Túto knihu som čítal 2x a film som videl tiež dva krát. Je to moja najobľúbenejšia kniha a určite si ju ešte prečítam. Tá atmosféra tej knihy, toho príbehu má fascinuje. fascinuj
@@branoznrJá to mám úplně stejně...u mně je ten vztah k té knížce ještě podpořen tím, že jako kluk jsem s rodiči čtyři roky v Berlíně žil, protože tam otec tehdy dostal lukrativní práci... Jsem už stará páka, takže to bylo zrovna v době, kdy tzv. padla zeď a Berlín mnoha letech přestal být rozděleným městem. Tehdy jsem musel navštívit všechna místa, o kterých se v knize píše... Kromě Bahnhof Zoologischer Garten na mě asi nejvíc zapůsobilo sídliště s názvem GROPIUSSTADT, kde Christiane s maminkou a sestrou bydlela. Byla to opravdu depresivní betonová džungle plná šedivých vysokých věžáků a člověk si úplně uvědomí jakou nudu a depku musely tehdejší děti na takovém místě zažívat a představoval jsem si jak odtud Christiane vždycky v pátek vyrážela linkou městské dráhy S-Bahn do centra města, do klubu SOUND, kde bylo naopak všechno barevné, hlasitá hudba, lasery, projekce... a bohužel i drogy. Za zmínku stojí asi i osud Christiane poté, co kniha vyšla. Stala se de facto celebritou, léčila se a do závislosti se opět znovu propadala. Dnes je to paní, které je už 62 let.
muzes brát drogy tady uz neni co pokazit
Tuhle knihu jsem cetla asi 9x ...a mohla bych ji cist porad a porad dokola..
Ahoj. Někdy se ke knize znovu vrátím. Viděl jsem také film.
Túto knihu som čítal 2x a film som videl tiež dva krát. Je to moja najobľúbenejšia kniha a určite si ju ešte prečítam. Tá atmosféra tej knihy, toho príbehu má fascinuje. fascinuj
@@branoznrJá to mám úplně stejně...u mně je ten vztah k té knížce ještě podpořen tím, že jako kluk jsem s rodiči čtyři roky v Berlíně žil, protože tam otec tehdy dostal lukrativní práci... Jsem už stará páka, takže to bylo zrovna v době, kdy tzv. padla zeď a Berlín mnoha letech přestal být rozděleným městem. Tehdy jsem musel navštívit všechna místa, o kterých se v knize píše... Kromě Bahnhof Zoologischer Garten na mě asi nejvíc zapůsobilo sídliště s názvem GROPIUSSTADT, kde Christiane s maminkou a sestrou bydlela. Byla to opravdu depresivní betonová džungle plná šedivých vysokých věžáků a člověk si úplně uvědomí jakou nudu a depku musely tehdejší děti na takovém místě zažívat a představoval jsem si jak odtud Christiane vždycky v pátek vyrážela linkou městské dráhy S-Bahn do centra města, do klubu SOUND, kde bylo naopak všechno barevné, hlasitá hudba, lasery, projekce... a bohužel i drogy. Za zmínku stojí asi i osud Christiane poté, co kniha vyšla. Stala se de facto celebritou, léčila se a do závislosti se opět znovu propadala. Dnes je to paní, které je už 62 let.
Ja som ju čítala super je
Děkuji za komentář.
Kolik má stran