Dekolonizaci Afriky odstartoval boj o zdroje - Jan Klíma na Hausbotu Petra Horkého
HTML-код
- Опубликовано: 11 июн 2024
- Co se to vlastně pořád děje v Africe? Proč je tam tolik válek a šíleného vraždění? Kořeny je třeba hledat už v koloniálních dobách a pak v tom, jak evropské koloniální mocnosti z Afriky odcházely. Docent Jiří Klíma je expert, který Africe věnoval podstatnou část své vědecké kariéry. Teď v nakladatelství Lidové noviny vydal knihu Afrika ve vichru svobody, kde to složité téma popisuje v jediném svazku.
Odkazy:
Afrika ve vichru svobody
www.nln.cz/knihy/afrika-ve-vi...
Dějiny Afriky
www.nln.cz/knihy/dejiny-afrik...
Vážení diváci, pokud budete chtít, můžete nám poslat dobrovolný dar zde: www.patreon.com/petrhorky anebo zde: 1035355738/6100
Kamera: Tomáš Koucký, střih: Pavel Šístek
00:00 Kniha Afrika ve vichru svobody.
03:59 Kde se kolonialismus vzal?
09:11 Ve válce ztratili evropští kolonizátoři autoritu.
11:15 Po 2.světové válce přišel boj o zdroje.
12:07 Chybí připravenost kádrů a národní státní identita.
16:53 Naroubování evropského vidění státních útvarů.
19:30 Odejdeme, abychom co nejvíce zůstali.
22:16 Začátky ozbrojených konfliktů - hry světové politiky.
27:40 Shrnutí.
31:30 Etapa nezávislosti - začátek občanských válek.
41:15 Období “demokratizace”.
46:39 Je řešením vzdělání?
48:20 Bilance Afriky v roce 2020.
49:33 S čím musíme počítat?
Petře, pozvěte pana docenta minimálně na další dva díly. Závěr rozhovoru gradoval tak moc a času málo. Tohle je minimálně na série jako jste udělal s prof. Stehlíkem.
Děkuji moc za nesmírně zajímavý rozhovor s cenným hostem. Jsem vděčná, že skrze tyto rozmluvy poznávám další osobnosti naší země.
Velmi se tak přimlouvám za případné pokračování. Zajímá mne pohled pana docenta Klímy na náboženskou situaci v Africe a nakolik ovlivňují křesťanství a islám vývoj v jednotlivých zemích. Děkuji a přeji Petru Horkému, jeho týmu a hostům mnoho dobrého.
Skvělý rozhovor s člověkem, který má přehled a chápe souvislosti vývoje v Africe. Děkuji!
Velké poděkování za výběr hosta a stále aktuální téma!!!Jeden z nejvíce inspirativních učitelů, kterého mám tu čest mít podepsaného ve svém Indexu...
Mám to úplně stejně, pro mne byl dokonce docent Klíma jedním z důvodů, proč jsem se pro tu školu rozhodl. Z jeho přednášek jsem chodil úplně "rozsekaný", protože zážitek to byl a obrovský, ale porovnat jeho obří encyklopedické znalosti s mými pro mne bylo až frustrující. Tento rozhovor snad docela slušně ukazuje šíři jeho záběru. A knihu si rozhodně přečtu. Děkuji za ní!
Páni, tak tohle je opravdu parádní podcast! Určitě by si ještě zasloužil pokračování! Děkuji za neuvěřitelně pochopitelné přiblížení alespoň střípku toho jak smýšlet nad vlivem a důsledky dekolonizace Afriky. Tohle by se mělo vyučovat, aby si mladí lidé dokázali udělat alespoň vlastní názor na Afriku a trošku o ní začali přemýšlet. Klobouk dolů! p.s. knížka mi už přišla :-)
Už dlouho jsem nevydržel u hodinového pořadu. Velmi zajímavé. Pan docent Klíma je naprosto neuvěřitelný svými vědomostmi a křišťálově čistým myšlením. Afrika je bezpochyb zajímavý kontinent. Nikdy jsem neměl možnost ji navštívit. A moc ji fandím do budoucnosti. Jestliže se věci tohoto světa točí v kruhu a v Africe to podle mnohých historiků začalo je velká šance, že se vše nakonec v dobré obrátí. Byť to bude běh na mnoho generací.
To si snad děláte legraci.
Díky všem na Hausbotu. Pan docent Klíma brilantně rozprostřel téma, které si zaslouží vnímavou pozornost nejen v českém prostředí. Díky za pronikavý pohled očima historika, diplomata i filozofa, navíc přednesený ústy ctěného pedagoga. Tento díl by byl skvělým úvodem k jednotlivým následujícím dílům. Prosím a dovolím si doufat.
Nádherny rozhovor, k tomu se budu vracet pravidelne. Dekuji
Měl jsem tu čest být studentem pana docenty Klímy a dodnes na něj s manželkou vzpomínáme, jako na největší osobnost ze zlaté éry Ústavy historických věd na UHK. Přejeme hodně zdraví a pohody do další práce :-)
Vynikající volba hosta. Neodpustím si připomenout jeho "pěknou" poznámku o Evropě jako o malém výběžku Asie... :-) Heh, jak moc je to aktuální dnes, snad všichni alespoň tušíme. A kdo ne, brzy bude.
A Petře, konečně kvalitní zvuk. :-)
Díky moc za Vaši práci
Ahoj Petře, jeden z nejzajmavějších rozhovorů za poslední dobu. Určitě by to téma zasloužilo rozvést do dalších pořadů. Abychom jako Evropani věděli, co je ve hře, do které zatím moc nepřispíváme.
Moc děkuji za toto setkání! Téměř vše,co bylo řečeno,bylo pro mne nové. Uvědomila jsem si,že o Africe netuším nic! Prosím o nějaký další rozhovor na jakékoli téma, vše pro mě bude velmi zajímavé! Moc děkuji!
Skvělý rozhovor, díky za upozornění na knihu. Na Slovensku ji ještě mají.
Veľmi poučný a inšpiratívny rozhovor (a nielen tento!) - aj keď, vzhľadom na rozmanitosť a rozľahlosť Afriky, až príliš v štýle "letom svetom"! Aj tak veľká vďaka a nádej, že téma bude mať pokračovanie.
Mockrát děkuji za milý, a informativní rozhovor: Velice si vážím práce jak Petra tak pana prof. Klímy. Děkuji.
Úžasný souhrn informací! Klobouk dolů! Něco takového jsem tušila, že se děje. Korporace, korporace, korporace - jenže nás už mají taky na talíři!
A my, poslední a nejmenší zákazníci, uživatelé a konzumenti, se máme uskromňovat. kdepak, daňoví poplatníci vždycky nejvíc doplatí na to, když lejno chytne větrák.
Extrémně zajímavé. Díky 👍
Úžasný rozhovor děkuji. 👍
Jeden z nejlepších hostů. Dokonale popsal skutečný stav nejen Afriky.
Super,Dakujem
🙏 Díky moc!😊
Zajímavé a skvěle vedené povídání. Děkuji
Děkuji moc za skvělé povídání...
Rad si to pustim. Dekuji
Děkuji za velmi zajímavý výklad,popis a zkušenosti s tématem Afrika, mně tema v Africe, dění bělochů všechno co pan Klíma popisuje je smuné, drastické....spoustu let se ptám proč je taková nerovnováha na světě, kdo dal bělochům právo se takhle chovat a není to jenom v Africe. Pane Horký pane Klímo moc děkuji, přeji pěkné dny.
Pane docente . . . moc děkuju. Teď jsem to doposlouchal . . . jak dokážeme bejt krásný bytosti . . . tak na druhou stranu, tak pekelný svinský zrůdy. A pak tato finanční jelita vytvářej a lobujou za zákony - morálku a hodnoty . . . pomoč. Pane Petře děkuju za zveřejnění.
Vašek de Gama.
Ten pan docent má ohromující znalosti, asi nejenom o Africe. Z rozhovoru docela vyplynulo, že vše ovládají držitelé velkých peněz, prostřednictvím nezaslouženě přeplácených místodržících. Ti mají jediný úkol, udržet v zemi status quo, kdy bohatství země plyne na konta těch majitelů všeho. Takto již mnoho desetiletí fungují ropné emiráty, africké pseudostáty a nyní se do tohoto systému začleňuje i východní Evropa. Tak jako v Africe proběhla „dekonolizace“, tak u nás proběhla „liberalizace“, se stejným cílem - předat politickou i ekonomickou moc, majitelům všeho.
My bychom v té Africe nejen neměli mít vojska, hájící tam francouzské zájmy, my bychom tam ani neměli stavět žádné školy. My bychom se měli zapojit do celosvětového tlaku, aby majitelé všeho nehromadili světové bohatství na svých kontech, aby se tak státy světa, mohly svobodně rozvíjet a prosperovat (zjednodušeně řečeno).
Super rozhovor. Hned som bezal kupit jeho knihu. Zial, vsade vypredana.
Moc zajímavý rozhovor. Mám malou osobní zkušenost s Afrikou. Její budoucnost však vidím bohužel velmi špatně. A to jsme se dozvěděli jen zlomek o problémech. Je tam toho tolik, že se z toho nedá dostat. Zvlášť pod nepřímým ovládáním západních i afrických boháčů (jak pan docent v rozhovoru s části zmiňoval). Knihu si nejspíše pořídím.
Každé bohatě druhové prostředí musíme brát jako nejlepší místo pro život. Riskoval bych názorový rozkol z pšenicí.
Skvělý. Díky za rozhovor.
Prosím pana docenta Klímu "na pokračování"
Zajímavý rozhovor. Hodně přemýšlím o části, kde místní klan inkasuje ohromné peníze za těžbu nerostů v jeho zemi a nemá zájem investovat je do místní infrastruktury, vzdělání, životní úrovně... Hodně mě to znejišťuje v hodnocení významu jakékoli další pomoci Africe.
Pokud by třeba bylo pokračování, tak by mě zajímalo, jak se to má s potravinovou pomocí, která do Afriky směřuje. Ten řekl bych převažující názor je, že už to probíhá velmi dlouho a zažehnání hladomoru je v nedohlednu. Afričani dál mají x dětí, které nemohou ani nakrmit, ale např. se právě na potravinovou pomoc spoléhají a populace dál nekontrolovaně roste.
Opravdu kvalitní rozhovor, kde každá věta měla informaci.
Pri sledovani zamerneho prodluzovani negramotnosti, konfliktu v Africe nabyvam dojmu, ze si nikdo "zapad, vychod- kdokoli, kdo z Afriky profituje" nepreje, aby byla vzdelana, protoze by pak ona sama zacala potrebovat, vyuzivat, zpracovavat to, co z ni kazdym dnem mizi. Smutny priheh tohoto kontinentu. Dekuji za zajimavy rozhovor.
Wow, to je brutus, my (ve smyslu západní civilizace) jsme fakt hovada
Prosím informujte sa o arabskom obchode s otrokmi (napr. článok na wikipédii, tiež v češtine) - bude pre Vás iste zaujímavé, koľko čiernych Afričanov vyviezli Arabi a hlavne, kedy až bolo v tomto kúte sveta otroctvo zrušené a kto sa o to zapríčinil. Áno, boli sme to my "hovada", kto si uvedomil ako prvý svoju chybu a dotlačili sme do zrušenia otrokárstva iné národy. Bohužiaľ, otrokárska mentalita v tých národoch napriek tomu zostala - opäť, je možno nájsť množstvo informácii, v akých neľudských podmienkach dnes pracujú africkí (čierni), pakistanskí či bangladéšski robotníci v bohatých arabských krajinách ako Kuvajt či Dubaj. Potom možno prehodnotíte svoj názor, či my, západná civilizácia, sme (stále) hovada a či sa máme cítiť vinní za chyby našich predkov. Apropo, na maghrebských a osmanských trhoviskách s otrokmi skončili tiež milióny Európanov, a to nielen zo slovanských krajín, ale aj zo západnej Európy.
skvelé. ľudská chamtivosť je naozaj záhuba
Dekonolizácia bola veľká chyba. Kým boli krajiny kolonizované, tak sa tam aj tamojším ľuďom žilo lepšie (boli aj výnimky ako Kongo). A navyše nebol problém s terorizmom. Pozn: Dekonolizácia v skutočnosti začala už v polovici 19teho storočia, keď vznikli domíniá ako Kanada, Austrália, Nový Zéland a Južná Afrika. Mali si tie impériá radšej federalizovať. A z jednotlivých častí impéria urobiť plnohodnotných členov Britského, Francúzkeho či Holandského Impéria. Tak ako to urobili napríklad USA alebo Rusko.
ona dekolonizace začala už dřív - když si jistých 13 kolonií na východě Severní Ameriky řeklo, že nechce platit daně bez politického zastoupení
Myslím, že ještě větší chyba byla samotná kolonizace, ale to už jsme asi moc v daleké historii.
Lidi, co to motáte ? Probíhá nekonečný proces civilizace a ten má na povrchu Země různou kvalitu, rychlost a úroveň. My, civilizovaní, se musíme necivilizovancům, zejména z východu, bránit. NATO je k tomu jediný náš platný prostředek... Dzp.
brzy mě čeká zkouška z dekolonizace a jak pan docent zmínil hnutí Mau Mau v Keni, tak se mi hned vybavila slova doktora Valkouna, který předmět vede, ať nikdy nezkoušíme vyslovovat u zkoušky jako Mňau Mńau
Jaký obor studujete, mohu-li se tázatM
@@Tomas-bk8id magisterské moderní dějiny na ZČU
Není ta kniha také v angličtině? Mám muže Jihoafričana "formovaného" apartheidem. Měla bych zájem, aby si to přečetl a zajímalo by mě, co by na tu knihu říkal. Asi to ale nebude v angličtině i když...
Nechcem porovnávať neporovnateľne, ale, keď sa pozriem to všetko, čo sa s Češkou a dokonca i komunistickou pomocou podarilo vybudovať na Slovensku za tých 70 rokov spoločnej správy, že sa podarilo vytvoriť aj keď zďaleka nie perfektný, ale funkčný štát, ktorý je dokonca demokratický. Keď si tento výsledok porovnám so sedemdesiatymi rokmi západnej koloniálnej správy Afrického kontinentu, tak sa mi zdá, že je to obrovské zlyhanie na strane Západu, zlyhanie celej koloniálnej myšlienky a takzvanej civilizačnej misie a od 60. rokov aj zlyhanie Africkej samosprávy. Možno, že Afrika nebola pripravená v 60. Rokoch na nezávislosť, ale západ mal dovtedy dostatok času na to, aby Afričanov na nezávislosť pripravil, pretože viem, že Sedemdesiat rokov Československa bolo dostatok času na to, aby sa Slovensko pripravilo na svoju vlastnú nezávislosť, no nespravil to.
💓❤️💓 20 💓❤️💓 22 💓❤️💓
Osvietení bieli si akosi privlastnili patent na rozum a v minulosti narobili po celom svete veľa škody. Teraz to vyzerá, že sa nám to vracia v podobe migrantov, ktorí nás "zaplavujú" a nevieme si s nimi rady, nakoľko namiesto vzdelania sme im zobrali identitu aj kultúru. Tak nám treba.
* škody = zla
Universum universale est. Hominum stultitia est infinita
The main problem is colonization in the first place not decolonization.And many are fooled to think that africans are better off colonised rather than being left alone.Africa hasn't gained much from colonisation except mass slaughter,resource theft,exploitation,ethnic cleansing,linguicide
Prosím informujte sa o arabskom obchode s otrokmi (napr. článok na wikipédii, tiež v češtine) - bude pre Vás iste zaujímavé, koľko čiernych Afričanov vyviezli Arabi a hlavne, kedy až bolo v tomto kúte sveta otroctvo zrušené a kto sa o to zapríčinil.
Áno, boli sme to my "hovada", kto si uvedomil ako prvý svoju chybu a dotlačili sme do zrušenia otrokárstva iné národy.
Bohužiaľ, otrokárska mentalita v tých národoch napriek tomu zostala - opäť, je možno nájsť množstvo informácii, v akých neľudských podmienkach dnes pracujú africkí (čierni), pakistanskí či bangladéšski robotníci v bohatých arabských krajinách ako Kuvajt či Dubaj.
Potom možno prehodnotíte svoj názor, či my, západná civilizácia, sme (stále) hovada a či sa máme cítiť vinní za chyby našich predkov.
Apropo, na maghrebských a osmanských trhoviskách s otrokmi skončili tiež milióny Európanov, a to nielen zo slovanských krajín, ale aj zo západnej Európy.
YouMust get on paper Podkarpadska Russ on paper agreement signed by Zelensky. For each bullet Slavakia Must get something, uranium , copper mines...etc
Kalamitní a katastrofický kapitalizmus. Jdeme vám na pomoc a vybereme vám zdroje, v exkluzivních místech si postavíme hotely atd.
Zdravím pana Horkého, konečně něco lepšího, než ty nulové řeči o Vlodymyrovi. Také Váš host pan Klíma je na rozdíl od "profesora UK" zcela na výši a hlavně odborník, který v citovaných místech dlouhodobě působil. Jedno jste ve svém rozhovoru ale opomněli. Jde mi zde o postupný a stále více znatelný příliv lidí z asijských, afrických a jihoamerických kolonií do zemí svých bývalých kolonizátorů - např. Belgie, Holandsko, Španělsko a Francie. Rozdat státní příslušnost všem těm "divochům" je znak neokolonialismu, který se ovšem vůbec nepodařil a obrátil své ostří proti svým zřizovatelům (viz příšerný demografický vývoj v uvedených evropských zemích). Rozbor tohoto problému by mne napříště docela zajímal.
ANO a Andree Burda sa pokusil zkolonizovat si kotlinu....