Pridal by som jeden postreh, ktorý ma naučil otec. Mechanik písacích strojov. Podložky sú vysekávane. Majú jednu stranu oblú a druhú s ostrým okrajom.Ako sekala raznica. Otec ma naučil jednú vec. Závisí na aký povrch používaš podložku a potrebuješ ju upevniť. Ak povrch ,, nechceš,,poškriabať (elox na hliníku) tak použiješ, oblú stranu. Ak potrebuješ ,, zväčšiť,,plochu pod podložkou použiješ ostré hrany. Tie ti podložku zaseknú a nedovolia šmyk do strany.
Ještě se mi nestalo, že bych podložku dal otřepem nahoru, i když princip chápu. Nemůžu si pomoct. A dnes jsem to vysvětlil i Jonymu a všechny podložky dal na vruty ve správné, tedy mé poloze. Jablko nepadlo daleko od stromu. 😁
Dříve jsem podložky vyráběl. Nebyly to podložky volně prodejné, ale podložky určené pro jistou montážní sadu, nebo systém. Za 8 hodin jich napadalo po jedné ze svitku pásoviny okolo 100 000 ks. Jsou to podložky velkoplošné s 2,5mm tlustého plechu pro 8, 10, 12 šrouby. Nástroj je dělaný jako střižný postupový. Nejprve se vystřihne otvor poté podložka a nakonec se dostřihne odpad z pásu, někde se používá logo a to je jako první. Otvor v řezné desce je vždy větší o přepočet na tloušťku matriálu. Střižné jehly se vyrábějí do nástrojů po milimetrech a normálně se na jiný požadovaný průměr přebrušuje konec jehly na rozměr na brusce na kulato. Takže ten jiný průměr může být tím, že je nástroj vyrobený jako univerzální a podle tloušťky podložky se vymění jehla a o tu desetinu dvě je jiný otvor. Nebo se jehla již třením ochodila. Případně se již hodně zbrousila tzv. řezná a při menším průměru to již dělalo otřep. Takže bych nehledal v rozdílném otvoru žádný účel spíše výrobní tolerance, která bude +/- 0,2mm. Doufám že jsem to popsal srozumitelně. Na toto téma by se toho nechalo napsat mnohem více. S pozdravem Jirka
Chápu, ale v tomto případě to není o toleranci, nýbrž o normě (proto jsem je tam uvedl). Ty dvě podložky mají normovanou díru 6,4 mm a ta pro dřevěný konstrukce 6,6 mm. Není to tak, že bych si pro měření vybral zrovna kus, který má toleranci +0,2 mm.
V 80. letech jsem byl na praxi v STS Přeštice, byl tam borec, co dělal historický šerm. Po večerech si vyráběl z "pérovek" drátěnou košili, potřeboval jich něco mezi 10-15 k :-) Opět zajímavé a poučné video. Ať se daří :-)
Karosářská "blatníková" se právě používá např.pro upevnění blatníku,pokud to je blatník který neni úplně přesný a musí se na auto "dopasovat" což je většinou problém dílů z druhovýroby tak buť výrobce už stim počítal a udělal tam 12mm díru i přesto že je to uchycený šroubem M6 tak aby šlo mírně s dílem hýbat a pak se musí použit ty velkoplošné(karosářské) podložky nebo jednoduše se připravená díra zvětší tak aby šlo s dílem hýbat a zase se použiju zmiňovaná podložka
Moje vysvětlení proč má vnitřní průměr 6,6 mm: Podložka pro dřevěné konstrukce je určená pro vratové šrouby podle normy DIN 440. Jsou dva typy těchto podložek, s kruhovou dírou pro matici a se čtverhrannou dírou pro hlavu vraťáku. Čtverhran na vraťáku je u M6 cca 6,5 mm, proto v podložce 6,6. Dle normy rozměry obou typů děr jsou pro zjednodušení stejné, viz tabulka normy.
Podložky pod dřevěné konstrukce musí být silnější. Ve dřevu se snadno zamáčknou. Když by se prohnuly, vnější okraj by netlačil na dřevo a tak by to ve dřevě, které je vždy měkčí, nefungovalo. Ani dvě slabé podložky na sobě moc nefungují. Silnější podložka se stejným otvorem pod matkou je náchylnější na "zaseknutí" se o závit na šroubu při sebemenším odklonu od kolmice na osu šroubu. Odklon od kolmice na osu šroubu může způsobit i nehomogenita kolem otvoru ve dřevě. Podložka se snadno z jedné strany otvoru zamáčkne více. Proto je průměr otvoru podložky pro dřevěné konstrukce sice o trochu, ale vždy větší.
Podložky jsou věc, která mě většinou vy*ere...nemám správnou...ale uvítal bych video o pérovkách apod. kam co patří, věřím, že by to prostě lidem pomohlo...při nejmenším mladým lidem...sám to z nám, potřeboval jsem vědět proč to tak je, abych si to zapamatoval, než "tak to proste je"
perovky, limcovky, vejirove podlozky .. tak obecne receno jsou to podlozky co pomahaji tlumit razy a udrzet matice na miste. Takze za me (ja byl ucen) pod matice, ne pod hlavy. Pouzivam na mista hde jsou vibrace. Novodoba alternativa jsou ty matice se silon krouzkem, nebo nejakej thread-lock jako modrej/cervenej loctite. Ale to drive nebylo tak se delaly perovky. Alt. vyuziti perovek je na domo-robo relativne lacinou krouzkovou zbroj, ale spravne se na to delaji jine (jinak tvarovane a hlavne spojovane/nutovane) dratove krouzky.
Zdravím Tomáši, super video pro začínající i pokročilé kutily. Za mně - taky tupluju a roznáším síly a tlaky. Příroda má ráda rovnováhu. ✌️ Jen tak dál. 👍
Povidani o podlozkach by mohlo byt klidne na dve hodiny :) Staci zabrousit do perovych, zubatych, drazkovanych, prohnutych, plastovych, gumovych, kovovych nezeleznych, pak ruzne tvary jako kulate, ctverate, obdelniky. Pak podlozky se zoubky na jednu stranu co se zachytaji do dreva. Podlozky kterym amici rikaji push-nut a maji za ukol drzet sroub proti vypadnuti treba na ruznych krytech. Deformacni utesnovaci podlozky. Vymezovaci podlozky. Distancni podlozky. Pak samozrejme ruzne tloustky podlozek a ruzne tvary vnitrnich i vnejsich okraju....
Ahoj, každá podložka má přece určení pro jiný šroub, (metrický, vrut a šroub do plechu). Proč by měl být vnitřní průměr nutně stejný? Btw při střihu je vždy kromě základní hodnoty průměru např 6.6 uvedena i přípustná tolerance. I když je v tabulkách uvedena hodnota průměr 6.6, výrobce má předepsanou výrobní toleranci např. 6.6-6.96. Podle toho se vyrobí střižník na horní přípustný rozměr a ten se postupně opotřebením a broušením zmenšuje až dosáhne spodní přípustné tolerance. Pak se vymění. Tzn čím větší díra tím novější střižník.
Nikdo myslím netvrdí, že má být vnitřní průměr nutně stejný, jen se ptám, proč u podložky pro vrut do dřeva je větší, když na ten vrut jde docela stejně nasadit i podložka pro strojní či samořezný šroub. Chápu, že to může být kvůli tomu, ale PROČ?
Ok, takže dotaz na autora normy. Nooo to netuším, není třeba možné, že při šroubování vrutů se můžou dostat mezi podložku a vrut třísky a tak je větší průměr aby sedla podložka na dřevo kolmo a nebyla našikmo... Pri dotahování se pak může zařezávat do dřeva hranou... Ale tohle je moje čirá fantazie....😁. Jinak dík za tvorbu, je to radost😉.
Tome, díky, to zní taky dobře. Bohužel moje tvorba vyvolává víc otázek, než nabízí odpovědí. 😁 Ale tak už to chodí, když člověk hledá problémy tam, kde nejsou, jak mi kdysi někdo trefně řekl. 😇
To je sice pravda, ale ty metrické (jak vidno ve videu) na vrut jdou úplně stejně. Napadá mě třeba nějaká technologická věc, kdy střih tlustšího plechu vyžaduje větší toleranci?
@@heinrichjager3855 no metriky resp. Šrouby do kovu se počítají dle vdi a v podstatě se kontrolují 3veci. Tření co musí přenést veškeré zatížení, vytržení závitu/ přetržení a otlaceni dosedacich ploch. V podstatě by to otlaceni moc nevycházelo při větší díry a šrouby 10.9+ kort hlinik. Kdežto u vrutů se počítá s většíma nepřesnostmi vrtání a podložka má funkci proti protlačení s tím, že dřevo je násobně měkčí než ocel.....je to na delší povídání
Pořád to nechápu. Jakou souvislost má nepřesnost vrtání do dřeva s vnitřním průměrem podložky? Polohu podložky nevymezuje díra ve dřevě, ale dřík vrutu. A ten má navíc skoro vždy průměr menší než nominální (beru podstavcové vruty se šestihrannou hlavou, pod konstrukční vruty, které mají dřík ještě o 20 % tenčí, se podložky nedávají). Nicméně delší povídání u mě v dílně se zapnutou kamerou by bylo super. 😉
@@dělejteněco nooo to asi né... pokoušel jsem se dohledat nějaký relevantní odkaz, ale na mobilu se mě moc špatně kopíruje.. dle mého názoru je hlavní fígl v tuhosti spoje. Zkuste si vyhledat něco o výpočtu tuhosti šroubového spoje. V podstatě u železa se napetí šíří pod úhlem 45st. A větší vnitřní díra způsobí horší tuhost a navíc větší tlak, tzn omezí max utahovací moment. V praxi pro sevření al šroubem lepším než 8.8 je potřeba, resp se používají šrouby s integrovanou podložkou, právě kvůli otlaceni. Nic z toho ale dle mého názoru neplatí pro dřevo. Povolený měrný tlak bude řádově menší a přesnost svrtani a také vzájemný pohyb kvůli vlhkosti je významné větší, takže se musí vrtat větší díry a osazovat větší podložky co jsou tlustší, aby se právě neprohybaly. Třeba proto se na latě pod tašky nemají používat vruty, protože to prostě pracuje. U těch děr Nejde o přesnost výroby, protože to by jim striznik nestrihal, ale Žvejkal. Prostě ty vnitřní průměry určuje norma co někdo chytrej vymyslel.
Ja mám za to, že karosárske - klampiarske podložky sú výseky z tenkého pozinkovaného plechu. Majú za úlohu sa ohnúť - prispôsobiť spojovanému materiálu. Aspoň teda u nás v obchode sú takéto podložky tenučké do cca 1mm plechu.
Měl jsem pravdu - šestky podložky ! V dnešních autech je spousta plastů a na ty se používají klempířské podložky ( zástěrky, podběhy, sedačky pro kaštany, šust dekly atd)
@@dělejteněco a sakra to je možne pozeral som v aute cez bt takže možné to je to máš pravdu 😂😂😂 zajtra skúsim zas. Beriem spať ak je chyba na mojej strane.prepac
Trochu jsi mě vylekal. Tak snad to bude v pořádku. Já jsem ti takového zpoždění všiml, když jsem chtěl videa sledovat přes JBL FLIP. To bylo zklamání. Novější sluchátka, co mám, už mají to zpoždění nepatrné.
Myslím že tá karosárska je určená pre vyrovnanie blatníku ap. aby bola dosedacia plocha dosť veľká pri nastavení
Год назад+4
Dělají se i podložky přímo pod nýt, ty jsou ještě tenčí. A ty karosářské, z v práci to máme tak, že ty velké podložky doléhají na měkký tenký plast (blatník na Tatře), tak aby se ta plocha ještě více zvětšila a rozprostřela síla.
Zdravím Tomáši, a není náhodou ta podložka s tou větší dírou ze silnějšího plechu? Pokud ano, tak by to mohlo být proto, že je tam větší střižná vůle a proto možná i menší díra. Ale nevím, moc se mi to nezdá, protože pro tyhle tloušťky plechu jsou ty vůle v řádu cca 6 až 7 setin milimetru. Jestli náhodou nakonec nebude tou příčinou něco triviálnějšího.
Ahoj, přesně to jsem si myslel, protože tlustší je (říkám to ve videu). Ale nevypadá to na toleranci, protože ten rozměr je přímo v normě. Někdo psal, že by to mohlo být větší kvůli tomu, že to není na strojní šrouby, ale na vruty. Nicméně na vruty jdou nasunout i ty "metrické" podložky.
@@dělejteněco I když se nad tím pořádně zamyslím, tak to možná opravdu smysl dává, protože ty vůle jsou tam dvě (kruh) a dvakrát cca 0,07 je 0,14 a to už jsou skoro dvě desetiny. Když budou ty hodnoty vůlí o něco větší než si myslím a možná i trochu opotřebovanej nástroj tak jsme tam.
sice nie ku podlozkam, ale namety na video: - na co pouzit staru laminatovu podlahu? :D menili sme v byte podlahu a neviem co s tou starou - 1 2 3 block - casto ho pouzivaju na US videach, je nejaka europska verzia? (original je v palcoch), pripadne zariadenia kde je to pouzitelne? vdaka
Ahoj Tome, u laminátové podlahy je problém, že má nevodovzdorné jádro. Takže na ven to nejde. Na něco dovnitř, zde využiješ tvrdý a hladký povrch. Někdo mi říkal, že by to dal třeba jako vložku do stolní pily, kterou jsem dělal z laminované překližky. To by asi šlo. Ale zkusil bych hledat Leftover Flooring. Proč potřebuješ 123block v metrických mírách?
@@dělejteněco 1 no hej, vtacie budky z toho asi robit nebudem :D skor nejake separatory do kuchynskej linky, minipoličky a pod. 2 som najako zvyknuty na centimetre, cize na rychle meranie (typu priloz a rež).
Šrouby a vruty, hlavně se šestihrannou hlavou, se do dřeva často zapouští. (třeba kvůli zátkám atd.) Ne u všech technologických postupů lze zaručit přesnou souosost předvrtané díry a zapuštěného osazení na podložku, na kterou se osazení dělá poměrně přesně. Pak větší průměr díry příjde vhod. Nevím, jestli tvůrce norem počítal s mojí nešikovností, nebo je řešení jinde, ale toto vysvětlení přesto dává smysl, že jo :) A já si stejně myslím, že mám pravdu a basta fidli... (nebo fidly nebo fydli nebo fydly)
Ma smysl kupovat nějaké krabičky s různými matičkami, šroubky a podložkami? Jaký máte názor? Myslím všichni, kteří si tohle čtou. :) Edit: samozřejmě myslím ve srovnání s kupováním jednotlivých kusů.
Já si zpravidla nakoupím to, co zrovna potřebuji na nějaký projekt. Kousek od zaměstnání mám Feronu, prodávají i spotřebitelům na váhu, a tam jsou všeho doslova plné kýble. A ten univerzál, jako třeba matky, základní šrouby, podložky, vruty... to se tak nějak za leta praxe nasbírá samo.
Mam dielnu a zasoby som si vytvoril z pozostatkov z realizacii projektov. Obcas to viac zavadzia ako pomaha. Totiz, ked idem nieco robit vzdy si kupim veci na dany projekt + nieco navrch (cize sa to ani neda zastavit). No na druhu stranu... ked idem freestyle tak siahnem do zasob a som rad ze ich mam..
@@philipcooper8297 Zaujmavé. Ja mám Feronu asi 300 metrov od baráku a kedysi ma vypoklonkovali , že predávajú iba firmám . Ani ako živnostníkovi mi nechceli predať.
toho základu podložky/matky/vruty kupuju po krabičkách kdy kdabička 100ks stojí řádově desetikoruny, důvody jsou dva- zásoba abych měl kdykoliv k dispozici a jsem línej to v obchodě počítat a vážit :D
Tome u nas v Senici mame taky speci obchod na spojovaci material a vola sa smart a ja ked nieco idem robit hoc mam doma asi 100 kilo srkutriek a vrutov aj tak poviem zene ze idem do smartu. Ta uz to ani pocut nemoze. Ale ked to je taka hrackaren pre chlapa. Hned berem nejaky vrtak zavitnik pacidlo a tonidem len pre krabicku nejakych hmozdinek. 😂😂😂
Víš, jaké to bylo dilema, jenom aby ses pokochal? Musel jsem najít dostatečně šišatou podložku, abych naměřil víc než 6,6 mm. A pak jsem musel palcem drtit kolečko posuvky, aby to během záběru neskočilo dolů. 😉
A nemoze to mat nieco s teplotou? Roztiažnosť? Ze pri vrutoch sa predpokladá ze sa môžu na slniečku viac zohriať a zmeniť parametre a ta podložka by trpela mozno aj praskla 🤷🏼
No trocha som pogooglil a nasiel som ze koly teplotnej roztiažnosť sa pridáva alebo uberá 10% z materiálu …. A ked som si nasiel podložky “pod drevo” tak skutočne to vychadza pretoze rozmer podloziek (diera) pise 5,5mm 6,6mm 9mm 11mm 14mm a tak dalej … takze pri vrutoch sa asi počíta ze ta roztiažnosť je väčšia ako pri metrickych skrutkách …. Mozno aj preto ze napr zinok ma väčšiu roztiažnosť ako oceľ … mne to celkom dáva zmysel
Kotouče, kterými se rozdělí obrobek na dva kusy, jsou obecně dělicí. Pak záleží na technice dělení. Pokud by to byl pilový kotouč, dalo by se mluvit o řezu. V případě kotoučů do úhlové brusky jde ale většinou o odbrušování. I proto se lidově říká rozbruska.
@@dělejteněco no teď jsem byl v UNI HOBBY pro kotouč a říkal jsem že si veznu řezný a vzal jsem si dělící, a máma mě přemlouvala že je mezi nima rozdíl.a já ji říkal že je to jedno. :D
Dělicí kotouč na ocel je to samé co „řezný“ kotouč na ocel. Možná někdo vnímá, že na ocel je řezný, ale dia na stavební materiály je dělicí. Ale v principu to je stejný, odbrušuje to. Jen ten na kov ubývá rychleji, protože to je brusivo spojené pryskyřicí, zatímco ten dia má zrníčka zatavená v ocelovém kotouči.
Pridal by som jeden postreh, ktorý ma naučil otec.
Mechanik písacích strojov.
Podložky sú vysekávane.
Majú jednu stranu oblú a druhú s ostrým okrajom.Ako sekala raznica.
Otec ma naučil jednú vec. Závisí na aký povrch používaš podložku a potrebuješ ju upevniť.
Ak povrch ,, nechceš,,poškriabať (elox na hliníku) tak použiješ, oblú stranu.
Ak potrebuješ ,, zväčšiť,,plochu pod podložkou použiješ ostré hrany.
Tie ti podložku zaseknú a nedovolia šmyk do strany.
Ještě se mi nestalo, že bych podložku dal otřepem nahoru, i když princip chápu. Nemůžu si pomoct. A dnes jsem to vysvětlil i Jonymu a všechny podložky dal na vruty ve správné, tedy mé poloze. Jablko nepadlo daleko od stromu. 😁
podložka ma rúb a líc aspoň ja to tak volám a tiež mi nedá ju dať inak ako tou ostrou stranou do materiálu 😁
Synu! 👍😃
Dříve jsem podložky vyráběl. Nebyly to podložky volně prodejné, ale podložky určené pro jistou montážní sadu, nebo systém. Za 8 hodin jich napadalo po jedné ze svitku pásoviny okolo 100 000 ks. Jsou to podložky velkoplošné s 2,5mm tlustého plechu pro 8, 10, 12 šrouby. Nástroj je dělaný jako střižný postupový. Nejprve se vystřihne otvor poté podložka a nakonec se dostřihne odpad z pásu, někde se používá logo a to je jako první. Otvor v řezné desce je vždy větší o přepočet na tloušťku matriálu. Střižné jehly se vyrábějí do nástrojů po milimetrech a normálně se na jiný požadovaný průměr přebrušuje konec jehly na rozměr na brusce na kulato.
Takže ten jiný průměr může být tím, že je nástroj vyrobený jako univerzální a podle tloušťky podložky se vymění jehla a o tu desetinu dvě je jiný otvor. Nebo se jehla již třením ochodila. Případně se již hodně zbrousila tzv. řezná a při menším průměru to již dělalo otřep.
Takže bych nehledal v rozdílném otvoru žádný účel spíše výrobní tolerance, která bude +/- 0,2mm.
Doufám že jsem to popsal srozumitelně. Na toto téma by se toho nechalo napsat mnohem více.
S pozdravem Jirka
Chápu, ale v tomto případě to není o toleranci, nýbrž o normě (proto jsem je tam uvedl). Ty dvě podložky mají normovanou díru 6,4 mm a ta pro dřevěný konstrukce 6,6 mm. Není to tak, že bych si pro měření vybral zrovna kus, který má toleranci +0,2 mm.
V 80. letech jsem byl na praxi v STS Přeštice, byl tam borec, co dělal historický šerm. Po večerech si vyráběl z "pérovek" drátěnou košili, potřeboval jich něco mezi 10-15 k :-) Opět zajímavé a poučné video. Ať se daří :-)
s tou kůží si to dobře vymyslel Tome. Díky za obsah
Karosářská "blatníková" se právě používá např.pro upevnění blatníku,pokud to je blatník který neni úplně přesný a musí se na auto "dopasovat" což je většinou problém dílů z druhovýroby tak buť výrobce už stim počítal a udělal tam 12mm díru i přesto že je to uchycený šroubem M6 tak aby šlo mírně s dílem hýbat a pak se musí použit ty velkoplošné(karosářské) podložky nebo jednoduše se připravená díra zvětší tak aby šlo s dílem hýbat a zase se použiju zmiňovaná podložka
Moje vysvětlení proč má vnitřní průměr 6,6 mm: Podložka pro dřevěné konstrukce je určená pro vratové šrouby podle normy DIN 440. Jsou dva typy těchto podložek, s kruhovou dírou pro matici a se čtverhrannou dírou pro hlavu vraťáku. Čtverhran na vraťáku je u M6 cca 6,5 mm, proto v podložce 6,6. Dle normy rozměry obou typů děr jsou pro zjednodušení stejné, viz tabulka normy.
Podložky pod dřevěné konstrukce musí být silnější. Ve dřevu se snadno zamáčknou. Když by se prohnuly, vnější okraj by netlačil na dřevo a tak by to ve dřevě, které je vždy měkčí, nefungovalo. Ani dvě slabé podložky na sobě moc nefungují. Silnější podložka se stejným otvorem pod matkou je náchylnější na "zaseknutí" se o závit na šroubu při sebemenším odklonu od kolmice na osu šroubu. Odklon od kolmice na osu šroubu může způsobit i nehomogenita kolem otvoru ve dřevě. Podložka se snadno z jedné strany otvoru zamáčkne více. Proto je průměr otvoru podložky pro dřevěné konstrukce sice o trochu, ale vždy větší.
Podložky jsou věc, která mě většinou vy*ere...nemám správnou...ale uvítal bych video o pérovkách apod. kam co patří, věřím, že by to prostě lidem pomohlo...při nejmenším mladým lidem...sám to z nám, potřeboval jsem vědět proč to tak je, abych si to zapamatoval, než "tak to proste je"
perovky, limcovky, vejirove podlozky .. tak obecne receno jsou to podlozky co pomahaji tlumit razy a udrzet matice na miste. Takze za me (ja byl ucen) pod matice, ne pod hlavy.
Pouzivam na mista hde jsou vibrace. Novodoba alternativa jsou ty matice se silon krouzkem, nebo nejakej thread-lock jako modrej/cervenej loctite. Ale to drive nebylo tak se delaly perovky.
Alt. vyuziti perovek je na domo-robo relativne lacinou krouzkovou zbroj, ale spravne se na to delaji jine (jinak tvarovane a hlavne spojovane/nutovane) dratove krouzky.
Zdravím Tomáši, super video pro začínající i pokročilé kutily. Za mně - taky tupluju a roznáším síly a tlaky. Příroda má ráda rovnováhu. ✌️ Jen tak dál. 👍
Ahoj, díky.
Dekuji za zajimave video. Zase vim o neco vice.
Povidani o podlozkach by mohlo byt klidne na dve hodiny :) Staci zabrousit do perovych, zubatych, drazkovanych, prohnutych, plastovych, gumovych, kovovych nezeleznych, pak ruzne tvary jako kulate, ctverate, obdelniky. Pak podlozky se zoubky na jednu stranu co se zachytaji do dreva. Podlozky kterym amici rikaji push-nut a maji za ukol drzet sroub proti vypadnuti treba na ruznych krytech. Deformacni utesnovaci podlozky. Vymezovaci podlozky. Distancni podlozky. Pak samozrejme ruzne tloustky podlozek a ruzne tvary vnitrnich i vnejsich okraju....
Také se snažím mít od 5,6 a 8 aspoň dvě velikosti. Ty základní kupuji už jen nerez. Není to zas taková investice a vypadá to i po letech pořád stejně.
Ahoj, každá podložka má přece určení pro jiný šroub, (metrický, vrut a šroub do plechu). Proč by měl být vnitřní průměr nutně stejný? Btw při střihu je vždy kromě základní hodnoty průměru např 6.6 uvedena i přípustná tolerance. I když je v tabulkách uvedena hodnota průměr 6.6, výrobce má předepsanou výrobní toleranci např. 6.6-6.96. Podle toho se vyrobí střižník na horní přípustný rozměr a ten se postupně opotřebením a broušením zmenšuje až dosáhne spodní přípustné tolerance. Pak se vymění. Tzn čím větší díra tím novější střižník.
Nikdo myslím netvrdí, že má být vnitřní průměr nutně stejný, jen se ptám, proč u podložky pro vrut do dřeva je větší, když na ten vrut jde docela stejně nasadit i podložka pro strojní či samořezný šroub. Chápu, že to může být kvůli tomu, ale PROČ?
Ok, takže dotaz na autora normy. Nooo to netuším, není třeba možné, že při šroubování vrutů se můžou dostat mezi podložku a vrut třísky a tak je větší průměr aby sedla podložka na dřevo kolmo a nebyla našikmo... Pri dotahování se pak může zařezávat do dřeva hranou... Ale tohle je moje čirá fantazie....😁. Jinak dík za tvorbu, je to radost😉.
Tome, díky, to zní taky dobře.
Bohužel moje tvorba vyvolává víc otázek, než nabízí odpovědí. 😁 Ale tak už to chodí, když člověk hledá problémy tam, kde nejsou, jak mi kdysi někdo trefně řekl. 😇
Pro metrické závity jsou potřeba jiné díry než pro vruty. Ta prostřední je na vruty (ofic) ostatní jsou na metriku.
To je sice pravda, ale ty metrické (jak vidno ve videu) na vrut jdou úplně stejně. Napadá mě třeba nějaká technologická věc, kdy střih tlustšího plechu vyžaduje větší toleranci?
@@dělejteněco Ano, je to tím. Razidla pro podložky mají nějaké tolerance a čím větší tolerance, tím nižší cena.
@@heinrichjager3855 no metriky resp. Šrouby do kovu se počítají dle vdi a v podstatě se kontrolují 3veci. Tření co musí přenést veškeré zatížení, vytržení závitu/ přetržení a otlaceni dosedacich ploch. V podstatě by to otlaceni moc nevycházelo při větší díry a šrouby 10.9+ kort hlinik. Kdežto u vrutů se počítá s většíma nepřesnostmi vrtání a podložka má funkci proti protlačení s tím, že dřevo je násobně měkčí než ocel.....je to na delší povídání
Pořád to nechápu. Jakou souvislost má nepřesnost vrtání do dřeva s vnitřním průměrem podložky? Polohu podložky nevymezuje díra ve dřevě, ale dřík vrutu. A ten má navíc skoro vždy průměr menší než nominální (beru podstavcové vruty se šestihrannou hlavou, pod konstrukční vruty, které mají dřík ještě o 20 % tenčí, se podložky nedávají). Nicméně delší povídání u mě v dílně se zapnutou kamerou by bylo super. 😉
@@dělejteněco nooo to asi né... pokoušel jsem se dohledat nějaký relevantní odkaz, ale na mobilu se mě moc špatně kopíruje.. dle mého názoru je hlavní fígl v tuhosti spoje. Zkuste si vyhledat něco o výpočtu tuhosti šroubového spoje. V podstatě u železa se napetí šíří pod úhlem 45st. A větší vnitřní díra způsobí horší tuhost a navíc větší tlak, tzn omezí max utahovací moment. V praxi pro sevření al šroubem lepším než 8.8 je potřeba, resp se používají šrouby s integrovanou podložkou, právě kvůli otlaceni. Nic z toho ale dle mého názoru neplatí pro dřevo. Povolený měrný tlak bude řádově menší a přesnost svrtani a také vzájemný pohyb kvůli vlhkosti je významné větší, takže se musí vrtat větší díry a osazovat větší podložky co jsou tlustší, aby se právě neprohybaly. Třeba proto se na latě pod tašky nemají používat vruty, protože to prostě pracuje. U těch děr Nejde o přesnost výroby, protože to by jim striznik nestrihal, ale Žvejkal. Prostě ty vnitřní průměry určuje norma co někdo chytrej vymyslel.
Karosařské podložky rád používám k přišroubování děrovaného úhelníku k nábytku. Ten slouží k vyvázání kabeláže - např. od PC, TV, ....
Jak říkám, podložky jsou fajn, velmi univerzální, mám je rád. 👍
Ja mám za to, že karosárske - klampiarske podložky sú výseky z tenkého pozinkovaného plechu. Majú za úlohu sa ohnúť - prispôsobiť spojovanému materiálu. Aspoň teda u nás v obchode sú takéto podložky tenučké do cca 1mm plechu.
Měl jsem pravdu - šestky podložky ! V dnešních autech je spousta plastů a na ty se používají klempířské podložky ( zástěrky, podběhy, sedačky pro kaštany, šust dekly atd)
🤣Schutz deckel.(ochranný kryt) Šuc dekl😉
Poučné video. Lajk!
Tomáš, video ako vždy super len ti nepasuje zvuk ku obrazu. Viem možno blbosť ale je to na nervy 😋
Díky. V tom případě mi nepasuje u žádného videa. 😉 Anebo posloucháš přes nějaký Bluetooth s velkou latencí. Tak jak?
@@dělejteněco a sakra to je možne pozeral som v aute cez bt takže možné to je to máš pravdu 😂😂😂 zajtra skúsim zas. Beriem spať ak je chyba na mojej strane.prepac
Trochu jsi mě vylekal. Tak snad to bude v pořádku. Já jsem ti takového zpoždění všiml, když jsem chtěl videa sledovat přes JBL FLIP. To bylo zklamání. Novější sluchátka, co mám, už mají to zpoždění nepatrné.
Malá věc, za to velký význam to má 👍
👍
Já třeba používám podložky místo mincí do nákupního košíku,😅
tak v automatu to fungovalo dřiv také 😀
@@martinmcz dokonce pry i s provazkem / silonem na "opakovane" nakupy nebo volani z budek na mince 🙂
Myslím že tá karosárska je určená pre vyrovnanie blatníku ap. aby bola dosedacia plocha dosť veľká pri nastavení
Dělají se i podložky přímo pod nýt, ty jsou ještě tenčí. A ty karosářské, z v práci to máme tak, že ty velké podložky doléhají na měkký tenký plast (blatník na Tatře), tak aby se ta plocha ještě více zvětšila a rozprostřela síla.
Podložek se dělají opravdu mraky (třeba Würth má nabídku hezky zpracovanou), ale pro domácí použití v nouzi vystačím s těmito.
Řekl bych, ze 9021 jsou právě ty pod nýty... Aspon podle názvu vyrobce. Střed mezi 125 a 440
Nenavidim ked neviem najst vhodnu velkost podlozky. Potom hodinu hladam po dielni 😁
Zdravím Tomáši, a není náhodou ta podložka s tou větší dírou ze silnějšího plechu? Pokud ano, tak by to mohlo být proto, že je tam větší střižná vůle a proto možná i menší díra. Ale nevím, moc se mi to nezdá, protože pro tyhle tloušťky plechu jsou ty vůle v řádu cca 6 až 7 setin milimetru. Jestli náhodou nakonec nebude tou příčinou něco triviálnějšího.
Ahoj, přesně to jsem si myslel, protože tlustší je (říkám to ve videu). Ale nevypadá to na toleranci, protože ten rozměr je přímo v normě. Někdo psal, že by to mohlo být větší kvůli tomu, že to není na strojní šrouby, ale na vruty. Nicméně na vruty jdou nasunout i ty "metrické" podložky.
@@dělejteněco I když se nad tím pořádně zamyslím, tak to možná opravdu smysl dává, protože ty vůle jsou tam dvě (kruh) a dvakrát cca 0,07 je 0,14 a to už jsou skoro dvě desetiny. Když budou ty hodnoty vůlí o něco větší než si myslím a možná i trochu opotřebovanej nástroj tak jsme tam.
sice nie ku podlozkam, ale namety na video:
- na co pouzit staru laminatovu podlahu? :D menili sme v byte podlahu a neviem co s tou starou
- 1 2 3 block - casto ho pouzivaju na US videach, je nejaka europska verzia? (original je v palcoch), pripadne zariadenia kde je to pouzitelne?
vdaka
Ahoj Tome, u laminátové podlahy je problém, že má nevodovzdorné jádro. Takže na ven to nejde. Na něco dovnitř, zde využiješ tvrdý a hladký povrch. Někdo mi říkal, že by to dal třeba jako vložku do stolní pily, kterou jsem dělal z laminované překližky. To by asi šlo. Ale zkusil bych hledat Leftover Flooring.
Proč potřebuješ 123block v metrických mírách?
@@dělejteněco
1 no hej, vtacie budky z toho asi robit nebudem :D skor nejake separatory do kuchynskej linky, minipoličky a pod.
2 som najako zvyknuty na centimetre, cize na rychle meranie (typu priloz a rež).
veľká podložka do drevených konštrukcii by mala aj korešpondovať z (račna bytom) orechom pre zapustenie, a aj kolíkom na zakrytie diery,. ..
Odhaduji, že mají mít všechny 6,5mm jedná se o nepřesnost výroby.
Odhad je fajn třeba do loterie, ale tohle je podle normy 6,4 a 6,6 mm. 😁
Šrouby a vruty, hlavně se šestihrannou hlavou, se do dřeva často zapouští. (třeba kvůli zátkám atd.) Ne u všech technologických postupů lze zaručit přesnou souosost předvrtané díry a zapuštěného osazení na podložku, na kterou se osazení dělá poměrně přesně. Pak větší průměr díry příjde vhod. Nevím, jestli tvůrce norem počítal s mojí nešikovností, nebo je řešení jinde, ale toto vysvětlení přesto dává smysl, že jo :) A já si stejně myslím, že mám pravdu a basta fidli... (nebo fidly nebo fydli nebo fydly)
Zase trochu chlapského vzdelávania, ktoré sa mi v živote určite zíde.
Bolo to fajn, Tome!🍻
Ta podložka má větší díru ,proto aby vrut se zápustnou hlavou se mohl srovnat s podložkou
Ten optický klam ma dostal 😆 tiež by som tipoval na najmenšiu
Ma smysl kupovat nějaké krabičky s různými matičkami, šroubky a podložkami? Jaký máte názor? Myslím všichni, kteří si tohle čtou. :)
Edit: samozřejmě myslím ve srovnání s kupováním jednotlivých kusů.
Svůj názor říkám zde ruclips.net/video/-u7qJHPAU40/видео.html 😁
Já si zpravidla nakoupím to, co zrovna potřebuji na nějaký projekt. Kousek od zaměstnání mám Feronu, prodávají i spotřebitelům na váhu, a tam jsou všeho doslova plné kýble. A ten univerzál, jako třeba matky, základní šrouby, podložky, vruty... to se tak nějak za leta praxe nasbírá samo.
Mam dielnu a zasoby som si vytvoril z pozostatkov z realizacii projektov. Obcas to viac zavadzia ako pomaha. Totiz, ked idem nieco robit vzdy si kupim veci na dany projekt + nieco navrch (cize sa to ani neda zastavit). No na druhu stranu... ked idem freestyle tak siahnem do zasob a som rad ze ich mam..
@@philipcooper8297 Zaujmavé. Ja mám Feronu asi 300 metrov od baráku a kedysi ma vypoklonkovali , že predávajú iba firmám . Ani ako živnostníkovi mi nechceli predať.
toho základu podložky/matky/vruty kupuju po krabičkách kdy kdabička 100ks stojí řádově desetikoruny, důvody jsou dva- zásoba abych měl kdykoliv k dispozici a jsem línej to v obchodě počítat a vážit :D
Tome u nas v Senici mame taky speci obchod na spojovaci material a vola sa smart a ja ked nieco idem robit hoc mam doma asi 100 kilo srkutriek a vrutov aj tak poviem zene ze idem do smartu. Ta uz to ani pocut nemoze. Ale ked to je taka hrackaren pre chlapa. Hned berem nejaky vrtak zavitnik pacidlo a tonidem len pre krabicku nejakych hmozdinek. 😂😂😂
Možná dobře, že takový obchod nemáme. 😁 Ale závidím.
Six. six six the nuber of the beast.
Víš, jaké to bylo dilema, jenom aby ses pokochal? Musel jsem najít dostatečně šišatou podložku, abych naměřil víc než 6,6 mm. A pak jsem musel palcem drtit kolečko posuvky, aby to během záběru neskočilo dolů. 😉
@@dělejteněco Teda, koukám co jsi schopen podstoupit abys mi udělal radost.
A pak už jen trnu, zda si toho všimneš. 😉
jde to napsat i takhle😉
1:50 .... Six. six six the nuber of the beast.
@@mili9300 Number, vole. Inak o k. .
A nemoze to mat nieco s teplotou? Roztiažnosť? Ze pri vrutoch sa predpokladá ze sa môžu na slniečku viac zohriať a zmeniť parametre a ta podložka by trpela mozno aj praskla 🤷🏼
No trocha som pogooglil a nasiel som ze koly teplotnej roztiažnosť sa pridáva alebo uberá 10% z materiálu …. A ked som si nasiel podložky “pod drevo” tak skutočne to vychadza pretoze rozmer podloziek (diera) pise 5,5mm 6,6mm 9mm 11mm 14mm a tak dalej … takze pri vrutoch sa asi počíta ze ta roztiažnosť je väčšia ako pri metrickych skrutkách …. Mozno aj preto ze napr zinok ma väčšiu roztiažnosť ako oceľ … mne to celkom dáva zmysel
To zní dobře. Ale proč zrovna vruty na sluníčku by se měly roztahovat víc než strojní šrouby třeba na motoru?
Proč je ta díra vetší, no to je jednoduché velká podložka, velká díra
Pro dřevěné konstrukce je větší z důvodu, aby se skryla zápustná hlava šroubu co nejhouběji…
Jeden celý šest desetin milimetru...jste frajer, to by koukaly všechny navigace i většina televizních hlasatelek.
Díky. Škoda, že tam zašustí něco jako „ch“, takže to trochu zní jako „jeden celých“. Holt nejsem hlasatelka. 😁
Ajo, no já vám fandím, určitě jste řekl jeden celý chšesdesetin...to bude asi nějaká orientální mince.
Napadl další návrh na video: Jaký je rozdíl mezi Řezným a ďelícím kotoučem.
Myslím ty do flexy.
Kotouče, kterými se rozdělí obrobek na dva kusy, jsou obecně dělicí. Pak záleží na technice dělení. Pokud by to byl pilový kotouč, dalo by se mluvit o řezu. V případě kotoučů do úhlové brusky jde ale většinou o odbrušování. I proto se lidově říká rozbruska.
@@dělejteněco no teď jsem byl v UNI HOBBY pro kotouč a říkal jsem že si veznu řezný a vzal jsem si dělící, a máma mě přemlouvala že je mezi nima rozdíl.a já ji říkal že je to jedno. :D
Dělicí kotouč na ocel je to samé co „řezný“ kotouč na ocel. Možná někdo vnímá, že na ocel je řezný, ale dia na stavební materiály je dělicí. Ale v principu to je stejný, odbrušuje to. Jen ten na kov ubývá rychleji, protože to je brusivo spojené pryskyřicí, zatímco ten dia má zrníčka zatavená v ocelovém kotouči.
@@dělejteněco děkuji moc.
ty prostřední jde i do košíku na nákup
😃 Tak to je super tip, to vyzkouším. 👍
taková podložka chyběla určitě tomu klučinovi jak zapálil supermarket :)