáže merať aj cvičená opica....alebo aj niekto kto ani nevie rozlíšiť prúd od napätia...
No já sebe neumím představit ve strojovně lokomotivy s čímkoliv. K vn mám respekt a to se nehýbe… představa vn na kolečkách…. To s úctou přenechám jiným :))
Zvolit správný rozsah je základní povinnost. Na škole nás učili zásadu: nehoň ručku kolem nuly. Digitály mívají +/- několik jednotek (typicky 3 z rozsahu 2000), takže na rozsahu 200 V máte nejistotu nějaký zlomek procenta z hodnoty a navíc +/- těch třeba 0,3 V. Prostě nehoň ručku kolem nuly.
Extrémy jsou vždy špatně. Obtočit ručku kolem dorazu je taky nevhodné.
jo ve VF technice si digitál ani neprdne v takovém vysílači je mrtví a pokud nemá rychlí barograf a skáče ti napětí zas je v pr.... a hlavně analog dokáže měřit bez baterie 🙂
Zdravím Marku. Předně chci vyjádřit obdiv do čeho všeho se pustíte. Tu desku z bagru bych majiteli omlátil o hlavu :)). Nicméně analog bez baterie měří jen napětí a proudy a to ještě ne na všech rozsazích. Jak rychlý má být rychlý bargraf? 50 měření za vteřinu ? Nevím na jaké pásma máte techniku a tedy co považujete za VF. Už jsem se potkal s názorem že cokoliv pod 1GHz je DC. Nicméně měření v obvodech kde se kmitočet počítá ve stovkách MHz není jednoduché a mnohem víc než na přístroji záleží na hlavě co ho řídí. PS výraz Boha Mária z hlavy asi nevyženu :))
Jo jinak vše co si publikoval ve videu které sem s přehrál tak jest pravdou a když si spětně vzpomenu tak mi jsme ty analogové multimetry měli nejlepší v celé RVHP tak že to o našem umu něco vypovídalo. Ruský multimetry ty byly pověstný tím že je člověk musel doma dodělat východoněmecký multimetry to byly vyložené šunty ty bych nechtěl ani za darmo akorát ty naše obstály a národní podnik METRA Blancko kde se vyráběly všechny měřící přístroje měl dobrý zvuk i za hranicema naší republiky. Tak že i po letech je vidět to že se naši lidé o něco snažily a něco uměli i když jsme byly za železnou oponou a pod silným vlivem sovětského svazu.
A přesně proto mám rád přístroje REVEX :)
vycházelo amatérské rádio a tam byla spousta nápadů ,ani nevím jestli ještě něco je mimo internetu 🤔
Ahoj, diky za perfektne video. Za mna urcite analogove pristroje vo svojej dobe mali svoje caro ale technologia pokrocila a dnes jednoznacne moderne digitalne pristroje :)
Nejen že měly své kouzlo…. Ono nic jiného nebylo :)
@@CoMiPrisloZCinyAž někdy po roce 1990 začali prodávat český multimetr digitální, teď si bohužel už nevzpomenu na typové označení, ale měl z levé strany sadu isostatů na přepínání rozsahů, tehdy jsem ho kupoval asi za 1700 Kč, v té době to byly velké peníze. Myslím že ho má vystavený na polici Jirka Bekr.
@@cameronbuckwilliams6511 Po 1989 som videl aj PU (asi 501?) ako digitálny prístroj. Na miesto ručičky mal 3 1/2 displej.
@@radoslavmichalkopera To byla PU 150”
PU 510…. rychlejší prsty než hlava :))
Přepočítávání vůbec nebyl problém. Analogově odečtete počet dílků a pak u většiny přístrojů a
rozsahů stačí násobit nebo dělit dvěmi a násobky 10. Nastavování k nějaké hodnot je na analogu příjemné, když vidíte, kde máte být, kde jste a jak a jestli se tam blížíte.
Bargraf na digitálech má menší rozlišení. Výhoda sovětských ručiček bylo, že byly svižné.
Nejlíp měří digitál s vybitou baterkou, zrovna když potřebuju měřit! Zatracuje analogová měřidla,tehdy nic jiného k měření nebylo k dispozici!Proto nás učili přemýšlet jakou metodu měření použít a počítat i s vnitřním odporem měřidla.I digitály mají nezanedbatelný vnitřní odpor na proudových rozsazích, skoro nekonečný odpor na napěťových rozsazích často mýlí v výsledných hodnotách.Nejsem zapšklý zastánce analogových měřidel , říkám jen,že digitály nejsou zas až takové zázraky! Jedině analog snadno upozorní pohybem ručučky že se měřená hodnota mění a to žádný digi nemůže ukázat protože má určitý počet vzorků v čase!Taky nic moc samočinné řazení rozsahů-než se dozvím hodnotu,může měřené zařízení být zničené.... Navíc levné digitály vykazují chybu měření i víc než 5%
Ano, tehdy nic jiného nebylo. Taky můžu jet do Francie Škodou 105. Ale proč ?
Ideální voltmetr má nekonečný vstupní odpor a digitály s obvyklými 10M se této hodnotě blíží. To že měřený obvod vyžaduje zátěž o nějaké hodnotě a já mu ji nedám není chyba multimetru ale obsluhy. Rychlé a krátké změny nedokázal ani analog zachytit z důvodu setrvačnosti měřícího ústrojí a toto ústrojí bylo i úmyslně bržděno z důvodu zamezení překmitů. Na videu je hezky vidět jak ručka plynule dojede na svoji pozici. Digitály v nízké cenové hladině mají tři vzorky za vteřinu a s cenou vzorkování stoupá. Za cenu pěti kartonů cigaret můžete mít multimetr který má vzorkování až 50/s. Jak může automatická volba rozsahu zničit měřené zařízení ? Levné digitály vykazují chybu i více než 5%…. Při měření jaké veličiny a co považujete za levné digitály? U měření velkých kapacit ano, ale za cenu pěti krabiček cigaret můžete mít multimetr kde měření DC napětí nepřekročí 0,6% i s započtením chyby zobrazení.
@@CoMiPrisloZCiny Automatická volba rozsahu-než "zařadí "správný rozsah a zobrazí hodnotu může být pozdě :o)) Jasně myslel jsem přiměřeně pomalé změny hodnoty - řekněme kolísání hodnoty .... Na rychlé změny je osciloskop ... Jasně nejlepší je mít oba typy měřidel což dnes není problém a použít tu správnou metodu měření Jen jsem reagoval na přílišnou chválu digitálu
Nudné, dlouhé video o ničem. Pokud počítáš jednu dvacetinu voltu na kalkulačce, rozhodně nebudeš ta nejostřejší tužka v penále... a podle toho vypadá celé video. Porovnávat 60 let starý měřák se současným, je jen ztráta času. Kdo měřil na analogu to zná a tvoje rozumy nepotřebuje, stejně jako ten, kdo dnes měří na digitálu. S analogem nemůže měřit blbec, co neumí počítat a chybí mu i logické uvažování. Proto se ti s analogem měří špatně.
Cavko Karol, prepac ale nemyslim si ze je vhodne takto reagovac, alebo byt takto "agresivny" tuna na Fandu. Pokial si si kukol vidko, ta bolo jasne ze to bolo pre "laikov" a ludi co taketo nemali moznosc mat v ruke a pracovat s analogom.
Napriklad ja som nikdy analog v ruke nemal a vidiel som ho len na obrazkoch max, cize som bol za detailne rozobratie logiky funkci analogov rad (raz som vidiel analog v o vitrinke nekde).
Poprosim ta, nebuc taky agresivny a utocny na Fandu nabuduce, ved ma dobre vidka, ma fajnu povahu :)
@@marekquarda8023 čavko :)
@@marekquarda8023Přesně 😂
Tak ukaz neco ty ,ty naostrena tuzko!
@@tatkosmolko1672 Čobole, z cikánské osady na východě Slovenska, strč si svoje rady do prdele! Mohu reagovat jak chci. V ČR, na rozdíl od Slovenska, platí demokratické principy a svoboda vyjadřování. My tu novináře nevraždíme! Tak zalez zpátky do osady a neopruzuj!
A jeden analog miluji: ohmetr - skákačku. Proud má dostatečný pro rozsvvícení ledky a mlácení ručičky o max. umožňuje spoj hledat s pohledem soustředěným na měřicí vývody, jen poslechem. :D Digitály při propískávání mívájí tragicky pomalou odezvu. Bzučák rulez!
S odezvou digitálů to není tak strašné. I když jsou případy že než se rozezní bzučák tak se změní datum. :))