No pozor. V Grímnismál se o Sköllu a Hatim mluví jako o dětech jistého Hródvitna a tady se na odborné úrovni pracuje s možností, že by mohlo jít o Fenriho, takže Fenrir by mohl být otcem Skölla s Hatim. Dokonce je ve Völuspá řečeno, že má Fenrir potomka, který bude zhoubcem slunce. Problém je, že nejenom představa Mjöllniho se v průběhu let pozměnila, ale měnily se i samotné mýty a dokonce významy některých postav včetně bohů. Ne na nějaké zásadní úrovni, ale v detailech. Tak se i dnes pracuje s možností že Fenrir a Garmr jsou jedna a tentýž šelma, s čímž hezky pracuje God of War Ragnarök, ale potom by určité strofy v Eddě nedávaly smysl a nejspíš opět narážíme na výklad mýtů, které se v průběhu generací upravovaly, neboť se původně předávaly verbálně z generace na generaci. Co se týče vědmy, teoreticky by mohlo jít ještě o Angrbodu, ale s těmi vědmami je to velmi komplikované a je těžké vyhnout se subjektivnímu vnímání textu těch písní. To musí posoudit opravdoví znalci, nikoliv já. Jinak první vraždou byla vražda Ymiho 🙂
Zároveň tedy k Freye a Freyovi bych dodal, že mohli vystupovat dokonce jako milenci. Oba vystupují jako patroni takové té vášnivé lásky. Frigg je zase bohyní manželství. Freya nemá pokud vím valkýry, ale má polovinu válečníků, kteří by jinak šli do Valhally. Freya je ale takovou jakoby valkýrou, tedy má tu jejich dravou bojovnost. Samozřejmě není valkýrou, ale sdílí s nimi jisté atributy. Frigg i Freya mohly být v hlubší historii skutečně jedna a tatáž osoba. Zase se tu bavíme o spekulaci, ke které existují nějaké náznaky, ale není to nic potvrzeného a ve své konečné formě mýty tyto postavy rozhodně rozdělují. Frigg je tou patronkou manželského spojení, takového toho rodinného tepla, nějaké jistoty. Je taky starostlivou matkou a jejím údělem je ztratit jediného syna, kterého s Ódinem má, byť je to jeho hlavní láska a jediná právoplatná manžeka. Freya má atribut touhy. Je to ten první zdánlivě nevinný polibek, ale i divoký sex. K ní se můžeme modlit, pokud chceme někoho získat. Jako muž se potom zároveň mohu modlit k Freyovi aby mi... Abych neselhal a vydržel :D tady je zajímavé, že požehnání potom samotné plodnosti mohlo udělit více bohů, ale největší smysl zde dává uctívat Thora, jehož kladivo je zároveň takovým zřejmě falickým symbolem. Přívěsky s Mjöllnim totiž nacházíme především v ženských hrobech.
P. S. Yggdrasil je nejčastěji popisován jako jasan, ale stejně tak to mohl být dub, nebo dokonce tis. My vycházíme především z obou Edd, ale zabrousíme-li hlouběji do minulosti, dalších pramenů, nebo mimo Skandinávii, těch stromů mohla být a zřejmě i byla celá řada. Sasové například uctívali dub.
@@apeapeape369 základem jsou určitě nepostradatelné poetická Edda a Edda prozaická, které u nás vyšly pod názvy Edda a Edda a sága o Ynglinzích. To jsou dva původní a základní prameny. Verze v obou se trochu liší a to i v některých jménech. Poetická, neboli starší Edda se však moc nesnaží o nějakou přímou návaznost a je jakýmsi dobovým zpěvníkem, kde jsou ty příběhy tak jak se předávaly z otce na syna. V zadní části knihy je pak rozbor pro lepší pochopení. Beletričtějšího podání mýtů máme na trhu hned několik. Osobně doporučuji Soumrak bohů od Nordistky Heleny Kadečkové, nebo zajímavou knihu Thor a mocné kladivo Mjöllnir. To je série, já četl jen jeden díl, ale jde o převyprávění některých Thorových legend a opravdu se mi to moc líbilo. Severskou mytologii vydaly i Knihy Dobrovský, nebo Gaiman, první jsem nečetl a ta od Gaimana je velmi povrchní a ořezaná. V podstatě jen opsal prozaickou Eddu Snorriho Sturlusona. Na úrovni naučných výkladů tu jsou knihy Ódin: mýtus, oběť iniciace a kniha Komentářů k sáze o Hervaře. V obou knihách dochází k akademickému rozboru naprosto zásadních aspektů jednotlivých mýtů. Obě napsal religionista Jan Kozák, který je jedním z nejpovolanějších odborníků na severskou mytologii u nás. Pokud byste si kupoval ty komentáře, doporučuji k nim i Ságu o Hervaře, je to původní mýtus o štítonošce, která inspirovala Tolkiena k vytvoření postavy Éowyn. Pomůže se vcítit do myšlení vikingů a jejich vnímání mýtů. Určitě je ale v první řadě zásadní mít obě Eddy. Poté bych sáhl po knihách Jana Kozáka a Soumraku bohů od Kadečkové.
Zdravím! Chtěl jsem jen nabídnout podnět k dalšímu rozhovoru s panem Zemanem o Japonských "filmech". Konkrétně Netflix série o Potulném samuraji Kenšinovi a také sérii o Yasukem,kterého pan Zeman v jednom z rozhovorů zmiňuje....:o)
YESSSS, díky za druhý díl.❤️ Čekal jsem na toto video jak na samotný RAGNARÖK.😂 včera jsem zrovna GoW Ragnarök dohrál:)
Jako obvykle skvělý díl!!
No pozor. V Grímnismál se o Sköllu a Hatim mluví jako o dětech jistého Hródvitna a tady se na odborné úrovni pracuje s možností, že by mohlo jít o Fenriho, takže Fenrir by mohl být otcem Skölla s Hatim. Dokonce je ve Völuspá řečeno, že má Fenrir potomka, který bude zhoubcem slunce. Problém je, že nejenom představa Mjöllniho se v průběhu let pozměnila, ale měnily se i samotné mýty a dokonce významy některých postav včetně bohů. Ne na nějaké zásadní úrovni, ale v detailech. Tak se i dnes pracuje s možností že Fenrir a Garmr jsou jedna a tentýž šelma, s čímž hezky pracuje God of War Ragnarök, ale potom by určité strofy v Eddě nedávaly smysl a nejspíš opět narážíme na výklad mýtů, které se v průběhu generací upravovaly, neboť se původně předávaly verbálně z generace na generaci. Co se týče vědmy, teoreticky by mohlo jít ještě o Angrbodu, ale s těmi vědmami je to velmi komplikované a je těžké vyhnout se subjektivnímu vnímání textu těch písní. To musí posoudit opravdoví znalci, nikoliv já. Jinak první vraždou byla vražda Ymiho 🙂
Zároveň tedy k Freye a Freyovi bych dodal, že mohli vystupovat dokonce jako milenci. Oba vystupují jako patroni takové té vášnivé lásky. Frigg je zase bohyní manželství. Freya nemá pokud vím valkýry, ale má polovinu válečníků, kteří by jinak šli do Valhally. Freya je ale takovou jakoby valkýrou, tedy má tu jejich dravou bojovnost. Samozřejmě není valkýrou, ale sdílí s nimi jisté atributy. Frigg i Freya mohly být v hlubší historii skutečně jedna a tatáž osoba. Zase se tu bavíme o spekulaci, ke které existují nějaké náznaky, ale není to nic potvrzeného a ve své konečné formě mýty tyto postavy rozhodně rozdělují. Frigg je tou patronkou manželského spojení, takového toho rodinného tepla, nějaké jistoty. Je taky starostlivou matkou a jejím údělem je ztratit jediného syna, kterého s Ódinem má, byť je to jeho hlavní láska a jediná právoplatná manžeka. Freya má atribut touhy. Je to ten první zdánlivě nevinný polibek, ale i divoký sex. K ní se můžeme modlit, pokud chceme někoho získat. Jako muž se potom zároveň mohu modlit k Freyovi aby mi... Abych neselhal a vydržel :D tady je zajímavé, že požehnání potom samotné plodnosti mohlo udělit více bohů, ale největší smysl zde dává uctívat Thora, jehož kladivo je zároveň takovým zřejmě falickým symbolem. Přívěsky s Mjöllnim totiž nacházíme především v ženských hrobech.
P. S. Yggdrasil je nejčastěji popisován jako jasan, ale stejně tak to mohl být dub, nebo dokonce tis. My vycházíme především z obou Edd, ale zabrousíme-li hlouběji do minulosti, dalších pramenů, nebo mimo Skandinávii, těch stromů mohla být a zřejmě i byla celá řada. Sasové například uctívali dub.
DObrý den, mohl byste doporučit nějakou literaturu na tyto severské mytologie? Děkuji
@@apeapeape369 základem jsou určitě nepostradatelné poetická Edda a Edda prozaická, které u nás vyšly pod názvy Edda a Edda a sága o Ynglinzích. To jsou dva původní a základní prameny. Verze v obou se trochu liší a to i v některých jménech. Poetická, neboli starší Edda se však moc nesnaží o nějakou přímou návaznost a je jakýmsi dobovým zpěvníkem, kde jsou ty příběhy tak jak se předávaly z otce na syna. V zadní části knihy je pak rozbor pro lepší pochopení.
Beletričtějšího podání mýtů máme na trhu hned několik. Osobně doporučuji Soumrak bohů od Nordistky Heleny Kadečkové, nebo zajímavou knihu Thor a mocné kladivo Mjöllnir. To je série, já četl jen jeden díl, ale jde o převyprávění některých Thorových legend a opravdu se mi to moc líbilo. Severskou mytologii vydaly i Knihy Dobrovský, nebo Gaiman, první jsem nečetl a ta od Gaimana je velmi povrchní a ořezaná. V podstatě jen opsal prozaickou Eddu Snorriho Sturlusona. Na úrovni naučných výkladů tu jsou knihy Ódin: mýtus, oběť iniciace a kniha Komentářů k sáze o Hervaře. V obou knihách dochází k akademickému rozboru naprosto zásadních aspektů jednotlivých mýtů. Obě napsal religionista Jan Kozák, který je jedním z nejpovolanějších odborníků na severskou mytologii u nás. Pokud byste si kupoval ty komentáře, doporučuji k nim i Ságu o Hervaře, je to původní mýtus o štítonošce, která inspirovala Tolkiena k vytvoření postavy Éowyn. Pomůže se vcítit do myšlení vikingů a jejich vnímání mýtů. Určitě je ale v první řadě zásadní mít obě Eddy. Poté bych sáhl po knihách Jana Kozáka a Soumraku bohů od Kadečkové.
Freyův posel se jmenuje Skirnir a při Ragnaröku jej zahubí ohnivý obr Surtr.
Zdravím! Chtěl jsem jen nabídnout podnět k dalšímu rozhovoru s panem Zemanem o Japonských "filmech". Konkrétně Netflix série o Potulném samuraji Kenšinovi a také sérii o Yasukem,kterého pan Zeman v jednom z rozhovorů zmiňuje....:o)