Irčo, vyslovila jsi tu velkou pravdu. Ale zároveň je to důvod, proč celou frázi "NASTAVIT HRANICE" odmítám. Ono pověstné nastavování totiž často je děláno z ublížení ("On mě štípe a kouše, já už to nevydržím,"), z bolesti, z ega. A téměř vždy působí tlak, nebo aspoň překvapení i pro druhou stranu. Zdá se mi mnohem lepší fráze: UKAZOVÁNÍ HRANIC. Zdá se to jako nuance, ale za mě je tam významný rozdíl. Ukazuji hranici, která už tu byla. Toto jednání mi vždycky vadilo. Snažím se, aby (dítě) poznalo, že toto jednání mi vždycky vadilo/ubližovalo. Nastavování hranic zní, že si vymýšlím něco nového, čím chci dítě/partnera omezit, co mu chci zakázat. A často ve jménu "nastavování" jsou skutečně nová omezení vymýšleny. Tvořeny myslí a egem. Poznávání má jiný význam. Já rodič si chci uvědomit, co mi ubližuje. Chci to umět říct i svým blízkým: "Podívejte, tohle už nezvládám." Říct jim to nezraňujícím způsobem. Nevymýšlet si to na ně, ale dát jim poznat sebe. Pak i to testování hranic probíhá úplně jinak. Na nastavené hranice děti pošlou zkušební šturm, na ukázané hranice se nesměle zeptají: "Maminko, lásko, tohle Ti nevadí, že ne?" Indie nově nastavila své hranice, 1 pákistánská stíhačka sestřelena, 5 tanků zničeno, 300 vojáků ztraceno. Ne! Poznat hranice je neofenzivní. Je to jak zeptat se všech obyvatel Kašmíru, kdo by žil raději pod Islamabádem, kdo raději pod Dillí, vůbec tu hranici nemodelovat a nevymýšlet, jen zjistit: Je to tak a tak, hranice povede tudy. Všichni živí, stíhačky nevzlétly. Vivat respekt!
![Blox Fruits Dragon Rework Update [Full Stream]](http://i.ytimg.com/vi/EqDAp8udhm0/mqdefault.jpg)
Iri, ty jsi takový balzám na duši. ❤❤❤
Irčo, vyslovila jsi tu velkou pravdu. Ale zároveň je to důvod, proč celou frázi "NASTAVIT HRANICE" odmítám. Ono pověstné nastavování totiž často je děláno z ublížení ("On mě štípe a kouše, já už to nevydržím,"), z bolesti, z ega. A téměř vždy působí tlak, nebo aspoň překvapení i pro druhou stranu.
Zdá se mi mnohem lepší fráze: UKAZOVÁNÍ HRANIC. Zdá se to jako nuance, ale za mě je tam významný rozdíl. Ukazuji hranici, která už tu byla. Toto jednání mi vždycky vadilo. Snažím se, aby (dítě) poznalo, že toto jednání mi vždycky vadilo/ubližovalo.
Nastavování hranic zní, že si vymýšlím něco nového, čím chci dítě/partnera omezit, co mu chci zakázat. A často ve jménu "nastavování" jsou skutečně nová omezení vymýšleny. Tvořeny myslí a egem.
Poznávání má jiný význam. Já rodič si chci uvědomit, co mi ubližuje. Chci to umět říct i svým blízkým: "Podívejte, tohle už nezvládám." Říct jim to nezraňujícím způsobem. Nevymýšlet si to na ně, ale dát jim poznat sebe.
Pak i to testování hranic probíhá úplně jinak. Na nastavené hranice děti pošlou zkušební šturm, na ukázané hranice se nesměle zeptají: "Maminko, lásko, tohle Ti nevadí, že ne?"
Indie nově nastavila své hranice, 1 pákistánská stíhačka sestřelena, 5 tanků zničeno, 300 vojáků ztraceno. Ne!
Poznat hranice je neofenzivní. Je to jak zeptat se všech obyvatel Kašmíru, kdo by žil raději pod Islamabádem, kdo raději pod Dillí, vůbec tu hranici nemodelovat a nevymýšlet, jen zjistit: Je to tak a tak, hranice povede tudy. Všichni živí, stíhačky nevzlétly. Vivat respekt!
Děkuju