ZkaŽENY. Divadelní triptich o (ne)proměnách lásek, sexu a trápení v historii

Osobitá aktualizace tří českých dramat ze 16. a 17. století v podání studentstva Ústavu české literatury. Divadelní triptich o (ne)proměnách lásek, sexu a trápení v historii.
Režie: Petr Theodor Pidrman
Hudba: Pavel Čadek
Organizace: Marie Hanzelková
Hrají: Veronika Šišková, Tomáš Kavka, Kryštof Klíma, Lucie Řezáčová, Eliška Janková, Hana Hrdličková, Sára Topinková, Anna Košťálová, Eliška Brázdová, Alžběta Vršková, Zdeňka Kalousová, Hana Benovičová, Alžběta Hřivnová, Markéta Kroulová
1. Interludium z Komedie o turecký vojně
Hra vznikla kolem roku 1683 v Brandýse nad Labem, kde byla provozována o svátku Božího těla, jako součást slavností místních sládků. Jedná se o drama liturgického původu, které spojovalo propagaci církevního dogmatu o eucharistii s tématem evropského boje s Turky, českým zemským patriotismem a loajalitou k Habsburskému rodu. V příběhu se střídá alegorická a realistická rovina, děj je doplňován hudebními vložkami. Do hry je vloženo sedm interludií, v nichž vystupují sedláci, verbíři, chlubivý voják, židé, blázen a v závěru i římský bůžek lásky Cupido. Text se dochoval se ve sborníku Quodlibetica strahovského premonstráta E. J. Košetického.
2. Selský masopust
Anonymní text z roku 1588 patrně vychází z tradice masopustních her, inspiroval se německým dramatem. Hlavní zápletka se točí kolem námluv sedláka Valenty, kterému pomáhají jeho přátelé Brož a Bíčoň. Johanka, o niž se Valenta uchází, předstírá zájem, ale se svými kamarádkami Klárou a Bětkou si z ženicha dělá legraci. Hru doplňují komické postavy starších sedláků, chlubila Vávry a jeho bratra, bývalého loupežníka Kerharta. Směšnost sedláků je zvýrazněna i jejich jmény (např. Havel Znosafrk, Valenta z Křivokrkanic).
Hra užívá tradiční sdruženě rýmovaný osmislabičný verš. V dialozích se vyskytuje hovorový jazyk s řadou vulgárních výrazů, které vzdělaný autor zařazuje patrně záměrně. Narozdíl od jiných dramat v textu chybí morální ponaučení. Jediný dochovaný exemplář obsahuje rukopisné poznámky v latině a češtině, což by mohlo naznačovat, že hra byla provozována v žákovském prostředí.
3. Polapená nevěra
Text je samostatným přídavkem (postludiem) k anonymní biblické hře Historia duchovní o Samsonovi, která vyšla roku v Praze roku 1608.
Děj vychází z oblíbeného příběhu o manželské nevěře, který byl v Evropě známý už od starověku. Ve hře vystupují typické postavy: starý kupec, jeho mladá žena, mladý milenec Asotus (z řeckého slova zhýralec) a domácí služka. Český autor, patrně školský dramatik, příběh pojímá poměrně zdrženlivě, oproti rozverným motivům zdůrazňuje morálně-výchovný aspekt. Stejný příběh zpracovává také masopustní drama Salička. Je možné, že kromě literární tradice měla na vznik her vliv i mimoliterární událost: podle záznamu v českých zemských deskách přistihl na své tvrzi v Nebovidech roku 1545 vladyka Vilém Hanykéř ze Semína svou mladou manželku s rytířem Janem Maternou z Květnice a pohnal jej k zemskému soudu v Praze.
(zdroj: Česká divadelní encyklopedie, online)