Klášter Louka: Románska krypta a Opatská kaple sv. Šebestiána|Jihomoravský kraj - okres Znojmo| 16:9

Loucký klášter (německy Klosterbruck nebo Kloster Louka, polsky Klasztor Louka) je premonstrátský klášter ve znojemské městské části Louka, který byl založen roku 1190 přemyslovským knížetem Konrádem Otou (syn Konráda Znojemského) a jeho matkou Marií. Byl jedním z významných klášterů ve střední Evropě a jedním z největších klášterů v ČR, i když celý jeho komplex nebyl nikdy dostavěn. V současnosti se jedná o historickou památku, kterou vlastní město Znojmo, jež část kláštera pronajímá vinařské firmě Znovín. V roce 2017 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.
Ota, kníže český, kdysi markrabě moravský, založil 25. října 1190, společně se svou matkou Marií, premonstrátský klášter v Louce na počest Panny Marie a svatého Václava.[1] Důvodem založení byly zbožné důvody, v listině je psáno: „pro spásu svou a svých předků.“ Podle Josefa Žemličky se jednalo o Otovu snahu povznést své sídlo, zhustit farní síť a zlepšit duchovní péči ve starém sídelním území větší části znojemského údělu. Této možnosti odpovídá i vývoj kláštera ve 13. století, kdy dochází k růstu počtu jím spravovaných far. Záhy po založení byl klášter obdařen řadou majetků a 27. dubna 1195 ho pod svou ochranu přijal papež Celestin III.
Roku 1191 zemřel zakladatel kláštera Konrád Ota, který poskytl klášteru největší obdarování. Jeho smrt však na klášter neměla veliký vliv. Dne 7. června 1194 daroval klášteru některé statky Jindřich Břetislav během své výpravy na Moravu.[3] Velkým příznivcem Louckého kláštera byl Vladislav Jindřich, který jej bohatě obdaroval, například bitevním polem u Loděnic, ale i finanční hotovostí.[3] Vladislav Jindřich se dokonce zúčastnil vysvěcení Louckého kláštera, jehož letopočet není znám. Roku 1222 klášter za jeho přítomnosti koupil ves Mramotice za 170 hřiven stříbra a uvažuje se, že tyto použité prostředky pro koupi Mramotic, byly součástí daru právě od Vladislava Jindřicha.[3] Po smrti Vladislava Jindřicha v roce 1222 získal vládu na Moravě Přemysl Otakar I. Ten roku 1226 povýšil blízké Znojmo na královské město, čímž klášteru zabavil některé statky, ale na druhou stranu ho odškodnil jinými majetky, například patronátním právem kostela v Prosiměřicích, dále právem zakládat mlýny a rybníky, také daroval klášteru i právo hrdelní a majetek odsouzených.[4] Loucký klášter později obdaroval i jeho syn a to patronátním právem kostela v Tasovicích roku 1234. Téhož roku pro klášter vydal imunitní privilegium, osvobodil klášter od dávek a daní, robot při opevňování a opravách hradů a měst, od žalob, noclehů, svod a od všech práv beneficiářů či komorníků markrabských.
Přemysl Otakar II. měl k Louckému klášteru blízko, neboť loucký opat, pravděpodobně opat Jindřich, býval jeho kaplanem.[5] V Louckém klášteře pobýval po smrti Přemysla Otakara II. i král Rudolf Habsburský. Dne 4. ledna 1279 zde vydal listinu pro míšeňského markrabího Jindřicha. Jako místo vydání listiny bylo uvedeno „apud Znoymam“, ale předpokládá se, že listina byla vydána v Louce. Rudolf v Louce pobýval ještě jednou o rok později a to dne 11. prosince 1280, kdy vydal listinu pro tyrolského a gorického hraběte Meinharda. Naopak zájem Václava II. o Loucký klášter je doložen ojediněle. Dne 28. června 1294 potvrdil Václav II. Louckému klášteru koupi vsi Oblekovice. Bylo to poprvé a naposledy, kdy se syn Přemysla Otakara II. objevuje výslovně v dějinách tohoto kláštera.[6]
Oproti Václavovi II. po sobě král Jan Lucemburský zanechal více dokladů. Například klášteru udělil právo ustanovovat a sesazovat rychtáře ve Znojmě.[7] Bohatý vztah mezi klášterem a Janem Lucemburským byl založen na věrnosti opata kláštera Jana Lupuse, ale hlavním důvodem udělení několika privilegií byly škody způsobené za bojů Habsburků na moravské hranici.[5] O chod kláštera se staral i Janův syn, markrabí Karel, který musel v roce 1338 zasahovat proti znojemským měšťanům, kteří se spikli a zvolili si nového vlastního hejtmana. Následně přikázal znojemskému purkrabímu, aby zařídil řádné placení desátků vinařů ze Šatova. A když se stal českým králem potvrdil klášteru privilegia udělená jeho předchůdcem, králem Janem.[8]
V roce 1349 předal Karel IV. vládu na Moravě Janu Jindřichovi, který 25. března 1363 potvrdil Louckému klášteru jeho svobody a jurisdikci nad klášterem vyhradil své komoře.
V Louckém klášteře je doložen pobyt panovníků Jindřicha Břetislava a Vladislava Jindřicha, dále v klášteře přespával i Rudolf Habsburský. Pravděpodobný je i pobyt Karla IV.
Dne 29. července 1784 byl klášter zrušen císařským nařízením Josefa II. V té době měl klášter 96 kanovníků. Z konventu se stala vojenská kasárna a při klášterním kostele byla zřízena fara.
zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Louck%C...
#rajskydvur #katedral #kathedrale #church #temple #kostel #cloistergarden #medievalhistory #medieval