prax je, ze ani v kapitalizme nie je realna ekonomicka kalkulacia....bohuzial....kalkulaciu sice mozete vytvorit, ale uz v procese realizacie sa stale meni....zmena zakonov, zmena cien..urokov...a kym sluzbu produkt predate....ste s ekonomickou kalkulaciou vedla ...a to nepisem o kovidovych a inych diktaturach statu....ekonomicka kalkulacia v novodobom kapitalizme je fikcia, vynimku tvoria uzernicke korporaty a monopoly .
Dobrý den, v čase 1:17:18 odpovídáte na zásadní otázku a to, že tento systém (zde prezentovaný) funguje v případě dobrovolnosti. Já bych se chtěl zeptat jak se dá tato dobrovolnost zajistit. Společnost se vyvinula ve státy možná právě proto, že je to sice nedokonalý, ale alespoň nějaký způsob jak zajistit tuto dobrovolnost svým občanům. Tato služba něco stojí a proto je třeba trochu toho násilí (když použiju váš slovník), je otázka jestli by byla funkční svobodná společnost bez násilí zajišťující dobrovolnost. Mafie se většinou s něčí dobrovolností nezdržují.
Ehm.... vždyť to nedává smysl. Píšete, že státy vznikly, aby zajistily občanům dobrovolnost, ale zároveň píšete, že to stojí "trochu násilí" (což znamená nedobrovolnosti). A jinak tou otázkou, jak to zajistit, se zabývám v posledních dílech tohoto cyklu (vymáhání práva třeba).
@@KanalSvobodnehoPristavu Díky za reakci, jsem u dílu č. 3. Jak píšete je to nelogické jen se domnívám, že by to mohl být přirozený vývoj, kdy se prosadí sice nedokonalý, ale funkční systém. Osobně jsem z těch přednášek nadšen a vystihují i mě vnímání světa. Zároveň mám spoustu oblastí, kdyby mi nepřišlo rozumné realizovat to do důsledku. Možná mám jen strach. Ještě se chci zeptat jestli někde řešíte tyto myšlenky v souvislosti s křesťanstvím.
Karel Fáber No, uvidíme, co budete říkat na ty další přednášky. S křesťanstvím to dle mého názoru úplně nesouvisí (nevylučuje se to rozhodně, ale ani to nevyplývá); já jsem zároveň křesťan i anarchokapitalista, to je celé....
V díle o sociálním systému je jistá nelogičnost. Ukazujete na USA jak tam bují sociální stát (nebo jak se zvyšuje míra soc. státu.) a díky demokracii se stále prohlubuje (s tím, že to je špatně jednoznačně souhlasím). Jen mě napadá otázka: "Proč se voliči v nějaký okamžik rozhodli více podporovat socální proti tržní?" Není to tím, že "neviditelná ruka trhu" způsobila, že velké množství lidí nedosáhlo (z nějakého důvodu - spoléhání na sociální stát to nebylo) na způsob života, který považovali za optimální? Logicky potom dali přednost sociálním experimentům i se všemi nevýhodami. Chovali se tržně a stálo jim za to zaplatit částečnou ztrátou svobody a dobrovolným okrádáním od státu, aby získali to co považovali za důležité. Možná se rozhodli špatně (a já si myslím, že ano), ale zkuste neignorovat fakt, že je k tomuto rozhodnutí dohnaly zásadní nedostatky tržního systému, které vy si nepřipouštíte. Pokud by trh v řešení sociálních problémů fungoval tak dobře jak jste přesvědčen tak by zde žádný sociální stát nebyl. Možná je to tím, že člověk, který vyroste v sociálním státě nějak nemůže rozumět těm chudým, které produkoval trh.
Karel Fáber Nikdo neříká, že na trhu nejsou žádné problémy; nikdo neprezentuje tržní systém jako dokonalý a perfektní bez chyb. Říkám jen, že je lepší než stát; ne že vyřeší všechny problémy.
U toho srovnání západního a východního Německa je nutné zmínit, že západní spadalo do Maršálova plánu a tudíž po válce zdaleka neměli stejné startovní podmínky. Tím se rozhodně nechci zastávat socialismu, ale ten kontrast nebyl zdaleka způsoben jen rozdílem kapitalismus vs. socialismus.
Neumím říct, jestli byl mašáluv plán něco v principu kapitalistického. Američané v té době na to měli kapacitu, kdežto Rusové ne. A na to, že tomu tak bylo, mělo vliv mnoho faktoru. Geopolitická situace, historický vývoj, a podobně. Pokud máme pro potřeby této diskuze generalizovat, tak Američané se například museli vyrovnávat z velmi odlišnými překážkami na "cestě za blahobytem" než Rusové. Těžko srovnávat čas dvou běžcu, když každý běží jinou trasou. Ale jinak souhlasím, že mezi faktory, které Američany posílily, byla i přítomnost kapitalistického uvažování. Navíc je v přednášce upozorněno, že věci zjednodušuje. Přecejen by na to asi koukali jen opravdoví fanšmejkři, kdyby se to mělo hodnotit do detailů. :D
Určitě jsem to nemyslel tak, že Marshallův byl v principu kapitalistický (myslím, že v principu nebyl). Spíše jsem narážel na to, že Američané si to mohli dovolit, Rusové ne (a i na další vývoj a důsledky studené války).
Měl bych otázku, měl bych obavy o odlehlejší, málo lidnaté oblasti, kde by samozřejmě nebyla tak velká poptávka po službách, ale stát je zde samozřejmě provádí (např. pošta), tudíž v případě soukromých subjektu by se služby logicky koncentrovali v lukrativnějších oblastech. Co si o tom, prosím, myslíte.
Určitě zajímavá přednáška. Jediné, co mi chybělo, je vysvětlení rozdílu mezi užitkem ex ante a ex post. To se asi nevešlo z časových důvodů, ale podle mě je ten rozdíl docela důležitý. Taky bych nedoporučil Human Action jako vstup do Rakouské školy, zvlášť kvůli prvním cca sto stranám, které jsou v podstatě dost specifickým výkladem metodologie. Ekonomie začíná až poté. Rothbard je v tomto mnohem přístupnější a určitě jen doporučuji. Jsem moc rád, že tyto přednášky vznikají a občas si při nich opráším to, co už jsem stihl zapomenout. Mimochodem, jaký je Váš názor na knihu Hanse Hoppeho Democracy. The God Who Failed? Nebo obecně, je pro Vás monarchie přijatelnější než demokracie? Díky a mějte se fajn :-)
Do přednášky toho musím zahrnout hodně a času je málo, vždy něco chybí :o( Monarchii považuji za statisticky méně špatnou než demokracii, v tomto s Hoppem souhlasím (Hoppe je pro mě celkem kontroverzní autor, některé jeho názory a postřehy naprosto miluji, jiné jsou mi krajně nesympatické).
Mně je naopak republika sympatičtější, než monarchie. Hlavně proto, že v republice (samozřejmě demokratické) si mohu své politické zástupce (resp. v tomto případě prezidenta) svobodně zvolit (v případě Švýcarska jdou, myslím, i odvolat), zatímco koruna je dědičná, takže v monarchii bych neměl ten vliv na to, kdo tím králem bude nebo ne. Demokracie je dle mě i blíže anarchokapitalismu, protože i ve firmě není management (krom rodinných firem) dědičný, ale rozhoduje o něm nějaká valná hromada.
Naprosto nesouhlasím; to, že si můžete své zástupce sám zvolit, je mnedle iluze.... Naopak v demokracii fungují jisté procesy, které jsem popsal třeba tady: ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=2 Monarchie je v zásadě o náhodě, jaký bude vládce; v demokracii je zákonitě statisticky vyšší šance na špatného.
Já přiznávám, že ve sporu monarchie vs. demokracie nemám jasno, obě strany mají pádné argumenty a nedokázal jsem je zatím vyhodnotit. Švýcarský model s omezením pravomocí státu ústavou, který zmiňuje pan Horský, je mi určitě sympatický, ale ústava nemůže být dokonalou bariérou. Ale určitě je taková bariéra mnohem lepší než nic. Každopádně díky za odpověď a těším se na další Vaše přednášky :-)
V socialismu jsou výrobní prostředky vlastněny státem (v kapitalismu jsou v soukromém vlatnictví). Při posuzování pozor na dvě věci: 1/ Kapitalismus a socialismus nejsou binární stavy ANO/NE; jde o to, do jaké míry je ke socialismus a do jaké míry kapitalismus. 2/ Extra pozor na případy, kdy jsou výrobní prostředky formálně v soukromém vlastnictví, ale rozhoduje o nich (minimálně do nějaké míry) stát (do obrovské míry nacistické německo, částečně i dnes).
@@KanalSvobodnehoPristavu dle definic libertarianu to je to same, ale za me je lepsi nahradit "vlastneny sokromniky" za "ovladany soukromniky" presne kvuli situacim kdy to soukromnici jako vlastnej ale vse ovlada stat
kolem 1:13:00 super dotaz/návrh potrestejme úspěšného za to že je úspěšný, to se tak snadno dělá když to nejde z vlastní kapsy, vezmeme tisícovku "bohatému" a dáme ji "chudému" co kdyby pán, když mu tak záleží na tom chudém, šel a dal tomu chudému z vlastní kapsy? pořád stejná písnička, to je ta naše "solidární daň" pro "bohaté" mělo by se jim spíš říkat "úspěšní" pak by to znělo jinak a třeba by se lidem rozsvítilo - potrestáme úspěšné protože to je super incentiva pro lidi aby se stali "úspěšnými" když pak přijdou o většinu výdělku
@@KanalSvobodnehoPristavu když už tě tu mám, napadlo mě, jak by to vypadalo kdyby teda stát přestal existovat a lidi by fungovali v tom čistém tržním prostředí např u nás, ale potom bychom byli naprosto bezbranní proti okolním státům a jako reakce na obranu bychom zase stejně museli vytvořit dostatečně velkou koalici ozbrojených sil abychom se ubránili a tak bychom vlastně opět vytvořili takový skelet státu, jde mi o to, že takové ideální "nestátní" společnosti by mohly existovat pouze pokud by se tak stalo na celém světě najednou ne? protože kdyby některé ty společnosti ohrožoval ten poslední stát na světě, jak zaručíme, že se všichni v okolí přidají v obraně proti tomu agresorovi, spousta takových malých společenství by zůstala neutrální ne? nevím možná je to pro mě moc složité pro představu svět úplně bez hranic (státních hranic)
Dd, zaujímalo by ma, ako by fungovali v spoločnosti bez štátu také elementárne veci ako sú napr. rekonštrukcie komunikácii, výstavby mostov, tunelou a pod...ak na to neprispejú všetci, ale časť obyvateľov, co potom keď sa stavba dostane do prevádzky a budú ju využívať aj tí, ktorí na ňu neprispeli…?
Zajímavá přednáška :) I pro mě jako člověka, který v současnosti má nejblíž asi k Pirátům (ale snažím se mít přehled o všech možných politických směrech). Rád bych někdy zašel do Polis a zkusil zaplatit za kafe bitcoinama. Hlavně by mě od tebe zajímalo, jak se vlastně ty jako anarchokapitalista díváš na ostatní druhy anarchismu. Jestli je vnímáš jako spojence v boji proti státu, nebo spíš jako ,,spoilery", kteří jsou sice proti státu, ale ,,dělají to špatně". Jinými slovy by mě třeba zajímalo, jestli kdyby lidi z Kliniky, nějací řekněme anarchokomunisti nebo anarchosyndikalisti pořádali nějakou demošku proti náckům nebo EET, tak by anarchokapitalista byl ochoten stát s nimi bok po boku. Když jsem psal Paralelní Polis, tak mi odpověděli, že si myslí, že jiné formy anarchismu, než anarchokapitalismus, nefungují, lidi z Anarchistické federace, kteří jsou právě ti ,,klasičtí" anarchisti, mi zase tvrdili, že by nefungoval anarchokapitalismus. Ale zajímalo by mě, jak to vidíš ty. Co bys dělal, kdyby v hypotetické anarchokapitalistické společnosti se sebrala skupinka lidí, obsadila by barák, který by majitel neudržoval a nebydlel v něm, a vytvořila v něm tu klasickou, řekněme anarchokomunistickou společnost. Něco jako Klinika. Taky by mě zajímalo (to je ale otázka asi spíš na Ztohoven), jak se oni z klasické anarchistické skupiny, která koná něco tak netržního, jako přímé akce v podobě trenek na Hradě, stala skupina propagující anarchokapitalismus a modernizaci ve všech směrech. Je to zajímavá, a z jistého úhlu pohledu vlastně i dost těžko pochopitelná změna. Díky za odpověď, omlouvám se za délku příspěvku, ale dost mne to zajímá :)
Děkuji za příspěvek a skvělé dotazy; za délku příspěvku se neomlouvejte, vítám, že nad věcmi přemýšlíte! Kafe do Polis za BTC si můžete dojít koupit hned tuhle středu (11. ledna) ve 20 hodin; bude tam další díl přednášky. Co se týče ostatních anarchistů, tak je vnímám (ne každého jednotlivce, ale snažím se jich tak vidět co nejvíc) jako spojence v boji proti státu a k ostatním anarchistickým směrům jsem velmi otevřený (a máte pravdu, že většina anarchokapitalistů není); netvrdím, že každého jednoho anarchistu vnímám pozitivně, mnozí z nich mi připadají nekonzistentní a hodně mi vadí přístup některých k vlastnictví, nicméně velmi silně se snažím s nimi hledat společnou řeč. Na demonstraci proti náckům či EET bych však s anarchokomunisty z Kliniky nejspíše asi nešel; nicméně důvod není, že bych nešel na demonstraci s těmi lidmi, nýbrž že demonstrace obecně považuji za hloupé maření času, který se dá využít efektivněji a mnedle nemají skoro žádný efekt, nemluvě o té (mnedle zbytečné) agresivitě, jež je často provází. Pochopitelně bych tedy nešel na demonstraci proti náckům či EET ani s ostatními anarchokapitalisty; když už bych se však z nějakého důvodu rozhodl jít, pak klidně i s lidmi z Kliniky. Pokud by Vás zajímal můj pohled na ostatní anarchistické směry, mrkněte sem: www.mises.cz/clanky/neni-anarchista-jako-anarchista-1843.aspx A přímo o anarchokomunistech a anarchosyndikalistech jsem psal zde: www.mises.cz/clanky/nesmyslnost-anarchokomunismu--1840.aspx
Díky za články, určitě si je přečtu (jeden z nich jsem, myslím, už četl). Chápu, že anarchokapitalismus klade důraz na individualitu, takže projekty jako Polis Vám přijdou smysluplnější, než demonstrace. Otázka je, jak vlastně přesvědčit většinu společnosti, která s anarchokapitalismem (či anarchismem obecně) nesouhlasí, že je podle Vás správný. Jaká je ta nejefektivnější metoda, asi tedy dle Vás forma přednášek nebo projektů typu Polis. Mě vždycky zajímaly různé tyhle alternativní prostory, ať už je to Polis, Klinika, jsem zapojen v LETSu apod. kde lidi žijí v něčem jinak, než většina. Trochu mne mrzí, že Mattias, který s Vámi na svém blogu sepsal velmi zajímavý rozhovor, si následně na blogu zablokoval komentáře.. Podle mě se tak vlastně zachoval neanarchisticky, protože omezil svobodu ostatních reagovat na jeho články svým názorem. Zaujalo mne též, že jste věřící. Tak bych se rád zeptal, jestli Vám to trochu vnitřně nekoliduje, jestli Bůh (tak jak si ho dost lidí představuje) se vlastně nechová taky jako stát, když dává přikázání, co dělat a nedělat. Já se třeba hlásím k buddhismu, ale tam ten akt podřízenosti není tak výrazný, kromě úcty k mistrovi jako k někomu zkušenějšímu to bereme tak, že je každý strůjcem vlastní karmy. Dalo by se říct, že naše meditační centra fungují taky tak trochu anarchokapitalisticky, protože nemají pevného vůdce, rozhodují zkušenější v dané věci a nejsou financované státem, ale z příspěvků členů, případně výnosů z prodeje knih lamů. Do Polis se, žel, jen tak nedostanu, protože nejsem z Prahy, ale až tam budu někdy mít cestu, rád se zastavím. Vím, témat je to hodně, nevím, kolik bude ještě videí a do jaké míry se budou zabývat věcmi, kterých jsem se dotknul.
Já vlastně ani nevím, do jaké míry souvisí můj odpor k demokracii s anarchokapitalismem; než jste napsal svou hypotézu, řekl bych, že vůbec.... ale možná na tom něco bude. Rozhodně však jsou anarchokapitalisté, kteří demonstrace považují za smysluplné. I já považuji za smysluplné mluvit k lidem a vysvětlovat jim věci (třeba formou článků, videí, vystoupení v televizi a podobně), jen ne řvaní jednoduchých hesel; ale rozhodně bych tohle nebral jako nějaký "anarchokapitalistický názor", spíše můj čistě osobně. Mattiasův blog jsem vlastně do té doby neznal, nicméně jeho autor mi píše nějaké texty do Stok (například zítra jeden vyjde), poskytl jsem mu tedy rozhovor, ale nejsem čtenářem jeho blogu; o zablokování komentářů také nic nevím. Nemyslím si však, že jejich blokování je "neanarchistické"; "anarchistické" je, ať si na svém blogu každý dělá, co uzná za vhodné; a každý má pak volbu jej číst či nečíst. Druhá věc je, že já osobně nikdy žádné komentáře neblokuji, nemažu, nechávám všechny se vyjádřit i v případě, že jejich projev je absolutně nevhodný (předevčírem jsem ve Stokách psal vzpomínku na pana Rothbarda k výročí jeho smrti a jeden z komentujících se o něm vyjadřoval jako o "mrtvém dědkovi", oslavoval tam jeho smrt a těšil se na tu mou; dostal prostor a jeho komentáře jsem nijak necenzuroval), leč to je můj osobní přístup k věci; chce-li někdo cenzurovat či blokovat, považuji to za naprosto legitimní (ač s tím osobně nesouhasím), činí-li tak pouze sám na svém. Zajímá-li Vás má víra, více o ní píši zde: krestanstvi.urza.cz/
Díky, na odkaz mrknu. Možná bych svůj názor poupravil. Blokování komentářů nemusí být neanarchistické (z politického pohledu), souhlasím s názorem, ať si každý na svém blogu nastaví pravidla, jaká chce. Spíš mi to přišlo pokrytecké v rovině osobní, protože na jednu stranu Mattias říkal ve svých článcích, že stojí o diskuzi a nemá rád lidi, kteří, když jim dojdou argumenty, tak začnou nadávat (nebo říkají to samé dokola) - v tom se s ním shodnu, taky je nemusím, ale přijde mi trochu hloupé na jednu stranu tvrdit toto, jak stojí o smysluplnou diskuzi a pak ji zablokovat. Chápu to tak, že byl nejspíš z diskuzí unaven, vzhledem k tomu, na kolika ,,frontách" je vedl. Sám jsem na svém blogu zablokoval komenty u jednoho článku, ne ale z důvodu nesouhlasných názorů, ale spamu a nevyžádaných reklam v komentářích. Na Mattiasův blog chodím stále, i přes nesouhlas s tím bloknutím komentářů, protože postoje, které sdílí, mi přijdou zajímavé. Jen je škoda, že jsme svou diskuzi nemohli více rozvinout, protože mne začínala bavit :)
No, já jsem osobně hodně proti blokování, ale rozhodně zastávám názor, ať si každý dělá, co chce (na svém a za své). Každopádně proč myslíte, že to blokoval z důvodu nesouhlasných názorů?
Možná by bylo fajn si přiznat, že množství lidí, které zachrání hasiči, společnost nevnímá jako něco cenného. My neplatíme hasiče proto, aby je zachránili, ale kupujeme si tím vlastní pocit bezpečí a samotný akt něčí záchrany je jen demonstrací, která nás v tom utvrzuje a dává nám klid na duši. Život jednotlivce nemá pro společnost žádnou hodnotu a to se nezmění tím, že si kolem toho stavíme sofistikované moralisticke iluze opaku. To se změní tím, že nás bude málo a k tomu máme dnes hodně daleko.
Proti tomu že každá dobrovolná transakce je prospěšná existuje zdánlivý argument: Já se třeba nadchnu pro obchodování na burze. Začnu zcela dobrovolně dělat nějaké transakce. Na konci měsíce zjistím že jsem provařil několik tisíc korun. A mám z toho dost silně blbý pocit. Vše bylo dobrovolné a zdánlivě jsem nezískal, ba naoak ztratil. - Jak jsem tím celým tedy získal když to bylo vše dobrovolné? No například mám teď šanci si uvědomit že bez práce se dá těžko zbohatnout, že úspěšné obchodování obnáší víc než jsem do toho dal atd... Takže ten negativní pocit a vlastní vyhodnocení mého chování za chybné je praxeologicky benefit těch transakcí.
@@KanalSvobodnehoPristavu No tak si vůbec nejsem jist jestli to chápu správně. Asi si do toho pletu vlastní ideje. Že dobrovolná transkace je win-win vždy, chápu. To znamená že si (subjektivně) polepším v daný okamžik. Problém nastává při zpětném pohledu na transakci kde by se mohla jevit zdánlivě jako škodlivá na základě změněné perspektivy. Tady je potřeba mít na paměti že se možná změnily znalosti a tím pádem i subjektivní valuace koupené věci. Pokud je tedy možné že jsem si přihoršil, tak se to muselo stát něčím jiným něž jakoukoliv transakcí. Ale mám problém s tím uvěřit že jsem si přihoršil v okamžik kdy jsem si uvědomil že mé chování vedlo k finanční ztrátě. To už má hodně blízko tomu že si člověk přihoršuje samotným usouzením toho že si přihoršil. Jak se potom můžu vůbec důsledně dobrat nějaké negativní valuace svojí materiální situace a toho co k tomu vedlo? Podle mě, motivovat mě k tomu může jedině pozitivní valuace nově nabytých znalostí, potažmo otevření nového ptenciálu nabýt materiálních odnot.
@@GeorgWilde : Pří zpětném pohledu ale praxeologie uznává, že to může ten člověk vidět jinak. Jenže to není problém, protože to neplatí jen pro transakce, to platí i pro ne-transakce, pro cokoliv. Cokoliv může člověk zpětně vidět jinak (hůř i líp).
Vynikajici. Urza, man.. Pocitam ze Malice znas. Jen tak mezi nami devcaty nejsi nahodou ten 'friend from czechoslovakia' o kterem se zminoval v podcastu nedavno u Lexe?
Chtel bych videt tu debatu z roku 89, jak se lidi bali, ze si kazdy otevre svoji putyku a lidi nebudou mit co jist, kdyz stat nebude zajistovat obchody s potravinami. Nemas nejaky zdroj nebo neco, jak bych to mohl najit? :D Mluvis o tom ve 40. minute. Diks
v dostatku ci prebytku, zapad doda svoj odpad na vychodny trh. .co bude vsak v pripade neurody ci vojnovych konfliktov?? nechaju si v prvom rade pre seba....co v pripade ze by čr sr chceli vystupit z eu ci nato a nebudu skakat ako eu piska??? sankcie, blokada na dodanie potravin....tomu hovorite sloboda ci samostatnost? ci nevolnictvo...
Existuje méně regulovaný trh, než souboj druhů o přežití? Pak by tedy měly být řekněme živočichové na Floridě suprově přizpůsobení tamním podmínkám. Jak je možné, že někdo přiveze pár hadů z Vietnamu a za pár let jsou jich plné močály? Neselhal tu trh v hledání nejlepšího řešení? Stále dokola tu zní, že trh vše vyřeší. To se zjevně neděje. Ani prodávající, ani kupující, nemají dokonalé informace, a nemají ani čas, aby je získali, protože se účastní stovek různých transakcí denně. Jediné, co trh poskytuje, je nemožnost najít viníka v případě selhání. Podle mě je tu propagován spíš anarcho-alibismus než AnKap.
@@radoslavkhun299 Jedinci daného druhu spolu soupeří o co nejlepší produkt za nejnižší cenu (přežití s minimem zdrojů) a dělají to všechny druhy v dané oblasti. Můžete najít celé dodavatelské řetězce. Přesto není výsledkem nejlepší možný produkt ani u jednoho druhu. Už je to pár let co jsem ty přednášky poslouchal, ale mám dojem, že definice ekonomiky byla získat maximální výsledek s minimálními náklady a soupeření dodavatelů na trhu mělo být prostředkem.
Zdravím od dalšího sledování a opet děkuji. Znovu narazím na reklamu. Kdyz srovnáváš hasiče a fotbalistu, tak tam opět hraje ohroumnou roli reklama, stejně jako ve vnímaném užitku. Většina dnešních příjmu sportovců plyne z plateb za reklamu a marketing (trochu výjimka je anglicka fotbalová liga) a reklamou můžeš vytvářet umělé potřeby, respektive pocit užitku (nosím stejnou značku bot jako Ronaldo = jsem lepší člověk). Mohla Rakouska ekonomicka škola počítat s fenoménem masmédií a jejich vlivem na jednotlivce a jeho vnimani užitku? Nepotřebuješ k tomu mít dostatek informací? Příkladem by mohlo být třeba kouření a rozvoj tabákového průmyslu ve 20. století...
Vím, že už to je dost staré, nicméně cca kolem 21 minuty mluvíte o tom, že co neprosperuje je nežádoucí a nemělo by se to dotovat. To je při nejmenším velmi krátkodobé hledisko. Pokud mám podnik, který prosperoval, ale jelikož přišla kryze, tak přestává prosperovat, a já/stát/what ever ho nezačne dotovat, tak to povede k tomu, že budu muset propustit pracovníky, to povede k tomu, že lidé budou mít ještě méně peněz, to povede k tomu, že další věc, kterou by jinak chtěli tak si nepořídí, to povede k tomu, že další podnik bude muset propouštět pracovníky a to nakonec povede k tomu, že většina lidí bude nezaměstnaných a jen málo podniků bude existovat, tedy se poté s tou situací už nedá moc dělat. Argumentujete s tou knihovnou že ji město postaví za naše prostředky, i když my bychom to nechtěli (to bylo kousek přes 21. minutou) tím se opět dopouštíte zkráceného uvažování nad lidmi. Jeden člověk nikdy nemůže mít dost prostředků na to, aby postavil knihovnu, skupina lidí už by ráda složila prostředky aby tu knihovnu měli, jenže nikomu z nich, jak to tak bývá, se nechce udělat ten impuls a sehnat podobně smýšlející lidi. Ale všichni si přejí mít knihovnu,... tehdy ta vaše jednoduchá kalkulace příliš nefunguje, protože máme 2 rozdílné zdroje... jedním jsou zdroje na postavení knihovny a zisk z knihovny, který je pro tu skupinu v součtu jejich prostředků nižký než užitek, a druhý zdroj je čas apod. na sehnání těch lidí, aby se knihovna postavila, což už je u každého z nich nižší než ten užitek. Jak s tímto operuje vaše kalkulace?
A ještě mě k tomu napadlo, celá ta kalkulace je individuální jak vy říkáte. Tak mějmě příklad, že pro někoho je sen mít ve svém městě knihovnu a bez toho snu nechce ani žít. Jenže pro spoluobčany z města to je jedno. Ale pro lidi z okresu, ke kterým se ovšem ten člověk nemůže z nějakého důvodu dostat (např. je důchodce, který se už těžko pohybuje a neumí s internetem), by také rádi měli v okresním městě knihovnu, jenže není pro ně až tak důležitá, aby pro svůj plán sháněli podporu, ale kdyby se toho někdo ujal, tak by se přidali a přispěli by. Jak pak vaše kalkulace zahrne tuto celkovou sumu užitku za postavení knihovny? Logicky mi z toho vyplývá, že kdyby s postavila, tak budou všichni spokojení, a ti co jim to bylo jedno, tak jim to bude jedno dál a též budou spokojení. Ale jelikož se to nespostaví, protože ten důchodce to nedokáže z výše zmíněných důvodů zorganizovat, tak má smůlu a bude až dokonce života nešťastný a lidé z okresu co by chtěli mít knihovnu budou taky trošku nešťastní, tedy to má záporný užitek vůči nulovým investicím, tedy investice překročili užitek.
Nikoliv; krátkodobé hledisko je naopak to, co píšete Vy. Přemýšlíte o tom totiž tak, že ty dotace jsou prostě z ničeho, že ta otázka je dotovat/nedotovat a nebude to nic stát, že prostě "zdroje jsou" a absence těch dotací nemá žádné výhody, jen ten podnik zkrachuje. Absence těch dotací ale znamená, že ty peníze necháte lidem, aby je mohli utratit za to, za co oni sami chtějí. Když tedy přijde krize, více podniků bude mít problém; a dotace pouze vyberou ty "vhodné", kterým se pomůže. To, co navrhuji já, není o tom, že se ty podniky nechají zkrachovat, že jich ve výsledku zkrachuje víc, navrhuji pouze to, nechat lidi, aby vybrali, kde budou utrácet (takže oni sami, nikoliv politici), vyberou, kde utratí ty peníze. Musíte si neustále uvědomovat, že když něco zadotujete, musíte ty peníze napřed ukrást, přičemž pak budou někde chybět; peníze, které se utratí na dotacích, nemohou být utraceny jinde. Vy se na to díváte právě hrozně krátkozrace s tím, že jen vidíte ten jeden podnik a peníze, které jsou v podstatě "spadlé z nebe"; tak to ale není. Ty peníze, kterými se zadotuje ten podnik, jsou peníze, které ti lidé neutratí tam, kde sami chtějí.
Co se týče té knihovny, kterou zmiňujete v druhém příspěvku, tak je to opět krátkozraké. Co když má někdo sen mít tam multikino? Co když má někdo sen tam mít fontánu? Zámecké zahrady? Botanickou zahradu a safari? Musel byste potom v každé vesnici stavět všechny tyhle věci, což by vedlo k daleko většímu neštěstí, protože opět ty zdroje budou chybět jinde; že Vás napadlo argumentovat knihovnou a ne těmi ostatními věcmi, má jediný důvod - dnes jsou dotované knihovny. Kdyby byly dnes dotovaná nákupní centra v každé vesnici, budete argumentovat stejně pro ně. Ale reálně není důvod, proč by zrovna pro knihovnu měla být výjimka; a ty negativní efekty jsou úplně stejné jako u těch ostatních věcí. To, co dává smysl a co nedává smysl v té malé vesnici stavět, nelze nijak objektivně určit (vycházíte z toho, že ta knihovna je nějak žádoucí a například safari nikoliv - to není založeno na vůbec ničem), ergo jediným způsobem, jak to rozhodnout, je nechat lidi, aby investovali do toho, do čeho chtějí. Pokud si něco nepořídí, znamená to, že mají jiné priority.
A nie je celý systém založený na racionálne uvažujúcich ľudoch? Na obyvateľoch tejto planéty, ktorí majú schopnosť kriticky myslieť, porovnávať najlepšiu možnú situáciu, ktorá môže nastať, s tou najhoršou (t.j. extrém z oboch uhlov pohľadu)? Na ľudoch, ktorí sú schopní kompromisu, ktorí dokážu uznať svoju chybu, príp. dať za pravdu tomu druhému? A otázka znie - je na svete dostatočné množstvo takto mysliacich individualít? Ak je odpoveď nie (a ja si myslím, že nie), potom je nutné pracovať najprv na tejto časti skladačky, t.j. dostať myšlienku na úroveň školstva a učiť ľudí myslieť inak. Bol tam príklad s mostom, čo je zrovna v mojom meste dlhoročný problém. Na jednej strane to všetci radi využívajú ako prostriedok k plamenným sľubom, na strane druhej si neskôr nad tým tí istí ľudia umyjú ruky a vyhovoria sa na byrokratický aparát, resp. si začnú problém prehadzovať ako horúci zemiak. Pre obyvateľa daného mesta je ale realitou samotný výsledok - nečinnosť, skostnatelosť, kolabujúca doprava. Posuniem problém do hypotetickej roviny - sme v krajine, kde sa neplatia dane, t.j. ľudom zostávajú zdroje, ktoré v súčasnosti nemajú, resp. o nich nemôžu priamo rozhodovať. Dá sa s istotu povedať, že väčšina mesta si uvedomuje, že najpálčivejším problémom je práve doprava. Kto ten most zaplatí? Napadnú ma asi viaceré hypotetické alternatívy - od občianskej uvedomelosti, kde ale narážam na problém neochoty zaplatiť za niečo, čo mi aj prináša úžitok/osoh/radosť, ale spoľahnem sa na to, že to zaplatí niekto iný a ja z toho budem neskôr len ťažiť (klasické lokálne myslenie). Verím tomu, že neplatenie daní by to čiastočne odbúralo, ale bez vlastného uvedomenia (ktoré by muselo začínať už v škole a ako bolo povedané, neskôr by sa prirodzene, v rámci rodiny, prenášalo aj na ďalšiu generáciu, čím by sa tie myšlienky len upevňovali a stávali sa morálnymi automatizmami) a spoločenského tlaku (žiadne násilie, len stav, kde sa jedinec cíti hlúpo, keď ako jediný neprispeje a pritom k tomu nemá žiaden pádny argument - napr. že nemá auto a tak ten most osobne príliš nevyužije (čo tiež nemusí byť úplná pravda, resp. väčšinou je to dokonca len jednoduchá manipulácia). Lokálne firmy, ktoré by sa aj v súčasnosti na niečom takom mali vo vlastnom záujme vo veľkom podieľať, ale keďže sú, naopak, ešte cez rôzne dotácie na dané územie vládou "prosené", aby tam tú fabriku postavili, tak to v globále príliš veľký zmysel nedáva. Bez dotácií a bez daní (čo aspoň čiastočné daňové prázdniny si tieto nadnárodné korporácie užijú aj v súčasnosti) by sa na tom zrejme niečo zmenilo. A v neposlednom rade - lokálny mecenáš s "dobrým srdcom", ktorý by to bral ako investíciu a v ideálnom prípade, ako sa tu spomenulo, ako gesto vďaky a skutok, ktorý vykoná "len" pre dobrý pocit. Existuje kombinácia všetkých troch možností, rovnako ako aj možnosť, že sa most nepostaví nikdy (ponuka a dopyt), čo bude znamenať zánik mesta (v strednodobom horizonte). Odliv ľudí totiž nastáva už teraz a čím viacej ľudí odíde, tým je menšie opodstatnenie ten most postaviť. Samozrejme, most neslúži len občanom daného mesta, je dôležitým uzlom aj pre široké okolie, avšak obyvatelia krajských miest nepociťujú tento problém za ten najväčší, ktorý ich aktuálne trápi, aj keď ich situácia u nás nesporne negatívne ovplyvňuje. Odpoveď na poslednú otázku spočíva práve v konkurencií a v tom, že podnikateľ je zakomponovaný v celom procese, t.j. keď chce byť úspešný, musí vnímať rôzne podprahové signály, musí hľadať dieru na trhu, príp. robiť lepšie to, kde tá diera na trhu nie je (ťažšia cesta) a najmä, musí skúšať (tým nie je myslené, že celé podnikanie má byť jedno veľké dobrodružstvo; myslené je to skôr na báze maličkostí a snáh priniesť niečo nové, niečo, čo nikto iný nemá a zároveň si byť dopredu vedomý, že to fungovať nemusí - pretože ľudia sú častokrát iracionálni a páči sa im aj niečo, do čoho človek vkladá tie najmenšie nádeje (napr. z 10 noviniek uspeje tá najmenej pravdepodobná a stane sa "hitom"). Ako sa píše v jednej múdrej knihe - málokto ide do podnikania s tým, že si myslí, že nebude úspešný. Pritom štatisticky je dopredu dané, že uspeje cca tretina. To neznamená, že tie 2/3 nemali svoj význam - naopak, mali a obrovský, avšak slúžili ako obetný baránok tým uvedomelejším, ako negatívna regresia tým šťastnejším, ako prostriedok komparácie tým, pre ktorých to podnikanie vôbec vzniklo.
Myslím, že rozhodně není; můžete dát konkrétní příklad (a citovat) nějakého mého předpokladu, kde očekávám pouze lidi se schopností kritckého myšlení a podobně? Ano, samozřejmě lidé vždy volí to, co považuji za nejlepší, ale je v tom zahrnuto všechno: emoce, impulzivita a tak dále. Ohledně těch mostů a dopravy.... je o tom přímo celá přednáška, doporučuji se na ni kouknout, těmi námitkami se tam zabývám. Nemyslím si, že by se jednalo pouze o systém pro bohaté a schopné, domnívám se, že stát právě škodí těm nejméně schopným, i když se tváří naopak (o tom zas hodně mluvím v přednášce o trhu práce).
... "samozřejmě lidé vždy volí to, co považuji za nejlepší" ... To je zrejmé, ale takto to funguje už v súčasnosti a nezdá sa mi, že by sa ti to (dúfam, že ti môžem tykať) zrovna dvakrát páčilo (to by asi nevznikli tieto prednášky, videá, chystaná kniha atď). Väčšina rozhoduje o menšine, síce nepriamo v rámci zastupiteľskej demokracie, ale je to tak. Tým, že zruším byrokratický aparát, nezmením súčasnú situáciu až tak dramaticky, tobôž v prípadoch väčších projektov, kde individualita, resp. malý počet ľudí, toho príliš moc nezmôže a ak áno, musia tam byť postranné záujmy a úmysly, neúplné informácie pre druhú stranu (v záujme získania všeobecnej podpory - aby na to ľudia, ktorí to nepovažovali za natoľko užitočné, zmenili svoj názor). Tým sa dostávam k tomu - nie je podobné konanie amorálne, keď som si dopredu vedomý, že mám určitý cieľ, ten považujem za všeobecne prospešný a v záujme jeho naplnenia som ochotný nadhodnotiť/zamlčať určité informácie s nádejou, že takáto stratégia ma dovedie k úspechu? Teraz sa podobné veci robia "o nás, bez nás" - nemusíme s nimi súhlasiť, napriek tomu sa realizujú, pretože má o to záujem "vyššia moc". Takže ja súhlasím, že by to bolo zrejme lepšie, avšak nesúhlasím, že bez tej racionality a uvedomelosti obyvateľstva by to zlepšenie bolo až také zásadné (s tým, že by sa nesporne objavili aj negatívne dopady). K ďalším bodom sa vyjadrím zrejme pod prednášky na dané téma, nech to má aspoň nejaký systém. Ad1, netvrdím, že to očakávaš a ono to ani nikdy nenastane, ale súčasný pomer ľudí s kritickým myslením a bez neho je, podľa mňa, krajne nedostatočný; a môžem to hneď otočiť - nefungovala by samotná demokracia ďaleko uspokojivejšie (s určitou snahou to posunúť niekam ďalej, keby nastal ten "správny čas" - čo sa dá dopredu určiť len naozaj zložito), keby ju tvorilo väčšinovo uvedomelé obyvateľstvo, ktoré sa nenechá opiť rožkom, neskočí prvoplánovo na lep politikom, ktorí len recyklujú staré fígle a nemusia robiť nič viac, pretože tie fígle, čuduj sa svete, stále fungujú, resp. stačia na úspech ... Je racionálne minúť mesačnú výplatu hneď v prvý deň po tom, čo ju dotyčný dostal? Nie je a napriek tomu sa to v spoločnosti deje a nie sú to rozhodne ojedinelé prípady. Je racionálne hádzať peniaze do hracích automatov v nádeji, že na tom vyhrám majetok a vyriešim svoje finančné problémy, resp. si splním nesplnené sny a túžby? Nie je, avšak riešiť to plošným zákazom je zjavné nepochopenie (alebo skôr kombinácia určitej lobby a snahy sa zapáčiť špecifickej skupine voličov, ktorých takisto nemožno označiť za racionálnych) danej problematiky, rovnako ako nekonzistentnosť v riešení celej skupiny vecí, ktoré prinášajú "rozvrat rodín" (ohraná pesnička, kde cigarety a alkohol "nikomu neprekážajú") a z opačného pohľadu obmedzovanie osobnej slobody, kde si môžem s vlastnými peniazmi naložiť ako uznám za vhodné - a riešením, jediným správnym, je osveta a vysvetľovanie (pretože automaty, stieracie losy atď, sú naozaj len zlodejina na tých najjednoduchších, ktorí si nedokážu uvedomiť nezmyselnosť svojho konania). Takže tu máme 4 skupiny obyvateľstva - 2 iracionálne skupiny - ľudia, čo hádžu svoju výplatu do automatu v snahe zlepšiť svoju finančnú situáciu a ľudia, ktorí počujú na plamenné reči politikov a veria tomu, že zákaz zázračne všetko vyrieši; treťou skupinou sú dotknuté osoby, na jednej strane dotknuté právom, pretože sa amorálne obohacujú na jednoduchosti prvej skupiny, na strane druhej, sú tam tiež osoby, ktoré v snahe zjednodušovať spadajú pod "hazard", aj keď hazardom sa ich činnosť nedá nazvať ani v najmenšom (a ak áno, potom by tam spadali aj rôzni investiční poradcovia, bankári, správcovia fondov, špekulanti na burzách atď.). Štvrtá skupina sú ľudia, ktorých to nezaujíma, príp. zaujíma v snahe niečo z toho vyťažiť (z toho chaosu, ktorý bol umelo vyvolaný).
Hrozně moc se omlouvám, ale fakt nestíhám; mám šíleně práce, jsem zavalen komentáři a poštou. Rád bych se s Vámi o tom bavil, ale píší mi desítky lidí naráz, nemohu věnovat přečtení toho postu tolik času, kolik by si vyžadoval, takže navrhuji dvě možnosti: 1/ Zkuste to, co píšete, shrnout na cca pětinovou délku (či ještě méně); ideálně i u těch dalších videí. 2/ Přijďte na přednášku, probereme to tam osobně. Fakt se omlouvám, je mi to blbé, za normálních okolností reaguji celkem na vše a délka mi nevadí, ale poslední dobou pokaždé, když přijdu k Internetu, mám podobných zpráv na všech informačních kanálech desítky a reálně nemám ten čas, kterých bych potřeboval k přečtení Vaší zprávy a rozumné reakci, odbýval bych Vás. Opravdu si vážím toho, že se tím zabýváte, jsem za to rád, proto to dělám, ale prostě nemám ten čas, který bych potřeboval k odpovědi. Šlo by to nějak zkrátit a vyjadřovat se stručně, prosím? Případně můžeme ty námitky procházet jednu po druhé.
Ja to chápem, je to daň za medializáciu (však ani ja by som sa o tom inak nedozvedel). Keď vidím tú vašu reakciu, ktorá rozhodne nie je krátka, mám podobnú radu - nedostatok času je pochopiteľný a naozaj nie je nutné odpovedať každému hneď a okamžite. Chápem tú snahu (neodradiť v zárodku niekoho, koho to aspoň trochu zaujalo a kto by potenciálne mohol ďalej šíriť aspoň časť myšlienok v spoločnosti), ale to sa dá riešiť aj jednou vetou, ktorou vybavíte všetky podobné prípady a keď sa čas nájde, dostanú svoju odpoveď (a keď nie, svet sa nezrúti). Keď budú vhodné kratšie otázky a reakcie, budú kratšie, keď tých nezrovnalostí bude viac, dĺžka sa zrejme nezmení. Je to podobné ako pri týchto prednáškach ohľadom vašich odpovedí na príliš konkrétne otázky - neexistuje na ne jednoduchá odpoveď, komplexnejšia je príliš časovo náročná a ideálne je teda neodpovedať vôbec/spraviť si reklamu na ďalšie prednášky/inšpirovať sa otázkou a vytvoriť okruh pre dovtedy nezamýšľanú prednášku.
Já vím, tohle jsem se ještě prostě nenaučil dělat dobře (ani nevím jak); rád bych každému zodpověděl jeho dotazy, ale zjišťuji, že to prostě nejde. Nechcete někdy přijít na přednášku a popovídat o tom osobně? Často tam právě pak zjišťuji, že po přednášce se dá rozebrat během hoďky něco, co bychom přes Internet řešili týdny či měsíce.
... to člověk vystuduje státní školu a potom hlásá, že stát nepotřebuje ... a kdo se postará o postižené ... naháže starosti na charitu ... no skvělé ... přednáška možná zajímavá, ale hodně utopistická ... demokracie neexistuje, což každý trochu soudný člověk ví, :-)) vždy je utlačována nějaká skupina lidí , dnes vidíme, že ani říci svou myšlenku nahlas nebo jen polohlasně (viz Slovensko), nás může stát život ... toto mně v přednášce chybí, kdo bude chytat vrahy, když nepotřebujeme stát , tak ho zrušme ... takže tak :-)) :-)) ... asi budeme v příštích sto letech řešit něco docela jiného ...
To, co Vám v přednášce chybí, podobně jako odpovědi na další námitky, naleznete v dalších přednáškách. Toto je jen jedna z celého cyklu, podívejte na ten playlist.
Moja kritika je podobná tej z publika. Argument že ľudia si vždy vyberú to čo je pre nich subjektívne najlepšie a snažia sa maximalizovať svoj profit, či už peňažný alebo emočný má výraznú chybu v tom, že priemerný človek má tendenciu uprednostňovať krátkodobú hodnotu pred dlhodobou. Príklad: Kúpim si auto na spalovací motor lebo ho považujem za viac cool a mám z neho lepší pocit ako z elektromobilu. Z krátkodobeho hľadiska som šťastný, z dlhodobého hľadiska trochu zhorším životnú situáciu budúcim generáciam.
A proč by to mělo být špatně? Jsou lidé, kteří mají vysoké časové preference, ale jsou i lidé, kteří mají nízké časové preference. Kdo dokáže říci, co z toho je "špatně"? Kdo dokáže říci, jaké časové preference jsou ty "správné"? To je přece subjektivní!
Vy ale přesně tady předpokládáte, že neexistuje nic jako informační bariéra. Naprosto ignorujete nejen současnou psychologii, ale i tu klasickou! Člověk není schopen racionálně nahlédnout své potřeby, právě naopak. Lidé se nechovají ekonomicky optimálně. Ani se nechovají tak, že skutečně maximalizují svůj užitek. Oni to pouze CHTĚJÍ. Ale to neznamená, že svými kroky k tomu směřují. Obvykle nesměřují. Oni svým jednáním NEMAXIMALIZUJÍ svůj užitek. Oni si to jen myslí (to v přednášce sám říkáte, ale pak děláte logickou zkratku, kdy chtění zaměňujete za realitu), ale ve své většině se tomu každým krokem buť přibližují, nebo zase vzdalují. Když něco chci, tak to hned mám? Chování lidí je založeno pouze na dostupné informaci a schopnosti ji zpracovat, včetně informaci o okolí a hlavně O SOBĚ . Skupiny, které mají více dostupných informací (zvláště ze zkušeností druhých) a jsou schopni je lépe - nikoli vždy racionálněji - zpracovat, jsou schopny více maximalizovat svůj užitek. Mises i vy tento nutný mezikrok naprosto ignorujete. Pokud jde o individuální potřeby jednotlivce, tak je to jeho věc. V okamžiku, kdy jde o životy a zdraví jiných (tj. střet zájmů), Misesova primitivní psychologická teorie (snahy maximalizace užitku) naprosto selhává (teorii her určitě znáte), a na základě ní selhává i jeho ekonomická teorie. Selhávání volného trhu v oblasti životního prostředí a také otevřené a rovné vlády (demokracie) jsou dnes tak explicitní a enormní, že ignorovat to znamená strkat hlavu do písku.
Hm, tohle je zajímavé; podsunete mi nějaká východiska, ze kterých nevycházím, pak je vyvracíte, což pak celé prezentujete jako kritiku toho, co skutečně říkám. Konkrétně: 1/ Nepředpokládám, že neexistuje informační bariéra; naopak počítám s tím, že nic jako dokonalá informovanost neexistuje, takže každý má jen omezené poznání, které se pochopitelně liší člověk od člověka. 2/ Nikde netvrdím, že človkě dokáže racionálně nahlédnout své potřeby; do užitku předpokládám nejen racionální část věci, ale emoce, pocity, všechno (a myslím, že to v přednášce explicitně zmiňuji, i když teď si nejsem jist, zda to byla přímo tahle, ale myslím, že ano). 3/ Jedinec vždy v danou chvíli maximalizuje svůj užitek na základě dostupných informací; že třeba po čase zjistí, že kdyby měl více informací, jednal by jinak, je sice možné, ale to nijak nevyvrací předchozí. 4/ Netvrdím, že neselhává ochrana životního prostředí, ale ta rozhodně dnes nemá s volným trhem nic společného. Vy jste mi v podstatě nejprve podsunul, že předpokládám úplnou informovanost, načež jste pracoval s tímto předpokladem a došel k tomu, že si údajně protiřečím (a protiřečil bych si, kdybych úplnou informovanost předpokládal), když tvrdím, že člověk maximalizuje svůj užitek. On ho skutečně maximalizuje, ale pochopitelně pouze na základě informací, které má k dispozici, což je to, co tvrdím já. Vy jste mi napřed podsunul tvrzení, že nepočítám s informační bariérou a následně vyvrátil ten zbytek tak, jako kdybych s ní skutečně nepočítal. Já s ní ale počítám, ergo i to, co říkám potom, dává smysl, ale musíte mít neustále na zřeteli právě to, že lidé nejsou dokonale informováni.
Vidím, že tady jsem ještě nereagoval. :) 1/ Problém je v tom, že člověk nemá dokonalé informace ani sám o sobě. Teze, že všichni známe sami sebe nejlépe, neplatí vždy. Ale to není to hlavní. Mises nepoužívá teorii informace. Co takové věci jako agregace informace, znalostní analýza, vzdělání apod. Interpersonální přenos zkušenosti je něco, co je tu marginalizováno. Interpretuji to tak, že podle vás je jedinou správnou (tj. etickou) cestou jednání a získávání hodnot "vyzkoušet si svůj omyl sám" na základě toho, co jsem se sám dočetl. Jenže to je nejen silně SUBOPTIMÁLNÍ, ono je to popření podstaty lidské evoluce. Ta vždy kromě inteligence jedince nezbytně pracuje i s inteligencí celé skupiny, a to bezpodmínečně. Nositelem korektivu jsou autority. Pokud někdo koná něco, co je autoritou rozpoznáno jako nebezpečné, autorita zasáhne - třeba i násilím. Někdy je to oprávněné, jindy ne. Ale to je podmínka přežití člověka v přírodě. :) 2/ Jistě, to je nutné. Jenže tím se ten argument logicky sám ruší. Znalosti člověka o sobě i okolním světě lze pokládat za relativně náhodné, to, jestli svými činy maximalizuje svůj užitek, nebo ne, je tedy také náhodné. Po odstranění Homo Oeconomicus nelze korektně použít argument, že každý objektivně "maximalizuje" svůj užitek. Znovu opakuji, on ho pouze maximalizovat CHCE. Někdy. Možná. Misesova / Rothbardova definice užitku sice zhruba odpovídá tomu, co jste tu nastínil, ale teorie motivace je fakt něco složitějšího, o teorii hodnot nemluvě. Každopádně, postmoderní interpretářoři Misese to vždy příliš zjednodušují. Něco chtít a mít skutečný užitek z toho, co jsem tedy původně chtěl a tedy i dostal, jsou dvě různé věci a nelze je zaměňovat. Misesova teorie je primárně teorií chtění, nikoli užitku. Užitek se projeví teprve tehdy, když osoba je například dostatečně spokojena s tím, co dostala, naplnilo to nějakou její potřebu. Užitek = míra spokojenosti (třeba). Poměr chtění : užitek ale zdaleka není 1:1, jak zřejmě implicitně předpokládáte. Míra chtění nám může podávat jistou informaci o možné míře užitku (s jistou pravděpodobností), jenže to, aby míra chtění skutečně vždy odpovídala míře užitku, musí být dotyčný Homo Oeconomicus, tj. 1/ musí poznat, co skutečně potřebuje, co skutečně naplní jeho potřeby, nikoli jen to, co chce; 2/ mít křišťálovou kouli a znát všechny dopady svých rozhodnutí, aby dokázal zhodnotit, kde leží ono optimum. To umí jen bůh. Proto je kritika Homo Oeconomicus stále oprávněná, a tím, že do motivace zahrnete emoce, námitku neodstraníte. Pokud odstraníme materiální překážky, jsou emoce totiž v podstatě jediným lidským motivátorem, takže tam jaksi musí být z podstaty věci. 3/ Jo, to ale nepopírá, že stádo plánovačů na ministerstvu to nezjistí líp. Vezměte si, že vtip tohoto argumentu je právě v tom, že "každý ví NEJLÍP, jak sám sebe uspokojit", tj. pokud možno v žádné dostatečně významné parciální oblasti nemůže z principu existovat entita, která by to věděla líp. Na tom Mises i Rothbard stavěli nevyhnutelnou ekonomičnost celého projektu: Protože nejlepší znalost o sobě mám pouze já, je (nejen) nulová pravděpodobnost, že by kdokoli jiný mohl znát mé potřeby lépe (ale přímo to z toho vyplývá), a proto matematicky OPTIMÁLNÍ je, že o naplňování těchto potřeb mám rozhodovat já. Tam je nejsilnější možná vazba - vyplývání. Proto se oba tváří tak rozhodně. Mají to "logicky podloženo". A proto je argument Homo Oeconomicus tak důležitý. Protože z empirie víme, že toto Rothbardovo optimum je za jistých podmínek (které se reálně v některých oblastech lidské činnosti vyskytují i poměrně běžně) pouze lokální. A to i v měřítkách užitku (nikoli chtění) dané osoby. Ostatně vždy se mi tu vybaví Henry Ford se svým tvrzením: "Kdybych se zákazníků zeptal, co chtějí, všichni by řekli, že rychlejšího koně." A o to v argumentu popření Homo Oeconomicus jde. 4/ V podstatě ad. 3
1/ Nejprve argumentujete proti něčemu, co jsem nejen neřekl, ale dokonce z toho, co jsem napsal, přímo plyne opak (ano, lidé vážně nemají dokonalé informace; do toho spadá i podmnožina o sobě samém)! Pak následuje argumentace proti něčemu, co jsem prostě jen neřekl (netvrdím, že trh vždy dosahuje optima, pouze lepších výsledků než stát). 2/ V přednášce jsem říkal, že užitek je interpersonálně neporovnatelný, protože je SUBJEKTIVNÍ. Ve svém postu píší o maximalizaci užitku na základě DOSTUPNÝCH INFORMACÍ. A Vaše odpověď? Argumentujete proti tomu, že nelze korektně použít argument, že každý OBJEKTIVNĚ maximalizuje svůj užitek. Tohle už je vážně hloupé a trapné. Prakticky nejste schopen napsat odstavec, který by reagoval na něco, co jsem skutečně tvrdil, je to jeden strawman za druhým; nejsmutnější na tom je, že to asi ani neděláte schválně, jste jen tak zahleděný do sebe, že prostě nejste schopen vůbec přemýšlet nad tím, co je Vám sdělováno, jen nad svými postřehy. Dále argumentace, že Homo Economicus je (špatný) model, je sice hezká.... ale použít ji proti rakouské ekonomii je směšné. Vždyť Mises sám toho napsal nemálo právě o kritice tohoto modelu; rakouská ekonomie z toho nevychází, nikdy nevycházela, ba naopak. Ale co se divím, "argumentujete" pořád stejně - vymyslíte si něco, co oponent netvrdil, což vyvracíte. 3/ Ne; ani já, ani Mises, ani Rothbard, na tomhle nestavěli. Ano, všichni jsme psali něco, v čem jsou podobná klíčová slova a když je dostatečně překroutíte, vyjde z toho toto, nicméně nikdo z nás to netvrdil. Mimochodem přesně na toto reaguji v tom minulém příspěvku. 4/ V podstatě narážíme pořád na totéž: Já řeknu "A", Vy vytvoříte "B", které má sice s "A" nějaká společná slova, ale s "B" já ani nesouhlasím, pročež mi píšete argumenty proti "B". Když se pokusím toto vysvětlit, provedete s tím vysvětlením přesně totéž. Ta diskuse nedává smysl.
k zdaneniu bohatých: keď vezmete bohatému a dáte ju chudobnému tak chudobný nezbohate, ani sa nebude mať lepšie. akurát premrdá peniaze, ktoré mu prišli zadarmo. No a potom je tá hranica o ktorej si hovoril - koľko je to dosť? Kde je tá hranica keď je bohatý bohatým? Musí vlastniť rolls-royce, alebo stačí aby mal oktáviu?
kludne staci dat vsetkym rovnaku dan ako zamestnancom😅 rovnake percento z obratu ...zamestnanci odvadzaju cca 50 % + dph zo spotreby..../za dan povazujem i odvody/ .. mnohe firmy dnes platia 0,0....% z obratu....co je smiesne. to dosiahnu ,,optimalizaciami,, pod kuratelou lobistov kolaboraciiu politikov a korporatov
Proč řešíme nedostatek lékařů? Víte, jak drahá je práce lékaře na volném trhu? Jste ochoten uznat, že většina lidí by na něj neměla? Víte, že volnotržní lékařské prostředí v USA zabírá dvojnásobek podílu HDP státu, než u nás s regulovaným zdravotnictvím? Totéž platí i o školství? Volný trh nemá schopnost vyřešit sociální otázku a selhává i v oblasti maximalizace užitku ve zdravotnictví.
To, že v USA vydávají na zdravotnictví dvojnásobek podílu svého HDP, než my v ČR, přitom většina lidí tam má mnohem horší péči, než člověk v ČR, je mýtus? Pokud to tak mám chápat, tak lze říct jen jedno: Pane, vy nejste partner k debatě. Fakta, která se neshodují s vaším viděním světa ignorujete.
Budete-li mi neustále podsouvat, co mám tvrdit, abyste to pak vyvracet, pak pro Vás skutečně nejsem partner k debatě a nebudu se o to ani snažit. Je to už poněkolikáté, co tohle děláte; z něčeho, co napíši, usoudíte, co tím nejspíše tak asi myslím (ačkoliv možných vysvětlení je více, jenže ta prostě ignorujete, případně Vás ani nenapadnou), to mi podsunete a rovnou vyvrátíte. Upřímně řečeno nevím, k čemu by bylo na to reagovat, když Vám stejně cokoliv napíši, tak je to sázka do loterie, že buď přečtete to, co jsem vážně napsal, nebo tomu opět přiřadíte nějaký svůj výklad.
K napsanému vždy interpret přiřazuje svůj význam, to tak bohužel je. Za nepřesnosti se samozřejmě omlouvám. Každopádně jsem tedy zvědav, jak se s touto tezí poperete (doufám, že na přednášce zazní a já ji pak budu moct někde shlédnout). Nejradši bych ale viděl vůbec nějaký obecnější rozbor teorie "selhávání trhu". To je podle mne pro tuto oblast dost klíčové. Teoreticky je možno totiž tvrdit, že totalitní stát je způsoben selháním trhu. Pěkný večer. :)
Tvrdit je možné cokoliv, papír totiž snese vše; a tady by opět záviselo na tom, co přesně míníte "selháním trhu" (což je další gumový pojem, do kterého se dá schovat hodně různých věcí). Na přednášce o zdravotnictví budu o USA mluvit; a rozhodně nebudu zpochybňovat to, že vydávají více peněz (kvalitu péče mnedle nelze moc dobře porovnat, respektive lze se zaměřit pouze na určité aspekty, ale ne na celek, protože chybí metrika; neberu tedy, že dostávají méně kvalitní péči, ale nepřijdu ani s argumentem, že dostávají kvalitnější - dražší ale je, o tom žádná; leč rozhodně to dle mého názoru nesvědčí o žádném "selhání trhu").
Jak asi může úředník zjistit, že lidi chtějí most? Že by za ním ti lidi chodili, že chtějí most? Sepsali petici? :D Cena není jediný způsob přenosu informace o potřebách a preferencích. Potřeba může být vyjádřena snahou přesvědčit druhého. :D A je evidentní, kde přesně Misesova a vaše teorie o osobní preferenci naprosto selhává, a to i z hlediska maximalizace užitku - a tím jsou společné projekty. Ten úředník se těch lidí zeptá, s čím tam chtějí jezdit a jaké mají aktivity, odborník naprosto netržně vypočítá předpokládaný dopravní proud a zatížení, a to včetně výhledu do budoucna (věda v některých případech tohle dokáže dostatečně přesně spočítat, a opravdu k tomu nepotřebuje vědět přesně informaci o naprosto přesné preferenci, stačí přibližná, protože chování lidí se v oblasti dopravy v 95 % případů dá relativně spolehlivě předpovídat), dokonce započítá pravděpodobnost, kdy bude most potřeba při obraně státu atd. (což jsou věci, na které JEDNOTLIVEC vůbec myslet nebude, protože relevantní INFORMACE vůbec nemá), a poté spočítá a vybere stavebně nejvhodnější konstrukce z hlediska dopravních a přírodních (geologických, hydrologických) poměrů. Všechny mosty, které kdy stát postavil, jsou naprosto NAD myšlenými potřebami 99 % jednotlivců, kteří tam ten most chtěli, a proto jsou schopny sloužit i po 150 letech. Lidé vůbec nevěděli, co vše je NUTNÉ zohlednit ještě před tím, než vůbec vyberou projektanta, aby most postavil, aby bylo skutečně dosaženo maximálního užitku. Ten zlý stát to ale už v tom 19. století věděl a my z jeho znalostí máme užitek doteď. Mises ve 20. století neznal a nechtěl znát teorii informace a je ostudné, že dnešní libertariáni ji ignorují. Jinak, váš neustále opakovaný předpoklad, že socialistická ekonomika není schopna zjišťovat potřeby lidí s dostatčnou přesností, je naprosto mylná. Mises se mýlí, empirie jde proti tomuto tvrzení, viz např. Sanders: Economics and Politics of Transition (1992), p. 327. Problém socialistické ekonomiky je ten, že neexistuje kapacita, která by zajistila zjišťování změn preferencí lidí v celém oboru ekonomiky - celý ten aparát by musel být tak rozsáhlý a osvícený, že je to prostě nemožné.V případě několika velice málo vybraných problémů, které jsou palčivé pro celou společnost, stát takové kapacity mít může.
Dokoukal. Nic takového jako vyvrácení jsem tam nenašel. Jen nějaké absurdně obecné teze o "vhodném časovém horizontu", dokonce bez hlubšího teoretického základu. Začínám vás podezřívat, že toho Misese vlastně ani moc neznáte. Vaše teze, že "je efektivní zabývat se delší budoucností pouze tehdy, když máme zajištěn základ" platí možná tak pro jednotlivce, rozhodně ne pro společenství. Už "hloupí" indiáni nebo křováci mají vyčleněn okruh lidí (starší, šamani), kteří se přesně tím, co přesahuje ono "teď a tady" zabývají, aby se tím nemuseli zabývat ti, kteří musí řešit "tady a teď". Všechny společenské vědy tvrdí opak, než vy tady v té odpovědi. Trh neumí zachytit znalosti menšiny, řídí se pouze hloupou většinou, řídí se populárními memy. To není OPTIMÁLNÍ řešení, to je ideologický nesmysl, zvlášť ta teze s "poškozením člověka, když systém optimalizuje v dlouhodobém hledisku lépe, než jednotlivec". Nezlobte se, ale ta odpověď je opravdu nedostatečná (použil bych jiné slovo, ale nechci vás zbytečně urazit). Stejně tak teze, že "lidi budou mít tolik peněz, jak budou prospěšní ostatním", je přeci nesmysl. Říká vám něco slovo "marketing"? Říká vám něco "projekce síly"? Říká vám něco slovo "autorita"? "Informační nerovnováha"?
Používejte jaká slova chcete, mě neurazíte, leč tuto diskusi mi naprosto znechucujete tím, že ať napíši či řeknu cokoliv, přiřadíte tomu nějaký svůj význam, podsunete ještě další věci, které jsem ani netvrdil, pak z toho celého odvodíte něco, co ani není můj názor, načež mi to vítězně vyvracíte. I když pominu to Vaše lehce agresivní a arogantní vystupování, kdy mi z pozice někoho, kdo "má pravdu" vysvětluje, jak to tedy je (a já se mám od Vás učit), pak stejně by mi bylo milejší, kdybyste mi byť nadával, ale reagoval to, co skutečně tvrdím, než to, co děláte teď; sice se útlocitně vyhýbáte tomu, abyste mě náhodou neurazil, ale ta diskuse je zcela zbytečná, když ze všeho, co řeknu, vezmete tak dvě třetiny, tu zbylou třetinu si nahradíte něčím, co si tak myslíte, že bych asi tvrdit měl, s čímž pak pracujete. Kdybych alespoň u toho viděl nějakou upřímnou snahu vést diskusi, asi bych měl chuť věnovat svůj čas tomu, abych Vám vysvětloval, co skutečně tvrdím a co jste si tam přimyslel.... ostatně u jednoho z Vašich prvních komentářů tady jsem to udělal, což jste ale prostě přešel a místo toho chrlíte další úplně stejní příspěvky: Něco mi podsunete, něco si domyslíte, pak mi to vyvracíte. Kdyby to bylo jednou a dalo se to vyvrátit, pak se o tom pobavit, rád bych to udělal (také jsem to ostatně zkusil); jenže ono to vede jen k tomu, že stejným způsobem pokračujete dál. A jak se tak můžeme o něčem bavit? Myslím, že raději věnuji čas lidem, kteří oponují tomu, co skutečně říkám, nikoliv nějakým strawmanům.
Problém, který s vámi a vaším způsobem prezentace mám, je totiž ten, že ve vašich tezích rozeznávám strašně, ale strašně moc implicitních tvrzení, se kterými nejsem ochoten bez vysvětlení souhlasit. Pak to dopadá tak, jak to dopadá. Bohužel jsem zvyklý na ostřejší debatu (totéž očekávám od partnera, ať mi ukáže, co jsem nedomyslel, ne ať si bere servítky), což není nic osobního. (Vůbec, chápejte moji polemiku spíš jako poznámky, kdy se pozastavuji nad tím, co je v tak příkrém rozporu s tím, co znám, že si nemůžu pomoct a reaguji už i na takové platformě, jako je youtube...) Bohužel ale moje mínění je takové, jaké je. Víte, ono sebejistě tvrdit ve videu "něco je tak a tak", což činíte, je bohužel provokativní. Je to něco naprosto odlišného od toho, když byste tam tvrdil "já si myslím / podle této teorie". Jestli stát je nebo není morální, bohužel nelze sfouknout takto rychle. Na základě jaké morálky? Já se v této chvíli prostě topím v domněnkách, jak co chápete, protože tolik toho zůstalo nevyřčeno, no a přestože se snažím to interpretovat co nejlépe pro vás podle vámi učiněných závěrů (tj. snaha o reverzní inženýring), tak dekonstruovat vaše postoje evidentně nejsem se 100 % přesností schopen. Jestli můžu teda přispět něčím konstruktivním: Mně by se třeba líbilo, kdybyste to vybalil rovnou, tak jako jste s tím přišel tady: "Nelíbí se mi, že stát na mně koná násilí". To a to. To je přeci naprosto kruciální a zásadní otázka. Sama o sobě, tak jak tady leží. To je jádro debaty. Ne ekonomická teorie, ne etika. Obé z toho jsou jen nástroje. Můžete prostě lidsky říct, proč vám to vadí. Od toho se dá mnohem líp odpíchnout. Uveďte svůj pohled, svoji zkušenost. Nezobecňujte, pokud je evidentní, že k tomu nemáte načteno dost kritiků a paralelních názorů. Pak přijde někdo jako já a bude se snažit z vás přesně tohle vymačkat. Samozřejmě pak, pokud se chcete pohnout dál, musí následovat debata, proč stát existuje, jaké má funkce, proč koná násilí a jak by k nějaké změně mohl přispět pohled Misese, Rothbarda a váš vlastní. Chápu, že pro libertariány je stěžejní ta ekonomická část, jenže ta přeci přichází až za tím. A jak jste sám zažil v debatě: To, jestli stát koná násilí oprávněně nebo ne, je integrální součást celého problému. Každý etik ví, že aby etický systém byl udržitelný, musí v určitém momentu schvalovat násilí. Těm otázkám se nevyhnete, vlastně i "lid si to žádal", "byla tam velká poptávka". Nemůžete je přeskočit s odkazem na Misesovu teorii hodnoty. Pak je to hluché, protože Misesova teorie nic neříká o "obecném blahu". Teorie obecného blaha jde pošlapat velice jednoduše, ale musí to tam zaznít. Jenže to je politologie, axiologie, etika, a ne ekonomie. A zvlášť tu etiku bych si tam fakt nechal až na závěr Jinak přeji pěkný večer a doufám, že pokud někdy budete tento cyklus opakovat, že zvlášť ten základ vezmete víc zgruntu. Ten problém si to zaslouží. (Rothbardovu teorii znám docela podrobně, tu asi moc poslouchat nepotřebuju.)
Mně nevadí ostřejší debata, jen mi přijde k ničemu diskutovat, když cokoliv řeknu, nějak předěláte a argumentujte proti něčemu, co si ani nemyslím. Neberu to osobně, nejsem z toho nijak naštvaný, jen mě to prostě nebaví. Další věc je, že chrlíte mraky témat, o každém by se dalo diskutovat hodinu, Vy mi je sem všechny vypisujete, kdykoliv na něco zareaguji, tak se na to vykašlete a místo toho, abyste se do něj nějak zabořil, přejdete volně k něčemu úplně jinému, založíte si na to jiné vlákno a jiný komentář. Nemluvě o tom, že mi tu píšete, jak mám přednášet, aby se Vám to líbilo, nicméně tak nějak ignorujete, že komentujete jeden díl ze série přednášek, pročež hned v tom předchozím dělám to, co tvrdíte, že jsem měl udělat. Není to o tom, že by mě to nějak uráželo či že by to bylo moc osobní; jen mi to nepřipadá přínosné a nechce se mi tomu věnovat čas. Holt někomu vyhovuje vychrlit dvacet nesouvisejících věcí, které se mu nelíbí, žádnou se příliš nezabývat, jen to prostě tak konforntačně vysypat (a na odpovědi už moc nereagovat, spíše sypat další a další kritiku); tohle mě prostě nebaví. Mě daleko více baví brát ta témata do hloubky a postupně, neskákat z jednoho na druhé. Když někdo přijde tak, jak jste to udělal Vy, tak já nemám ani podezření, že byste mě nějak chtěl urazit či to myslel zle, ale prostě mi to vezme veškerou chuť tomu věnovat nějak moc času, protože je to hrozně povrchní.
Pan Urza by měl ještě na chvíli zasednout k literatuře než se pustí do zuřivého psaní a přednášení. Slyšel jsem jen 20 min a nevím jak je to s těmi rakušany. Urzova ekonomická teorie mi přijde ryze neoklasická, a o té je známo že lidské chování nepopisuje. Například nelze vysvětlit proč se lidé starají o své děti a nemohoucí starce: neoklasik řekne protože mi to přináší potěšení, ale rozumný člověk ví, že to dělá protože to ti druzí potřebují, nikoliv z vlastního plezíru. Důležitý je tedy faktor potřeby druhých, nikoliv vlastní užitek - tam je prezentovaná teorie otrocky neoklasická. Pojem "dobrovolná směna je výhodná pro všechny" je nejasný - Jak definujeme dobrovolnou a nedobrovolnou směnu tedy krádež (levná pracovní síla). Všechno co máme vyrobili azijští otroci, tedy všichni okrádáme chudé bangladéšany..ano všichni jsme zloději a otrokáři, dokonce o tom víme - je to jasné z cen které platíme a je to tam napsané - to je princip konzumu, tedy nerovný obchod. Ten neoklasická ekonomie nedokáže vysvětlit, tak ho raději ignoruje. Doporučuji studium Aristortela, Augustýna, Akvinského a z nových zdrojů J.D. Mueller: Redeeming Economics. Tedy dostudovat a pak přednášet a psát
Teď nevím, jestli Váš příspěvek dobře chápu, ale.... 1/ Já vycházím z rakouské ekonomické školy. 2/ Vy ji neznáte, tak uděláte aproximaci na nejbližší ekonomickou školu, kterou znáte. 3/ Provedete kritiku toho, co znáte, nikoliv toho, k čemu se hlásím. 4/ A já si to mám dostudovat. Chápu to dobře, nebo jsem si něco špatně vyložil?
Díky za odpověď, omlouvám se za negativní tón. Ekonomie není můj obor ale jse poněkud popuzen dominantní neoklasickou myšlenkou, zejména teorie hodnoty. Reaguji na slide "Dobré zprávy" a heslo že každý maximalizuje svůj užitek a že dobrovolná směna je vždy výhodná. Taková tvrzení zní logicky, přepokládají ale že každý z nás je pouze a jedině sobec a vždy jedná ve vlastním zájmu. Ve skutečnosti lidé jsou schopni altruismu a daru/oběti, a je chybou tvrdit že altruismus přináší jedinci potěšení. Motivací k altruismu je potřeba druhých, nikoliv maximalizace vlastního užitku, což tvrdíte ve vašem příkladu s charitou. Takové tvrzení mi zní jako vystřižené z neoklasické ekonomické teorie hodnoty: hodnota je míra uspokojení z ekonomického činu. Takové tvrzení je ale nevědecké, jelikož uspokojení nelze měřit (na druhou stranu v prezentaci je zmíněno že hodnota má povahu "ordinální", tedy jedná se o žebříček priorit a není redukovatelná na jednu veličinu jako třeba peníze. to je správně, tuším že to je podstatou rakouské školy). Správná teorie hodnoty (podle scholastické ekonomie T. Akvinského, ale Vídeňská škola typu Carl Menger je tomu dost blízko) říká že hodnota je vztažena ke schopnosti uspokojit potřeby druhých včetně mě samotného. Jistě chápete že v tom je zásadní rozdíl. Neoklasická teorie usuzuje že sobectví je jediný motiv jakéhokoliv činu, zatímco scholastická ekonomie připouští že potřeby druhých mohou být motivem k činu a tudíž základem hodnoty. Problém je, že na základě neoklasické teorie hodnoty nelze postavit spravedlivé a tedy lidské společenské uspořádání, o což tu přesně jde, jestli správně chápu anarchokapitalismus. Je pravda že rakouskou školu moc neznám, ani anarchokapitalismus :). Tuším ale že rakouská škola je také jednou z větví neoklasické ekonomie. Jinak ještě jednou doporučuji knihu J.D. Mueller: Redeeming Economics a třeba i článek "The Late-Scholastic and Austrian Link to Modern Catholic Economic Thought". Kdyžtak tady je odkaz ke stažení zdarma: www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0ahUKEwig79e0ro_bAhWFYVAKHSdxDP4QFggrMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.marketsandmorality.com%2Findex.php%2Fmandm%2Farticle%2Fdownload%2F650%2F640&usg=AOvVaw1cOnTG8JNFs2ouP_HyqxGs Krom toho potřeba ("need") na rozdíl od užitku ("satisfaction, utility") není tak docela subjektivní - voda, jídlo, klima, svoboda.., ale to je jiné téma :). Ještě jednou díky za reakci
Ještě poznámka: transakce (situace kdy zboží změní majitele) za kterou neočekávám nebo nedostanu reciproční platbu - tzn. dar nebo krádež - logicky není transakcí (viz příklad s charitou). Taková logika redukuje veškeré lidské ekonomické chování na směnu - dar a krádež není směna/transakce právě proto že neočekávám nebo je mi upřena reciproční platba. Díky tomu není možné v současné ekonomické teorii stanovit kritéria pro nerovný obchod, na kterém je konzumní kapitalismus postaven (opět levná pracovní síla, kdy někdo vydělává na cizí práci, protože ho nemusí platit = otroctví = krádež). Současná neoklasická teorie tvrdí, že každá "dobrovolná" směna je férová, právě protože neexistuje kritérium neférovosti. Přitom lze tvrdit, že ti Bangladéští otroci jdou do fabriky na košile dobrovolně, v žádném připadě to neznamená že taková směna je pro obě strany výhodná. Pokud by "dobrovolná" směna byla vždy výhodná pro obě strany, nikdy bychom neměli industriální revoluci, která byla možná díky nerovnému obchodu (černošská práce na plantážích). Bez jasného stanovení kritéria spravedlnosti ve směně, a jasné definice krádeže a daru opět nelze konstruovat teorii spravedlného sociálního zřízení.
Uff dobře, ještě to zkusím. 1) Rakouská škole ja známá, povrchně tuším o co jde - jedná se o typ neoklasické ekonomie, i když se v jistých detailech odlišuje.. nicméně podědila podobné neduhy jako celá neoklasická ekonomie, jmenovitě nevyhovující teorie hodnoty a neexistující teorie finální distribuce (teorie popisující jak je bohatství skutečně rozděleno), čímž pádem není shcopná popsat lidské ekonomické chování a tudíž ani chování trhu. 2) V ekonomii existují jen 2 směry: neoklasický (mainstream) a scholastický (Aristoteles + Sv. Augustýn = Tomáš Akvinský). Tudíž žádnou aproximaci na školu kterou znám nedělám. Jelikož mám nějaký povrchní přehled o historii ekonomie, tak si tu rakouskou školu dokážu zařadit. Vřele doporučuji se podívat na vývoj ekonomického myšlení jako celku a zejména toho, kde selhává a nevybírat si nějaké školy. Klasikem v tomto je Joseph Schumpeter i když je to starší titul (zdarma tady : sttpml.org/wp-content/uploads/2015/08/schumpeter-history-of-economic-analysis-schumphea.pdf) 3) Kritizoval jsem to co je psáno na slidu "dobré zprávy" a co jste říkal v přednášce, a to sice z pozice selské logiky, nikoliv nějaké školy kterou znám (Mám spíš zevrubný přehled o vývoji ekonomického myšlení). 4) Dar a krádež není směnou (=transakce), protože za to nechci nebo nedostanu nic nazpět. logicky, jinak to není dar. Příklad s charitou je chybný - člověk který pomáhá druhým protože mu to poskytuje dobrý pocit je u mě duševně chorý (ano i takový lidé dnes jsou, dělají to pro reputaci, nebo tzv. "warm glow"). Mentálně zdravý člověk přispívá na charitu, protože mu záleží na lidech v nouzi (dělá to kvůli druhým a nikoliv kvůli sobě). Ten, kdo očekává odměnu za altruismus v podobě "dobrého pocitu," sebe-uspokojení apod. je onanista. Toto je ale klasický omyl v současné ekonomické teorii, která usuzuje že a) všichni jsme sobci a vše děláme pro vlastní uspokojení a b) nikdo se nikdy nedělí (tudíž neexistuje dar ani krádež; všechno je redukováno na jistou formu směny včetně vztahu mezi rodiči a dětmi .. prostě uchylárna). Slide "dobré zprávy"(cca 14 min): "Jednáním každý maximalizuje svůj užitek" je prázdné tvrzení, jelikož nedokážete definovat co je to užitek - dobrý pocit? uvolnění endorfínů? Zkuste si schválně definovat co je pro Vás ten užitek. To ale není Váš omyl, vychází to z omylu v současné ekonomii, která definuje hodnotu jako "satisfaction from an economic act," což je definice kruhem, jelikož se předpokládá že satisfaction = užitek je měřitelné, fyzické kvantum (argument J. Schumpetera). Jinými slovy ekonomie tvrdí, že hodnota věci spočívá ve schopnosti sebe- uspokojení = onanie. Ve skutečnosti lidé jednají protože reagují na potřeby svých bližních včetně sebe. Na rozdíl od "uzitku" je "potřeba" nesubjektivní a empiricky definovatelná (voda, jídlo, svoboda, láska..). Tudíž na tom slidu má stát: Jednáním každý pečuje o potřeby druhých (včetně sebe). Vychází to z řecké definice ekonomie (oikos-nomos) jakožto disciplíny zabývající se efektivní správou domácnosti (nikoliv disciplíny sebeuspokojování), kde se nachází lidé, zvířata a nástroje. Následuje slide "krátká diskuze" (cca 16:30) a tvrzení: "vše, z čeho máme užitek je žádoucí". To je opět prázdné tvrzení, postavené na kruhové logice, jelikož nejste schopen definovat užitek (nikdo není). Příkladem budiž náš bývalý prezident V. Klaus, který tvrdí že sobectví nejušlechtilejší lidská vlastnost .. Prostě takové teorie nepovedou k spravedlivému a udržitelnému společenství. Tam potom ty kapitalistické teorie selhávají, a je to zejména proto že nedokáží správně chápat lidskou povahu a chování. Člověk je tvor společenský a nikoliv izolované individum, neschopné myslet na nikoho než sebe. Nechci Vás kritizovat, ale pouze upozornit na nesrovnalosti. To co píšu není Váš omyl, ale chyby které jsou v neoklasické ekonomii už od Adama Smithe a tím pádem i v té rakouské škole, která na něj také navazuje. Nikdo se nemůže dokonale orientovat ve všem a Vaše téma je opravdu široké. Doufám že oceníte moji snahu, můj zájem je spíš v zajímavých lidech a konceptech, které bych využil pro svou práci. Takže já opravdu nepotřebuji někoho přesvědčovat. Pokud bude zájem, rád nějak k té věci přispěju. Taky jsem kapitalista z přesvědčení, bez realistické ekonomické teorie to ale nejde a taková dnes prostě chybí. Berte to jako výzvu a díru na trhu s myšlenkami. Těším se na konstruktivní odpověď
![prof. P. Kulhánek: Novinky z fyziky a astronomie a uvedení knížky „Pokřivený svět“ [Fyz. čtvrtek]](http://i.ytimg.com/vi/4o4GZua7Rio/mqdefault.jpg)
0:00 Úvod
1:42 Socialistickká ekonomika
4:30 Proč socialismus selhává
6:20 Ekonomická kalkulace
8:21 Je věc žádoucí?
10:04 Užitek
16:20 Otázka publiku na subjektivitu užitku
18:10 Maximalizace užitku
19:54 Tržní ekonomická kalkulace
25:03 Hasič vs fotbalista
27:00 Porovnání užitku
29:50 Užitek nebo krach
33:06 Selhání socialismu
38:20 Částečný socialismus
42:41 Univerzální platnost neporovnatelnosti užitku
45:00 Rakouská ekonomická škola
47:44 Závěr
51:50 Závěrečná diskuse
prax je, ze ani v kapitalizme nie je realna ekonomicka kalkulacia....bohuzial....kalkulaciu sice mozete vytvorit, ale uz v procese realizacie sa stale meni....zmena zakonov, zmena cien..urokov...a kym sluzbu produkt predate....ste s ekonomickou kalkulaciou vedla ...a to nepisem o kovidovych a inych diktaturach statu....ekonomicka kalkulacia v novodobom kapitalizme je fikcia, vynimku tvoria uzernicke korporaty a monopoly .
Další skvělá přednáška. Už na Vás kouká i moje padesátileté mamka. :)
To mám radost!
děkuji...se vším souzním a přijde mi vše krásně logické :) super!
Dobrý den, v čase 1:17:18 odpovídáte na zásadní otázku a to, že tento systém (zde prezentovaný) funguje v případě dobrovolnosti. Já bych se chtěl zeptat jak se dá tato dobrovolnost zajistit. Společnost se vyvinula ve státy možná právě proto, že je to sice nedokonalý, ale alespoň nějaký způsob jak zajistit tuto dobrovolnost svým občanům. Tato služba něco stojí a proto je třeba trochu toho násilí (když použiju váš slovník), je otázka jestli by byla funkční svobodná společnost bez násilí zajišťující dobrovolnost. Mafie se většinou s něčí dobrovolností nezdržují.
Ehm.... vždyť to nedává smysl. Píšete, že státy vznikly, aby zajistily občanům dobrovolnost, ale zároveň píšete, že to stojí "trochu násilí" (což znamená nedobrovolnosti).
A jinak tou otázkou, jak to zajistit, se zabývám v posledních dílech tohoto cyklu (vymáhání práva třeba).
@@KanalSvobodnehoPristavu Díky za reakci, jsem u dílu č. 3. Jak píšete je to nelogické jen se domnívám, že by to mohl být přirozený vývoj, kdy se prosadí sice nedokonalý, ale funkční systém. Osobně jsem z těch přednášek nadšen a vystihují i mě vnímání světa. Zároveň mám spoustu oblastí, kdyby mi nepřišlo rozumné realizovat to do důsledku. Možná mám jen strach. Ještě se chci zeptat jestli někde řešíte tyto myšlenky v souvislosti s křesťanstvím.
Karel Fáber No, uvidíme, co budete říkat na ty další přednášky.
S křesťanstvím to dle mého názoru úplně nesouvisí (nevylučuje se to rozhodně, ale ani to nevyplývá); já jsem zároveň křesťan i anarchokapitalista, to je celé....
V díle o sociálním systému je jistá nelogičnost. Ukazujete na USA jak tam bují sociální stát (nebo jak se zvyšuje míra soc. státu.) a díky demokracii se stále prohlubuje (s tím, že to je špatně jednoznačně souhlasím). Jen mě napadá otázka: "Proč se voliči v nějaký okamžik rozhodli více podporovat socální proti tržní?" Není to tím, že "neviditelná ruka trhu" způsobila, že velké množství lidí nedosáhlo (z nějakého důvodu - spoléhání na sociální stát to nebylo) na způsob života, který považovali za optimální? Logicky potom dali přednost sociálním experimentům i se všemi nevýhodami. Chovali se tržně a stálo jim za to zaplatit částečnou ztrátou svobody a dobrovolným okrádáním od státu, aby získali to co považovali za důležité. Možná se rozhodli špatně (a já si myslím, že ano), ale zkuste neignorovat fakt, že je k tomuto rozhodnutí dohnaly zásadní nedostatky tržního systému, které vy si nepřipouštíte. Pokud by trh v řešení sociálních problémů fungoval tak dobře jak jste přesvědčen tak by zde žádný sociální stát nebyl. Možná je to tím, že člověk, který vyroste v sociálním státě nějak nemůže rozumět těm chudým, které produkoval trh.
Karel Fáber Nikdo neříká, že na trhu nejsou žádné problémy; nikdo neprezentuje tržní systém jako dokonalý a perfektní bez chyb.
Říkám jen, že je lepší než stát; ne že vyřeší všechny problémy.
U toho srovnání západního a východního Německa je nutné zmínit, že západní spadalo do Maršálova plánu a tudíž po válce zdaleka neměli stejné startovní podmínky. Tím se rozhodně nechci zastávat socialismu, ale ten kontrast nebyl zdaleka způsoben jen rozdílem kapitalismus vs. socialismus.
Ano, uznávám ten argument; leč není i tohle svým způsobem ilustrace západního kapitalismu versus východního socialismu?
Neumím říct, jestli byl mašáluv plán něco v principu kapitalistického. Američané v té době na to měli kapacitu, kdežto Rusové ne. A na to, že tomu tak bylo, mělo vliv mnoho faktoru. Geopolitická situace, historický vývoj, a podobně. Pokud máme pro potřeby této diskuze generalizovat, tak Američané se například museli vyrovnávat z velmi odlišnými překážkami na "cestě za blahobytem" než Rusové. Těžko srovnávat čas dvou běžcu, když každý běží jinou trasou. Ale jinak souhlasím, že mezi faktory, které Američany posílily, byla i přítomnost kapitalistického uvažování. Navíc je v přednášce upozorněno, že věci zjednodušuje. Přecejen by na to asi koukali jen opravdoví fanšmejkři, kdyby se to mělo hodnotit do detailů. :D
Určitě jsem to nemyslel tak, že Marshallův byl v principu kapitalistický (myslím, že v principu nebyl).
Spíše jsem narážel na to, že Američané si to mohli dovolit, Rusové ne (a i na další vývoj a důsledky studené války).
to uz nebyla chyba socialismu (v tom mate pravdu) ale hloupe vlady (coz se socialismem souvisi) ktera ho odmitla
1:04:54 a proč pak korporát sám nevytvoří něco co pro svůj zisk něco co jsme nechtěli podporovat. nemoc/válku/degradace populace?
Měl bych otázku, měl bych obavy o odlehlejší, málo lidnaté oblasti, kde by samozřejmě nebyla tak velká poptávka po službách, ale stát je zde samozřejmě provádí (např. pošta), tudíž v případě soukromých subjektu by se služby logicky koncentrovali v lukrativnějších oblastech. Co si o tom, prosím, myslíte.
Ty služby by přesně odrážely nabídku a poptávku.
To se děje už dnes; multikina máte ve velkých městech, na vesnicích ne.
Určitě zajímavá přednáška. Jediné, co mi chybělo, je vysvětlení rozdílu mezi užitkem ex ante a ex post. To se asi nevešlo z časových důvodů, ale podle mě je ten rozdíl docela důležitý. Taky bych nedoporučil Human Action jako vstup do Rakouské školy, zvlášť kvůli prvním cca sto stranám, které jsou v podstatě dost specifickým výkladem metodologie. Ekonomie začíná až poté. Rothbard je v tomto mnohem přístupnější a určitě jen doporučuji.
Jsem moc rád, že tyto přednášky vznikají a občas si při nich opráším to, co už jsem stihl zapomenout.
Mimochodem, jaký je Váš názor na knihu Hanse Hoppeho Democracy. The God Who Failed? Nebo obecně, je pro Vás monarchie přijatelnější než demokracie? Díky a mějte se fajn :-)
Do přednášky toho musím zahrnout hodně a času je málo, vždy něco chybí :o(
Monarchii považuji za statisticky méně špatnou než demokracii, v tomto s Hoppem souhlasím (Hoppe je pro mě celkem kontroverzní autor, některé jeho názory a postřehy naprosto miluji, jiné jsou mi krajně nesympatické).
Mně je naopak republika sympatičtější, než monarchie. Hlavně proto, že v republice (samozřejmě demokratické) si mohu své politické zástupce (resp. v tomto případě prezidenta) svobodně zvolit (v případě Švýcarska jdou, myslím, i odvolat), zatímco koruna je dědičná, takže v monarchii bych neměl ten vliv na to, kdo tím králem bude nebo ne. Demokracie je dle mě i blíže anarchokapitalismu, protože i ve firmě není management (krom rodinných firem) dědičný, ale rozhoduje o něm nějaká valná hromada.
Naprosto nesouhlasím; to, že si můžete své zástupce sám zvolit, je mnedle iluze....
Naopak v demokracii fungují jisté procesy, které jsem popsal třeba tady:
ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=2
Monarchie je v zásadě o náhodě, jaký bude vládce; v demokracii je zákonitě statisticky vyšší šance na špatného.
Já přiznávám, že ve sporu monarchie vs. demokracie nemám jasno, obě strany mají pádné argumenty a nedokázal jsem je zatím vyhodnotit. Švýcarský model s omezením pravomocí státu ústavou, který zmiňuje pan Horský, je mi určitě sympatický, ale ústava nemůže být dokonalou bariérou. Ale určitě je taková bariéra mnohem lepší než nic.
Každopádně díky za odpověď a těším se na další Vaše přednášky :-)
Jsem rád, že se Vám přednášky líbí; kdybyste náhodou došel k něčemu zajímavému ohledně monarchie a demokracie, napište.
Pane Urzo, někde jste na to asi už odpovídal, ale já to nemůžu najít. Jakou máte prosím definici socializmu?
V socialismu jsou výrobní prostředky vlastněny státem (v kapitalismu jsou v soukromém vlatnictví).
Při posuzování pozor na dvě věci:
1/ Kapitalismus a socialismus nejsou binární stavy ANO/NE; jde o to, do jaké míry je ke socialismus a do jaké míry kapitalismus.
2/ Extra pozor na případy, kdy jsou výrobní prostředky formálně v soukromém vlastnictví, ale rozhoduje o nich (minimálně do nějaké míry) stát (do obrovské míry nacistické německo, částečně i dnes).
@@KanalSvobodnehoPristavu dle definic libertarianu to je to same, ale za me je lepsi nahradit "vlastneny sokromniky" za "ovladany soukromniky" presne kvuli situacim kdy to soukromnici jako vlastnej ale vse ovlada stat
@@adamrezabek9469 : To by zas způsobilo jiná nedorozumění.
@@KanalSvobodnehoPristavu Jake? Ja s tim mam dobre zkusenosti
@@adamrezabek9469 : Ovládaná je i vypůjčená věc a podobně.
Víte že jste na internetu moc dlouho, kdyz poznate Michala Rybku I na mistech kde by jste jeho hlas necekali.
kolem 1:13:00 super dotaz/návrh potrestejme úspěšného za to že je úspěšný, to se tak snadno dělá když to nejde z vlastní kapsy, vezmeme tisícovku "bohatému" a dáme ji "chudému" co kdyby pán, když mu tak záleží na tom chudém, šel a dal tomu chudému z vlastní kapsy? pořád stejná písnička, to je ta naše "solidární daň" pro "bohaté" mělo by se jim spíš říkat "úspěšní" pak by to znělo jinak a třeba by se lidem rozsvítilo - potrestáme úspěšné protože to je super incentiva pro lidi aby se stali "úspěšnými" když pak přijdou o většinu výdělku
Nemluvě o té ekonomicko-pavědní teorii, že to zvyšuje užitek obou, protože mezní užitek (ignorujíce interpersonální neporovnatelnost)....
@@KanalSvobodnehoPristavu když už tě tu mám, napadlo mě, jak by to vypadalo kdyby teda stát přestal existovat a lidi by fungovali v tom čistém tržním prostředí např u nás, ale potom bychom byli naprosto bezbranní proti okolním státům a jako reakce na obranu bychom zase stejně museli vytvořit dostatečně velkou koalici ozbrojených sil abychom se ubránili a tak bychom vlastně opět vytvořili takový skelet státu, jde mi o to, že takové ideální "nestátní" společnosti by mohly existovat pouze pokud by se tak stalo na celém světě najednou ne? protože kdyby některé ty společnosti ohrožoval ten poslední stát na světě, jak zaručíme, že se všichni v okolí přidají v obraně proti tomu agresorovi, spousta takových malých společenství by zůstala neutrální ne? nevím možná je to pro mě moc složité pro představu svět úplně bez hranic (státních hranic)
@@jancz357 : ruclips.net/video/v3KgBb6mmS0/видео.html
@@jancz357 : Doporučuji spíše postupně xD
Dd, zaujímalo by ma, ako by fungovali v spoločnosti bez štátu také elementárne veci ako sú napr. rekonštrukcie komunikácii, výstavby mostov, tunelou a pod...ak na to neprispejú všetci, ale časť obyvateľov, co potom keď sa stavba dostane do prevádzky a budú ju využívať aj tí, ktorí na ňu neprispeli…?
Můžete se podívat na přednášku o silnicích:
ruclips.net/video/mzkxBZK8o9U/видео.html
Zajímavá přednáška :) I pro mě jako člověka, který v současnosti má nejblíž asi k Pirátům (ale snažím se mít přehled o všech možných politických směrech). Rád bych někdy zašel do Polis a zkusil zaplatit za kafe bitcoinama. Hlavně by mě od tebe zajímalo, jak se vlastně ty jako anarchokapitalista díváš na ostatní druhy anarchismu. Jestli je vnímáš jako spojence v boji proti státu, nebo spíš jako ,,spoilery", kteří jsou sice proti státu, ale ,,dělají to špatně". Jinými slovy by mě třeba zajímalo, jestli kdyby lidi z Kliniky, nějací řekněme anarchokomunisti nebo anarchosyndikalisti pořádali nějakou demošku proti náckům nebo EET, tak by anarchokapitalista byl ochoten stát s nimi bok po boku. Když jsem psal Paralelní Polis, tak mi odpověděli, že si myslí, že jiné formy anarchismu, než anarchokapitalismus, nefungují, lidi z Anarchistické federace, kteří jsou právě ti ,,klasičtí" anarchisti, mi zase tvrdili, že by nefungoval anarchokapitalismus. Ale zajímalo by mě, jak to vidíš ty. Co bys dělal, kdyby v hypotetické anarchokapitalistické společnosti se sebrala skupinka lidí, obsadila by barák, který by majitel neudržoval a nebydlel v něm, a vytvořila v něm tu klasickou, řekněme anarchokomunistickou společnost. Něco jako Klinika. Taky by mě zajímalo (to je ale otázka asi spíš na Ztohoven), jak se oni z klasické anarchistické skupiny, která koná něco tak netržního, jako přímé akce v podobě trenek na Hradě, stala skupina propagující anarchokapitalismus a modernizaci ve všech směrech. Je to zajímavá, a z jistého úhlu pohledu vlastně i dost těžko pochopitelná změna. Díky za odpověď, omlouvám se za délku příspěvku, ale dost mne to zajímá :)
Děkuji za příspěvek a skvělé dotazy; za délku příspěvku se neomlouvejte, vítám, že nad věcmi přemýšlíte!
Kafe do Polis za BTC si můžete dojít koupit hned tuhle středu (11. ledna) ve 20 hodin; bude tam další díl přednášky.
Co se týče ostatních anarchistů, tak je vnímám (ne každého jednotlivce, ale snažím se jich tak vidět co nejvíc) jako spojence v boji proti státu a k ostatním anarchistickým směrům jsem velmi otevřený (a máte pravdu, že většina anarchokapitalistů není); netvrdím, že každého jednoho anarchistu vnímám pozitivně, mnozí z nich mi připadají nekonzistentní a hodně mi vadí přístup některých k vlastnictví, nicméně velmi silně se snažím s nimi hledat společnou řeč.
Na demonstraci proti náckům či EET bych však s anarchokomunisty z Kliniky nejspíše asi nešel; nicméně důvod není, že bych nešel na demonstraci s těmi lidmi, nýbrž že demonstrace obecně považuji za hloupé maření času, který se dá využít efektivněji a mnedle nemají skoro žádný efekt, nemluvě o té (mnedle zbytečné) agresivitě, jež je často provází. Pochopitelně bych tedy nešel na demonstraci proti náckům či EET ani s ostatními anarchokapitalisty; když už bych se však z nějakého důvodu rozhodl jít, pak klidně i s lidmi z Kliniky.
Pokud by Vás zajímal můj pohled na ostatní anarchistické směry, mrkněte sem:
www.mises.cz/clanky/neni-anarchista-jako-anarchista-1843.aspx
A přímo o anarchokomunistech a anarchosyndikalistech jsem psal zde:
www.mises.cz/clanky/nesmyslnost-anarchokomunismu--1840.aspx
Díky za články, určitě si je přečtu (jeden z nich jsem, myslím, už četl). Chápu, že anarchokapitalismus klade důraz na individualitu, takže projekty jako Polis Vám přijdou smysluplnější, než demonstrace. Otázka je, jak vlastně přesvědčit většinu společnosti, která s anarchokapitalismem (či anarchismem obecně) nesouhlasí, že je podle Vás správný. Jaká je ta nejefektivnější metoda, asi tedy dle Vás forma přednášek nebo projektů typu Polis. Mě vždycky zajímaly různé tyhle alternativní prostory, ať už je to Polis, Klinika, jsem zapojen v LETSu apod. kde lidi žijí v něčem jinak, než většina. Trochu mne mrzí, že Mattias, který s Vámi na svém blogu sepsal velmi zajímavý rozhovor, si následně na blogu zablokoval komentáře.. Podle mě se tak vlastně zachoval neanarchisticky, protože omezil svobodu ostatních reagovat na jeho články svým názorem. Zaujalo mne též, že jste věřící. Tak bych se rád zeptal, jestli Vám to trochu vnitřně nekoliduje, jestli Bůh (tak jak si ho dost lidí představuje) se vlastně nechová taky jako stát, když dává přikázání, co dělat a nedělat. Já se třeba hlásím k buddhismu, ale tam ten akt podřízenosti není tak výrazný, kromě úcty k mistrovi jako k někomu zkušenějšímu to bereme tak, že je každý strůjcem vlastní karmy. Dalo by se říct, že naše meditační centra fungují taky tak trochu anarchokapitalisticky, protože nemají pevného vůdce, rozhodují zkušenější v dané věci a nejsou financované státem, ale z příspěvků členů, případně výnosů z prodeje knih lamů. Do Polis se, žel, jen tak nedostanu, protože nejsem z Prahy, ale až tam budu někdy mít cestu, rád se zastavím. Vím, témat je to hodně, nevím, kolik bude ještě videí a do jaké míry se budou zabývat věcmi, kterých jsem se dotknul.
Já vlastně ani nevím, do jaké míry souvisí můj odpor k demokracii s anarchokapitalismem; než jste napsal svou hypotézu, řekl bych, že vůbec.... ale možná na tom něco bude. Rozhodně však jsou anarchokapitalisté, kteří demonstrace považují za smysluplné. I já považuji za smysluplné mluvit k lidem a vysvětlovat jim věci (třeba formou článků, videí, vystoupení v televizi a podobně), jen ne řvaní jednoduchých hesel; ale rozhodně bych tohle nebral jako nějaký "anarchokapitalistický názor", spíše můj čistě osobně.
Mattiasův blog jsem vlastně do té doby neznal, nicméně jeho autor mi píše nějaké texty do Stok (například zítra jeden vyjde), poskytl jsem mu tedy rozhovor, ale nejsem čtenářem jeho blogu; o zablokování komentářů také nic nevím. Nemyslím si však, že jejich blokování je "neanarchistické"; "anarchistické" je, ať si na svém blogu každý dělá, co uzná za vhodné; a každý má pak volbu jej číst či nečíst. Druhá věc je, že já osobně nikdy žádné komentáře neblokuji, nemažu, nechávám všechny se vyjádřit i v případě, že jejich projev je absolutně nevhodný (předevčírem jsem ve Stokách psal vzpomínku na pana Rothbarda k výročí jeho smrti a jeden z komentujících se o něm vyjadřoval jako o "mrtvém dědkovi", oslavoval tam jeho smrt a těšil se na tu mou; dostal prostor a jeho komentáře jsem nijak necenzuroval), leč to je můj osobní přístup k věci; chce-li někdo cenzurovat či blokovat, považuji to za naprosto legitimní (ač s tím osobně nesouhasím), činí-li tak pouze sám na svém.
Zajímá-li Vás má víra, více o ní píši zde:
krestanstvi.urza.cz/
Díky, na odkaz mrknu. Možná bych svůj názor poupravil. Blokování komentářů nemusí být neanarchistické (z politického pohledu), souhlasím s názorem, ať si každý na svém blogu nastaví pravidla, jaká chce. Spíš mi to přišlo pokrytecké v rovině osobní, protože na jednu stranu Mattias říkal ve svých článcích, že stojí o diskuzi a nemá rád lidi, kteří, když jim dojdou argumenty, tak začnou nadávat (nebo říkají to samé dokola) - v tom se s ním shodnu, taky je nemusím, ale přijde mi trochu hloupé na jednu stranu tvrdit toto, jak stojí o smysluplnou diskuzi a pak ji zablokovat. Chápu to tak, že byl nejspíš z diskuzí unaven, vzhledem k tomu, na kolika ,,frontách" je vedl. Sám jsem na svém blogu zablokoval komenty u jednoho článku, ne ale z důvodu nesouhlasných názorů, ale spamu a nevyžádaných reklam v komentářích. Na Mattiasův blog chodím stále, i přes nesouhlas s tím bloknutím komentářů, protože postoje, které sdílí, mi přijdou zajímavé. Jen je škoda, že jsme svou diskuzi nemohli více rozvinout, protože mne začínala bavit :)
No, já jsem osobně hodně proti blokování, ale rozhodně zastávám názor, ať si každý dělá, co chce (na svém a za své).
Každopádně proč myslíte, že to blokoval z důvodu nesouhlasných názorů?
Možná by bylo fajn si přiznat, že množství lidí, které zachrání hasiči, společnost nevnímá jako něco cenného. My neplatíme hasiče proto, aby je zachránili, ale kupujeme si tím vlastní pocit bezpečí a samotný akt něčí záchrany je jen demonstrací, která nás v tom utvrzuje a dává nám klid na duši. Život jednotlivce nemá pro společnost žádnou hodnotu a to se nezmění tím, že si kolem toho stavíme sofistikované moralisticke iluze opaku. To se změní tím, že nás bude málo a k tomu máme dnes hodně daleko.
Zajímavý pohled; neříkám, že souhlasím, ani že nesouhlasím, ale je to zajímavé.hey back
Proti tomu že každá dobrovolná transakce je prospěšná existuje zdánlivý argument: Já se třeba nadchnu pro obchodování na burze. Začnu zcela dobrovolně dělat nějaké transakce. Na konci měsíce zjistím že jsem provařil několik tisíc korun. A mám z toho dost silně blbý pocit. Vše bylo dobrovolné a zdánlivě jsem nezískal, ba naoak ztratil.
- Jak jsem tím celým tedy získal když to bylo vše dobrovolné? No například mám teď šanci si uvědomit že bez práce se dá těžko zbohatnout, že úspěšné obchodování obnáší víc než jsem do toho dal atd... Takže ten negativní pocit a vlastní vyhodnocení mého chování za chybné je praxeologicky benefit těch transakcí.
Praxeologie to ale nemyslí takhle, to Mises vysvětluje; on říká, že každá strana vydělává v moment uzavření transakce (později může prodělat).
@@KanalSvobodnehoPristavu No tak si vůbec nejsem jist jestli to chápu správně. Asi si do toho pletu vlastní ideje.
Že dobrovolná transkace je win-win vždy, chápu. To znamená že si (subjektivně) polepším v daný okamžik. Problém nastává při zpětném pohledu na transakci kde by se mohla jevit zdánlivě jako škodlivá na základě změněné perspektivy. Tady je potřeba mít na paměti že se možná změnily znalosti a tím pádem i subjektivní valuace koupené věci.
Pokud je tedy možné že jsem si přihoršil, tak se to muselo stát něčím jiným něž jakoukoliv transakcí. Ale mám problém s tím uvěřit že jsem si přihoršil v okamžik kdy jsem si uvědomil že mé chování vedlo k finanční ztrátě. To už má hodně blízko tomu že si člověk přihoršuje samotným usouzením toho že si přihoršil.
Jak se potom můžu vůbec důsledně dobrat nějaké negativní valuace svojí materiální situace a toho co k tomu vedlo? Podle mě, motivovat mě k tomu může jedině pozitivní valuace nově nabytých znalostí, potažmo otevření nového ptenciálu nabýt materiálních odnot.
@@GeorgWilde : Pří zpětném pohledu ale praxeologie uznává, že to může ten člověk vidět jinak.
Jenže to není problém, protože to neplatí jen pro transakce, to platí i pro ne-transakce, pro cokoliv. Cokoliv může člověk zpětně vidět jinak (hůř i líp).
👍🏻👍👍🏽👍🏾👍🏿
Vynikajici. Urza, man..
Pocitam ze Malice znas. Jen tak mezi nami devcaty nejsi nahodou ten 'friend from czechoslovakia' o kterem se zminoval v podcastu nedavno u Lexe?
Ne xD
@@KanalSvobodnehoPristavu
Nevadi. Nuz,.. aj tak tu serii doposloucham.
Potreti :-D
@@bealotcoolerifyoudid7217 xD
Chtel bych videt tu debatu z roku 89, jak se lidi bali, ze si kazdy otevre svoji putyku a lidi nebudou mit co jist, kdyz stat nebude zajistovat obchody s potravinami. Nemas nejaky zdroj nebo neco, jak bych to mohl najit? :D Mluvis o tom ve 40. minute. Diks
Ne putyku, ale butyk.
A nikde to nemám, bylo to někde v ČT tuším.
v dostatku ci prebytku, zapad doda svoj odpad na vychodny trh. .co bude vsak v pripade neurody ci vojnovych konfliktov?? nechaju si v prvom rade pre seba....co v pripade ze by čr sr chceli vystupit z eu ci nato a nebudu skakat ako eu piska??? sankcie, blokada na dodanie potravin....tomu hovorite sloboda ci samostatnost? ci nevolnictvo...
Existuje méně regulovaný trh, než souboj druhů o přežití? Pak by tedy měly být řekněme živočichové na Floridě suprově přizpůsobení tamním podmínkám. Jak je možné, že někdo přiveze pár hadů z Vietnamu a za pár let jsou jich plné močály? Neselhal tu trh v hledání nejlepšího řešení?
Stále dokola tu zní, že trh vše vyřeší. To se zjevně neděje. Ani prodávající, ani kupující, nemají dokonalé informace, a nemají ani čas, aby je získali, protože se účastní stovek různých transakcí denně.
Jediné, co trh poskytuje, je nemožnost najít viníka v případě selhání. Podle mě je tu propagován spíš anarcho-alibismus než AnKap.
Příklad se zvířátky je nesmysl.
A to dál zase strawman; nikdo netvrdí, že trh vše vyřeší, tedy krom socialistů, když to někomu podsouvají.
Ale vždyť trhem chceš řešit minimálně 15 věcí ze 16, a tu armádu vlastně taky.
Můžeš rozvést, v čem nejsou zvířátka příklad selhání trhu?
@@Milan_Openfeint V tom, že nemají trh.
@@radoslavkhun299 Jedinci daného druhu spolu soupeří o co nejlepší produkt za nejnižší cenu (přežití s minimem zdrojů) a dělají to všechny druhy v dané oblasti. Můžete najít celé dodavatelské řetězce. Přesto není výsledkem nejlepší možný produkt ani u jednoho druhu.
Už je to pár let co jsem ty přednášky poslouchal, ale mám dojem, že definice ekonomiky byla získat maximální výsledek s minimálními náklady a soupeření dodavatelů na trhu mělo být prostředkem.
Zdravím od dalšího sledování a opet děkuji. Znovu narazím na reklamu. Kdyz srovnáváš hasiče a fotbalistu, tak tam opět hraje ohroumnou roli reklama, stejně jako ve vnímaném užitku. Většina dnešních příjmu sportovců plyne z plateb za reklamu a marketing (trochu výjimka je anglicka fotbalová liga) a reklamou můžeš vytvářet umělé potřeby, respektive pocit užitku (nosím stejnou značku bot jako Ronaldo = jsem lepší člověk). Mohla Rakouska ekonomicka škola počítat s fenoménem masmédií a jejich vlivem na jednotlivce a jeho vnimani užitku?
Nepotřebuješ k tomu mít dostatek informací? Příkladem by mohlo být třeba kouření a rozvoj tabákového průmyslu ve 20. století...
Tohle řeším v rozhovoru s Martinem Rotou, který vyjde asi v neděli.
Vím, že už to je dost staré, nicméně cca kolem 21 minuty mluvíte o tom, že co neprosperuje je nežádoucí a nemělo by se to dotovat. To je při nejmenším velmi krátkodobé hledisko.
Pokud mám podnik, který prosperoval, ale jelikož přišla kryze, tak přestává prosperovat, a já/stát/what ever ho nezačne dotovat, tak to povede k tomu, že budu muset propustit pracovníky, to povede k tomu, že lidé budou mít ještě méně peněz, to povede k tomu, že další věc, kterou by jinak chtěli tak si nepořídí, to povede k tomu, že další podnik bude muset propouštět pracovníky a to nakonec povede k tomu, že většina lidí bude nezaměstnaných a jen málo podniků bude existovat, tedy se poté s tou situací už nedá moc dělat.
Argumentujete s tou knihovnou že ji město postaví za naše prostředky, i když my bychom to nechtěli (to bylo kousek přes 21. minutou) tím se opět dopouštíte zkráceného uvažování nad lidmi. Jeden člověk nikdy nemůže mít dost prostředků na to, aby postavil knihovnu, skupina lidí už by ráda složila prostředky aby tu knihovnu měli, jenže nikomu z nich, jak to tak bývá, se nechce udělat ten impuls a sehnat podobně smýšlející lidi. Ale všichni si přejí mít knihovnu,... tehdy ta vaše jednoduchá kalkulace příliš nefunguje, protože máme 2 rozdílné zdroje... jedním jsou zdroje na postavení knihovny a zisk z knihovny, který je pro tu skupinu v součtu jejich prostředků nižký než užitek, a druhý zdroj je čas apod. na sehnání těch lidí, aby se knihovna postavila, což už je u každého z nich nižší než ten užitek. Jak s tímto operuje vaše kalkulace?
A ještě mě k tomu napadlo, celá ta kalkulace je individuální jak vy říkáte.
Tak mějmě příklad, že pro někoho je sen mít ve svém městě knihovnu a bez toho snu nechce ani žít. Jenže pro spoluobčany z města to je jedno. Ale pro lidi z okresu, ke kterým se ovšem ten člověk nemůže z nějakého důvodu dostat (např. je důchodce, který se už těžko pohybuje a neumí s internetem), by také rádi měli v okresním městě knihovnu, jenže není pro ně až tak důležitá, aby pro svůj plán sháněli podporu, ale kdyby se toho někdo ujal, tak by se přidali a přispěli by.
Jak pak vaše kalkulace zahrne tuto celkovou sumu užitku za postavení knihovny?
Logicky mi z toho vyplývá, že kdyby s postavila, tak budou všichni spokojení, a ti co jim to bylo jedno, tak jim to bude jedno dál a též budou spokojení. Ale jelikož se to nespostaví, protože ten důchodce to nedokáže z výše zmíněných důvodů zorganizovat, tak má smůlu a bude až dokonce života nešťastný a lidé z okresu co by chtěli mít knihovnu budou taky trošku nešťastní, tedy to má záporný užitek vůči nulovým investicím, tedy investice překročili užitek.
Nikoliv; krátkodobé hledisko je naopak to, co píšete Vy.
Přemýšlíte o tom totiž tak, že ty dotace jsou prostě z ničeho, že ta otázka je dotovat/nedotovat a nebude to nic stát, že prostě "zdroje jsou" a absence těch dotací nemá žádné výhody, jen ten podnik zkrachuje.
Absence těch dotací ale znamená, že ty peníze necháte lidem, aby je mohli utratit za to, za co oni sami chtějí.
Když tedy přijde krize, více podniků bude mít problém; a dotace pouze vyberou ty "vhodné", kterým se pomůže. To, co navrhuji já, není o tom, že se ty podniky nechají zkrachovat, že jich ve výsledku zkrachuje víc, navrhuji pouze to, nechat lidi, aby vybrali, kde budou utrácet (takže oni sami, nikoliv politici), vyberou, kde utratí ty peníze. Musíte si neustále uvědomovat, že když něco zadotujete, musíte ty peníze napřed ukrást, přičemž pak budou někde chybět; peníze, které se utratí na dotacích, nemohou být utraceny jinde. Vy se na to díváte právě hrozně krátkozrace s tím, že jen vidíte ten jeden podnik a peníze, které jsou v podstatě "spadlé z nebe"; tak to ale není. Ty peníze, kterými se zadotuje ten podnik, jsou peníze, které ti lidé neutratí tam, kde sami chtějí.
Co se týče té knihovny, kterou zmiňujete v druhém příspěvku, tak je to opět krátkozraké.
Co když má někdo sen mít tam multikino? Co když má někdo sen tam mít fontánu? Zámecké zahrady? Botanickou zahradu a safari?
Musel byste potom v každé vesnici stavět všechny tyhle věci, což by vedlo k daleko většímu neštěstí, protože opět ty zdroje budou chybět jinde; že Vás napadlo argumentovat knihovnou a ne těmi ostatními věcmi, má jediný důvod - dnes jsou dotované knihovny. Kdyby byly dnes dotovaná nákupní centra v každé vesnici, budete argumentovat stejně pro ně.
Ale reálně není důvod, proč by zrovna pro knihovnu měla být výjimka; a ty negativní efekty jsou úplně stejné jako u těch ostatních věcí. To, co dává smysl a co nedává smysl v té malé vesnici stavět, nelze nijak objektivně určit (vycházíte z toho, že ta knihovna je nějak žádoucí a například safari nikoliv - to není založeno na vůbec ničem), ergo jediným způsobem, jak to rozhodnout, je nechat lidi, aby investovali do toho, do čeho chtějí. Pokud si něco nepořídí, znamená to, že mají jiné priority.
A nie je celý systém založený na racionálne uvažujúcich ľudoch? Na obyvateľoch tejto planéty, ktorí majú schopnosť kriticky myslieť, porovnávať najlepšiu možnú situáciu, ktorá môže nastať, s tou najhoršou (t.j. extrém z oboch uhlov pohľadu)? Na ľudoch, ktorí sú schopní kompromisu, ktorí dokážu uznať svoju chybu, príp. dať za pravdu tomu druhému? A otázka znie - je na svete dostatočné množstvo takto mysliacich individualít? Ak je odpoveď nie (a ja si myslím, že nie), potom je nutné pracovať najprv na tejto časti skladačky, t.j. dostať myšlienku na úroveň školstva a učiť ľudí myslieť inak.
Bol tam príklad s mostom, čo je zrovna v mojom meste dlhoročný problém. Na jednej strane to všetci radi využívajú ako prostriedok k plamenným sľubom, na strane druhej si neskôr nad tým tí istí ľudia umyjú ruky a vyhovoria sa na byrokratický aparát, resp. si začnú problém prehadzovať ako horúci zemiak. Pre obyvateľa daného mesta je ale realitou samotný výsledok - nečinnosť, skostnatelosť, kolabujúca doprava.
Posuniem problém do hypotetickej roviny - sme v krajine, kde sa neplatia dane, t.j. ľudom zostávajú zdroje, ktoré v súčasnosti nemajú, resp. o nich nemôžu priamo rozhodovať. Dá sa s istotu povedať, že väčšina mesta si uvedomuje, že najpálčivejším problémom je práve doprava. Kto ten most zaplatí? Napadnú ma asi viaceré hypotetické alternatívy - od občianskej uvedomelosti, kde ale narážam na problém neochoty zaplatiť za niečo, čo mi aj prináša úžitok/osoh/radosť, ale spoľahnem sa na to, že to zaplatí niekto iný a ja z toho budem neskôr len ťažiť (klasické lokálne myslenie). Verím tomu, že neplatenie daní by to čiastočne odbúralo, ale bez vlastného uvedomenia (ktoré by muselo začínať už v škole a ako bolo povedané, neskôr by sa prirodzene, v rámci rodiny, prenášalo aj na ďalšiu generáciu, čím by sa tie myšlienky len upevňovali a stávali sa morálnymi automatizmami) a spoločenského tlaku (žiadne násilie, len stav, kde sa jedinec cíti hlúpo, keď ako jediný neprispeje a pritom k tomu nemá žiaden pádny argument - napr. že nemá auto a tak ten most osobne príliš nevyužije (čo tiež nemusí byť úplná pravda, resp. väčšinou je to dokonca len jednoduchá manipulácia). Lokálne firmy, ktoré by sa aj v súčasnosti na niečom takom mali vo vlastnom záujme vo veľkom podieľať, ale keďže sú, naopak, ešte cez rôzne dotácie na dané územie vládou "prosené", aby tam tú fabriku postavili, tak to v globále príliš veľký zmysel nedáva. Bez dotácií a bez daní (čo aspoň čiastočné daňové prázdniny si tieto nadnárodné korporácie užijú aj v súčasnosti) by sa na tom zrejme niečo zmenilo. A v neposlednom rade - lokálny mecenáš s "dobrým srdcom", ktorý by to bral ako investíciu a v ideálnom prípade, ako sa tu spomenulo, ako gesto vďaky a skutok, ktorý vykoná "len" pre dobrý pocit. Existuje kombinácia všetkých troch možností, rovnako ako aj možnosť, že sa most nepostaví nikdy (ponuka a dopyt), čo bude znamenať zánik mesta (v strednodobom horizonte). Odliv ľudí totiž nastáva už teraz a čím viacej ľudí odíde, tým je menšie opodstatnenie ten most postaviť. Samozrejme, most neslúži len občanom daného mesta, je dôležitým uzlom aj pre široké okolie, avšak obyvatelia krajských miest nepociťujú tento problém za ten najväčší, ktorý ich aktuálne trápi, aj keď ich situácia u nás nesporne negatívne ovplyvňuje.
Odpoveď na poslednú otázku spočíva práve v konkurencií a v tom, že podnikateľ je zakomponovaný v celom procese, t.j. keď chce byť úspešný, musí vnímať rôzne podprahové signály, musí hľadať dieru na trhu, príp. robiť lepšie to, kde tá diera na trhu nie je (ťažšia cesta) a najmä, musí skúšať (tým nie je myslené, že celé podnikanie má byť jedno veľké dobrodružstvo; myslené je to skôr na báze maličkostí a snáh priniesť niečo nové, niečo, čo nikto iný nemá a zároveň si byť dopredu vedomý, že to fungovať nemusí - pretože ľudia sú častokrát iracionálni a páči sa im aj niečo, do čoho človek vkladá tie najmenšie nádeje (napr. z 10 noviniek uspeje tá najmenej pravdepodobná a stane sa "hitom"). Ako sa píše v jednej múdrej knihe - málokto ide do podnikania s tým, že si myslí, že nebude úspešný. Pritom štatisticky je dopredu dané, že uspeje cca tretina. To neznamená, že tie 2/3 nemali svoj význam - naopak, mali a obrovský, avšak slúžili ako obetný baránok tým uvedomelejším, ako negatívna regresia tým šťastnejším, ako prostriedok komparácie tým, pre ktorých to podnikanie vôbec vzniklo.
Myslím, že rozhodně není; můžete dát konkrétní příklad (a citovat) nějakého mého předpokladu, kde očekávám pouze lidi se schopností kritckého myšlení a podobně?
Ano, samozřejmě lidé vždy volí to, co považuji za nejlepší, ale je v tom zahrnuto všechno: emoce, impulzivita a tak dále.
Ohledně těch mostů a dopravy.... je o tom přímo celá přednáška, doporučuji se na ni kouknout, těmi námitkami se tam zabývám.
Nemyslím si, že by se jednalo pouze o systém pro bohaté a schopné, domnívám se, že stát právě škodí těm nejméně schopným, i když se tváří naopak (o tom zas hodně mluvím v přednášce o trhu práce).
... "samozřejmě lidé vždy volí to, co považuji za nejlepší" ... To je zrejmé, ale takto to funguje už v súčasnosti a nezdá sa mi, že by sa ti to (dúfam, že ti môžem tykať) zrovna dvakrát páčilo (to by asi nevznikli tieto prednášky, videá, chystaná kniha atď). Väčšina rozhoduje o menšine, síce nepriamo v rámci zastupiteľskej demokracie, ale je to tak. Tým, že zruším byrokratický aparát, nezmením súčasnú situáciu až tak dramaticky, tobôž v prípadoch väčších projektov, kde individualita, resp. malý počet ľudí, toho príliš moc nezmôže a ak áno, musia tam byť postranné záujmy a úmysly, neúplné informácie pre druhú stranu (v záujme získania všeobecnej podpory - aby na to ľudia, ktorí to nepovažovali za natoľko užitočné, zmenili svoj názor). Tým sa dostávam k tomu - nie je podobné konanie amorálne, keď som si dopredu vedomý, že mám určitý cieľ, ten považujem za všeobecne prospešný a v záujme jeho naplnenia som ochotný nadhodnotiť/zamlčať určité informácie s nádejou, že takáto stratégia ma dovedie k úspechu? Teraz sa podobné veci robia "o nás, bez nás" - nemusíme s nimi súhlasiť, napriek tomu sa realizujú, pretože má o to záujem "vyššia moc".
Takže ja súhlasím, že by to bolo zrejme lepšie, avšak nesúhlasím, že bez tej racionality a uvedomelosti obyvateľstva by to zlepšenie bolo až také zásadné (s tým, že by sa nesporne objavili aj negatívne dopady). K ďalším bodom sa vyjadrím zrejme pod prednášky na dané téma, nech to má aspoň nejaký systém.
Ad1, netvrdím, že to očakávaš a ono to ani nikdy nenastane, ale súčasný pomer ľudí s kritickým myslením a bez neho je, podľa mňa, krajne nedostatočný; a môžem to hneď otočiť - nefungovala by samotná demokracia ďaleko uspokojivejšie (s určitou snahou to posunúť niekam ďalej, keby nastal ten "správny čas" - čo sa dá dopredu určiť len naozaj zložito), keby ju tvorilo väčšinovo uvedomelé obyvateľstvo, ktoré sa nenechá opiť rožkom, neskočí prvoplánovo na lep politikom, ktorí len recyklujú staré fígle a nemusia robiť nič viac, pretože tie fígle, čuduj sa svete, stále fungujú, resp. stačia na úspech ... Je racionálne minúť mesačnú výplatu hneď v prvý deň po tom, čo ju dotyčný dostal? Nie je a napriek tomu sa to v spoločnosti deje a nie sú to rozhodne ojedinelé prípady. Je racionálne hádzať peniaze do hracích automatov v nádeji, že na tom vyhrám majetok a vyriešim svoje finančné problémy, resp. si splním nesplnené sny a túžby? Nie je, avšak riešiť to plošným zákazom je zjavné nepochopenie (alebo skôr kombinácia určitej lobby a snahy sa zapáčiť špecifickej skupine voličov, ktorých takisto nemožno označiť za racionálnych) danej problematiky, rovnako ako nekonzistentnosť v riešení celej skupiny vecí, ktoré prinášajú "rozvrat rodín" (ohraná pesnička, kde cigarety a alkohol "nikomu neprekážajú") a z opačného pohľadu obmedzovanie osobnej slobody, kde si môžem s vlastnými peniazmi naložiť ako uznám za vhodné - a riešením, jediným správnym, je osveta a vysvetľovanie (pretože automaty, stieracie losy atď, sú naozaj len zlodejina na tých najjednoduchších, ktorí si nedokážu uvedomiť nezmyselnosť svojho konania). Takže tu máme 4 skupiny obyvateľstva - 2 iracionálne skupiny - ľudia, čo hádžu svoju výplatu do automatu v snahe zlepšiť svoju finančnú situáciu a ľudia, ktorí počujú na plamenné reči politikov a veria tomu, že zákaz zázračne všetko vyrieši; treťou skupinou sú dotknuté osoby, na jednej strane dotknuté právom, pretože sa amorálne obohacujú na jednoduchosti prvej skupiny, na strane druhej, sú tam tiež osoby, ktoré v snahe zjednodušovať spadajú pod "hazard", aj keď hazardom sa ich činnosť nedá nazvať ani v najmenšom (a ak áno, potom by tam spadali aj rôzni investiční poradcovia, bankári, správcovia fondov, špekulanti na burzách atď.). Štvrtá skupina sú ľudia, ktorých to nezaujíma, príp. zaujíma v snahe niečo z toho vyťažiť (z toho chaosu, ktorý bol umelo vyvolaný).
Hrozně moc se omlouvám, ale fakt nestíhám; mám šíleně práce, jsem zavalen komentáři a poštou.
Rád bych se s Vámi o tom bavil, ale píší mi desítky lidí naráz, nemohu věnovat přečtení toho postu tolik času, kolik by si vyžadoval, takže navrhuji dvě možnosti:
1/ Zkuste to, co píšete, shrnout na cca pětinovou délku (či ještě méně); ideálně i u těch dalších videí.
2/ Přijďte na přednášku, probereme to tam osobně.
Fakt se omlouvám, je mi to blbé, za normálních okolností reaguji celkem na vše a délka mi nevadí, ale poslední dobou pokaždé, když přijdu k Internetu, mám podobných zpráv na všech informačních kanálech desítky a reálně nemám ten čas, kterých bych potřeboval k přečtení Vaší zprávy a rozumné reakci, odbýval bych Vás.
Opravdu si vážím toho, že se tím zabýváte, jsem za to rád, proto to dělám, ale prostě nemám ten čas, který bych potřeboval k odpovědi. Šlo by to nějak zkrátit a vyjadřovat se stručně, prosím? Případně můžeme ty námitky procházet jednu po druhé.
Ja to chápem, je to daň za medializáciu (však ani ja by som sa o tom inak nedozvedel). Keď vidím tú vašu reakciu, ktorá rozhodne nie je krátka, mám podobnú radu - nedostatok času je pochopiteľný a naozaj nie je nutné odpovedať každému hneď a okamžite. Chápem tú snahu (neodradiť v zárodku niekoho, koho to aspoň trochu zaujalo a kto by potenciálne mohol ďalej šíriť aspoň časť myšlienok v spoločnosti), ale to sa dá riešiť aj jednou vetou, ktorou vybavíte všetky podobné prípady a keď sa čas nájde, dostanú svoju odpoveď (a keď nie, svet sa nezrúti).
Keď budú vhodné kratšie otázky a reakcie, budú kratšie, keď tých nezrovnalostí bude viac, dĺžka sa zrejme nezmení. Je to podobné ako pri týchto prednáškach ohľadom vašich odpovedí na príliš konkrétne otázky - neexistuje na ne jednoduchá odpoveď, komplexnejšia je príliš časovo náročná a ideálne je teda neodpovedať vôbec/spraviť si reklamu na ďalšie prednášky/inšpirovať sa otázkou a vytvoriť okruh pre dovtedy nezamýšľanú prednášku.
Já vím, tohle jsem se ještě prostě nenaučil dělat dobře (ani nevím jak); rád bych každému zodpověděl jeho dotazy, ale zjišťuji, že to prostě nejde.
Nechcete někdy přijít na přednášku a popovídat o tom osobně? Často tam právě pak zjišťuji, že po přednášce se dá rozebrat během hoďky něco, co bychom přes Internet řešili týdny či měsíce.
... to člověk vystuduje státní školu a potom hlásá, že stát nepotřebuje ...
a kdo se postará o postižené ... naháže starosti na charitu ... no skvělé ...
přednáška možná zajímavá, ale hodně utopistická ... demokracie neexistuje, což každý trochu soudný člověk ví, :-))
vždy je utlačována nějaká skupina lidí , dnes vidíme, že ani říci svou myšlenku nahlas nebo jen polohlasně (viz Slovensko), nás může stát život ... toto mně v přednášce chybí, kdo bude chytat vrahy, když nepotřebujeme stát , tak ho zrušme ... takže tak :-)) :-)) ... asi budeme v příštích sto letech řešit něco docela jiného ...
To, co Vám v přednášce chybí, podobně jako odpovědi na další námitky, naleznete v dalších přednáškách.
Toto je jen jedna z celého cyklu, podívejte na ten playlist.
Moja kritika je podobná tej z publika.
Argument že ľudia si vždy vyberú to čo je pre nich subjektívne najlepšie a snažia sa maximalizovať svoj profit, či už peňažný alebo emočný má výraznú chybu v tom, že priemerný človek má tendenciu uprednostňovať krátkodobú hodnotu pred dlhodobou.
Príklad: Kúpim si auto na spalovací motor lebo ho považujem za viac cool a mám z neho lepší pocit ako z elektromobilu.
Z krátkodobeho hľadiska som šťastný, z dlhodobého hľadiska trochu zhorším životnú situáciu budúcim generáciam.
A proč by to mělo být špatně? Jsou lidé, kteří mají vysoké časové preference, ale jsou i lidé, kteří mají nízké časové preference.
Kdo dokáže říci, co z toho je "špatně"? Kdo dokáže říci, jaké časové preference jsou ty "správné"? To je přece subjektivní!
Vy ale přesně tady předpokládáte, že neexistuje nic jako informační bariéra. Naprosto ignorujete nejen současnou psychologii, ale i tu klasickou! Člověk není schopen racionálně nahlédnout své potřeby, právě naopak. Lidé se nechovají ekonomicky optimálně. Ani se nechovají tak, že skutečně maximalizují svůj užitek. Oni to pouze CHTĚJÍ. Ale to neznamená, že svými kroky k tomu směřují. Obvykle nesměřují. Oni svým jednáním NEMAXIMALIZUJÍ svůj užitek. Oni si to jen myslí (to v přednášce sám říkáte, ale pak děláte logickou zkratku, kdy chtění zaměňujete za realitu), ale ve své většině se tomu každým krokem buť přibližují, nebo zase vzdalují. Když něco chci, tak to hned mám? Chování lidí je založeno pouze na dostupné informaci a schopnosti ji zpracovat, včetně informaci o okolí a hlavně O SOBĚ . Skupiny, které mají více dostupných informací (zvláště ze zkušeností druhých) a jsou schopni je lépe - nikoli vždy racionálněji - zpracovat, jsou schopny více maximalizovat svůj užitek. Mises i vy tento nutný mezikrok naprosto ignorujete.
Pokud jde o individuální potřeby jednotlivce, tak je to jeho věc. V okamžiku, kdy jde o životy a zdraví jiných (tj. střet zájmů), Misesova primitivní psychologická teorie (snahy maximalizace užitku) naprosto selhává (teorii her určitě znáte), a na základě ní selhává i jeho ekonomická teorie. Selhávání volného trhu v oblasti životního prostředí a také otevřené a rovné vlády (demokracie) jsou dnes tak explicitní a enormní, že ignorovat to znamená strkat hlavu do písku.
Hm, tohle je zajímavé; podsunete mi nějaká východiska, ze kterých nevycházím, pak je vyvracíte, což pak celé prezentujete jako kritiku toho, co skutečně říkám.
Konkrétně:
1/ Nepředpokládám, že neexistuje informační bariéra; naopak počítám s tím, že nic jako dokonalá informovanost neexistuje, takže každý má jen omezené poznání, které se pochopitelně liší člověk od člověka.
2/ Nikde netvrdím, že človkě dokáže racionálně nahlédnout své potřeby; do užitku předpokládám nejen racionální část věci, ale emoce, pocity, všechno (a myslím, že to v přednášce explicitně zmiňuji, i když teď si nejsem jist, zda to byla přímo tahle, ale myslím, že ano).
3/ Jedinec vždy v danou chvíli maximalizuje svůj užitek na základě dostupných informací; že třeba po čase zjistí, že kdyby měl více informací, jednal by jinak, je sice možné, ale to nijak nevyvrací předchozí.
4/ Netvrdím, že neselhává ochrana životního prostředí, ale ta rozhodně dnes nemá s volným trhem nic společného.
Vy jste mi v podstatě nejprve podsunul, že předpokládám úplnou informovanost, načež jste pracoval s tímto předpokladem a došel k tomu, že si údajně protiřečím (a protiřečil bych si, kdybych úplnou informovanost předpokládal), když tvrdím, že člověk maximalizuje svůj užitek. On ho skutečně maximalizuje, ale pochopitelně pouze na základě informací, které má k dispozici, což je to, co tvrdím já. Vy jste mi napřed podsunul tvrzení, že nepočítám s informační bariérou a následně vyvrátil ten zbytek tak, jako kdybych s ní skutečně nepočítal. Já s ní ale počítám, ergo i to, co říkám potom, dává smysl, ale musíte mít neustále na zřeteli právě to, že lidé nejsou dokonale informováni.
Vidím, že tady jsem ještě nereagoval. :)
1/ Problém je v tom, že člověk nemá dokonalé informace ani sám o sobě. Teze, že všichni známe sami sebe nejlépe, neplatí vždy. Ale to není to hlavní. Mises nepoužívá teorii informace. Co takové věci jako agregace informace, znalostní analýza, vzdělání apod. Interpersonální přenos zkušenosti je něco, co je tu marginalizováno. Interpretuji to tak, že podle vás je jedinou správnou (tj. etickou) cestou jednání a získávání hodnot "vyzkoušet si svůj omyl sám" na základě toho, co jsem se sám dočetl. Jenže to je nejen silně SUBOPTIMÁLNÍ, ono je to popření podstaty lidské evoluce. Ta vždy kromě inteligence jedince nezbytně pracuje i s inteligencí celé skupiny, a to bezpodmínečně. Nositelem korektivu jsou autority. Pokud někdo koná něco, co je autoritou rozpoznáno jako nebezpečné, autorita zasáhne - třeba i násilím. Někdy je to oprávněné, jindy ne. Ale to je podmínka přežití člověka v přírodě. :)
2/ Jistě, to je nutné. Jenže tím se ten argument logicky sám ruší. Znalosti člověka o sobě i okolním světě lze pokládat za relativně náhodné, to, jestli svými činy maximalizuje svůj užitek, nebo ne, je tedy také náhodné. Po odstranění Homo Oeconomicus nelze korektně použít argument, že každý objektivně "maximalizuje" svůj užitek. Znovu opakuji, on ho pouze maximalizovat CHCE. Někdy. Možná. Misesova / Rothbardova definice užitku sice zhruba odpovídá tomu, co jste tu nastínil, ale teorie motivace je fakt něco složitějšího, o teorii hodnot nemluvě. Každopádně, postmoderní interpretářoři Misese to vždy příliš zjednodušují. Něco chtít a mít skutečný užitek z toho, co jsem tedy původně chtěl a tedy i dostal, jsou dvě různé věci a nelze je zaměňovat. Misesova teorie je primárně teorií chtění, nikoli užitku. Užitek se projeví teprve tehdy, když osoba je například dostatečně spokojena s tím, co dostala, naplnilo to nějakou její potřebu. Užitek = míra spokojenosti (třeba). Poměr chtění : užitek ale zdaleka není 1:1, jak zřejmě implicitně předpokládáte. Míra chtění nám může podávat jistou informaci o možné míře užitku (s jistou pravděpodobností), jenže to, aby míra chtění skutečně vždy odpovídala míře užitku, musí být dotyčný Homo Oeconomicus, tj. 1/ musí poznat, co skutečně potřebuje, co skutečně naplní jeho potřeby, nikoli jen to, co chce; 2/ mít křišťálovou kouli a znát všechny dopady svých rozhodnutí, aby dokázal zhodnotit, kde leží ono optimum. To umí jen bůh. Proto je kritika Homo Oeconomicus stále oprávněná, a tím, že do motivace zahrnete emoce, námitku neodstraníte. Pokud odstraníme materiální překážky, jsou emoce totiž v podstatě jediným lidským motivátorem, takže tam jaksi musí být z podstaty věci.
3/ Jo, to ale nepopírá, že stádo plánovačů na ministerstvu to nezjistí líp. Vezměte si, že vtip tohoto argumentu je právě v tom, že "každý ví NEJLÍP, jak sám sebe uspokojit", tj. pokud možno v žádné dostatečně významné parciální oblasti nemůže z principu existovat entita, která by to věděla líp. Na tom Mises i Rothbard stavěli nevyhnutelnou ekonomičnost celého projektu: Protože nejlepší znalost o sobě mám pouze já, je (nejen) nulová pravděpodobnost, že by kdokoli jiný mohl znát mé potřeby lépe (ale přímo to z toho vyplývá), a proto matematicky OPTIMÁLNÍ je, že o naplňování těchto potřeb mám rozhodovat já. Tam je nejsilnější možná vazba - vyplývání. Proto se oba tváří tak rozhodně. Mají to "logicky podloženo". A proto je argument Homo Oeconomicus tak důležitý. Protože z empirie víme, že toto Rothbardovo optimum je za jistých podmínek (které se reálně v některých oblastech lidské činnosti vyskytují i poměrně běžně) pouze lokální. A to i v měřítkách užitku (nikoli chtění) dané osoby. Ostatně vždy se mi tu vybaví Henry Ford se svým tvrzením: "Kdybych se zákazníků zeptal, co chtějí, všichni by řekli, že rychlejšího koně." A o to v argumentu popření Homo Oeconomicus jde.
4/ V podstatě ad. 3
1/ Nejprve argumentujete proti něčemu, co jsem nejen neřekl, ale dokonce z toho, co jsem napsal, přímo plyne opak (ano, lidé vážně nemají dokonalé informace; do toho spadá i podmnožina o sobě samém)! Pak následuje argumentace proti něčemu, co jsem prostě jen neřekl (netvrdím, že trh vždy dosahuje optima, pouze lepších výsledků než stát).
2/ V přednášce jsem říkal, že užitek je interpersonálně neporovnatelný, protože je SUBJEKTIVNÍ. Ve svém postu píší o maximalizaci užitku na základě DOSTUPNÝCH INFORMACÍ. A Vaše odpověď? Argumentujete proti tomu, že nelze korektně použít argument, že každý OBJEKTIVNĚ maximalizuje svůj užitek. Tohle už je vážně hloupé a trapné. Prakticky nejste schopen napsat odstavec, který by reagoval na něco, co jsem skutečně tvrdil, je to jeden strawman za druhým; nejsmutnější na tom je, že to asi ani neděláte schválně, jste jen tak zahleděný do sebe, že prostě nejste schopen vůbec přemýšlet nad tím, co je Vám sdělováno, jen nad svými postřehy.
Dále argumentace, že Homo Economicus je (špatný) model, je sice hezká.... ale použít ji proti rakouské ekonomii je směšné. Vždyť Mises sám toho napsal nemálo právě o kritice tohoto modelu; rakouská ekonomie z toho nevychází, nikdy nevycházela, ba naopak. Ale co se divím, "argumentujete" pořád stejně - vymyslíte si něco, co oponent netvrdil, což vyvracíte.
3/ Ne; ani já, ani Mises, ani Rothbard, na tomhle nestavěli. Ano, všichni jsme psali něco, v čem jsou podobná klíčová slova a když je dostatečně překroutíte, vyjde z toho toto, nicméně nikdo z nás to netvrdil. Mimochodem přesně na toto reaguji v tom minulém příspěvku.
4/ V podstatě narážíme pořád na totéž: Já řeknu "A", Vy vytvoříte "B", které má sice s "A" nějaká společná slova, ale s "B" já ani nesouhlasím, pročež mi píšete argumenty proti "B". Když se pokusím toto vysvětlit, provedete s tím vysvětlením přesně totéž. Ta diskuse nedává smysl.
k zdaneniu bohatých: keď vezmete bohatému a dáte ju chudobnému tak chudobný nezbohate, ani sa nebude mať lepšie. akurát premrdá peniaze, ktoré mu prišli zadarmo. No a potom je tá hranica o ktorej si hovoril - koľko je to dosť? Kde je tá hranica keď je bohatý bohatým? Musí vlastniť rolls-royce, alebo stačí aby mal oktáviu?
To, ze chudy clovek penize promrha, neni pravda, o ruznych studiich, ktere toto resily, se muzete docist treba v Utopii pro realisty ;)
kludne staci dat vsetkym rovnaku dan ako zamestnancom😅 rovnake percento z obratu ...zamestnanci odvadzaju cca 50 % + dph zo spotreby..../za dan povazujem i odvody/ .. mnohe firmy dnes platia 0,0....% z obratu....co je smiesne. to dosiahnu ,,optimalizaciami,, pod kuratelou lobistov kolaboraciiu politikov a korporatov
@@Christinka888 Jako že cizí prachy si utratíte líp ale okradený majitel nebude souhlasit
Proč řešíme nedostatek lékařů? Víte, jak drahá je práce lékaře na volném trhu? Jste ochoten uznat, že většina lidí by na něj neměla? Víte, že volnotržní lékařské prostředí v USA zabírá dvojnásobek podílu HDP státu, než u nás s regulovaným zdravotnictvím? Totéž platí i o školství? Volný trh nemá schopnost vyřešit sociální otázku a selhává i v oblasti maximalizace užitku ve zdravotnictví.
Nikoliv; každopádně přednáška o zdravotnictví, kde budu tyto i jiné mýty vyvracet, se bude konat 15. listopadu v Polis.
To, že v USA vydávají na zdravotnictví dvojnásobek podílu svého HDP, než my v ČR, přitom většina lidí tam má mnohem horší péči, než člověk v ČR, je mýtus? Pokud to tak mám chápat, tak lze říct jen jedno: Pane, vy nejste partner k debatě. Fakta, která se neshodují s vaším viděním světa ignorujete.
Budete-li mi neustále podsouvat, co mám tvrdit, abyste to pak vyvracet, pak pro Vás skutečně nejsem partner k debatě a nebudu se o to ani snažit.
Je to už poněkolikáté, co tohle děláte; z něčeho, co napíši, usoudíte, co tím nejspíše tak asi myslím (ačkoliv možných vysvětlení je více, jenže ta prostě ignorujete, případně Vás ani nenapadnou), to mi podsunete a rovnou vyvrátíte. Upřímně řečeno nevím, k čemu by bylo na to reagovat, když Vám stejně cokoliv napíši, tak je to sázka do loterie, že buď přečtete to, co jsem vážně napsal, nebo tomu opět přiřadíte nějaký svůj výklad.
K napsanému vždy interpret přiřazuje svůj význam, to tak bohužel je. Za nepřesnosti se samozřejmě omlouvám. Každopádně jsem tedy zvědav, jak se s touto tezí poperete (doufám, že na přednášce zazní a já ji pak budu moct někde shlédnout). Nejradši bych ale viděl vůbec nějaký obecnější rozbor teorie "selhávání trhu". To je podle mne pro tuto oblast dost klíčové. Teoreticky je možno totiž tvrdit, že totalitní stát je způsoben selháním trhu. Pěkný večer. :)
Tvrdit je možné cokoliv, papír totiž snese vše; a tady by opět záviselo na tom, co přesně míníte "selháním trhu" (což je další gumový pojem, do kterého se dá schovat hodně různých věcí).
Na přednášce o zdravotnictví budu o USA mluvit; a rozhodně nebudu zpochybňovat to, že vydávají více peněz (kvalitu péče mnedle nelze moc dobře porovnat, respektive lze se zaměřit pouze na určité aspekty, ale ne na celek, protože chybí metrika; neberu tedy, že dostávají méně kvalitní péči, ale nepřijdu ani s argumentem, že dostávají kvalitnější - dražší ale je, o tom žádná; leč rozhodně to dle mého názoru nesvědčí o žádném "selhání trhu").
problem by byl, kdyby napriklad mala skupina lidi znicila ovzdusi pro celou planetu.
Přednáška o životním prostředí byla ta minulá; objeví se tu záznam cca za dva týdny.
Jak asi může úředník zjistit, že lidi chtějí most? Že by za ním ti lidi chodili, že chtějí most? Sepsali petici? :D Cena není jediný způsob přenosu informace o potřebách a preferencích. Potřeba může být vyjádřena snahou přesvědčit druhého. :D A je evidentní, kde přesně Misesova a vaše teorie o osobní preferenci naprosto selhává, a to i z hlediska maximalizace užitku - a tím jsou společné projekty. Ten úředník se těch lidí zeptá, s čím tam chtějí jezdit a jaké mají aktivity, odborník naprosto netržně vypočítá předpokládaný dopravní proud a zatížení, a to včetně výhledu do budoucna (věda v některých případech tohle dokáže dostatečně přesně spočítat, a opravdu k tomu nepotřebuje vědět přesně informaci o naprosto přesné preferenci, stačí přibližná, protože chování lidí se v oblasti dopravy v 95 % případů dá relativně spolehlivě předpovídat), dokonce započítá pravděpodobnost, kdy bude most potřeba při obraně státu atd. (což jsou věci, na které JEDNOTLIVEC vůbec myslet nebude, protože relevantní INFORMACE vůbec nemá), a poté spočítá a vybere stavebně nejvhodnější konstrukce z hlediska dopravních a přírodních (geologických, hydrologických) poměrů. Všechny mosty, které kdy stát postavil, jsou naprosto NAD myšlenými potřebami 99 % jednotlivců, kteří tam ten most chtěli, a proto jsou schopny sloužit i po 150 letech. Lidé vůbec nevěděli, co vše je NUTNÉ zohlednit ještě před tím, než vůbec vyberou projektanta, aby most postavil, aby bylo skutečně dosaženo maximálního užitku. Ten zlý stát to ale už v tom 19. století věděl a my z jeho znalostí máme užitek doteď. Mises ve 20. století neznal a nechtěl znát teorii informace a je ostudné, že dnešní libertariáni ji ignorují.
Jinak, váš neustále opakovaný předpoklad, že socialistická ekonomika není schopna zjišťovat potřeby lidí s dostatčnou přesností, je naprosto mylná. Mises se mýlí, empirie jde proti tomuto tvrzení, viz např. Sanders: Economics and Politics of Transition (1992), p. 327. Problém socialistické ekonomiky je ten, že neexistuje kapacita, která by zajistila zjišťování změn preferencí lidí v celém oboru ekonomiky - celý ten aparát by musel být tak rozsáhlý a osvícený, že je to prostě nemožné.V případě několika velice málo vybraných problémů, které jsou palčivé pro celou společnost, stát takové kapacity mít může.
Nezlobte se, ale myslím, že PŘESNĚ tohle v té přednášce vyvracím; dokoukal jste ji, nebo stopl a napsal ten komentář?
Dokoukal. Nic takového jako vyvrácení jsem tam nenašel. Jen nějaké absurdně obecné teze o "vhodném časovém horizontu", dokonce bez hlubšího teoretického základu. Začínám vás podezřívat, že toho Misese vlastně ani moc neznáte. Vaše teze, že "je efektivní zabývat se delší budoucností pouze tehdy, když máme zajištěn základ" platí možná tak pro jednotlivce, rozhodně ne pro společenství. Už "hloupí" indiáni nebo křováci mají vyčleněn okruh lidí (starší, šamani), kteří se přesně tím, co přesahuje ono "teď a tady" zabývají, aby se tím nemuseli zabývat ti, kteří musí řešit "tady a teď". Všechny společenské vědy tvrdí opak, než vy tady v té odpovědi. Trh neumí zachytit znalosti menšiny, řídí se pouze hloupou většinou, řídí se populárními memy. To není OPTIMÁLNÍ řešení, to je ideologický nesmysl, zvlášť ta teze s "poškozením člověka, když systém optimalizuje v dlouhodobém hledisku lépe, než jednotlivec". Nezlobte se, ale ta odpověď je opravdu nedostatečná (použil bych jiné slovo, ale nechci vás zbytečně urazit).
Stejně tak teze, že "lidi budou mít tolik peněz, jak budou prospěšní ostatním", je přeci nesmysl. Říká vám něco slovo "marketing"? Říká vám něco "projekce síly"? Říká vám něco slovo "autorita"? "Informační nerovnováha"?
Používejte jaká slova chcete, mě neurazíte, leč tuto diskusi mi naprosto znechucujete tím, že ať napíši či řeknu cokoliv, přiřadíte tomu nějaký svůj význam, podsunete ještě další věci, které jsem ani netvrdil, pak z toho celého odvodíte něco, co ani není můj názor, načež mi to vítězně vyvracíte.
I když pominu to Vaše lehce agresivní a arogantní vystupování, kdy mi z pozice někoho, kdo "má pravdu" vysvětluje, jak to tedy je (a já se mám od Vás učit), pak stejně by mi bylo milejší, kdybyste mi byť nadával, ale reagoval to, co skutečně tvrdím, než to, co děláte teď; sice se útlocitně vyhýbáte tomu, abyste mě náhodou neurazil, ale ta diskuse je zcela zbytečná, když ze všeho, co řeknu, vezmete tak dvě třetiny, tu zbylou třetinu si nahradíte něčím, co si tak myslíte, že bych asi tvrdit měl, s čímž pak pracujete.
Kdybych alespoň u toho viděl nějakou upřímnou snahu vést diskusi, asi bych měl chuť věnovat svůj čas tomu, abych Vám vysvětloval, co skutečně tvrdím a co jste si tam přimyslel.... ostatně u jednoho z Vašich prvních komentářů tady jsem to udělal, což jste ale prostě přešel a místo toho chrlíte další úplně stejní příspěvky: Něco mi podsunete, něco si domyslíte, pak mi to vyvracíte.
Kdyby to bylo jednou a dalo se to vyvrátit, pak se o tom pobavit, rád bych to udělal (také jsem to ostatně zkusil); jenže ono to vede jen k tomu, že stejným způsobem pokračujete dál. A jak se tak můžeme o něčem bavit? Myslím, že raději věnuji čas lidem, kteří oponují tomu, co skutečně říkám, nikoliv nějakým strawmanům.
Problém, který s vámi a vaším způsobem prezentace mám, je totiž ten, že ve vašich tezích rozeznávám strašně, ale strašně moc implicitních tvrzení, se kterými nejsem ochoten bez vysvětlení souhlasit. Pak to dopadá tak, jak to dopadá. Bohužel jsem zvyklý na ostřejší debatu (totéž očekávám od partnera, ať mi ukáže, co jsem nedomyslel, ne ať si bere servítky), což není nic osobního. (Vůbec, chápejte moji polemiku spíš jako poznámky, kdy se pozastavuji nad tím, co je v tak příkrém rozporu s tím, co znám, že si nemůžu pomoct a reaguji už i na takové platformě, jako je youtube...)
Bohužel ale moje mínění je takové, jaké je. Víte, ono sebejistě tvrdit ve videu "něco je tak a tak", což činíte, je bohužel provokativní. Je to něco naprosto odlišného od toho, když byste tam tvrdil "já si myslím / podle této teorie". Jestli stát je nebo není morální, bohužel nelze sfouknout takto rychle. Na základě jaké morálky? Já se v této chvíli prostě topím v domněnkách, jak co chápete, protože tolik toho zůstalo nevyřčeno, no a přestože se snažím to interpretovat co nejlépe pro vás podle vámi učiněných závěrů (tj. snaha o reverzní inženýring), tak dekonstruovat vaše postoje evidentně nejsem se 100 % přesností schopen.
Jestli můžu teda přispět něčím konstruktivním: Mně by se třeba líbilo, kdybyste to vybalil rovnou, tak jako jste s tím přišel tady: "Nelíbí se mi, že stát na mně koná násilí". To a to. To je přeci naprosto kruciální a zásadní otázka. Sama o sobě, tak jak tady leží. To je jádro debaty. Ne ekonomická teorie, ne etika. Obé z toho jsou jen nástroje.
Můžete prostě lidsky říct, proč vám to vadí. Od toho se dá mnohem líp odpíchnout. Uveďte svůj pohled, svoji zkušenost. Nezobecňujte, pokud je evidentní, že k tomu nemáte načteno dost kritiků a paralelních názorů. Pak přijde někdo jako já a bude se snažit z vás přesně tohle vymačkat.
Samozřejmě pak, pokud se chcete pohnout dál, musí následovat debata, proč stát existuje, jaké má funkce, proč koná násilí a jak by k nějaké změně mohl přispět pohled Misese, Rothbarda a váš vlastní. Chápu, že pro libertariány je stěžejní ta ekonomická část, jenže ta přeci přichází až za tím. A jak jste sám zažil v debatě: To, jestli stát koná násilí oprávněně nebo ne, je integrální součást celého problému. Každý etik ví, že aby etický systém byl udržitelný, musí v určitém momentu schvalovat násilí. Těm otázkám se nevyhnete, vlastně i "lid si to žádal", "byla tam velká poptávka". Nemůžete je přeskočit s odkazem na Misesovu teorii hodnoty. Pak je to hluché, protože Misesova teorie nic neříká o "obecném blahu". Teorie obecného blaha jde pošlapat velice jednoduše, ale musí to tam zaznít. Jenže to je politologie, axiologie, etika, a ne ekonomie. A zvlášť tu etiku bych si tam fakt nechal až na závěr
Jinak přeji pěkný večer a doufám, že pokud někdy budete tento cyklus opakovat, že zvlášť ten základ vezmete víc zgruntu. Ten problém si to zaslouží. (Rothbardovu teorii znám docela podrobně, tu asi moc poslouchat nepotřebuju.)
Mně nevadí ostřejší debata, jen mi přijde k ničemu diskutovat, když cokoliv řeknu, nějak předěláte a argumentujte proti něčemu, co si ani nemyslím. Neberu to osobně, nejsem z toho nijak naštvaný, jen mě to prostě nebaví.
Další věc je, že chrlíte mraky témat, o každém by se dalo diskutovat hodinu, Vy mi je sem všechny vypisujete, kdykoliv na něco zareaguji, tak se na to vykašlete a místo toho, abyste se do něj nějak zabořil, přejdete volně k něčemu úplně jinému, založíte si na to jiné vlákno a jiný komentář.
Nemluvě o tom, že mi tu píšete, jak mám přednášet, aby se Vám to líbilo, nicméně tak nějak ignorujete, že komentujete jeden díl ze série přednášek, pročež hned v tom předchozím dělám to, co tvrdíte, že jsem měl udělat.
Není to o tom, že by mě to nějak uráželo či že by to bylo moc osobní; jen mi to nepřipadá přínosné a nechce se mi tomu věnovat čas. Holt někomu vyhovuje vychrlit dvacet nesouvisejících věcí, které se mu nelíbí, žádnou se příliš nezabývat, jen to prostě tak konforntačně vysypat (a na odpovědi už moc nereagovat, spíše sypat další a další kritiku); tohle mě prostě nebaví. Mě daleko více baví brát ta témata do hloubky a postupně, neskákat z jednoho na druhé. Když někdo přijde tak, jak jste to udělal Vy, tak já nemám ani podezření, že byste mě nějak chtěl urazit či to myslel zle, ale prostě mi to vezme veškerou chuť tomu věnovat nějak moc času, protože je to hrozně povrchní.
Pan Urza by měl ještě na chvíli zasednout k literatuře než se pustí do zuřivého psaní a přednášení. Slyšel jsem jen 20 min a nevím jak je to s těmi rakušany. Urzova ekonomická teorie mi přijde ryze neoklasická, a o té je známo že lidské chování nepopisuje. Například nelze vysvětlit proč se lidé starají o své děti a nemohoucí starce: neoklasik řekne protože mi to přináší potěšení, ale rozumný člověk ví, že to dělá protože to ti druzí potřebují, nikoliv z vlastního plezíru. Důležitý je tedy faktor potřeby druhých, nikoliv vlastní užitek - tam je prezentovaná teorie otrocky neoklasická. Pojem "dobrovolná směna je výhodná pro všechny" je nejasný - Jak definujeme dobrovolnou a nedobrovolnou směnu tedy krádež (levná pracovní síla). Všechno co máme vyrobili azijští otroci, tedy všichni okrádáme chudé bangladéšany..ano všichni jsme zloději a otrokáři, dokonce o tom víme - je to jasné z cen které platíme a je to tam napsané - to je princip konzumu, tedy nerovný obchod. Ten neoklasická ekonomie nedokáže vysvětlit, tak ho raději ignoruje. Doporučuji studium Aristortela, Augustýna, Akvinského a z nových zdrojů J.D. Mueller: Redeeming Economics. Tedy dostudovat a pak přednášet a psát
Teď nevím, jestli Váš příspěvek dobře chápu, ale....
1/ Já vycházím z rakouské ekonomické školy.
2/ Vy ji neznáte, tak uděláte aproximaci na nejbližší ekonomickou školu, kterou znáte.
3/ Provedete kritiku toho, co znáte, nikoliv toho, k čemu se hlásím.
4/ A já si to mám dostudovat.
Chápu to dobře, nebo jsem si něco špatně vyložil?
Díky za odpověď, omlouvám se za negativní tón. Ekonomie není můj obor ale jse poněkud popuzen dominantní neoklasickou myšlenkou, zejména teorie hodnoty. Reaguji na slide "Dobré zprávy" a heslo že každý maximalizuje svůj užitek a že dobrovolná směna je vždy výhodná. Taková tvrzení zní logicky, přepokládají ale že každý z nás je pouze a jedině sobec a vždy jedná ve vlastním zájmu. Ve skutečnosti lidé jsou schopni altruismu a daru/oběti, a je chybou tvrdit že altruismus přináší jedinci potěšení. Motivací k altruismu je potřeba druhých, nikoliv maximalizace vlastního užitku, což tvrdíte ve vašem příkladu s charitou. Takové tvrzení mi zní jako vystřižené z neoklasické ekonomické teorie hodnoty: hodnota je míra uspokojení z ekonomického činu. Takové tvrzení je ale nevědecké, jelikož uspokojení nelze měřit (na druhou stranu v prezentaci je zmíněno že hodnota má povahu "ordinální", tedy jedná se o žebříček priorit a není redukovatelná na jednu veličinu jako třeba peníze. to je správně, tuším že to je podstatou rakouské školy). Správná teorie hodnoty (podle scholastické ekonomie T. Akvinského, ale Vídeňská škola typu Carl Menger je tomu dost blízko) říká že hodnota je vztažena ke schopnosti uspokojit potřeby druhých včetně mě samotného. Jistě chápete že v tom je zásadní rozdíl. Neoklasická teorie usuzuje že sobectví je jediný motiv jakéhokoliv činu, zatímco scholastická ekonomie připouští že potřeby druhých mohou být motivem k činu a tudíž základem hodnoty. Problém je, že na základě neoklasické teorie hodnoty nelze postavit spravedlivé a tedy lidské společenské uspořádání, o což tu přesně jde, jestli správně chápu anarchokapitalismus. Je pravda že rakouskou školu moc neznám, ani anarchokapitalismus :). Tuším ale že rakouská škola je také jednou z větví neoklasické ekonomie. Jinak ještě jednou doporučuji knihu J.D. Mueller: Redeeming Economics a třeba i článek "The Late-Scholastic and Austrian Link to Modern Catholic
Economic Thought". Kdyžtak tady je odkaz ke stažení zdarma: www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0ahUKEwig79e0ro_bAhWFYVAKHSdxDP4QFggrMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.marketsandmorality.com%2Findex.php%2Fmandm%2Farticle%2Fdownload%2F650%2F640&usg=AOvVaw1cOnTG8JNFs2ouP_HyqxGs
Krom toho potřeba ("need") na rozdíl od užitku ("satisfaction, utility") není tak docela subjektivní - voda, jídlo, klima, svoboda.., ale to je jiné téma :). Ještě jednou díky za reakci
Ještě poznámka: transakce (situace kdy zboží změní majitele) za kterou neočekávám nebo nedostanu reciproční platbu - tzn. dar nebo krádež - logicky není transakcí (viz příklad s charitou). Taková logika redukuje veškeré lidské ekonomické chování na směnu - dar a krádež není směna/transakce právě proto že neočekávám nebo je mi upřena reciproční platba. Díky tomu není možné v současné ekonomické teorii stanovit kritéria pro nerovný obchod, na kterém je konzumní kapitalismus postaven (opět levná pracovní síla, kdy někdo vydělává na cizí práci, protože ho nemusí platit = otroctví = krádež). Současná neoklasická teorie tvrdí, že každá "dobrovolná" směna je férová, právě protože neexistuje kritérium neférovosti. Přitom lze tvrdit, že ti Bangladéští otroci jdou do fabriky na košile dobrovolně, v žádném připadě to neznamená že taková směna je pro obě strany výhodná. Pokud by "dobrovolná" směna byla vždy výhodná pro obě strany, nikdy bychom neměli industriální revoluci, která byla možná díky nerovnému obchodu (černošská práce na plantážích). Bez jasného stanovení kritéria spravedlnosti ve směně, a jasné definice krádeže a daru opět nelze konstruovat teorii spravedlného sociálního zřízení.
A proč by to neměla být transakce?
Krom toho vůbec nereagujete na to, co jsem napsal výše.
Uff dobře, ještě to zkusím.
1) Rakouská škole ja známá, povrchně tuším o co jde - jedná se o typ neoklasické ekonomie, i když se v jistých detailech odlišuje.. nicméně podědila podobné neduhy jako celá neoklasická ekonomie, jmenovitě nevyhovující teorie hodnoty a neexistující teorie finální distribuce (teorie popisující jak je bohatství skutečně rozděleno), čímž pádem není shcopná popsat lidské ekonomické chování a tudíž ani chování trhu.
2) V ekonomii existují jen 2 směry: neoklasický (mainstream) a scholastický (Aristoteles + Sv. Augustýn = Tomáš Akvinský). Tudíž žádnou aproximaci na školu kterou znám nedělám. Jelikož mám nějaký povrchní přehled o historii ekonomie, tak si tu rakouskou školu dokážu zařadit. Vřele doporučuji se podívat na vývoj ekonomického myšlení jako celku a zejména toho, kde selhává a nevybírat si nějaké školy. Klasikem v tomto je Joseph Schumpeter i když je to starší titul (zdarma tady : sttpml.org/wp-content/uploads/2015/08/schumpeter-history-of-economic-analysis-schumphea.pdf)
3) Kritizoval jsem to co je psáno na slidu "dobré zprávy" a co jste říkal v přednášce, a to sice z pozice selské logiky, nikoliv nějaké školy kterou znám (Mám spíš zevrubný přehled o vývoji ekonomického myšlení).
4) Dar a krádež není směnou (=transakce), protože za to nechci nebo nedostanu nic nazpět. logicky, jinak to není dar. Příklad s charitou je chybný - člověk který pomáhá druhým protože mu to poskytuje dobrý pocit je u mě duševně chorý (ano i takový lidé dnes jsou, dělají to pro reputaci, nebo tzv. "warm glow"). Mentálně zdravý člověk přispívá na charitu, protože mu záleží na lidech v nouzi (dělá to kvůli druhým a nikoliv kvůli sobě). Ten, kdo očekává odměnu za altruismus v podobě "dobrého pocitu," sebe-uspokojení apod. je onanista. Toto je ale klasický omyl v současné ekonomické teorii, která usuzuje že a) všichni jsme sobci a vše děláme pro vlastní uspokojení a b) nikdo se nikdy nedělí (tudíž neexistuje dar ani krádež; všechno je redukováno na jistou formu směny včetně vztahu mezi rodiči a dětmi .. prostě uchylárna).
Slide "dobré zprávy"(cca 14 min): "Jednáním každý maximalizuje svůj užitek" je prázdné tvrzení, jelikož nedokážete definovat co je to užitek - dobrý pocit? uvolnění endorfínů? Zkuste si schválně definovat co je pro Vás ten užitek. To ale není Váš omyl, vychází to z omylu v současné ekonomii, která definuje hodnotu jako "satisfaction from an economic act," což je definice kruhem, jelikož se předpokládá že satisfaction = užitek je měřitelné, fyzické kvantum (argument J. Schumpetera). Jinými slovy ekonomie tvrdí, že hodnota věci spočívá ve schopnosti sebe- uspokojení = onanie. Ve skutečnosti lidé jednají protože reagují na potřeby svých bližních včetně sebe. Na rozdíl od "uzitku" je "potřeba" nesubjektivní a empiricky definovatelná (voda, jídlo, svoboda, láska..). Tudíž na tom slidu má stát: Jednáním každý pečuje o potřeby druhých (včetně sebe). Vychází to z řecké definice ekonomie (oikos-nomos) jakožto disciplíny zabývající se efektivní správou domácnosti (nikoliv disciplíny sebeuspokojování), kde se nachází lidé, zvířata a nástroje.
Následuje slide "krátká diskuze" (cca 16:30) a tvrzení: "vše, z čeho máme užitek je žádoucí". To je opět prázdné tvrzení, postavené na kruhové logice, jelikož nejste schopen definovat užitek (nikdo není).
Příkladem budiž náš bývalý prezident V. Klaus, který tvrdí že sobectví nejušlechtilejší lidská vlastnost .. Prostě takové teorie nepovedou k spravedlivému a udržitelnému společenství. Tam potom ty kapitalistické teorie selhávají, a je to zejména proto že nedokáží správně chápat lidskou povahu a chování. Člověk je tvor společenský a nikoliv izolované individum, neschopné myslet na nikoho než sebe.
Nechci Vás kritizovat, ale pouze upozornit na nesrovnalosti. To co píšu není Váš omyl, ale chyby které jsou v neoklasické ekonomii už od Adama Smithe a tím pádem i v té rakouské škole, která na něj také navazuje. Nikdo se nemůže dokonale orientovat ve všem a Vaše téma je opravdu široké. Doufám že oceníte moji snahu, můj zájem je spíš v zajímavých lidech a konceptech, které bych využil pro svou práci. Takže já opravdu nepotřebuji někoho přesvědčovat. Pokud bude zájem, rád nějak k té věci přispěju. Taky jsem kapitalista z přesvědčení, bez realistické ekonomické teorie to ale nejde a taková dnes prostě chybí. Berte to jako výzvu a díru na trhu s myšlenkami.
Těším se na konstruktivní odpověď