Na žádost Killeroze zkusím něco napsat o bodování. Hodně zde řešíte velikost napětí a počty závitu na Motu, s tím vám moc radit nebudu, ale troška praxe snad neuškodí. Toto řešení beru jako optimální z mého pohledu na výkon těchto malých motu. Na bodování ve větším by to chtělo celkově větší výkon, odhadem bych to viděl na příkon minimálně cca 5kw + chlazení. Ovšem pro hobíka, kde bodne vyloženě příležitostně pár článků to je slušný počin a udělá to dostatečnou službu. Proto to takto beru a s jistým nadhledem se v tomto asi shodneme všichni :-). Na větší proud je potřeba i vyšší napětí. Záleží však i na velikosti odporu u svařovaného materiálu. Třeba nerez potřebuje větší napětí jak železo. Jenže v tomto případě záleží i na tvrdosti zdroje a ten přidáním závitů a zároveň menším průřezem vodičů klesá. V tomto případě je to co vytvořil Killeroz optimální. Stačí se podívat na trhací zkoušku kde to nepovolí ve sváru ale vytrhne se materiál. Přítlak pneumatikou se používá k lepší regulaci přítlaku při bodování a hlavně na tzv. kování po bodnutí, kdy chladne bodovaný spoj (bavíme se o setinách až desetinách vteřiny). Na velikost napětí to v praxi má velice malý vliv. Tlak přítlaku se většinou reguluje tak, aby se nepoškodil bodovaný výrobek a zároveň nedocházelo malým tlakem k opalování elektrod. Zároveň však při moc velkém přítlaku klesá odpor ve svařovaném místě a potřebujete větší proud, který zas ohřívá okolní materiál. Strašně záleží na tom co se boduje a nastavit správně bodovku je docela alchymie. Co jsem dělal na bodovkách, tak na tři bodovky jsme měli vlastní trafačku, aby v přilehlém provozu nepohasínali světla a neměnili se parametry na MIG svářečkách.
@@to220 Opakuji co jsem již napsal dříve mne nezajímá konstrukce a o počtech závitů se nemíním s nikým dohadovat, co je lepší a co horší. Konstatuji že to co vytvořil Killeroz, tak mu funguje. Dostal se do parametrů, kde body podle videa vypadají slušně. Já jsem pracoval na 50 Hz s bodovkama okolo 10kW a s bodovkama 1kHz, kde byl příkon okolo 20kW. Řešili jsme pevnosti bodů, materiály atd. Mimochodem jde bodovat i měď, jen záleží na materiálu elektrod, nebo pozinkovaný plech, kde se musela propálit vrstva zinku. Zabývali jsme se i zkoušením pevnosti kde se zkouška provádí jak trhem, tak i na zkrut. Vše, aby výrobky splňovaly standardy a CE. Dále jsme zkoušeli i přípravu materiálu před bodovámím i konstrukcí výstupků na bodové sváry. Konkrétně třeba na videu co jsem u vás zhlédl bych být vámi zainvestoval do bodovacích elektrod. Mohu doporučit něco na způsob co má Killeroz, kde částečně dokáže odhadnout přítlak elektrod alespoň přibližně díky pružinám. U vámi bodovaných spojů mě přišlo podle videa, že tam máte moc proudu, protože mě to přišlo že vám vystřeluje z místa bodu materiál ven. Musel bych to místo bodu však vidět osobně, aby to šlo říci přesně. Pro představu na 4 body o 1mm2 vystouplé o 1mm kde se boduje plech 1,5mm a matka m8 potřebujete 50hz 9,5kw 21 period s časem kování 15period a dosáhnete pevnost 50Nm na skrut a 65Nm na tah u tažného železa +/- na dodávce železa.
@@to220 Nevím co používají číňani za směs. Mě se osvědčilo používání elektrod z běžné mědí na obyč. železo. Na nerez s různým obsahem chromu, což jsou vámi používané pásky je dobrá slitina mědi stříbra a titanu. Často je takováto měď označovaná jako tvrdá měď. Tato měď jde používat i na bodování mědi a měla by mít nejlepší vodivost z běžných materiálu. Pracoval jsem s materiály od 0,5 do 12mm + matky do M20, na takovéto titěrnosti by tam nebyl ani rozsah :-) to je pravda. O trafech se rád přiučím i něčemu novému, stačilo mě vždy navrhnout a vyrobit EI běžná bezpečnostní. Elektronikou se zabývám už jen okrajově.
Máš pravdu už jsem se něco naseřizoval profesionálních bodovaček a vždy je lepší použít co největší možný proud a menší napětí a k tomu i co nejkratší čas. Má to pak i větší pevnost. Mnoho let jsem dělal bodování různých matek a šroubů na plechy a vždy se řešila pevnost spoje. Pohyboval jsem se i v proudech do 10 kA. Pokud někdo používá menší proud a delší čas tak nejen že ohřívá neúměrně materiál okolo spoje, ale mnohdy mění vlastnosti materiálu a snižuje pevnost spojení.
@@voltak2625 Ano na větší proud je potřeba i vyšší napětí. Záleží však i na velikosti odporu u svařovaného materiálu. Třeba nerez potřebuje větší napětí jek železo. Jenže v tomto případě záleží i na tvrdosti zdroje a ten přidáním závitů a zároveň menším průřezem vodičů klesá. V tomto případě je to co vytvořil Killeroz optimální. Přítlak pneumatikou se používá k lepší regulaci přítlaku při bodování a hlavně na tzv. kování po bodnutí, kdy chladne bodovaný spoj (bavíme se o setinách až desetinách vteřiny). Na velikost napětí to v praxi má velice malý vliv. Tlak přítlaku se většinou reguluje tak, aby se nepoškodil bodovaný výrobek a zároveň nedocházelo malým tlakem k opalování elektrod. Zároveň však při moc velkém přítlaku klesá odpor ve svařovaném místě. Strašně záleží na tom co se boduje a nastavit správně bodovku je docela alchymie. Co jsem dělal na bodovkách tak na tři bodovky jsme měli vlastní trafačku, aby v přilehlém provozu nepohasínali světla a neměnili se parametry na MIG svářečkách.
@@voltak2625 Pochopitelně to beru jako optimální na výkon těchto malých motu. Na bodování ve větším by to chtělo celkově větší výkon, odhadem bych to viděl na příkon cca 5kw + chlazení. Ovšem pro hobíka, kde bodne vyloženě příležitostně pár článků to je slušný počin a udělá to dostatečnou službu. Proto to takto beru a s jistým nadhledem se v tomto asi shodnem :-)
JK - Ano s tímhle příspěvkem naprosto souhlasím, líp bych to nenapsal. Lidi vůbec neberou v potaz přítlak a snížení odporu a tím vytvoření ideálního bodu. Nehledě na materiál, pěkný koment. Díky
Přidat něco na závitech není kvůli toho, aby na samotném bodovaném místě bylo vyšší napětí, ale kvůli Ohmově zákonu, to (resp přechodový odpor) byl tvůj největší nepřítel v minulém videu :-)
No, méně závitů znamená menší napětí a větší proud. Nicméně už asi začínám chápat podstatu těch sporů, totiž pokud jsou hroty i bodované plochy držené v čistotě, potom stačí daleko menší napětí, protože jediné, co to napětí musí prostřelit, je povrchová pasivace. Pokud je tam ale nějaký marast, tak to pochopitelně chce větší napětí, jinak to neboduje, přičemž pokud to boduje, tak se (opět díky tomu marastu) začne ohřívat okolí. Myslím si, že používání nižšího napětí je především o čistotě spojovaných materiálů. Jinak souhlasím s tím, že zkoušet ty spoje tahem asi není dostatečné, protože přeci jen má to být elektricky vodivý spoj, takže by se měl měřit přechodový odpor. Nicméně pokud to mechanicky upadne, tak asi nemá moc smysl řešit přechodový odpor, že. Mechanická pevnost tam je klíčová a dovolím si tvrdit, že s přechodovým odporem toho spoje docela souvisí.
Přesně tak, proč má kabel k spotovačce průřez 240 :) a spotovačka má trafo s jedním závitem....Odpor vlivem nečistot a oxidace se naruší vlivem velkého tlaku elektrod, proto mají průmyslové bodovačky pneumatické přítlaky a ruční bodovačky pákové čelisti.
Body fakt hezký. Sám mám svářečku za 500kč z aliexpressu s hodně úpravami, fláknutou na starý 74Ah baterce a body dělá nádherný. Prakticky jak kWeld, což je nejlepší bodovačka na trhu. Kabely stačej 6-10mm2 silikon, protože baterka má 12V, tak může napětí ubejvat na vodičích :-D a tim pádem se s tim líp dělá. S těmahle kleštěma u větších packů dospěješ k tomu, že se hřejou jako kráva a ten plast funguje jako izolant tepla, takže vůbec nechladnou. Ale já dělám větší baterie, na malý packy tvoje řešení bohatě stačí.
@@lubosxx2354 myslím si, že by víc kondů paralelně mohlo nahradit akumulátor. Je nutné je umět zapojit a neodebírat proud z kraje vodičů. Vždy uprostřed. Asi bych zkusil použít několik paralelně zapojených superkondenzátorů. V žádném případě bych nečekal, až se kondenzátory vybijí a proud bych spínal několika MOSFETy paralelně zapojenými.
Mne to vychádza , že najlacnejšia a aj najlepšia bodovačka je z olova (autobatéria ). Akurát dnes som skúšal . Časovač 555, 7 x mosfet, čas10ms, kábel 15 - 16 mm na druhú, pliešky h=0,1 nikel. SPOJE PERFEKTNÉ.
Ahoj, k čemu máš v pravém horním rohu záběru u kalkulačky odpájecí pistoli? Bude nějaké zajímavé video? Vím, že používáš to Hakko. O to víc mě to zarazilo. Já tuhle pistoli našel ve šrotu spolu se starou Ersou bez pera. Tak jsem si odpaječku udělal a chápu Tvé nadšení z toho Hakka. Takovýhle přístroj nehorázně ulehčí člověku práci!
@@Killeroz Tak v to jsem doufal. Už se těším na video! Přesně takhle jsem to dělal já. Pumpu jsem sehnal za 200 nějakou z ameriky, zdroj jsem koupil použitý spínaný 24V 6A a desku řízení jsem si udělal sám.
Čaute ,, tech.otázka/rada ,, hroty musia byť zásadne z medi, alebo môžu byť kľukne aj z mosadze ? Pýtam sa to preto, lebo som to robil z 700w MOTu a navinul som kabel 25 s 4 závity , hroty mosadz a zle to boduje, resp. to neboduje,, či mám zvoliť automaticky 50 kábel a nevymyšlať s 25 a dať hroty meď.
Mam 4 zavity na 700w motu s 25mm a nefunguje mi to ani nahodou jak tobe.. Nevim jestli by pomohli zkratit draty, zkusim jeste, jinac jdu do toho jak to mas ty.. Pls, jak silny mot mas a kolik zavitu? Diky
nepředělávat, bodovačka ti funguje perfektně. Pro klid bych vzal kleště a zkusil pásek strhnout a koukl zda pásek bude děravý a body zůstávají na baterii. Jen tak zjistíš kvalitu spoje.
@@heinrichjager3855 po tomto videu jsem viděl ještě několik videii práce s bodovačkou. V jednom to dost pitval proč a v nadšení že jsem zas o něco chytřejší jsem zapomněl že ve videu Killeroz důkladně předvádí jak jím přibodovaný pásek drží, a šel dotaz napsat.. Ano chyba je na mé straně.
Ak si idete vyrobiť presne tu istú ako má Killeroz tak určite stačí B20, teoreticky podľa mňa by stačila aj dáka 10 ka , ale to hlavne záleži od toho čo je ešte napojeného na ten istič okrem tej bodovky .
Ahoj, píšem úplne od veci ale mam na teba prosbu. Pred nedávnom si robil recenziu na KOWAX GENIMIG 220, no video uz nemôžem nájsť. Vieš mi poslať man odkaz? Vopred ti veľmi pekne ďakujem. Drz sa, si pán! 😁
Jestli to nebude tím že to nebyla 220, ale 250 což je naprosto jiný stroj. Na 220 se vykašli je to přestrojený Powemat. To raději Ideala 212 či Spartus 210
Na žádost Killeroze zkusím něco napsat o bodování.
Hodně zde řešíte velikost napětí a počty závitu na Motu, s tím vám moc radit nebudu, ale troška praxe snad neuškodí. Toto řešení beru jako optimální z mého pohledu na výkon těchto malých motu. Na bodování ve větším by to chtělo celkově větší výkon, odhadem bych to viděl na příkon minimálně cca 5kw + chlazení. Ovšem pro hobíka, kde bodne vyloženě příležitostně pár článků to je slušný počin a udělá to dostatečnou službu. Proto to takto beru a s jistým nadhledem se v tomto asi shodneme všichni :-).
Na větší proud je potřeba i vyšší napětí. Záleží však i na velikosti odporu u svařovaného materiálu. Třeba nerez potřebuje větší napětí jak železo. Jenže v tomto případě záleží i na tvrdosti zdroje a ten přidáním závitů a zároveň menším průřezem vodičů klesá. V tomto případě je to co vytvořil Killeroz optimální. Stačí se podívat na trhací zkoušku kde to nepovolí ve sváru ale vytrhne se materiál.
Přítlak pneumatikou se používá k lepší regulaci přítlaku při bodování a hlavně na tzv. kování po bodnutí, kdy chladne bodovaný spoj (bavíme se o setinách až desetinách vteřiny). Na velikost napětí to v praxi má velice malý vliv. Tlak přítlaku se většinou reguluje tak, aby se nepoškodil bodovaný výrobek a zároveň nedocházelo malým tlakem k opalování elektrod. Zároveň však při moc velkém přítlaku klesá odpor ve svařovaném místě a potřebujete větší proud, který zas ohřívá okolní materiál. Strašně záleží na tom co se boduje a nastavit správně bodovku je docela alchymie. Co jsem dělal na bodovkách, tak na tři bodovky jsme měli vlastní trafačku, aby v přilehlém provozu nepohasínali světla a neměnili se parametry na MIG svářečkách.
@@to220 Opakuji co jsem již napsal dříve mne nezajímá konstrukce a o počtech závitů se nemíním s nikým dohadovat, co je lepší a co horší. Konstatuji že to co vytvořil Killeroz, tak mu funguje. Dostal se do parametrů, kde body podle videa vypadají slušně. Já jsem pracoval na 50 Hz s bodovkama okolo 10kW a s bodovkama 1kHz, kde byl příkon okolo 20kW. Řešili jsme pevnosti bodů, materiály atd. Mimochodem jde bodovat i měď, jen záleží na materiálu elektrod, nebo pozinkovaný plech, kde se musela propálit vrstva zinku. Zabývali jsme se i zkoušením pevnosti kde se zkouška provádí jak trhem, tak i na zkrut. Vše, aby výrobky splňovaly standardy a CE. Dále jsme zkoušeli i přípravu materiálu před bodovámím i konstrukcí výstupků na bodové sváry.
Konkrétně třeba na videu co jsem u vás zhlédl bych být vámi zainvestoval do bodovacích elektrod. Mohu doporučit něco na způsob co má Killeroz, kde částečně dokáže odhadnout přítlak elektrod alespoň přibližně díky pružinám. U vámi bodovaných spojů mě přišlo podle videa, že tam máte moc proudu, protože mě to přišlo že vám vystřeluje z místa bodu materiál ven. Musel bych to místo bodu však vidět osobně, aby to šlo říci přesně. Pro představu na 4 body o 1mm2 vystouplé o 1mm kde se boduje plech 1,5mm a matka m8 potřebujete 50hz 9,5kw 21 period s časem kování 15period a dosáhnete pevnost 50Nm na skrut a 65Nm na tah u tažného železa +/- na dodávce železa.
@@to220 Nevím co používají číňani za směs. Mě se osvědčilo používání elektrod z běžné mědí na obyč. železo. Na nerez s různým obsahem chromu, což jsou vámi používané pásky je dobrá slitina mědi stříbra a titanu. Často je takováto měď označovaná jako tvrdá měď. Tato měď jde používat i na bodování mědi a měla by mít nejlepší vodivost z běžných materiálu.
Pracoval jsem s materiály od 0,5 do 12mm + matky do M20, na takovéto titěrnosti by tam nebyl ani rozsah :-) to je pravda.
O trafech se rád přiučím i něčemu novému, stačilo mě vždy navrhnout a vyrobit EI běžná bezpečnostní. Elektronikou se zabývám už jen okrajově.
Máš pravdu už jsem se něco naseřizoval profesionálních bodovaček a vždy je lepší použít co největší možný proud a menší napětí a k tomu i co nejkratší čas. Má to pak i větší pevnost. Mnoho let jsem dělal bodování různých matek a šroubů na plechy a vždy se řešila pevnost spoje. Pohyboval jsem se i v proudech do 10 kA.
Pokud někdo používá menší proud a delší čas tak nejen že ohřívá neúměrně materiál okolo spoje, ale mnohdy mění vlastnosti materiálu a snižuje pevnost spojení.
K časovému spínači nemusíte kupovat 9V/DC trafo, nejlepší je použít ze staré Nokie ACP-7E (Made in germany) 😅😆
@@voltak2625 Ano na větší proud je potřeba i vyšší napětí. Záleží však i na velikosti odporu u svařovaného materiálu. Třeba nerez potřebuje větší napětí jek železo. Jenže v tomto případě záleží i na tvrdosti zdroje a ten přidáním závitů a zároveň menším průřezem vodičů klesá. V tomto případě je to co vytvořil Killeroz optimální.
Přítlak pneumatikou se používá k lepší regulaci přítlaku při bodování a hlavně na tzv. kování po bodnutí, kdy chladne bodovaný spoj (bavíme se o setinách až desetinách vteřiny). Na velikost napětí to v praxi má velice malý vliv. Tlak přítlaku se většinou reguluje tak, aby se nepoškodil bodovaný výrobek a zároveň nedocházelo malým tlakem k opalování elektrod. Zároveň však při moc velkém přítlaku klesá odpor ve svařovaném místě. Strašně záleží na tom co se boduje a nastavit správně bodovku je docela alchymie. Co jsem dělal na bodovkách tak na tři bodovky jsme měli vlastní trafačku, aby v přilehlém provozu nepohasínali světla a neměnili se parametry na MIG svářečkách.
@@voltak2625 Pochopitelně to beru jako optimální na výkon těchto malých motu. Na bodování ve větším by to chtělo celkově větší výkon, odhadem bych to viděl na příkon cca 5kw + chlazení. Ovšem pro hobíka, kde bodne vyloženě příležitostně pár článků to je slušný počin a udělá to dostatečnou službu. Proto to takto beru a s jistým nadhledem se v tomto asi shodnem :-)
JK - Ano s tímhle příspěvkem naprosto souhlasím, líp bych to nenapsal. Lidi vůbec neberou v potaz přítlak a snížení odporu a tím vytvoření ideálního bodu. Nehledě na materiál, pěkný koment. Díky
@ J K škoda že tvůj koment nejde připnout, musel bys to napsat sólo a znovu
Super! v jednoduchosti je síla!
Přidat něco na závitech není kvůli toho, aby na samotném bodovaném místě bylo vyšší napětí, ale kvůli Ohmově zákonu, to (resp přechodový odpor) byl tvůj největší nepřítel v minulém videu :-)
Jj, stačí tak málo. A to, pochopiť vzájomnú závislosť týchto troch veličín .
V tom případě, by možná byly lepší výsledky s více závity 35qmm nebo 25qmm, nemám otestováno a už asi ani testovat nebudu.
No, méně závitů znamená menší napětí a větší proud. Nicméně už asi začínám chápat podstatu těch sporů, totiž pokud jsou hroty i bodované plochy držené v čistotě, potom stačí daleko menší napětí, protože jediné, co to napětí musí prostřelit, je povrchová pasivace. Pokud je tam ale nějaký marast, tak to pochopitelně chce větší napětí, jinak to neboduje, přičemž pokud to boduje, tak se (opět díky tomu marastu) začne ohřívat okolí. Myslím si, že používání nižšího napětí je především o čistotě spojovaných materiálů.
Jinak souhlasím s tím, že zkoušet ty spoje tahem asi není dostatečné, protože přeci jen má to být elektricky vodivý spoj, takže by se měl měřit přechodový odpor. Nicméně pokud to mechanicky upadne, tak asi nemá moc smysl řešit přechodový odpor, že. Mechanická pevnost tam je klíčová a dovolím si tvrdit, že s přechodovým odporem toho spoje docela souvisí.
Přesně tak, proč má kabel k spotovačce průřez 240 :) a spotovačka má trafo s jedním závitem....Odpor vlivem nečistot a oxidace se naruší vlivem velkého tlaku elektrod, proto mají průmyslové bodovačky pneumatické přítlaky a ruční bodovačky pákové čelisti.
Body fakt hezký. Sám mám svářečku za 500kč z aliexpressu s hodně úpravami, fláknutou na starý 74Ah baterce a body dělá nádherný. Prakticky jak kWeld, což je nejlepší bodovačka na trhu. Kabely stačej 6-10mm2 silikon, protože baterka má 12V, tak může napětí ubejvat na vodičích :-D a tim pádem se s tim líp dělá. S těmahle kleštěma u větších packů dospěješ k tomu, že se hřejou jako kráva a ten plast funguje jako izolant tepla, takže vůbec nechladnou.
Ale já dělám větší baterie, na malý packy tvoje řešení bohatě stačí.
Ahoj mohu vyzvídat pozn šla by eventuelně 74Ah baterie nahradit nevím 100mF kondem 12V ??
@@lubosxx2354 Potřebuješ něco z čeho se dá odebrat ideálně 6-10kW v řádech desítek milisekund. To ti žádný kondenzátor sám o sobě nenahradí.
@@BaterieBeranek myslel jsem právě jich dat paralelně těch kondenzátoru např 100
@@lubosxx2354 myslím si, že by víc kondů paralelně mohlo nahradit akumulátor. Je nutné je umět zapojit a neodebírat proud z kraje vodičů. Vždy uprostřed. Asi bych zkusil použít několik paralelně zapojených superkondenzátorů. V žádném případě bych nečekal, až se kondenzátory vybijí a proud bych spínal několika MOSFETy paralelně zapojenými.
@@karelventil2647 s kondy počítám já jen abych něco měl v ruce že např 12V 100mF bohatě stačí než mit napětí 2,7-400V a kapacita 10mF až 2700F
Ahoj , jak řešíte bodování měděných kontaktů ?
Zdravím a pozdravuji. Právě jsme viděli elektrikářsky orgazmus.paradni práce. Žij blaženě 😁
Mne to vychádza , že najlacnejšia a aj najlepšia bodovačka je z olova (autobatéria ).
Akurát dnes som skúšal . Časovač 555, 7 x mosfet, čas10ms, kábel 15 - 16 mm na druhú, pliešky h=0,1 nikel. SPOJE PERFEKTNÉ.
Ahoj, k čemu máš v pravém horním rohu záběru u kalkulačky odpájecí pistoli? Bude nějaké zajímavé video? Vím, že používáš to Hakko. O to víc mě to zarazilo.
Já tuhle pistoli našel ve šrotu spolu se starou Ersou bez pera. Tak jsem si odpaječku udělal a chápu Tvé nadšení z toho Hakka. Takovýhle přístroj nehorázně ulehčí člověku práci!
mám v plánu zkusit to rozchodit v lowcost verzi. Tzn. pistole, pumpa a zdroj + možná zapojení společně s KSGEREM kvůli teplotě
@@Killeroz Tak v to jsem doufal. Už se těším na video! Přesně takhle jsem to dělal já. Pumpu jsem sehnal za 200 nějakou z ameriky, zdroj jsem koupil použitý spínaný 24V 6A a desku řízení jsem si udělal sám.
Čaute ,, tech.otázka/rada ,, hroty musia byť zásadne z medi, alebo môžu byť kľukne aj z mosadze ?
Pýtam sa to preto, lebo som to robil z 700w MOTu a navinul som kabel 25 s 4 závity , hroty mosadz a zle to boduje,
resp. to neboduje,, či mám zvoliť automaticky 50 kábel a nevymyšlať s 25 a dať hroty meď.
Mam 4 zavity na 700w motu s 25mm a nefunguje mi to ani nahodou jak tobe.. Nevim jestli by pomohli zkratit draty, zkusim jeste, jinac jdu do toho jak to mas ty.. Pls, jak silny mot mas a kolik zavitu? Diky
900w 2 závity
nepředělávat, bodovačka ti funguje perfektně. Pro klid bych vzal kleště a zkusil pásek strhnout a koukl zda pásek bude děravý a body zůstávají na baterii. Jen tak zjistíš kvalitu spoje.
Ehm, videls to video?
@@to220 No to neřeším, jen že to tam opravdu zkoušel strhnout.
ano to je klidně možný že to není 0,2 měl jsem si to změřit posuvkou. Ale otázka je proč tě to tak vytáčí? :)
@@heinrichjager3855 po tomto videu jsem viděl ještě několik videii práce s bodovačkou. V jednom to dost pitval proč a v nadšení že jsem zas o něco chytřejší jsem zapomněl že ve videu
Killeroz důkladně předvádí jak jím přibodovaný pásek drží, a šel dotaz napsat.. Ano chyba je na mé straně.
Odkaz na ten bodovací bazmek by byl? Díky.
tento je lepšie riešený. de.aliexpress.com/item/33051004051.html?spm=a2g0s.9042311.0.0.27424c4dBCSJ3k
@@vladimiralena9129 Už jsem objednal: www.aliexpress.com/item/1005002130102931.html?spm=a2g0s.9042311.0.0.60c74c4dVpSoUp
růžovej :D de.aliexpress.com/item/1005001430946954.html?spm=a2g0o.detail.1000060.2.11d1f1a31nopWU&gps-id=pcDetailBottomMoreThisSeller&scm=1007.13339.169870.0&scm_id=1007.13339.169870.0&scm-url=1007.13339.169870.0&pvid=560fc83c-f378-42aa-9ce0-e043de4d32fe&_t=gps-id:pcDetailBottomMoreThisSeller,scm-url:1007.13339.169870.0,pvid:560fc83c-f378-42aa-9ce0-e043de4d32fe,tpp_buckets:668%230%23131923%23100_668%23888%233325%2311_668%232846%238111%231996_668%232717%237559%2326_668%231000022185%231000066058%230_668%233468%2315608%23156
Ahoj nějaký seznam všeho co je potřeba na takhle kvalitní bodovačku komplet seznam co bylo použito
Nazdar @Killeroz stačí na tu bodovku B20 istič ?
Ak si idete vyrobiť presne tu istú ako má Killeroz tak určite stačí B20, teoreticky podľa mňa by stačila aj dáka 10 ka , ale to hlavne záleži od toho čo je ešte napojeného na ten istič okrem tej bodovky .
myslím že tam olda má 16B
Ahoj parádní bodovacka 😀👍
Ahoj, píšem úplne od veci ale mam na teba prosbu. Pred nedávnom si robil recenziu na KOWAX GENIMIG 220, no video uz nemôžem nájsť. Vieš mi poslať man odkaz? Vopred ti veľmi pekne ďakujem. Drz sa, si pán! 😁
Jestli to nebude tím že to nebyla 220, ale 250 což je naprosto jiný stroj. Na 220 se vykašli je to přestrojený Powemat. To raději Ideala 212 či Spartus 210
To jak budeš dělat ten AKUpack bys mohl natočit.
To by mě zajímalo, proč dostal srdíčko ten, kdo to napsal až po mně a ne já. 😢
mám tě rád :)
Ahoj,mohl bych vidět nějaké ty fotky nobo neukážeš je do videa,dík Vláďa.
Zrovna jsem to chtěl napsat: "že by jsi nám ty fotky, střihnul do videa ?"
a video vám nestačí???
Tak video je super,ale zajímá mě jak to spracivali ti ostatní.🙂
udělal jsem to z padesátky a jsem spokojenej, větší ohebnost nějak potřeba ani neni
Asi si prídem zabodovať ucho na hrniec 🤣 akurát mi odpadlo, neviem kto to bodoval pôvodne
Každý tu len da video a ukazuje ako robi bodováčku ale ani jeden neda návod. Trafo je z mikrovlnky ale aky kábel ake sučiastky ani jeden nenapíše.
stačí hledat
Tebe bodovačka funguje tak ako má a je jedno čo si kto o tom myslí.
Takhle ne pánové :D ruclips.net/video/LyRG4Xuawps/видео.html Všimněte si, jak to boduje bez časování :D
bezva