Michal Křížek - Malý výlet do nitra černé díry (KS ČAS 8.2.2021) (v2)
HTML-код
- Опубликовано: 13 сен 2024
- Záznam diskusního příspěvku uvedeného 8.2.2021 v rámci původně plánované schůzky Kosmologické sekce ČAS, na téma:
Malý výlet do nitra černé díry.
Nejprve porovnáme výsledky stáčení pericentra hvězdy S2 obíhající střed naší Galaxie, které naměřily dva nezávislé týmy. Pak ukážeme, že hmotnosti kolidujících černých děr jsou značně nadhodnoceny, protože nebyl vzat v úvahu gravitační rudý posuv. Dále se zaměříme na stanovení odhadu hustoty neutronových hvězd. Maximální hmotnost neutronové hvězdy nepřesahuje 3 hmotnosti Slunce. V tomto případě má neutronová hvězda přibližně stejný poloměr, jako je odpovídající Schwarzschildův poloměr. Přidáme-li tedy menší množství hmoty k této hvězdě, vznikne černá díra. Její vnitřek by tak mohl obsahovat neutronovou (popř. kvarkovou) hvězdu pod horizontem místo proklamované bodové singularity. Na závěr odvodíme, že vypařování miniaturních Hawkingových černých děr je velice nepravděpodobné, protože s jejich klesající gravitací by neúměrně rostla jejich střední hustota. Tyto výsledky byly publikovány v Astrophys. Space Sci. 364 (2019), 188.
Klíčová slova: relativistické stáčení pericentra, gravitační rudý posuv, kvarková hvězda, maximální možná hustota hmoty, Tolmanova-Oppenheimerova-Volkoffova mez, relativistický objem.
Přednáší:
Prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc. (Matematický ústav AV ČR).
Další informace:
Andrea Ghes: "stáčení pericentra probíhá retrográdně" (zhruba v 45. minutě videa):
cds.cern.ch/re...
Vzhledem k epidemickým opatřením jsou veřejné schůzky KS ČAS prozatím do odvolání pozastaveny, ale pokoušíme se realizovat alespoň jejich přednáškový obsah prostřednictvím zveřejněných záznamů.
Program plánovaných schůzek KS ČAS a link na případné záznamy je uveden na odkazu
users.math.cas....
Poznámka k přednáškovému obsahu KS ČAS:
Kosmologická sekce usiluje o poznávání světa metodami založenými především na vědeckém a skeptickém principu, ale také se nebrání snaze o propojování kreativních myšlenkových proudů, které někdy nemusí být zcela v souladu se standardními či mainstreamovými názory. Je založena na platformě svobodného šíření informací a není nijak svázána pravidly recenzovaných periodik. Hlavně však vždy ponechávala na moudrosti posluchačů, aby ze získaných informací vytěžili maximum pro zdokonalení subjektivního modelu nejen vesmíru, či naopak, aby získali užitečná poznání tzv. slepých cest, kterážto velmi šetří drahocenný čas, ba dokonce mohou být docela cennou (anti)inspirací. Tento demokratický a dialektický princip bychom rádi zachovali i nadále, navzdory některým nepříznivým ohlasům v laické i odborné veřejnosti, žel stále častěji nezdravě polarizované. Nicméně přistupujeme k drobnému formálnímu doladění publikovaného obsahu tak, aby alespoň částečně byly odlišeny více odborné přednášky zvaných autorů (v programu schůzek budou barevně odlišeny), od tzv. diskusních příspěvků, které ne vždy musí vyjadřovat obecně přijímané ideje, či dokonce názor členů Kosmologické sekce. Můžeme navíc slíbit, že se budeme snažit minimalizovat případy, že by se v některé z těchto dvou skupin vyskytl někdo hlásající evidentní nepravdy. Za správnost obsahu přednášky odpovídá její autor.
Pan profesor je borec, rád poslouchám jeho přednášky.
Carlo Rovelli: Vezmeme-li v úvahu kvantovou gravitaci, existuje efekt kvantového gravitačního
odpuzování. V takovém případě očekáváme, že při přibližování k centru bude pád
hmoty tímto kvantovým tlakem zpomalován. Hmota
bude stlačena do velmi vysokých, nicméně konečných
hustot, nezhroutí se tedy do jediného bodu, protože
existuje mez, jak malé mohou věci být. Kvantová gravi-
tace vyvine ohromný tlak, který způsobí odraz hroutící
se hmoty.
Odraz kolapsu hvězdy může být velmi rychlý, sledu-
jeme-li ho z hlubin černé díry. Ale vzpomeňte si, že tam
čas plyne mnohem pomaleji než venku. Nahlíženo
zvenčí může proces odrazu trvat miliardy let. Až po ta-
kové době bychom viděli hvězdu explodovat. Ve své pod-
statě je právě to, co se myslí černou dírou.
Carlo Rovelli
Realita není, čím se zdá
Cesta ke kvantové gravitaci
Černá díra, jako normální těleso, ať z neutronů či kvarků, nebo kvark-gluonového plazmatu je dost blízké tomu, co jsem se snažil propagovat již v minulém století. Ostatně i mechanismus vzniku černých děr, nebo lépe důsledky z malého povrchu vs gravitace se nerozchází s fyzikou základní školy. Prostě černá díra je "normální" těleso, které se projevuje právě tak, jak mu velí jeho enormní gravitace a žádných singularit apod. netřeba. Dobrá přednáška.
Zrovna z těch neutronů být nemůže, ne? V takovém případě by šlo o neutronovou hvězdu - pokud chceme vyšší hustotu, musíme se pohnout dál od neutronů. Nebo mi něco uniká a těleso složené z neutronů může dosáhnout vyšší hustoty, než neutronová hvězda?
@@zdenekkucera7332 Neutronová hvězda s hmotností kolem 3-5 Sluncí by se měla zhroutit v černou díru v rámci TOV (Tolman-Oppenheimer-Volkoff) meze těles z degenerovaného neutronového plynu, tedy neutronových hvězd. Pro nedostatek důkazů ve formě pozorovaných těles hustějších forem degenerované hmoty či "plynu", ať pokračujícího neutronového "charakteru", či kvarkového nebo kvark-gluonového, většina se přiklání k tomu, že překročením meze TOV neutronových hvězd dojde okamžitě ke zhroucení v černou díru s odkazem na teoretické, ale víc hypotetické následky - například stav neutronového degenerovaného plynu za určitých fyzikálních podmínek v rámci termodynamického systému, což je obsahem stavové rovnice, skutečně není doposud plně znám a proto bylo dobré zmínit jak "neutrony", tak i další...
@@zdenekkucera7332 Však to v přednášce p. Křížek naznačuje. Schwarzschildův poloměr je pro neutronovou hvězdu na hranici přeměny v černou díru skoro stejný jako černá díra. Tzn. černá díra je také z neutronů. Není důvod se domnívat, že by se přidáním další hmoty všechny neutrony najednou smrskly :) Hlavně z důvodu, že ta hustota s velikostí černé díry naopak klesá. Pro masivní černé díry vychází hustota menší než ocel (při přepočtu na Schwarzschildův poloměr). Ale pravděpodobně tam stejně bude stále nějaký kompaktní objekt s průměrnou hustotou neutronové hvězdy. Schwarzschildův poloměr určuje jedinou věc a to únik světla.
Po 5 minutách sledování jsem usoudil, že jsem tu špatně D:
Pán profesor Křížek ako matematik nemusí sa vyjadrovať k fyzike, ale iba ku konkrétnym matematickým rovniciam, ktorými sa fyzika snaží opisovať zákony materiálne prírody.
A to robí inteligentne a excelentne. Dôkazom toho je aj jeho rozbor Einstenovho matematického vzorčeka pre posuv perihélia Mekura, a hlavne rozbor rovnice Einsteinovej Všeobecnej teórie relativity.
Ohlasy v diskusii typu: „A to bolo čo?“ sú toho rukolapným dôkazom. Lebo dokazujú tú neblahú skutočnosť, že Einsteinova genialita je odvodená z nepochopenia jeho komplikovaných rovníc, ktorých nereálny a práve preto nepochopiteľný obsah, pán profesor vtipne a excelentne dokazuje.
Ak niekto nesúhlasí s výsledkami matematických rozborov Einsteinových vzorčekov a rovníc pána profesora, mal by uviesť konkrétne matematické protiargumenty. Tie však neexistujú, existuje iba slepá viera v pravdivosť týchto rovníc.
Pán profesor Křížek a jeho sympatizanti konajú veľmi dobrú vec a to nie len pre vedu, ale aj pre celé ľudstvo.
"Stejně velký koule mám."
- Prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc.
Matematik, to je taková uklízečka, která přijde uklidit do bytu fyzikovi a kde fyzik po úklidu nenajde ani ponožky.:-) Naprosto chápu, proč Einstein neměl matematiky moc rád.
Jinak já sleduju přednášky pana Křížka rád, je to zase jiný pohled na věc. Rozebere předmět jako hodinový strojek, ukáže jak které kolečko funguje a to je mnohem důležitější, než jestli něco vyvrátil. Beru přednášky pana Křížka s rezervou a ani on s nimi neaspiruje na Nobelovu cenu. Myslím, že to má své místo při utváření celkového obrazu.
Ti kteří mají výhrady mohou konstruktivně a fundovaně reagovat, v čem jsou úvahy pana Křížka chybné. Bude to obohacení pro nás ostatní.
Geniální
💡🤗💡👌...ak si to zapnem pred spaním ..tak v mojom prípade vynechávam horizont udalostí..a rovno hupnem do čiernej diery..🙈
To bylo co?
Napadlo mě, že u tělesa s maximální hustotou už není možný další pohyb částic a tedy takové těleso musí mít nulovou teplotu. Respektive střed by měl nulovou teplotu a směrem k povrchu by teplota rostla, tak jak by se snižovala hustota. A to znamená, že se černá díra, i sebevětší, může časem vypařit. Jelikož s ubýváním hmotnosti se snižuje i hustota. To by pak asi znamenalo, že vesmír jako celek je ve skutečnosti super horký, jelikož má minimální, nebo směřuje, k minimální hustotě. :) Hezký pátek přeji a díky z přednášku.
A kvasary upouští páru to dává smysl
Ja by som pánovi Michalovi Křižekovi navaroval previesť matematický rozbor Newtonovho Gravitačného zákona:
F = G.(m.M/r.r),
pretože ak za (m) dosadíme hodnotu (m = 1kg) a za (M) dosadíme hodnotu hmotnosti Zeme (M = 5,972E24 kg), tak dostaneme nasledovný výsledok:
F = 9,81kg.1m/sec.sec.
Aby platil výsledok (F = 1kg.9,81m/sec.sec), Newtonov Gravitačný zákon by musel mať nasledovný tvar:
(F) = (m).(G.M/r.r)
v ktorom by na hodnotu (m) gravitačná konštanta (G) nemala žiadny vplyv, v ktorom by teleso o hmotnosti (m = 1kg) nemalo vlastné gravitačné pole. To vlastné gravitačné pole mala iba Zem (M).
A čo sa týka predmetnej prednášky, zase jej kvalita prevyšuje kvalitu ostatných prednášok na YoouTube o tri dimenzie.
a co hnědé díry?
Pane profesore v čase 27:20. Ten váš nukleon bude asi uzavřená přetočená smyčka z trojic rotujících silových bodů s dvěma hybnými momenty setrvačnosti. Ty vaše kvarky jsou zřejmě trojice těch rotujících silových bodů s dvěma hybnými momenty setrvačnosti. (Je to těžké na představu. Velmi dobrou představu je možné si udělat, když si jako pomůcku vezmete klínový řemen asi v délce 700 mm. Je třeba si představit, že užší strana řemenu je tvořena jednoduchou řadou rotujících silových bodů a širší strana řemenu je tvořena dvěmi řadami rotujících silových bodů. Potom je třeba zkoušet řemen stáčet do přetočené smyčky, s představou, že se smyčka pohybuje. Jsou jen dvě možnosti tvoření smyčky.)
Běžte už konečně do háje s tou vaší hmotností! Černá díra je nehmotná koule dostředivé kvarkové "plazmy"!!! Slunce tvoří nehmotná koule odstředivé "kvarkové plazmy", kterou obklopuje koule "dostředivé nehmotné plazmy". Hmotu tvořenou interakcí těchto " plazem" Slunce odvrhuje do vesmíru. Teplotu Slunce tvoří na jejím povrchu interkce "dostředivé plazmy(kladné) s nehmotným záporným éterem. Vesmír je elektrický.
Proč tohle pořádá ČAS? Ostuda. Profesor Křížek je možná úspěšný ve svém matematickém oboru, ale do fyziky by se opravdu pouštět neměl. Jakmile začne větu "Já si myslím...", je jasné, že přijde nějaká bomba. A ta úporná snaha ukázat, že ostatní fyzici a astrofyzici se pletou, je opravdu nedůstojná. Publikační záznam pana profesora ve fyzice je tristní a je jasné, proč tomu tak je. V dnešní době je trochu nadužívaný termín dezinformátor, ale v tomhle případě docela sedí.
Zdravé kritické myšlení je navýsost potřebné a vědě prospěšné. Á propós, něco konkrétního ad rem byste tam neměl?
@@zdenda8737 Kritické myšlení je pochopitelně ve vědě naprosto zásadní, ale pan profesor tady rozhodně nepředvání nic, co by se dalo nazvat kritickým myšlením. Jeho práce s výsledky jiných je slušně řečeno ostudná. Jeho tvrzení, že astrofyzici pokládají singularitu za bod s nekonečnou hustotou je přinejmeším zavádějící. Neuvědomuje si, že fyzikální teorie nejsou dopracovány? Astrofyzik vám řekne, že neví. Pan profesor má ale svůj názor, že. Bohorovnost, se kterou odmítne Hawkingovo záření na základně vlastního a naprosto ničím nepodloženého tvrzení, že maximální hustota hmoty souvisí s "hustotou neutronu", to je opravdu směšné. Na tomhle nepochopení kontrastu kvantové teorie a obecné relativity ostatně stojí většina téhle přednášky. Pro laika to může v takové populární přednášce působit jako ohromně revoluční a inovativní přístup. Přitom jde jen o "mávání rukama". Je mi líto, že kosmologická sekce ČAS dává prostor lidem, kteří by se dali označit termínem mašíbl.
Plus samozřejmě jeho dikuse loňského článku v A&A ohledně chyb měření a metody nejmenších čtverců, to je také trochu legrační. Doporučuji se na ten článek a podívat a zvážit autory použité Bayesiánské metody. Zrovna to by měl pan Křížek jako matematik ovládat. Pan profesor budí dojem, že chce zazářit na jevišti popularizátorů vědy. Bohužel ale tím nejhorším možným způsobem. Omlouvám se, že reaguji tak striktně, ale tahle přednáška mi bohužel nedává jinou možnost.
@@8kocour8 Hawkingovo záření je vědecky prokázáno? Co je proboha bohorovného na vlastních teoriích? :) Mylná tvrzení lze A) vědecky vyvrátit, B) ignorovat, C) dehonestovat jejich autory. Pan Křížek postupuje metodou A, většina akademiků upřednostňuje raději metodu B, 8kocour8 zvolil metodu C:)
@@zdenda8737 Existuje určitý rozdíl mezi vědeckou teorií (Hawking) a laickým nápadem založeným na nepochopení ani toho mála, co už víme (Křížek). Po desítkách let pokroku vědy přišel pan profesor s tím, že nic nemůže být hustší než neutron? Ok, pokud vám to stačí jako revoluční myšlenka, asi se nemáme o čem bavit :) Jen pozor na to, z čeho mě sám obviňujete. V mém případě opravdu nejde o odsouzení konkrétní osoby, ale o kritické zhodnocení jejích názorů na základě jisté odbornosti. Pokud vám vyhovuje pozice "nevím o tom nic, ale líbí se mi revolta proti čemukoli", pak samozřejmě nemůžu argumentovat.
Rozkaz zněl jasně! Výsledek musí vyjít 11´! Jinak je Nobelova cena v prachu! 😂