Pocit viny při třídění 3 - Minimalismus/MM#63
HTML-код
- Опубликовано: 21 авг 2021
- Další video, kde se loučím s pár kousky oblečení, které mám tak dlouho, že se to bojím přiznat. Přesto, že je "nerada" nosím, nejsem schopná je nechat tolik let jít. Mají pro mě skoro sentimentální hodnotu a věřím, že v tom nejsem sama. Tak to pojďme zase zkusit společně.
Videa o třídění věcí:
• Pocit viny při třídění...
• Pocit viny při třídění...
Pocit marnosti:
• Pocit marnosti - Minim...
U nás doma playlist:
• U nás doma
Instagram: / minimaxi_eva
#minimalismus #jednoduchost #minimaxieva
![Sean Rii, Karyon, Sharzkii - Taungule [My Love] (Official Music Video)](http://i.ytimg.com/vi/eJoMuypbSzQ/mqdefault.jpg)
Pokud se vám tato třídící videa líbí, tak je budu točit ráda dál, jelikož to pomáhá i mě.
P.S. - věci z videa nakonec skončily u rodinných příbuzných. :)
Dekuju Vam! Vy me vždycky tak nakopnete a dodáte sil! 😗🌷
Moc rádo se stalo, zde v komentářích zase čerpám síly já. Krásný večer.🌻❤️
pocit viny pri trideni... fakt to zname asi skoro vsichni a je super videt, ze to tak opravdu maji vsichni a tyhle priklady ze zivota hrozne pomahaji uvedomit si, ze i draha vec s pocitem viny proste muze jit z domu... dekuju.
napsala jsem si do denicku...
Pocit viny - trideni veci: neboj se poslat dal veci, zatizene pocitem viny. Bud k sobe laskava. Kazdy ma pravo chybovat a koupit si takovou zbytecnou vec. Pouc se z toho a dej ji s laskou pryc. Bez pocitu viny.
Ano, přesně tak, známe to skoro všichni a je to jeden z nešvarů moderní doby. Tolik věcí je na nás tlačeno dnem a nocí, člověk snadno uklouzne. Žádná z nich ale nestojí za to, aby nám ubírala svou existencí radost ze života, prostě to nechat jít a těšit se z nově nabytého mentálního prostoru.
Krásný den paní Evo, tyhle pocity má snad každý kdo věci třídí a má tam nějaké oblíbené kousky.Sleduji vaše videa a nabíjí mne a posouvají dál
. Hodně věci jsem vyhodila právě kvůli tomu,že byli nepraktické a pro mne nefunkční a pak mi pomohlo,že jsem pár kilo,asi 4 :), přibrala.To se třídilo jedna báseň.A teď se zaměřují na věci, které jsou mi pohodlný které mne nějak neomezují a navíc jsou funkční.Jsem sportovní typ a ženou na mateřské, takže si můžu dovolit nosit co chci a taky jsem si uvědomila, že už mi nezáleží na názorech jiných, že co si pomyslí,jak chodím oblékaná.Nebudu přeci nosit kalhoty co omezují v pohybu a pak se ani se svojí dcerkou nesklouznu na skluzavce,nebo si nesednu do pískoviště jen proto, že mne omezuje oblečení.Ale je pravda, že i tohle rozhodnutí bylo těžké,ale teď jsi sem jim jistá.Bunda je krásná, můžete si ji nechat na tu zahradu,neprofoukne vás a nebude vám tahnout na krk a když ji umazete,nebo roztrhnete nebude vám to vadit, protože ji máte jen na zahradu a přitom si ji ještě můžete užít a zničit a pak s úsměvem vyhodit.Asi bych tak udělala,jenom můj pohled a mikynu, která škrtí, či prehrejva,bych poslala dál.Snad vám pomůže i můj pohled a názor na vaše rozhodování, vím ,že to není lehké.Mejte silnou vůli,tu u třídění věci potrebujeme:). S úctou Miriam.
Moc děkuji Miriam, je to hned trochu snadnější, když víme, že v tom nejsme sami.🍀
Bunda byla pro mě opravdu oříšek, ať jsem se snažila jak chtěla, nebyla jsem schopná jí nosit a být v klidu a pohodě. Tím mě omezovala a brala mi radost. Ano na zahradě by to šlo, ale s těmi našimi psy by to dopadlo dost podobně. Bála bych se o ní a nedej bože, aby mi ji oslintali!😱😆Nebyla pro mě a jen mi to zabralo skoro deset let si to přiznat.🙈Překvapilo mě, že je mi lépe, když je pryč. Nelituji, protože jsem ji jednoduše nepotřebovala, nenosila a nepoužívala. Díky za vaši přízeň a také posílám silnou vůli a energii. Mám radost, že nás je víc a víc a mohu si zde připadat trochu "normální", když točím svoji rozlučku s bundou a najdou se lidé, kteří pro to mají pochopení. ☺️😄Krásné dny.
Eviku mate se doufam dobře🌿, uz mi tu chybite ❤
Už pracuji na návratu.🤗❤️
@@minimaxieva Tak to jsem moc rada 😋😍😘
@@lumielfox3245 🥰
Také už vyhlížím další video... 😊
@@janahrachovcova4064 🤗❤️
Evi zdravím,také mám ve skříni spoustu oblečení, které nenosím,protože se o ně bojím, je to neuvěřitelné, většina lidí v mém okolí si ťuká na čelo a nechápou takový důvod...nevím, proč to tak máme.....🙉🙈, ale naprosto to chápu. Také jsou to většinou ty světlejší krásné barvy.Také většinou nosím černé,šedé apod. Takže Vám moc rozumím......
V poslední době si zase hodně pouštím Vaše videa a u toho třídím 😁. Tento týden jsem odnesla do Adry 5 tašek věcí, oblečení, plyšáky, ale i keramiku a sklo.Vše si vzali a dokonce když jsem tam šla další den,tak už mi paní hlásila,že se už některé věci prodaly.Měla jsem z toho velkou radost 🥰, nádherný pocit, že ty věci poslouží dále.Nikdy dříve jsem to až tak nevnímala, ale šla jsem domů úplně nadšena....a minimalizuji dále. Přeji Vám a Vaší rodině krásné podzimní dny 🍀🍀🍀
Ano, ten pocit, když něco "udáme" je opravdu moc fajn, mě to vždy samozřejmě nakopne a mám motivaci pokračovat dál, úplně vám rozumím.🍀😊
Ach to bolo dobre video 🙏😁👍 mám sa čo učiť 🙈😃 ďakujem ❤
Já děkuji, že mohu být součástí vašeho učení. ☺️🍀❤️
Krasa :), proste jen podekovani, ze vsichni chybujeme, i kdyz jsme se moc snazili o nejlepsi volbu, v tom case
To je krásně napsané. Děkuji :)
Evičko, dnes mě Vaše video opravdu pobavilo.😁 A jsem moc rada že už mám vytříděný šatník.😀 Tyto pocity jsem zažívala asi u každého kousku.
Děkuji moc Jani, je pravda, že je tam dost uvolněná atmosféra.😆🤦🏽♀️ Ale to mě proste baví - opravdovost a realita.☺️
Je fakt, že je to super pocit, mít už to nejhorší s tříděním za sebou. Někdy mám ale choutky si někde pořádně "zatřídit".😂😂🙈 Už mě napadlo se takhle nenápadně vloudit někam na návštěvu k příbuzným.😂
@@minimaxieva Škoda že nebydlite někde kousek odměně. Bych Vás nechala třídit jak o život.😀
@@janarausova1141 No tak to bych byla šťastná jak blecha!😃😆 Přeji krásný večer.🍀
Mám to podobně, tyhle pocity znám. Měla jsem taky pár podobných kousků. (Např.drahej batoh, boty).
Nesnáším oblečení co mě omezuje v pohybu, potřebuju "mít křídla" a kdykoliv např.doběhnout tramvaj, rozmáchnout se, nechci oblečení co mě omezuje, je uplý, musím si v něm "hlídat" prsa aby mi nevypadly:D, tlačí mě a další.
Dál nesnáším kovový zipy, při manipulaci se mi dělaj záděrky, takže bundy a kabelky s kovovym zipem dělají radost jinde:)
S přehříváním to znám moc dobře, někdy mám pocit že jsem v přechodu:D :D v zimě pořád rozepínám a zapínám kabat, to samý v zimě v autě, nechapu jak se nekdo muze parit celou cestu v bunde:D
Totez mam s bilym oblečením - jsem docela "prasátko", vím to o sobě, takže bílý oblečení fakt ne-e:D
Připomelo mi to moji mamku - byly jsme na oslave, mamka vytahla se skrine halenku co mela cca pred 15lety koupenou na jednu svatbu, nakonec si ji nevzala a pry ji nikdy nemela na sobe...coz absolutne nechapu.
Mám pár "starších" kousků, který ale nosím. Např.trička oblíbených kapel, ty nosím doslova do roztrhání a pak si nich udelam tašku/polštář..
Děkuji Mončo, máme toho koukám dost společného. 😆👌🏼Mám starou mikinu na spaní a ta ze mě bude muset asi jednou spadnout.😂 Tak moc ji mám ráda.
Pomáhá mi, když tady vidím, že v tom nejsem sama. 🍀 Zde v komentářích si vždy připadám naprosto normální.😄☺️
😁👌 Eviku dobry den preji 😋 Dekuji za videjko, hrozne mi to pomaha, za chvili jde syn do školky, uz se tesim na trideni 🙈🤣😍
A jeste mne zajima, jak to bylo s vecma manzela 😘 ten muj je sice minimalista v obleceni, ale jinak tu ma furt poschovavane veci po dedovi, stare knihy, ktere za 10 let neotevrel a takovy ruzny hovaninky a zbavit se toho nechce 🧐
Děkuji.🤗No, manžel popravdě nic poschovávaného nemá, v tomhle je to fajn. Na sebe věcí má tedy více než já, ale stále se to vejde do té naší šatny.
Poradila bych jen jediné a to je zase komunikace, zkusit vysvětlit, kam se snažíte rodinu posunout a třeba ty pro nej nejcennější věci projít a někde uložit. Je to na něm to rozhodnout a určitě to není snadné. V tomhle je u nás jasno, manžel nemá rád ani dekorace, čančání domácnosti celkově. Zkuste začít rozhovor a uvidíte, jinou radu bohužel nemám.🍀❤️
@@minimaxieva Jj dekuju, uz neco vytridil, kdyz videl mne tridit, jen jsem mu musela jemne nabidnout, nechces si treba probrat ty knizky? 😁 tak sice neco slo pryc, ale porad si dost nechal 😂
@@lumielfox3245 malé krůčky vpřed se samozřejmě počítají☺️☺️☺️
😅bunda pěkná ale už jsem viděla i hezčí ☝🏻nešustící a lepší kombinaci barev do přírody 🤞🏻✊🏻✊🏻✊🏻✊🏻
Děkuji, popravdě mi ani nechybí. :)
Znám pocit, když jisté věci přenechají rodiče či prarodiče a tíha těch věcí těží dál 🙈
To je přesné, člověk má pocit, jako by se zbavoval přímo jich. Já si vždy řeknu, že vzpomínka s fotografií je pro mě i pro ně to důležité, ale také mám pár drobností, třeba knoflíky po babičce, byla švadlena a dotýkala se každého z nich. :)
Milá Evi :-)
U mého příběhu nevím, zda Tě bude mrazit nebo se smát.
Letos v létě mi začala úplně nová etapa života - konečně dostudovaná neboli konečně svobodná... Za svá studia jsem utápěla všechny negativní pocity (a že jich za těch 7 dlouhých protrpěných let bylo) nákupy - vysloveně chorobným sbíráním, protože v nich přeci "byl vidět ten úspěch, kterého mé dva modré diplomy nedosahovaly"
Logicky -široko daleko jsem "bezkonkurenční maximalistka" - sbírala jsem oblečení, šperky, boty, kosmetiku dekorativní i pečující, laky na nehty, sběratelské panenky a příslušenství k nim -jinými slovy vše, co mi nějakým způsobem spulovalo úplně marný sociální život :-/
A pak se letos v červenci zbláznil můj spolubydlící a brutálně nožem mi zničil pár pro mě šíleně důležitých věcí... Ten pocit, kdy jsem myslela, že se kvůli pár sice krásným a nostalgickým, ale nahraditelným a materiálnim věcem opravdu "málem zbláznim" mě přivedl k jiné filosofii.
Přestěhovala jsem se a zavedla minimalistickou domácnost -myšleno kuchyň a zásoby jídla - a najednou je mi v ní tak krásně - všude vim kde co je, kam co patří atd. nádherný pocit spokojenosti, klidu a míru, když má člověk hezké a JEN ty potřebné věci...A tak začala rozjíždět minimalismus všude jinde... už tři hodiny bulim nad svými pěti kosmetickými kufry narvanými nádhernou kosmetikou, z níž používám slovy -jeden korektor, jednu tužku na obočí, jednu řasenku, pár konturek na rty místo rtěnek, jedinou rtěnku MAC, protože je fakt držak a super barva a dohromady pět odstínů očních stínů - a "zbytek" jsem nikdy neměla na sobě (stejné jako šperky a většinu šatníku) neboť jsem si vše koupila s myšlenkou "až dostuduju, to si užiju" - tak, a teď chci vidět, když jsem si za 7 let života zvykla na svuj pohodlný standart, jak najednou v pět ráno vytahnu líčení a budu zkoumat, co se k čemu hodí a jak se zrovna dneska namaluji - pocit viny a neschopnosti za utopení tolika peněz (budeš se divit, ale útrata za dekorativní kosmetiku je fakt brutální - mnohdy jsem ani nejedla, jak jsem nakupovala kosmetiku a šperky a další věci s vidinou mého -jak říkáš -fantastického života) a pocit neschopnosti, že jsem ty věci v podstatě "zabila" protože jsem jim sebrala ten potenciál využitelnosti (už jsou neprodejné a nedarovatelné a v průměru 5 let staré, leč stále funkční a některé nenačaté :-D ) ten mě úplné ubíjí. Takže jestli zvládnu vytřídit toto, následovat bude šatník a šperky, potom, co jsem celé léto třídila věci z dětství ve starém pokoji, abych měla při stěhovani kam umístit věci z vystěhovaného bytu, jestli toto emočně dám, tak už dám asi všechno :-D
Kdyby mi tak chyběla ke štěstí oběť jedné bundy, tak to bych si hvízdala :-* už se těšim, až k tomuto bodu taky dojdu :-* až vše kolem mě bude za odměnu a ne za trest na mě "křičet", co všechno jsem posra** impulzivními koupěmi, jak jsem sama sebe doslova pohřbila zaživa a ještě si myslela, že si tim zvyšuju životní úroveň a hodnotu...Nechápu, že jsem na minimalismus nepřišla dříve -celá moje studia mohla probíhat úplně v klidu a úplně jinak...všechny vztahy okolo mě, bývalé i současné...No,tenhle pocit viny a sebelítosti nad úplnou ztrátou kontroly vnímám z celé zkušenosti asi nejhůře...A neumim si představit, kdybych o pár těch věcí nepřišla a dál takhle pokračovala, ale s větší finanční možností po nástupu do práce, kam bych jen došla... Minimalistka ve všem určitě nikdy nebudu, na to jsem moc velký estet a navíc koníčky minimalismu neodpovídají a i tak mé naplňují :-) Minimalismus udržím v domácnosti a hlavně a prvotně snížím počet věcí z kosmetiky, šatníku a šperků z mého "fantastického světa çiré utopie a čirého bláznovství"
No, chtěla jsem Ti poděkovat za inspiraci, otevřenost, sílu, kterou cítím ze Tvých videjí a říct Ti, že Tvá tvorba na YT má smysl a dokáže lidi posunout.
Minimalismus je odpovědí na spousta životních aspektů, ale na počátku - kde stojim- je to fakt mega náročné něco pouštět - ty emoce jsou stokrát horší než při výčitkách ze stavu bankovního konta :-D Ale.. já snad poprvé v životě nebudu mít polévku ze sáčku a špagety :-D Nebudu nadávat při hledání konkrétní věci v hromadě zbytečných, které ji "ubírají viditelnost a životnost"
Opravdu jsem vděčná, že jsem našla Tvůj kanál :-)
ps:omlouvám se za překlepy -píšu na mobilu a občas to úplně nevyjde na správné písmenko :-D
Pavlínko, moc tě zdravím a vítám tě tady. Děkuji, že jsi se podělila o svůj příběh a ujišťuji tě, že nejsi jediná, kdo něčím takovým prošel/prochází. Je pravda, že s těmi panenkami se mi tedy trochu zatočila hlava, ale pamatuj, nikdo z nás nejsme dokonalý a každý z nás nějak někde začínal. Minimalistka už jsi, jelikož se ti spustil v hlavě ten minimalistický čudlík a začala jsi uvažovat o věcech v úplně jiném kontextu. Neboj se toho, že máš ráda koníčky, do těch investujeme i my a vybavení na sport je nutnost. :) Naopak minimalismus podporuje investice do toho, co opravdu milujeme, jenže v tom je právě ten háček. Lidé mnohdy netuší, co skutečně milují a co jim skutečně přináší pocit spokojenosti a štěstí. Paradoxně jsou to většinou věci, které nestojí ani korunu, jako čas s přáteli, rodinou, procházka, udělat dobrý skutek, trávit čas se sebou v tichu, dobrá knížka z knihovny.
Sama jsem kupovala vše co jsem viděla a co se mi líbilo s tím, že až to budu mít, budu lepší verze sebe sama a zatím mi unikalo to nejdůležitější vědění - to, že už nejlepší verze sebe sama jsem.
Už desítky let jsme vystavováni reklamám, kde nás přesvědčují, že pokud si koupíme ten nebo onen produkt, budeme lepší, hubenější, krásnější, oblíbenější, chytřejší, modernější, ale už nezmíní, že nás připraví o všechny naše peníze. Reklama by měla být trestná. Já osobně při každé reklamě, kterou třeba vidím venku někde, si řeknu a tohle si nekoupím přesně proto, že mi to cpete.
Teď si tuním šatník a kupuji si opatrně a pozvolna a moc mě to baví, jelikož projde výběrem jen opravdu pár kousků, které vím, že unosím, žádné módní trendy, nic co se mi podbízí v reklamách, ne, prostě ne.
Pokud u minimalismu vydržíš, čeká tě ten nejkvalitnější vědomý život, který je možný. Ano, bude tam i spousta emočních odkrytí a bojů při vyrovnávání se s tím, proč vlastně jsi měla potřebu tolik nakupovat. Něco za tím je, ale na to je ještě myslím brzy. To se odkryje postupně časem, ale ty budeš připravenější, když tě nebude obklopovat tolik viny ze všeho, co jsi kdy koupila. Nebude to snadné, jako nic v životě, ale vydrž a nebudeš litovat toho rozhodnutí vpustit minimalismus do tvého života. Přeučíš se investovat do sebe čas a lásku a ne věci a předměty. Naučíš se jak zacházet se svými emocemi, jak si vyčistit hlavu, jak si pohladit duši a jak naplnit srdce "věcmi", které tě už nebudou tolik stát. Ano oblečení je nutnost, ale stačí mít pár super kousků a člověk je šťastný jak blecha. Neboj se toho, společně to zvládneme a i když toho ještě hodně napláčeš, mysli na to, že jsou to věci, co oplakáváš. Na světě je tolik smutku a zla a pokud oplakáváš "jen" věci, tak jsi vlastně moc šťastný člověk.
Držím moc palce a neboj, nejsi v tom sama. :)
@@minimaxieva Milá Evi, děkuji moc za přivítání :-*
Ty mé sběratelské panenky (Barbie konkrétně, plánovaně též IT Fashion Royalty) paradoxně byly právě tím aspektem, kde minimalismus začal jako první aniž bych o tom ještě věděla -mívala jsem okolo 250 vystavených holek (nějaké tedy v krabici) a bylo opravdu těžké věnovat péči, prostor a pozornost všem. Toto množství mě přestalo těšit a tížilo mě. Dnes mám elitu 60 kusů a ty upřímně miluji :-) To je právě ten zmíněný "neminimalistický" koníček -sbírání mých holek :-) Jejich úprava zevnějšku mě uklidňuje a realizuji se v ní :-) tvořím na ně miniaturní šperky a spoustu z nich prodávám i dalším sběratelům pro jejich slečny :-) Mám pár vysněných kusů, ale už nikdy se nechci dostat na nějaký monstrózní počet...U mých holek teprve vznikl ten pocit kvality před kvantitou, ona "Sofiina volba", koho mám fakt ráda a ponechám ve sbírce a kdo půjde hledat nový domov. V onom procesu hledání nového domova jsem se svojí "obětí" vzdání se určitých kusů spřátelila s mnoha dalšími sběrateli, které dané kusy milují a opečovávají jako já ten můj "zbytek" v.i.p. slečen ;-) U mých holek jsem lehce minimalistické přistupy volila už před půl rokem, ale zbytek nešel ani omylem - až když spolubydlící zničil to, co mi bylo taky velmi drahé a mě to emočně doslova úplně položilo - pak teprve následoval kompletní obrat myšlení. Vzpomínám, jak jsem tak týden plakala nad rozbodaným secesním rudým křeslem -brečela jsem jako by mi fakt snad někdo umřel...A pak mi došlo - je to věc (a nechá se přečalounit :-D ) Došlo mi, že jsem otrok strachu o mé věci a emocí vůči mým věcem. Ale přesné jak píšeš -já nic jiného neumím ve volném čase než nakupovat nebo produkovat nové věci :-( Svého času byl výlet do nákupáku a hon po bazarech můj největší koníček. Vyžívala jsem se v dobrých a úspěšných koupích krásných a originálních kusů. U mě "neexistuje" špatná koupě z estetického hlediska -ale asi tak 90 procent mých koupí je nepraltických, zbytečných a splňují jen ten "wow efekt" na rodinných oslavách, plesích, akcích, nebo když jdu po ulici jako "manekýnka" - v malém městě, kam jsem se přestěhovala, to nebude zrovna to, co by člověk vysloveně chtěl :-D
Líbí se mi, jak píšeš, že lidé mnohdy netuší, co milují - u mě to ve skutečnosti je mnohem méně než jsem myslela a ráda bych se držela právě toho, co opravdu miluji. A ráda bych svůj život místo procházky do nákupáku obohatila procházkou do přírody :-)
Pravdu máš -většina mých nákupů má ten "punc" touhy být lepší verze sebe sama, pramení to z toho, že studia mi tak nějak zamlžila, kým jsem mezi lidmi, kým jsem, když mám čas -já mám pocit, že teprve teď to budu plně objevovat - a minimalismus mi pomůže dláždit tu správnou cestu, abych si zase nerozbila "čumák" nějakým impulzivním zahlcením se vjemů a nároků z dnešní společnosti. O reklamách raději ani nemluvě :-/ na ty já jsem extra slabá -ale ještě slabší jsem na akce a výprodeje :-/ to je úplná krize :-D
Upřímně a v dobrém Ti závidím sportovní styl, protože mi přijde, že tam opravdu v šatníku je možné mít pár dobrých a praktických věcí.
K mojí smůle mě tento styl úplně minul - já jsem, jak mi říká každý, kdo mě potká - "princezna" - krajky,brokát, umělé kožešinky, prýmky, výšivky, výrazné barvy, výrazné zdobení, volánky, potisk růží, folklor, saka ( jak já je miluju :-* ), šatičky na všechny příležitosti, podpatky, a ještě víc podpatků... A pak ty šperky..
Omlouvám to tím, že mé baví stát modelem na různé tématické focení víl, fantasy bytostí a podobné... To je další můj ryze "neminimalistický" koníček a důvod, proč se mi hromadí tolika kosmetiky i když normálně se ani k mému "extra oblečení" tolika nelíčím...
Když to tak píšu, říkám si, zda vůbec někdy dokážu tohle sama sobě odepřít a stát se opravdovou minimalistkou...Pak si vzpomenu na hádku s partnerem, kdy jsem si prosadila nákup levné pánve a prodaní cedníku, neboť se učim vařit a drahá pánev na pokusy je zbytečná a cedník mě osobně je úplně na nic, já těstoviny vařim s máslem, takže nemusim nic proplachovat, mě se nic nelepí :-D Dále si uvědomím, že tenhle týden jsem vytřídila úplně všechny časopisy nastřádané za 7 let a také jsem zrušila celé dva prádelníky ve starém pokoji, věci rozdala druhým, kdo je opravdu ocenili, a místo poskytla mé mamince, neboť bych ji svůj starý pokoj ráda proměnila na ložnici -jdu na to asi dobře, ale k té kosmetice a šperkům a šatům a botám se teda budu muset fakt propracovat :-D Doufám, že máš pravdu a že ten čudlík minimalismu u mě už funguje a nehodlá se už nikdy vypnout :-) skutečně ve svém životě potřebuji klid, zázemí, spokojenost, harmonii ;-) a o nic jiného mi vlastně ve finále nikdy nešlo -jen harmonii si člověk vážně nevytvoří 189 odstíny laky na nehty ani kdyby si každý týden maloval na rukou i nohou duhu :-D Ale je to tak strašně těžké některé věci pustit a naopal u jiných ani nemrknu okem (tŕeba knihy z mého dětství o koních, všechny šly pryč a nelituju, nerozmýšlela jsem a dokonale se mi ulevilo) -bohužel už netrpim nostalgií, ale jsem straka a držim se toho "co se blýská" a co "přináší obdiv a krásu" :-D to neni úplně v souladu s minimalismem :-D Svůj styl bych charakterizovala jedním slovem jako "opulentní" - a to je problém :-D
@@pavlamaresova7553 Já si myslím, že je fajn mít svůj styl a pokud se ti líbí krajky, třpytky a podobně, je to podle mě naprosto v pořádku. Každý nemusí nosit černou bílou a šedou aby byl minimalista. Pokud jsi v takovém oblečení šťastná, je to skvělé a není na tom nic špatného. Ani na tom parádit se, když jsi spokojená ty, to je nejdůležitější. Každý si můžeme nosit to, v čem se cítíme dobře. Minimalismus můžeš použít ve svém prostředí, domově a ve věcech, kterými se budeš obklopovat. Pokud miluješ své panenky a nechala jsi si jen ty nejmilejší, to je minimalismus také. Je to tvůj koníček a ten tě dělá šťastnou. Zkus to brát tak, že panenky a oblečení je tvé hobby a tak je přece v pohodě do toho čas od času investovat. Naopak časopisy a kosmetika, která je zcela zbytečná a navíc nevyužitá je něco, na čem se snažíš pracovat a sama jsi na to rozhodnutí přišla. Sama jsi si uvědomila, že tě ty věci šťastnou nedělají, že jen suplovaly pocit štěstí, jelikož ještě není/nebylo úplně jasné, co ti opravdu pocity štěstí přináší. Pokud se dokážeš zbavit postupně těchto položek, třeba si i poplakat, posílíš tím své rýsující se minimalistické svaly a budou tak silnější při každém dalším třídění. Určitě je zbytečné mít prošlou kosmetiku, jak píšeš, která nyní skončí v koši, Ale nikdo nejsme dokonalý. Každý jsme něco podobného zažili a hodně litovali toho, co jsme si kdysi pořídili. Opravdu v tom nejsi sama a když vydržíš, nebudeš nikdy litovat, že jsi minimalismus do svého života vpustila. Přeji ti silné minimalistické svalstvo a budu se těšit u dalšího videa :)
@@minimaxieva Milá Evi, moc děkuji za tato slova :-* ani nevíš, jak moc mi pomohla :-)
Začátky jsou těžké, ale být obklopena věcmi, které nepoužívám a je jich všude plno, je mnohem těžší. Jsem tak ráda, že jsem narazila na Tvůj kanál a jsem tak ráda, že jsi mi napsala svůj pohled i na moji situaci -moc si toho vážím. Chvílemi jsem měla pocit, že se nikdy neposunu, ale díky Tobě mám pocit, že ano :-) Že mám naději i přes své koníčky :-) Máš pravdu -těší mě, obohacují a miluji je :-) U ostatních věcí naopak chci účelnost, praktičnost a hlavně aby nebyly všude a vše bylo přehledně na svém místě a stoprocentně využíváno, protože když tomu tak není, trápí mě to a necítím se v takovém prostědí dobře :-) Chvílema jsem si myslela, že jsem blázen, protože u nás v rodině to tak mám jen já, všichni ostatní žijí v kruhu nákupů, sbírání všeho, co lze a všechno potřebují -mé minimalistické potřebě nemít tolika nádobí, nemít tolika věcí obecně prostě nerozumí. V naší rodině je nepsaná soutěž o lepší stolování, hezčí vánoční výzdobu, originálnější dárky, propracovanější sbírky a další. Jako by tyhle věci dokazovaly úspěch a hodnotu. Jak říkám, k extrémnímu minimalismu nebo limitům kolik věcí vlastnit nedoju, ale domácnost minimalismus mít zkrátka musí, jinak nebudu schopná fungovat a utopím se v nepotřebných věcech, kdy nebudu mít snahu něco tvořit (vařit třeba), protože bude tolik věcí na výběr (zbytečné nádobí, náčiní a suroviny, co nepotřebuji -já opravdu nesnášim, když člověk vytahne porcelán jednou do roka, protože se chce předvést), že nakonec půjdu jíst ven. Taktéž ta kosmetika -toto chci opravdu změnit a zůstat věrná pohodlí minimalistické domácnosti :-) Máš pravdu -je v pořádku vlastnit to, co člověk potřebuje aby nestrádal a to, co miluje a všeho ostatního se vzdát ve jménu lepšího života - plnějšího, aktivnějšího, smysluplnějšího, zdravějšího :-*
Nemá smysl srovnávat se a "soutěžit" v materiálních věcech, je to blbost :-D Člověku se tak uleví, když tohle pochopí.
Jsi inspirace že to lidem předáváš :-*
Moc děkuji a také se těším na další video :-*
ps: opět se omlouvám za překlepy :-D telefon opravdu občas blbne
z nějakého důvodu mi telefon přeškrtal třičtvrtě textu, ale vše platí a jde od srdce :-)
🍀🍀🍀
🍀🍀🍀
Bože, bunda která šustí, to znám. :D Vypadám jak magor, ale prostě ne, šustí to = nesmí to přes práh.
Opravdu? 😃 Ja myslela, že jsem jediná, která tohle šustivé nemusí. Samozřejmě to potěší, ze nejsem takový blázen sama.😆🙈🤦🏽♀️
Tu bundu bych nedala. Kluci odrostou. Venku se vše zklidní. Barvu uvítáte, protože omlazuje. A hlavně, proč se trápit? Když miluju, tak miluju. 😄 Takhle jsem si ji taky šetřila. Běda se ušpinit..... A kámoška, které jsem ji dala v ní leze na strom. 🤣🤣🤣 Lituju! Roztrhat jsem si ji mohla sama! Vaše ,,rozčilování,, je převlečená lítost.😄😄😄 Kdyby vám byla fuk, tak dávno letěla. Jo mikina se blbě nosí, tak ať jde. 💪😭🥳🤔
Zdravím Evi, mám to opačně, venku je to o psech, když už ne zrovna o dětech a barvy na sobě nemám skoro vůbec ráda, ač jsem se snažila docela mockrát.😕
Mě se moc ulevilo, že je pryč, bohužel vím, že bych ji nenosila a proto mi to asi i tak dlouho trvalo, protože to prostě byl můj bundový omyl. 🙈
I kdyby to byla převlečená lítost, nic to nezmění na tom, že jsem ji prostě nebyla schopná nosit a těšit se z toho. Každopádně tohle video beru jako rozlučkovou party s ní, jelikož si to zasloužila holka jedna krásná barevná. 😆🙈Děkuji a přeji krásné dny.☺️ 🍀
@@minimaxieva rozumím! Tak jsem holce krásný, tyrkysový chtěla pomoct. A prdlajs. 🤣🤣🤣🤣🤣 Ona bude někomu dělat radost. Rodinko, přeji krásné dny! ♥️
@@ewaben668 🤣🤣🤣 teda to si snad ani nezasloužila, takovou pozornost.😂 Děkujeme!🤗🥰
Dobrý den paní Evo. Mě by moc zajímalo jestli by jste mi mohla doporučit nějaké ověřené e-shopy na oblečení, doplňků a podobně z udržitelných zdrojů? Byla bych Vám moc vděčná za nějaké odkazy.
Dobrý den, za mě osobně jsem zatím nakupovala na etikbutik.cz, greenbutik.cz, nebo na happynature.cz, se všemi mám výborné zkušenosti. Ale třeba obyčejná bílá/černá/šedá trička kupuji v HMku v udržitelných kolekcích. Nejsou sice 100% etické, ale jsou z části z recyklovaných materiálů. Dalším důvodem je, že jejich cena při mé spotřebě je snesitelnější, než když bych si jich nakoupila stejný počet právě třeba v etických obchodech. Pokud se jedná třeba o džíny, ty kupuji z druhé ruky na Vinted, nosím Levisky a tak vím, které mi sedí a které hledám. Dovolím si říct, že všechny etické e-shopy jsou ověřené, ale ne vždy na nich bohužel najdu to, co se mi líbí a to pak dokoupím v tom udržitelném v HMku. :)
Stačí zadat na google etická móda a vyskáče jich tam hned několik, jen ceny jsou samozřejmě znatelně vyšší, jelikož tomu odpovídá i vše, co etický obchod představuje. :)
Velice Vám děkuji za obsáhlou odpověď. Shlédla jsem od Vás už všechna videa, velice jsem se inspirovala. Po vytřídění šatníku kdy jsem ho třídila před půl rokem byl jeden velký pytel. Po shlédnutí Vašich viedii jsem našla odpověď na to co jsem právě cítila a to pocit, že se doma necítím dobře A strašný pocit takové tíhy, jako balvanu. Takže po půl roce jsem tedy před pár dny vytridila znovu šatník a vytridila jsem tři velké pytle a strašně se mi ulevilo. Ještě bych měla protridit kabelky, boty... Z oblečení se ještě možná dá něco protridit. Měla jsem hned pocit úlevy a hned opadlo to, že hned vím co si vezmu na sebe. Vše je krásné viditelné a nemusím se prehrabovat. Už jsem zamířila i do jiných oblastí naší domácnosti, jen mám dvě malé děti tak to jde vše celkem pomalu. Ale velice jsem Vám chtěla poděkovat, že jste mi ukázala směr a mohla jsem poznat to co jsem právě prožívala, že je to ten minimalismus. Pokud bych Vás mohla poprosit, mohlo by být video o úklidu? Co se týče co používáte, kde potřebné věci kupujete, moc by mi to pomohlo, ač vím, že se na internetu dá najít mnoho, ale než číst různé články a devět u mobilu se chci raději věnovat dětem. Čeká mě ještě hodně práce a dlouhá cesta, ale moc Vám děkuji. A obdivuji, že takhle dokážete mluvit před kamerou a ještě to zveřejňovat. Děkuji, přeji krásný den. PS: má největší slabost jsou kabelky, těch se asi těžko vzdám, tak až na ně přijde řada, snad nebude vadit, že některé skončí na půdě, kdybych je někdy náhodou potřebovala :-D
@@nikolaknizetova139 Moc mě potěšilo, že vám moje videa pomohly/pomáhají na této úžasné cestě minimalismem. Nemusíte se vůbec ničeho bát, jsme v tom všechny společně a od toho je i tenhle kanál, aby se zde v komentářích setkávali lidé, kteří potřebují podpořit, poradit, nebo se podělit o vlastní cestu.
S malými dětmi je to určitě jiné, než s většími, ale je to tak krásné období, nespěchejte na ně, ale ani na sebe a užívejte si ho :) Minimalizovat můžete postupně, však to nikam neuteče a vy, když už to jednou máte v hlavě jako vizi a váš cíl, tak už tak začnete jednoduše uvažovat.
Také jsme měla hodně kabelek a teď mám tři opravdu krásné a kvalitní, ale ne značky, které nosí majorita populace. Jde vždy o to, co vás trápí a sužuje, toho se zbavte a to, co vás těší a dělá šťastnou, to si ponechejte. Buďte k sobě upřímná a zjistíte, že ne vše, co nás obklopuje opravdu potřebujeme a začne to lítat jedna báseň. :)
Držím palce moc děkuji za uznání, dělá mi to velkou radost, že moje videa opravdu lidem pomáhají. Krásné dny!
Jinak nesouhlasim s komentarem "nechat" - sama to znam, pak se to umaze, nejde to uz vyprat, uz to neni ono a zaroven to nemuzu uz nikomu dat, protoze to vypada onosene.. Lepsi nekomu dat hned, nez umazat a vyhodit.. A az deti odrostou.. Na malocem neni videt, ze je to 15 let stare.. Jinak vsem vse dobre = nic proti nikomu :)
Děkuji Evi, tak nějak to vnímám já, uchovala jsem ji 9 let jako novou, ale stačilo. Je to nefér k bundě samotné. Je tu proto, aby ji někdo používal a ne si ji schovával v šatníku. To video je taková oficiální rozlučka s ní. Mějte krásné dny.🌻☺️🍀