No na co asi... Ti chlapi přece museli nějak ty železný nosníky sloupu přibít k sobě, ne? OK, dost dobrý, dostal jste mě, jedna nula pro Vás... :-) K.V.
O "metodě počáteční reakční rychlosti" jsem se dozvěděl až z Vaší otázky, takže moji odpověď berte fakt s rezervou... :-) Jde o pokus, kterým zjistíme dílčí reakční řády. Dílčí reační řády totiž nemůžeme odvodit teoreticky, "na papíře", ale můžeme je opravdu určit jen pokusně neboli experimentálně. Pokus je v podstatě velmi prostý. Změříme rychlost nějaké reakce s nějakými koncentracemi výchozích látek (to jsou látky na levé straně rovnice). Pak změříme rychlost té samé reakce, ale koncentraci pouze jedné výchozí látky změníme, koncentrace ostatních výchozích látek jsou stejné jako v předešlém případě. Porovnáním naměřených rychlostí reakcí můžeme snadno zjistit dílčí reakční řád právě pro tu výchozí látku, jejíž koncentraci jsme změnili. Podrobnější vysvětlení "metody počáteční reakční rychlosti" je v dalším díle youtubového videa "Chemická kinetika 03 - určování řádu reakce", jen jsem v době natáčení neměl ni nejmenšího tušení, že se tato metoda jmenuje tak, jak se jmenuje. Tož díky za rozšíření mých chabých chemických obzorů... :-)
Děkuji, jsem téměř samouk a díky Vám věřím, že se chemii naučím. Máte to skvělé.
Na co montéři sloupu vysokého napětí potřebovali hřebíky?
No na co asi... Ti chlapi přece museli nějak ty železný nosníky sloupu přibít k sobě, ne?
OK, dost dobrý, dostal jste mě, jedna nula pro Vás... :-) K.V.
Dobry den, chtela jsem se zeptat, jak je to s metodou pocatecni reakcni rychlosti? K cemu prosim slouzi?
O "metodě počáteční reakční rychlosti" jsem se dozvěděl až z Vaší otázky, takže moji odpověď berte fakt s rezervou... :-) Jde o pokus, kterým zjistíme dílčí reakční řády. Dílčí reační řády totiž nemůžeme odvodit teoreticky, "na papíře", ale můžeme je opravdu určit jen pokusně neboli experimentálně.
Pokus je v podstatě velmi prostý. Změříme rychlost nějaké reakce s nějakými koncentracemi výchozích látek (to jsou látky na levé straně rovnice). Pak změříme rychlost té samé reakce, ale koncentraci pouze jedné výchozí látky změníme, koncentrace ostatních výchozích látek jsou stejné jako v předešlém případě. Porovnáním naměřených rychlostí reakcí můžeme snadno zjistit dílčí reakční řád právě pro tu výchozí látku, jejíž koncentraci jsme změnili.
Podrobnější vysvětlení "metody počáteční reakční rychlosti" je v dalším díle youtubového videa "Chemická kinetika 03 - určování řádu reakce", jen jsem v době natáčení neměl ni nejmenšího tušení, že se tato metoda jmenuje tak, jak se jmenuje. Tož díky za rozšíření mých chabých chemických obzorů... :-)