Z mojí zkušenosti nebývají s aplikacemi na Linuxu zas tak velké problémy, autoři knihoven jako je glibc, GTK a tak dále se většinou snaží, aby starší aplikace s novější verzí knihovny fungovala, a existují pro to i specifické funkce jako je například označování symbolů v knihovnách podle verze. To funguje tak, že pokud je například odstraněna pro běžné z knihovny funkce X a nahrazena trochu jinak fungující funkcí Y, nové aplikace automaticky použijí Y, zatímco už zkompilované staré aplikace dále bez problému používají X. U těch balíčků bývá občas problém v tom, že se přejmenovali závislosti, ale i to se například Ubuntu a Fedora snaží řešit celkem úspěšně podobným způsobem jako u výše zmíněných knihoven. Ve spoustě případů není problém nainstalovat RPM pro o pár verzi starší Fedoru či dokonce RHEL na novější Fedoře - u LTS vs ne-LTS verzí Ubuntu hádám, že ve většině případů problém nebude.
Nejspíš. Já instaloval balíčky mimo repositář už před několika lety. A vycházím dnes zejména z kritiky okolí. (Možná to už jde lépe.) A dnes zase více jedu ve Flatpaku (je pohodlnější).
Vyměnil jsem grafiku za novou. Linux to zvládl. Na windowsu jsem musel přeinstalovat amd ovladače. Takže linux je na tom líp. Co se týče zpětné kompatibility tak by realný režim jako 16bit měl zůstat. Chápu že je to starý mod ale právě desky s biosem v tomto modu začínají a dostat se do 32bitu není těžký ve kterém potom dává smysl použít cčko.
![BLACK BAG - Official Trailer [HD] - Only in Theaters March 14](http://i.ytimg.com/vi/Du0Xp8WX_7I/mqdefault.jpg)
Z mojí zkušenosti nebývají s aplikacemi na Linuxu zas tak velké problémy, autoři knihoven jako je glibc, GTK a tak dále se většinou snaží, aby starší aplikace s novější verzí knihovny fungovala, a existují pro to i specifické funkce jako je například označování symbolů v knihovnách podle verze. To funguje tak, že pokud je například odstraněna pro běžné z knihovny funkce X a nahrazena trochu jinak fungující funkcí Y, nové aplikace automaticky použijí Y, zatímco už zkompilované staré aplikace dále bez problému používají X. U těch balíčků bývá občas problém v tom, že se přejmenovali závislosti, ale i to se například Ubuntu a Fedora snaží řešit celkem úspěšně podobným způsobem jako u výše zmíněných knihoven. Ve spoustě případů není problém nainstalovat RPM pro o pár verzi starší Fedoru či dokonce RHEL na novější Fedoře - u LTS vs ne-LTS verzí Ubuntu hádám, že ve většině případů problém nebude.
Nejspíš. Já instaloval balíčky mimo repositář už před několika lety. A vycházím dnes zejména z kritiky okolí. (Možná to už jde lépe.) A dnes zase více jedu ve Flatpaku (je pohodlnější).
Vyměnil jsem grafiku za novou. Linux to zvládl. Na windowsu jsem musel přeinstalovat amd ovladače. Takže linux je na tom líp. Co se týče zpětné kompatibility tak by realný režim jako 16bit měl zůstat. Chápu že je to starý mod ale právě desky s biosem v tomto modu začínají a dostat se do 32bitu není těžký ve kterém potom dává smysl použít cčko.