Dobrý den, chtěla bych se zeptat, slyšela jsem, že dítě se neumí samo uklidnit, co je na tom pravdy? A pokud to tak je, tak jak je to s ignorací negativní chování. V tom případě uklidnění není vhodný nástroj, protože tím jsme upoutali jeho pozornost, všímáme si ho. Takže to uklidňování používat spíš, když se mu něco stane, nebo když mu někdo něco udělal?
Год назад
Dobrý den, popravdě z Vašeho dotazu si nejsem úplně jistý, co tím "uklidněním se" myslíte. Dítě se už v děloze samo uklidňuje cucáním si prstu a od 3. trimestru si vyvíjí vlastní mechanismy zvládání úzkostí nezávislé na matce, takže se samozřejmě do nějaké míry "uklidnit" dokáže :) S postupem času pak roste jeho kapacita poradit si se stále větším a větším stresem, až si ideálně v dospělosti poradí samo i s velkou zátěží. Tomu se věnujeme podrobněji v dílu o resilienci. A co se dávání pozornosti týče, tak to posiluje jakékoliv chování dítěte, kterému svou pozornost budete systematicky dávat - tedy jak to z Vašeho pohledu žádoucí, tak i to z Vašeho pohledu nežádoucí. Dítě se zdravou vztahovou vazbou obvykle dává najevo, když potřebuje od rodiče, aby ho utěšil, miminko vztahováním ručiček, starší děti i slovně, nebo tím, že si přiběhnou k rodiči pro utišení.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, slyšela jsem, že dítě se neumí samo uklidnit, co je na tom pravdy? A pokud to tak je, tak jak je to s ignorací negativní chování. V tom případě uklidnění není vhodný nástroj, protože tím jsme upoutali jeho pozornost, všímáme si ho. Takže to uklidňování používat spíš, když se mu něco stane, nebo když mu někdo něco udělal?
Dobrý den, popravdě z Vašeho dotazu si nejsem úplně jistý, co tím "uklidněním se" myslíte. Dítě se už v děloze samo uklidňuje cucáním si prstu a od 3. trimestru si vyvíjí vlastní mechanismy zvládání úzkostí nezávislé na matce, takže se samozřejmě do nějaké míry "uklidnit" dokáže :) S postupem času pak roste jeho kapacita poradit si se stále větším a větším stresem, až si ideálně v dospělosti poradí samo i s velkou zátěží. Tomu se věnujeme podrobněji v dílu o resilienci. A co se dávání pozornosti týče, tak to posiluje jakékoliv chování dítěte, kterému svou pozornost budete systematicky dávat - tedy jak to z Vašeho pohledu žádoucí, tak i to z Vašeho pohledu nežádoucí. Dítě se zdravou vztahovou vazbou obvykle dává najevo, když potřebuje od rodiče, aby ho utěšil, miminko vztahováním ručiček, starší děti i slovně, nebo tím, že si přiběhnou k rodiči pro utišení.