25# Battery Balancing LiFePo4 - Van Life
HTML-код
- Опубликовано: 27 авг 2024
- Today we will look at how to balance LiFePo4 batteries and why it has to be done ? We will try to explain and demonstrate it practically.
Follow us on:
► Instagram : www.instagram....
► Facebook : / lifeismorevan
Off grid, Van life, Van building, Van travel, How to balance, balancing LiFePo4, LiFePo4 batteries, Why do you have to balance
Contact : lifeismore@email.cz
#Lifeismore #VanLife #balancing #lifepo4
Neprovedl jste inicializační nabití a vlastně jste hned sestavil hotovy akumulátor bez BMS - dost odvážné.... Pokud jste chtěl nabíjet rychleji, tak buď výkonnější nabíječku (3.65V/20A) a nebo je tedy zapojit s BMS seriové (ale je to špatně), nastavit omezeni na článek dostatečně nízko (3.35-3.4V) a pak přepojit. Hlídat to multimetrem ručně je špatně. Články by už také měli byt staženy k sobě.
Je to spíše příklad toho, jak to nedělat.
Pokud můžete, doplňte vaši zkušenost, jakým způsobem provádíte balancování ? Co se týče sériového sestavení, tak jsem je každých cca 20min , ze začátku méně, hlídal. I přes noc. Multimetr by podle mého mohl stačit, ale je potřeba hlídat a mít dostatečnou rezervu napětí. Pokud ne, doplňte prosím, proč si to myslíte ? Co se týče stažení baterií, jakým způsobem je stahujete vy ? Podle mých zjištěných hodnot od výrobce, by měli být moje staženy 300Kgf. Je ale otázkou, jakým způsobem to v domácích podmínkách změřit. A jak to provést. Lépe řečeno, co by pro ně mohlo být nejideálnější. Budu rád za doplnění vašich zkušeností. Každopádně podle dostupných informací jsem nikoho neviděl, že by baterie při balancování stáhl. Já s tím ale počítám. Je okolo toho také dost dezinformací , popřípadě málo informací k nastudování.
@@VanLifeismore balancovani neprovadim, mam baterku sestavenou tak, ze to za mne zvladne BMS :-). Jesti myslite inicializacni nabiti, tak presne podle pokynu vyrobce a osvedcene praxe, tedy clanky paralelne a 20A dobijecka, nemam silnejsi a zkratka si den dva pockam. Nezivim se tim, zatim mam za sebou tri akumulatury, tedy vicemene asi stejny stav jako u vas, jen nektere veci by mne nenapadly delat.
Pokud to delate seriove, tak si priste zapojte BMS a nastavte neni omezeni, jak jsem uvedl, nemusite pak merit rucne multimetrem a neco hlidat. Vy jste vlastne zcela v rozporu s obecnymi pokyny sestavil hotovy akumulator bez ochrannych obvodu a hlidal jej sam.....(mimochodem, ono ani manipulace s dlouhym neizolovanym dratem u akumulatoru neni bezpecna, ale to jste zminil - snad to nebude nikdo napodobovat, jedna chyba a dotyk a muze byt "veselo")
Jsem si vedom, ze stazeni se bezne neprovadi, navic ty tlaky uvedene v dokumentaci jsou velke a tezko zmerit - ono pri nabijeni se muze clanek mirne roztahovat, zejmen nad cca 3.4V. Pro inicializaci stahnu pres drevene desky a truhlarske svorky, hotovy akumulator pak vyuziva DIN listy. Asi to neni uplne jako profi vyrobek, ale ono ani v profi akumulatorech si na to "stazeni" moc nehraji. Ono to zase az tak asi vysledne parametry neovlivni, kazdopadne nejake pevnejsi spojeni je vhodne a nic tim nepokazite. Viz vysledek me prace, silverontheroad.com/2022/10/23/vylepseni-elektroinstalace-vestavby-dil-prvni-lifepo4-za-polovinu-aneb-baterie-diy/
@@martinstrimpfl3385 Mě 14,4kwh (16ks LiFePO4) vypařilo 2,5mm2 měděný drát :-) Pro samotnou baterii to nepředstavuje žádný problém, proud je dostatečně omezen samotným drátem. Stažení je důležité provádět, pokud baterie bude často provozována ke svým limitům a hrozí nafukování.Např. EV. Sám mám doma staženo, kdy se uvádí tlak při určitém SOC. Ale baterii max. zatěžuji cca 0,4C a napětí udržuji v rozmezí 3-3,4V , takže jsem ani stahovat nemusel. Jinak pěkná práce tvá baterka.
@@TomH519 mate pravdu, ten drat zafunguje jako pojistka, ale pokud pritom ma jeste v ruce neizolovany klic, lekne se a nejak jej pusti na terminaly clanku.....ale to neni podstatne, spise je to "co by kdyby" a asi sem to nemel ani psat
U tech clanku sam nevim, nekde tvrdi, ze k nafukovani dochazi uz nad tech cca 3.4V i bez velkych proudu, ale vlastni zkusenost nemam, tak jsem se snazil to udelat tak, aby se nic moc nepokazilo. A existuje dost baterek, ktere bez toho uspesne funguji, takze opet, spise z me strany snaha byt na te "bezpecnejsi" strane, nic vice. Zasadni z meho komentu je jen to seriove inicializacni nabijeni bez BMS,
Prosím všechny sledující, aby video brali jako poučku, jak se to dělat nemá.
Jak jsem již popsal u uživatele FunTech, popište prosím vaši zkušenost. Popřípadě co hodnotíte jako špatně. Bez těchto informací, je pro nás vaše odpověď nic neříkající. Pokud opravdu děláme něco špatně, Popište co a jak by to mělo být. Pokud mate lepší informace, pomůže to nám i dalším lidem.
@@VanLifeismore Zejména zkoušet nabíjet sériově zapojenou baterii bez BMS je naprostý hazard. Tohle prostě nedělejte nikdy! Pokud pominu chybějící ochranu proti nadproudům, tak stačí že jeden článek bude trochu víc nabitý a za 20 minut může snadno vyletět nad bezpečnou hodnotu a to velmi nečekaně. Hlídat tento okamžik ručně je nesmysl. Nabíjecí charakteristika článku je velmi lineární až do cca 3,4V, pak je naopak velmi prudce vzrůstající. V překladu do laické řeči to znamená, že napětí článku se při nabíjení cca 0,05C (10A na 200Ah baterii) za 15 hodin zvedne jen o 0,2V (někde mezi 3,15-3,35V ) a pak nečekaně během 20 minut klidně o dalších 0,5V a velmi snadno, nečekaně a rychle pak přeleze přes kritických 3,65V a dojde k okamžitému zničení nebo poškození článku. Tento okamžik hlídat ručně opravdu neleze, hlídáním celkového napětím je téměř nezjistitelný, pokud je jeden článek nabitý byť jen o 5% více než ostatní, vyletí takto z ničeho nic jen jeden článek.
Dále pak lehce neopatrná manipulace s nekrytými články a vodiči - při drobné neopatrnosti a zkratu dokáže jediný článek dát až stovky ampér a to už je solidní ohňostroj, takže mluvím z vlastní zkušenosti. Bez brýlí už články nezapojuji. prskající měď roztavená do ruda během setiny vteřiny 20 cm od obličeje je velmi nepříjemný zážitek.
Omlouvám se za trochu prudkou reakci, ale internet je plný takovýchto "odborných" rad a pouček, ale s těmi bateriemi opravdu není sranda a člověk musí hodně dobře vědět co dělá.
Martin.
Ano tomu rozumím. Při sériovém nabíjení jsem o tom, že vyletí napětí mnohem rychleji věděl a i zmiňoval. Každopádně, v konečné fází nárůst tak rychlý nebyl, alespoň u mých nebyl. Až ke konci při posledním měření náhle vyletěl. Ale pouze jedna, ostatní měli stále dostatečnou rezervu. Kontroloval jsem je i přes noc. Vstával jsem k nim. možná je to tím, že se jedná o vyšší kapacitu, než zmiňujete. Bylo by jistě bezpečnější dát si větší rezervu. Nebo nabíjet pouze paralelně. Je to jistota. Každopádně děkuji za doplnění, jsem rád, že jste svůj komentář rozvedl.
@@martindurchanek8090 presne ako píšeš. Je to návod ako to nerobiť! 👍
Po zkušenostech mohu jen říct, že vybalancovaní članku v zasadě proces jen urychlí. V kostce pokud někdo nebalancuje a napoji to na BMS, bude mi to trvat déle ale vysledek bude stejny jako když to udělá.
Grade A stačí připojit na BMS s balancováním na 3,45V a nabíjet na 3,5V jakékoliv šaškovaní je spíš cesta k problému.
Moc jsem to nezkoumal, ale graf nabíjení je skoro o 1V odlišný, tak vysvětlování nabíjení nad vybíjecím grafem je malinko zavádějící...
Díky za video a konečně někdo používá grafy, ... a vysvětluje teorii proudové charaktaristiky pochopitelným způsobem pro laiky.
Nelíbí se mi ukázka seriového propojení pro nabíjení článků, které jste vybalili z krabice a nevíte o nich nic, jen že mají stejné napětí. Z grafu víte, že i při stejném napětí nebo rozdílu pár milivoltů může být reálná kapacita rozdílná v řádech desítek A. Když je propojíte těmi plechy (ještě, že jste jich měli na toto propojení málo), můžou si články mezi sebou posílat tyto desítky A a překročit tak doporučené nabíjecí proudy a můžete si nový kvalitní článek poškodit touto vlastní nevědomostí resp. neuvědoměním si souvislostí ... to platí hlavně pro aku s nižší kapacitou. Takže pro první propojení bych navrhoval jen např 1.5 - 2.5 mm2 vodič, který bude sám o sobě sloužit jako "proudová ochrana". Doufám, že rozumíte, co tím myslím. Jsem jen laik jako vy, co sbírá zkušenosti a tomu odpovídá i laické výrazivo :-) .
Dál je zavádějící, že mícháte pojmy BMS a balancer, protože každá tato věcička má svoji funkci.
Taky jste vynechali pojem inicializační nabití, kdy například ověříte skutečnou kapacitu článku. Pokud to prodávající nabízí, využijte toho. Je to mmj způsob, jakým si sám prodejce zkontroluje, co prodává a sám si vyřadí vadné články. Vy dostanete oštítkované aku s reálnou kapacitou.
Dál za mě u dobrých článků, které se nevyužívají od max do min je balancer zbytečný a bms už vůbec. Jsou regulátory, které po odpojení akumulátorů při funkční fotovoltaice "shoří". Za sebe bych investoval do balanceru s BT, aby mohl uživatel snadno sledovat a být zavčasu varován, kdyby něco.
Jako dlouholetý automechanik jsem už párkrát zažil, co se stane, když vám klíč spadne na akumulátor a propojí kontakty ... byl jsem u "výboje" u 135 Ah lifepo4 a mohu říct, že mě to dost zásadně omezilo na několik dnů, jak to ovlivnilo fungování orgánů. Proto používejte vždy brýle a pokud motáte drátem okolo dalších kontaktů, přelepte si je alespoň nějakým ducktejpem, nebo na ně dejte něco nevodivého. ten drátek byste nestihl ani pustit z ruky a shořel by vám v prstech ... tyhle spáleniny nechcete. Neznám elektrikáře, který by si nesáhl na živý drát, ... není to otázka jestli se vám to stane, ale jen kdy se vám to stane, pokud s tím pracujete denně. Takže pro tuto občasnou činnost buďte opatrný, můžete si způsobit od oslepnutí po spáleniny nebo zástavu srdce mnoho dalších jiných problémů kvůli doslova zbytečnosti.
Musím se podívat na vaše další videa o bydlíku. Máme taky sprintera bývalou sanitku a chci ji dát trochu do kupy, když vidím, co se ve světě děje a jak blízko k průseru nás táhnou unijní debilové .... prostě být připraven naložit vše potřebné během hodinky začít opouštět eurounijní prostor 🙂
Jen mi už chybí vaše nadšení a energie.
Your batteries were perfectly balanced from start, you've then charged them in series, but this disbalanced them, 15:39, battery 2 had 3.379V, battery 5 had 3.536v.
Is it safe to connect disbalanced battery in parallel in order to have it balanced? Wouldn't the difference in voltage cause peak charge/discharge between the cells which may exceed their amperage rating?
Z jiného videa jsem se dozvěděl, že baterie z výroby jsou vybalancované a balancéry, jsou spíš ke škodě. Z tohoto videa jsem pochopil, že BMS neslouží k vybalancování baterií. Je to složitá problematika. 🙄
Ach můj ateistický bože, tohle mohlo dopadnout nehezky. Když něčemu nerozumím, tak to nedělám a nechám to udělat někoho, kdo tomu rozumí. Populárně naučná literatura není určena k tomu, abyste z ní získané poznatky aplikovali v praxi. V nejlepším případě to způsobí toliko majetkovou újmu, v horším to i bolí, no a v tom nejhorším to umí i zabíjet. Asi nikoho elementárně příčetného nenapadne pouštět se po přečtení několika populárně naučných medicínských článků kupříkladu do operace žlučníku. Tak proč u svatého Antoníčka máte pořád všichni pocit, že s elektroinstalací, elektronikou a IT je to jinak a můžete se v tom radostně hrabat?
Co je tady špatně. Seriové nabíjení článků bez BMS a nějakého sofistikovanějšího řízení nabíjecího proudu je jednak hazard, navíc to vede k rozbalancování těch článků, zvláště jsou-li takto nabíjeny poprve. Prakticky jakákoliv nabíječka, která umí LiFePO (tudíž má v sobě balancer, případně umí komunikovat s externím) by dokázala takovou baterii korektně nabít, jenže tady se musel použít laboratorní zdroj. Laboratorní zdroj není nabíječka! Následně, když to dospělo do stavu značného rozbalancování, byly akumulátory natvrdo spojeny kusem drátu, kterým musely nevyhnutně proběhnout vyrovnávací proudy dané rozdílem napětí, těch článků, jejich vnitřním odporem a přirozeně i odporem toho vodiče. Problém vidím v tom, že se nikdo ani nepokusil odhadnout jaké ty proudy budou, což může končit nehezky.
Balancování článků, které neumožňuji trickle charging, což je případ prakticky všech lithiovek, musí obstarat nějaký externí obvod typicky označovaný jako BMS. Existuje hned několik způsobů jak jej realizovat. První možností je systém, který udržuje napětí na všech článcích stejné napříč každým časovým okamžikem a to i za cenu, že by některé z nich měl vybíjet. Toto je systém, který se používá například u EV a to je jeden z důvodů relativně vysoké životnosti jejich AKB ve srovnání se systémy balancujícími pouze na konci nabíjení, což je ta druhá možnost, implementačně výrazně snadnější. Drtivá většina běžně dostupných BMS pracuje tím druhým způsobem, tj. vyrovnává články na konci nabíjecího cyklu, jinými slovy, pokud se nenabíjí až do plného nabití, ale nabíjecí cyklus se z nějakého důvodu ukončí dříve, zůstávají články rozbalancované. Balancování na konci nabíjecího cyklu je nejčastější, proto se dále budu zabývat jen tím. Realizace vypadá tak, že se napětí na článku limituje na určitou hodnotu. Pokud ji článek dosáhne, je nabíjecí proud stahován do balancujícího obvodu a obchází článek, který se tímto dále nenabíjí, nicméně tento bypass umožní nabíjet zbytek baterie. Takto se postupuje až do úplného nabití. Toto řešení má svoje zjevné problémy, totiž výkonový úbytek na bypassu článku je dán současně maximálním napětím článku a nabíjecím proudem, čili budu-li uvažovat například nabíjení 10A, pak při 3.5V na článku toto činí 35W na článek, tady máme 8 článků, takže v konečné fázi by BMS musela někam odvést 7×35W, tedy cca čtvrt kW výkonu, což je už docela slušný přímotop, čili z toho plyne jediné - toto řešení je použitelné pouze pro malé nabíjecí proudy, neb to je jediné, co můžete ovlivnit, napětí je dané. Jenže malé nabíjecí proudy zase v kombinaci s rozumným časem nabíjení implikují malou kapacitu AKB a je tedy zřejmé, že pro velké kapacity AKB tudy cesta nevede. Řešení je relativně jednoduché, pokud BMS dokáže nabíjecímu obvodu signalizovat, že napětí na prvním článku dosáhlo maximální úrovně a tudíž BMS začíná balancovat, pak v tento moment může nabíjecí obvod snížit nabíjecí proud tak, aby toho BMS byla s rozumnými výkonovými ztrátami schopna a věc je vyřešená. Čím komplexnější ta komunikace bude, tím lépe, protože nabíjecí proud se může snižovat například v několika stupních, je samozřejmě velkým výkonovým rozdílem pokud BMS obchází jeden nabitý článek v porovnání s tím, když jich obchází většinu. Čili management dané baterie musí určitým způsobem komunikovat s nabíjecím systémem a řekněme, že toto není úplně jednoduchá úloha. Pokud po dosažení koncového napětí na prvním akumulátoru toliko snížíte nabíjecí proud na balancovatelnou úroveň, vzejde z toho bastl, kde bude docházet k tomu, že posledních řekněme 5% se bude nabíjet strašlivě dlouho. Navíc tato oblast bude tím delší, čím rozbalancovanější články budou. A co se stane v případě, že se ukončí nabíjení v momentě, kdy dosáhne první článek svého maxima, je myslím také jasné - nedojde k zbalancování článků baterie.
Co bych doporučila v situaci, kdy tomu nerozumím, nechci to dlouze studovat a ani se tím zabývat, což je typický případ lidí, kteří něco takového potřebují do karavanu. Existují hotová řešení. Můžete si koupit AKB s managementem, je to v slušně vypadající bedně, postará se to o sebe samo, pouze to připojíte k podobně připravené bedně s různými měniči a ono to prostě funguje. Alternativně. Můžete koupit celé zařízení (v ČR tomu tuším říkají bateriová elektrocentrála), které má v sobě nabíjecí systémy (mnohdy včetně MPPT pro solární panely), má to výstupy s různými napětími včetně střídavého 230V, bývá to výkonově dobře dimenzované, je to prostě zařízení, co zakopnete na vhodné místo, připojíte k tomu spotřebiče a zdroje a dál se o to nestaráte. Jasně, není to levná věc, ale dostanete hotový odladěný spolehlivý předvídatelný produkt u kterého se přemýšlelo nad vším možným včetně jeho bezpečnosti. Nechci nikoho odrazovat od výroby něčeho od základu, to definitivně ne, ale je potřeba si uvědomit, že to nejsou jednoduché věci, že k jejich pochopení nestačí obětovat několik večerů čtení populárně naučné literatury, že to vyžaduje reálné znalosti a reálnou praxi, za kterou jsou řádově roky času. Ono i v případě, že nějaké zařízení koupíte, dá vám jeho integrace do karavanu docela dost práce, tedy pokud to má vypadat trochu slušně a ne jak kdyby tam bydlel pes filipes.
V případě balancování článků je dobré mluvit o velikosti napětí, ne kapacity (každý článek může nít trochu jinou kapacitu)
Ano, všiml jsem si toho také, že to bylo zavádějící . Ale až když bylo video hotové. Děkuji za doplnění
Napatie nie je dolezite, je dolezity prud a AC a DC odpor
Baterie zkontrolovány , vše v pořádku . Tak teď tu vcelku propagovanou a hodnocenou firmu. Děkuji.
Baterie nejsou zkontrolovány :D Pouze vybalancované :-) To není záruka kvality :-)
Moc děkuji za vysvětlení těch grafů. Po zkušenostech na FB oceňuji, že zdejší diskutující píší i proč s něčím nesouhlasí. A mám jeden dotaz - co použít 8 nabíječek? Z mého pohledu (nemám tušení, kolik stojí nabíječka) by to také zabránilo zničení baterky nebo ne?
Pokud je spojíte paralelně, a připojíte je na všech 8 baterií, tak by to neměl být problém. Problém spíše vidím, zda by nebylo vhodnější koupit již výkonnější jednu nabíječku :D Hlavní, co bylo zmiňováno byl problém v sériovém nabíjení :-) je to risk, pokud se ale pohlídá, nemělo by to skončit špatně :-)
@@VanLifeismore já spíše myslela, nabíjet každou baterku zvlášť 😊
@@VanLifeismore Ked mate vhodnu BMS, tak nepotrebujete spajat clanky paralelne, nastavite MPPT max. prud, naper. 35 A,nsatavite u BMS balancny prud 35 A a za par minut mate hotovo. Toto co tu predvadzate je kopcenie vsetkych chyb co robia ludia ako vy, lebo nemate skusenosti s konstrukciou, BMS, BMS-p, BMS-a, LFP, LTO, NMC, NCA, s k. menicov DC-AC, H-bridge alebo cascaded H-bridge, menicov DAB, menicov DC-DC BUKC / MPPT / menicov DC-DC BOOST / MPPT / a z toho plynu vase nefyzikalne chapanie reality,
Čiže, inak povedané, čo sa nabíjania batérií týka, je to celé zle a to BMS, je v podstate úplne na hovno, keď nedokáže všetky články nabiť na rovnakú úroveň, alebo inak povedané, ich vybalancovať.
Od všeho něco :-) nejsme milionáři, ale na cestování jsme si vždy nějak finance našli :-) Je ale potřeba šetřit :-)
Ve videu je spousty nesrovnalostí, spousty věci zavádějících... Nedařilo se Vám udělat balancování na ruhé straně for reason. Baterie by se v tom provedení neměla používat jak jste ji vyhotovil. To je tak když si někdo přečte něco na internetu ale ve skutečnosti o tom vlastně nic neví.
Pro nás i sledující,by bylo dobré popsat co je vlastně špatně. Neberte to jako kritiku. Vycházel jsem z určitých informaci které mám. Pokud mate jinou zkušenost, napište nám ji. Jistě to pomůže mnoha lidem, kteří si tu přišli, nebo přijdou pro inspiraci.
Proč nepřipojíš při paralelním nabíjení kabely do kříže, tj plus úplně vpravo a mínus úplně vlevo? Napojovat je na středy je blbost.
😏
Evbattery kuknete na stranky
To ruční balancování je celkem zbytečná práce. Každá trochu solidní BMS tohle dělá vždy během nabíjení, a to tak, že řízeně bypassuje část proudu mimo více nabité články.
Bohužel většina dostupných BMS má natolik malé balanční proudy(desítky až stovky mA), že balancování je věc na hodně hodně dlouho. Takže já bych naopak doporučil vybalancovat ručně a pak už pomocí BMS ne.
@@TomH519 Pokud se vezmou nové stejné beterie, tak to bohatě stačí. Naopak nepoužívat balancování pomocí BMS? Proč proboha? Ty baterie je přirozeně jinak budou od sebe rozjíždět.
@@petr56321313 Není to jen z mé hlavy, ale takto to doporučuje např. i firma GWL, která patří mezi průkopníky LiFePO4 v ČR. Sám jsem si sestavil 14,4kwh baterii z LiFePO4 a provozuji cca 1/2 roku a balancování mám v BMS vypnuté. On má stejně balancování 80mA a to je pro 280Ah článek nic. A žádné viditelné rozjíždění se nekoná.Naopak články se přirozeně srovnávají, když je nabíjím a udržuji ke 100% SOC. Jestli mají články rozdílné kapacity 1-2% mi absolutně nevadí, protože reálně používám max. 80-90% kapacity článků. Neustálé balancování tohoto rozdílu např. aktivním balancérem mi akorát přibydou cykly navíc a spotřebuje se energie navíc. A to nechci.
@@TomH519 A mají k tomu nějaké zdůvodnění? Ono 8OmA není zase tak málo.
Moje zkušenosti jsou hlavně z koncernových HV baterií (40 -100 KWh, 600-800V, li-ion).
Na nových bateriích se to bude projevovat jen málo, ale až jim bude 5 - 8 let, uvidíte, že to bude jiné...
Používat BMS se bude. Jen je i podle mých informací, vždy lepší baterie vybalancovat. Pěkně to popsal
RoliD Cz . Jinak jaké BMS máte na mysli ? Které to zvládá? Na trhnu je toho spousta, každý má jiný zorný úhel, třeba opravdu něco existuje, co by mohlo stačit. Technologie se stále vyvíjí.
to meranie ze drzis hroty este aj prstami, bacha na to, skresli to meranie. ty niesi izolátor
Mám za to, že jsem hroty držel tak, že jsem se železných částí nedotýkal :-)
@@VanLifeismore čas 18:35s cca. Dokonca aj meranie odporu hrotov... Aj tvoje telo je vodič. Pozor, na take merania,lebo ak si tak zvykneš a potom pôjdeš merať vyššie napätie, tak na to doplatiš. celé meranie to mohlo skresliť a bolo k ničomu. Dokonca na začiatku tie články mali rovnaké hodnoty a po sériovom nabíjaní uz boli horšie ako na začiatku.