Taky mám jednu historku. Když jsem byla malá, vždycky jsem říkala že u nás v křesle sedí babička a čte si noviny.Samozdřejmě tak nikdo nebyl. V průběhu let se na to nějak zapomnělo až minulý rok mi to mamka pripomněla,že jsem tohle jako malá říkala. Rozhodla jsem se o tom zjistit trochu víc. Máme starý dům ve kterém před námi umřela jedna paní. Dohledala jsem že má hrob ve vedlejší vesnici, tak jsem vzala kamarády a jeli jsme. Když jsme konečně našli její hrob, s hrůzou jsem se podívala na její fotku. Byla to ona. Poznávala jsem jí. Přejel mi mráz po zádech a všechno jsem měla živě v paměti.
Taky bych se o jednu historku rád podělil. Když mi bylo 6 let, tak jsem přespával u babičky ve Znojmě. V tu dobu mě sužovala chřipka. Měl jsem vysoké horečky a bolel mě krk jako prase. Kvůli tomu jsem nemohl usnout až do půlnoci. Kolem jedné jsem se probudil. Nemohl jsem se nadechnout ani pohnout. Otevřel jsem oči a ned sebou jsem viděl postavu, jak se na mě dívá. Chtěl jsem vykřiknout o pomoc, ale nešlo to. Po asi dvou minutách to všechno skončilo a temná postava zmizela. Myslím si, že to byla spánková paralýza, avšak můj pradědeček zemřel ne dlouho před tím, tak možná se se mnou přišel naposled rozloučit
Ahoj, mám tu příběh, který jste mi připomněli s tím Mimikem. Stalo se to v roce 2020, když začala karanténa a mně bylo 12, a tak se mnou mamka musela zůstat tehdy doma. To co se stalo znám jen z jejího vyprávění. Bylo to jednou ráno v našem starém bytě, ve kterém už 5 let nebydlíme. Ten den bylo venku šero a pršelo, v bytě byla skoro tma, takže i atmosféra musela být děsivá. Bylo asi 10 ráno, čas kdy mám ještě ve zvyku spát. Mamka byla v obýváku a koukala na telku. Seděla na gauči a vedle sebe měla zavřené dveře na chodbu, prosklené takovým tím neprůhledným sklem, takže přes něj jdou vidět jen siluety. Najednou viděla jak jsem za tím sklem prošla směrem na záchod. Automaticky mamka myslela že jsem to já, a tak otevřela dveře a čekala až vyjdu ven z toho záchoda, aby mi řekla ať už vstanu. Čekala tam docela dlouho, ale furt nic. Ani ze záchoda zpod dveří nevycházelo světlo, ani žádné zvuky, které by naznačovaly že tam někdo je. Bylo jí to nějak divný, tak se šla podívat ke mně do pokoje. No co myslíte, já jsem celou dobu tvrdě spala zachumlaná pod dekou, bez známky toho že bych se před chvílí budila... Řekla mi to o pár týdnů později, a ani já neměla vůbec tušení o ničem a nic jsem si nepamatovala.. Rozhodně jsem to tehdy já nebyla, a dodnes si to neumíme nijak vysvětlit. Mohl to být ten Mimik, nebo klidně i cokoliv jiného. Mamka už od jakživa tyhle věci dost vnímá a přitahuje. Vyprávěla mi spoustu věcí co se jí v dětství děli. Od předpovědi smrti sousedky ve snu, přes návštěvy démonů ve spánku, komunikaci se svým zesnulým tátou přes svíčku, až po vycítění přímo toho momentu kdy její mamka odcházela na Onen svět, asi před rokem. I můj táta má nějaké zkušennosti. Já ale zatím žádné až takové nemám, což je divné, když to mají oba moji rodiče. Ale vím že bych měla být asi ráda.
Taky jsem přidám historku co se mi stala před cca 4 lety o vánocích jsme šli k babičce a ona má psa , je to hodná fena a na nikoho neštěká, ale když jsme šli ke stolu tak z ničeho nic pes začal štěkat a čmuchat na místa kde seděli dva rodinný příslušníci který už nejsou mezi námi takže si myslím , že cítila jejich přítomnost . A mám tu ještě jeden příběh tohle se stalo mamce když byla malá tak její táta můj děda , byl na vozíku a byl to skvělý člověk . Jednou jel děda do nemocnice protože si stěžoval že ho bolí záda tak zůstal tam , a oni měli taky psa a tu si děda vycvičil aby ho poslouchala na povel, ale nesměla chodit do jeho pokoje , ale když děda umřel a nikdo to z rodiny nevěděl , tak Dášenka tak se jmenovala , tak šla do toho pokoje a vzala prej ponožku , a žačala se chovat smutně . Tak to přišlo tetě a babičce divné tak zavolali do nemocnice a tam jí řekli že děda umřel . A potom ji diagnostikovali stejnou věc na co umřel děda , byl to nádor na ledvině .
Už od mala jsem věřila na posmrtný život, duchy, atd... cca před rokem mi umřela babička což mě hrozně zničilo, protože jsem nikdy o někoho ještě nepřišla. Moje mamka pracuje v nemocnici a její kolegyně vidí a cítí duchy, jeden den když jsme se s mamkou bavili tak mi řekla že ji její kolegyně pověděla že u nás babička byla a chodí nás navštěvovat a asi do 5minut nám spadla dekorace srdce co jsme měli přilepené na dveřích v druhé místnosti. Btv ta dekorace nikdy nespadla po tom co jsme ji dali zpátky. V tu chvíli jsme s mámou pocítili hroznou zimu i když nebyl žádný průvan ani otevřené okno. 🕊
šel jsem s kámošema přespat do lesa, stmívalo se a postavily jsme stan a když jsme šli spát, tak jeden můj kámoš se šel vychcat do lesa a po pár sekund na to se z lesa ozval řev a když jsme s ostatníma šli skontrolovat jestli se něco nestalo, tak nějakej magor s nožem držel pod krkem našeho kámoše, neváhali jsme a vzal jsem větev ze země a flákl jsem ho do hlavy a tam jsem ho omráčil a od tý doby jsme nešli kempovat. naštěstí měl můj kámoš jen pohmožděniny a trochu oškrábanej. co je na tom příběhu nejhorší je to že může i normální člověk zmagořit a dělat takové věci.
Ahoj, Stejku a Adame. Tuhle stolku jsem už tady psal, ale nebylo to ve videu, tak to zkusím napsat ještě jednou. Můj táta byl hrobník. Od šesti let do dvanácti let jsem bydlel na hřbitově a můj pokoj měl výhled přímo na ten hřbitov. Tento dům byla k tomu přestavěná bývala márnice. Jelikož mi bylo 6 let, tak jsem neměl moc na výběr kde bydlet. Hned první den se mi stala zvláštní věc. Od táty jsem dostal rádio, ale takový to, kde je strašně moc tlačítek. Nerozuměl jsem tomu. Tak jsem něco mačkal, abych to rádio vůbec spustil. Když jsem šel spát, tak kolem jedné ráno to rádio začalo samo hrát. Nevěděl jsem, jestli je to z toho, že jsem tam omylem něco zmáčknul a nastavil něco a nebo tam vážně straší. Schoval jsem se pod deku a z ložnice slyším, jak táta křičí, ať ten krám vypnu. Nikdy v životě jsem neměl větší strach, než teď. Jít tam a vypnout to bylo vážně odvážný. Takových příběhů mám spoustu.
U nás na intru se oběsila nějaká holka, hned vedle ve škole učitel a cca půl km od intru na nádraží se upálil chlap. A když je sám jeden člověk v jedné místnosti na intru, tak má hrozný pocit, že ho někdo sleduje z jednoho místa, a mají to i noví lidi kteří neví co všechno se tam stalo a nikdo tam nechce chodit sám, nebo se nám na záchodě rozsvicí a zhasínají světla a otevírají a zavírají dveře. Intr máme na 2 patra a v horních patrech jsou večer (hlavně o víkendu když tam není moc lidi… můžeme být na intru o víkendu když jsme z velké dálky, nebo máme špatné spoje) tak jsou tam slyšet zvuky a hlasy ( hned vedle našeho pokoje je půda kde se oběsila ta holka)
Tohle se mi stalo nedávno o vánočních svátcích. Jedno dopoledne kdyz jsem se koukal na film a naš kocour si hral. Potom se ale zastavil a koukal na naší zahradu z okna. Naježil se a byl jak kámen. Z ničeho nic vyskočil snad půl metru a když prisel bratr z venku nechal otevřené dveře a kocour vyletěl na to místo. Koukal jsem se z okna a on se tam točil😶🌫️. Nikomu jsem to neříkal ale bál jsem se. BTW kocourovy nic není je v pohodě.
Vždy, když se chystám spát, mám pocit, že mě něco sleduje. Moje postel je přímo naproti dveřím, které necháváme otevřené a večer mám tak pocit, že v nich něco stojí a sleduje mě to. Ještě k tomu napravo ode mě má postel sestra a na té taky vídám podivný stín. Dokonce jednou, když sestra byla ještě menší (3), tak jsem si šla lehnout k ní, aby se nebála, protože jsme byli doma sami. To jsme spali jinde a přímo před postelí bylo velké zrcadlo. Jednou v noci jsem se tam vzbudila a strašně se vyděsila. Před námi totiž stála vysoká postava, asi víc jak dva metry. Raději jsem se k ní otočila zády, schovala hlavu pod peřinu a snažila se usnout. Ráno jsme se se sestrou probudili a ta mi řekla, že tu někdo byl. Když jsem se jí zeptala kde, ukázala na to stejné místo, kde jsem tu postavu viděla.
Tenhle příběh je od mé prababičky. Tehdy byla malá, ale vyprávěla jí to její máma. Bylo to v době nacistické okupace v malé vesnici kousek od Lidic. Babiččina máma tehdy šla na kopec jménem Šibeniční vrh.(už nevím proč) Tehdy tam prý potkala šedivou postavu v potrhaném, prostřeleném a ohořelém oblečení, stejně šedivého Legionáře, který měl na vodítku něco jako obrovského bílého vlka. Vojak ji pozdravil a náhle vedle nich zastavil povoz - bez koní. Na povozu seděli úplně stejní lidé jako postava vedle vojáka. Potrhání ohořelí a v oblečení mají díry po kulkách. Babiččina mana se pomalu otočila a utíkala domů. Druhý den se rozneslo že Lidice byli vypáleny. Tenhle příběh podle mě není reálný, ale už to prošlo vícero ústy, takže se to mohlo nějak změnit.
Taky přidám historku, je to tak 3 roky zpátky, bydlel jsem v domě u mé babičky a dědy, kde jsem se i původně narodil. V tu dobu tam bydlela se mnou i má přítelkyně. Děda měl na dvorku dílnu, kde měl nářadí. Jednoho večera jsem se šel do kuchyně a z tam bylo okno na dvorek a byla tam vidět právě i ta dílna. Podíval jsem se ven a viděl jsem, jak se v té dílně svítí. Řekl jsem si, že děda tam asi nechal rozsvícené světlo, tak jsem ho šel zhasnout. Dílna byla zamčená, tak jsem ji šel odemknout, abych zhasnul světlo. Když jsem odemkl, tak bylo vše, jak kdyby rozházené a otevřené. Myslím tím skříň na nářadí, která byla obrovská, a různé úložné prostory. Tak jsem vše pozavíral, zhasnul jsem světla a zamkl jsem. Další den ráno jsem to říkal dědovi, že tam asi zapomněl zhasnout a zavřít. Děda se vyděšeným pohledem na mě podíval a řekl, že v té dílně už 4 měsíce nefunguje elektrika a že tam nic neotvíral. Kdybych to věděl, tam nikdy nejdu.
Jednou když mi bylo 12 a byl jsem sám s babičkou doma. Když sem šel spát, a probudil sem se okolo 3 viděl postavu mého dědy v zrcadle co umřel před 4 lety. Až sem se probudil šel sem dolů za babičkou a jí sem to celé řekl. A ona mi odpověděla že slyšela jak někoho slyšela chodit po schodech. Nebylo to poprvé co se neco babičce takového stalo nekolikrát se jí stává že slyší vrzání kliky, 1 se stalo ze se vysklila vytrýna 3 dny po jeho smrti(dědy). Pozvaly jsme si tam specialistu a on říkal že nechtěl opistit svět.
Není to úplně paranormální, ale strašidelný příběh, aspoň pro mě. Šel jsem jednou do školy, myslel jsem, že všechno bude v pohodě, ale jakmile jsem zamkl dům, tak jsem slyšel za plotem kroky v jehličí. Chvilku jsem se tam díval, než jsem spatřil siluetu člověka, který na mě asi 2 minuty v kuse zíral. Byl to vysoký, mohutný, na mě zírající člověk. Nevěděl jsem co mám dělat, jestli mám bojovat, mám řvát, nebo jít do školy jakoby se nic nestalo!? Po těch dvou minutách jsem si vzpomněl, že mám airsoftku (bylo mi asi 10). Šel jsem pro ni, a když jsem se vrátil, postava nikde. Začal jsem řvát ať tu na mě nikdo nehraje žádnou hru, ale nic se nazpět neozvalo. V tu chvíli jsem se definitivně posral. Nakonec jsem po půl hodině odešel z baráku vystrašený, co se bude dít dál nebo kam šel. Šel jsem do školy a po 3 minutách cesty mě vystrašila srnka která proběhla metr ode mě. Do školy jsem přišel naprosto vyřízený o 30 minut později. Doteď na to vzpomínám i s rodinou, která mi věří...Nejhorší na tom je, že bydlíme na samotě 600 metrů od civilizace.
Když mi bylo 8 let, tak jsem zůstala o půlnoci sama doma, protože můj taťka musel jet pro moji mamku a sestru do olomouce. Už od mala jsem paranoidní, takže jsem odmítala jít spát když jsem doma sama. Tak jsem se v pokoji zamkla, vzala si z kuchyně nůž a dívala se na youtube videa. Kolem 1 ráno mi někdo zaťukal na dveře od pokoje, mám prosklené dveře ale s takovou tou texturou, že nevidíte přesné detaily, ale jenom siluety. Stála tam vysoká štíhla postava ženy, vypadala přesně jako moje sestra, tak jsem na ''sestru'' zavolala, ať počká, že mám zamknuté dveře. Podívala jsem se na mobil, abych vypnula RUclips video a zamkla telefon. Když jsem se pak podívala zpátky na dveře, nikdo tam nebyl. Vůbec jsem to nechápala, protože bylo v domě hromové ticho, žadná mamka, žádný taťka ani sestra, nic. Zavolala jsem taťkovi, abych se dozvěděla kde jsou, a řekl mi, že za 15 minut budou doma. Schovala jsem se pod dekou a s brekem jenom čekala na hlas svých rodičů. Nakonec jim to trvalo jenom 10 minut, ale pro mě to byla věčnost. Když jsem uslyšela jejich hlasy, tak jsem vysprintovala z pokoje a málem jsem z toho strachu spadla ze schodů. Když jsem to rodičům řekla, tak mi jenom taťka odpověděl, že se mi to zdálo. Ale sestra s mamkou mi věřili, protože nejsem jediná, které se tu dějí divné věci. Jediný taťka nemá žádný zážitek, nebo možná jo, ale radši nám to ani neříká.
Před tím než budu vyprávět můj příběh. Chtěla bych podotknout , že bydlím v paneláku. Stalo se to zhruba před deseti dny. Jelikož se brzo stmívá a já miluju se dívat na horory, jsem se dívala na v zajetí démonů. Kupodivu jsem byla doma s rodiči a bratrem. Byla jsem skoro u konce filmu ,když v tom mě táta vyrušil ,že mám jít vynést koš. Nijak jsem to nehrotila ,vzala jsem koš a sešla všechny schody domů. Popelárnu máme venku ,před vchodovými dveřmi. Otevřela jsem vchodové dveře ,když v tom vidím, jak se dveře od popelárny začaly hýbat ,jakoby jimi někdo vyklal a snažil se dostat ven . Dívala jsem se několik minut jak se dveře vyklou a přemýšlela jsem jak se mohou hýbat. Dveře se musí zamykat a jedině je otevřeš pomocí klíče. Po chvíli vyklání přestalo a ozvalo se pouze tři zaklepání...Dostala jsem strach, rozhodla jsem se, že zajdu zítra ráno. Ale kdyby rodiče zjistili , že se mi tohle stalo . Měla bych zakázáno se dívat na horory, proto jsem se odhodlala a šla ty dveře otevřít. Měla jsem strach, přemýšlela jsem co by se mi mohlo stát a pak to přišlo. V místnosti byla tma až na jednu věc. viděla jsem světle šedou entitu . Dívala se na mě pronikavým pohledem . Měla bílé oči, byla zhruba vysoká jako já ( 174 cm). Se strachem ,jsem tu postavu požádala aby mi dovolila ty odpadky vyhodit. Postava po požádání na mě kývla, posunula se daleko ode mě abych odpadky mohla vyhodit. Poděkovala jsem, odpadky vyhodila a odešla. Od té doby entitu vídám při vchodu do paneláku. Nijak mi neubližuje ,říkám jí Anička. Přátelům jsem to zatím neřekla, ale zřejmě by mi nevěřili.
Historka z nemocnice - V 15 letech jsem ležel v nemocnici a stalo se to v 9h večer, díval jsem na televizi vedle televize byly pohyblivé dveře a najednou se ve dveřích objevila průhledná silueta malého chlapce ve věku 5 let díval jsem se na chlapce co po mně chce. Najednou chlapec ukazoval pravou rukou na postel a levou rukou dělal pohyby (pojďte se podívat kde jsem ležel). Pak dělal pohyby hlavou dopředu, dozadu, dopředu, dozadu tohle všechno opakoval asi 10 minut když chlapec zmizel a já se díval dál na televizi celou tu dobu jsem byl v klidu. Dodneška to nechápu a usoudil jsem že ten chlapec tam zemřel. Díky super videa.
Není to nic paranormálního, ale doteď mě to zaráží. Byla jsem nemocná, bylo mi tak 4-5 let, brala jsem antibiotika, díky kterým jsem byla buzena i v noci. Taky vás mamka budila, že je čas na sirup? Dívaly jsme se sestrou na pohádku na DVD, poté jsem šla na chodbu, ze které jsem měla výhled na naše, jak usínají na gauči u televize. Sedím opřená o dveře a pozoruju. Nechápu, proč mě nenapadlo poťukat mamku na rameno. Seděla jsem tam mega dlouho. Že by mě něco posedlo? Mamce zazvonil budík na mobilu. Zvedli se a viděli mě, jak sedím. ,,Já tady čekám." Říkám jim. Píšu to už asi pod třetí strašidelné historky, protože by mě zajímal názor kluků. Ohledně samomluvy, teď to poslouchám, tak já si drmolím už odmala. Musím to krotit, ale někdy si ani nevšimnu, že jsem v obchodě a povídám si, co budu doma dělat, nebo řeším, proč mám málo kámošů. Pro příklad. Bojuji s tím, ale rady od mamky typu: ,,Říkej si, tady jsou lidi, tady si sama povídat nemůžu." mi nepomáhají
Tak po tomhle videu jsem se málem posral . Cca v 6 letech jsem ještě spal s bráchou v jedné místnosti. V té době spali i rodiče v horním patře jako mi . Ale jednoho dne se mi stalo že v cca 3:00 jsem slyšel jak mě volá táta dolů a doslova řekl moje jméno Tobiáš. Já rozespalej jsem odpověděl: Nooo? Ale aby to Táta slyšel tak jsem trošku zvýšil hlas . Hned jak jsem to řekl za mnou přiběhla rozespalá Máma a řekla: Co se děje? Já jsem řekl: vždyť na mě Táta teď volal . Máma na chvíli zamrzla a po chvilce vyděšením hlasem řekla, že to nemůže být možný protože Táta se se mnou vzbudil když jsme tě slyšeli něco říkat. V tu dobu mi naskočila husí kůže, protože to přesně znělo jako Táta. Vždy když si na to vzpomenu ve svých 15 letech se z ničeho nic rozbrečím i když jsem třeba před chvilkou měl neutrální náladu. Nevím jestli to byl Mimic nebo něco jiného ale jedno vím jistě, Táta to nebyl .
Před pár dny se mi stalo také něco paranormálního. Když jsem přišel ze školy, jako vždycky jsem šel na comp, protože už byla tma a venku pršelo. Nasadil jsem si sluchátka a hrál. Při hraní jsem měl pořád pocit, že zamnou něco je a slyšel jsem divné zvuky. Toho jsem si ale moc nevšímal. Když jsem ten den šel spát, nemohl jsem usnout a tak jsem se přikryl, tak abych nic neviděl. Už jsem skoro spal, ale když v tu chvíli jsem uslyšel, jak se otáčí židle vedle mého stolu. Vyschýzovanej jsem se bál otočit, jestli tam na židli někdo je, nakonec se mi podařilo usnout. Když jsem se ráno vzbudil, tak jsem se zděsil, židle byla natočená přímo k mé posteli, jako by mě někdo v noci pozoroval. Ten den jsem se svěřil kamarádce o tom že si myslím že u mě v pokoji určitě něco je. Ta mi tomu nevěřila, ale já jsem věděl že se něco fakt stalo. Po škole jsem šel domů a když jsem opět večer usedl k počítači spadlo mi přímo před očima malé JBL, hnedka s tímhle zážitkem jsem se chtěl podělit té kamarádce a tak jsem jí o tom napsal. Poté co jsem ji napsal, jsem zvedl a narovnal repráček. A hned po pár vteřinách mi podruhé přímo před očima spadl. Nikdo mi to nechce uvěřit. omlouvám se za pravopisné chyby
Jednou jsem přespávala u babičky, když ještě tehdy bydlela na jedný hájence. Ležela jsem před kuchyní na gauči. Podívala jsem se od zdi, do směru, kde bych normálně viděla po straně zdi schody na půdu a pod nimi kamna se dřevem. No, viděla jsem bezhlavou postavu s tepláky a mikinou. Když jsem se podívala pryč a zase zpátky, pořád tam stál a vypadalo to že na mě stále zírá, i když neměl hlavu. Schovala jsem se pod deku a nějak usnula. Byla jsem dost vyděšená, ale vzhledem k tomu, že byla tma, mohla jsem jen vidět ty kamna a dřevo a můj mozek si tvary které ve tmě zahlédl přikreslil. Ale vzhledem k tomu že v hájence údajně straší, je možné, že jsem opravdu něco viděla, ale mozek tomu přikreslil oblečení které znám (to oblečení totiž vypadalo jako to, co nosí můj strejda), protože můj mozek nechápal, jak ta věc, co u mě stála a zírala na mě, vypadala
Táta mi vyprávěl, jak jednou zkoušel astrální cestování. Prostě ve spánku jako by opouštěl duchem své tělo. Nezmohl se na nic jiného než na vznášení se nad svým tělem, a říkal mi, že nadále to už zkoušet nechtěl, protože tam bylo hodně duší, které čekaly na příležitost se jeho těla zmocnit. Docela mě to vyděsilo, když mě to vyprávěl. Já to zkoušet nechci, je to naprosto děsivý. Ale často se mi zdá něco, co se pak ve skutečnosti stane. Já mám takový ten pocit Deja Vu, kdy prostě něco se udá, a já si jenom řeknu, že tohle se mi už jednou zdálo, že tohle jsem zažil ve snu. Bývají to banality, naprosto malé bezvýznamné věci, ale do posledního detailu nachlup stejné jako v tom snu. Je to jako bych se ve snu normálně podíval na chvíli do budoucnosti.
Taky mám jednu historku .Jednou asi 2 dny zpátky, jsem byla sama doma bylo asi 10 hodin. Můj pes začal jen tak štěkat do předsíně, někdy to dělá jen tak, takže jsem na něj zavolala aby přestal. Po 15minutách zase začal, ale už nepřestal. Štěkal pořat na jedno místo a koukal tam. Ignorovala jsem to asi 10 minut, pak mě to začalo štvát. Najednou mi přejel po zádech mráz. Protože věřím v nadpřirozené jevy tak jsme byla vyděšená, šla jsem zavřít dveře a zamkla jsem je. Vzala jsem si psa do náruče, byl úplně vyděšenej a neustále koukal na dveře. Po 45 minutách přestal a šel spát.
Ahoj stejku před dvěmi roky jeden den před koncem letních prázdnin jsme s kámošem roznášeli noviny,šli jsme na takový kopeček a tam byly ztrhnuté policejní pásky,šli jsme dolů a tam stál pán který měl přes sebe černou plachtu a psychopatický úsměvem se na nás dívá později toho dne jsme viděli z dálky na poli nějakého pána se psem který tam něco zakopává měl kyblík a z toho kdblíku čouhala ruka.děkuji pokud můj příběh přečteš ve videu a promiň za chyby
Tak jo i já se podělím o svůj příběh. Bylo večer už si nepamatuji kolik hodin bylo ,ale venku už byla tma a já se šla sprchovat tak jako každý den .Normálně semnou chodí můj pejsek vždy si lehne ke dveřím na předložku a čeká ,ale v ten den semnou nešel. Neřešila jsem to a šla jsem do koupelny sundala jsem si papuče a vlezla do sprchy .Tak a teď abyste pochopily k naší koupelně vede dlouhá cesta přes prádelnu a sprchový kout máme udělaný tak že to je jenom stěna takže nejde vidět do zbytku koupelny . Sprchovala jsem se a najednou jsem slyšela ránu ..,tak jsem se podívala že sprchového koutu co to bylo a viděla jsem jak na zemi se moje papuč hýbe ze strany na stranu .Stuhla jsem .když jsem si uvědomila co jsem právě viděla rychle jsem vypadla pryč z koupelny a už se tam nevrátila. Ps:mám strach se sprchovat večer a vždycky jsem tam měla blbý pocit a navíc doma se mi dědou divné věci jako např. Vidím postaví můj pes se kouká na jedno místo a nevnímá nebo slyším jak na mě někdo volá a když jsem byla mladší bála jsem se být sama doma ,protože jsme měla pocit že tam nejsem sama.
Tenhle příběh se mi stal když mi bylo asi tak 10 jednou v noci když jsem já a moje obě starší sestry spali tak jsem se z ničeho nic probudil a slyšel jsem jakoby někdo za mojí hlavou byl a hrozně nahlas mu tlouklo srdce hrozně jsem se zpotil a nemohl jsem se pohnout hrozně jsem se bál když už jsem se ale pohnul a podíval za sebe tak to přestalo druhý den ráno mi ségra řekla že to slyšela taky moc jsme to neřešili ani moje máma neví o tom že se mi a sestře něco takového stalo a o dva dny později jsem přišel domů a máma brečela a řekla mi že můj děda umřel na zástavu srdce do teď si to nedokážu vysvětlit doufám že budu ve videu
Ahoj taky přihodím svojí historku: Jednou když jsem se vracel okolo osmé večer z fotbalového tréninku (bydlím v bytě) tak jsem v klidu otevřel dveře a protože jsem jel na kole musel jsem ho dát do kolárny ve sklepě a protože se toho v našem sklepě vždy dělo hodně byl jsem posranej až za ušima když jsem sestupoval dolů po schodech dolů tak se najednou přede mnou začaly otevírat dveře naplno zavřené na kliku a z nich se vyvalil ledový vzduch myslel jsem si že to jsou sousedi (byla tam úplná tma) tak jsem rozsvítil ale nikdo tam nebyl a pak se to stalo! Když jsem překročil práh (je to pouze malí sklep ale nejde vidět za roh) tak za rohem někdo úplně ďábelsky zařval a uviděl jsem bílé oči asi dva metry vysoko, utekl jsem a když jsem se po 10 minutách vrátil zavřít to kolo nic tam nebylo, tu noc jsem nespal!
Taky přidám jednu storku. Už asi od dvanácti let ve tmě potkávám postavy. Pokaždé je to černovlasá dívka s obličejem momo. Vlasy má dlouhé. Když projdu okolo záchodu, sedí na něm, ruce má pořezané a všude je krev. Když se vrátím, už tam není. Když projdu okolo koupelny, sedí ve vaně plné krve, v ruce žiletku a kouká na mě. Když se vrátím, není tam. A od té doby, co ji vidívám mě jumpscary z hororů nevyděsí..
Pridám sa tiež s príbehom. Raz som bol sám toma pozeral som telku bolo cca 23:00. Bývam v starom dome a na chodbe cez ktoru sa da dostat do vsetkych miestnosti máme zvonkohru do ktorej ked sa buchne zacne hrat. Dávam do povedomia bol som sám doma a okná boli zavrete kedže bola zima. Zvonkohra začala zrazu hrať. Najskôr som to neriešil myslel som si že len niekto z rodiny ide po chodbe lenze v tedy som si uvedomil ze som sám doma. Alokamžite som zamrzol a len dúfal že to čo tam bolo nepríde za mnou. Po chvíľke zvonkohra prestala hrať a ja som cítil divný pocit. Niečo ako chlad na čele. A vzadu pri stene som videl niečo ako svetielko blikalo bol som strachom zasraný. Znažik som sa to nevnímať ale nešlo to. Nakoniec som zaspal a od vtedy už sa nič nezopakovalo.
Není to přímo s duchy, ale taťka mi asi v 10 letech říkal, že nedávno, když mě chtěl zkontrolovat jestli už spím, tak viděl jak jsem byla náměsíčná a prostě jsem vstala a na posteli jsem chvilku chodila dokola a potom jsem spadla a spala dál. Vůbec nevím, co to bylo, ale náměsíčná jsem byla hodněkrát skoro každý měsíc, takže mám ještě hodně historek. PS: miluju tuhle sérii❤
Ahoj👋 asi před 2 lety jsme spolu se sestrou šli na vlak. Šli jsme jako normálně jenže v uličce jsem viděla dvojníka právě mojí sestry. Říkala jsem si že se mi to zdálo ale i tak jsem jí to řekla. Na to mi chvíli neodpovídala a pak jenom odpověděla: ,,Jdeme" zeptala jsem se znova ale stejně mi neodpověděla. Nevěděla jsem co se děje a tak jsem prostě šla. Jenže ona tam pořád stála a koukala do té uličky. Rozutekla jsem se a doběhla na vlak. Ona přišla asi 2 minuty později a když jsem jí to řekla netušila o čem mluvím. Přemýšlela jsem nad tím asi rok ale pak jsem to vypustila. Jenže to samý se mi stalo asi měsíc zpátky. Doteď nechápu co se děje a doufám že se to už nestane. Ps: Ptala jsem se i jejího kamaráda a prý se mu to stalo taky.🥶😰
Ahoj, tenhle příběh se stal nedávno.Mam nejlepší kamarádku, a vždycky nebydlela v našem městě ale v Praze.A jednou jsem měla takový divný sen, byl o tom, ze jsem s tou kamarádkou a s naší partou jsme byli v nějaké škole a prozkoumali jsme tu školu.Byla to žlutá škola, která před sebou měla park a hřiště, a pamatuji jsi ze v názvu bylo číslo sedm. Další den jsem se s kamarádkou a ještě jednou holkou setkala na kafi, a rozhodla jsem se jim říct o tom snu.Nejlepší kamarádka na mě koukala zděšeně.A potom řekla ze v Praze chodila na žlutou školu, která před sebou měla park se hřištěm, a bylo to na Praze 7.Ukázala mi i fotky, a ja ztratila slov z toho jak ta škole byla identická té ve snu.
Taky něco přidám, stalo se to asi rok zpátky. Díval jsem večer jako vždy na YT, bylo to v létě takže jsem měl otevřená okna. Asi v 22:30 mi pod těmi okny něco zaclo šustit, jako chození po listí, neměl jsem odvahu se podívat a takhle se to dělo asi do 2:00. Opakovalo se to asi 5 dní. No a když to bylo asi ten pátý den, tak jsem se vyklonil z toho okna abych se podíval že to není ježek nebo něco takového. No samozřejmě tam nic nebylo. Pak jsem na to začal mluvit ať to odejde a nechá mě spát. Pak se to stalo ještě jednou a pak se to už nestalo.
Tak já sem taky hodím příběh. (předem sorry za chyby a pozdravuji do videa jestli se tam dostanu) Když jsem spala u sestřenky stala se mi zajímavá věc. Bylo okolo 1:00 a já se sestřenkou jsme se chystaly ke spánku. Lehla jsem si na postel tak ,že jsem seč koukala na zeď. Po chvilce jsem cítila ,že za mnou někdo stál a koukal se na mě. Myslela jsem si ,že je to sestřenka tak jsem ji jen poslala do háje ale ten pocit zůstal. Snažila jsem se usnout jenže to něco na mě začalo sahat. Husí kůži jsem měla po celém těle když mě zalil studený pot. Cítila jsem jak ta věc šahá na mé rameno ,poté moji ruku a nakonec můj pas. Bála jsem se ale to extrémně, bála jsem se nejhoršího ,když v tu ránu moje sestřenka promluvila. ''Kiki někdo u tebe stojí.'' můžu říct ,že jsem ráda ,že jsem se neposrala strachy. Zavřela jsem oči a otočila jsem se jako kdybych se na to něco chtěla kouknout. V ten moment to zmizelo a už se to neukázalo. Takže nejen ,že jsem to cítila ale moje sestřenka je mým důkazem ,že to nebyl jen můj pocit.
Tento příběh je napůl můj a napůl kamarádky. Jednou jsem spala u kamarádky tak kámoška má dveře z pokoje do kuchyně a má kocoura. Když jsne chtěli jít spát tak jsme si povídali o vašich videích a její kocour spal u nás a najednou jsme slyšeli jak někdo otvírá a zavírá špajs tak jsme se tam šli podívat ale někdo tam nebyl tak jsme se vrátili do postele a koukali jsme se do tich dveří a stála tam černá postava a zrovna co jse tam zjevil tak sme jsi povídali o spolužákovi ze třídy který jse jmenuje Marek. Ta černá postava jse k nám začala přibližovat a najednou znizela v tu dobu kamarádka ucítila jak ji někdo škrtí. Já jsem jí chytla za ruce a už to necítila jak ji někdo škrtí. A podobné věci se nám u ní také stávaly třeba jsme u nich vařili palačinky a byli jsme od pánve 2 metry a najednou pánev vyletěla a spadla na zem je v té zemi do teď díra. Nebo třeba se jí zapla jen tak od něčeho televize. A také její kocour kolikrát běží jen tak do kuchyně. Od té doby jsi myslíme že ta kuchyně je prokletá a bojíme se do ní sami chodit. Doufám že to bylo srozumitelné jste nej youtubeři❤❤❤
Ahoj, já mám historky dvě, takže začnu tou první, ucelenější. V době, kdy jsem se svojí nejlepší kamarádkou chodila na střední školu, měla moje kamarádka hodně špatné období. Měla to tehdy těžké. Obě jsme milovaly spirituálno a duchy a kamarádka v té době začala věřit na anděli. Do dnes mám doma andělské karty. Věřila, že když se má něco stát, tak se pomodlí k příslušnému andělovi (např. gabriel, uriel, atd.) a ten jí pomůže situaci zvládnout. Dále věřila, že každý člověk má svého strážného anděla a může s ním být v kontaktu. Ona si se svým strážným andělem dala jako znamení fialové auto, tudíž pokaždé, když někde viděla projíždět nebo stát fialové auto, věděla, že jí je její strážný anděl nablízku. Já jsem na anděli nikdy moc nevěřila, ale nechala jsem ji v tom. Jak jsem říkala, měla tehdy těžké období a tahle "nevinná" víra jí pomáhala se z toho dostat. Jednou mi ale kamarádka vyprávěla, že když přespávala v domě svých prarodičů a nemohla spát, viděla v odrazu starého analogového televizoru zvláštní temné stíny. Tehdy jsme věřily hodně na duchy, takže si myslela, že vidí nějaké zbloudilé duše. Začala se tedy modlit k andělům, aby si pro tyto zbloudilé duše přišly a odvedly je na druhou stranu. Dále mi popisovala, že se v tom odrazu televize objevil bílý záblesk a siluety zmizely. Věřím na duchy, ale tomuhle jsem věřit odmítala, a taky jsem to kamarádce řekla. Byla z toho smutná, že jí nevěřím. Večer po tom, co jsem měla tento rozhovor s kamarádkou, tak jsem nemohla usnout. Převalovala jsem se a prostě to nešlo. Někdy kolem třetí hodiny ráno se rozsvítilo světlo na chodbě (mám prosklené dveře do pokoje, takže všechno vidím) a začalo šíleným způsobem blikat. Na chodbě máme fotobuňku, která světlo rozsvítí na určitý čas, takže není možné, aby jen tak blikalo. Posadila jsem se a pak jsem ve skleněném odrazu dveří uviděla zvláštní oranžovo bílé světlo. Viděla jsem ho pouze v odrazech, takže ve skle ode dveří, ve dveřích skleněné skříně, v odrazu televize a hlavně v zrcadle, které bylo v rohu místnosti. Sledovala jsem to světlo, jak přes ty odrazy putuje po pokoji, zastavuje se uprostřed pokoje a pak zmizelo, jakoby proletělo střechou. Tu noc jsem už neusnula a hned druhý den jsem to telefonovala kamarádce. Ta mi ale s klidným hlasem do telefonu řekla "Já vím, modlila jsem se k andělům aby tě přesvědčili..."
Tak i ja se svěřím s průběhem. Nepamatuji si ty casove rozdíly ale kdyz jsem ještě bydlela ve starým baráku tak kdyz jsem byla ještě malinka tak jsme s bráchou spali u mamky v ložnici. Jednou v noci jsme leželi a koukali z okna ven nebo byli to balkonové dveře kdyz jsme koukali tak najednou vidime přicházet cernou postavu s červenými oči ten hnusny pocit mam az do teď... postava se na nas jen smála a po par minutách odešla.. a ja usla. S bráchou jsme se o tom minimálně 5 let nebavili ptotoze jsme si oba mysleli ze je to paraliza ale ten point že jsme to videli oba dva mě vyděsilo.. o par let kdy jsem meli kazdy svoj4 pokojíčky tak ja mela zrovna pokoj vedle místnosti co jsme používali na věci co jsme nepotřebovali.. jedny noci kdyz jsem lezela s kočkou tak jsem zacala slyset divné zvuky ja na tyhle veci verim a to hodne. Zacalo mi klepat neco na zeď ale nebylo to jako normální klepání bylo docela rychlé a takhle to bylo minimálně tyden v kuse ... posledni den uz jsem nevedela co delat tak jsem si vzala kocku do ruky a do druhe mobil ze svítilnou kdyz jsem si stoupla pred ty dvere kopla jsem do nich a otevřela.. klepanii okamžitě přestalo a nikde nikdo.. okamžitě jsem vzala nohy na ramena zamkla jsem se a zachumlala do peřiny... a par měsíců později jsem sla s kuchyně do obýváku a my mezi timhle jsme meli bar.. kdyz jsem byla přesně mezi těmi mistostmy tak v obýváku jsme meli políčku s kytkou ta kytka se začala hýbat a ja se zasekla nasednout slysim ranu u dveří ale nic tam neproběhlo protoze jsem na obe strany videla.. strachem jsem vsude nechala rozviceno a bezela do pokoje... bylo i nekolik dalsich příběhu ale umela jsem si je vysvětlit.. potom co jsme se přestěhovali jsem to vse rekla tatovi který daval barak do rychtiku a sam mi po par měsících rekl že se mu začali otevírat a zavirat dvere.. po tomhle jsem si byla jista ze se nejednalo o nase kocky nebo cokoliv jiného... Je to trosku delsi pardon
taky přidám historku. Jednou v létě asi před rokem jsme byli se starším bratrem oba sami doma, aby sme tam vubec vydrželi museli sme si koupit nějaký jídlo. když sme se vratili tak sme zamkli(mame zkušenosti s kradezi u nas doma). večer kdyz jsem sel na zavhod vidim jak jsou dvere otevreni takze jdu potichu za brachou a rikam mu at se připraví ze je nekdo vevnitř. připravili jsme si nejaky veci v pokoji a sli jsme prohledat barak. kdyz uz sme byli asi ve druhe místnosti muj bratr zničeho nic omdlel. Nevěděl jsem co mam dělat takze jsem vsude rozsvítil a muj bratr se probudil. nevim jestliho popadl demon ale pamatuju si ze jsem byl posranej az za ušima
Já těch příběhů mám taky docela dost ale nerad je vyprávím protože jsi je nechci zbytečně vsugerovat. Ale s jedním příběhem se taky teda podělím. Docela dost často jsem jezdil popít za kamarádkou, to že v jejím baráku se dělo něco divného jsme tak nějak všichni věděli protože nám hodně často vyprávěla různé zážitky o různých zvucích a přemisťování předmětů, Ale nějak jsme to mu nepřikládal větší důraz protože taky se nám občas něco stalo takže to jsme to brali jako běžnou věc. Ten jeden večer jsem tam byl popít ještě s bráchou. Jelikož kamarádka byla opravdu jen kamarádka tak ona spala v ložnici a já s bráchou v obýváku. Jelikož brácha v noci strašně chrápe a já jsem to už nemohl vydržet tak jsem se přesunul z matrací a dekou do kuchyně. V noci mě probudila hrozná rána, a všiml jsem si že vedle mé hlavy spadla taková ta hodně těžká kytičkovaná skleněná mísa, lekl jsem se jako prase ale dal jsem to neřešil protože jsem byl rozespalý. Až teprve ráno mně došlo že jsem tu mísu viděl na lince a nebylo nějak možné aby spadla protože nebyla na kraji ale až vzadu. Pak mě ještě brácha říkal že proč jsem ho v noci budil, Já jsem mu na to odpověděl že jsem ho nebudil že jsem kvůli jeho chrápání šel spát do kuchyně. Nato mně řekl že mu bylo divný že když se otočil tak vedle něho nikdo nebyl. Nevím co se ten večer dělo ale je to jeden z mých silnějších zážitků, Ale jak říkám zažil jsem toho více a nerad to zbytečně otevírám. Ps: ta mísa se mě z neznámých důvodů nerozbila.
ahoj, tak sem přidam taky něco z celkem nedávna ( přesněji z minulýho tydne). přespávali jsme se třídou ve škole a rozhodli jsme se že když byla po celý škole uplna tma tak že pujdeme na první stupen ( bylo to nějak po 22:00). šli jsme tam a spolužák se vždycky zeptal: jestli tady někdo je udělej zvuk. a vždycky se něco ozvalo, opakovali jsme to asi 10x a pokazdy jsme s krikem zdrhly do haly a po chvili se vratili. jednou jsme par lidi cekali ve vedlejsi chodbe a byly jsme připraveni na utek. koukali jsme na spolužáky a najednou jsem se koukla z okna a hned upozornila spolužáky že venku se sama od sebe začala otevírat brana ( nikdo u ní nebyl a ani auto tam nepřijíždělo) ihned jsme zdrhli do třídy a pak se šli kouknout na ostatní. brana byla otevřena a přitom co jsme se domlouvaly co se stalo tak spolužák z haly pustil z mobilu nějaký řev holčiny, byli jsme tak hlasití div že se školník neprobudil a nenaběhl na nás XD
Teď ve 14 jsem byla sama doma večer a psi byli v boudě. Jsem v pokoji a koukám na RUclips na tebe. Najednou slyším zvuky z venka jak kdyby někdo chodil a rozšiřovalo se to dál do baraku, jdu se kouknout a nic tam nebylo. Pak mám jeste jeden příběh Byla jsem zase sama doma a bylo mi tak 12 a před dvěma roku mi umřela sestra. No a viděla jsem na schodech černou postavu, vypadala jako sestra, ale nedávalo mi to smysl a tak jsem utekla do pokoje a bála jsem se, protože jsem věděla, že to není pravá sestra. A podobný věci se mi dějou pořád.
Rok 2022. Boli sme v Chorvátsku na dovolenke prvý krát. Jeden večer som si kreslila do skicáru. Začala som rozmýšľať o našom aute ( neviem prečo). Hovorila som si čo asi robia moji kamaráti a známi. Minútu pred tým než sa mamke rozvonil mobil som myslela na jedného známeho. Volala nám babka s tým že našou dedinou sa stala havária. Ten známy na ktorého som myslela sa prišiel so mnou rozlúčiť. V ten večer opitý sadol za volant a plnou rýchlosťou to naparal do stromu. Keď som sa bola pozrieť na miesto nehody s kamarátkou cítila som akokeby tam bol. Jeho matka sa zbláznila a všetci v obci to vedia pretože hovorí že je to jej vyna.
Cauky stejku na začatek chci říct že jsi nejlepší ,no a teď se vrhnem k příběhu Jednou asi ve 2 třídě jsme šli se školu k jedny památce kousek od školy (btw v tom městě kde je skola byla kdysi válka) no já s kámoškou jsme se šli podívat do mrížkovaneho okna kde jsme ze začátku nic neviděli ani neslyšeli ale potom jsme tam viděli velký červený napiis který nebyl k přečtení a hned pod ním bylo nakreslené bludiště když jsme zavolali ostatní aby se šli podívat zaslechli jsme takový hlas který něco říkal ale mi mu nerozuměli potom jsem ale zaslechla něco jako ne neříkej to ne neříkej to takhle se to opakovalo dokolo potom jsme teda řekli že nic že se nám jen něco zdálo potom jsme to s kamoskou resili no mi ve druhý třídě byly posraný Je toho mnohem víc tak pokud te to zajímá tak příště napíšu 💀😚
Taky se podělim o historku. Bylo mi v tu dobu asi osm a vždycky jsem měla problémy s usínáním a ty mám až po teď. Konečně jsem ale usla a zdál se mi sen že mi nad postelí stojí nějaká tmavá postava. Vzbudila jsem se s křikem. Chvíli jsem se snažila usnout ale nešlo to a tak jsem se posadila na postel ale po chvilce najednou se otevřelo okno a studenej vítr mě plácnu do obličeje. Zvedla jsem se a zavřela ho. Šla jsem znova spát. Po nějaké době jsem usla ale pak jsem se vzbudila znovu. Někdo ze mě strhl peřinu. Bylo 3:45 a všichni spali.
Taky mám jeden. Když mi byli 4 roky tak moje babička měla mrtvici a byla v nemocnici. Pár dní potom jsme jí byli navštívit byli jsme tam pár hodin a pak jsme šli domů . Ten večer jsme se dozvěděli že prababička umřela . Tu noc jsem se probudil a zdálo se mi jako by tam někdo byl zvedl jsem se a viděl jsem jí stát u postele v nemocničním pyžamu hrozně jsem se vyděsil a zároveň jsem pocítil klid. Pamatuju si to doteď po deseti letech.
Když jsem byl menší(kecal bych kdybych přesně řekl kdy ale řekněme někdy okolo 6 té třídy) jsem si, když jsem měl spát, četl až do skoro půl noci, svítil jsem si jen lampičkou z elektronické stavebnice takže světla bylo akorát abych viděl na knihu. Jednou ale když jsem si četl a byl jsem otočený směrem k pokoji, jsem periferně viděl něco černého padat z postele, myslel jsem si že to je moje deka tak jsem ji potáhl zpět, zjistil jsem ale že celá moje deka je celou dobu na mojí posteli a ani kousek nevyčuhoval z ní. Jelikož jsem ale děsivých příběhu slyšel hodně, dělal jsem, že jsem si toho nevšiml. Ale samozřejmě uvnitř jsem byl posraný jak nikdy. Doteď nevím co to bylo a naštěstí to byla poslední taková věc, co jsem kdy viděl.
Ahoj Stejku,bylo mi asi 7 let,co mi umřel děda,bylo to strašné,umřel ve spánku,zdal se mi furt ve snu a nemohla jsem ani spát,ale jednoho dne jsem se vzbudila nejak brzo rano a bylo mi 9 let,v tu chvíli se mi deda zjevil u rohu,nevedela jsem kdo to je,byl to maly clovek(muj deda byl maly) a myslela jsem si ze se mi to jenom zda,ale bylo to doopravdy,byl to muj deda,sel za mnou ja se rychle otocila na druhou stranu a koukala jsem do zdi,sel ke me a pohladil me a najednou se vypařil,brecela jsem a byla jsem z toho úplne mimo. Nespala jsem celou noc,rodice mi to neverili a nikdo mi to do teďka ani neveři. A mám jeste jednu historii: Jednou vecer jsem koukala s mamkou na horor,bala jsem se docela,ale dokoukali jsme horor a sli jsme spat a vzbudila jsem ve 3:00 a slysela jsem kromy v kuchyni,nevedela jsem co delat,ale spala jsem dal,rano jsem se vzbudila a mamka mi rekla ze ty kroky taky slysela v tu stejnou dobu jako ja,nevime kdo to byl
Ahoj Stejku a Adame, byl bych moc rád kdyby se tohle dostalo do videa. Neni to zas děsivé ale spíš nevěřim že to byla náhoda. Tak abych začal. Můj táta měl kamaráda s práce (ahoj Libore) kterej měl takovej starej hostinec u silnice. Nebylo to nikde ve městě, okolo byly jenom louky. Jednou když jsme byly na cestě na chatu tak jsme se u něj zastavili protože měl ten hostinec po cestě. Na chatu jsme jezdili vždycky se psama. Tomu jednomu byly 4 a tomu druhýmu 2, to ale není důležitý. Ten kamarád měl vedle hostince takovej velkej starej dům kterej s tim hostincem byl spojenej. Ten dům vypadal dost staře a byl celej kamenej, měl dost staré okna. Ten kámoš nám řikal o tom jak se tam jednou podřezal jeho praděda. Bylo mi to celkem jedno, dokud ten starší pes nezačal dost divně čumět do okna, bylo mi to dost divný ale ten pes to dělal často, pak na to ale začal štěkat, sklopil uši a lehnul si jako by se bál. Dělal to asi hodinu a půl. Řikal jsem si že to je divný protože v ty době kdy mi bylo asi 12 jsem hodně věřil na duchy. Já jsem s mámou po čase odjel na chatu, a ten pes byl celej den hrozně zvláštní a všeho se bál. Můj táta tam přespal. Když k nám táta přijel tak vypadal dost vydešeně a my jsme se ptali jakože: Tak co ste dělai a tak... on řekl že o tom nechce mluvit, to už jsem se začal bát. No jo aby toho nebylo málo tak ten starší pes asi do měsíce umřel. A teď si řeknete: ále to byla náhoda, ho třeba přejelo auto ne? Ne, doteď nikdo neví jak umřel, doktoři řikali že mu mozek napadl neznámej virus a umřel. Do teď si hraju s myšlenkou že to nebyla náhoda.
Ahoj stejku mám tu taky jednu ...měl jsem postiženého bráchu který nemohl chodit jeden večer tak ho máma přebalovala ale nějak mu vzala nohu a zlomila mu ji ...ihned začal řvát a já a sestra jsme říkali ze ihned zavoláme záchranku ale mama se chovala divně.... absolutně nechtěla zavolat záchranku ...nakonec jsme ji zavolali a vyřešili jsme to ...další dny byl brácha v nemocnici ale zjistilo se že ho v nemocnici dusily protože nechtěl jíst ...na maminy svátek zemřel na zápal plic .....další noc jsme se probudili v noci aji rodiče a najednou moje dospělá sestra začala brečet nevim proc ale důvod asi měla ..najednou začalo blikat svetlo ale elektrina byla funkční a najednou se začal hýbat nábytek a nože a viděl jsem několikrát ve dveřích oči ...doteď si to pamatuji a nějaké historky ještě mám uvidím jestli budu mít odvahu je napsat
Toto sa stalo asi pred 4 rokmi. Boli sme na čarodejníckom tábore. Bol štvrtý den a my sme mali večer ísť do lesa. Samy. Keď bol večer rozprávali sme si príbehy. A potom sme išli do toho lesa . Mne sa nestalo nič ale potom išiel jeden chlapec. Ja som už bola v izbe. Ten chlapec išiel veľa ľudí išlo na späť. Ale potom. Už bola asi polnoc a on ešte nebol v vnútri naša animátorka pozrela sa z okna a uvidela toho chlapca ale toho Chlapca držal nejaký chlap. Animátorka zišla dole a začala kričať nech ho pustí. Ten chlap ho hodil do lesa. Keď chlap odišiel ona iba bežala do toho chlapca jemu sa nič nestalo ale každý rok sa tam ešte chodí
Co se týká té druhé historky, s n mojí nejlepší kamarádkou, se kterou už od dětství věříme na duchy (ta stejná, která věřila v anděli), jsme jako malé toužily nějaké vyvolat a opravdu vidět a zažít nějaké ty paranormální jevy. Už dřív se nám stávaly zvláštní věci, kamarádce něco škrábalo na dveře od záchodu nebo slyšela kroky. Nakonec jsme se rozhodly, že u nás doma, v rodinném domě, vyzkoušíme seanci a někoho vyvolat. I když se ten večer nic konkrétního nestalo, věříme tomu, že jsme tehdy otevřely portál nebo minimálně někoho přitáhly z druhého světa do toho našeho. Od té doby se v našem domě stávají drobné paranormální jevy, na které jsme si tak nějak všichni zvykli. Občas se rozsvítí světla tam, kde nikdo není, slýcháme kroky nebo padat věci nebo cítíme, jak se o nás něco otře. Už se nám ale stalo, že jsme zahlédli celá rodina nezávisle na sobě černou siluetu. Já a mamka jsme nezávisle na sobě viděly procházet černý stín chodbou v době, kdy jsme byli všichni v kuchyni. Když u nás byla kamarádka, slyšeli jsme z horního patra kroky. V horním patře byla pouze moje sestra, která za chvíli přišla s tím, že právě viděla někoho vejít do mého pokoje, tudíž ona viděla něco, co my jsme slyšeli. Nejhorší zážitek se stínovou postavou má ale moje mamka a ségra. Moje mladší sestra ráda spává se mnou, má položenou matračku na zemi a když chce může zůstat u mě. Jednou jsem tvrdě spala, ségra ale nemohla usnout. Najednou slyšela, jak se otevřely dveře od mého pokoje, takže se otočila směrem ke dveřím. Byly jsme zvyklé, že se na nás někdy přišel podívat táta jestli už spíme. Ségra viděla, že byly dveře na deset čísel pootevřené a nějaká stínová postava koukala přímo na ni. Myslela si, že to je táta. Postava pomalu zavřela dveře a odešla. Že to nebyl táta sestře došlo hned, protože máme na chodbě světla na fotobuňku a ta se nerozsvítila. Druhý zážitek měla máma, která se v noci probudila s pocitem, že na ni někdo kouká. Dveře do ložnice byly otevřené dokořán a v nohách její postele viděla stejnou stinnou postavu jako sestra. Mamka si naopak myslela, že je to moje mladší sestra, když si ale uvědomila, že jsou dvě hodiny ráno, rozsvítila a nikoho už neviděla. I táta tuto stinnou postavu viděl, když procházel kolem terasy a musel se vrátit, protože tam zahlédl někoho stát, ale nikdo tam nebyl. Když jsem sama doma, už se mi stalo, že slyším nevysvětlitelné hvízdání z chodby, jakoby někdo poutal mou pozornost. Náš pes občas štěká na něco, co tam není, jednou vrčel na otevřené dveře do obýváku, když byla sestra sama doma. Na ducha jsme si ale zvykli. Abych to nakonec odlehčila, duch s námi žije už 15 let a říkáme mu Pepa. :D
Mne sa deje to že počujem skoro každú noc vonku a niekedy v nútri. Zašlo to tak ďaleko že som si tam dal vankúš a niekedy keď sa zobudím vankúš je na inom mieste. Niekedy aj v okne vidím bielu vec ale neviem čo to je a napríklad počujem zvuky kameňou štrku padania z okna a kroky . Dosť sa bojím.😢😢😢
Když jsem byla malá, byla jsem posedlá koukáním na strašidelná videa. V tu dobu jsem měla i velké problémy se spánkem, špatně jsem spala. Začala jsem trpět spánkovou paralýzou. Např. mi něco zezadu postele tahalo za vlasy. Cítila jsem, jak to bolí. Nemohla jsem křičet ani dýchat. Nebo jsem ve snu viděla jak sedím na posteli a vedle postele začaly padat z ničeho knihy. Vždycky jsem přitom slyšela hlasy + výsměchy a měla jsem u toho hrozný pocit. Jak kdyby mě obklopovala špatná energie, hrozně rychle jsem dýchala. Nejhorší byla asi noc kdy jsem bohužel neměla spánkovou paralýzu, takže jsem si to nemohla nějak logicky vyvrátit, a slyšela jsem ty hlasy zas, jak se mi někdo vysmívá. (Jsem z křesťanské rodiny a mamku v dětství navštívil ďábel. Ale samozřejmě ať si každý věří na co chce. Jen bych byla ráda aby mě nezavřeli na psychárnu. 😂). Doteď se mi občas ta spánková paralýza vrací. Nejspíš to bylo z nedostatku spánku, že jsem začala mít takhle divné noční můry. Nejsem schizofrenik. 😂
V našem městě se dějí vážně špané věci např: zastřelení a sebezastřelení nebo obvješení. V ulici ve které bydlím jen o čtyři domi daleko se odehrála brutální trojnásobná vražda mačetou. Narušený syn zabil otce, bratra a sestru. Jen jeho druhá sestra přežila zamčená v koupelně se psem. Bylo to ve zprávách. Podle všeho se jejich matka a syn obvjesili ale to je už dávno. Minulí rok mi umřel pradědeček. Pěstoval brambory takže po nich aji páchl. Jedné noci jsem cítil hlínu a brambory. Také jsem slyšel dědečkovo typické zakašlání. Uvědomil jsem si že to je on a tak jsem šel spát. Doufám že budu ve videu.
Tak já něco taky povím jednou jsem byla sama doma a zedím na palandě nahoře a najednou jsem slyšela jak někdo mluví německy a chodil po chodbě v baráku a v chodbě doma mamka to vysvětluje sousedy ale ti v tu dobu tady nebily.
Já když mi bylo asi 14, bydlela na vesnici ve velkém rodinném domě. Měli jsme starou koupelnu velkou, měla ale takové ty staré kohoutky, kterýma musíte točit aby se pustila voda. Ležela jsem ve vaně, umyvadla byla 2 a byla 2 metry od vany. Najednou se kohoutky u nich začali sami otáčet. A začala téct voda. Šla jsem to vypnout a řekla jsem si, že to je nějaká kravina, že porucha nebo tak. Bylo mi 14😂 Ale asi týden na to zamnou přišel brácha, který byl o 4 roky starší. Takže 18 mu bylo už. A vyprávěl mi stejný příběh, který se mi stal týden zpět. A tak jsem si řekla, že asi nejsem blbá a něco se fakt děje. V tom baráku se fakt děli divně věci.
Mě se nedávno o vánočních svátcích stalo že jsem se sestrou a mámou koukali myslím na pohádku a přiběhl náš kocour. Zpočátku si jenom hrál potom se ale naježil a koukal z jednoho okna ven. Nic tam nebylo. Poté z ničeho nic vyskočil snad do půl metru na gauči seděl jak přišroubovaný. Když přijel táta domů tak toho hned využil a sprintoval na místo z okna a začal se tam točit. Nikomu jsem to neříkal ale měl jsem strach
Ahoj tak já se s vámi podělim o jeden příběh který se mi stal nedávno . Jdu normálně spát . V noci se probudim ležím v posteli a najednou z poza mě slyším jak někdo septa moje jméno. Dost mě to vyděsilo ale po chvíli jsem šla normálně spát a usla jsem hned. Myslela jsem si ze jsou to rodiče ale ani tou dobou spali. Do teď nevím co to bylo. Mám hodně příběhu ale o tom někdy jindy.
No muj táta nevěří na nadpřirozené jevy ale ja jo .Když mi bylo 9 umřela mi mamka na rakovinu tu noc kdy se to stalo se mi zdál sen byla to mamka která se semnou loučila, týden po tom snu sem šla spat asi kolem 1 ráno vzbudila sem se ve 3:15 a citila sem jak se me nekdo dotkl okamžitě sem rosvitila lampicku a v moji posteli nikdo nebil pes byl v pozoru na mem gauci a vrcel do zdi. Myslim že to mohlo byt spojené s tim umrtim mamky
taky mam jednu historku. zhruba v 9 letech jsem byla s moji 3 letou neteří u babičky. ja sla z horního patra domu do přízemí a slysela jsem jak neteř brečí protoze si nechtela vzít boty, no došla jsem dolu tak do 45 sekund a v hrací místnosti kde jsme meli hračky jsem videla moji neteř jak tam stoji a rika „kde jsi tak dlouho uz tu na tebe čekám tak 10 minut.” stala jsem jak socha a vubec jsem nechapala co se stalo, tak jsem se ji zeptala „Proc si mě nevzala za ruku kdyz si šla po chodech? Vzdycky to tak delas protoze se bojis chodit sama po schodech.” a ona mi rekla „Pomohla mi prababička.” ja uz vubec nechapala protoze ani ja neznam moji prababičku tak jaktoze ona mohla vedet jak vypada a ja ne. Navic nechapu jak na me mohla 10 minut cekat kdyz ja jsem byla dole ze schodu za ani ne 45 sekund.
Mam jeden pribeh... Mam dve kočky které vždy okolo deváté večer ji z misky jednou v noci jsem se vzbudila (bylo okolo půlnoci) a šla jsem se napít. Při nalivani vody jsem zaslechla krupani kranuli jako by je někdo kousal a tak jsem to nevnimala. Když jsem se tam za chvíli podívala (protože me připadalo ze ne divné ze by kočka jedla díl jak 3 minuty) vydela jsem stínovou postavu nebila to kočka. Ta postava byla pokroucená slečna nad miskou s granulemi. Hned jak jsem se na ni podívala otočila na me hlavu, usmivlala se se svitivimi cervenimi oči když jsem se otočila ze půjdu spát slisela jsem za mnou kroky, tak jsem se rozběhla do pokoje zabouchle jsem za sebou dveře a vbehla do postele, když jsem se ráno vzbudila nic tam nebilo jenom granule rozsipane na zemi. Od tebe doby nikdy v noci nechodim se zhasnutymi světli. Nikdy jse to znovu nestalo.
Já i moje mamka jsme citlivý na tyhle věci, ale už jsme si na to zvykli, mamka má dost historek a já taky, když jsem byla malí dítě tak jsem si přisunula dvě křesla k sobě a lehla si na ně (takže jakoby do kolébky). V noci mě probudil dotyk ledových prstů jak mě pohladily po ruce až k ramenu, hned jsem se podívala okolo ale nikde nikdo, na hodinách bylo 2:58 ráno, tu noc umřel můj děda na rakovinu. (Zdravím do videa)
Ahojky také tady mám jeden příběh. Když mi byl 1 rok, přestěhovali jsme se do rodinného domku. První patro bylo v rekonstrukci, tak jsme bydleli v druhém (kde byla babička). Jednou si rodiče všimli, že jsem koukala do prázdna a někomu mávala i když tam nikdo nebyl. Takhle se to opakovalo. Táta si myslel, že mám jenom nějakého vymyšleného kamaráda, ale když jsem mávala, říkala jsem přitom: "Pán, papapa." Poté jsme už bydleli v druhém patře, kde jsem měla postel hned u dveří pokoje. V pěti letech jsem toho "pána" viděla znova a hrozně jsem se lekla. Byl to jenom stín, který byl strašně veliký, měl na sobě dlouhý plášť a klobouk. Vypadal jako detektiv. Když jsem to řekla mamce, řekla mi, že jsem ho už viděla několik let před tím. Byla jsem dos*aná strachy. Doufám, že budu ve videu ❤️
My doma máme teďka kocoura a asi před 2 měsíci začal syčet na chodbu a ne že by tam byla moucha nebo jinej hmyz,my té entitě říkáme bíla paní, jelikož když jí zahlédnete je bíla už jí viděli skoro všichni u nás na návštěvě, jenže minulej rok(2024) tak se nám tam začala zjevovat černá entita a od té doby si myslím že to byli manželé z dávných let kdy tu nemusel být ještě náš panelák
Čau stejku, Todle je příhoda která se mi stala nedávno měl jsem svojí holku s kterou jsem byl už asi 2-3měsíce ve vstahu ale jednoho měla autonehodu v mým autě nepřěžila to od té doby mě přijde že v tom je vždycky něco off i to řikaj ostatní třeba radio místo toho aby pouštělo písničky tak pouští divný šumi proto jsem si koupil nový auto ale to starý mam u baráku na vspomínku Rip klaro
Ahoj me je teď 16 a kdyz mi byly 4 bydleli jsme ve starém baráku vždy večer jsem si lehnul do postele a usnul a každý večer me probudil hlas volající moje jméno a slyšel jsem kroky na půdě a něco me chytalo za deku vždy jsem utekl k mamce do postele ale pokaždy jsem si všimnul ze na hodinách bylo 3:15. Pak jsme někam jeli autem a sedím s bratrem v autě a čekáme na mamku koukam do predu a v kulne vidím černou postavu s rohama a rudýma očima jak krev řekl jsem to bratrovi pak jdeme se otočili a v lese kousek za silnici jsme viděly běžet tu samou postavu oba dva a poteto události nám začala umírat zvířata a do par měsíců jsme se odstěhovali
Taky se mi něco stalo jednou večer js m šel na záchod jako skoro každý den. Jdu po svém pokoji svůj pokoj znám na spaměť a z ničeho nic narazím jako kdyby do zdi šáhnul před Seba a nic tam není. Potom cejtím na rameni jako kdyby studenou ruku otočím se a tam moje perfektně ustlaná postel ve které jsem ještě před chvilkou ležel. Byl jsem malí a utekl jsem na záchod a strávil tam zbitekt noci. Nestalo se my to jenom jednou.
Ahoj stejku a Adame mam taky jednu příhodu kdys my bylo cca 1 rok a neuměl jsem mluvit a sedel jsem na lince a začal jsem plynule mluvyt a rykal jsem : Mařno přines obvaz nemam palec oral jsem pole. A to se stalo mému praďedovy a moje baby mi ti potvrdila ze Praděd neměl palec kvůly oraní pole a přestal jsem mluvyt potom co moji mamce zazvonila pošta
Tohle není můj příběh, ale mé mámy. Nepamatuju si to přesně, ale jednou se ségrou (mou tetou) byla na posteli a hrála hudba (nevím přesně z čeho), ale najedou písnička skončila a ve věci, která hudbu měla přehrávat, se ozvalo dýchání. Najednou se celá postel začala třást. Máma si myslela, že teta kope nohama, ale její nohy byli klidné. Obě byli teenageři, takže je to už pár let... Ale stalo se to na hájence, ve který podle nějakých místních říkaček straší, kvůli více věcem.
Taky přidám příběh Chodím do stáje každé ráno 5:40 jsem tam sama než přijedou ostatní a už párkrát se my stalo že jsem třeba natáčela kočky jan si hrají a nechám tam telefon s videem běžet tak pak se na to podívat a ve předu ve stáji je vchod na půdu a už ne jednou jsem na tom videu vyděla postavu tak jsem se šla pokaždé podívat ale nikdo tam nebyl přišlo my to divný ale nák jsem to neřešila ale poslední dobou přes dopoledne když jsem tam sama a všichni jsou na koních tak je tam občas dost ticho a najednou slyším hlasi ale též tam nikdo nikdy nebyl vysvětlují si to tím že to je třeba můj zemřelí táta který mě v tom podporoval a je tam se mnou ale těch hlasů je tam občas více takže si myslím že se tam baví můj táta a táta trenéra který zemřel při auto nechode .
Když jsem byla malá viděla jsem stínové postavy když ale přišla puberta přestalo to. Ale když jsem usnula (když mi bylo asi 17) si ke mně do postele někdo lehnul. Podívala jsem se tam a na peřině vyla promáčklyna jako by tam někdo ležel. Najednou mi do ucha někdo zašeptal: Neboj se. Někdo mi pak dal ruku na rameno. Bála jsem se hrozně a na ruce na které byla ta neviditelná ruka byl hrozný chlad. Potichu jsem se zeptala kdo to je a někdo mi odpověděl: tady babička. Rozplakala jsem se protože babička už byla dlouho mrtvá. Pak se tichem naposledy ozvalo: Nashledanou
mam taku story zo stareho bytu keď mi bolo 10 rokov. v mojej izbe som raz spal a naši traja psy pri mne, vzbudil som sa v noci na štekot psov. štekali do rohu mojej izby, všetci traja, stalo sa to viac krát ale pokaždý krát v rohu nič nebolo, len tma. mam viac stories čo sa mi stalo v starom byte a su celkom znepokojujúce, do dnes v tom byte býva môj otec a stále sa mi tam stávaju divné veci keď tam prespávam.
dobře taky jsem přidám jednu historku jednoho dne večer jsem usnul vzbudil jsem se otevřel oči a viděl jsem černou postavu která na mě koukala bez obličeje ruce usebe a hned co jsem se na to podíval tak to zmizelo ráno jsem to řekl mamce a mamka říkala že v ten den co se mi to stalo tak to bylo 7 let co je táta mrtvej tak jsem se viděsil že to možná byl muj táta další den jsem šel spát znova se večer vzbudím otevřu oči a vydím to znovu to už jsem se fakt bál my s mamkou ted bydlíme o kousek vedle mám u pokoje místnost ve které občas něco vydím třeba velkou černou postavu obdelníkovou jak zaleze za roh kde je fakt málo místa takže by ten duch nebop co to je tak by musel vlíst do zdi ale ted posledni rok a pul se mi nic nestalo a jsem za to fakt rád a doufám že se mi už nikdy nic nestane takovéhle ho, podle mě to byl táta když jsem viděl stín před třemi lety a pokud to byl on tak jsem viděl ducha a svího tátu kterýho jsem nikdy neviděl bylo mi 10 nebo 11 let doufám že se dostanu do videa.
![NOVÁ SÉRIE!😱 | STONE BLOCK 3 #1 [MarweX&@x0ev1l]](http://i.ytimg.com/vi/UqhOi0wrsD8/mqdefault.jpg)
Taky mám jednu historku. Když jsem byla malá, vždycky jsem říkala že u nás v křesle sedí babička a čte si noviny.Samozdřejmě tak nikdo nebyl. V průběhu let se na to nějak zapomnělo až minulý rok mi to mamka pripomněla,že jsem tohle jako malá říkala. Rozhodla jsem se o tom zjistit trochu víc. Máme starý dům ve kterém před námi umřela jedna paní. Dohledala jsem že má hrob ve vedlejší vesnici, tak jsem vzala kamarády a jeli jsme. Když jsme konečně našli její hrob, s hrůzou jsem se podívala na její fotku. Byla to ona. Poznávala jsem jí. Přejel mi mráz po zádech a všechno jsem měla živě v paměti.
Taky bych se o jednu historku rád podělil. Když mi bylo 6 let, tak jsem přespával u babičky ve Znojmě. V tu dobu mě sužovala chřipka. Měl jsem vysoké horečky a bolel mě krk jako prase. Kvůli tomu jsem nemohl usnout až do půlnoci. Kolem jedné jsem se probudil. Nemohl jsem se nadechnout ani pohnout. Otevřel jsem oči a ned sebou jsem viděl postavu, jak se na mě dívá. Chtěl jsem vykřiknout o pomoc, ale nešlo to. Po asi dvou minutách to všechno skončilo a temná postava zmizela. Myslím si, že to byla spánková paralýza, avšak můj pradědeček zemřel ne dlouho před tím, tak možná se se mnou přišel naposled rozloučit
Ahoj, mám tu příběh, který jste mi připomněli s tím Mimikem. Stalo se to v roce 2020, když začala karanténa a mně bylo 12, a tak se mnou mamka musela zůstat tehdy doma. To co se stalo znám jen z jejího vyprávění. Bylo to jednou ráno v našem starém bytě, ve kterém už 5 let nebydlíme. Ten den bylo venku šero a pršelo, v bytě byla skoro tma, takže i atmosféra musela být děsivá. Bylo asi 10 ráno, čas kdy mám ještě ve zvyku spát. Mamka byla v obýváku a koukala na telku. Seděla na gauči a vedle sebe měla zavřené dveře na chodbu, prosklené takovým tím neprůhledným sklem, takže přes něj jdou vidět jen siluety. Najednou viděla jak jsem za tím sklem prošla směrem na záchod. Automaticky mamka myslela že jsem to já, a tak otevřela dveře a čekala až vyjdu ven z toho záchoda, aby mi řekla ať už vstanu. Čekala tam docela dlouho, ale furt nic. Ani ze záchoda zpod dveří nevycházelo světlo, ani žádné zvuky, které by naznačovaly že tam někdo je. Bylo jí to nějak divný, tak se šla podívat ke mně do pokoje. No co myslíte, já jsem celou dobu tvrdě spala zachumlaná pod dekou, bez známky toho že bych se před chvílí budila... Řekla mi to o pár týdnů později, a ani já neměla vůbec tušení o ničem a nic jsem si nepamatovala.. Rozhodně jsem to tehdy já nebyla, a dodnes si to neumíme nijak vysvětlit. Mohl to být ten Mimik, nebo klidně i cokoliv jiného. Mamka už od jakživa tyhle věci dost vnímá a přitahuje. Vyprávěla mi spoustu věcí co se jí v dětství děli. Od předpovědi smrti sousedky ve snu, přes návštěvy démonů ve spánku, komunikaci se svým zesnulým tátou přes svíčku, až po vycítění přímo toho momentu kdy její mamka odcházela na Onen svět, asi před rokem. I můj táta má nějaké zkušennosti. Já ale zatím žádné až takové nemám, což je divné, když to mají oba moji rodiče. Ale vím že bych měla být asi ráda.
Dobre
Taky jsem přidám historku co se mi stala před cca 4 lety o vánocích jsme šli k babičce a ona má psa , je to hodná fena a na nikoho neštěká, ale když jsme šli ke stolu tak z ničeho nic pes začal štěkat a čmuchat na místa kde seděli dva rodinný příslušníci který už nejsou mezi námi takže si myslím , že cítila jejich přítomnost . A mám tu ještě jeden příběh tohle se stalo mamce když byla malá tak její táta můj děda , byl na vozíku a byl to skvělý člověk . Jednou jel děda do nemocnice protože si stěžoval že ho bolí záda tak zůstal tam , a oni měli taky psa a tu si děda vycvičil aby ho poslouchala na povel, ale nesměla chodit do jeho pokoje , ale když děda umřel a nikdo to z rodiny nevěděl , tak Dášenka tak se jmenovala , tak šla do toho pokoje a vzala prej ponožku , a žačala se chovat smutně . Tak to přišlo tetě a babičce divné tak zavolali do nemocnice a tam jí řekli že děda umřel . A potom ji diagnostikovali stejnou věc na co umřel děda , byl to nádor na ledvině .
Moje oblíbená série
Ok😁
Ko🎉
Moje taky🎉🎉🎉
Moje taky
Moje taky
Už od mala jsem věřila na posmrtný život, duchy, atd... cca před rokem mi umřela babička což mě hrozně zničilo, protože jsem nikdy o někoho ještě nepřišla. Moje mamka pracuje v nemocnici a její kolegyně vidí a cítí duchy, jeden den když jsme se s mamkou bavili tak mi řekla že ji její kolegyně pověděla že u nás babička byla a chodí nás navštěvovat a asi do 5minut nám spadla dekorace srdce co jsme měli přilepené na dveřích v druhé místnosti. Btv ta dekorace nikdy nespadla po tom co jsme ji dali zpátky. V tu chvíli jsme s mámou pocítili hroznou zimu i když nebyl žádný průvan ani otevřené okno. 🕊
šel jsem s kámošema přespat do lesa, stmívalo se a postavily jsme stan a když jsme šli spát, tak jeden můj kámoš se šel vychcat do lesa a po pár sekund na to se z lesa ozval řev a když jsme s ostatníma šli skontrolovat jestli se něco nestalo, tak nějakej magor s nožem držel pod krkem našeho kámoše, neváhali jsme a vzal jsem větev ze země a flákl jsem ho do hlavy a tam jsem ho omráčil a od tý doby jsme nešli kempovat. naštěstí měl můj kámoš jen pohmožděniny a trochu oškrábanej. co je na tom příběhu nejhorší je to že může i normální člověk zmagořit a dělat takové věci.
14:01 existuje entita jménem wendigo,co přilákává lidi do lesa volánim o pomoc.když tam někdo přijde,tak ho zabije a sežere
Ahoj, Stejku a Adame. Tuhle stolku jsem už tady psal, ale nebylo to ve videu, tak to zkusím napsat ještě jednou. Můj táta byl hrobník. Od šesti let do dvanácti let jsem bydlel na hřbitově a můj pokoj měl výhled přímo na ten hřbitov. Tento dům byla k tomu přestavěná bývala márnice. Jelikož mi bylo 6 let, tak jsem neměl moc na výběr kde bydlet. Hned první den se mi stala zvláštní věc. Od táty jsem dostal rádio, ale takový to, kde je strašně moc tlačítek. Nerozuměl jsem tomu. Tak jsem něco mačkal, abych to rádio vůbec spustil. Když jsem šel spát, tak kolem jedné ráno to rádio začalo samo hrát. Nevěděl jsem, jestli je to z toho, že jsem tam omylem něco zmáčknul a nastavil něco a nebo tam vážně straší. Schoval jsem se pod deku a z ložnice slyším, jak táta křičí, ať ten krám vypnu. Nikdy v životě jsem neměl větší strach, než teď. Jít tam a vypnout to bylo vážně odvážný. Takových příběhů mám spoustu.
U nás na intru se oběsila nějaká holka, hned vedle ve škole učitel a cca půl km od intru na nádraží se upálil chlap. A když je sám jeden člověk v jedné místnosti na intru, tak má hrozný pocit, že ho někdo sleduje z jednoho místa, a mají to i noví lidi kteří neví co všechno se tam stalo a nikdo tam nechce chodit sám, nebo se nám na záchodě rozsvicí a zhasínají světla a otevírají a zavírají dveře. Intr máme na 2 patra a v horních patrech jsou večer (hlavně o víkendu když tam není moc lidi… můžeme být na intru o víkendu když jsme z velké dálky, nebo máme špatné spoje) tak jsou tam slyšet zvuky a hlasy ( hned vedle našeho pokoje je půda kde se oběsila ta holka)
Tohle se mi stalo nedávno o vánočních svátcích. Jedno dopoledne kdyz jsem se koukal na film a naš kocour si hral. Potom se ale zastavil a koukal na naší zahradu z okna. Naježil se a byl jak kámen. Z ničeho nic vyskočil snad půl metru a když prisel bratr z venku nechal otevřené dveře a kocour vyletěl na to místo. Koukal jsem se z okna a on se tam točil😶🌫️. Nikomu jsem to neříkal ale bál jsem se. BTW kocourovy nic není je v pohodě.
Vždy, když se chystám spát, mám pocit, že mě něco sleduje. Moje postel je přímo naproti dveřím, které necháváme otevřené a večer mám tak pocit, že v nich něco stojí a sleduje mě to. Ještě k tomu napravo ode mě má postel sestra a na té taky vídám podivný stín. Dokonce jednou, když sestra byla ještě menší (3), tak jsem si šla lehnout k ní, aby se nebála, protože jsme byli doma sami. To jsme spali jinde a přímo před postelí bylo velké zrcadlo. Jednou v noci jsem se tam vzbudila a strašně se vyděsila. Před námi totiž stála vysoká postava, asi víc jak dva metry. Raději jsem se k ní otočila zády, schovala hlavu pod peřinu a snažila se usnout. Ráno jsme se se sestrou probudili a ta mi řekla, že tu někdo byl. Když jsem se jí zeptala kde, ukázala na to stejné místo, kde jsem tu postavu viděla.
Tenhle příběh je od mé prababičky. Tehdy byla malá, ale vyprávěla jí to její máma. Bylo to v době nacistické okupace v malé vesnici kousek od Lidic. Babiččina máma tehdy šla na kopec jménem Šibeniční vrh.(už nevím proč) Tehdy tam prý potkala šedivou postavu v potrhaném, prostřeleném a ohořelém oblečení, stejně šedivého Legionáře, který měl na vodítku něco jako obrovského bílého vlka. Vojak ji pozdravil a náhle vedle nich zastavil povoz - bez koní. Na povozu seděli úplně stejní lidé jako postava vedle vojáka. Potrhání ohořelí a v oblečení mají díry po kulkách. Babiččina mana se pomalu otočila a utíkala domů. Druhý den se rozneslo že Lidice byli vypáleny. Tenhle příběh podle mě není reálný, ale už to prošlo vícero ústy, takže se to mohlo nějak změnit.
Prosím víc takových videích Stejku 😂😂😂😂❤❤❤❤❤
Taky přidám historku, je to tak 3 roky zpátky, bydlel jsem v domě u mé babičky a dědy, kde jsem se i původně narodil. V tu dobu tam bydlela se mnou i má přítelkyně. Děda měl na dvorku dílnu, kde měl nářadí. Jednoho večera jsem se šel do kuchyně a z tam bylo okno na dvorek a byla tam vidět právě i ta dílna. Podíval jsem se ven a viděl jsem, jak se v té dílně svítí. Řekl jsem si, že děda tam asi nechal rozsvícené světlo, tak jsem ho šel zhasnout. Dílna byla zamčená, tak jsem ji šel odemknout, abych zhasnul světlo. Když jsem odemkl, tak bylo vše, jak kdyby rozházené a otevřené. Myslím tím skříň na nářadí, která byla obrovská, a různé úložné prostory. Tak jsem vše pozavíral, zhasnul jsem světla a zamkl jsem. Další den ráno jsem to říkal dědovi, že tam asi zapomněl zhasnout a zavřít. Děda se vyděšeným pohledem na mě podíval a řekl, že v té dílně už 4 měsíce nefunguje elektrika a že tam nic neotvíral. Kdybych to věděl, tam nikdy nejdu.
Jednou když mi bylo 12 a byl jsem sám s babičkou doma. Když sem šel spát, a probudil sem se okolo 3 viděl postavu mého dědy v zrcadle co umřel před 4 lety. Až sem se probudil šel sem dolů za babičkou a jí sem to celé řekl. A ona mi odpověděla že slyšela jak někoho slyšela chodit po schodech. Nebylo to poprvé co se neco babičce takového stalo nekolikrát se jí stává že slyší vrzání kliky, 1 se stalo ze se vysklila vytrýna 3 dny po jeho smrti(dědy). Pozvaly jsme si tam specialistu a on říkal že nechtěl opistit svět.
Není to úplně paranormální, ale strašidelný příběh, aspoň pro mě. Šel jsem jednou do školy, myslel jsem, že všechno bude v pohodě, ale jakmile jsem zamkl dům, tak jsem slyšel za plotem kroky v jehličí. Chvilku jsem se tam díval, než jsem spatřil siluetu člověka, který na mě asi 2 minuty v kuse zíral. Byl to vysoký, mohutný, na mě zírající člověk. Nevěděl jsem co mám dělat, jestli mám bojovat, mám řvát, nebo jít do školy jakoby se nic nestalo!? Po těch dvou minutách jsem si vzpomněl, že mám airsoftku (bylo mi asi 10). Šel jsem pro ni, a když jsem se vrátil, postava nikde. Začal jsem řvát ať tu na mě nikdo nehraje žádnou hru, ale nic se nazpět neozvalo. V tu chvíli jsem se definitivně posral. Nakonec jsem po půl hodině odešel z baráku vystrašený, co se bude dít dál nebo kam šel. Šel jsem do školy a po 3 minutách cesty mě vystrašila srnka která proběhla metr ode mě. Do školy jsem přišel naprosto vyřízený o 30 minut později. Doteď na to vzpomínám i s rodinou, která mi věří...Nejhorší na tom je, že bydlíme na samotě 600 metrů od civilizace.
Když mi bylo 8 let, tak jsem zůstala o půlnoci sama doma, protože můj taťka musel jet pro moji mamku a sestru do olomouce. Už od mala jsem paranoidní, takže jsem odmítala jít spát když jsem doma sama. Tak jsem se v pokoji zamkla, vzala si z kuchyně nůž a dívala se na youtube videa. Kolem 1 ráno mi někdo zaťukal na dveře od pokoje, mám prosklené dveře ale s takovou tou texturou, že nevidíte přesné detaily, ale jenom siluety. Stála tam vysoká štíhla postava ženy, vypadala přesně jako moje sestra, tak jsem na ''sestru'' zavolala, ať počká, že mám zamknuté dveře. Podívala jsem se na mobil, abych vypnula RUclips video a zamkla telefon. Když jsem se pak podívala zpátky na dveře, nikdo tam nebyl. Vůbec jsem to nechápala, protože bylo v domě hromové ticho, žadná mamka, žádný taťka ani sestra, nic. Zavolala jsem taťkovi, abych se dozvěděla kde jsou, a řekl mi, že za 15 minut budou doma. Schovala jsem se pod dekou a s brekem jenom čekala na hlas svých rodičů. Nakonec jim to trvalo jenom 10 minut, ale pro mě to byla věčnost. Když jsem uslyšela jejich hlasy, tak jsem vysprintovala z pokoje a málem jsem z toho strachu spadla ze schodů. Když jsem to rodičům řekla, tak mi jenom taťka odpověděl, že se mi to zdálo. Ale sestra s mamkou mi věřili, protože nejsem jediná, které se tu dějí divné věci. Jediný taťka nemá žádný zážitek, nebo možná jo, ale radši nám to ani neříká.
Před tím než budu vyprávět můj příběh. Chtěla bych podotknout , že bydlím v paneláku. Stalo se to zhruba před deseti dny. Jelikož se brzo stmívá a já miluju se dívat na horory, jsem se dívala na v zajetí démonů. Kupodivu jsem byla doma s rodiči a bratrem. Byla jsem skoro u konce filmu ,když v tom mě táta vyrušil ,že mám jít vynést koš. Nijak jsem to nehrotila ,vzala jsem koš a sešla všechny schody domů. Popelárnu máme venku ,před vchodovými dveřmi. Otevřela jsem vchodové dveře ,když v tom vidím, jak se dveře od popelárny začaly hýbat ,jakoby jimi někdo vyklal a snažil se dostat ven . Dívala jsem se několik minut jak se dveře vyklou a přemýšlela jsem jak se mohou hýbat. Dveře se musí zamykat a jedině je otevřeš pomocí klíče. Po chvíli vyklání přestalo a ozvalo se pouze tři zaklepání...Dostala jsem strach, rozhodla jsem se, že zajdu zítra ráno. Ale kdyby rodiče zjistili , že se mi tohle stalo . Měla bych zakázáno se dívat na horory, proto jsem se odhodlala a šla ty dveře otevřít. Měla jsem strach, přemýšlela jsem co by se mi mohlo stát a pak to přišlo. V místnosti byla tma až na jednu věc. viděla jsem světle šedou entitu . Dívala se na mě pronikavým pohledem . Měla bílé oči, byla zhruba vysoká jako já ( 174 cm). Se strachem ,jsem tu postavu požádala aby mi dovolila ty odpadky vyhodit. Postava po požádání na mě kývla, posunula se daleko ode mě abych odpadky mohla vyhodit. Poděkovala jsem, odpadky vyhodila a odešla. Od té doby entitu vídám při vchodu do paneláku. Nijak mi neubližuje ,říkám jí Anička. Přátelům jsem to zatím neřekla, ale zřejmě by mi nevěřili.
Historka z nemocnice - V 15 letech jsem ležel v nemocnici a stalo se to v 9h večer, díval jsem na televizi vedle televize byly pohyblivé dveře a najednou se ve dveřích objevila průhledná silueta malého chlapce ve věku 5 let díval jsem se na chlapce co po mně chce. Najednou chlapec ukazoval pravou rukou na postel a levou rukou dělal pohyby (pojďte se podívat kde jsem ležel). Pak dělal pohyby hlavou dopředu, dozadu, dopředu, dozadu tohle všechno opakoval asi 10 minut když chlapec zmizel a já se díval dál na televizi celou tu dobu jsem byl v klidu. Dodneška to nechápu a usoudil jsem že ten chlapec tam zemřel. Díky super videa.
Není to nic paranormálního, ale doteď mě to zaráží.
Byla jsem nemocná, bylo mi tak 4-5 let, brala jsem antibiotika, díky kterým jsem byla buzena i v noci.
Taky vás mamka budila, že je čas na sirup?
Dívaly jsme se sestrou na pohádku na DVD, poté jsem šla na chodbu, ze které jsem měla výhled na naše, jak usínají na gauči u televize.
Sedím opřená o dveře a pozoruju. Nechápu, proč mě nenapadlo poťukat mamku na rameno.
Seděla jsem tam mega dlouho. Že by mě něco posedlo?
Mamce zazvonil budík na mobilu. Zvedli se a viděli mě, jak sedím.
,,Já tady čekám." Říkám jim.
Píšu to už asi pod třetí strašidelné historky, protože by mě zajímal názor kluků.
Ohledně samomluvy, teď to poslouchám, tak já si drmolím už odmala. Musím to krotit, ale někdy si ani nevšimnu, že jsem v obchodě a povídám si, co budu doma dělat, nebo řeším, proč mám málo kámošů. Pro příklad.
Bojuji s tím, ale rady od mamky typu: ,,Říkej si, tady jsou lidi, tady si sama povídat nemůžu." mi nepomáhají
Tak po tomhle videu jsem se málem posral . Cca v 6 letech jsem ještě spal s bráchou v jedné místnosti. V té době spali i rodiče v horním patře jako mi . Ale jednoho dne se mi stalo že v cca 3:00 jsem slyšel jak mě volá táta dolů a doslova řekl moje jméno Tobiáš.
Já rozespalej jsem odpověděl: Nooo? Ale aby to Táta slyšel tak jsem trošku zvýšil hlas . Hned jak jsem to řekl za mnou přiběhla rozespalá Máma a řekla: Co se děje? Já jsem řekl: vždyť na mě Táta teď volal . Máma na chvíli zamrzla a po chvilce vyděšením hlasem řekla, že to nemůže být možný protože Táta se se mnou vzbudil když jsme tě slyšeli něco říkat. V tu dobu mi naskočila husí kůže, protože to přesně znělo jako Táta. Vždy když si na to vzpomenu ve svých 15 letech se z ničeho nic rozbrečím i když jsem třeba před chvilkou měl neutrální náladu. Nevím jestli to byl Mimic nebo něco jiného ale jedno vím jistě, Táta to nebyl .
Před pár dny se mi stalo také něco paranormálního. Když jsem přišel ze školy, jako vždycky jsem šel na comp, protože už byla tma a venku pršelo. Nasadil jsem si sluchátka a hrál. Při hraní jsem měl pořád pocit, že zamnou něco je a slyšel jsem divné zvuky. Toho jsem si ale moc nevšímal. Když jsem ten den šel spát, nemohl jsem usnout a tak jsem se přikryl, tak abych nic neviděl. Už jsem skoro spal, ale když v tu chvíli jsem uslyšel, jak se otáčí židle vedle mého stolu. Vyschýzovanej jsem se bál otočit, jestli tam na židli někdo je, nakonec se mi podařilo usnout. Když jsem se ráno vzbudil, tak jsem se zděsil, židle byla natočená přímo k mé posteli, jako by mě někdo v noci pozoroval. Ten den jsem se svěřil kamarádce o tom že si myslím že u mě v pokoji určitě něco je. Ta mi tomu nevěřila, ale já jsem věděl že se něco fakt stalo. Po škole jsem šel domů a když jsem opět večer usedl k počítači spadlo mi přímo před očima malé JBL, hnedka s tímhle zážitkem jsem se chtěl podělit té kamarádce a tak jsem jí o tom napsal. Poté co jsem ji napsal, jsem zvedl a narovnal repráček. A hned po pár vteřinách mi podruhé přímo před očima spadl. Nikdo mi to nechce uvěřit. omlouvám se za pravopisné chyby
Jednou jsem přespávala u babičky, když ještě tehdy bydlela na jedný hájence.
Ležela jsem před kuchyní na gauči.
Podívala jsem se od zdi, do směru, kde bych normálně viděla po straně zdi schody na půdu a pod nimi kamna se dřevem. No, viděla jsem bezhlavou postavu s tepláky a mikinou. Když jsem se podívala pryč a zase zpátky, pořád tam stál a vypadalo to že na mě stále zírá, i když neměl hlavu. Schovala jsem se pod deku a nějak usnula. Byla jsem dost vyděšená, ale vzhledem k tomu, že byla tma, mohla jsem jen vidět ty kamna a dřevo a můj mozek si tvary které ve tmě zahlédl přikreslil.
Ale vzhledem k tomu že v hájence údajně straší, je možné, že jsem opravdu něco viděla, ale mozek tomu přikreslil oblečení které znám (to oblečení totiž vypadalo jako to, co nosí můj strejda), protože můj mozek nechápal, jak ta věc, co u mě stála a zírala na mě, vypadala
Táta mi vyprávěl, jak jednou zkoušel astrální cestování. Prostě ve spánku jako by opouštěl duchem své tělo. Nezmohl se na nic jiného než na vznášení se nad svým tělem, a říkal mi, že nadále to už zkoušet nechtěl, protože tam bylo hodně duší, které čekaly na příležitost se jeho těla zmocnit. Docela mě to vyděsilo, když mě to vyprávěl. Já to zkoušet nechci, je to naprosto děsivý. Ale často se mi zdá něco, co se pak ve skutečnosti stane. Já mám takový ten pocit Deja Vu, kdy prostě něco se udá, a já si jenom řeknu, že tohle se mi už jednou zdálo, že tohle jsem zažil ve snu. Bývají to banality, naprosto malé bezvýznamné věci, ale do posledního detailu nachlup stejné jako v tom snu. Je to jako bych se ve snu normálně podíval na chvíli do budoucnosti.
Taky mám jednu historku .Jednou asi 2 dny zpátky, jsem byla sama doma bylo asi 10 hodin. Můj pes začal jen tak štěkat do předsíně, někdy to dělá jen tak, takže jsem na něj zavolala aby přestal. Po 15minutách zase začal, ale už nepřestal. Štěkal pořat na jedno místo a koukal tam. Ignorovala jsem to asi 10 minut, pak mě to začalo štvát. Najednou mi přejel po zádech mráz. Protože věřím v nadpřirozené jevy tak jsme byla vyděšená, šla jsem zavřít dveře a zamkla jsem je. Vzala jsem si psa do náruče, byl úplně vyděšenej a neustále koukal na dveře. Po 45 minutách přestal a šel spát.
Ahoj stejku před dvěmi roky jeden den před koncem letních prázdnin jsme s kámošem roznášeli noviny,šli jsme na takový kopeček a tam byly ztrhnuté policejní pásky,šli jsme dolů a tam stál pán který měl přes sebe černou plachtu a psychopatický úsměvem se na nás dívá později toho dne jsme viděli z dálky na poli nějakého pána se psem který tam něco zakopává měl kyblík a z toho kdblíku čouhala ruka.děkuji pokud můj příběh přečteš ve videu a promiň za chyby
15:45 přesně tak Vidraile😀😀
Tak jo i já se podělím o svůj příběh.
Bylo večer už si nepamatuji kolik hodin bylo ,ale venku už byla tma a já se šla sprchovat tak jako každý den .Normálně semnou chodí můj pejsek vždy si lehne ke dveřím na předložku a čeká ,ale v ten den semnou nešel. Neřešila jsem to a šla jsem do koupelny sundala jsem si papuče a vlezla do sprchy .Tak a teď abyste pochopily k naší koupelně vede dlouhá cesta přes prádelnu a sprchový kout máme udělaný tak že to je jenom stěna takže nejde vidět do zbytku koupelny .
Sprchovala jsem se a najednou jsem slyšela ránu ..,tak jsem se podívala že sprchového koutu co to bylo a viděla jsem jak na zemi se moje papuč hýbe ze strany na stranu .Stuhla jsem .když jsem si uvědomila co jsem právě viděla rychle jsem vypadla pryč z koupelny a už se tam nevrátila.
Ps:mám strach se sprchovat večer a vždycky jsem tam měla blbý pocit a navíc doma se mi dědou divné věci jako např. Vidím postaví můj pes se kouká na jedno místo a nevnímá nebo slyším jak na mě někdo volá a když jsem byla mladší bála jsem se být sama doma ,protože jsme měla pocit že tam nejsem sama.
Tenhle příběh se mi stal když mi bylo asi tak 10 jednou v noci když jsem já a moje obě starší sestry spali tak jsem se z ničeho nic probudil a slyšel jsem jakoby někdo za mojí hlavou byl a hrozně nahlas mu tlouklo srdce hrozně jsem se zpotil a nemohl jsem se pohnout hrozně jsem se bál když už jsem se ale pohnul a podíval za sebe tak to přestalo druhý den ráno mi ségra řekla že to slyšela taky moc jsme to neřešili ani moje máma neví o tom že se mi a sestře něco takového stalo a o dva dny později jsem přišel domů a máma brečela a řekla mi že můj děda umřel na zástavu srdce do teď si to nedokážu vysvětlit doufám že budu ve videu
Ahoj taky přihodím svojí historku: Jednou když jsem se vracel okolo osmé večer z fotbalového tréninku (bydlím v bytě) tak jsem v klidu otevřel dveře a protože jsem jel na kole musel jsem ho dát do kolárny ve sklepě a protože se toho v našem sklepě vždy dělo hodně byl jsem posranej až za ušima když jsem sestupoval dolů po schodech dolů tak se najednou přede mnou začaly otevírat dveře naplno zavřené na kliku a z nich se vyvalil ledový vzduch myslel jsem si že to jsou sousedi (byla tam úplná tma) tak jsem rozsvítil ale nikdo tam nebyl a pak se to stalo! Když jsem překročil práh (je to pouze malí sklep ale nejde vidět za roh) tak za rohem někdo úplně ďábelsky zařval a uviděl jsem bílé oči asi dva metry vysoko, utekl jsem a když jsem se po 10 minutách vrátil zavřít to kolo nic tam nebylo, tu noc jsem nespal!
Taky přidám jednu storku. Už asi od dvanácti let ve tmě potkávám postavy. Pokaždé je to černovlasá dívka s obličejem momo. Vlasy má dlouhé. Když projdu okolo záchodu, sedí na něm, ruce má pořezané a všude je krev. Když se vrátím, už tam není. Když projdu okolo koupelny, sedí ve vaně plné krve, v ruce žiletku a kouká na mě. Když se vrátím, není tam.
A od té doby, co ji vidívám mě jumpscary z hororů nevyděsí..
Pridám sa tiež s príbehom. Raz som bol sám toma pozeral som telku bolo cca 23:00. Bývam v starom dome a na chodbe cez ktoru sa da dostat do vsetkych miestnosti máme zvonkohru do ktorej ked sa buchne zacne hrat. Dávam do povedomia bol som sám doma a okná boli zavrete kedže bola zima. Zvonkohra začala zrazu hrať. Najskôr som to neriešil myslel som si že len niekto z rodiny ide po chodbe lenze v tedy som si uvedomil ze som sám doma. Alokamžite som zamrzol a len dúfal že to čo tam bolo nepríde za mnou. Po chvíľke zvonkohra prestala hrať a ja som cítil divný pocit. Niečo ako chlad na čele. A vzadu pri stene som videl niečo ako svetielko blikalo bol som strachom zasraný. Znažik som sa to nevnímať ale nešlo to. Nakoniec som zaspal a od vtedy už sa nič nezopakovalo.
23/00 je čas kedy sa to stalo približne nemislím čas vo videu
Není to přímo s duchy, ale taťka mi asi v 10 letech říkal, že nedávno, když mě chtěl zkontrolovat jestli už spím, tak viděl jak jsem byla náměsíčná a prostě jsem vstala a na posteli jsem chvilku chodila dokola a potom jsem spadla a spala dál. Vůbec nevím, co to bylo, ale náměsíčná jsem byla hodněkrát skoro každý měsíc, takže mám ještě hodně historek. PS: miluju tuhle sérii❤
Ahoj👋 asi před 2 lety jsme spolu se sestrou šli na vlak. Šli jsme jako normálně jenže v uličce jsem viděla dvojníka právě mojí sestry. Říkala jsem si že se mi to zdálo ale i tak jsem jí to řekla. Na to mi chvíli neodpovídala a pak jenom odpověděla: ,,Jdeme" zeptala jsem se znova ale stejně mi neodpověděla. Nevěděla jsem co se děje a tak jsem prostě šla. Jenže ona tam pořád stála a koukala do té uličky. Rozutekla jsem se a doběhla na vlak. Ona přišla asi 2 minuty později a když jsem jí to řekla netušila o čem mluvím. Přemýšlela jsem nad tím asi rok ale pak jsem to vypustila. Jenže to samý se mi stalo asi měsíc zpátky. Doteď nechápu co se děje a doufám že se to už nestane. Ps: Ptala jsem se i jejího kamaráda a prý se mu to stalo taky.🥶😰
Ahoj, tenhle příběh se stal nedávno.Mam nejlepší kamarádku, a vždycky nebydlela v našem městě ale v Praze.A jednou jsem měla takový divný sen, byl o tom, ze jsem s tou kamarádkou a s naší partou jsme byli v nějaké škole a prozkoumali jsme tu školu.Byla to žlutá škola, která před sebou měla park a hřiště, a pamatuji jsi ze v názvu bylo číslo sedm.
Další den jsem se s kamarádkou a ještě jednou holkou setkala na kafi, a rozhodla jsem se jim říct o tom snu.Nejlepší kamarádka na mě koukala zděšeně.A potom řekla ze v Praze chodila na žlutou školu, která před sebou měla park se hřištěm, a bylo to na Praze 7.Ukázala mi i fotky, a ja ztratila slov z toho jak ta škole byla identická té ve snu.
Taky něco přidám, stalo se to asi rok zpátky. Díval jsem večer jako vždy na YT, bylo to v létě takže jsem měl otevřená okna. Asi v 22:30 mi pod těmi okny něco zaclo šustit, jako chození po listí, neměl jsem odvahu se podívat a takhle se to dělo asi do 2:00. Opakovalo se to asi 5 dní. No a když to bylo asi ten pátý den, tak jsem se vyklonil z toho okna abych se podíval že to není ježek nebo něco takového. No samozřejmě tam nic nebylo. Pak jsem na to začal mluvit ať to odejde a nechá mě spát. Pak se to stalo ještě jednou a pak se to už nestalo.
Tak já sem taky hodím příběh. (předem sorry za chyby a pozdravuji do videa jestli se tam dostanu) Když jsem spala u sestřenky stala se mi zajímavá věc. Bylo okolo 1:00 a já se sestřenkou jsme se chystaly ke spánku. Lehla jsem si na postel tak ,že jsem seč koukala na zeď. Po chvilce jsem cítila ,že za mnou někdo stál a koukal se na mě. Myslela jsem si ,že je to sestřenka tak jsem ji jen poslala do háje ale ten pocit zůstal. Snažila jsem se usnout jenže to něco na mě začalo sahat. Husí kůži jsem měla po celém těle když mě zalil studený pot. Cítila jsem jak ta věc šahá na mé rameno ,poté moji ruku a nakonec můj pas. Bála jsem se ale to extrémně, bála jsem se nejhoršího ,když v tu ránu moje sestřenka promluvila. ''Kiki někdo u tebe stojí.'' můžu říct ,že jsem ráda ,že jsem se neposrala strachy. Zavřela jsem oči a otočila jsem se jako kdybych se na to něco chtěla kouknout. V ten moment to zmizelo a už se to neukázalo. Takže nejen ,že jsem to cítila ale moje sestřenka je mým důkazem ,že to nebyl jen můj pocit.
24:37 podle mě by ten medvěd nebo něco takového zaútočil kdyby měl mládě jelikož by cítil ohrožení. A nebo kdyby si prostě připadal nekomfortně
Super video stejku tuhle sérii MILUJUUUU
Tento příběh je napůl můj a napůl kamarádky. Jednou jsem spala u kamarádky tak kámoška má dveře z pokoje do kuchyně a má kocoura. Když jsne chtěli jít spát tak jsme si povídali o vašich videích a její kocour spal u nás a najednou jsme slyšeli jak někdo otvírá a zavírá špajs tak jsme se tam šli podívat ale někdo tam nebyl tak jsme se vrátili do postele a koukali jsme se do tich dveří a stála tam černá postava a zrovna co jse tam zjevil tak sme jsi povídali o spolužákovi ze třídy který jse jmenuje Marek. Ta černá postava jse k nám začala přibližovat a najednou znizela v tu dobu kamarádka ucítila jak ji někdo škrtí.
Já jsem jí chytla za ruce a už to necítila jak ji někdo škrtí. A podobné věci se nám u ní také stávaly třeba jsme u nich vařili palačinky a byli jsme od pánve 2 metry a najednou pánev vyletěla a spadla na zem je v té zemi do teď díra. Nebo třeba se jí zapla jen tak od něčeho televize. A také její kocour kolikrát běží jen tak do kuchyně. Od té doby jsi myslíme že ta kuchyně je prokletá a bojíme se do ní sami chodit.
Doufám že to bylo srozumitelné jste nej youtubeři❤❤❤
Ahoj, já mám historky dvě, takže začnu tou první, ucelenější.
V době, kdy jsem se svojí nejlepší kamarádkou chodila na střední školu, měla moje kamarádka hodně špatné období. Měla to tehdy těžké. Obě jsme milovaly spirituálno a duchy a kamarádka v té době začala věřit na anděli. Do dnes mám doma andělské karty. Věřila, že když se má něco stát, tak se pomodlí k příslušnému andělovi (např. gabriel, uriel, atd.) a ten jí pomůže situaci zvládnout. Dále věřila, že každý člověk má svého strážného anděla a může s ním být v kontaktu. Ona si se svým strážným andělem dala jako znamení fialové auto, tudíž pokaždé, když někde viděla projíždět nebo stát fialové auto, věděla, že jí je její strážný anděl nablízku. Já jsem na anděli nikdy moc nevěřila, ale nechala jsem ji v tom. Jak jsem říkala, měla tehdy těžké období a tahle "nevinná" víra jí pomáhala se z toho dostat. Jednou mi ale kamarádka vyprávěla, že když přespávala v domě svých prarodičů a nemohla spát, viděla v odrazu starého analogového televizoru zvláštní temné stíny. Tehdy jsme věřily hodně na duchy, takže si myslela, že vidí nějaké zbloudilé duše. Začala se tedy modlit k andělům, aby si pro tyto zbloudilé duše přišly a odvedly je na druhou stranu. Dále mi popisovala, že se v tom odrazu televize objevil bílý záblesk a siluety zmizely. Věřím na duchy, ale tomuhle jsem věřit odmítala, a taky jsem to kamarádce řekla. Byla z toho smutná, že jí nevěřím. Večer po tom, co jsem měla tento rozhovor s kamarádkou, tak jsem nemohla usnout. Převalovala jsem se a prostě to nešlo. Někdy kolem třetí hodiny ráno se rozsvítilo světlo na chodbě (mám prosklené dveře do pokoje, takže všechno vidím) a začalo šíleným způsobem blikat. Na chodbě máme fotobuňku, která světlo rozsvítí na určitý čas, takže není možné, aby jen tak blikalo. Posadila jsem se a pak jsem ve skleněném odrazu dveří uviděla zvláštní oranžovo bílé světlo. Viděla jsem ho pouze v odrazech, takže ve skle ode dveří, ve dveřích skleněné skříně, v odrazu televize a hlavně v zrcadle, které bylo v rohu místnosti. Sledovala jsem to světlo, jak přes ty odrazy putuje po pokoji, zastavuje se uprostřed pokoje a pak zmizelo, jakoby proletělo střechou. Tu noc jsem už neusnula a hned druhý den jsem to telefonovala kamarádce. Ta mi ale s klidným hlasem do telefonu řekla "Já vím, modlila jsem se k andělům aby tě přesvědčili..."
Tak i ja se svěřím s průběhem. Nepamatuji si ty casove rozdíly ale kdyz jsem ještě bydlela ve starým baráku tak kdyz jsem byla ještě malinka tak jsme s bráchou spali u mamky v ložnici. Jednou v noci jsme leželi a koukali z okna ven nebo byli to balkonové dveře kdyz jsme koukali tak najednou vidime přicházet cernou postavu s červenými oči ten hnusny pocit mam az do teď... postava se na nas jen smála a po par minutách odešla.. a ja usla. S bráchou jsme se o tom minimálně 5 let nebavili ptotoze jsme si oba mysleli ze je to paraliza ale ten point že jsme to videli oba dva mě vyděsilo.. o par let kdy jsem meli kazdy svoj4 pokojíčky tak ja mela zrovna pokoj vedle místnosti co jsme používali na věci co jsme nepotřebovali.. jedny noci kdyz jsem lezela s kočkou tak jsem zacala slyset divné zvuky ja na tyhle veci verim a to hodne. Zacalo mi klepat neco na zeď ale nebylo to jako normální klepání bylo docela rychlé a takhle to bylo minimálně tyden v kuse ... posledni den uz jsem nevedela co delat tak jsem si vzala kocku do ruky a do druhe mobil ze svítilnou kdyz jsem si stoupla pred ty dvere kopla jsem do nich a otevřela.. klepanii okamžitě přestalo a nikde nikdo.. okamžitě jsem vzala nohy na ramena zamkla jsem se a zachumlala do peřiny... a par měsíců později jsem sla s kuchyně do obýváku a my mezi timhle jsme meli bar.. kdyz jsem byla přesně mezi těmi mistostmy tak v obýváku jsme meli políčku s kytkou ta kytka se začala hýbat a ja se zasekla nasednout slysim ranu u dveří ale nic tam neproběhlo protoze jsem na obe strany videla.. strachem jsem vsude nechala rozviceno a bezela do pokoje... bylo i nekolik dalsich příběhu ale umela jsem si je vysvětlit.. potom co jsme se přestěhovali jsem to vse rekla tatovi který daval barak do rychtiku a sam mi po par měsících rekl že se mu začali otevírat a zavirat dvere.. po tomhle jsem si byla jista ze se nejednalo o nase kocky nebo cokoliv jiného...
Je to trosku delsi pardon
taky přidám historku. Jednou v létě asi před rokem jsme byli se starším bratrem oba sami doma, aby sme tam vubec vydrželi museli sme si koupit nějaký jídlo. když sme se vratili tak sme zamkli(mame zkušenosti s kradezi u nas doma). večer kdyz jsem sel na zavhod vidim jak jsou dvere otevreni takze jdu potichu za brachou a rikam mu at se připraví ze je nekdo vevnitř. připravili jsme si nejaky veci v pokoji a sli jsme prohledat barak. kdyz uz sme byli asi ve druhe místnosti muj bratr zničeho nic omdlel. Nevěděl jsem co mam dělat takze jsem vsude rozsvítil a muj bratr se probudil. nevim jestliho popadl demon ale pamatuju si ze jsem byl posranej az za ušima
Já těch příběhů mám taky docela dost ale nerad je vyprávím protože jsi je nechci zbytečně vsugerovat. Ale s jedním příběhem se taky teda podělím. Docela dost často jsem jezdil popít za kamarádkou, to že v jejím baráku se dělo něco divného jsme tak nějak všichni věděli protože nám hodně často vyprávěla různé zážitky o různých zvucích a přemisťování předmětů, Ale nějak jsme to mu nepřikládal větší důraz protože taky se nám občas něco stalo takže to jsme to brali jako běžnou věc. Ten jeden večer jsem tam byl popít ještě s bráchou. Jelikož kamarádka byla opravdu jen kamarádka tak ona spala v ložnici a já s bráchou v obýváku. Jelikož brácha v noci strašně chrápe a já jsem to už nemohl vydržet tak jsem se přesunul z matrací a dekou do kuchyně. V noci mě probudila hrozná rána, a všiml jsem si že vedle mé hlavy spadla taková ta hodně těžká kytičkovaná skleněná mísa, lekl jsem se jako prase ale dal jsem to neřešil protože jsem byl rozespalý. Až teprve ráno mně došlo že jsem tu mísu viděl na lince a nebylo nějak možné aby spadla protože nebyla na kraji ale až vzadu. Pak mě ještě brácha říkal že proč jsem ho v noci budil, Já jsem mu na to odpověděl že jsem ho nebudil že jsem kvůli jeho chrápání šel spát do kuchyně. Nato mně řekl že mu bylo divný že když se otočil tak vedle něho nikdo nebyl. Nevím co se ten večer dělo ale je to jeden z mých silnějších zážitků, Ale jak říkám zažil jsem toho více a nerad to zbytečně otevírám.
Ps: ta mísa se mě z neznámých důvodů nerozbila.
ahoj, tak sem přidam taky něco z celkem nedávna ( přesněji z minulýho tydne). přespávali jsme se třídou ve škole a rozhodli jsme se že když byla po celý škole uplna tma tak že pujdeme na první stupen ( bylo to nějak po 22:00). šli jsme tam a spolužák se vždycky zeptal: jestli tady někdo je udělej zvuk. a vždycky se něco ozvalo, opakovali jsme to asi 10x a pokazdy jsme s krikem zdrhly do haly a po chvili se vratili. jednou jsme par lidi cekali ve vedlejsi chodbe a byly jsme připraveni na utek. koukali jsme na spolužáky a najednou jsem se koukla z okna a hned upozornila spolužáky že venku se sama od sebe začala otevírat brana ( nikdo u ní nebyl a ani auto tam nepřijíždělo) ihned jsme zdrhli do třídy a pak se šli kouknout na ostatní. brana byla otevřena a přitom co jsme se domlouvaly co se stalo tak spolužák z haly pustil z mobilu nějaký řev holčiny, byli jsme tak hlasití div že se školník neprobudil a nenaběhl na nás XD
Teď ve 14 jsem byla sama doma večer a psi byli v boudě. Jsem v pokoji a koukám na RUclips na tebe. Najednou slyším zvuky z venka jak kdyby někdo chodil a rozšiřovalo se to dál do baraku, jdu se kouknout a nic tam nebylo.
Pak mám jeste jeden příběh
Byla jsem zase sama doma a bylo mi tak 12 a před dvěma roku mi umřela sestra. No a viděla jsem na schodech černou postavu, vypadala jako sestra, ale nedávalo mi to smysl a tak jsem utekla do pokoje a bála jsem se, protože jsem věděla, že to není pravá sestra.
A podobný věci se mi dějou pořád.
Rok 2022. Boli sme v Chorvátsku na dovolenke prvý krát. Jeden večer som si kreslila do skicáru. Začala som rozmýšľať o našom aute ( neviem prečo). Hovorila som si čo asi robia moji kamaráti a známi. Minútu pred tým než sa mamke rozvonil mobil som myslela na jedného známeho. Volala nám babka s tým že našou dedinou sa stala havária. Ten známy na ktorého som myslela sa prišiel so mnou rozlúčiť. V ten večer opitý sadol za volant a plnou rýchlosťou to naparal do stromu. Keď som sa bola pozrieť na miesto nehody s kamarátkou cítila som akokeby tam bol. Jeho matka sa zbláznila a všetci v obci to vedia pretože hovorí že je to jej vyna.
Cauky stejku na začatek chci říct že jsi nejlepší ,no a teď se vrhnem k příběhu
Jednou asi ve 2 třídě jsme šli se školu k jedny památce kousek od školy (btw v tom městě kde je skola byla kdysi válka) no já s kámoškou jsme se šli podívat do mrížkovaneho okna kde jsme ze začátku nic neviděli ani neslyšeli ale potom jsme tam viděli velký červený napiis který nebyl k přečtení a hned pod ním bylo nakreslené bludiště když jsme zavolali ostatní aby se šli podívat zaslechli jsme takový hlas který něco říkal ale mi mu nerozuměli potom jsem ale zaslechla něco jako ne neříkej to ne neříkej to takhle se to opakovalo dokolo potom jsme teda řekli že nic že se nám jen něco zdálo potom jsme to s kamoskou resili no mi ve druhý třídě byly posraný
Je toho mnohem víc tak pokud te to zajímá tak příště napíšu 💀😚
Taky se podělim o historku. Bylo mi v tu dobu asi osm a vždycky jsem měla problémy s usínáním a ty mám až po teď. Konečně jsem ale usla a zdál se mi sen že mi nad postelí stojí nějaká tmavá postava. Vzbudila jsem se s křikem. Chvíli jsem se snažila usnout ale nešlo to a tak jsem se posadila na postel ale po chvilce najednou se otevřelo okno a studenej vítr mě plácnu do obličeje. Zvedla jsem se a zavřela ho. Šla jsem znova spát. Po nějaké době jsem usla ale pak jsem se vzbudila znovu. Někdo ze mě strhl peřinu. Bylo 3:45 a všichni spali.
Ahoj stejku.❤
Taky mám jeden. Když mi byli 4 roky tak moje babička měla mrtvici a byla v nemocnici. Pár dní potom jsme jí byli navštívit byli jsme tam pár hodin a pak jsme šli domů . Ten večer jsme se dozvěděli že prababička umřela . Tu noc jsem se probudil a zdálo se mi jako by tam někdo byl zvedl jsem se a viděl jsem jí stát u postele v nemocničním pyžamu hrozně jsem se vyděsil a zároveň jsem pocítil klid. Pamatuju si to doteď po deseti letech.
Když jsem byl menší(kecal bych kdybych přesně řekl kdy ale řekněme někdy okolo 6 té třídy) jsem si, když jsem měl spát, četl až do skoro půl noci, svítil jsem si jen lampičkou z elektronické stavebnice takže světla bylo akorát abych viděl na knihu. Jednou ale když jsem si četl a byl jsem otočený směrem k pokoji, jsem periferně viděl něco černého padat z postele, myslel jsem si že to je moje deka tak jsem ji potáhl zpět, zjistil jsem ale že celá moje deka je celou dobu na mojí posteli a ani kousek nevyčuhoval z ní. Jelikož jsem ale děsivých příběhu slyšel hodně, dělal jsem, že jsem si toho nevšiml. Ale samozřejmě uvnitř jsem byl posraný jak nikdy. Doteď nevím co to bylo a naštěstí to byla poslední taková věc, co jsem kdy viděl.
Ahoj Stejku,bylo mi asi 7 let,co mi umřel děda,bylo to strašné,umřel ve spánku,zdal se mi furt ve snu a nemohla jsem ani spát,ale jednoho dne jsem se vzbudila nejak brzo rano a bylo mi 9 let,v tu chvíli se mi deda zjevil u rohu,nevedela jsem kdo to je,byl to maly clovek(muj deda byl maly) a myslela jsem si ze se mi to jenom zda,ale bylo to doopravdy,byl to muj deda,sel za mnou ja se rychle otocila na druhou stranu a koukala jsem do zdi,sel ke me a pohladil me a najednou se vypařil,brecela jsem a byla jsem z toho úplne mimo. Nespala jsem celou noc,rodice mi to neverili a nikdo mi to do teďka ani neveři. A mám jeste jednu historii: Jednou vecer jsem koukala s mamkou na horor,bala jsem se docela,ale dokoukali jsme horor a sli jsme spat a vzbudila jsem ve 3:00 a slysela jsem kromy v kuchyni,nevedela jsem co delat,ale spala jsem dal,rano jsem se vzbudila a mamka mi rekla ze ty kroky taky slysela v tu stejnou dobu jako ja,nevime kdo to byl
Nikdy jsem neklikl na video takto rychle
Nejlepší série fr on skibidi
Ahoj Stejku a Adame, byl bych moc rád kdyby se tohle dostalo do videa. Neni to zas děsivé ale spíš nevěřim že to byla náhoda. Tak abych začal. Můj táta měl kamaráda s práce (ahoj Libore) kterej měl takovej starej hostinec u silnice. Nebylo to nikde ve městě, okolo byly jenom louky. Jednou když jsme byly na cestě na chatu tak jsme se u něj zastavili protože měl ten hostinec po cestě. Na chatu jsme jezdili vždycky se psama. Tomu jednomu byly 4 a tomu druhýmu 2, to ale není důležitý. Ten kamarád měl vedle hostince takovej velkej starej dům kterej s tim hostincem byl spojenej. Ten dům vypadal dost staře a byl celej kamenej, měl dost staré okna. Ten kámoš nám řikal o tom jak se tam jednou podřezal jeho praděda. Bylo mi to celkem jedno, dokud ten starší pes nezačal dost divně čumět do okna, bylo mi to dost divný ale ten pes to dělal často, pak na to ale začal štěkat, sklopil uši a lehnul si jako by se bál. Dělal to asi hodinu a půl. Řikal jsem si že to je divný protože v ty době kdy mi bylo asi 12 jsem hodně věřil na duchy. Já jsem s mámou po čase odjel na chatu, a ten pes byl celej den hrozně zvláštní a všeho se bál. Můj táta tam přespal. Když k nám táta přijel tak vypadal dost vydešeně a my jsme se ptali jakože: Tak co ste dělai a tak... on řekl že o tom nechce mluvit, to už jsem se začal bát. No jo aby toho nebylo málo tak ten starší pes asi do měsíce umřel. A teď si řeknete: ále to byla náhoda, ho třeba přejelo auto ne? Ne, doteď nikdo neví jak umřel, doktoři řikali že mu mozek napadl neznámej virus a umřel. Do teď si hraju s myšlenkou že to nebyla náhoda.
Ahoj stejku mám tu taky jednu ...měl jsem postiženého bráchu který nemohl chodit jeden večer tak ho máma přebalovala ale nějak mu vzala nohu a zlomila mu ji ...ihned začal řvát a já a sestra jsme říkali ze ihned zavoláme záchranku ale mama se chovala divně.... absolutně nechtěla zavolat záchranku ...nakonec jsme ji zavolali a vyřešili jsme to ...další dny byl brácha v nemocnici ale zjistilo se že ho v nemocnici dusily protože nechtěl jíst ...na maminy svátek zemřel na zápal plic .....další noc jsme se probudili v noci aji rodiče a najednou moje dospělá sestra začala brečet nevim proc ale důvod asi měla ..najednou začalo blikat svetlo ale elektrina byla funkční a najednou se začal hýbat nábytek a nože a viděl jsem několikrát ve dveřích oči ...doteď si to pamatuji a nějaké historky ještě mám uvidím jestli budu mít odvahu je napsat
Hype 20k likes👇
Toto sa stalo asi pred 4 rokmi. Boli sme na čarodejníckom tábore. Bol štvrtý den a my sme mali večer ísť do lesa. Samy. Keď bol večer rozprávali sme si príbehy. A potom sme išli do toho lesa . Mne sa nestalo nič ale potom išiel jeden chlapec. Ja som už bola v izbe. Ten chlapec išiel veľa ľudí išlo na späť. Ale potom. Už bola asi polnoc a on ešte nebol v vnútri naša animátorka pozrela sa z okna a uvidela toho chlapca ale toho Chlapca držal nejaký chlap. Animátorka zišla dole a začala kričať nech ho pustí. Ten chlap ho hodil do lesa. Keď chlap odišiel ona iba bežala do toho chlapca jemu sa nič nestalo ale každý rok sa tam ešte chodí
Co se týká té druhé historky, s n mojí nejlepší kamarádkou, se kterou už od dětství věříme na duchy (ta stejná, která věřila v anděli), jsme jako malé toužily nějaké vyvolat a opravdu vidět a zažít nějaké ty paranormální jevy. Už dřív se nám stávaly zvláštní věci, kamarádce něco škrábalo na dveře od záchodu nebo slyšela kroky. Nakonec jsme se rozhodly, že u nás doma, v rodinném domě, vyzkoušíme seanci a někoho vyvolat. I když se ten večer nic konkrétního nestalo, věříme tomu, že jsme tehdy otevřely portál nebo minimálně někoho přitáhly z druhého světa do toho našeho. Od té doby se v našem domě stávají drobné paranormální jevy, na které jsme si tak nějak všichni zvykli. Občas se rozsvítí světla tam, kde nikdo není, slýcháme kroky nebo padat věci nebo cítíme, jak se o nás něco otře. Už se nám ale stalo, že jsme zahlédli celá rodina nezávisle na sobě černou siluetu. Já a mamka jsme nezávisle na sobě viděly procházet černý stín chodbou v době, kdy jsme byli všichni v kuchyni. Když u nás byla kamarádka, slyšeli jsme z horního patra kroky. V horním patře byla pouze moje sestra, která za chvíli přišla s tím, že právě viděla někoho vejít do mého pokoje, tudíž ona viděla něco, co my jsme slyšeli. Nejhorší zážitek se stínovou postavou má ale moje mamka a ségra. Moje mladší sestra ráda spává se mnou, má položenou matračku na zemi a když chce může zůstat u mě. Jednou jsem tvrdě spala, ségra ale nemohla usnout. Najednou slyšela, jak se otevřely dveře od mého pokoje, takže se otočila směrem ke dveřím. Byly jsme zvyklé, že se na nás někdy přišel podívat táta jestli už spíme. Ségra viděla, že byly dveře na deset čísel pootevřené a nějaká stínová postava koukala přímo na ni. Myslela si, že to je táta. Postava pomalu zavřela dveře a odešla. Že to nebyl táta sestře došlo hned, protože máme na chodbě světla na fotobuňku a ta se nerozsvítila. Druhý zážitek měla máma, která se v noci probudila s pocitem, že na ni někdo kouká. Dveře do ložnice byly otevřené dokořán a v nohách její postele viděla stejnou stinnou postavu jako sestra. Mamka si naopak myslela, že je to moje mladší sestra, když si ale uvědomila, že jsou dvě hodiny ráno, rozsvítila a nikoho už neviděla. I táta tuto stinnou postavu viděl, když procházel kolem terasy a musel se vrátit, protože tam zahlédl někoho stát, ale nikdo tam nebyl. Když jsem sama doma, už se mi stalo, že slyším nevysvětlitelné hvízdání z chodby, jakoby někdo poutal mou pozornost. Náš pes občas štěká na něco, co tam není, jednou vrčel na otevřené dveře do obýváku, když byla sestra sama doma.
Na ducha jsme si ale zvykli. Abych to nakonec odlehčila, duch s námi žije už 15 let a říkáme mu Pepa. :D
Mne sa deje to že počujem skoro každú noc vonku a niekedy v nútri. Zašlo to tak ďaleko že som si tam dal vankúš a niekedy keď sa zobudím vankúš je na inom mieste. Niekedy aj v okne vidím bielu vec ale neviem čo to je a napríklad počujem zvuky kameňou štrku padania z okna a kroky . Dosť sa bojím.😢😢😢
Když jsem byla malá, byla jsem posedlá koukáním na strašidelná videa. V tu dobu jsem měla i velké problémy se spánkem, špatně jsem spala. Začala jsem trpět spánkovou paralýzou. Např. mi něco zezadu postele tahalo za vlasy. Cítila jsem, jak to bolí. Nemohla jsem křičet ani dýchat. Nebo jsem ve snu viděla jak sedím na posteli a vedle postele začaly padat z ničeho knihy. Vždycky jsem přitom slyšela hlasy + výsměchy a měla jsem u toho hrozný pocit. Jak kdyby mě obklopovala špatná energie, hrozně rychle jsem dýchala. Nejhorší byla asi noc kdy jsem bohužel neměla spánkovou paralýzu, takže jsem si to nemohla nějak logicky vyvrátit, a slyšela jsem ty hlasy zas, jak se mi někdo vysmívá. (Jsem z křesťanské rodiny a mamku v dětství navštívil ďábel. Ale samozřejmě ať si každý věří na co chce. Jen bych byla ráda aby mě nezavřeli na psychárnu. 😂). Doteď se mi občas ta spánková paralýza vrací. Nejspíš to bylo z nedostatku spánku, že jsem začala mít takhle divné noční můry. Nejsem schizofrenik. 😂
V našem městě se dějí vážně špané věci např: zastřelení a sebezastřelení nebo obvješení. V ulici ve které bydlím jen o čtyři domi daleko se odehrála brutální trojnásobná vražda mačetou. Narušený syn zabil otce, bratra a sestru. Jen jeho druhá sestra přežila zamčená v koupelně se psem. Bylo to ve zprávách. Podle všeho se jejich matka a syn obvjesili ale to je už dávno.
Minulí rok mi umřel pradědeček. Pěstoval brambory takže po nich aji páchl. Jedné noci jsem cítil hlínu a brambory. Také jsem slyšel dědečkovo typické zakašlání. Uvědomil jsem si že to je on a tak jsem šel spát. Doufám že budu ve videu.
Prosím reagujte na creepy videa
Tak já něco taky povím jednou jsem byla sama doma a zedím na palandě nahoře a najednou jsem slyšela jak někdo mluví německy a chodil po chodbě v baráku a v chodbě doma mamka to vysvětluje sousedy ale ti v tu dobu tady nebily.
Já když mi bylo asi 14, bydlela na vesnici ve velkém rodinném domě.
Měli jsme starou koupelnu velkou, měla ale takové ty staré kohoutky, kterýma musíte točit aby se pustila voda.
Ležela jsem ve vaně, umyvadla byla 2 a byla 2 metry od vany.
Najednou se kohoutky u nich začali sami otáčet. A začala téct voda.
Šla jsem to vypnout a řekla jsem si, že to je nějaká kravina, že porucha nebo tak. Bylo mi 14😂
Ale asi týden na to zamnou přišel brácha, který byl o 4 roky starší. Takže 18 mu bylo už.
A vyprávěl mi stejný příběh, který se mi stal týden zpět.
A tak jsem si řekla, že asi nejsem blbá a něco se fakt děje.
V tom baráku se fakt děli divně věci.
Mě se nedávno o vánočních svátcích stalo že jsem se sestrou a mámou koukali myslím na pohádku a přiběhl náš kocour. Zpočátku si jenom hrál potom se ale naježil a koukal z jednoho okna ven. Nic tam nebylo. Poté z ničeho nic vyskočil snad do půl metru na gauči seděl jak přišroubovaný. Když přijel táta domů tak toho hned využil a sprintoval na místo z okna a začal se tam točit. Nikomu jsem to neříkal ale měl jsem strach
Pls vice takovych videi pls❤❤❤❤❤❤
Teď moje.
Měl sem 5 z matiky a máma byla doma.😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️😶🌫️💀
Ahoj tak já se s vámi podělim o jeden příběh který se mi stal nedávno . Jdu normálně spát . V noci se probudim ležím v posteli a najednou z poza mě slyším jak někdo septa moje jméno. Dost mě to vyděsilo ale po chvíli jsem šla normálně spát a usla jsem hned. Myslela jsem si ze jsou to rodiče ale ani tou dobou spali. Do teď nevím co to bylo. Mám hodně příběhu ale o tom někdy jindy.
oblíbená série 💃💃
No muj táta nevěří na nadpřirozené jevy ale ja jo .Když mi bylo 9 umřela mi mamka na rakovinu tu noc kdy se to stalo se mi zdál sen byla to mamka která se semnou loučila, týden po tom snu sem šla spat asi kolem 1 ráno vzbudila sem se ve 3:15 a citila sem jak se me nekdo dotkl okamžitě sem rosvitila lampicku a v moji posteli nikdo nebil pes byl v pozoru na mem gauci a vrcel do zdi. Myslim že to mohlo byt spojené s tim umrtim mamky
O prosím přečtete si to
taky mam jednu historku. zhruba v 9 letech jsem byla s moji 3 letou neteří u babičky. ja sla z horního patra domu do přízemí a slysela jsem jak neteř brečí protoze si nechtela vzít boty, no došla jsem dolu tak do 45 sekund a v hrací místnosti kde jsme meli hračky jsem videla moji neteř jak tam stoji a rika „kde jsi tak dlouho uz tu na tebe čekám tak 10 minut.” stala jsem jak socha a vubec jsem nechapala co se stalo, tak jsem se ji zeptala „Proc si mě nevzala za ruku kdyz si šla po chodech? Vzdycky to tak delas protoze se bojis chodit sama po schodech.” a ona mi rekla „Pomohla mi prababička.” ja uz vubec nechapala protoze ani ja neznam moji prababičku tak jaktoze ona mohla vedet jak vypada a ja ne. Navic nechapu jak na me mohla 10 minut cekat kdyz ja jsem byla dole ze schodu za ani ne 45 sekund.
Mam jeden pribeh... Mam dve kočky které vždy okolo deváté večer ji z misky jednou v noci jsem se vzbudila (bylo okolo půlnoci) a šla jsem se napít. Při nalivani vody jsem zaslechla krupani kranuli jako by je někdo kousal a tak jsem to nevnimala. Když jsem se tam za chvíli podívala (protože me připadalo ze ne divné ze by kočka jedla díl jak 3 minuty) vydela jsem stínovou postavu nebila to kočka. Ta postava byla pokroucená slečna nad miskou s granulemi. Hned jak jsem se na ni podívala otočila na me hlavu, usmivlala se se svitivimi cervenimi oči když jsem se otočila ze půjdu spát slisela jsem za mnou kroky, tak jsem se rozběhla do pokoje zabouchle jsem za sebou dveře a vbehla do postele, když jsem se ráno vzbudila nic tam nebilo jenom granule rozsipane na zemi. Od tebe doby nikdy v noci nechodim se zhasnutymi světli. Nikdy jse to znovu nestalo.
Já i moje mamka jsme citlivý na tyhle věci, ale už jsme si na to zvykli, mamka má dost historek a já taky, když jsem byla malí dítě tak jsem si přisunula dvě křesla k sobě a lehla si na ně (takže jakoby do kolébky). V noci mě probudil dotyk ledových prstů jak mě pohladily po ruce až k ramenu, hned jsem se podívala okolo ale nikde nikdo, na hodinách bylo 2:58 ráno, tu noc umřel můj děda na rakovinu. (Zdravím do videa)
První miluju tvojí tvorbu
372
Mam moc rad tyhle strasidelne videa pls pokracovani❤
Ahojky také tady mám jeden příběh.
Když mi byl 1 rok, přestěhovali jsme se do rodinného domku. První patro bylo v rekonstrukci, tak jsme bydleli v druhém (kde byla babička). Jednou si rodiče všimli, že jsem koukala do prázdna a někomu mávala i když tam nikdo nebyl. Takhle se to opakovalo. Táta si myslel, že mám jenom nějakého vymyšleného kamaráda, ale když jsem mávala, říkala jsem přitom: "Pán, papapa." Poté jsme už bydleli v druhém patře, kde jsem měla postel hned u dveří pokoje. V pěti letech jsem toho "pána" viděla znova a hrozně jsem se lekla. Byl to jenom stín, který byl strašně veliký, měl na sobě dlouhý plášť a klobouk. Vypadal jako detektiv. Když jsem to řekla mamce, řekla mi, že jsem ho už viděla několik let před tím. Byla jsem dos*aná strachy.
Doufám, že budu ve videu ❤️
My doma máme teďka kocoura a asi před 2 měsíci začal syčet na chodbu a ne že by tam byla moucha nebo jinej hmyz,my té entitě říkáme bíla paní, jelikož když jí zahlédnete je bíla už jí viděli skoro všichni u nás na návštěvě, jenže minulej rok(2024) tak se nám tam začala zjevovat černá entita a od té doby si myslím že to byli manželé z dávných let kdy tu nemusel být ještě náš panelák
Čau stejku,
Todle je příhoda která se mi stala nedávno měl jsem svojí holku s kterou jsem byl už asi 2-3měsíce ve vstahu ale jednoho měla autonehodu v mým autě nepřěžila to od té doby mě přijde že v tom je vždycky něco off i to řikaj ostatní třeba radio místo toho aby pouštělo písničky tak pouští divný šumi proto jsem si koupil nový auto ale to starý mam u baráku na vspomínku
Rip klaro
Ahoj me je teď 16 a kdyz mi byly 4 bydleli jsme ve starém baráku vždy večer jsem si lehnul do postele a usnul a každý večer me probudil hlas volající moje jméno a slyšel jsem kroky na půdě a něco me chytalo za deku vždy jsem utekl k mamce do postele ale pokaždy jsem si všimnul ze na hodinách bylo 3:15. Pak jsme někam jeli autem a sedím s bratrem v autě a čekáme na mamku koukam do predu a v kulne vidím černou postavu s rohama a rudýma očima jak krev řekl jsem to bratrovi pak jdeme se otočili a v lese kousek za silnici jsme viděly běžet tu samou postavu oba dva a poteto události nám začala umírat zvířata a do par měsíců jsme se odstěhovali
Taky se mi něco stalo jednou večer js m šel na záchod jako skoro každý den. Jdu po svém pokoji svůj pokoj znám na spaměť a z ničeho nic narazím jako kdyby do zdi šáhnul před Seba a nic tam není. Potom cejtím na rameni jako kdyby studenou ruku otočím se a tam moje perfektně ustlaná postel ve které jsem ještě před chvilkou ležel. Byl jsem malí a utekl jsem na záchod a strávil tam zbitekt noci. Nestalo se my to jenom jednou.
Ahoj stejku a Adame mam taky jednu příhodu kdys my bylo cca 1 rok a neuměl jsem mluvit a sedel jsem na lince a začal jsem plynule mluvyt a rykal jsem : Mařno přines obvaz nemam palec oral jsem pole. A to se stalo mému praďedovy a moje baby mi ti potvrdila ze Praděd neměl palec kvůly oraní pole a přestal jsem mluvyt potom co moji mamce zazvonila pošta
Super noví strašidelný video.😊❤
Aspoň je tahle série zábavná. Nejvic asi cením herecký výkony kluků a bludy a fantazie co sem lidi píšou. Krásný vymyšlený storky 👍
Nejlepší serie
Tohle není můj příběh, ale mé mámy. Nepamatuju si to přesně, ale jednou se ségrou (mou tetou) byla na posteli a hrála hudba (nevím přesně z čeho), ale najedou písnička skončila a ve věci, která hudbu měla přehrávat, se ozvalo dýchání. Najednou se celá postel začala třást. Máma si myslela, že teta kope nohama, ale její nohy byli klidné.
Obě byli teenageři, takže je to už pár let... Ale stalo se to na hájence, ve který podle nějakých místních říkaček straší, kvůli více věcem.
21:58 Vidrail má pravdu medvědi zaútočí jenom když jsou ohrožení nebo jim někdo narušuje teritorium😊
❤
Taky přidám příběh
Chodím do stáje každé ráno 5:40 jsem tam sama než přijedou ostatní a už párkrát se my stalo že jsem třeba natáčela kočky jan si hrají a nechám tam telefon s videem běžet tak pak se na to podívat a ve předu ve stáji je vchod na půdu a už ne jednou jsem na tom videu vyděla postavu tak jsem se šla pokaždé podívat ale nikdo tam nebyl přišlo my to divný ale nák jsem to neřešila ale poslední dobou přes dopoledne když jsem tam sama a všichni jsou na koních tak je tam občas dost ticho a najednou slyším hlasi ale též tam nikdo nikdy nebyl vysvětlují si to tím že to je třeba můj zemřelí táta který mě v tom podporoval a je tam se mnou ale těch hlasů je tam občas více takže si myslím že se tam baví můj táta a táta trenéra který zemřel při auto nechode .
Uděláte z toho prosím sérii ❤
Když jsem byla malá viděla jsem stínové postavy když ale přišla puberta přestalo to. Ale když jsem usnula (když mi bylo asi 17) si ke mně do postele někdo lehnul. Podívala jsem se tam a na peřině vyla promáčklyna jako by tam někdo ležel. Najednou mi do ucha někdo zašeptal: Neboj se. Někdo mi pak dal ruku na rameno. Bála jsem se hrozně a na ruce na které byla ta neviditelná ruka byl hrozný chlad. Potichu jsem se zeptala kdo to je a někdo mi odpověděl: tady babička. Rozplakala jsem se protože babička už byla dlouho mrtvá. Pak se tichem naposledy ozvalo: Nashledanou
Na náhledovce má být sledovalY (ty oči) 😅
Skvělé video těším se jestli bude další
Miluju tuhle serii baví mě vaše dvojice😅
mam taku story zo stareho bytu keď mi bolo 10 rokov. v mojej izbe som raz spal a naši traja psy pri mne, vzbudil som sa v noci na štekot psov. štekali do rohu mojej izby, všetci traja, stalo sa to viac krát ale pokaždý krát v rohu nič nebolo, len tma.
mam viac stories čo sa mi stalo v starom byte a su celkom znepokojujúce, do dnes v tom byte býva môj otec a stále sa mi tam stávaju divné veci keď tam prespávam.
Stejk a Vidrail je nově jedna z nejlepších dvojicí na youtube 🎉😂
miluju vaše videa!!!
dobře taky jsem přidám jednu historku jednoho dne večer jsem usnul vzbudil jsem se otevřel oči a viděl jsem černou postavu která na mě koukala bez obličeje ruce usebe a hned co jsem se na to podíval tak to zmizelo ráno jsem to řekl mamce a mamka říkala že v ten den co se mi to stalo tak to bylo 7 let co je táta mrtvej tak jsem se viděsil že to možná byl muj táta další den jsem šel spát znova se večer vzbudím otevřu oči a vydím to znovu to už jsem se fakt bál my s mamkou ted bydlíme o kousek vedle mám u pokoje místnost ve které občas něco vydím třeba velkou černou postavu obdelníkovou jak zaleze za roh kde je fakt málo místa takže by ten duch nebop co to je tak by musel vlíst do zdi ale ted posledni rok a pul se mi nic nestalo a jsem za to fakt rád a doufám že se mi už nikdy nic nestane takovéhle ho, podle mě to byl táta když jsem viděl stín před třemi lety a pokud to byl on tak jsem viděl ducha a svího tátu kterýho jsem nikdy neviděl bylo mi 10 nebo 11 let doufám že se dostanu do videa.