Vďaka bratu. Obávam sa, že trieštenie v adventnom hnutí začína dramaticky eskalovať. Verím že Tešitel tých ktorý to myslia VÁŽNE neopustí. Prajem všetkým počúvajúcim Božie pôsobenie a požehnanie. Maran atha PRIATELIA.
Zajímavá myšlenka, leč myslíme si, že takto to nestojí. : ) To by pak znamenalo, že např. každý, kdo káže o lásce, bude láskou kypět a bezvýhradně ji projeví každému, i těm, kdo ho nemají rádi. Nebo, kdo mluví o odpuštění, nemá problém s odpuštěním čehokoliv, komukoliv a podobně. Navíc nic takového o sobě br. Hodač neřekl. To, co ale řekl, je závažné. Jako křesťané často hovoříme o tom, že věříme, že vše můžeme v Kristu, že Bůh je všemocný. Současně ale zaznívá, že budeme hřešit až do smrti. Bůh tedy není dost mocný na to, aby uzdravil naše nitro už zde? Nebo je to ještě jinak? Tohle je opravdu klíčové téma, kterému se chceme v našem společenství věnovat. Hledáme a výsledkem nemá být chladná a nesnesitelná „dokonalost“, ale zcela obrácené a odevzdané srdce, se kterým může Pán Bůh pracovat. Bůh s vámi!
Bráško Láďo, jen bych se zeptal na jednu otázku: nyní jsi už ve stavu bezhříšnosti, nebo ještě stále potřebuješ být účasten památky večeře páně? A ještě bych si dovolil upozornit na jednu důležitou věc: nezaměňovat charakter s bezhříšností. Ano, pán Ježíš při druhém příchodu nebude měnit mávnutím kouzelného proutku charaktery lidí, nebude měnit zlé srdce v dobré. Nicméně Bible je plná příběhů hříšných lidí s dobrými charaktery (a samozřejmě i s těmi špatnými). "Dobrý charakter" je člověk, který si uvědomuje svůj stav a bytostně touží po změně - a to v napojení na Krista. "Špatný" ten, který ve své pýše nepotřebuje Kristovu pomoc. Ale i "dobrý charakter" se pohybuje po sinusoidě života, kdy na vrcholu v napojení na Stvořitele má pocit vítěze, aby záhy upadl do pochybností víry. Ano, naše svatost, náš bezhříšný stav, je pouze pod přikrývkou bílého roucha Ježíšovy oběti. Ano, Ježíš byl plnohodnotný člověk i plnohodnotný Bůh. Jako plnohodnotný člověk samozřejmě mohl být pokoušen. A také byl. Jsem přesvědčený, že pouze jeho trvalé napojení na Stvořitele, mu dalo moc žít bezhříšný život. Jako jedinému člověku na Zemi. Nechci nikoho soudit, ale moje napojení je jedna divoká sinusoida. Ano, čím blíže budu k Bohu, čím častěji budu studovat Jeho Slovo, čím více času budu trávit na modlitbách, tím méně výkyvů bude mít můj graf víry. Ale rovná čára to nebude nikdy. Přesně proto musel Bůh poslat svého syna na naší Zem. To není o motivaci (viz přirovnání s klavírem). Nelze někoho, kdo je díky hříchu odsouzený k smrti (lidstvo), motivovat, že může dosáhnout zde na Zemi bezhříšnosti, tedy nesmrtelnosti. Takový člověk by přeci již nemusel umírat pozemskou smrtí, dostal by statut od Stvořitele bezhříšného jedince a mohl by přejít rovnou do věčného života. Potřeboval by pak ještě vůbec Kristovu oběť? Možná jen kvůli hříchům spáchaným před stavem bezhříšnosti... Ale jakým hříchům? Jako že Bůh do knih zapisuje cogaretu, panáka, drobnou krádež, letmou myšlenku na slečnu co prošla okolo a rozptýlila mou pozornost... Co je vlastně hřích? Skutek, cigareta, krádež... (důsledek)? Nebo mé nastavení mysli, má akceptace hříchu, má komfortní hříšná zóna, ve které je mi tak trochu dobře...
Milý Davide, děkujeme za obsáhlý komentář. V podobném duchu jsme odpovídali v této diskuzi již jednou. Když někdo káže o lásce, je v ní dokonalý? Není. Zrovna tak, když někdo hovoří o moci evangelia, neznamená to, že je v tomto dokonalý. Nikdo totiž není dokonalý kromě našeho Pána. To, co zaznělo, je ale závažné. Jako křesťané často hovoříme o tom, že věříme, že vše můžeme v Kristu, že Bůh je všemocný. Současně ale zaznívá, že budeme hřešit až do smrti. Proto mohou vyvstat otázky jako: Bůh tedy není dost mocný na to, aby uzdravil naše nitro už zde? Nebo je, jen my tomu nevěříme? Nebo je to ještě jinak? Tohle je opravdu klíčové téma, kterému se chceme v našem společenství věnovat. Hledáme a výsledkem nemá být chladná a nesnesitelná „dokonalost“, ale zcela obrácené a odevzdané srdce, se kterým může Pán Bůh pracovat. Dovol, abychom ještě reagovali na dvě tvé myšlenky. I kdybychom zde na Zemi dosáhli bezhříšnosti, neznamená to nesmrtelnost. Všichni totiž zhřešili, což znamená smrt. Tedy v každém případě a všichni potřebujeme Kristovu milost. A při druhém příchodu Ježíše Krista ti, kdo se toho dožijí, přeci „přejdou rovnou do věčného života“. Nebo ne? : ) S přáním pokoje!
Děkuji za reakci. Určitě je to obsáhlé téma a diskuze nemusí mít vítěze. A o to ani nejde. ...jj, žijící přejdou rovnou do života, nicméně předpokládejme, že v této fázi projdou zásadní změnou - obdrží nepomíjitelná těla a dojdou 100% uzdravení těla i mysli i duše (charakter zůstává stejný, ale všechna ta nešťestná pokřivení budou "narovnána")... PS: jsem o sobě přesvědčený, že ani minutu před smrtí nebudu moct o sobě říct, že už jsem konečně bez hříchu... Obzvlášť když kolem projde hezká mladá sestra...😁😀😁... Maximálně budu moct prohlásit: ještě že jsem přikryt bílým šatem Boží milosti, protože pod ním jsem v Božích očích bezhříšný....🖐️
![Ice On My Teeth - ATEEZ エイティーズ 에이티즈 [Music Bank] | KBS WORLD TV 241115](http://i.ytimg.com/vi/c-n92OgbbwA/mqdefault.jpg)
Výborné! Díky moc.
Vďaka bratu.
Obávam sa, že trieštenie v adventnom hnutí začína dramaticky eskalovať.
Verím že Tešitel tých ktorý to myslia VÁŽNE neopustí.
Prajem všetkým počúvajúcim Božie pôsobenie a požehnanie.
Maran atha PRIATELIA.
V listě Židům (1:2) čtu, že v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu 😎
Zajímavá úvaha. Ale kolik kdo zná bezhříšných lidí? Já neznám žádného. Br. Hodač bude patrně jediný.
Zajímavá myšlenka, leč myslíme si, že takto to nestojí. : ) To by pak znamenalo, že např. každý, kdo káže o lásce, bude láskou kypět a bezvýhradně ji projeví každému, i těm, kdo ho nemají rádi. Nebo, kdo mluví o odpuštění, nemá problém s odpuštěním čehokoliv, komukoliv a podobně. Navíc nic takového o sobě br. Hodač neřekl.
To, co ale řekl, je závažné. Jako křesťané často hovoříme o tom, že věříme, že vše můžeme v Kristu, že Bůh je všemocný. Současně ale zaznívá, že budeme hřešit až do smrti. Bůh tedy není dost mocný na to, aby uzdravil naše nitro už zde? Nebo je to ještě jinak? Tohle je opravdu klíčové téma, kterému se chceme v našem společenství věnovat. Hledáme a výsledkem nemá být chladná a nesnesitelná „dokonalost“, ale zcela obrácené a odevzdané srdce, se kterým může Pán Bůh pracovat. Bůh s vámi!
Děkuji za vysvětlení. S tou láskou jsem to zažil například u charismatiků. A ano, s tou Boží mocí je to ještě trochu jinak.
Hele lidi Láďa odešel a už se nebude opakovat
Bráško Láďo, jen bych se zeptal na jednu otázku: nyní jsi už ve stavu bezhříšnosti, nebo ještě stále potřebuješ být účasten památky večeře páně?
A ještě bych si dovolil upozornit na jednu důležitou věc: nezaměňovat charakter s bezhříšností. Ano, pán Ježíš při druhém příchodu nebude měnit mávnutím kouzelného proutku charaktery lidí, nebude měnit zlé srdce v dobré. Nicméně Bible je plná příběhů hříšných lidí s dobrými charaktery (a samozřejmě i s těmi špatnými). "Dobrý charakter" je člověk, který si uvědomuje svůj stav a bytostně touží po změně - a to v napojení na Krista. "Špatný" ten, který ve své pýše nepotřebuje Kristovu pomoc. Ale i "dobrý charakter" se pohybuje po sinusoidě života, kdy na vrcholu v napojení na Stvořitele má pocit vítěze, aby záhy upadl do pochybností víry. Ano, naše svatost, náš bezhříšný stav, je pouze pod přikrývkou bílého roucha Ježíšovy oběti.
Ano, Ježíš byl plnohodnotný člověk i plnohodnotný Bůh. Jako plnohodnotný člověk samozřejmě mohl být pokoušen. A také byl. Jsem přesvědčený, že pouze jeho trvalé napojení na Stvořitele, mu dalo moc žít bezhříšný život. Jako jedinému člověku na Zemi. Nechci nikoho soudit, ale moje napojení je jedna divoká sinusoida. Ano, čím blíže budu k Bohu, čím častěji budu studovat Jeho Slovo, čím více času budu trávit na modlitbách, tím méně výkyvů bude mít můj graf víry. Ale rovná čára to nebude nikdy. Přesně proto musel Bůh poslat svého syna na naší Zem. To není o motivaci (viz přirovnání s klavírem). Nelze někoho, kdo je díky hříchu odsouzený k smrti (lidstvo), motivovat, že může dosáhnout zde na Zemi bezhříšnosti, tedy nesmrtelnosti. Takový člověk by přeci již nemusel umírat pozemskou smrtí, dostal by statut od Stvořitele bezhříšného jedince a mohl by přejít rovnou do věčného života. Potřeboval by pak ještě vůbec Kristovu oběť? Možná jen kvůli hříchům spáchaným před stavem bezhříšnosti... Ale jakým hříchům? Jako že Bůh do knih zapisuje cogaretu, panáka, drobnou krádež, letmou myšlenku na slečnu co prošla okolo a rozptýlila mou pozornost... Co je vlastně hřích? Skutek, cigareta, krádež... (důsledek)? Nebo mé nastavení mysli, má akceptace hříchu, má komfortní hříšná zóna, ve které je mi tak trochu dobře...
Milý Davide,
děkujeme za obsáhlý komentář. V podobném duchu jsme odpovídali v této diskuzi již jednou. Když někdo káže o lásce, je v ní dokonalý? Není. Zrovna tak, když někdo hovoří o moci evangelia, neznamená to, že je v tomto dokonalý. Nikdo totiž není dokonalý kromě našeho Pána.
To, co zaznělo, je ale závažné. Jako křesťané často hovoříme o tom, že věříme, že vše můžeme v Kristu, že Bůh je všemocný. Současně ale zaznívá, že budeme hřešit až do smrti. Proto mohou vyvstat otázky jako: Bůh tedy není dost mocný na to, aby uzdravil naše nitro už zde? Nebo je, jen my tomu nevěříme? Nebo je to ještě jinak? Tohle je opravdu klíčové téma, kterému se chceme v našem společenství věnovat. Hledáme a výsledkem nemá být chladná a nesnesitelná „dokonalost“, ale zcela obrácené a odevzdané srdce, se kterým může Pán Bůh pracovat.
Dovol, abychom ještě reagovali na dvě tvé myšlenky. I kdybychom zde na Zemi dosáhli bezhříšnosti, neznamená to nesmrtelnost. Všichni totiž zhřešili, což znamená smrt. Tedy v každém případě a všichni potřebujeme Kristovu milost. A při druhém příchodu Ježíše Krista ti, kdo se toho dožijí, přeci „přejdou rovnou do věčného života“. Nebo ne? : )
S přáním pokoje!
Děkuji za reakci. Určitě je to obsáhlé téma a diskuze nemusí mít vítěze. A o to ani nejde. ...jj, žijící přejdou rovnou do života, nicméně předpokládejme, že v této fázi projdou zásadní změnou - obdrží nepomíjitelná těla a dojdou 100% uzdravení těla i mysli i duše (charakter zůstává stejný, ale všechna ta nešťestná pokřivení budou "narovnána")...
PS: jsem o sobě přesvědčený, že ani minutu před smrtí nebudu moct o sobě říct, že už jsem konečně bez hříchu... Obzvlášť když kolem projde hezká mladá sestra...😁😀😁... Maximálně budu moct prohlásit: ještě že jsem přikryt bílým šatem Boží milosti, protože pod ním jsem v Božích očích bezhříšný....🖐️