Zámek Kratochvíle |Jihočeský kraj - okres Prachatice|

Kratochvíle (německy Kurzweil) je renesanční zámek 2 km severozápadně od města Netolice v okrese Prachatice. Patří k významným ukázkám venkovského šlechtického sídla s uplatněním italských architektonických vlivů. Jako lovecký letohrádek jej nechal postavit přední český velmož Vilém z Rožmberka koncem 16. století. Za dalších majitelů (Eggenbergové, Schwarzenbergové) stál stranou zájmu a díky tomu se víceméně dochoval v původní podobě z doby Rožmberků.
Na místě dnešního zámku původně stával hospodářský dvůr nazývaný Leptáč, který v roce 1569 věnoval Vilém z Rožmberka regentu rožmberského dominia a budovateli jihočeských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan. Krčín zde postavil nový dvůr, kolem něhož zřídil rozsáhlou loveckou oboru. Takto půvabně položený dvůr se rožmberskému vladaři zalíbil natolik, že ho v roce 1579 směnil s Krčínem za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi.[2] Do současné podoby po vzoru italských vil nechal zámek vystavět Vilém z Rožmberka v letech 1583-1589, výstavbou pověřil vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna. Maggi pracoval pro Rožmberky a jejich příbuzné pány z Hradce i na dalších sídlech. Zatímco v Českém Krumlově, Bechyni, Telči nebo Jindřichově Hradci musel respektovat starší stavební dispozice, na Kratochvíli dostal příležitost vybudovat zcela nový zámek v čistě renesančním stylu italských předměstských vil, jaké poznal Vilém z Rožmberka na své cestě po Itálii v letech 1551-1552.
Přísně symetrickou dispozici areálu zdůrazňuje vodní příkop obklopující ze všech čtyř stran hlavní budovu. Tento vodní prvek měl i praktické využití, protože do něj byla svedena spodní voda z nestabilního bažinatého podloží. Zámeckému areálu dominuje ohradní zeď se vstupní věží, v jihovýchodní části byla postavena kaple Narození Panny Marie. Kaple byla původně bez věže, aby nerušila geometrickou symetrii, věž byla přistavěna až později. V roce 1589 vysvětil kapli apoštolský nuncius Antonio Puteo.[3] Reliéfní výzdobu patra vily a zámecké kaple provedl v letech 1588-1589 italský štukatér Antonio Melana. Autorem malířských prací na zámku z roku 1589 je Georg Widman. Hospodářské zázemí zámku zajišťoval nedaleký Petrův Dvůr na cestě do Netolic. Průběh budování Kratochvíle v několika etapách zachytil ve své práci rožmberský kronikář Václav Březan, i když jeho údaje nejsou vždy zcela přesné.
Ještě před úplným dokončením Kratochvíle sem často jezdil Vilém z Rožmberka, kterého doprovázela jeho čtvrtá a poslední manželka Polyxena, rozená z Pernštejna (alianční erb Rožmberků a Pernštejnů je umístěn na vstupní věži). Častým hostem byl také Vilémův mladší bratr Petr Vok nebo arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský. Na hony sem byli zváni i další významní hosté, přední úředníci království, například Kryštof z Lobkovic, Jan z Valdštejna, Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic, Jiří Bořita z Martinic, moravský zemský hejtman Hynek Brtnický z Valdštejna nebo pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé a Lipé.[4] Na zámku se konalo také několik svateb vysoce postavených úředníků rožmberského dvora. Pro lovy vysoké zvěře byla v okolí Kratochvíle vybudována rozsáhlá obora založená již Jakubem Krčínem. Po převzetí objektu Vilémem z Rožmberka byla obora rozšířena až na konečný rozsah přibližně 3 000 hektarů. Během skupování pozemků pro oboru došlo k zániku několika vesnic v okolí Netolic. V historii budování obor v Čechách se jedná o ojedinělý případ, kdy na úkor panských loveckých revírů byla likvidována vesnická zástavba.
Vilém z Rožmberka zemřel v roce 1592 a dědicem většiny jeho majetku se stal mladší bratr a poslední Rožmberk Petr Vok. Ten na Kratochvíli nadále zajížděl, doloženy jsou i další pobyty Vilémovy poslední manželky Polyxeny z Pernštejna. Kratochvíle nikdy nebyla určena k trvalému obývání, což dokládá archivní záznam z roku 1598, kdy se při jedné z návštěv Petra Voka projevil nedostatek nádobí a vázlo i zásobování. Kvůli obrovskému zadlužení rožmberského dědictví přistoupil Petr Vok na prodej části rodového majetku. I když se stěžejního podílu rožmberského dědictví vzdával velmi nerad, k rozhodnutí o prodeji přispěl rok 1600, kdy dosud výnosné Netolicko zasáhla neúroda, hromadný úhyn zvěře v oboře a povodeň, která postihla i Kratochvíli.[7] V roce 1602 prodal Petr Vok celé českokrumlovské panství císaři Rudolfovi II., respektive královské komoře.[8] Součástí této transakce byl i zámek Kratochvíle, odkud bylo před prodejem odvezeno vybavení do Třeboně. Rudolf II. Kratochvíli nikdy nenavštívil, ale hned po převzetí zámku pověřil krumlovského malíře Bartoloměje Beránka-Jelínka vyhotovením několika obrazů, které měly zachytit pohled na letohrádek z různých stran (objednané obrazy jsou dnes nezvěstné). Zámek v té době chátral, nikdo jej nenavštěvoval a v roce 1611 byl vážně poškozen při vpádu pasovských.
zdroj: cs.wikipedia.o...)
#schloss #park #zamek