Z Třemošnice do Čáslavi osmsetdesítkou.

Jízda po 17 km dlouhé trati 236 je pěkným železničním zážitkem. Provoz mezi Čáslaví a Žleby zahájili v r. 1881 a o rok později už vlaky jezdily až do Třemošnice. Tady začínáme, těsně pod hranou Železných hor, kterou máme po celou cestu na dohled. Zejména v této první části vlak po kolejích výrazně drncá. Ronov nad Doubravou má pěknou staniční budovu s přiléhajícím skladem. Před Žleby se trať zaklikatí, aby zvládla klesání. Žleby jsou úvraťovou stanicí, a tak strojvůdce přejde do druhé kabiny a vlak vyjede opačným směrem. Trať pak vede mezi poli a většinu cesty těsně vedle silnice. Za zastávkou Skovice odbočuje vlečka do Vrd, kudy do r. 1955 ještě jezdily osobní vlaky. V Čáslavi vlak skončí na Místním nádraží, odkud se ke staniční budově musí jít po lávce nad tratí Kolín - Světlá nad Sázavou.
The ride on the 10.5-mile long railway No. 236 is a nice experience. The traffic between Čáslav (CZ) and Žleby began in 1881 and a year later it was extended to Třemošnice. This is where we set off from, under the edge of the Železné Hory (Iron Mountains). This initial part is a bit shaky. There is a pretty station building in Ronov nad Doubravou. Before Žleby the track gets bendy because it goes down. In Žleby there is a dead end, so the driver must go over to the other cab and set off in the opposite direction. The track then runs in fields, often next to a road. After Skovice stop a short track turns to Vrdy but no public transport has been there since 1955. We finish in Čáslav at a side station from where we must cross the main railway over a bridge to get to the main station building.