Hoj, Niki to rozebrala a já vezmu koment z druhé strany. Takovýto srážeč na 24V obsahují téměř všechna jednoduchá zařízení jako PIR čidla, ovládané zásuvky, termostaty apod. Všude je vesměs relé 24V, spíná 10-16A. Nikde se nic takhle nehřeje a při rozebrání zjistíme, že tam jsou "malé" součástky. Takže takhle z druhé strany bych analyzoval, že tam bude jasná GALIBA :-)
Keďže som prišiel na stream až ku koncu, pozrel som si to čo som zameškal zo záznamu a chcem ti poďakovať za video, takéto bastliace videá ma bavia asi najviac.
No tak jsem si myslela, že mám doma přehnané zásoby relé. Díky, už si to nemyslím. Výhodou toho zapojení je, že se celé odehrává na primární straně, čili neřešíš izolační pevnost toho relé. To je asi tak jediná výhoda. Že tady bude velké špatné mi došlo už při pohledu na multimetr, přesněji řečeno na měření napětí na té zenerce. Proč. Pokud už máš multimetr s vysokým dynamickým rozsahem, tedy mnoha místy, tak je používej. Pochopitelně poslední jedno až dvě místa ukazují z hlediska absolutního napětí víceméně hausnumera, protože takovou stabilitu normál v multimetru nemá, avšak krátkodobou stabilitu má a tudíž ti tato místa ukazují trend, jinými slovy, JAK rychle to napětí roste/klesá. V tomto případě rostlo tempem velikým, které se navíc nezmenšovalo, což může znamenat jedinou věc - něco se tam zahřívá a stále to nedosáhlo svého maxima, v tomto případě je jediná možnost - zenerka. Tohle je mimochodem jeden z argumentů pro multimetr s mnoha místy - poznáš, kdy se v tom zařízení ustálily tepelné poměry. Jak vypadaly úvahy tvůrce toho zapojení: Proud se na výstupu toho můstku dělí mezi relé a zenerku. Zenerka ho nepustí nad 24V. Špulka relé si při 24V bere nějaký proud a zbytek prochází přes zenerku. Tam nějaký proud být musí, ale měl by být pokud možno malý. Kolik může jít přes špulli toho relé? To bude mít tak kolem 1W, čili nějakých 40mA. To je důvod, proč tam mají 1W zenerku, totiž špulle toho relé taky může zemřít, tudíž by zenerka v tom pádě měla unést cca 45mA (přes mrtvou Špulli nepůjde nic), což je při 24V zhruba 1W. V ideálním případě bys tedy měl přes můstek tlačit něco přes 40mA, aby se ta zenerka tedy projevila. Na výstupu máš 24V, k tomu je úbytek na můstku na dvou křemíkových diodách, který bude řekněme kolem 1.5V, čili na vstupu bys měl mít nějakých 25.5V. Mezi tímto a 230V se ti nějaké napětí rozloží na rezistor a vstupní seriový kondenzátor, no a pozor, ono to není ve fázi, protože kondenzátor (o to tady mimochodem jde, abys nepálil výkon do tepla, ale vrátil ho v jalovině…podstata srážecího kondenzátoru). Na tom rezistoru bys neměl ztrácet víc než 1-2W (aby to bylo nějak tepelně únosné), počítejme tedy 1.5W a proud 45mA (zhruba), z čehož vyjde (P=RI²) odpor 740Ω. Nejblíže v řadě je 820Ω, ale oni tam napálili rovnou 1kΩ, protože je to běžnější hodnota a snáze se shání ve výkonovém provedení. Je to v tomto případě problém? Dostaneme se na nějaké 2W a to řekněme není problém, protože 1kΩ/5W je celkem běžná věc, takže to tak uděláme, zbyvá nám tedy dobrat se kapacity toho kondenzátoru. Na 1kΩ při 45mA bude 45V, to jinak není možné. Je to málem dvojnásobek toho, co je na můstku, takže nelinearity usměrňovače můžeme zanedbat a prohlásit to za odporovou zátěž. K tomu máme nějakých 25.5V na můstku, čili dohromady 70.5V (s půl voltem si hrát nebudeme, takže 70V). Na vstupu máme 230V a fáze proudu proti napětí na (ideálním…pavouk slíďák či foliák řekněme není úplně špatný, takže reálné parametry tady opravdu řešit nebudu…extra na 50Hz) kondenzátoru je o π/2 jinde než na odporové zátěži, takže na kondenzátoru musí být kolik? 230²=70²+U² čili 218V. Proud máme z proudového hřbitovního zákona stále 45mA, čili Xc bude kolik? -4865jΩ, že. A to při 50Hz odpovídá jaké kapacitě když Xc=1/(jωC)=1/(j2πfC)? 654nF přičemž se vezme nejbližší menší, aby byla větší |Xc| a tudíž menší proud, což v tomhle pádě je 470nF. Takže to zapojení je (překvapivě) navrženo správně (úplně jsem to u zapojení z internetu nečekala, no i zázraky se stávají…občas…), tak kde udělali soustruzi z NDR chybu? Tak předně, máš tam ¼W zenerku, což znamená, že přes ní může jít 10mA maximálně, ono tam těch 24V bude, od toho tam ta zenerka ostatně je. To by samo o sobě nebyl problém, kdyby přes to relé šlo těch 40mA. Upřímně. Jediné 24V relé, které si na špuli vzalo 40mA, bylo jakési 40A z náklaďáku, většina si bere do 10mA, trochu macatější si berou řekněme pod 20mA, čímž se vysvětluje ta zenerka a divoký úprk napětí na ní směrem vzhůru, ona se samozřejmě přehřeje bo je ¼W a nejspíše se na ní pálí nějakých 30mA, což je 720mW. Tak to je první část toho problému, zbývá ale ještě ten 1kΩ rezistor. No, řekněme, že se jedná o moderní součástku, kde 150°C není problém. Dlužno poznamenat, že na rezistoru (viz výše) bylo lehce přes 2W (1kΩ a 45mA znamená 2.025W ale těch 45mA uvažujeme jako nějaké optimum) a ten rezistor byl 2W, čili byl řekněme lehce za limitem, ta teplota tedy byla adekvátní situaci. Zvětšení odporu znamená snížení proudu, ale za cenu tepelné ztráty, což ony už ty 2W jsou řekněme nemálo, takže jít touto cestou asi není úplně dobrý nápad. Někdo tam navrhoval snížení kapacity a to je cesta, ale začít se musí měřením příkonu toho relé. Většina toho, co tady mám, se vešla do 10mA, s nějakou rezervou přes to budeme tlačit tak 20mA, takže ½W zenerka, něco kolem 1W na rezistoru, čili 2k4 rezistor, na něm teda bude 48V, celkem 73.5V tedy na kondenzátoru při 230V bude muset být zase 218V, což při 20mA značí Xc=-j10897Ω tedy při 50Hz nějakých 292nF, vezmeme nejbližší menší, čili 270nF. No a samozřejmě tomu díky stejnému paralelnímu kondenzátoru ke špulli relé bude déle trvat než to připne, ale to asi není na škodu, že?
Pozdravujem kolektív. Paľo, ďakujem za Tvoju ochotu a trpezlivosť so starým "chalanom 81 "
Pozdravujem Šani
AHOJ ❤
Hoj, Niki to rozebrala a já vezmu koment z druhé strany. Takovýto srážeč na 24V obsahují téměř všechna jednoduchá zařízení jako PIR čidla, ovládané zásuvky, termostaty apod. Všude je vesměs relé 24V, spíná 10-16A. Nikde se nic takhle nehřeje a při rozebrání zjistíme, že tam jsou "malé" součástky. Takže takhle z druhé strany bych analyzoval, že tam bude jasná GALIBA :-)
Ahoj super tomas kladno
Ahoj Tomas
Keďže som prišiel na stream až ku koncu, pozrel som si to čo som zameškal zo záznamu a chcem ti poďakovať za video, takéto bastliace videá ma bavia asi najviac.
stacilo by mensi hodnotu kondiku v serii s vykovovym odporem, snizil by se proud zenerkou a odporem
No tak jsem si myslela, že mám doma přehnané zásoby relé. Díky, už si to nemyslím. Výhodou toho zapojení je, že se celé odehrává na primární straně, čili neřešíš izolační pevnost toho relé. To je asi tak jediná výhoda. Že tady bude velké špatné mi došlo už při pohledu na multimetr, přesněji řečeno na měření napětí na té zenerce. Proč. Pokud už máš multimetr s vysokým dynamickým rozsahem, tedy mnoha místy, tak je používej. Pochopitelně poslední jedno až dvě místa ukazují z hlediska absolutního napětí víceméně hausnumera, protože takovou stabilitu normál v multimetru nemá, avšak krátkodobou stabilitu má a tudíž ti tato místa ukazují trend, jinými slovy, JAK rychle to napětí roste/klesá. V tomto případě rostlo tempem velikým, které se navíc nezmenšovalo, což může znamenat jedinou věc - něco se tam zahřívá a stále to nedosáhlo svého maxima, v tomto případě je jediná možnost - zenerka. Tohle je mimochodem jeden z argumentů pro multimetr s mnoha místy - poznáš, kdy se v tom zařízení ustálily tepelné poměry.
Jak vypadaly úvahy tvůrce toho zapojení: Proud se na výstupu toho můstku dělí mezi relé a zenerku. Zenerka ho nepustí nad 24V. Špulka relé si při 24V bere nějaký proud a zbytek prochází přes zenerku. Tam nějaký proud být musí, ale měl by být pokud možno malý. Kolik může jít přes špulli toho relé? To bude mít tak kolem 1W, čili nějakých 40mA. To je důvod, proč tam mají 1W zenerku, totiž špulle toho relé taky může zemřít, tudíž by zenerka v tom pádě měla unést cca 45mA (přes mrtvou Špulli nepůjde nic), což je při 24V zhruba 1W. V ideálním případě bys tedy měl přes můstek tlačit něco přes 40mA, aby se ta zenerka tedy projevila. Na výstupu máš 24V, k tomu je úbytek na můstku na dvou křemíkových diodách, který bude řekněme kolem 1.5V, čili na vstupu bys měl mít nějakých 25.5V. Mezi tímto a 230V se ti nějaké napětí rozloží na rezistor a vstupní seriový kondenzátor, no a pozor, ono to není ve fázi, protože kondenzátor (o to tady mimochodem jde, abys nepálil výkon do tepla, ale vrátil ho v jalovině…podstata srážecího kondenzátoru). Na tom rezistoru bys neměl ztrácet víc než 1-2W (aby to bylo nějak tepelně únosné), počítejme tedy 1.5W a proud 45mA (zhruba), z čehož vyjde (P=RI²) odpor 740Ω. Nejblíže v řadě je 820Ω, ale oni tam napálili rovnou 1kΩ, protože je to běžnější hodnota a snáze se shání ve výkonovém provedení. Je to v tomto případě problém? Dostaneme se na nějaké 2W a to řekněme není problém, protože 1kΩ/5W je celkem běžná věc, takže to tak uděláme, zbyvá nám tedy dobrat se kapacity toho kondenzátoru. Na 1kΩ při 45mA bude 45V, to jinak není možné. Je to málem dvojnásobek toho, co je na můstku, takže nelinearity usměrňovače můžeme zanedbat a prohlásit to za odporovou zátěž. K tomu máme nějakých 25.5V na můstku, čili dohromady 70.5V (s půl voltem si hrát nebudeme, takže 70V). Na vstupu máme 230V a fáze proudu proti napětí na (ideálním…pavouk slíďák či foliák řekněme není úplně špatný, takže reálné parametry tady opravdu řešit nebudu…extra na 50Hz) kondenzátoru je o π/2 jinde než na odporové zátěži, takže na kondenzátoru musí být kolik? 230²=70²+U² čili 218V. Proud máme z proudového hřbitovního zákona stále 45mA, čili Xc bude kolik? -4865jΩ, že. A to při 50Hz odpovídá jaké kapacitě když Xc=1/(jωC)=1/(j2πfC)? 654nF přičemž se vezme nejbližší menší, aby byla větší |Xc| a tudíž menší proud, což v tomhle pádě je 470nF.
Takže to zapojení je (překvapivě) navrženo správně (úplně jsem to u zapojení z internetu nečekala, no i zázraky se stávají…občas…), tak kde udělali soustruzi z NDR chybu? Tak předně, máš tam ¼W zenerku, což znamená, že přes ní může jít 10mA maximálně, ono tam těch 24V bude, od toho tam ta zenerka ostatně je. To by samo o sobě nebyl problém, kdyby přes to relé šlo těch 40mA. Upřímně. Jediné 24V relé, které si na špuli vzalo 40mA, bylo jakési 40A z náklaďáku, většina si bere do 10mA, trochu macatější si berou řekněme pod 20mA, čímž se vysvětluje ta zenerka a divoký úprk napětí na ní směrem vzhůru, ona se samozřejmě přehřeje bo je ¼W a nejspíše se na ní pálí nějakých 30mA, což je 720mW. Tak to je první část toho problému, zbývá ale ještě ten 1kΩ rezistor. No, řekněme, že se jedná o moderní součástku, kde 150°C není problém. Dlužno poznamenat, že na rezistoru (viz výše) bylo lehce přes 2W (1kΩ a 45mA znamená 2.025W ale těch 45mA uvažujeme jako nějaké optimum) a ten rezistor byl 2W, čili byl řekněme lehce za limitem, ta teplota tedy byla adekvátní situaci.
Zvětšení odporu znamená snížení proudu, ale za cenu tepelné ztráty, což ony už ty 2W jsou řekněme nemálo, takže jít touto cestou asi není úplně dobrý nápad. Někdo tam navrhoval snížení kapacity a to je cesta, ale začít se musí měřením příkonu toho relé. Většina toho, co tady mám, se vešla do 10mA, s nějakou rezervou přes to budeme tlačit tak 20mA, takže ½W zenerka, něco kolem 1W na rezistoru, čili 2k4 rezistor, na něm teda bude 48V, celkem 73.5V tedy na kondenzátoru při 230V bude muset být zase 218V, což při 20mA značí Xc=-j10897Ω tedy při 50Hz nějakých 292nF, vezmeme nejbližší menší, čili 270nF. No a samozřejmě tomu díky stejnému paralelnímu kondenzátoru ke špulli relé bude déle trvat než to připne, ale to asi není na škodu, že?
ahoj chlape je to použitelné pro 1Kw trafák nepřehoří ty 15ohm rezistory
@marekOK2SJF neznám důvod dotazu,ale pokud je potřebnost osadit k trafu,mohu zaslat osazený DPS soft startu.
@@jirizach8042 vpohodě už to mám hotové a fachá to ale 1kW je dost pak mám 1:1 ještě 0.1kW to je zad málo splaším si 0.3kW
@@marekOK2 OK,jinak mám jich dost,některé mají i síťový filtr,do 2kW.