K tomu začiatku videa o tom, že by si predavačku robiť nemohla: Lill, pri všetkej úcte, a to mám väčšinu Tvojich videí celkom rada, niekedy mi pripadáš jednoducho iba lenivá. Akákoľvek práca, štúdium, čokoľvek vyžaduje úsilie a námahu a mám pocit, že Tebe sa do väčšiny vecí nechce jednoducho preto, lebo je to pohodlnejšie, než vstať a čokoľvek urobiť. Áno, robíš RUclips, ale rozprávať niečo do kamery (tobôž keď je to subjektívny názor) nie je práca, je to koníček. No hate, je to Tvoj život a Tvoje priority
Je potřeba přijmout to, že panickou poruchu NEMÁTE, nýbrž si ji VYTVÁŘÍTE. Když budete sedět doma na zadku, litovat se, jak jste nemocní, každá práce se vám bude hnusit, neprojevíte zájem zařadit se do smysluplného života... Jste jednoduše zhnilí jak veš. Dobře vám (Lilien) tak.
Až na to, že Lilian žádnou panickou poruchu nemá. Respektive ona jí má, pokud jde o práci a nějaké začleňování se do společnosti, ale když jí přítel bere na nákupy na Čerňák nebo do IKEY, tak porucha jako mávnutím kouzelného proutku zmizí :-D Video jsem neviděla ještě, ale sama brigádničím jako prodavačka a doufám, že se tam zrovna ona nenaváží do prodavaček moc, protože ona je ta poslední, kdo by na to měl právo. Lidi jako ona bych vyhodila na ulici, když už parazituje, tak ať aspon drží ústa a neupozornuje na sebe, ne, ono se to ještě bude navážet do pracujících lidí? Tak to je doopravdy vrchol. Holčička by zasloužila makat jako šroub...
U nás jsou tedy vietnamčíci fajn. Prodávají věci sic kýčovité, ale kvality běžných obchodů. Mají malou sekci cukrátek, která nikdy nejsou prošlá ani zkažená. Ceny průměrné. Prodavačky občas za kasou koukají na seriály, ale jakmile zaregistrují zákazníka, začnou se věnovat jemu. Pokaždé se usmívají, slušně pozdraví, všechno vám zabalí do tašky, podají a rozloučí se. Pokud je chytnete v obchodě a zeptáte se, kde mají určitý druh zboží, pokusí se v rámci možností odpovědět.
Ahoj. Jenom přidám komentář k tvým osobním historkám. Už 3,5 roku brigádničím jako prodavačka v supermarketu a zážitků mám nespočet. Co se týče toho chybějícího kódu na jednotlivém zboží, tak mi věř, že jakmile se mi na páse nějaké takové objeví, tak už automaticky vím, že je to nepříjemnost pro mě. (zdrží se mi tím celý nákup, prodlouží se fronta, budu muset zavolat kolegyni) Povzdechnu si, ale právě díky těmto důvodům a ne kvůli tomu, že by to byla vina zákazníka. Úplně nejčastěji jde o technickou závadu, kdy už to zboží přijde s nečitelným kódem, nebo se jednoduše cedulka odtrhne tím, jak se se zbožím manipuluje. Je možné že při vyskladnění tohoto zboží na krám si toho nikdo nevšimne a nebo to neřeší, protože ví, že to stejně na konci nákupu zákazníka bude muset řešit pokladní, a tak na to kašle. Když k něčemu takovému dojde, tak ve většině případů se to snažím zařídit sama a nebo volám kolegyně. Proto mě mile potěší, když zákazníci sami nabídnou, že dojdou pro jiné zboží, někteří se dokonce i omlouvají, že si toho nevšimli, což s úsměvem odmítnu, že přece to jejich chyba není. Jasně, že je vina na straně obchodu, ale je fajn, když se tou komunikací vytvoří příjemnější a lidštější nakupování. Jsme přece jenom lidi. Jelikož jsem tak z práce vycvičená, tak při mém nakupování si dopředu tohle všechno hlídám, včetně toho, že hledám váhu u zeleniny, abych si to případně zvážila, a dělám to proto, aby nedocházelo k takovým zásekům. Co se týče těch praktik v Lidlu, tak tam to opravdu dělat musejí. Okaté nakukování, vložení zboží. Věř mi, že kdyby nemuseli, tak se ti na to vyprdnou. Sama to znám, taky jsem se na kase kolikrát naseděla 12 hodin a jakýkoli pohyb a výkyv zad už byl pro mě smrtící. Všichni si myslí, že je pohoda si posedět a markovat. Ano, to je. Možná tak první hodinu nebo dvě. Ale neuvědomují si, jaké je to nasedět i s pauzami 12 hodin na jednom místě a hýbat horními končetinami jedním monotónním pohybem. Ačkoli se to po fyzické stránce nezdá, tak to náročné je. To nemluvím o tom, že v hlavě máš už vymydlíno a ačkoli ti to přemýšlet pořád musí, tak už ti to vlastně nepřemýšlí :D. Proto je každá chvíle, kdy můžu od kasy odběhnout vysvobozující. Co se týče problémů u mě jako u prodávajícího, tak mě štve x věcí, ale zmíním dvě. První z nich je, když se zákazník na pokladně ptá na něco, co od pokladny nejsem schopná vyřešit. Typicky, jestli máme to a to a kde najde tohle a tamto. Prodejna je plná zaměstnanců a mně přijde, jak kdyby se naschvál ptali až u poklady a čekají, že to s nima půjdu hledat. :D Logicky nemůžu, protože musím zůstat na kase, ale přijde mi, jak když ty lidi se stydí zeptat na krámě a nechají si to až na poslední chvíli k pokladně a tam jim fakt už nepomůžu, maximálně tím, že zavolám kolegyni, která z té prodejny stejně musí dojít k pokladně a pak zpět. Stojí to čas všechny, včetně zákazníka, který si zaplatí nákup a musí jít znova na krám s kolegyní. Druhá je to, jak se pořád vymýšlí nové pokyny, které máš během toho markování učinit. Jako to mají například v tom Lidlu nebo u nás, když nám zákazníci podají (ať na vyzvání nebo sami) zákaznickou kartu, musíme říct: Děkuji Vám za .... kartu. :D To mě vytáčí a nevím, jak se s tímhle novým pokynem popasuju. Vždycky jsem jen poděkovala. Je snad jasné, za co děkuju a všechny zúčastněné strany to vědí. Vzešlo to z toho, že případná kontrola, která by stála někde opodál, tak bude vědět, že mi karta byla předána. Ale to už mi přijde celkem přes čáru. Pořád si zakládají na tom, aby zákazník byl spokojený, aby měl příjemný nákup a já nevím, co všechno, a nakonec jak kdyby šlo spíš o to, udělat ten nákup co nejvíc mechanický, strojený a nepříjemný. Kde jsou ty časy, kde nikde žádné supermarkety nebyly, člověk si zašel nakoupit do malého krámku, lidi se na sebe usmívali, protože prostě chtěli. Přijde mi, že tyhle pravidla jsou spíš ke škodě než k užitku.
Andrea Bartova přesně, máš pravdu. Ta pravidla nejsou vymyšlená proto, aby zjednodušila práci, nebo pro dobrou zákaznickou zkušenost, ale aby kontrolovala, diktovala 😡 naprosto s tebou souhlasím 👍
brigádničím v kavárně a tu práci nesnášim, naprosto, strašně mě vyčerpává obsluhovat cizí lidi celý den, jsem asociální introvert a i když v práci nejsem moc často, nerada se tam vracím. dělám to jen kvůli penězům, než najdu něco přijatelnějšího. v životě bych si ale nedovolila být nějak hrubá na zákazníka, i kdyby byl sebenepříjemnější, nemohla bych se pak na sebe vůbec podívat a hrozně bych se styděla. chci si výplatu zasloužit a tak, i když tu práci vážně nemusim, se ji snažím dělat co nejlépe umím ~
Ako zakaznik ti za toto velmi dakujem. Tiez uz som mala vseliake prace, nie kazda ma bavila, ale presne toto - treba si ten plat zasluzit a neznechucovat zbyotcne ostatnym den. Dufam ze coskoro najdes nieco co bude naplnat aj teba :)
Co se týče paní s alergií na krevety je to dost na pováženou. Legislativa nařizuje mít u jídel pro takový případy vypsaný alergeny. Otázkou je, jestli tam napsaný byly a paní se jen neobtěžovala s tím si je přečíst, nebo tam ani nebyly. Každopádně si myslím, že pokud má člověk nějakou fakt "smrtelnou" alergii, tak už je sám od sebe dost zodpovědnej na to, aby otevřel papulu a raději se zeptal.
Seared tuna, quinoa ginger salad, kohlrabi, blood orange, chrain, cress ... toto si pan objednala . mame je vypsaný stačí se zeptat . Máme krasnou přehlednou tabulku za barem kde je vše vidět . V menu napsáno :Please inform your waiter if you are allergic to any food item We cannot guarantee that any items are completely allergen free due to being produced in a kitchen that contains ingredients with allergens
S tím Lidlem jsem tě teda nepochopila... Lidl je nejlepší obchod co se týče zákaznického přístupu. Kontrolovat košíky musí v každém obchodě a jenom zde na to opravdu dbají. To, že ti dají první věcc do košíku je taková nenásilná forma. Ono vypadá o hodně víc blbě, když by se prodavačka jen vyklonila a košík zkoukla, než když tam tu první věc dá a má tak záminku se na košík zběžně mrknout. Nechápu, proč jim dělat zle tím, že tam budete jak trumberové stát. Není třeba vždy vše brát tak negativně. Možná, kdybys v tom segmentu dělala a věděla co a jak jsou lidé schopni krást, tak by tě ani nenapadlo tenhle způsob kontroly hanit. Já když jdu v Lidlu ke kase, tak automaticky dávám košík do té zarážky, kam je na něj vidět a ještě zvedám všechny tašky, aby prodavači viděli, že pod nimi nic není. Na jednu stranu tady haníš některé zákazníky, ale na druhou stranu je tento tvůj přístup taky nepochopitelný. Ono občas stačí trošku přemýšlet. Sice je tvůj kanál založený na tom, že tě vše štve, ale někdy to fakt přeháníš s nesmyslama.
Hana on the Road je otravny tu vec pokazdy vzit zpatky z toho kosiku a davat ji do tasky... nerikam, ze za to muzou ty prodavacky, ale mne to prijde skoro jak nejaka provokace (nerikam, ze je), ze mi nekdo prvni vec da do kosiku nebo do tasky, kam ji nechci, a pak uz si to muzu skladat sama a ani to pomalu nestiham... meli by si vymyslet jinej zpusob
Lilian Voss Otravné to možná je, ale zase je to otázka ani ne vteřiny a jednoho pohybu. Jak už bylo vysvětlováno několikrát níže, ty prodavačky to dělat musí. A dělají to všude - i na západě, a nikdo se tam tomu nepodivuje. Opravdu jim do obchodu chodí lidi, co dělají kontrolní nákupy a hlídají je, jestli dělají vše podle pokynů. A zrovna na tomto pokynu mi nic až tak špatného nepřijde. To je horší jak tu někdo popisoval, že snad v Penny musí říkat “Děkuji vám za kartu”. To mi je těch prodavaček až líto, opravdu to vyzní jak od robota.
@@lilianvoss8258 Ráda se přidám s malinkým doporučením (sice po roce, ale budiž). Pokud je Ti tenhle způsob nepříjemnej - a věř mi, nejsi sama - nesnaž se znepřijemnit průběh nákupu prodavačce tím, že po ní budeš požadovat naskládání kompletního nákupu. Ony to skutečně mají v popisu práce, pokud jim přijde kontrola a zjistí, že košíky nekontrolují uvedeným způsobem, dostanou buď pokutu, případně by jim taky ale mohlo jít i o práci. Taky jsi zmiňovala rychlost markování a že nepočkají. To je bohužel další věc, která jde odněkud "shora". I to blbý pípání má rychlostní normy, které by pokladní měly dodržovat. Cokoliv je nad normu nikdo z vedení neřeší, ale běda, pokud se dostaneš pod normu - srážky na výplatě, školení alá výplach mozku, pokud to s pokladní stále nehne, tak cesta na personální oddělení a na shledanou. V obou případech by byla změna fajn, ale tím, že budeš dělat dusno prodavačce toho nedocílíš. Ty budeš naštvaná, pokladní bude naštvaná ( a s tím bude muset v práci vydržet ještě několik hodin ). Tohle je třeba řešit s managerem či vedoucím prodejny. Pokladní je totiž opravdu "malá paní". Vážně mě mrzí, že tak rozumný děvče jako jsi Ty si v tomhle ohledu nedokáže dát pět a pět dohromady :(
S tím Lidlem.... pracovala jsem tam brigádně 3 roky, je nakázaný od firmy se držet 5 bodů 1. Pozdravit 2. Dát první položku do košíku 3. namarkovat zboží 4. říct částku a slovo prosím 5. poděkovat a roztoužil se Pokud to nebudeš dodržovat koleduješ si o problém, šéf i když je v kanceláři (má průhledný sklo na pokladny) tě kontroluje. A další věc je ta, že do krámu chodí najatí "zákazníci", kteří dělají namátkový nákup a pokud uděláš jakoukoliv chybu je problém, pokud bych nebyla brigádník, ale zaměstnanec a neudělala namátkový nákup dobře, tak mě můžou vyhodit. A pochopitelně nepoznáš,že ten zákazník je najatý, je to prostě obyčejný člověk..... který ti pak akorát na konci nákupu řekne "tak zavolejte vedoucího" Ten najatý pán/paní dělá například to, že si koupí basu piva ,ale jedno tam dá jiný (takže musíš zkontrolovat), koupí si tričko a do obalu, ale strčí navíc jiný tričko (musíš zkontrolovat), do košíku za leták schová žvýkačky atd..... Takže ano, prodavačka v Lidlu musí dát 1. artikl do vozíku a musí vše kontrolovat a s těma taška: Todle se stane několikrát za den, pokud nevidím ty tašky že jsou na páse prostě markuju dál, pokud je vidím řeknu, ať si je podají a nebo si musí vzpomenout oni. A kdyby sis ten nákup nesložila, tak bych ti ho rozhodně nesložila. Stalo se mi ,že jsem složila třeba nákup starým lidem co opravdu nemohli na jedno ruku, nebo prostě nestíhali ale tohle je jen vaše blbost.
Taky přispěju s jedním zážitkem z Lidlu. Dostala jsem od přítele k MDŽ takovou tu skládací tašku na nákupy. Druhý den jsem si ji hrdě vzala do Lidlu, ale já trupka jsem tam nechala visačku s čárovým kódem, nedošlo mi to. Hrdě jsem si tašku vytáhla z kabelky, ještě jsem si ukazovala pritelové mamce, se kterou chodíme často nakupovat, pověsila jsem ji na košík a přijela před pokladnu. Slečna prodavačka mě poprosila o tašku, tak jsem ji ukázala jinou tašku, že je prázdná, že tam nic neachovávám a stejně tak i tu skládací. Ona mi ji vzala z ruky a pípla. V tu chvíli mě polilo horko a věděla jsem, že je zle :D ..netušila jsem, že je taška z Lidlu a snažila jsem se jí vysvetlit, že ji mám od včera a dostala jsem ji od přítele, jenomže jsem svým nedopatřením, neodstřihla kód. Začala jsem se omlouvat, ale ona mi řekla, že ji budu muset buďto zaplatit znovu, nebo ji tam nechat...do toho se vložila i přítelova mamka a začala to objasňovat, prodavačka si stále stála za svým a byla nekompromisni, tak jsme si nechaly zavolat vedoucí. Ta přišla po 5 minutách, moc se na naší storku netvářila, ale budiž, řekla, že nám to věří a zase odešla. Prodavačku to vytočilo a už nás ani nepozdravila. Ja jsem se celou dobu omlouvala jako hlupák, že vím, že je to moje chyba a bla bla bla. Prodavačce to bylo fuk. No ale co mě rozesmálo nejvíc, tak představa, že bych měla nákup za 1300 kč a ukradla tašku za 40 kč, škoda, že mě tento argument napadl až doma. :D
S tím lidlem to není tak, že by se koukali, jestli jste něco neukradli, ale oni mají v popisu práce, aby první namarkovanou věc dali právě takhle do košíku. Jednou se nám to taky takhle stalo, že prodavačka to chtěla dát do toho košíku a mamka to chtěla do ruky, aby to hned mohla dávat do tašky, co má v ruce a ona jí řekla, že tu první položku musí dát do košíku. 😂 Přijde mi to fakt divný, ale je to tak. 😄
Ale to je udělané právě proto, aby prodavačka zkontrolovala košík. Jen aby to nebylo tak nápadné tak to udělali právě tak, že prodavačka má dát první věc do košíku a díky tomu provést kontrolu.
Tak jsem taky zavzpmínala :D Kavárna s dětským koutkem (koberec s velkými textilními kostkami), 15 minut do zavíračky, kavárna v obchoďáku, takže se překvapivě řídí řádem obchodního domu a v devět hodin se skutečně zavírá. Je 20,45. Do kavárny vchází pán v levém obleku s brašničkou jako "pan podnikatel" a usedá do pohodlného gauče. "Dobrý den, co si dáte?" "Karamelové Macchiato." "Dáte si ho tady nebo sebou? Za 15 minut zavíráme" "Tady" Odcházím za pult, kde čeká kolegyně, která dočistila kávovar, uklidila poslední nádobí a rozložila freshovač. Zapínáme pracně vyčištění stroj (kdo to někdy dělal, tak ví proč jsme začínaly před zavíračkou :D) a odnáším kávu pánovi. Náhle vchází do kavárny muž a žena s vajíčkem, ve kterém je opravdu malé miminko a za zády se jim za huronského křiku řítí asi čtyřleté dítě. Zde připomínám, je skoro devět hodin večer. Přisedají si k pánovi v obleku. "Dobrý den, co si dáte?" "Turka pro pána, velký fresh pro mě, malý fresh pro malou (která momentálně dělá bordel v koutku a kostičku po kostičce začíná po jednom rozeestavovat po kavárně)" "Omlouvám se, freshe děláme do osmi, je to napsané v lístku, freshovač je už rozebraný." "A nemohla byste kvůli nám udělat vyjímku?" "Bohužel, můžu nabídnout džus z lahve." "No dobře, ale tohle mi nepřijde normální" (no to mně taky ne :D) "Musím Vás poprosit o zaplacení, za pět minut se zamkne kasa" Mírně zaskočení, že systém se kvůli nim taktéž nedá prodloužit, zaplatí. Odcházím za bar kde pomáhám kolegyni s přípravou, pán je finanční poradce, jak překvapivé, turka děláme do kelímku to go. Mezitím děcko stihne v kavárně podlézat stoly a tím rozházet židle a křesla, kostky jsou všude, dokonce i mimo kavárnu. Odnáším objednávku a když pokládádám papírový kelímek, pán se na mě podívá a zřejmě má v úmyslu něco říct. Můj pohled ho odradí, i přesto ale dál sedí. a poklidně hovoří. V celém obchodním centru zhasíná osvětlení a zůstává pouze úsporný režim ale ani to je neodradí. Kasu máme spočítanou, vše je hotové, obě jsme převlečené v civilu, sekuriťák přichází do kavárny a skupince dochází, že by už opravdu mohla jít. Odchází, načež se doseru a zavolám "a ty kostky?" Maminka pohoršena mou drzostí a neschopností jde a kostky vztekle nahází do koutku a nasupeně odchází. Už se u nás nikdy neobjevili, asi věděli proč.
Pracuji s lidmi už nějaký ten pátek... a musím říct, že hodně záleží na povaze člověka... s lidmi by jednoduše neměl pracovat někdo, kdo se nechá snadno rozhodit, vytočit a naštvat... to samé platí pro negativní lidi... ještě když jsem brigádničila v drogerce, pamatuji si na kolegyni, která pravidelně nedavala na zákazníky... po každé směně při střídání mě varovala, že dnes jsou lidi obzvláště protivní... no a světě div se, kolikrát jsem za celou směnu nepotkala jediného protivu. Na druhou stranu je to tak trochu statistika... jednoduše na určitý počet lidí, musí zákonitě připadat aspoň jeden blbec... a stím se můžete snažit sebevíc, stejně vás na****!!! :D A některé lidi dokonce podezírám, že se do obchodů chodí pohádat cíleně... doma jim to asi neprojde a tak chodí buzerovat aspoň cizí lidi... Jinak co se týká krevet v salátu, pokud nejsou napsané v jídelním lístku, tak naštvání chápu... nejspíš paní alergii pocítila až když dojedla... jsem alergická na med a poznám, že byl v jídle taky až po par minutách...
Milá Lily, v Bille jsme taky museli kontrolovat vozíky a věř, že nám to příjemné nebylo a nebylo to z naší hlavy. Ale nechat si potom strhnout prachy, pokud bude kontrolní nákup? Na to asi nejsme dost bohaté. Občas by to chtělo vidět věci z obou stran.
Tohle video je diskuzní, neznamená to, že na tu situaci nenahlížím z obou stran... každopádně stejně jako jsou zákazníci na facku, tak jsou takový i prodavačky. O některých je právě tohle video... a taky o směšných nařízeních, který jen obtěžují zákazníky... a možná i ty prodavačky. :)
Hrozně mě v obchodě sere(bez prominutí :D) jak prodavač/prodavačka markuje a markuje, zboží se kupí a já opravdu nestíhám skládat do tašek. Pak domarkuje já rychle zaplatím a o sto šest rychle hážu věci do tašek. Jenže to největší zlo teprve přichází!! Pak ten můj nákup bez ohledu na to co tam je,totálně zmáčkne na jednu stranu takovou tou dělící přepážkou aby mohla markovat zboží jiného zákazníka. Takhle mi jednou rozdrtila vajíčka, které jsem tam samozřejmě nechala. Skřípla puget řezaných kytek, takže byly taky úplně polámané. A koliktát tím že markuje další nákup tak ten pás se stále hýbe se to nakupilo tak že já zboží musela sbírat i ze země!
Pracuji při škole v kavárně a teda takový perly co někdy slyším, to je na vydání knížky :D Dotazy a komunikace s některými lidmi je někdy o nervy. Třeba vysvětlit, že rozpustný vážně nemáme. "Vy nemáte normální kafe?. No normální kafe chci, prostě rozpustný se smetánkou" :-D "Cigarety nemáte? Jakto, že nemáte cigarety? Co jste za podnik? A rum a pivo ale máte ne? " Co mě dokáže naštvat, jsou telefonující zákaznící, které hrozně otravuje, když se zeptám a skáču jim teda ještě do rozhovoru, jakou kávu přesně teda chtějí a jestli si ji vezme sebou, nebo se posadí v kavárně, (vcelku podstatná informace, zda má kolegyně začít dělat kávu do hrnečku nebo kelímku) ale že je za nimi mega fronta a já mám čekat až si s paní s kámoškou na telefonu domluví? wtf. Problém s drobnými jsem zažila několikrát zvláště po výplatě, kdy lidé kafe za 53,- platí dvoutisícovkou a ty drobný samozřejmě nemají. Pochopím, ale mohli by pak pochopit oni mě, že po třiceti takový si ty drobný fakt nevyčaruju. Mám takřka v popisu prace být milá na zákazníky (páč mají vždycky pravdu žejo)nicméně i já bych považovala za slušnost k mé osobě, aspoň od toho druhého pozdravit :) a ne, opravdu to samozřejmost u lidí není jak jsem poznala. Nebo poděkovat.
Tak pod tohle bych se mohla podepsat :D Taky jsem pracovala v kavárně a pozdravit a poděkovat opravdu není samozřejmost. Ale co mě ještě štvalo, byli taky zákazníci na telefonu. Ve většině případů kravaťáci, kterým jsem ani nestála za pohled a jen na mě vyštěkli objednávku. U nich jsem automaticky dávala kafe do kelímku a po zaplacení jim nepoděkovala (jelikož je to slušnost poděkovat zákazníkovi za to, že si u nás něco koupil), protože jak oni ke mně... a stejně mi nevěnovali pozornost, otočili se a hned odešli. Ale musím říct, že se mi párkrát (čti párkrát takže 2x) stalo, že se mi omluvili za to, že byli na telefonu a že to bylo neslušné. To musím říct, že jsem opravdu zírala a má naděje za to, že existují i slušní lidi, lehce stoupla :D
Tak to máme úplně stejné. Jen "šteknout" a ještě zdůrazní CHCI! a věnují se hovoru. Omluvu, že zákazník při objednávce telefonovat jsem zažila jenom jednou. A to jsem teda dost koukala :D A pak tu samozřejmě jsou děcka, a maminky, které fakt, že dítě řve, běhá po kavárně div neleze za bar, totálně ignorují (y) taky pecka :D A můžu je na to upozornit? ne. Na druhou stranu jsou tu i fajn zákazníci, kteří nejen že slušně poděkují ale popřejí hezký den, nebo se mile usmějí a vyjdou vstříc. (Třeba když zrovna dojde směs na šejk a nevadí jim počkat o pár minut navíc)
Já se jen vyjádřím k tomu, že když už člověk tu práci dělá, tak jí má dělat pořádně. Pracovala jsem rok v restauraci jako servírka a vždy jsem se snažila být milá a usměvavá a komunikativní, ale když má člověk za sebou 4 dny po 16-ti hodinách v práci, kdy za celou dobu naspí jen 10 hodin, protože když se vrátíš totálně přetažená ve 4 ráno z práce, tak neusneš, tak je těžký být komunikativní..jasně usměješ se, ale už je ten úsměv pokřivenej a už nemáš ani sílu pořádně vnímat, co se děje kolem tebe. Nebo taky, když mi umřela moje milovaná andulka a babička, tak se nešlo usmát..jako nemoci, bolesti zubů a tak, to se ještě dá, ale jak ti umře někdo blízký, tak se nejde usmát, ať sebevíc chceš, protože jenom polykáš slzy a na nic jinýho nemyslíš..prostě ne všechno se dá odsunout do pozadí.
Jen přidám svoji zkušenost z Dm drogerie, šla jsem si koupit řasenku, a minule jsem si koupila jednu s poškozeným kartáčkem (vypadaly štětinky) a reklamaci neuznali, ani když jsem jí přinesla ještě ten den, no nevadí šla jsem pro novou, a když jsem si vybrala, ještě jsem si chtěla zkontrolovat kartáček, od nikud se zjevila prodavačka (která, předtím nebyla k nalezení) vzala mi řasenku z rukou a mrska ji do regálů, že ji nesmím otvírat nebo vyschne. Když jsem jí řekla o své zkušenosti a že si ji jdu rovnou koupit, tak mi řekla že mi nevěří, že si takhle drahou kopím a zase se vytratila. Asi jsem měla utéct a nevrátit se ale řasenku jsem potřebovala. Plus jsem 8 minut čekala u kasy (myslím že naschvál 😂)
Ja som robila v istom kníhkupectve, a tam sme naozaj museli chodiť za každým zákazníkom. Aj keď bolo evidentné že pomôcť nechce - viď situácia, kedy daný človek prišiel, vybral si 1 knihu a začal si čítať. Respektíve boli situácie, kedy už bolo možno 1-2 hodiny pred zatvorením a v kníhkupectve uz bolo len pár ľudí. Náš vedúci nás potom riadne zhučal, že sa nevenujeme zákazníkom, pričom sme sa ich uz 2 krát pýtali či niečo nepotrebujú. Odpovedali že nie. A keď sme to vedúcemu následne vysvetľovali, tak jeho odpoved bola: tak ste mali ísť za ním aj tretí krát. Poznám to aj na sebe z pozicienzakaznika, ze to nemám rada a keď uz niečo potrebujem tak sa sama opýtam. Ale chápem znemožňovali sú takí zákazníky, čo sa sami neopýtajú
Moje teta nás když jsme byli menší vzala do Bonga (zábavního centra pro děti). Bylo kolem dvanácté tak jsme si tam rovnou zašli na oběd. Moje teta objednala kuřecím plátky a hranolky. Po chvilce šla jídlo zaplatit k takové elektrické tabuli, na které byla vypsaná objednávka. Na tabuli bylo napsáno místo plátků steaky... Teta se paní, která objednávku vyřizovala vše oznámila, ta se ještě naštvala a šla za kuchařem. Když přišel kuchař řekla tu největší perlu''To mám to jídlo jako vyhodit z okna?'' se znechucenym ksichtem odešel. Nakonec jsme naše plátky dostali, ale zážitek z pěkného dne byl úplně pryč...
Chtěla bych se taky vyjádřít k některým těm věcem - za prvné - lidi si neváží života, mluvím jak o chodcích, cyklistech, tak maminkách s dětmi, důchodcích - no skoro o všech. Skáčou pod auta bez rozmyslu, vystrkují kočárky do vozovky, jsou nepozorní, myslí si, že mají vždy a všude přednost. Nedávají znamení, že budou přecházet, cyklisti nedávají znamení snad o ničem - prostě odbočí. Všichni večer nosí černé oblečení a pak se diví, že je řidič neviděl stát na přechodě. Řidiči nedávají blinkry, brzdí v nesmyslných úsecích, stojí v křižovatkách, parkují v křižovatkách, nedávají přednost, protože kdo tam bude dřív, ten tu přednost přece má.. no hrůza, kam ten svět spěje! Co se týče nevychovaných dětí z pohledu servírek - když jsem to dělala já, několikrát jsem napomenula dítě, aby mi neběhalo pod nohama, protože ho můžu něčím polít a jejich matky se na mě škaredě dívaly, že co si jako dovoluju napomenout jejich dítě. Několikrát jsem upozorňovala matky, že nejsme hřiště, ale cukrárna, tak aby si dítě aspoň trochu hlídaly. To jsem taky já byla ta nejhorší. Co se týče menu v anglii - vždy a všude je napsané, co jídlo obsahuje. Stačí číst. A pokud není uvedeno a není ani napsáno, že máte uvádět nac co máte alergii před objednáním, je to chyba restaurace. Pokud je uvedeno, že o veškerých alergiích mají informovat před objednáním - chyba pani. Nebyla pozorná.Je to sice nepříjemné, ale je to tak. Co se týče vráceného zboží - když jsem dělala prodavačku, přišel k nám pán, že jde reklamovat maso. Paní vedoucí - jasně, není problém, kde ho máte? Pán, že ho nemá, že ho snědli, ale pak se cítili nějak divně, takže určitě maso bylo špatné. Taky jsme tam měli pani, která přišla vrátit povlečení na postel, protože je pomuchlané, takže v něm jako určitě už někdo spal a není nové. Hrozná sranda pracovat s těma lidma a pořád jim něco vysvětlovat. Oni si stále myslí, že oni něco chtějí, člověk ve službách zavře oči, hodně to chce a najednou se to vše před ním objeví a zákazník to může dostat. Nádhera. Toť asi vše, děkuji za pozornost a prostor k vyjádření.
V létě mám již několik let brigádu jako průvodkyně/prodavačka na kase v muzeu kousek za městem. To, že se s návštěvníky pravidelně hádám o historických reáliích a informacích o muzeu, o tom ani nemluvím (mimochodem studuju historii, takže dost často se dozvídám o nových událostech z dějin, že člověk až kouká...). Ale jeden pán mi uvízl v paměti. Byla jsem na kase a prodávala vstupenky. V sobotu je často zavřený kostel pro návštěvníky, kvůli svatbám. Samozřejmě je vše uvedené na stránkách muzea a na dveřích v ten den. Pán přišel, že chce vstupné a že je důchodce. Tak jsem mu řekla cenu (20 Kč, prosím pěkně) a znovu jsem ho upozornila, že kostel je uzavřen. Začal se rozčilovat, že teda chce slevu, když nemůže do kostela (Z 20 KORUN!!!!), a že je tohle nehoráznost atd. Nakonec teda do muzea šel ale brblal...Za hodinku mi šéfová říká, že asi jde někdo do kostela zadními dveřmi za oltářem (během probíhajícího obřadu), až to jdu zkontrolovat. Ten pán prostě vlezl zadními dveřmi, které vedou za oltář do toho kostela a prohlížel si kostel a to, že probíhá svatba, to mu bylo volný. Když jsem ho upozornila, že tohle nejde, opět mi vynadal, že ten kostel musí vidět, že jsem drzý spratek (ehm, v té době mi bylo 20) a šel si stěžovat na kasu. Pro mě to bylo bez následků, svojí práci miluju, ale tihle lidi, to je za trest.
Prodavačka přeci nemá povinnost ty tašky markovat jako první, bere to podle toho, jak tam zboží leží. Měli jste jí ty tašky tedy podat, když jste viděli, že se vám zboží na pult už nevejde. To není chyba prodavačky ;) naopak košík kontrolovat musí.
Nina Animal to je prece o nejakym vzajemnym pochopeni ne? 😉 kdyz na necem chybi kod, taky bych ji mohla zjebat a poslat pro jiny zbozi, neudelam to... kdyz na pokladne koukam, ze brambory jsou shnily, taky bych se mohla nasrat a delat problemy, misto toho ten pytel vezmu zpatky (i kdyz bych ji ho mohla nechat tam) a dojdu si pro dobrej... takze prodavacka by se mohla nahnout pro tasky a nedelat naschvaly
Tohle přece není o naschálech ne? Jsou lidi, jako například já a nejsem sama, že si tašky dám opravdu až na konec, zboží nahážu zpátky do nákupního koše a do tašek naskládám až v klidu mimo kasu. Už proto abych nezdržovala lidi za mnou. To samé pokud jsme na nákupu autem. Nahážu vše zpět do koše, odvezu k autu a do tašek skládám do kufru. Ale pokud tady jde o princip toho, že jste potřebovali tašky dřív, tak je prostě vezmu a té prodavačce strčím do ruky. Sama pracuji ve službách a přesně tenhle typ zákazníků miluju. Nejlépe pak ty, kteří tu tašku ani nechtějí, zaplatí a když chtějí odejít a zjistí že v ruce to fakt nejde, najedou tu tašku nutně potřebují. Hanit umí každý, ale zkus si jít na měsíc sednout nebo stoupnout někam na kasu a pochopíš.. Je to ta nejvíc nevděčná práce na světě...
Je to nevděčná práce, ale i ta se dá dělat s pochopením a dobře. :) Skládáním věcí do tašky nikoho nezdržuju, vždycky to mám hotový současně s placením... ale když nemám kam skládat, tak prostě nemám. Příště jí to tam necham a bude klid.
Mě by jen zajímalo pračuješ? Protože to tvoje věčné stěžovaní si na práci druhých - tedy to, co musí dodržovat právě proto, že je to jejich práce se mi zdá podivné a vesměs přehnané. A mimochodem nevím v kterém světě žiješ, každopadně jestli je to svět, kde si všicni můžeme práci vybírat podle toho jestli nás baví nebo ne, tak bych doporučila trošku reality do tvého sluníčkového světa. A jako s těma papírovýma taškama jsi na přes hubu. Já zase nechápu proč by měla pokladní jako první markovat tašky, které jsou na konci pultu. Tak jsi ji ty tašky měla podat ne? To samé s kontrolou vozíku či rychlosti markování. Ty lidi to musí dělat, protože je to po nich vyžadováno. Ale to jaksi někdo, kdo ani nechodí do práce nechape, že?
Pred niekoľkými rokmi som mala brigádu v istom kníhkupectve. Kde bolo zážitkov kopec. No jeden prípad akosi vynikal a o ktorom sme sa dlho bavili. Ale k veci. Prišiel jeden starší pán s tým, že chce vrátiť knihu s tým že chce naspäť peniaze. No vysvetlili sme mu, že mu môžeme vymeniť maximálne knihu za knihu. Pán sa samozrejme nahneval a urazil že ako si dovoľujeme odmietnuť zákazníka, že on je tu zákazník a kopec dalších veci. Nedal si nič vysvetlit, a samozrejme že chce hovoriť s nadriadeným. Tak sme šli za vedúcim, ktorý tam v ten deň bol. Samozrejme rovnaký scenár. A že chce hovoriť z vyšším nadriadeným, na čo sme zavolali našu manažérku, ktorá si vypočula ten istý scenár, a teda že je na to aj zákon ktorý hovorí presne o tomto- že maximálne knihu za knihu a že peniaze vrátiť nemôže. Tento zákon mu išla následne vytlačiť aby to mal čierne na bielom. Pán na to zareagoval že to je určite podvod a že to teraz napísala aby ho podviedla (áno, určite stihla napísať asi 5 strán za 5 minút). A samozrejme že chce hovoriť z majiteľom a teda najvyšším šéfom. Čo bolo veľké šťastie že tam v ten deň bol. Šéf samozrejme relatívne mladý chlap, je s ním zábava a všetko berie s nadhľadom. Šéf danému pánovi vysvetli čo a ako, a samozrejme sa dotyčný pán rozčúlil že si z neho robíme srandu a že určite nie je šéfom a majiteľom, pretože je na to prímladý (vtedy mohol mať tak okolo 40 - nás šéf). Ešte niekoľko minút na neho niečo kričal a potom naštvane aj s knihou odišiel. My všetci, či už zamestnanci alebo ostatní zákazníci sme z toho mali takú podívanú a napäto sme sa prezerali ako to dopadne. Keď pán odišiel, prišla za mnou jedna pani so slovami: a to tu máte nejako často takéto výstupy? Že ste všetci tak v pohode a vysmiaty.
Já mám zase opačný problém. Mám děti, z centra Prahy jsme se radši odstěhovali za Prahu a jsem tu úplně v pohodě. Ale když už do té Prahy přijedu, tak všude na sobě cítím ty pohledy lidí, jak jim děsně vadí, že někde svoje dítě mám. V MHD, když si beru kafe s sebou apod. A to mám s sebou bud jenom dítě v nosítku a nebo starší, které ale usměrňuju. Hejty jsou na mě už jenom díky faktu, že jsem si dovolila s sebou někam vzít dítě. Naposledy jsem po 2 delších cestách v autě se stavila v kavárně vzít kafe s sebou (já totiž jaksi v noci vstávám k dětem) a nebylo tam moc místa na průchod a nějaká paní se zvedla od stolku a odcházela zády ke mě, já si jí hned nevšimla no a ona už tam remcala, že jo. Proč si neremcnout do matky s dětma. Že by řekla třeba s dovolením, to ne. Není to jen o nás matkách, ale i o vás ostatních!
Při škole si vydělávám jako stevardka v autobusech regiojet. Vždycky mi to přišlo (z pozice cestujícího) jako děsně pohodová práce, ale teď když to vidím z té druhé strany, tak nestíhám zírat. Z vedení máme striktně nastavená určitá pravidla, kterými se musíme řídit za každou cenu a do toho ti zákazníci, kteří když vidí člověka v růžové košili, tak mají pocit, že ví úplně všechno, co by jenom zdálky mohlo připomínat jeho práci. Lidé píšou stížnosti, že jsem jim nedokázala pomoct najít jejich hotel v Karlových Varech, kde maximálně projíždíme. Psát stížnost na stevarda za to, že se rozbil kávovar nebo AV systém,.. proč? A nejvíc mě dostává, když si my, stevardi, dáváme práci s vysvětlováním podmínek, máme hlášení, kde o všem mluvíme a pak to lidé udělají úplně jinak nebo se na to desetkrát zeptají. "kelímky od nápojů prosím nemačkejte, vyberu si je zvlášť"= papírová koule v síťce, kterou mi ani nepodají. "nyní si vyberu sluchátka, která prosím nesmotávejte- po chvíli restartujeme vaše obrazovky"= sluchátka zamotaná a vrácená v igelitovém obalu nebo stěžující si paní, že jsme jí vypnuli obrazovku a že si sluchátka nechá dokud nevystoupí,... Ale to je jenom střípek všeho, se kterým už člověk prostě musí počítat. Jenom mi stále v hlavě leží otázka,jak můžou bejt ty lidi tak blbý, že tě ani neposlouchají, když mají, pak se zeptají a stejně to udělají špatně a někdy ti za to i vynadají a napíšou stížnost.
Ahoj Lil :) Hele s tím Lidem, normálně řekni prodavačce ať počká. Ony opravdu musí rychle ale když jim řekneš počkat musí.. To se mi tak stalo jednou v Kauflandu,kdy prostě prodavačka i když jsem jí řekla ať počká asi třikrát jela jak drak 🐉 No takže když to vše namarkovala takovým tím pádýlkem rozdělila ten odkládací prostor aby mohla markovat dalšího zákazníka přičemž mi začala nákup prostě a jednoduše lisovat , když to řeknu a nadsázkou, potom mi řekla celkovou částku , na to jsem ji odpověděla , že ano hned ale vzhledem k tomu , že nákup byl opravdu velký chtěla jsem schovat do tašek alespoň polovinu aby se nestalo , že druhý zákazník by mi něco přibral (to už se mi taky stalo) ,no takže si to co nejrychleji skládám a prodavačka mi už asi po páté zopakovala cenu, jako bych měla sklerózu, takže jsem jí řekla , že si to prostě nejdříve v klidu schovám :) prodavačka měla plno řečí ale pan co byl za mnou jí řekl ať laskavě počká , že se tam se mnou mačkat nebude :D takže jsme odcházeli z obchodu s pocitem , že spravedlnost existuje! :D
Tak to s reklamací už snězeného jídla, to se mi fakt stalo jednou o prázdinách na praxi /chodila jsem na hotelovku a praxi jsme měli prázdninách alespoň 14 dní minimálně povinnou v nějaké provozovně/. Do restaurace si nakráčela typka s chlapem a dali si těstoviny. Když měli skoro snědeno, vrátili oba talíř, že jim nechutnalo. :-D to si uvědomili brzo :-D (Spíš byli vyčůraní, na Šumavě se v sezóně vyskytují "různé lidi". Ten den zrovna byly asi nějaké erupce na slunci, protože pak přišla rodinka, dva bráchové se ženama a dětma, nic zvláštního, dokud nešli platit, řekla bys taková normální rodina, bavili se spolu, brácho to a brácho tamhleto... Pak že budou platit, kolegyně přinesla účet (jako brigádnice v druháku jsem tehdy ještě nekasírovala) a oni, že ale přece je jasný, že účet měl být zvlášť. Tak určitě, když přišli jako jedna parta, nic nehlásili a ještě si děcka stále měnila místa :-) . Normálne si řekneš, že se to stane, ale už to sotva rozdýchali, takže teda jeden brácha otráveně nechal svojí napůl rozuteklou rodinu nadiktovat, co kdo měl, a okamžitě se sebrali do auta. Kolegyně teda zopakovala, co na účtě zbylo, protože to vždycky měla za úkol dělat, pán se ženou to počítali a přiřazovali si k položkám, co kdo měl a nastal průšvih století. Bráchovo malý syn zapomněl nahlásit polévku. Scéna jak prase, že to teda platit nebude /za dítě vlastního bráchy!!!!!/. Hádka asi na deset minut, nakonec teda naštvaně zaplatil i tu polévku, nechal si vrátit do koruny a odešli. No a asi po minutě najednou vidím periferně, jak ten jeho chlapeček běží na terasu a na stole si na revanš nakradl párátka :-O Nepochopíš prostě :-O btw po roce a půl od vydání reaguji rychle :-D
Pracuji v obchode s oblečením a doplňkama a matky rěšíme stále. Nejlepší jsou ty co prijdou ve 20:30 (zavíráme v 21:00) a máme své práce dost před zavíračkou. Mamka prijde s třiletou holčičkou a v klidu jsi nakupuje a male si nevšímá vůbec.A já protože mám ráda děti a vidim jak běha ven z krámu bosá k eskalátorům tak za ní musím běhat a hlídat jí. Pak upozorňuji matku 3krst a jí to je uplně jedno co je s její dcerou. Nechapu
Ano, pokud je mimo krám, tak ať se jí klidně něco stane, není to tvoje zodpovědnost. Pokud bere věci z krámu, tak je to samozřejmě věc jiná. I tak ale nechápu, od čeho jsou teda v obchoďácích ochranky.
Ta historka s košíkem mě pobavila :D.. Něco podobného se mi stalo v Kauflandu.. Kupovali jsme vodu do odstřikovačů, na které nebyl kód a my si toho samozřejmě nevšimli. Dojdeme k pokladně a paní prodavačka říká "No, ale tam není kód" a kouká na mě, tak já na to "No.. není." a koukám na ni a čekám, co se tedy bude dít. Po chvilce paní prodavačce asi došlo, že já opravdu nejsem ten typ člověka, co bude utíkat pro jinou či to nechá být a půjde pryč. Zavolala kolegyni, ta došla pro jinou a vše bylo vyřešeno.. Možná byla překvapená, ale člověk si opravdu nemůže nechat "srát na hlavu" (my taky musíme do práce, abychom si zaplatili to dané zboží a tu službu, za co jsou pak ony placeny).. A kdyby někdo namítal, téměr 2 roky jsem pracovala brigádně v Lidlu, kde když byl problém, vždy jsem se já zvedla a ani by mě nenapadlo říct zákazníkům, at si pro to skočí sami, když to je vlastně "můj" problém.. Jo a s tím artiklem, je to jedno z pravidel.. Pozdrav, Pošoupnutí košíků před pokladnu + Kontrola, Namarkování 1.artiklu + 1.artikl do vozíku.. Vždycky mi to přišlo děsně hloupý, ale za ty řeči od vedoucích potom to nestálo :D
Zrovna dneska jsem byla v Kiku a absolutně nechápu proč mají všude krabice se zbožím. Člověk se tam nemůže pohybovat. Podotýkám, že jsem na vozíku (eletričák), tudíž jsem, prostorově výraznější. Prodavačka se na mě koukala a ani jí nenapadlo ať ty krabice dá bokem. Tak jsem ji pěkně poprosila a ona se na mě podívala otrávěně, ale pak je dala bokem.
Jsem maminka (a doufám že normální :-). Se synem jsem na do restaurací moc nehcodili většinou ho dali na hlídání a zašli si na oběd či večeři jen s manžele. Syn je živější a báli jsme se prěsně takových scén. Synovi jsou 3 roky a byli jsem na obědě i s ním v číně. Moc nás překvapil že seděl (ano na židličce se vrtěl občas něco zaječel, ale když jsem ho upozornili přestal). Byli jsem tam jen na oběd a nevysedávali. Je to hodně o o lidech. A mám jednu báječnou historku, ale pozivintní. Nehctěla jsem kojit na veřejnosti. Byli sjem na obědě s mamkou, a tehdy asi 4 měsíčním synem - jenže měl období, že chtěl kojit častěji a naše hodinová pauza na oběd mu byla málo. V rstauraci sjem byli sami zády a vše mě zakrývala a já tedy kojila (aby neřval-jídlo bylo již objednaná) Obsluha byla výborná nabídla mi polštář, a jídlo které zrovna nesli mi vzali zpět do kucyhně aby nevystydlo. Byla jsem skutečně překvapená > to byla moje první a zároveň i poslední zkušenost z restaurace :-). No a teď k opravdu pěkné historce. Pracuji (pracovala jsem an mateřské) v Mcdonaldu a je to už asi 6 let, v podvečer přišla jedna paní a objedla asi větší objednávku asi za 600 a zrovna to byla i ryba, která se většinou dělá na objednávku protože není tak častá. Paní byla velmi dotčená a naštvaná, že čekala asi 10 minut Že sjem jí měl aupozornit že to bdue trva dlouho protože má v autě nemocného koně a veze ho na veterinu ??? No nevěděla jsem co říct....
Za kasou jsem nějakou dobu byla a tyhle kontroly se delat musi. Super ze jsou zakaznici jako ty, co z nudy vymejslej, jak to prodavackam jeste okorenit! Upromne, vzdy jsem se chovala podle zakaznika. Kdyz byl protivnej a vse, delala jsem naschvaly. Proto i ja se snazim fakt byt super zakaznikem. A ne je jeste vytacet. Naopak kdybys me srala, taky tam milerqda cpu ten nakup. Lidi jsou schopni ty tasky dat dopredu kdyz potrebuji. Jeji starost to proste neni. Si to dej treba na hlavu. Mas hubu...
Ahoj, pracuji v Kauflandu (brigáda) a strašně mě štve, když mi lidi dávají za vinu, že zboží nemá kód. Ve většině případů s tím opravdu nic neudělám. Někdy mi ty kódy dohledají na informacích, ale kolikrát dostanu ještě seřváno, že po nich něco chci. Když tam kód chybí, je to chyba toho zaměstnance, který má na starost vybalování. Fakt se snažím lidem vyjít vstříc, ale JÁ ZA TO NEMŮŽU A ANI S TIM NIC NEUDĚLÁM a proto mě mrzí, když vidim ty pohledy lidí. Myslím si, že kdyby si každý vyzkoušel práci prodavače, byl by pak mnohem ohleduplnější.
Se mi jednou stalo, že jsem šla do krámu a šla jsem tam jen pro jednu věc. Tu jsem tam už bohužel nenašla, tak jsem šla s tím že prostě není to co potřebuji, tak co bych tu dál hledala. A při odchodu z krámu když jsem jen prošla kolem pokladen jsem akorát viděla obě prodavačky co tam byli jak mě zabíjeli pohledem se kterým se pak přidal i pán z ochranky jak kdybych byla bůh ví co.. :D
Ten košík mě pobavil. Já sama si při škole vydělávám jako prodavačka a když někdy zákazník přinese oblečení bez kódu,omluvím se a co nejrychleji běžím pro to s kódem👀 A s Lidlem mám podobné zkušenosti. Jednou jsme šli s přítelem nakupovat a sebou jsme měli synovce v kočárku. Nákup za dost peněz a ona se stejně musí "nenápadně" nahnout a div mi nevyndat synovce z kočárku,jestli tam náhodou nemám ukradený rohlík. Já chápu že to asi dělat musí,ale taky se snažím se zákazníky jednat na úrovni a ne jako s možným zlodějem..
Jenže ony to v tom Lidlu nedělají proto, že si o vás myslí, že jste zloději, ale protože můžete být kontrola/mystery shoper. Mají nařízeno, že mají kontrolovat, že v košíku nic nezůstalo. A ve chvíli, kdy byste byli kontrola, pod synovcem měli schovanou třeba jen blbou sušenku, tak by měla průšvih/pokutu a kdo ví co ještě.
Kamaradka třeba v jednom lidlu dělá, a mají to jako přikaz , sou pod kamerama a musí, hrozí jim vyhazovav a mimo jiné co říkala, tak nejvíc si matky kradou do kočarků, říkala, že už v hafo kočárkách něco objevili ... a jasně že jim to není přijemné, ale prostě asi o práci přijit nechtějí
Já taky pracovala jako prodavačka na brigošku, od té doby, nemám jednu jedinou malinkatou poznámku na prodavačky... Kdo v supermarketu nepracoval, netuší, že pokud se takhle "nenápadně" nenahnou, tak se jim strhávají prémie (všem, ne jen těm, co to udělala špatně :) a pokud je u toho kontrola, (co jezdí jednou do měsíce a jako inkognito, takže vy jako prodavačka nevíte, kdo to kdy je - tudíž pro jistotu to všechno musíš dělat pořád...) no pokud ji takhle posoudí 3x, tak letí pryč :)))
Denisa Křepelová fakt já už když slyším, nebo i najdu myšlenku ve své hlavě, která něco kritizuje, co ten člověk paneboze dělá nebo nedělá, tak si to hned zatrhnu. Protože nevim prece, jaky to tam je. Az bych si to osobně zažila, stejne jako kasu (mimochodem, 12 hodin v kuse. A na záchod si naplánovat, kdy bude v krame nejmíň lidi atd, a jdete stejně jen jednou za směnu... ) nikdy jsem si nevylejvala nic na zakaznicich a úplně jsem citila ty *sprizneny duše, ktery se jen soucitne usmeji 😊 tak pokud opravdu smrtelne nespechate, berte to s klidem a nadhledem❤
To je jednoduchý. Blbec dokáže být na obou stranách. A obě strany se dost nesnáší. Víc zaměstnanci. Musejí tam být a nemůžou odejít, jako zákazník, pacient, cestující.... A klidně svoji práci mají rádi, jen mají jedny nervy.
u nás v pondělí asi půl hodiny před otevíračkou nám na "vrata" začala mlátit matka s její rodinkou , tak jsme pootevřeli a zeptali se co potřebují že máme ještě zavřeno, tak nám řekla že si objednala bundu a že jí došla s kodem jestli by jsme jim to nemohli odkodovat, řekli že dobře, když jde jen o tohle tak je to v pohodě (nebudem ju posílat kvůli kodu půl hodiny někde čekat). Jenže paní s její rodinkou se nám do krámu nasáčkovali a oznámili nám že by potřebovali vrátit věci s eshopu co si objednali, ten moment se tam sešla celá prodejna a koukali jsme na ní nechápavě, vedoucí prodejny nám jen řekl ať to raději nijak nekomentujem... no po tom co jsme teda paní vrátili peníze a převzali si od ní zboží, tak odešla a asi za hodinu, což bylo už asi půl hodiny po otevíračce, paní došla znovu že tam má rezervaci...
S tím košíkem, co neměl kód - Prodejce má povinnost označit zboží, neoznačené se nesmí prodávat. Takto to bylo u nás, když jsme měli vlastní obchod. Z jedné lahve vína se odloupla cenovka, bohužel jsem si toho nevšimla a hledala jsem ceník, abych zjistila cenu. Načež mě paní seřvala, že mi to dlouho trvá. Slušně jsem se jí omluvila, že se z lahve odloupla cena, a já si nepamatuji, kolik to stojí (měli jsme celou místnost s vínama pomalu z celého světa, cca 200 druhů, a pamatuj si 200x jinou cenu). Na to za týden na nás přilítla kontrola, že jim přišlo anonymní udání, že nemáme řádně označené zboží. Takže pokuta a upozornění, že pokud se to bude opakovat, budou pokuty růst. A to vše jen díky nešťastně odlepené cenovce. Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme si vyrobili zalaminované cedulky a lepily je přímo na police + samozřejmě cenovky na zboží. Při další kontrole už bylo vše v pořádku.
No mě by hanba fackovala, kdybych si měla jít s dvoutisícovkou koupit do stánku zmrzlinu nebo do pekařství jeden rohlík. Dělám taky ve službách a upřímně, skoro každý den si říkám, že lidi jsou tak debilní, že už to snad ani není možný. To samý, když vidím, že jede někdo 3 km do vedlejší vesnice, což stojí 12 Kč, a chce platit tisícovkou s tím, že prostě menší nemá. Otřes prostě. Myslím si, že podobné situace nemůže pochopit člověk, který ve službách nedělá...
K tomu Lidlu. Dělala jsem tam jak brigádnice a opravdu je v interních předpisech tento postup. Požádat zákazníka ať k vám najede košíkem a první artikl (zboží) vložit do košíku. Dokonce to má za úkol kontrolovat pokladní na první přepážce, jestli to někdo nešidí. 🙈 Bohužel, je to jejich povinnost 😔🙂
Ahoj, já chodím na brigádu do Penny a jak jsi říkala, že tě štve, že prodavačky nahlíží do košíku a pak ti tam dají jen jednu věc, tak to nedělají protože by chtěli. Je to nařízení od vedoucích, protože někdy chodí do obchodů "inkognito" kontroly, který tohle právě kontrolují a nechávají si právě i v košíku nějakou drobnost a sledují jestli si toho prodavačka všimne. Takže, je lepší se do toho košíku dívat jak nebil, než pak mít problém. :D
se směnným jsou věčně problémy, ale prodavač má právo nepřijmout bankovku která není přiměřené hodnoty k hodnotě nákupu. Není přece problém když vybírám vybrat tak abych měla drobnější (ano vím, né všichni vybírají z bankomatu), ale prostě přijít ráno s pětilitrem a koupit si tři háčky v malé samoobsluze to prostě nejde. Mimo to o když máte oficiálně směnné třeba 5000, tak stejně reálně v kase tolik kolikrát ani není
Moje nejvtipnější historka je korpulentní paní, která si mě v obchodě s oblečením zavolala do kabinky s tím, že se jí odlepila náplast na zádech, jestli bych jí nemohla přilepit zpět. Když vylezla z kabinky, tak jsem se jí ptala, jestli si tedy bude něco brát z toho, co zkoušela a ona to okomentovala tak, že je tak zpocená, že si to na sebe ani pořádně nemohla natáhnout (bylo horké léto), načež mi náruč propoceného oblečení vrátila :D :D Jinak práce v obchodě s oblečením je nejnudnější, co jsem kdy dělala, člověk se pak modlí, aby někdo ty komínky hadrů rozházel, aby se daly zas urovnat :)
Ahojky vím je to starší video ale chtěla bych se podělit o jednu "příhodu" která se mi nedávno stala a hned jsem si vzpomněla na tohle video 😅 takže pravidelně pomáhám v mamky málem obchodě s květinami a chovatelskými potřebami. Já tam jsme víceméně od toho abych obsluhovala lidi co nechtějí vázat kytku jelikož od toho je tam mamka. Pomáhám tam o sobotách kdy je největší nával aby se trochu urychlila fronta která je většinou až ke dveřím. No minulou sobotu nám tam přišel pán vybral asi tři sáčky s pamlsky pro psy a šel k pultu tam si ještě nechal dát nějaký pamlsky na kusy při otázce jestli je to všechno odvětil že ne a že kde máme hračky odkázala jsem ho tedy k místu kde jsou umístěny hračky tam mu ale někdo zavolal pak si bez ostychu dal telefon na reproduktor a asi 10 minut tam telefonoval i když hračky měl dávno vybrané když domluvil přišel zpátky k pultu položil hračky a ptal se kde máme kapsičky pro kočky které jsou přímo vedle těch hraček opět jsem mu teda zdědila kde jsou a šla jsem mu pomoct nějaké vybrat když jsme se opět dostali k pultu ještě se ptal jestli máme hračky pro kočky vyndala jsem teda krabici kterou máme za pultem a ukazovala jsem co všechno máme pán si vybral a já se znovu zeptala jestli je to všechno když mi odpověděl že ano tak jsem mu zdědila cenu jenže to mu znova zazvonil telefon a pán dalších asi 10 minut telefonoval přímo u pultu tentokrát už aspoň bez reproduktoru po dokončení hovoru samozřejmě žádná omluva. Od začátku za ním stálo asi dalších 6 lidi a několik jich v průběhu jeho působení u nás přišlo a zase odešlo. Nevím jestli jsem jediná komu takovýhle chování vadí každopádně mě by v jeho kůži bylo asi víc než trapně. Budu ráda za názor ostatních a omluvám se za chyby 😅
Pracuji v pekárně na malomeste. Chodí k nám lidi jestli nemáme slevu. Třeba ve dvě hodiny na pečivo. Nejvíc chodí na Velikonoce a na Vánoce. Myslím si, že máme opravdu dobre zboží. Řekneme teď se jim zdál biskupský beránek za 110 korun dráhy. Vím z čeho se to děla a stojim si za tím, že doma by to měli i dražší. Ale nejvíce mě nastvalo když se ptali tři dny před Velikonocemi jestli máme mazanec na slevu. Říkám jsou to maslove mazanec a trvanlivost měli až po Velikonocích. To jsou maličkosti. Ale co mě dostává je když přijdou lidi a jenom sw podívají zda je něco na slevu otočí a odejdou pryč a ani nepozdravi. Pak je tu druhy spektrum lidi kteří se ptají zda je to čerstvé. Jste v pekařství tak samotdrejme jw to čerstvé nebo když je to zabalené jde to na slevu. Ale tohle mě taky vysira. Potom mě sere i to když přijdou v 5 hodin a my máme do 6. Stěžují si ze máme jen chleba a žádné rohlíky. Nebo za dvě minuty 6 a vhtej jeden rohlík bože. Nebo se vykacavaji. Chápu lidi co spěchají z práce jde to poznat. Ale když přijde za 2 minuty 6 a 15 minut se vykacava venku tyhle lidi bych agrrr. Já chci taky jít domu.
Zákazníci, zákazníci...pracuji v prodejně s oblečením (rozšířená konfekční značka). Každý den má někdo problém. Vycházím maximálně vstříc, ale stejně vadí všechno. Ať se zeptám jestli někdo chce pomoc nebo se nezeptám. Obojí je špatně. Ale to že přesto, že je před kabinkami štendr na odložení odzkoušeného zboží já pak najdu v kabině se zataženým závěsem 20 hadříků na zemi. Ujišťuji vás, že to co si zkoušíte je vyvalené ve špíně na zemi nášlapné z vašich bot a díky vám. 😀 (luxujeme denně) Jinak k tomu ptaní v obchodech s dražší kosmetikou a oblečením je to povinnost.
Ohledně prodavaček v parfumériích rozhodně nesouhlasím... Zrovna v Sephoře jsou naprosto příjemné a vždy přijdou s úsměvem a já jí s úsměvem odpovím, že se spíš dívám a prodavačka odchází. Vůbec nejde o žádné obtěžování, právě naopak, víš, že tě zaregistrovali...
Myslíš si, že to prodavačky dělají naschvál? Musí to dělat, chodí jim mystery shopping, který je kontroluje, zda dělají to co tobě vadí. Měří se jim rychlost jakou skenují zboží, jak se na zákazníka usmějou a i to, zda ti dají první artikl do košíku. Stězovat si na takovou kravinu, jako to že ti dají artikl do košíku. Pokud to nechceš, stačí otevřít pusu a říct jim to.
Už jsem jim to říkala... už jsem se snažila si tu první věc i rovnou vzít od ní, bohužel. Neřeší a hodí mi ji do toho blbýho košíku. Vim, že to dělat musej, ale je to otravný. Já to popisuju z pohledu spotřebitele.
On je problematický systém v supermarketech. Tak rok zpátky jsem měla brigádu v Albertu. V podstatě to tam často mají celé na starosti třeba tři lidi. Na záchod se nesmělo. Najíst, napít jsme se taky nesměli. Já jsem tam lítala, upravovala regály (nesměla tam být ani centimetrová mezera, muselo to být přesně v zákrytech, neexistovalo, že by to bylo třeba maličko křivě). Ještě tam na tebe řve zaměstnavatel. To bylo opravdu nejhorší léto mého života.
Dva roky po sobě jsem prodávala zmrzlinu před Tescem v obchodní zóně. Musím říct, že jsem za tu dobu zjistila, že asi 80 % národa neumí číst a trpí krátkodobou pamětí. Za tu dobu co jsem tam dělala jsem se setkala i s reklamací zmrzliny :D ano s reklamací, kdy tam byl asi dědeček/tatínek - nevím v dnešní době nedokážu určit vztah - a kupoval svému malému synovi/vnukovi (cca 3 roky) velkou zmrzlinu do obyčejného kornoutku. Pána jsem upozorňovala, že velká zmrzlina je opravdu velká a jestli by nebylo lepší to klukovi dát do vafle nebo do mističky se lžičkou, pán mi odpověděl, že by za to musel připlácet a že mu to do toho obyčejného kornoutku stačí, že to kluk hnedka slíže. Tak dostal velkou zmrzlinu do obyčejného kornoutku zaplatil a odešel. Léto pařák a pán za půl hodiny zpátky s tím, že co to točím za zmrzlinu, že to teče, že je od toho kluk jak prase, že to nepůjde vyprat a že mi to oblečení dá k úhradě a že chce vrátit peníze. Peníze jsem mu nevrátila, vysvětlila jsem mu, že jsem ho upozorňovala a nabízela mu jiné alternativy, kam jsem tu zmrzlinu mohla natočit, aby to dítě od toho nebylo špinavé. Pán z toho dělal obrovské divadlo, řval na celé parkoviště jak blbej. Nakonec mě požádal, abych mu dala vaflový kornout za 5 korun, podala jsem malému klučinovi vaflový kornout, pán se mezi tím hrabal v peněžence a najednou odchází a peníze nikde. Tak jsem na něj houkla, co těch 5 korun a on zase řval jak blbej přes celé parkoviště, že chci akorát okrádat lidi, že beztak z té zmrzliny bude mít kluk sračku, že na mě pošle hygienu a budu platit pokutu. Lidi co tohle divadlo viděli se jen smáli, dokonce jeden pán mi tam přišel za toho pána dát tu pětikorunu. Po incidentu jsem volala majiteli stánku, abych mu to oznámila, stánek je monitorovaný, takže se na celé divadlo mohl kouknout. Samozřejmě pán měl jen plnou hubu keců žádný hygiena nepřišla a dodneška jsem žádné oblečení nikomu neplatila ani neprala :D Pán tam byl po tomhle divadle ještě dvakrát, jednou s manželkou a hrozně si vychvaloval jak máme dobrou zmrzlinu. Jediný s čím v tomhle videu nesouhlasím, je to rozměňování. Protože u nás ve stánku byla za rozměňování pokuta od majitele a bylo to kvůli podvodníkům.
Když jsem brigádničila v jednom supermarketu (velmi oblíbeném u důchodců), tak jsem nechápala čeho jsou lidi schopní. To, že se v regálech vždycky našlo zboží, které patří na chlad a je hozené mezi sladkostmi, to je normálka. Když jsem tam jednou našla otevřenou a vypitou 12° mě celkem i pobavilo, ale ti lidi jsou prostě na pěst. Přišla jsem na šichtu, byla jsem tam deset vteřin po dlouhé době, zjistila jsem, že jsem na celý obchod sama ( drogerka, sladkosti, koloniál - polotovary a těstoviny plus čela = akce, mlečka, zelka jsou zvlášť) A zastavilo mě asi pět lidí, že kde je to, kde tam to. Jelikož jsem hodná až blbá, tak většinou těm lidem říkám, ale na rovinu já jsem tam od toho, abych tam vybalovala a né doprovázela každého se seznamem v ruce. Naprosto chápu, že v té hromadě zboží někdy člověk neví, takže mi to nikdy ani tak nevadilo. Ale když ti lidi vidí, že jsem teď přišla, mohli by počkat než to třeba sama zjistím. Nebo mě jednou jedna paní poprosila jestli nevím, kde jsou dětské výživy. Jelikož byla paní na úplně opačném konci se mnou řekla jsem kde...pro mě už né paní ale baba s kyselým ksichtem stála...říkám dobře já vám to ukážu. Jdu přes celý obchod ukážu ji regál...Baba pokračuje no, ale já hledám tu bezlepkovou přesnídávku. Říkám, že to bude někde tady...ona že to nevidí...já tedy, že možná tady ani není, jelikož jsem si toho nevšimla nikdy a ona že to tady kupovala ale není to tu....tak jsme ji řekla že když ví jak to vypadá, ať se podívá, že nikde jinde to není a já že se vracím zpátky k mé práci. Načež baba spustí, no to je fakt přístup, že nechápe, jak si to můžu dovolit se tak chovat a že miluje takové prodavačky :D I když vím že nemám tak jsem si rýpla a řekla že nemám v popisu práce vodit každého kdo vstoupí do obchodu za ručičky, ať si zajde na informace a dodala jsem pěkný den z úsměvem (a jako bonus k tomu všemu její druhý už chodící malý parchant pobíhal po obchodě se zvonečkem na kolo a celou dobu ho hrozně bavilo na to cvrnkat, opravdu výborný zážitek aneb srážka z blbcem) Nebo další perlička byla, když jedna paní chtěla přesně ten typ vložek, že je akutně potřebuje. Oznámila jsem, ano toto zboží už bohužel dneska nemáme, bude max zítra když zurguju vedoucí zítra a jestli je to akutní ať veme co je, že se omlouvám. A ona jestli se můžu podívat do skladu, že třeba tam ještě je a donést ji přesně ten typ :D Měla jsem chut ji do toho skladu vzít....milion palet naházené zboží jedno přes druhé určitě bych to tam našla, když to nebyla ani akcovka :D No prostě paráda asi bych mohla psát donekonečna, ale abych jenom lidi nehanila tak dodám, že jsem malá a hubená a když to sem tam nějaký chlap uviděl, že se tahám s tou obří paletou nebo tahám ty bedny od piva nahoru nad hlavu, tak mi občas pomohli. To bylo milé vždycky milé :)
Ale drahá, kdyby dělali na úřadech, ve službách a s lidmi obecně jen ti, které to baví, byl by pořadník i na rohlíky... Tebe by to nebavilo natolik, že bys to nemohla dělat a máš dojem, že to vyloženě baví tolik lidí, aby obsadili všechny potřebné pozice? Neznám nikoho, koho to baví a to jsem v obchodním prostředí už 11 let. Edit: Jednoho člověka znám, ale i ten chytá občas nervy na lidi :D
Pracuji na bezpečnostní kontrole na letišti. Těch idiotů je tam denně tisíce a to ještě každý z jiný země. A každý národ je opravdu unikátní. No storek mám taky dost. A myslím, že byste kolikrát ani nevěřili.
Ale s těmi dětmi nesouhlasím. Mám tam denně 10 tky řvoucích dětí, já je prostě chápu a mam k nim pochopení. Zrovna letiště může být stresové a nové prostředí. Jsem dost tolerantní u děti
Vyklanaju sa v kazdom obchode, musia,a budu to robit,dokial ludia budu kradnut. A velakrat zabudnu povedat,ze maju pod kosikom v uloznom priestore vedro pomarancov alebo balenie mineralok,alebo prepravku piva,navyse,ak to tak maju,pokladnik musi ten tovar preratat. A velakrat maju prazdne krabice,ktore si z obchodu beru, a tie pokladnik musi prekontrolovat. A nie vsetko sa zakaznikom chce vykladat, povedia tohto mam dva kusy,toto mam desat kusov a nevylozia.
Já takhle byla s kamarády v pizzerii, objednali jsme si pití a pizzy. Pití nám přinesli, čekali jsme půl hodiny, mezitím se k vedlejšímu stolu posadili další hosté, objednali si taktéž pizzu. Po další čtvrt hodině se nese pizza, bohužel ale né k nám, nýbrž ke stolu vedle, který přišel o půl hodiny déle, než my!! Dost nás to naštvalo, vzhledem k tomu, že se po dalších deseti minutách nic nedělo, restauraci jsme opustili bez zaplacení.
Pane bože :-D tak ty poslední stížnosti, to bylo až směšné :-) Jako ok. Jedna věc je když se personál chová jako stádo volů... Ale mohla bys na druhou stranu respektovat to, že ti nakoukne do košíku a podobně věci. Uvědom si že oni si to nevymýšlejí oni to dělat musí. A taky jim to není příjemné a ty bys jim to chtěla znepříjemnit ještě tak že budeš mít svoje keci. Nic proti Martino ale myslím že kdo začíná být nevychovaný čím dál víc jsi ty . Trochu pokory by to chtělo. A ta poznámka z tím že v Praze jsou restaurace na jiné úrovni :-D jako promiň ale to myslíš vážně ? :-D nic proti ale jen proto že je Praha Hlavní město ČR tak musí mít všechno nejlepší? Ahahahah:-D tak takhle přemýšlí opravdu jen tipicky Pražák :-D my jsme v Praze docela často a to i když jsme z Mladé Boleslavi, a ne opravdu nemůžu říct že jsou v Praze restaurace na nejvyšší úrovni. A to podotýkám že jíme v centru takže ne zrovna v levných restauracích. A kolikrát už si zajdem do české hospůdky někde u nás protože už víme, že se tam najíme lépe chutněji a i obsluhy jsou lepší v těch levnějších . Ale je to vždy o štěstí na jake lidi natrefite, ne o tom zda jsi zrovna v Praze nebo v Konopišti :-D vzbuď se prosím. :-D a chovej se slušně jinak se k tobě logicky nikdo hezky chovat nebude.
K těm Vietnamcům: Vždy když nějakým záhadným omylem jdu k Vietnamcovi pro předražený jídlo, tak se automaticky dívám, na datum spotřeby, jelikož tak v 40% je to prostě prošlý.. Anebo to jídlo špatně skladujou... například vajíčka normálně nedají do chladniček... mohla bych pokračovat.... Mimochodem kamarádka mi kdysi říkala, že si takhle od Vietve přinesli domů s bramboama i švába, tak ho pak celým obejváku a kuchyni honili.....no humus...Raději si dojet do normálního shopu, i když vím, že ani tam nemá nikdo stopro jistotu, že je vše košér.
😂 třeba Americani reklamuji vše. Vím ze kamarádka dělala v restauraci a člověk skoro dojedl jídlo, pak si na nej kýchl a požadoval nové a taky ho dostal... neuvěřitelný. V ocbhodaku tam například reklamuji i deodoranty a tak dále
Taky se mi jednou omylem stalo že jsem zapoměla na jednu paní s jídlem - respektive nebyla to moje chyba ale kuchyně(děsivý fofr). Každopádně páru jsem se samozřejmě omluvila i když jsem za to přímo nemohla jelikož jsem byla jediná kdo s nimi jednal. Ale samozřejmě i když byla paní nespokojená moc si vážím toho že mě nesjeli jako malou holku. Protože se tam objevovali naprosto běžně lidi který myslely že si za jedno malý pivo můžou dělat otroka. Vždycky jsem si zakládala na tom abych byla k lidem slušná, vstřícná a usměvavá ale takovým debilům mám občas chuť šlápnout do úsměvu.
Pracuji ve sluzbe lidem a ono jde spousta věci, ale spousta věci nemáme v popisu prace, nemáme zaplaceny a i nás pak šéfové mohou sprdnout a po nějaké době s přístupem zákazníků co se většina chová k nám jako ke sluhum co musí vsechno, najde se jen par slušných lidi, tak pak od nás necekejte ze se pro Vas pretrhnem za něco co nemáme v popisu prace a nemame to zaplaceno. Lidi které už znám a vim ze se chovají slušné a moji snahu navíc dokážou ocenit, nemám problém udělat něco navic, ale i naopak když je znám a jsou to hulvati nehnu ani prstem navíc.
Děti a koncerty? O tom bych ti mohla vyprávět hodiny někde u kafe:D chodím fotit koncerty. Jednou jsem byla na koncertu Kofe-in na náplavce na lodi Avoid, že tam bylo málo místa pro fotografy a byli jsme tam tři fotografky, bylo v pohodě, s tím se počítalo, ale do toho malého prostoru se mezi nás postavila slečna s asi 5 letou holčičkou, její maminka si popíjela u stolu a tahle s ní, že si ode mě nechala udělat fotografie jsem byla i ráda, nevadilo mi ji i dostat ke klukům z kapely, ale trochu místa nám tam mohla nechat, trochu jsme se pošlapali:D větší kalibr však byl koncert Škwor na festivalu Rockovaní, ještě, že jsem měla VIP a mohla utéct na zákulisí, ale chudáci děti. Rodiče ožralý, že sotva stáli, děti se ztrácely v kapelových tričkách, těžko dáš malý děcko do pánského trička, ale hlavně ty chudinky tam musely být až do konce, pár jsem jich málem zašlápla. Spíše mi jejich pláče z únavy bylo líto. Chápu, že ke rodiče vedou k metalový hudbě, ale trávit s nimi od rána do půlnoci na festivalu, trochu přes čáru. Já byla na prvním koncertu ve 14 a vůbec toho nelituji, aspoň si z toho pamatuju všechno než malý děcko. Alespoň tohle by se mělo limitovat věkem.
Tereza Šeblová a to si nezažila cros v Holešovicích tam v létě když jsou koncerty si dokonce slehla maminka fet do Třísla před dítětem jestki víš jak to tam trochu vypadá je hlavní silnice hned chodník a malý placek před crosem takže jsem vše viděl a nebylo to vůbec příjemný zfetovany rodiče a batole se zelenou barvou na hlavě.
V tomhle ty děti fakt lituju, sami odejít nemůžou, určitě je musí bolet hlava, musí být děsně unavení a ještě se musí dívat na svoje "rodiče" ,jak jsou úplně mimo. Trochu se divím všem těm security, že to nemají omezený, přeci jen v noci na fesťáku vidět fakt není a zvlášť dítě přehlédneš. Jasný, že děcko pochytí hudbu od rodičů, rádi by si jej třeba poslechli, ale nechala bych to od určitýho věku a raději zkusila domluvit setkání s kapelou či tam max chvilku s nimi být, ale po setmění domu a někomu, kdo jej pohlídá, ať si jsou rodiče sami. Já jsem sice nemusela jako malá chodit spát nějak až moc brzo, když jsem dosáhla předškolního věku, ale když už se naši chtěli bavit, nechali mě s nimi tak do 8 a pak se mnou šla mamka domů nebo mě dali k babičce a fungovalo to. Si občas říkám, když po fesťáku vidím na silnicích hlídky, že by se spíš mohli jít podívat tam, ať vidí ty maličký dětičky jak sedí v trávě a čekají, než se rodiče unáhlí odejít.
Ahoj lili, máme u nás na vesnici (malém městě :D máme 4000 obyvatel) malou galanterii, totálně bych zabíjela když si ženská přečte na dveřích že otevíráme o půl deváté, koukne na hodinky kde je osm a začne lomcovat dveřmi. Když si teda řeknu že ji tam nenechám čekat a jdu otevřít dřív tak mě nejdřív seřve že to teda trvalo a pak vytáhne pětilitr že chce rozmenit na autobus...za prve ani bů neřekne, ani prosím a ještě je naštvaná že nemám v pondělí ráno pro prvního zákazníka 5000 v drobných... mimochodem vedle je spořitelna a přes cestu pošta...maminky s dětmi jsou taky super... chodí k nám jedna s dvouletou nelinkou...maminka nakupuje a malá Nela vyháže na zem co může...máme na pultu velký koš kde jsou slevněná klubíčka vlny, vždycky skončí na zemi, pak to nelinku už nebaví tak podleze pult a schová se nám ve skladu...maminka pronese “nelinko buď hodna”.... půl dne po jejich odchodu jen uklízim...ještě tu máme pána co jezdí na elektrickém invalidnim vozíku, k nám se nedostane protože před obchodem je schodek, pán nám vždycky malém vysklí dveře a pak začne nadávat jak jsme neschopné krávy a pi... a tak dále, když se zeptám co potřebuje tak mě seřve editovat mu mám ven odnést zboží aby se podíval co máme protože jak má vědět co chce když neví co prodáváme ....
Jednou jsme byly s mamkou a sestrou v motolské nemocnici a už jsme tam čekaly asi 4 hodiny tak jsem šla s mamkou a sestrou Pro něco k jídlu do bufetu mamka sestře koupila šáteček plněny marmeladou a mamka jí začala krmit a sestra vyplivla jíš toho šátecku na stůl a zakydamla ho mamka okamžitě vytáhla ubrousek a utrela ten stůl mezitím přišla prodavačka a mamka se jí okamžitě omluvila že to nebylo na schvál na což jí prodavačka odpověděla že má nevichovaniho spratka a že když se neumí postarat o ,,debilni'' dítě tak ho měla dát do decaku Upozorňuji na to že mamka se jí omluvila a ten stůl otrela (Mám postiženou sestru a s tímhle chováním se setkáváme často nemluvě o tom že se sestře před námi posmivaji co je to za mutanta a co jsme jí to provedli ,jako kdyby mamka mohla za to že se jí narodilo postižený dítě když zjistila že je sestra postižená byl sestře rok takže rok si mamka myslela že má úplně zdravé dítě A když už musíme pomalu kazdy tyden navstivovat nemocnici tak cekam ze tam ty prodavacky alespon reknou ze se nic neděje Takze takove já mám zkušenosti
Na konopišti jsou dvě restaurace, ta, kde jsou Daňci, tak to je Stará Myslivna. Pak je dole u parkoviště Nová Myslivna. :D Mám pár svých příběhů, kam mám psát? :D
K těm alergiím - za jídla se musí psát čísla alergenů a celý seznam (i s obrázky) pak bývá někde v jídelníčku nebo minimálně vyvěšen v restauraci. Vypadá to tahle: restauracelloyds.cz/wp-content/uploads/2014/12/seznam_alergenu.jpg
Ahoj, mám dotaz uplně out of topic. Ale tyhle videa jen poslouchám a u toho dělám věci do školy a teď jsem na tebe mrkla a PROSÍÍÍM, existuje nějaký název pro stři toho trička co máš na sobě? Jsem z toho zoufalá, nebaví mě kopat v obchodech v tuně triček a najdu jen nějaké TYHLE s potiskem v americkém stylu, ale já toužím po podobném co máš teď ty (kecám, chci ho ve všech barevných kombinacích :-D) Díky, za odpověď
s tím rozměňováním ... mám brigádu v jednom občerstvení na náměstí a každou chvilku nám tam někdo přiběhne s tím, jestli bychom mu nerozměnili papírovku, že potřebuje desetikorunu do parkovacího automatu ... máme to zakázané od vedení .... ale musím uznat, že když tam není šéf ani šéfová, na tajňačku rozměním :D
Já dělám v obchodě 8 let a neměnila bych, občas se setkám se zákaznicema, které bych raději nepotkala, ale to je prostě všude. Agresivní nájezd na zakáznice nemám ráda a souhlasím s tím, že je dobré nechat je rozkoukat a pak se zeptat.
V Lidli to s tým vkladanim prvého tovaru do košíka majú nariadené od vrchnosti! A to si predstav, koľko ľudí už prenieslo v košíku tovar či už naschvál alebo omylom! A keďže tam pracujem na jednej z riadiacich funkcií viem, že týmto spôsobom Lidl prichádza o väčšinu tovaru keď že aj zákazníci sú pekné vychcaní a schovávajú tovar kdekoľvek v košíku. sama som bola svedkom toho ako manželia schovali obyčajne keksy za pár € pod leták len aby ich nezaplatili. Preto si myslím, že ako opatrenie to má Lidl veľmi dobre premyslené! Samozrejme nikoho tým neobvinuje, že niekto kradne ale je to predsa len opatrenie 😉
Ale takhle se bohužel úroveň restaurací u nás fakt nikdy nezvýší - tím, že jim budeme dávat dýška a chodit do nich opakovaně, i když jejich služby nestojí za nic.
Doporučil bych někdy změnit volbu slov a tón, v určitých pasážích zníš trochu narcisticky (dost lidí na to v komentářích upozorňuje), i přestože jde spíše o dozvuk OCD atd.
Jo, práce s lidma je někdy veselá 😀 Jsem provozní penzionu a občas se taky nestačím divit... Slečno, jaké počasí u vás je květnu? Trpělivě vysvětlím, je mi řečeno, že tomu rozumí... A další otázka - a v září? 😂 Ovšem kdybych měla vybrat TOP otázku, tak asi - a když přijedeme kolem deváté večer, budeme muset tu noc platit??? Předcházel tomu asi půlhodinový rozhovor o ničem, takže tímhle mě pán opravdu už dodělal...
Ahoj, reaguji na to ohledne tech financi. Mne nejvice vadi asi to, ze ( taky delam v obchode ) my prodejci mame takove usmudlane penize za to, ze delame 12h 2x 30 minut pauza. Opravdu musime dojit za zakaznikem a opatat se ho zda neco hleda, protoze to mame v popisu prace ( delam v trosku drazsim obchode jako vedouci ). 2 vikendy jsme v praci a kdyz nekdo onemocni nebo tak, tak se nas nikdo nepta na to, zda ten vikend neco mame, ale proste pujdes. A preste lidi v kanclu a lidi mimo obchod maji vetsi penize nez my. My musime snazet zakazniky, ktery si na nas prisli jen vybit zlost, protoze meli spatny den apod.. A to jeste jsem vcera slysela, ze v Praze zabili prodavacku, protoze sla za chlapem co chtel odejit s kradenyma vecma.
Pracuju v jedné z kaváren Costa coffee zrovna na Václavském náměstí. Na směně jsme byli dvě. Nádobí jsme měli všude za barem na zemi, ve dřezu, ve skladu a všude kde se vešlo a samozřejmě bylo nějaké nádobí i na stolkách. Přišla za námi paní že na kávu čekala 30 minut, nemá si kam sednout a v kávě bylo více cítí mléko (měla flat White na který máme program) za nádobí a čekání jsme se s kolegyní omluvily a kávu udělaly novou. Paní přišla znova, že káva je pořád cítí mlékem. Na to už jsem se neudržela a řekla jsem že jí s radostí půjčím uniformu a kávu si může udělat sama a případné připomínky může sepsat že je předám vedení se žádostí na změnu receptur. Na to už nic neřekla odnesla si kávu a odešla.
Dokoukáno a můžu valit do práce, dělám v Takku, tak jsem zvědavá, čím mě dneska překvapí zákazníci ;-) Jinak, já zažila vietnamce jen fajn :-) tak jsem měla asi štěstí a to s tím Lidlem, jak ti dají tu věc do košíku, tak jsem právě nevěděla proč a že je to kvůli tomu, aby se tam podívali lol :D
my měli u nás na vesnici takovou menší večerku, kde někdy obsluhovala taková milá starší paní, a kdykoliv jsem přišla s tím že bych chtěla jenom rozměnit peníze vždycky ochotně rozměnila :D
Lilian: že v Německu jsou na to ASI lépe?? :-D tam jsou na tom o mnoho lépe Jen tam jsou vyšší náklady na bydlení, ale jinak je tam zboží kvalitnější, nebo stejně drahé a mnohem i levnější!
v každý resturaci by měl bejt ( myslim že je už ne to zákon nebo tak ) seznam alergenů (takový čísílka) u každýho jídla, a na požádání by vám obsluha měl vydat seznam jaký je jaký čísílko lergen, takže takhle.. ( ohledně těch krevet v tuňákovým salátu). Kdyby něco někdo věděl víc, tak pište, nejsem žádnej čišník :D
Já po roce prodávání v drogerce už chápu i ty ženský na poště atd., lidi se občas chovají jako uplný hovada a stačí jeden blbec a člověk se z toho zpamatovává třeba další hodinu, nojo neuděláme nic :D není to jen o tom, že se prodavačka, pošťačka atd. blbě vyspí, nebo má doma nějaký problém, je to i z velké části o zákazníkovi. Už jen když něco stojí 99,90,- a řeknete “sto korun prosím” a oni odpoví “100? Tam bylo 99!” ....nemám slov :D ale to je jen blbost, někdy to bývá horší :D
Paní asi nemohla počkat 5 vteřin a vyrazí nám z krabičky všechny rajčata a mi se je sestrenkou snažíme pozbirat a ona neřekne ani pardon a radši si spomalí a de zase markovat.
S tím salátem je podle mýho chyba na straně paní. I ty největší pajzly dnes mají vypsaný u jídel alergeny nebo na spodu stránky tučným písmem napsáno, ať se zeptají obsluhy. Jo, sice krevety v tuňákovým salátu nečekáš, ale všechno to jsou mořský plody/obludy, tudíž by paní mělo dojít, že se tam můžou objevit :)
Ahoj jednou se mi stalo že jsem šla ve městě a nějaká maminka jela z kočárkem a dítě se jí zřejmě udělalo do plíny a ta matka tam začala na to tři měsíční dítě ječet že je to debil sku.......* a že se jí zrovna nechce přebalovat svoje dítě a když tam ječela asi 3 minuty přes celý chodník a lidi to očividně otravovalo tak jsem k ní přišla a řekla jsem jí jestli ho nechce prebalit a ona mě sprdla co se do toho pletu že si mám hledět svého a že až budu mít děti tak to pochopim a ať jsi jdu radši k mamince že prý když mě nedala k adopci tak ať jsi mě alespoň dobře vychová nebo ať si priste nedělá děti Takže už nemůže ani dítě které má větší rozum ohledně miminek nesmí poradit mamince aniž by mi nezačala nadávat Některé maminky by se měly nad sebou zamyslet
K tomu začiatku videa o tom, že by si predavačku robiť nemohla: Lill, pri všetkej úcte, a to mám väčšinu Tvojich videí celkom rada, niekedy mi pripadáš jednoducho iba lenivá. Akákoľvek práca, štúdium, čokoľvek vyžaduje úsilie a námahu a mám pocit, že Tebe sa do väčšiny vecí nechce jednoducho preto, lebo je to pohodlnejšie, než vstať a čokoľvek urobiť. Áno, robíš RUclips, ale rozprávať niečo do kamery (tobôž keď je to subjektívny názor) nie je práca, je to koníček. No hate, je to Tvoj život a Tvoje priority
Dast ga Nádherně napsané..
He he, kdybych nemusela, ani nehrábnu. Lil je nemocná, ale i kdyby nebyla, chápala bych, že nic nedělá. Jako proč by?
Je potřeba přijmout to, že panickou poruchu NEMÁTE, nýbrž si ji VYTVÁŘÍTE. Když budete sedět doma na zadku, litovat se, jak jste nemocní, každá práce se vám bude hnusit, neprojevíte zájem zařadit se do smysluplného života... Jste jednoduše zhnilí jak veš. Dobře vám (Lilien) tak.
Ony ty panické poruchy dost často vznikají z toho, když člověk zleniví a začne se zavírat doma.
Až na to, že Lilian žádnou panickou poruchu nemá. Respektive ona jí má, pokud jde o práci a nějaké začleňování se do společnosti, ale když jí přítel bere na nákupy na Čerňák nebo do IKEY, tak porucha jako mávnutím kouzelného proutku zmizí :-D
Video jsem neviděla ještě, ale sama brigádničím jako prodavačka a doufám, že se tam zrovna ona nenaváží do prodavaček moc, protože ona je ta poslední, kdo by na to měl právo. Lidi jako ona bych vyhodila na ulici, když už parazituje, tak ať aspon drží ústa a neupozornuje na sebe, ne, ono se to ještě bude navážet do pracujících lidí? Tak to je doopravdy vrchol. Holčička by zasloužila makat jako šroub...
U nás jsou tedy vietnamčíci fajn. Prodávají věci sic kýčovité, ale kvality běžných obchodů. Mají malou sekci cukrátek, která nikdy nejsou prošlá ani zkažená. Ceny průměrné.
Prodavačky občas za kasou koukají na seriály, ale jakmile zaregistrují zákazníka, začnou se věnovat jemu. Pokaždé se usmívají, slušně pozdraví, všechno vám zabalí do tašky, podají a rozloučí se. Pokud je chytnete v obchodě a zeptáte se, kde mají určitý druh zboží, pokusí se v rámci možností odpovědět.
Kejtý vietnamčíci?
Ahoj. Jenom přidám komentář k tvým osobním historkám. Už 3,5 roku brigádničím jako prodavačka v supermarketu a zážitků mám nespočet. Co se týče toho chybějícího kódu na jednotlivém zboží, tak mi věř, že jakmile se mi na páse nějaké takové objeví, tak už automaticky vím, že je to nepříjemnost pro mě. (zdrží se mi tím celý nákup, prodlouží se fronta, budu muset zavolat kolegyni) Povzdechnu si, ale právě díky těmto důvodům a ne kvůli tomu, že by to byla vina zákazníka. Úplně nejčastěji jde o technickou závadu, kdy už to zboží přijde s nečitelným kódem, nebo se jednoduše cedulka odtrhne tím, jak se se zbožím manipuluje. Je možné že při vyskladnění tohoto zboží na krám si toho nikdo nevšimne a nebo to neřeší, protože ví, že to stejně na konci nákupu zákazníka bude muset řešit pokladní, a tak na to kašle. Když k něčemu takovému dojde, tak ve většině případů se to snažím zařídit sama a nebo volám kolegyně. Proto mě mile potěší, když zákazníci sami nabídnou, že dojdou pro jiné zboží, někteří se dokonce i omlouvají, že si toho nevšimli, což s úsměvem odmítnu, že přece to jejich chyba není. Jasně, že je vina na straně obchodu, ale je fajn, když se tou komunikací vytvoří příjemnější a lidštější nakupování. Jsme přece jenom lidi. Jelikož jsem tak z práce vycvičená, tak při mém nakupování si dopředu tohle všechno hlídám, včetně toho, že hledám váhu u zeleniny, abych si to případně zvážila, a dělám to proto, aby nedocházelo k takovým zásekům. Co se týče těch praktik v Lidlu, tak tam to opravdu dělat musejí. Okaté nakukování, vložení zboží. Věř mi, že kdyby nemuseli, tak se ti na to vyprdnou. Sama to znám, taky jsem se na kase kolikrát naseděla 12 hodin a jakýkoli pohyb a výkyv zad už byl pro mě smrtící. Všichni si myslí, že je pohoda si posedět a markovat. Ano, to je. Možná tak první hodinu nebo dvě. Ale neuvědomují si, jaké je to nasedět i s pauzami 12 hodin na jednom místě a hýbat horními končetinami jedním monotónním pohybem. Ačkoli se to po fyzické stránce nezdá, tak to náročné je. To nemluvím o tom, že v hlavě máš už vymydlíno a ačkoli ti to přemýšlet pořád musí, tak už ti to vlastně nepřemýšlí :D. Proto je každá chvíle, kdy můžu od kasy odběhnout vysvobozující. Co se týče problémů u mě jako u prodávajícího, tak mě štve x věcí, ale zmíním dvě. První z nich je, když se zákazník na pokladně ptá na něco, co od pokladny nejsem schopná vyřešit. Typicky, jestli máme to a to a kde najde tohle a tamto. Prodejna je plná zaměstnanců a mně přijde, jak kdyby se naschvál ptali až u poklady a čekají, že to s nima půjdu hledat. :D Logicky nemůžu, protože musím zůstat na kase, ale přijde mi, jak když ty lidi se stydí zeptat na krámě a nechají si to až na poslední chvíli k pokladně a tam jim fakt už nepomůžu, maximálně tím, že zavolám kolegyni, která z té prodejny stejně musí dojít k pokladně a pak zpět. Stojí to čas všechny, včetně zákazníka, který si zaplatí nákup a musí jít znova na krám s kolegyní. Druhá je to, jak se pořád vymýšlí nové pokyny, které máš během toho markování učinit. Jako to mají například v tom Lidlu nebo u nás, když nám zákazníci podají (ať na vyzvání nebo sami) zákaznickou kartu, musíme říct: Děkuji Vám za .... kartu. :D To mě vytáčí a nevím, jak se s tímhle novým pokynem popasuju. Vždycky jsem jen poděkovala. Je snad jasné, za co děkuju a všechny zúčastněné strany to vědí. Vzešlo to z toho, že případná kontrola, která by stála někde opodál, tak bude vědět, že mi karta byla předána. Ale to už mi přijde celkem přes čáru. Pořád si zakládají na tom, aby zákazník byl spokojený, aby měl příjemný nákup a já nevím, co všechno, a nakonec jak kdyby šlo spíš o to, udělat ten nákup co nejvíc mechanický, strojený a nepříjemný. Kde jsou ty časy, kde nikde žádné supermarkety nebyly, člověk si zašel nakoupit do malého krámku, lidi se na sebe usmívali, protože prostě chtěli. Přijde mi, že tyhle pravidla jsou spíš ke škodě než k užitku.
Andrea Bartova přesně, máš pravdu. Ta pravidla nejsou vymyšlená proto, aby zjednodušila práci, nebo pro dobrou zákaznickou zkušenost, ale aby kontrolovala, diktovala 😡 naprosto s tebou souhlasím 👍
brigádničím v kavárně a tu práci nesnášim, naprosto, strašně mě vyčerpává obsluhovat cizí lidi celý den, jsem asociální introvert a i když v práci nejsem moc často, nerada se tam vracím. dělám to jen kvůli penězům, než najdu něco přijatelnějšího. v životě bych si ale nedovolila být nějak hrubá na zákazníka, i kdyby byl sebenepříjemnější, nemohla bych se pak na sebe vůbec podívat a hrozně bych se styděla. chci si výplatu zasloužit a tak, i když tu práci vážně nemusim, se ji snažím dělat co nejlépe umím ~
Ako zakaznik ti za toto velmi dakujem. Tiez uz som mala vseliake prace, nie kazda ma bavila, ale presne toto - treba si ten plat zasluzit a neznechucovat zbyotcne ostatnym den. Dufam ze coskoro najdes nieco co bude naplnat aj teba :)
děkujuu ❤
Jsi skvělá, kéž by takových bylo víc :-)
kim kimchi
Přesně! Radím ti, vyser se na to. Nestojí to za to.
BTS ARMY?
Co se týče paní s alergií na krevety je to dost na pováženou. Legislativa nařizuje mít u jídel pro takový případy vypsaný alergeny. Otázkou je, jestli tam napsaný byly a paní se jen neobtěžovala s tím si je přečíst, nebo tam ani nebyly. Každopádně si myslím, že pokud má člověk nějakou fakt "smrtelnou" alergii, tak už je sám od sebe dost zodpovědnej na to, aby otevřel papulu a raději se zeptal.
Seared tuna, quinoa ginger salad, kohlrabi, blood orange, chrain, cress ... toto si pan objednala . mame je vypsaný stačí se zeptat . Máme krasnou přehlednou tabulku za barem kde je vše vidět . V menu napsáno
:Please inform your waiter if you are allergic to any food item
We cannot guarantee that any items are completely allergen free due to being produced in a kitchen that contains ingredients with allergens
Martin Schmidt pak je to problém paní a její vlastní nezodpovědnosti :)
S tím Lidlem jsem tě teda nepochopila... Lidl je nejlepší obchod co se týče zákaznického přístupu. Kontrolovat košíky musí v každém obchodě a jenom zde na to opravdu dbají. To, že ti dají první věcc do košíku je taková nenásilná forma. Ono vypadá o hodně víc blbě, když by se prodavačka jen vyklonila a košík zkoukla, než když tam tu první věc dá a má tak záminku se na košík zběžně mrknout. Nechápu, proč jim dělat zle tím, že tam budete jak trumberové stát. Není třeba vždy vše brát tak negativně. Možná, kdybys v tom segmentu dělala a věděla co a jak jsou lidé schopni krást, tak by tě ani nenapadlo tenhle způsob kontroly hanit. Já když jdu v Lidlu ke kase, tak automaticky dávám košík do té zarážky, kam je na něj vidět a ještě zvedám všechny tašky, aby prodavači viděli, že pod nimi nic není. Na jednu stranu tady haníš některé zákazníky, ale na druhou stranu je tento tvůj přístup taky nepochopitelný. Ono občas stačí trošku přemýšlet. Sice je tvůj kanál založený na tom, že tě vše štve, ale někdy to fakt přeháníš s nesmyslama.
Hana on the Road je otravny tu vec pokazdy vzit zpatky z toho kosiku a davat ji do tasky... nerikam, ze za to muzou ty prodavacky, ale mne to prijde skoro jak nejaka provokace (nerikam, ze je), ze mi nekdo prvni vec da do kosiku nebo do tasky, kam ji nechci, a pak uz si to muzu skladat sama a ani to pomalu nestiham... meli by si vymyslet jinej zpusob
Lilian Voss Otravné to možná je, ale zase je to otázka ani ne vteřiny a jednoho pohybu. Jak už bylo vysvětlováno několikrát níže, ty prodavačky to dělat musí. A dělají to všude - i na západě, a nikdo se tam tomu nepodivuje. Opravdu jim do obchodu chodí lidi, co dělají kontrolní nákupy a hlídají je, jestli dělají vše podle pokynů. A zrovna na tomto pokynu mi nic až tak špatného nepřijde. To je horší jak tu někdo popisoval, že snad v Penny musí říkat “Děkuji vám za kartu”. To mi je těch prodavaček až líto, opravdu to vyzní jak od robota.
Bb,
na slovensku ti tam do košíku nič nedajú iba ti povedia aby ste ho dali tak aby doň videli
@@lilianvoss8258 Ráda se přidám s malinkým doporučením (sice po roce, ale budiž). Pokud je Ti tenhle způsob nepříjemnej - a věř mi, nejsi sama - nesnaž se znepřijemnit průběh nákupu prodavačce tím, že po ní budeš požadovat naskládání kompletního nákupu. Ony to skutečně mají v popisu práce, pokud jim přijde kontrola a zjistí, že košíky nekontrolují uvedeným způsobem, dostanou buď pokutu, případně by jim taky ale mohlo jít i o práci. Taky jsi zmiňovala rychlost markování a že nepočkají. To je bohužel další věc, která jde odněkud "shora". I to blbý pípání má rychlostní normy, které by pokladní měly dodržovat. Cokoliv je nad normu nikdo z vedení neřeší, ale běda, pokud se dostaneš pod normu - srážky na výplatě, školení alá výplach mozku, pokud to s pokladní stále nehne, tak cesta na personální oddělení a na shledanou.
V obou případech by byla změna fajn, ale tím, že budeš dělat dusno prodavačce toho nedocílíš. Ty budeš naštvaná, pokladní bude naštvaná ( a s tím bude muset v práci vydržet ještě několik hodin ). Tohle je třeba řešit s managerem či vedoucím prodejny. Pokladní je totiž opravdu "malá paní".
Vážně mě mrzí, že tak rozumný děvče jako jsi Ty si v tomhle ohledu nedokáže dát pět a pět dohromady :(
S tím Lidlem....
pracovala jsem tam brigádně 3 roky, je nakázaný od firmy se držet 5 bodů
1. Pozdravit
2. Dát první položku do košíku
3. namarkovat zboží
4. říct částku a slovo prosím
5. poděkovat a roztoužil se
Pokud to nebudeš dodržovat koleduješ si o problém, šéf i když je v kanceláři (má průhledný sklo na pokladny) tě kontroluje.
A další věc je ta, že do krámu chodí najatí "zákazníci", kteří dělají namátkový nákup a pokud uděláš jakoukoliv chybu je problém, pokud bych nebyla brigádník, ale zaměstnanec a neudělala namátkový nákup dobře, tak mě můžou vyhodit.
A pochopitelně nepoznáš,že ten zákazník je najatý, je to prostě obyčejný člověk..... který ti pak akorát na konci nákupu řekne "tak zavolejte vedoucího"
Ten najatý pán/paní dělá například to, že si koupí basu piva ,ale jedno tam dá jiný (takže musíš zkontrolovat), koupí si tričko a do obalu, ale strčí navíc jiný tričko (musíš zkontrolovat), do košíku za leták schová žvýkačky atd.....
Takže ano, prodavačka v Lidlu musí dát 1. artikl do vozíku a musí vše kontrolovat
a s těma taška:
Todle se stane několikrát za den, pokud nevidím ty tašky že jsou na páse prostě markuju dál, pokud je vidím řeknu, ať si je podají
a nebo si musí vzpomenout oni. A kdyby sis ten nákup nesložila, tak bych ti ho rozhodně nesložila.
Stalo se mi ,že jsem složila třeba nákup starým lidem co opravdu nemohli na jedno ruku, nebo prostě nestíhali
ale tohle je jen vaše blbost.
Taky přispěju s jedním zážitkem z Lidlu. Dostala jsem od přítele k MDŽ takovou tu skládací tašku na nákupy. Druhý den jsem si ji hrdě vzala do Lidlu, ale já trupka jsem tam nechala visačku s čárovým kódem, nedošlo mi to. Hrdě jsem si tašku vytáhla z kabelky, ještě jsem si ukazovala pritelové mamce, se kterou chodíme často nakupovat, pověsila jsem ji na košík a přijela před pokladnu. Slečna prodavačka mě poprosila o tašku, tak jsem ji ukázala jinou tašku, že je prázdná, že tam nic neachovávám a stejně tak i tu skládací. Ona mi ji vzala z ruky a pípla. V tu chvíli mě polilo horko a věděla jsem, že je zle :D ..netušila jsem, že je taška z Lidlu a snažila jsem se jí vysvetlit, že ji mám od včera a dostala jsem ji od přítele, jenomže jsem svým nedopatřením, neodstřihla kód. Začala jsem se omlouvat, ale ona mi řekla, že ji budu muset buďto zaplatit znovu, nebo ji tam nechat...do toho se vložila i přítelova mamka a začala to objasňovat, prodavačka si stále stála za svým a byla nekompromisni, tak jsme si nechaly zavolat vedoucí. Ta přišla po 5 minutách, moc se na naší storku netvářila, ale budiž, řekla, že nám to věří a zase odešla. Prodavačku to vytočilo a už nás ani nepozdravila. Ja jsem se celou dobu omlouvala jako hlupák, že vím, že je to moje chyba a bla bla bla. Prodavačce to bylo fuk. No ale co mě rozesmálo nejvíc, tak představa, že bych měla nákup za 1300 kč a ukradla tašku za 40 kč, škoda, že mě tento argument napadl až doma. :D
Nailo bohužel jsem nevěděla, že je z Lidlu, nebyla to známá značka, viděla jsem ji poprvé :)
S tím lidlem to není tak, že by se koukali, jestli jste něco neukradli, ale oni mají v popisu práce, aby první namarkovanou věc dali právě takhle do košíku. Jednou se nám to taky takhle stalo, že prodavačka to chtěla dát do toho košíku a mamka to chtěla do ruky, aby to hned mohla dávat do tašky, co má v ruce a ona jí řekla, že tu první položku musí dát do košíku. 😂
Přijde mi to fakt divný, ale je to tak. 😄
Ale to je udělané právě proto, aby prodavačka zkontrolovala košík. Jen aby to nebylo tak nápadné tak to udělali právě tak, že prodavačka má dát první věc do košíku a díky tomu provést kontrolu.
Jako bejvaly prodavacc v lidlu mi t bylo taky dost neprijemny kdyz na tebe kazdej 2 zakaznik rve ale nedelat to tak mam sakra rychle padaka
Tak jsem taky zavzpmínala :D
Kavárna s dětským koutkem (koberec s velkými textilními kostkami), 15 minut do zavíračky, kavárna v obchoďáku, takže se překvapivě řídí řádem obchodního domu a v devět hodin se skutečně zavírá. Je 20,45.
Do kavárny vchází pán v levém obleku s brašničkou jako "pan podnikatel" a usedá do pohodlného gauče.
"Dobrý den, co si dáte?"
"Karamelové Macchiato."
"Dáte si ho tady nebo sebou? Za 15 minut zavíráme"
"Tady"
Odcházím za pult, kde čeká kolegyně, která dočistila kávovar, uklidila poslední nádobí a rozložila freshovač. Zapínáme pracně vyčištění stroj (kdo to někdy dělal, tak ví proč jsme začínaly před zavíračkou :D) a odnáším kávu pánovi. Náhle vchází do kavárny muž a žena s vajíčkem, ve kterém je opravdu malé miminko a za zády se jim za huronského křiku řítí asi čtyřleté dítě. Zde připomínám, je skoro devět hodin večer. Přisedají si k pánovi v obleku.
"Dobrý den, co si dáte?"
"Turka pro pána, velký fresh pro mě, malý fresh pro malou (která momentálně dělá bordel v koutku a kostičku po kostičce začíná po jednom rozeestavovat po kavárně)"
"Omlouvám se, freshe děláme do osmi, je to napsané v lístku, freshovač je už rozebraný."
"A nemohla byste kvůli nám udělat vyjímku?"
"Bohužel, můžu nabídnout džus z lahve."
"No dobře, ale tohle mi nepřijde normální" (no to mně taky ne :D)
"Musím Vás poprosit o zaplacení, za pět minut se zamkne kasa"
Mírně zaskočení, že systém se kvůli nim taktéž nedá prodloužit, zaplatí.
Odcházím za bar kde pomáhám kolegyni s přípravou, pán je finanční poradce, jak překvapivé, turka děláme do kelímku to go. Mezitím děcko stihne v kavárně podlézat stoly a tím rozházet židle a křesla, kostky jsou všude, dokonce i mimo kavárnu.
Odnáším objednávku a když pokládádám papírový kelímek, pán se na mě podívá a zřejmě má v úmyslu něco říct. Můj pohled ho odradí, i přesto ale dál sedí. a poklidně hovoří. V celém obchodním centru zhasíná osvětlení a zůstává pouze úsporný režim ale ani to je neodradí.
Kasu máme spočítanou, vše je hotové, obě jsme převlečené v civilu, sekuriťák přichází do kavárny a skupince dochází, že by už opravdu mohla jít.
Odchází, načež se doseru a zavolám "a ty kostky?" Maminka pohoršena mou drzostí a neschopností jde a kostky vztekle nahází do koutku a nasupeně odchází. Už se u nás nikdy neobjevili, asi věděli proč.
Pracuji s lidmi už nějaký ten pátek... a musím říct, že hodně záleží na povaze člověka... s lidmi by jednoduše neměl pracovat někdo, kdo se nechá snadno rozhodit, vytočit a naštvat... to samé platí pro negativní lidi... ještě když jsem brigádničila v drogerce, pamatuji si na kolegyni, která pravidelně nedavala na zákazníky... po každé směně při střídání mě varovala, že dnes jsou lidi obzvláště protivní... no a světě div se, kolikrát jsem za celou směnu nepotkala jediného protivu. Na druhou stranu je to tak trochu statistika... jednoduše na určitý počet lidí, musí zákonitě připadat aspoň jeden blbec... a stím se můžete snažit sebevíc, stejně vás na****!!! :D
A některé lidi dokonce podezírám, že se do obchodů chodí pohádat cíleně... doma jim to asi neprojde a tak chodí buzerovat aspoň cizí lidi...
Jinak co se týká krevet v salátu, pokud nejsou napsané v jídelním lístku, tak naštvání chápu... nejspíš paní alergii pocítila až když dojedla... jsem alergická na med a poznám, že byl v jídle taky až po par minutách...
Milá Lily, v Bille jsme taky museli kontrolovat vozíky a věř, že nám to příjemné nebylo a nebylo to z naší hlavy. Ale nechat si potom strhnout prachy, pokud bude kontrolní nákup? Na to asi nejsme dost bohaté. Občas by to chtělo vidět věci z obou stran.
Tohle video je diskuzní, neznamená to, že na tu situaci nenahlížím z obou stran... každopádně stejně jako jsou zákazníci na facku, tak jsou takový i prodavačky. O některých je právě tohle video... a taky o směšných nařízeních, který jen obtěžují zákazníky... a možná i ty prodavačky. :)
Hrozně mě v obchodě sere(bez prominutí :D) jak prodavač/prodavačka markuje a markuje, zboží se kupí a já opravdu nestíhám skládat do tašek. Pak domarkuje já rychle zaplatím a o sto šest rychle hážu věci do tašek. Jenže to největší zlo teprve přichází!! Pak ten můj nákup bez ohledu na to co tam je,totálně zmáčkne na jednu stranu takovou tou dělící přepážkou aby mohla markovat zboží jiného zákazníka. Takhle mi jednou rozdrtila vajíčka, které jsem tam samozřejmě nechala. Skřípla puget řezaných kytek, takže byly taky úplně polámané. A koliktát tím že markuje další nákup tak ten pás se stále hýbe se to nakupilo tak že já zboží musela sbírat i ze země!
Pracuji při škole v kavárně a teda takový perly co někdy slyším, to je na vydání knížky :D Dotazy a komunikace s některými lidmi je někdy o nervy. Třeba vysvětlit, že rozpustný vážně nemáme. "Vy nemáte normální kafe?. No normální kafe chci, prostě rozpustný se smetánkou" :-D "Cigarety nemáte? Jakto, že nemáte cigarety? Co jste za podnik? A rum a pivo ale máte ne? "
Co mě dokáže naštvat, jsou telefonující zákaznící, které hrozně otravuje, když se zeptám a skáču jim teda ještě do rozhovoru, jakou kávu přesně teda chtějí a jestli si ji vezme sebou, nebo se posadí v kavárně, (vcelku podstatná informace, zda má kolegyně začít dělat kávu do hrnečku nebo kelímku) ale že je za nimi mega fronta a já mám čekat až si s paní s kámoškou na telefonu domluví? wtf.
Problém s drobnými jsem zažila několikrát zvláště po výplatě, kdy lidé kafe za 53,- platí dvoutisícovkou a ty drobný samozřejmě nemají. Pochopím, ale mohli by pak pochopit oni mě, že po třiceti takový si ty drobný fakt nevyčaruju.
Mám takřka v popisu prace být milá na zákazníky (páč mají vždycky pravdu žejo)nicméně i já bych považovala za slušnost k mé osobě, aspoň od toho druhého pozdravit :) a ne, opravdu to samozřejmost u lidí není jak jsem poznala. Nebo poděkovat.
Tak pod tohle bych se mohla podepsat :D Taky jsem pracovala v kavárně a pozdravit a poděkovat opravdu není samozřejmost. Ale co mě ještě štvalo, byli taky zákazníci na telefonu. Ve většině případů kravaťáci, kterým jsem ani nestála za pohled a jen na mě vyštěkli objednávku. U nich jsem automaticky dávala kafe do kelímku a po zaplacení jim nepoděkovala (jelikož je to slušnost poděkovat zákazníkovi za to, že si u nás něco koupil), protože jak oni ke mně... a stejně mi nevěnovali pozornost, otočili se a hned odešli. Ale musím říct, že se mi párkrát (čti párkrát takže 2x) stalo, že se mi omluvili za to, že byli na telefonu a že to bylo neslušné. To musím říct, že jsem opravdu zírala a má naděje za to, že existují i slušní lidi, lehce stoupla :D
Tak to máme úplně stejné. Jen "šteknout" a ještě zdůrazní CHCI! a věnují se hovoru. Omluvu, že zákazník při objednávce telefonovat jsem zažila jenom jednou. A to jsem teda dost koukala :D
A pak tu samozřejmě jsou děcka, a maminky, které fakt, že dítě řve, běhá po kavárně div neleze za bar, totálně ignorují (y) taky pecka :D A můžu je na to upozornit? ne.
Na druhou stranu jsou tu i fajn zákazníci, kteří nejen že slušně poděkují ale popřejí hezký den, nebo se mile usmějí a vyjdou vstříc. (Třeba když zrovna dojde směs na šejk a nevadí jim počkat o pár minut navíc)
Já se jen vyjádřím k tomu, že když už člověk tu práci dělá, tak jí má dělat pořádně. Pracovala jsem rok v restauraci jako servírka a vždy jsem se snažila být milá a usměvavá a komunikativní, ale když má člověk za sebou 4 dny po 16-ti hodinách v práci, kdy za celou dobu naspí jen 10 hodin, protože když se vrátíš totálně přetažená ve 4 ráno z práce, tak neusneš, tak je těžký být komunikativní..jasně usměješ se, ale už je ten úsměv pokřivenej a už nemáš ani sílu pořádně vnímat, co se děje kolem tebe. Nebo taky, když mi umřela moje milovaná andulka a babička, tak se nešlo usmát..jako nemoci, bolesti zubů a tak, to se ještě dá, ale jak ti umře někdo blízký, tak se nejde usmát, ať sebevíc chceš, protože jenom polykáš slzy a na nic jinýho nemyslíš..prostě ne všechno se dá odsunout do pozadí.
Jen přidám svoji zkušenost z Dm drogerie, šla jsem si koupit řasenku, a minule jsem si koupila jednu s poškozeným kartáčkem (vypadaly štětinky) a reklamaci neuznali, ani když jsem jí přinesla ještě ten den, no nevadí šla jsem pro novou, a když jsem si vybrala, ještě jsem si chtěla zkontrolovat kartáček, od nikud se zjevila prodavačka (která, předtím nebyla k nalezení) vzala mi řasenku z rukou a mrska ji do regálů, že ji nesmím otvírat nebo vyschne. Když jsem jí řekla o své zkušenosti a že si ji jdu rovnou koupit, tak mi řekla že mi nevěří, že si takhle drahou kopím a zase se vytratila. Asi jsem měla utéct a nevrátit se ale řasenku jsem potřebovala. Plus jsem 8 minut čekala u kasy (myslím že naschvál 😂)
Ja som robila v istom kníhkupectve, a tam sme naozaj museli chodiť za každým zákazníkom. Aj keď bolo evidentné že pomôcť nechce - viď situácia, kedy daný človek prišiel, vybral si 1 knihu a začal si čítať. Respektíve boli situácie, kedy už bolo možno 1-2 hodiny pred zatvorením a v kníhkupectve uz bolo len pár ľudí. Náš vedúci nás potom riadne zhučal, že sa nevenujeme zákazníkom, pričom sme sa ich uz 2 krát pýtali či niečo nepotrebujú. Odpovedali že nie. A keď sme to vedúcemu následne vysvetľovali, tak jeho odpoved bola: tak ste mali ísť za ním aj tretí krát.
Poznám to aj na sebe z pozicienzakaznika, ze to nemám rada a keď uz niečo potrebujem tak sa sama opýtam. Ale chápem znemožňovali sú takí zákazníky, čo sa sami neopýtajú
Moje teta nás když jsme byli menší vzala do Bonga (zábavního centra pro děti). Bylo kolem dvanácté tak jsme si tam rovnou zašli na oběd. Moje teta objednala kuřecím plátky a hranolky. Po chvilce šla jídlo zaplatit k takové elektrické tabuli, na které byla vypsaná objednávka. Na tabuli bylo napsáno místo plátků steaky...
Teta se paní, která objednávku vyřizovala vše oznámila, ta se ještě naštvala a šla za kuchařem.
Když přišel kuchař řekla tu největší perlu''To mám to jídlo jako vyhodit z okna?'' se znechucenym ksichtem odešel. Nakonec jsme naše plátky dostali, ale zážitek z pěkného dne byl úplně pryč...
Chtěla bych se taky vyjádřít k některým těm věcem - za prvné - lidi si neváží života, mluvím jak o chodcích, cyklistech, tak maminkách s dětmi, důchodcích - no skoro o všech. Skáčou pod auta bez rozmyslu, vystrkují kočárky do vozovky, jsou nepozorní, myslí si, že mají vždy a všude přednost. Nedávají znamení, že budou přecházet, cyklisti nedávají znamení snad o ničem - prostě odbočí. Všichni večer nosí černé oblečení a pak se diví, že je řidič neviděl stát na přechodě. Řidiči nedávají blinkry, brzdí v nesmyslných úsecích, stojí v křižovatkách, parkují v křižovatkách, nedávají přednost, protože kdo tam bude dřív, ten tu přednost přece má.. no hrůza, kam ten svět spěje!
Co se týče nevychovaných dětí z pohledu servírek - když jsem to dělala já, několikrát jsem napomenula dítě, aby mi neběhalo pod nohama, protože ho můžu něčím polít a jejich matky se na mě škaredě dívaly, že co si jako dovoluju napomenout jejich dítě. Několikrát jsem upozorňovala matky, že nejsme hřiště, ale cukrárna, tak aby si dítě aspoň trochu hlídaly. To jsem taky já byla ta nejhorší.
Co se týče menu v anglii - vždy a všude je napsané, co jídlo obsahuje. Stačí číst. A pokud není uvedeno a není ani napsáno, že máte uvádět nac co máte alergii před objednáním, je to chyba restaurace. Pokud je uvedeno, že o veškerých alergiích mají informovat před objednáním - chyba pani. Nebyla pozorná.Je to sice nepříjemné, ale je to tak.
Co se týče vráceného zboží - když jsem dělala prodavačku, přišel k nám pán, že jde reklamovat maso. Paní vedoucí - jasně, není problém, kde ho máte? Pán, že ho nemá, že ho snědli, ale pak se cítili nějak divně, takže určitě maso bylo špatné. Taky jsme tam měli pani, která přišla vrátit povlečení na postel, protože je pomuchlané, takže v něm jako určitě už někdo spal a není nové.
Hrozná sranda pracovat s těma lidma a pořád jim něco vysvětlovat. Oni si stále myslí, že oni něco chtějí, člověk ve službách zavře oči, hodně to chce a najednou se to vše před ním objeví a zákazník to může dostat. Nádhera.
Toť asi vše, děkuji za pozornost a prostor k vyjádření.
V létě mám již několik let brigádu jako průvodkyně/prodavačka na kase v muzeu kousek za městem. To, že se s návštěvníky pravidelně hádám o historických reáliích a informacích o muzeu, o tom ani nemluvím (mimochodem studuju historii, takže dost často se dozvídám o nových událostech z dějin, že člověk až kouká...). Ale jeden pán mi uvízl v paměti. Byla jsem na kase a prodávala vstupenky. V sobotu je často zavřený kostel pro návštěvníky, kvůli svatbám. Samozřejmě je vše uvedené na stránkách muzea a na dveřích v ten den. Pán přišel, že chce vstupné a že je důchodce. Tak jsem mu řekla cenu (20 Kč, prosím pěkně) a znovu jsem ho upozornila, že kostel je uzavřen. Začal se rozčilovat, že teda chce slevu, když nemůže do kostela (Z 20 KORUN!!!!), a že je tohle nehoráznost atd. Nakonec teda do muzea šel ale brblal...Za hodinku mi šéfová říká, že asi jde někdo do kostela zadními dveřmi za oltářem (během probíhajícího obřadu), až to jdu zkontrolovat. Ten pán prostě vlezl zadními dveřmi, které vedou za oltář do toho kostela a prohlížel si kostel a to, že probíhá svatba, to mu bylo volný. Když jsem ho upozornila, že tohle nejde, opět mi vynadal, že ten kostel musí vidět, že jsem drzý spratek (ehm, v té době mi bylo 20) a šel si stěžovat na kasu. Pro mě to bylo bez následků, svojí práci miluju, ale tihle lidi, to je za trest.
Měli jste mu říct, že zavoláte policii, nebo ji rovnou zavolat. S takovými se vůbec nebavit, nemá v uzavřeném prostoru co dělat.
Darjanet Policii voláme v krajním případě, snažíme se se všemi vždy domluvit 😊 ale je fakt, že pohrozit by bylo fajn
Lydie, tak něco řekni, to mě zajímá! :D
Prodavačka přeci nemá povinnost ty tašky markovat jako první, bere to podle toho, jak tam zboží leží. Měli jste jí ty tašky tedy podat, když jste viděli, že se vám zboží na pult už nevejde. To není chyba prodavačky ;) naopak košík kontrolovat musí.
Nina Animal to je prece o nejakym vzajemnym pochopeni ne? 😉 kdyz na necem chybi kod, taky bych ji mohla zjebat a poslat pro jiny zbozi, neudelam to... kdyz na pokladne koukam, ze brambory jsou shnily, taky bych se mohla nasrat a delat problemy, misto toho ten pytel vezmu zpatky (i kdyz bych ji ho mohla nechat tam) a dojdu si pro dobrej... takze prodavacka by se mohla nahnout pro tasky a nedelat naschvaly
Tohle přece není o naschálech ne? Jsou lidi, jako například já a nejsem sama, že si tašky dám opravdu až na konec, zboží nahážu zpátky do nákupního koše a do tašek naskládám až v klidu mimo kasu. Už proto abych nezdržovala lidi za mnou. To samé pokud jsme na nákupu autem. Nahážu vše zpět do koše, odvezu k autu a do tašek skládám do kufru.
Ale pokud tady jde o princip toho, že jste potřebovali tašky dřív, tak je prostě vezmu a té prodavačce strčím do ruky. Sama pracuji ve službách a přesně tenhle typ zákazníků miluju. Nejlépe pak ty, kteří tu tašku ani nechtějí, zaplatí a když chtějí odejít a zjistí že v ruce to fakt nejde, najedou tu tašku nutně potřebují.
Hanit umí každý, ale zkus si jít na měsíc sednout nebo stoupnout někam na kasu a pochopíš.. Je to ta nejvíc nevděčná práce na světě...
Je to nevděčná práce, ale i ta se dá dělat s pochopením a dobře. :) Skládáním věcí do tašky nikoho nezdržuju, vždycky to mám hotový současně s placením... ale když nemám kam skládat, tak prostě nemám. Příště jí to tam necham a bude klid.
Když popisuješ, jak lidi chtějí slevu na slevu, tak mi to připomíná tebe, když jsi chtěla slevu na bundu, která už ve slevě byla... :D
Jo, to je uplně to samý, když ta bunda byla zničená. ;)
Mě by jen zajímalo pračuješ? Protože to tvoje věčné stěžovaní si na práci druhých - tedy to, co musí dodržovat právě proto, že je to jejich práce se mi zdá podivné a vesměs přehnané. A mimochodem nevím v kterém světě žiješ, každopadně jestli je to svět, kde si všicni můžeme práci vybírat podle toho jestli nás baví nebo ne, tak bych doporučila trošku reality do tvého sluníčkového světa. A jako s těma papírovýma taškama jsi na přes hubu. Já zase nechápu proč by měla pokladní jako první markovat tašky, které jsou na konci pultu. Tak jsi ji ty tašky měla podat ne? To samé s kontrolou vozíku či rychlosti markování. Ty lidi to musí dělat, protože je to po nich vyžadováno. Ale to jaksi někdo, kdo ani nechodí do práce nechape, že?
Pred niekoľkými rokmi som mala brigádu v istom kníhkupectve. Kde bolo zážitkov kopec. No jeden prípad akosi vynikal a o ktorom sme sa dlho bavili. Ale k veci. Prišiel jeden starší pán s tým, že chce vrátiť knihu s tým že chce naspäť peniaze. No vysvetlili sme mu, že mu môžeme vymeniť maximálne knihu za knihu. Pán sa samozrejme nahneval a urazil že ako si dovoľujeme odmietnuť zákazníka, že on je tu zákazník a kopec dalších veci. Nedal si nič vysvetlit, a samozrejme že chce hovoriť s nadriadeným. Tak sme šli za vedúcim, ktorý tam v ten deň bol. Samozrejme rovnaký scenár. A že chce hovoriť z vyšším nadriadeným, na čo sme zavolali našu manažérku, ktorá si vypočula ten istý scenár, a teda že je na to aj zákon ktorý hovorí presne o tomto- že maximálne knihu za knihu a že peniaze vrátiť nemôže. Tento zákon mu išla následne vytlačiť aby to mal čierne na bielom. Pán na to zareagoval že to je určite podvod a že to teraz napísala aby ho podviedla (áno, určite stihla napísať asi 5 strán za 5 minút). A samozrejme že chce hovoriť z majiteľom a teda najvyšším šéfom. Čo bolo veľké šťastie že tam v ten deň bol. Šéf samozrejme relatívne mladý chlap, je s ním zábava a všetko berie s nadhľadom. Šéf danému pánovi vysvetli čo a ako, a samozrejme sa dotyčný pán rozčúlil že si z neho robíme srandu a že určite nie je šéfom a majiteľom, pretože je na to prímladý (vtedy mohol mať tak okolo 40 - nás šéf). Ešte niekoľko minút na neho niečo kričal a potom naštvane aj s knihou odišiel. My všetci, či už zamestnanci alebo ostatní zákazníci sme z toho mali takú podívanú a napäto sme sa prezerali ako to dopadne. Keď pán odišiel, prišla za mnou jedna pani so slovami: a to tu máte nejako často takéto výstupy? Že ste všetci tak v pohode a vysmiaty.
Celé video sleduju tvoje obočí, máš ho horzně pěkné a k těm novým vlasům je to úplná bomba :)
Já mám zase opačný problém. Mám děti, z centra Prahy jsme se radši odstěhovali za Prahu a jsem tu úplně v pohodě. Ale když už do té Prahy přijedu, tak všude na sobě cítím ty pohledy lidí, jak jim děsně vadí, že někde svoje dítě mám. V MHD, když si beru kafe s sebou apod. A to mám s sebou bud jenom dítě v nosítku a nebo starší, které ale usměrňuju. Hejty jsou na mě už jenom díky faktu, že jsem si dovolila s sebou někam vzít dítě. Naposledy jsem po 2 delších cestách v autě se stavila v kavárně vzít kafe s sebou (já totiž jaksi v noci vstávám k dětem) a nebylo tam moc místa na průchod a nějaká paní se zvedla od stolku a odcházela zády ke mě, já si jí hned nevšimla no a ona už tam remcala, že jo. Proč si neremcnout do matky s dětma. Že by řekla třeba s dovolením, to ne. Není to jen o nás matkách, ale i o vás ostatních!
Za to poděkuj těm maminkám, který se chovaj jako ........ :) Já když někde vidim matku, tak už taky čekám jen na její otravný chování.
No to se spíš zamysli ty nad sebou, jak zase všechny házíš do jednoho pytle. Typický.
Při škole si vydělávám jako stevardka v autobusech regiojet. Vždycky mi to přišlo (z pozice cestujícího) jako děsně pohodová práce, ale teď když to vidím z té druhé strany, tak nestíhám zírat. Z vedení máme striktně nastavená určitá pravidla, kterými se musíme řídit za každou cenu a do toho ti zákazníci, kteří když vidí člověka v růžové košili, tak mají pocit, že ví úplně všechno, co by jenom zdálky mohlo připomínat jeho práci. Lidé píšou stížnosti, že jsem jim nedokázala pomoct najít jejich hotel v Karlových Varech, kde maximálně projíždíme. Psát stížnost na stevarda za to, že se rozbil kávovar nebo AV systém,.. proč? A nejvíc mě dostává, když si my, stevardi, dáváme práci s vysvětlováním podmínek, máme hlášení, kde o všem mluvíme a pak to lidé udělají úplně jinak nebo se na to desetkrát zeptají. "kelímky od nápojů prosím nemačkejte, vyberu si je zvlášť"= papírová koule v síťce, kterou mi ani nepodají. "nyní si vyberu sluchátka, která prosím nesmotávejte- po chvíli restartujeme vaše obrazovky"= sluchátka zamotaná a vrácená v igelitovém obalu nebo stěžující si paní, že jsme jí vypnuli obrazovku a že si sluchátka nechá dokud nevystoupí,... Ale to je jenom střípek všeho, se kterým už člověk prostě musí počítat. Jenom mi stále v hlavě leží otázka,jak můžou bejt ty lidi tak blbý, že tě ani neposlouchají, když mají, pak se zeptají a stejně to udělají špatně a někdy ti za to i vynadají a napíšou stížnost.
Tohle téma mě bavilo,dost jsem se pobavila ;)
Ahoj Lil :) Hele s tím Lidem, normálně řekni prodavačce ať počká. Ony opravdu musí rychle ale když jim řekneš počkat musí..
To se mi tak stalo jednou v Kauflandu,kdy prostě prodavačka i když jsem jí řekla ať počká asi třikrát jela jak drak 🐉 No takže když to vše namarkovala takovým tím pádýlkem rozdělila ten odkládací prostor aby mohla markovat dalšího zákazníka přičemž mi začala nákup prostě a jednoduše lisovat , když to řeknu a nadsázkou, potom mi řekla celkovou částku , na to jsem ji odpověděla , že ano hned ale vzhledem k tomu , že nákup byl opravdu velký chtěla jsem schovat do tašek alespoň polovinu aby se nestalo , že druhý zákazník by mi něco přibral (to už se mi taky stalo) ,no takže si to co nejrychleji skládám a prodavačka mi už asi po páté zopakovala cenu, jako bych měla sklerózu, takže jsem jí řekla , že si to prostě nejdříve v klidu schovám :) prodavačka měla plno řečí ale pan co byl za mnou jí řekl ať laskavě počká , že se tam se mnou mačkat nebude :D takže jsme odcházeli z obchodu s pocitem , že spravedlnost existuje! :D
Tak to s reklamací už snězeného jídla, to se mi fakt stalo jednou o prázdinách na praxi /chodila jsem na hotelovku a praxi jsme měli prázdninách alespoň 14 dní minimálně povinnou v nějaké provozovně/. Do restaurace si nakráčela typka s chlapem a dali si těstoviny. Když měli skoro snědeno, vrátili oba talíř, že jim nechutnalo. :-D to si uvědomili brzo :-D (Spíš byli vyčůraní, na Šumavě se v sezóně vyskytují "různé lidi". Ten den zrovna byly asi nějaké erupce na slunci, protože pak přišla rodinka, dva bráchové se ženama a dětma, nic zvláštního, dokud nešli platit, řekla bys taková normální rodina, bavili se spolu, brácho to a brácho tamhleto... Pak že budou platit, kolegyně přinesla účet (jako brigádnice v druháku jsem tehdy ještě nekasírovala) a oni, že ale přece je jasný, že účet měl být zvlášť. Tak určitě, když přišli jako jedna parta, nic nehlásili a ještě si děcka stále měnila místa :-) . Normálne si řekneš, že se to stane, ale už to sotva rozdýchali, takže teda jeden brácha otráveně nechal svojí napůl rozuteklou rodinu nadiktovat, co kdo měl, a okamžitě se sebrali do auta. Kolegyně teda zopakovala, co na účtě zbylo, protože to vždycky měla za úkol dělat, pán se ženou to počítali a přiřazovali si k položkám, co kdo měl a nastal průšvih století. Bráchovo malý syn zapomněl nahlásit polévku. Scéna jak prase, že to teda platit nebude /za dítě vlastního bráchy!!!!!/. Hádka asi na deset minut, nakonec teda naštvaně zaplatil i tu polévku, nechal si vrátit do koruny a odešli. No a asi po minutě najednou vidím periferně, jak ten jeho chlapeček běží na terasu a na stole si na revanš nakradl párátka :-O Nepochopíš prostě :-O
btw po roce a půl od vydání reaguji rychle :-D
Pracuji v obchode s oblečením a doplňkama a matky rěšíme stále. Nejlepší jsou ty co prijdou ve 20:30 (zavíráme v 21:00) a máme své práce dost před zavíračkou. Mamka prijde s třiletou holčičkou a v klidu jsi nakupuje a male si nevšímá vůbec.A já protože mám ráda děti a vidim jak běha ven z krámu bosá k eskalátorům tak za ní musím běhat a hlídat jí. Pak upozorňuji matku 3krst a jí to je uplně jedno co je s její dcerou. Nechapu
Proč bys ji jako měla hlídat? To trošku přeháníš, ne?
Hana on the Road a to se jí má něco stát??nebo kdyz si bere naše zboží a valí ho vsude po zemi cucá nebo snim vybíhá z krámu ..nemam to řešit?
Ano, pokud je mimo krám, tak ať se jí klidně něco stane, není to tvoje zodpovědnost. Pokud bere věci z krámu, tak je to samozřejmě věc jiná. I tak ale nechápu, od čeho jsou teda v obchoďácích ochranky.
Hana on the Road přala bych ti vidět naše ochranky. Je jeden chlap na cely obchodak ..
Práce s lidmi je to nejnevděčnější co znám. Nikdy se nikomu nezavděčíte. Pracuji s lidmi už pár let...
Ta historka s košíkem mě pobavila :D.. Něco podobného se mi stalo v Kauflandu.. Kupovali jsme vodu do odstřikovačů, na které nebyl kód a my si toho samozřejmě nevšimli. Dojdeme k pokladně a paní prodavačka říká "No, ale tam není kód" a kouká na mě, tak já na to "No.. není." a koukám na ni a čekám, co se tedy bude dít. Po chvilce paní prodavačce asi došlo, že já opravdu nejsem ten typ člověka, co bude utíkat pro jinou či to nechá být a půjde pryč. Zavolala kolegyni, ta došla pro jinou a vše bylo vyřešeno.. Možná byla překvapená, ale člověk si opravdu nemůže nechat "srát na hlavu" (my taky musíme do práce, abychom si zaplatili to dané zboží a tu službu, za co jsou pak ony placeny).. A kdyby někdo namítal, téměr 2 roky jsem pracovala brigádně v Lidlu, kde když byl problém, vždy jsem se já zvedla a ani by mě nenapadlo říct zákazníkům, at si pro to skočí sami, když to je vlastně "můj" problém.. Jo a s tím artiklem, je to jedno z pravidel.. Pozdrav, Pošoupnutí košíků před pokladnu + Kontrola, Namarkování 1.artiklu + 1.artikl do vozíku.. Vždycky mi to přišlo děsně hloupý, ale za ty řeči od vedoucích potom to nestálo :D
Zrovna dneska jsem byla v Kiku a absolutně nechápu proč mají všude krabice se zbožím. Člověk se tam nemůže pohybovat. Podotýkám, že jsem na vozíku (eletričák), tudíž jsem, prostorově výraznější. Prodavačka se na mě koukala a ani jí nenapadlo ať ty krabice dá bokem. Tak jsem ji pěkně poprosila a ona se na mě podívala otrávěně, ale pak je dala bokem.
Jsem maminka (a doufám že normální :-). Se synem jsem na do restaurací moc nehcodili většinou ho dali na hlídání a zašli si na oběd či večeři jen s manžele. Syn je živější a báli jsme se prěsně takových scén. Synovi jsou 3 roky a byli jsem na obědě i s ním v číně. Moc nás překvapil že seděl (ano na židličce se vrtěl občas něco zaječel, ale když jsem ho upozornili přestal). Byli jsem tam jen na oběd a nevysedávali. Je to hodně o o lidech.
A mám jednu báječnou historku, ale pozivintní. Nehctěla jsem kojit na veřejnosti. Byli sjem na obědě s mamkou, a tehdy asi 4 měsíčním synem - jenže měl období, že chtěl kojit častěji a naše hodinová pauza na oběd mu byla málo. V rstauraci sjem byli sami zády a vše mě zakrývala a já tedy kojila (aby neřval-jídlo bylo již objednaná) Obsluha byla výborná nabídla mi polštář, a jídlo které zrovna nesli mi vzali zpět do kucyhně aby nevystydlo. Byla jsem skutečně překvapená > to byla moje první a zároveň i poslední zkušenost z restaurace :-).
No a teď k opravdu pěkné historce. Pracuji (pracovala jsem an mateřské) v Mcdonaldu a je to už asi 6 let, v podvečer přišla jedna paní a objedla asi větší objednávku asi za 600 a zrovna to byla i ryba, která se většinou dělá na objednávku protože není tak častá. Paní byla velmi dotčená a naštvaná, že čekala asi 10 minut Že sjem jí měl aupozornit že to bdue trva dlouho protože má v autě nemocného koně a veze ho na veterinu ??? No nevěděla jsem co říct....
Za kasou jsem nějakou dobu byla a tyhle kontroly se delat musi. Super ze jsou zakaznici jako ty, co z nudy vymejslej, jak to prodavackam jeste okorenit! Upromne, vzdy jsem se chovala podle zakaznika. Kdyz byl protivnej a vse, delala jsem naschvaly. Proto i ja se snazim fakt byt super zakaznikem. A ne je jeste vytacet. Naopak kdybys me srala, taky tam milerqda cpu ten nakup. Lidi jsou schopni ty tasky dat dopredu kdyz potrebuji. Jeji starost to proste neni. Si to dej treba na hlavu. Mas hubu...
Ahoj, pracuji v Kauflandu (brigáda) a strašně mě štve, když mi lidi dávají za vinu, že zboží nemá kód. Ve většině případů s tím opravdu nic neudělám. Někdy mi ty kódy dohledají na informacích, ale kolikrát dostanu ještě seřváno, že po nich něco chci. Když tam kód chybí, je to chyba toho zaměstnance, který má na starost vybalování. Fakt se snažím lidem vyjít vstříc, ale JÁ ZA TO NEMŮŽU A ANI S TIM NIC NEUDĚLÁM a proto mě mrzí, když vidim ty pohledy lidí. Myslím si, že kdyby si každý vyzkoušel práci prodavače, byl by pak mnohem ohleduplnější.
Se mi jednou stalo, že jsem šla do krámu a šla jsem tam jen pro jednu věc. Tu jsem tam už bohužel nenašla, tak jsem šla s tím že prostě není to co potřebuji, tak co bych tu dál hledala. A při odchodu z krámu když jsem jen prošla kolem pokladen jsem akorát viděla obě prodavačky co tam byli jak mě zabíjeli pohledem se kterým se pak přidal i pán z ochranky jak kdybych byla bůh ví co.. :D
Ten košík mě pobavil. Já sama si při škole vydělávám jako prodavačka a když někdy zákazník přinese oblečení bez kódu,omluvím se a co nejrychleji běžím pro to s kódem👀
A s Lidlem mám podobné zkušenosti. Jednou jsme šli s přítelem nakupovat a sebou jsme měli synovce v kočárku. Nákup za dost peněz a ona se stejně musí "nenápadně" nahnout a div mi nevyndat synovce z kočárku,jestli tam náhodou nemám ukradený rohlík. Já chápu že to asi dělat musí,ale taky se snažím se zákazníky jednat na úrovni a ne jako s možným zlodějem..
Jenže ony to v tom Lidlu nedělají proto, že si o vás myslí, že jste zloději, ale protože můžete být kontrola/mystery shoper. Mají nařízeno, že mají kontrolovat, že v košíku nic nezůstalo. A ve chvíli, kdy byste byli kontrola, pod synovcem měli schovanou třeba jen blbou sušenku, tak by měla průšvih/pokutu a kdo ví co ještě.
Kamaradka třeba v jednom lidlu dělá, a mají to jako přikaz , sou pod kamerama a musí, hrozí jim vyhazovav a mimo jiné co říkala, tak nejvíc si matky kradou do kočarků, říkala, že už v hafo kočárkách něco objevili ... a jasně že jim to není přijemné, ale prostě asi o práci přijit nechtějí
Já taky pracovala jako prodavačka na brigošku, od té doby, nemám jednu jedinou malinkatou poznámku na prodavačky... Kdo v supermarketu nepracoval, netuší, že pokud se takhle "nenápadně" nenahnou, tak se jim strhávají prémie (všem, ne jen těm, co to udělala špatně :) a pokud je u toho kontrola, (co jezdí jednou do měsíce a jako inkognito, takže vy jako prodavačka nevíte, kdo to kdy je - tudíž pro jistotu to všechno musíš dělat pořád...) no pokud ji takhle posoudí 3x, tak letí pryč :)))
Jasně to chápu,je to spíš problém vedení,že nařizuje až takové kontroly. Taky si od doby co pracuji jako prodavačka,prodavaček neskutečně vážím👀
Denisa Křepelová fakt já už když slyším, nebo i najdu myšlenku ve své hlavě, která něco kritizuje, co ten člověk paneboze dělá nebo nedělá, tak si to hned zatrhnu. Protože nevim prece, jaky to tam je. Az bych si to osobně zažila, stejne jako kasu (mimochodem, 12 hodin v kuse. A na záchod si naplánovat, kdy bude v krame nejmíň lidi atd, a jdete stejně jen jednou za směnu... ) nikdy jsem si nevylejvala nic na zakaznicich a úplně jsem citila ty *sprizneny duše, ktery se jen soucitne usmeji 😊 tak pokud opravdu smrtelne nespechate, berte to s klidem a nadhledem❤
To je jednoduchý. Blbec dokáže být na obou stranách. A obě strany se dost nesnáší. Víc zaměstnanci. Musejí tam být a nemůžou odejít, jako zákazník, pacient, cestující.... A klidně svoji práci mají rádi, jen mají jedny nervy.
Super video Lilian
CZ/SK Musers videos dekuju ☺
u nás v pondělí asi půl hodiny před otevíračkou nám na "vrata" začala mlátit matka s její rodinkou , tak jsme pootevřeli a zeptali se co potřebují že máme ještě zavřeno, tak nám řekla že si objednala bundu a že jí došla s kodem jestli by jsme jim to nemohli odkodovat, řekli že dobře, když jde jen o tohle tak je to v pohodě (nebudem ju posílat kvůli kodu půl hodiny někde čekat). Jenže paní s její rodinkou se nám do krámu nasáčkovali a oznámili nám že by potřebovali vrátit věci s eshopu co si objednali, ten moment se tam sešla celá prodejna a koukali jsme na ní nechápavě, vedoucí prodejny nám jen řekl ať to raději nijak nekomentujem... no po tom co jsme teda paní vrátili peníze a převzali si od ní zboží, tak odešla a asi za hodinu, což bylo už asi půl hodiny po otevíračce, paní došla znovu že tam má rezervaci...
S tím košíkem, co neměl kód - Prodejce má povinnost označit zboží, neoznačené se nesmí prodávat. Takto to bylo u nás, když jsme měli vlastní obchod. Z jedné lahve vína se odloupla cenovka, bohužel jsem si toho nevšimla a hledala jsem ceník, abych zjistila cenu. Načež mě paní seřvala, že mi to dlouho trvá. Slušně jsem se jí omluvila, že se z lahve odloupla cena, a já si nepamatuji, kolik to stojí (měli jsme celou místnost s vínama pomalu z celého světa, cca 200 druhů, a pamatuj si 200x jinou cenu). Na to za týden na nás přilítla kontrola, že jim přišlo anonymní udání, že nemáme řádně označené zboží. Takže pokuta a upozornění, že pokud se to bude opakovat, budou pokuty růst. A to vše jen díky nešťastně odlepené cenovce. Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme si vyrobili zalaminované cedulky a lepily je přímo na police + samozřejmě cenovky na zboží. Při další kontrole už bylo vše v pořádku.
No mě by hanba fackovala, kdybych si měla jít s dvoutisícovkou koupit do stánku zmrzlinu nebo do pekařství jeden rohlík. Dělám taky ve službách a upřímně, skoro každý den si říkám, že lidi jsou tak debilní, že už to snad ani není možný. To samý, když vidím, že jede někdo 3 km do vedlejší vesnice, což stojí 12 Kč, a chce platit tisícovkou s tím, že prostě menší nemá. Otřes prostě. Myslím si, že podobné situace nemůže pochopit člověk, který ve službách nedělá...
K tomu Lidlu. Dělala jsem tam jak brigádnice a opravdu je v interních předpisech tento postup. Požádat zákazníka ať k vám najede košíkem a první artikl (zboží) vložit do košíku. Dokonce to má za úkol kontrolovat pokladní na první přepážce, jestli to někdo nešidí. 🙈 Bohužel, je to jejich povinnost 😔🙂
Monika Urbanova přesně tak v penny to musí taky dělat posledně mi to říkala prodavačka, strašně je buzerujou :-(
Monika Urbanova a duvod toho, proc se to dela? 🤔
Monika Urbanova ja bych fakt chtela vedet ten smysl...
Ahoj, já chodím na brigádu do Penny a jak jsi říkala, že tě štve, že prodavačky nahlíží do košíku a pak ti tam dají jen jednu věc, tak to nedělají protože by chtěli. Je to nařízení od vedoucích, protože někdy chodí do obchodů "inkognito" kontroly, který tohle právě kontrolují a nechávají si právě i v košíku nějakou drobnost a sledují jestli si toho prodavačka všimne. Takže, je lepší se do toho košíku dívat jak nebil, než pak mít problém. :D
Budeš v drzý mluvit o Daisy Lee? Co teď předvádí? Jinak super video.
krásné vlásky!!
se směnným jsou věčně problémy, ale prodavač má právo nepřijmout bankovku která není přiměřené hodnoty k hodnotě nákupu. Není přece problém když vybírám vybrat tak abych měla drobnější (ano vím, né všichni vybírají z bankomatu), ale prostě přijít ráno s pětilitrem a koupit si tři háčky v malé samoobsluze to prostě nejde. Mimo to o když máte oficiálně směnné třeba 5000, tak stejně reálně v kase tolik kolikrát ani není
Moje nejvtipnější historka je korpulentní paní, která si mě v obchodě s oblečením zavolala do kabinky s tím, že se jí odlepila náplast na zádech, jestli bych jí nemohla přilepit zpět. Když vylezla z kabinky, tak jsem se jí ptala, jestli si tedy bude něco brát z toho, co zkoušela a ona to okomentovala tak, že je tak zpocená, že si to na sebe ani pořádně nemohla natáhnout (bylo horké léto), načež mi náruč propoceného oblečení vrátila :D :D Jinak práce v obchodě s oblečením je nejnudnější, co jsem kdy dělala, člověk se pak modlí, aby někdo ty komínky hadrů rozházel, aby se daly zas urovnat :)
:D :D Tak já příště nějaký ty srovnaný hadry rozházím, doufám, že mi nikdo nevynadá :)))
Ahojky vím je to starší video ale chtěla bych se podělit o jednu "příhodu" která se mi nedávno stala a hned jsem si vzpomněla na tohle video 😅 takže pravidelně pomáhám v mamky málem obchodě s květinami a chovatelskými potřebami. Já tam jsme víceméně od toho abych obsluhovala lidi co nechtějí vázat kytku jelikož od toho je tam mamka. Pomáhám tam o sobotách kdy je největší nával aby se trochu urychlila fronta která je většinou až ke dveřím. No minulou sobotu nám tam přišel pán vybral asi tři sáčky s pamlsky pro psy a šel k pultu tam si ještě nechal dát nějaký pamlsky na kusy při otázce jestli je to všechno odvětil že ne a že kde máme hračky odkázala jsem ho tedy k místu kde jsou umístěny hračky tam mu ale někdo zavolal pak si bez ostychu dal telefon na reproduktor a asi 10 minut tam telefonoval i když hračky měl dávno vybrané když domluvil přišel zpátky k pultu položil hračky a ptal se kde máme kapsičky pro kočky které jsou přímo vedle těch hraček opět jsem mu teda zdědila kde jsou a šla jsem mu pomoct nějaké vybrat když jsme se opět dostali k pultu ještě se ptal jestli máme hračky pro kočky vyndala jsem teda krabici kterou máme za pultem a ukazovala jsem co všechno máme pán si vybral a já se znovu zeptala jestli je to všechno když mi odpověděl že ano tak jsem mu zdědila cenu jenže to mu znova zazvonil telefon a pán dalších asi 10 minut telefonoval přímo u pultu tentokrát už aspoň bez reproduktoru po dokončení hovoru samozřejmě žádná omluva. Od začátku za ním stálo asi dalších 6 lidi a několik jich v průběhu jeho působení u nás přišlo a zase odešlo. Nevím jestli jsem jediná komu takovýhle chování vadí každopádně mě by v jeho kůži bylo asi víc než trapně. Budu ráda za názor ostatních a omluvám se za chyby 😅
Pracuji v pekárně na malomeste. Chodí k nám lidi jestli nemáme slevu. Třeba ve dvě hodiny na pečivo. Nejvíc chodí na Velikonoce a na Vánoce. Myslím si, že máme opravdu dobre zboží. Řekneme teď se jim zdál biskupský beránek za 110 korun dráhy. Vím z čeho se to děla a stojim si za tím, že doma by to měli i dražší. Ale nejvíce mě nastvalo když se ptali tři dny před Velikonocemi jestli máme mazanec na slevu. Říkám jsou to maslove mazanec a trvanlivost měli až po Velikonocích. To jsou maličkosti. Ale co mě dostává je když přijdou lidi a jenom sw podívají zda je něco na slevu otočí a odejdou pryč a ani nepozdravi.
Pak je tu druhy spektrum lidi kteří se ptají zda je to čerstvé. Jste v pekařství tak samotdrejme jw to čerstvé nebo když je to zabalené jde to na slevu. Ale tohle mě taky vysira. Potom mě sere i to když přijdou v 5 hodin a my máme do 6. Stěžují si ze máme jen chleba a žádné rohlíky. Nebo za dvě minuty 6 a vhtej jeden rohlík bože. Nebo se vykacavaji. Chápu lidi co spěchají z práce jde to poznat. Ale když přijde za 2 minuty 6 a 15 minut se vykacava venku tyhle lidi bych agrrr. Já chci taky jít domu.
Zákazníci, zákazníci...pracuji v prodejně s oblečením (rozšířená konfekční značka). Každý den má někdo problém. Vycházím maximálně vstříc, ale stejně vadí všechno. Ať se zeptám jestli někdo chce pomoc nebo se nezeptám. Obojí je špatně. Ale to že přesto, že je před kabinkami štendr na odložení odzkoušeného zboží já pak najdu v kabině se zataženým závěsem 20 hadříků na zemi. Ujišťuji vás, že to co si zkoušíte je vyvalené ve špíně na zemi nášlapné z vašich bot a díky vám. 😀 (luxujeme denně) Jinak k tomu ptaní v obchodech s dražší kosmetikou a oblečením je to povinnost.
Ohledně prodavaček v parfumériích rozhodně nesouhlasím... Zrovna v Sephoře jsou naprosto příjemné a vždy přijdou s úsměvem a já jí s úsměvem odpovím, že se spíš dívám a prodavačka odchází. Vůbec nejde o žádné obtěžování, právě naopak, víš, že tě zaregistrovali...
Myslíš si, že to prodavačky dělají naschvál? Musí to dělat, chodí jim mystery shopping, který je kontroluje, zda dělají to co tobě vadí. Měří se jim rychlost jakou skenují zboží, jak se na zákazníka usmějou a i to, zda ti dají první artikl do košíku. Stězovat si na takovou kravinu, jako to že ti dají artikl do košíku. Pokud to nechceš, stačí otevřít pusu a říct jim to.
Už jsem jim to říkala... už jsem se snažila si tu první věc i rovnou vzít od ní, bohužel. Neřeší a hodí mi ji do toho blbýho košíku. Vim, že to dělat musej, ale je to otravný. Já to popisuju z pohledu spotřebitele.
On je problematický systém v supermarketech. Tak rok zpátky jsem měla brigádu v Albertu. V podstatě to tam často mají celé na starosti třeba tři lidi. Na záchod se nesmělo. Najíst, napít jsme se taky nesměli. Já jsem tam lítala, upravovala regály (nesměla tam být ani centimetrová mezera, muselo to být přesně v zákrytech, neexistovalo, že by to bylo třeba maličko křivě). Ještě tam na tebe řve zaměstnavatel. To bylo opravdu nejhorší léto mého života.
Mě se v Lidlu neustále ptají na občanku, ačkoli je mi 26 a na 16 zrovna nevypadám 😂
Dva roky po sobě jsem prodávala zmrzlinu před Tescem v obchodní zóně. Musím říct, že jsem za tu dobu zjistila, že asi 80 % národa neumí číst a trpí krátkodobou pamětí. Za tu dobu co jsem tam dělala jsem se setkala i s reklamací zmrzliny :D ano s reklamací, kdy tam byl asi dědeček/tatínek - nevím v dnešní době nedokážu určit vztah - a kupoval svému malému synovi/vnukovi (cca 3 roky) velkou zmrzlinu do obyčejného kornoutku. Pána jsem upozorňovala, že velká zmrzlina je opravdu velká a jestli by nebylo lepší to klukovi dát do vafle nebo do mističky se lžičkou, pán mi odpověděl, že by za to musel připlácet a že mu to do toho obyčejného kornoutku stačí, že to kluk hnedka slíže. Tak dostal velkou zmrzlinu do obyčejného kornoutku zaplatil a odešel. Léto pařák a pán za půl hodiny zpátky s tím, že co to točím za zmrzlinu, že to teče, že je od toho kluk jak prase, že to nepůjde vyprat a že mi to oblečení dá k úhradě a že chce vrátit peníze. Peníze jsem mu nevrátila, vysvětlila jsem mu, že jsem ho upozorňovala a nabízela mu jiné alternativy, kam jsem tu zmrzlinu mohla natočit, aby to dítě od toho nebylo špinavé. Pán z toho dělal obrovské divadlo, řval na celé parkoviště jak blbej. Nakonec mě požádal, abych mu dala vaflový kornout za 5 korun, podala jsem malému klučinovi vaflový kornout, pán se mezi tím hrabal v peněžence a najednou odchází a peníze nikde. Tak jsem na něj houkla, co těch 5 korun a on zase řval jak blbej přes celé parkoviště, že chci akorát okrádat lidi, že beztak z té zmrzliny bude mít kluk sračku, že na mě pošle hygienu a budu platit pokutu. Lidi co tohle divadlo viděli se jen smáli, dokonce jeden pán mi tam přišel za toho pána dát tu pětikorunu. Po incidentu jsem volala majiteli stánku, abych mu to oznámila, stánek je monitorovaný, takže se na celé divadlo mohl kouknout. Samozřejmě pán měl jen plnou hubu keců žádný hygiena nepřišla a dodneška jsem žádné oblečení nikomu neplatila ani neprala :D Pán tam byl po tomhle divadle ještě dvakrát, jednou s manželkou a hrozně si vychvaloval jak máme dobrou zmrzlinu.
Jediný s čím v tomhle videu nesouhlasím, je to rozměňování. Protože u nás ve stánku byla za rozměňování pokuta od majitele a bylo to kvůli podvodníkům.
Když jsem brigádničila v jednom supermarketu (velmi oblíbeném u důchodců), tak jsem nechápala čeho jsou lidi schopní. To, že se v regálech vždycky našlo zboží, které patří na chlad a je hozené mezi sladkostmi, to je normálka. Když jsem tam jednou našla otevřenou a vypitou 12° mě celkem i pobavilo, ale ti lidi jsou prostě na pěst. Přišla jsem na šichtu, byla jsem tam deset vteřin po dlouhé době, zjistila jsem, že jsem na celý obchod sama ( drogerka, sladkosti, koloniál - polotovary a těstoviny plus čela = akce, mlečka, zelka jsou zvlášť) A zastavilo mě asi pět lidí, že kde je to, kde tam to. Jelikož jsem hodná až blbá, tak většinou těm lidem říkám, ale na rovinu já jsem tam od toho, abych tam vybalovala a né doprovázela každého se seznamem v ruce. Naprosto chápu, že v té hromadě zboží někdy člověk neví, takže mi to nikdy ani tak nevadilo. Ale když ti lidi vidí, že jsem teď přišla, mohli by počkat než to třeba sama zjistím. Nebo mě jednou jedna paní poprosila jestli nevím, kde jsou dětské výživy. Jelikož byla paní na úplně opačném konci se mnou řekla jsem kde...pro mě už né paní ale baba s kyselým ksichtem stála...říkám dobře já vám to ukážu. Jdu přes celý obchod ukážu ji regál...Baba pokračuje no, ale já hledám tu bezlepkovou přesnídávku. Říkám, že to bude někde tady...ona že to nevidí...já tedy, že možná tady ani není, jelikož jsem si toho nevšimla nikdy a ona že to tady kupovala ale není to tu....tak jsme ji řekla že když ví jak to vypadá, ať se podívá, že nikde jinde to není a já že se vracím zpátky k mé práci. Načež baba spustí, no to je fakt přístup, že nechápe, jak si to můžu dovolit se tak chovat a že miluje takové prodavačky :D I když vím že nemám tak jsem si rýpla a řekla že nemám v popisu práce vodit každého kdo vstoupí do obchodu za ručičky, ať si zajde na informace a dodala jsem pěkný den z úsměvem (a jako bonus k tomu všemu její druhý už chodící malý parchant pobíhal po obchodě se zvonečkem na kolo a celou dobu ho hrozně bavilo na to cvrnkat, opravdu výborný zážitek aneb srážka z blbcem) Nebo další perlička byla, když jedna paní chtěla přesně ten typ vložek, že je akutně potřebuje. Oznámila jsem, ano toto zboží už bohužel dneska nemáme, bude max zítra když zurguju vedoucí zítra a jestli je to akutní ať veme co je, že se omlouvám. A ona jestli se můžu podívat do skladu, že třeba tam ještě je a donést ji přesně ten typ :D Měla jsem chut ji do toho skladu vzít....milion palet naházené zboží jedno přes druhé určitě bych to tam našla, když to nebyla ani akcovka :D No prostě paráda asi bych mohla psát donekonečna, ale abych jenom lidi nehanila tak dodám, že jsem malá a hubená a když to sem tam nějaký chlap uviděl, že se tahám s tou obří paletou nebo tahám ty bedny od piva nahoru nad hlavu, tak mi občas pomohli. To bylo milé vždycky milé :)
Nikola Kocianova V Kauflande je to tuším všade rovnaké 😂
Ale drahá, kdyby dělali na úřadech, ve službách a s lidmi obecně jen ti, které to baví, byl by pořadník i na rohlíky... Tebe by to nebavilo natolik, že bys to nemohla dělat a máš dojem, že to vyloženě baví tolik lidí, aby obsadili všechny potřebné pozice? Neznám nikoho, koho to baví a to jsem v obchodním prostředí už 11 let.
Edit: Jednoho člověka znám, ale i ten chytá občas nervy na lidi :D
Pracuji na bezpečnostní kontrole na letišti. Těch idiotů je tam denně tisíce a to ještě každý z jiný země. A každý národ je opravdu unikátní. No storek mám taky dost. A myslím, že byste kolikrát ani nevěřili.
Ale s těmi dětmi nesouhlasím. Mám tam denně 10 tky řvoucích dětí, já je prostě chápu a mam k nim pochopení. Zrovna letiště může být stresové a nové prostředí. Jsem dost tolerantní u děti
Jsi krásná tady ti to moc sluší 😘😘
Vyklanaju sa v kazdom obchode, musia,a budu to robit,dokial ludia budu kradnut. A velakrat zabudnu povedat,ze maju pod kosikom v uloznom priestore vedro pomarancov alebo balenie mineralok,alebo prepravku piva,navyse,ak to tak maju,pokladnik musi ten tovar preratat. A velakrat maju prazdne krabice,ktore si z obchodu beru, a tie pokladnik musi prekontrolovat. A nie vsetko sa zakaznikom chce vykladat, povedia tohto mam dva kusy,toto mam desat kusov a nevylozia.
Já takhle byla s kamarády v pizzerii, objednali jsme si pití a pizzy. Pití nám přinesli, čekali jsme půl hodiny, mezitím se k vedlejšímu stolu posadili další hosté, objednali si taktéž pizzu. Po další čtvrt hodině se nese pizza, bohužel ale né k nám, nýbrž ke stolu vedle, který přišel o půl hodiny déle, než my!! Dost nás to naštvalo, vzhledem k tomu, že se po dalších deseti minutách nic nedělo, restauraci jsme opustili bez zaplacení.
Pane bože :-D tak ty poslední stížnosti, to bylo až směšné :-) Jako ok. Jedna věc je když se personál chová jako stádo volů... Ale mohla bys na druhou stranu respektovat to, že ti nakoukne do košíku a podobně věci.
Uvědom si že oni si to nevymýšlejí oni to dělat musí. A taky jim to není příjemné a ty bys jim to chtěla znepříjemnit ještě tak že budeš mít svoje keci. Nic proti Martino ale myslím že kdo začíná být nevychovaný čím dál víc jsi ty . Trochu pokory by to chtělo. A ta poznámka z tím že v Praze jsou restaurace na jiné úrovni :-D jako promiň ale to myslíš vážně ? :-D nic proti ale jen proto že je Praha Hlavní město ČR tak musí mít všechno nejlepší? Ahahahah:-D tak takhle přemýšlí opravdu jen tipicky Pražák :-D my jsme v Praze docela často a to i když jsme z Mladé Boleslavi, a ne opravdu nemůžu říct že jsou v Praze restaurace na nejvyšší úrovni. A to podotýkám že jíme v centru takže ne zrovna v levných restauracích. A kolikrát už si zajdem do české hospůdky někde u nás protože už víme, že se tam najíme lépe chutněji a i obsluhy jsou lepší v těch levnějších . Ale je to vždy o štěstí na jake lidi natrefite, ne o tom zda jsi zrovna v Praze nebo v Konopišti :-D vzbuď se prosím. :-D a chovej se slušně jinak se k tobě logicky nikdo hezky chovat nebude.
K těm Vietnamcům: Vždy když nějakým záhadným omylem jdu k Vietnamcovi pro předražený jídlo, tak se automaticky dívám, na datum spotřeby, jelikož tak v 40% je to prostě prošlý.. Anebo to jídlo špatně skladujou... například vajíčka normálně nedají do chladniček... mohla bych pokračovat.... Mimochodem kamarádka mi kdysi říkala, že si takhle od Vietve přinesli domů s bramboama i švába, tak ho pak celým obejváku a kuchyni honili.....no humus...Raději si dojet do normálního shopu, i když vím, že ani tam nemá nikdo stopro jistotu, že je vše košér.
😂 třeba Americani reklamuji vše. Vím ze kamarádka dělala v restauraci a člověk skoro dojedl jídlo, pak si na nej kýchl a požadoval nové a taky ho dostal... neuvěřitelný. V ocbhodaku tam například reklamuji i deodoranty a tak dále
Taky se mi jednou omylem stalo že jsem zapoměla na jednu paní s jídlem - respektive nebyla to moje chyba ale kuchyně(děsivý fofr). Každopádně páru jsem se samozřejmě omluvila i když jsem za to přímo nemohla jelikož jsem byla jediná kdo s nimi jednal. Ale samozřejmě i když byla paní nespokojená moc si vážím toho že mě nesjeli jako malou holku. Protože se tam objevovali naprosto běžně lidi který myslely že si za jedno malý pivo můžou dělat otroka. Vždycky jsem si zakládala na tom abych byla k lidem slušná, vstřícná a usměvavá ale takovým debilům mám občas chuť šlápnout do úsměvu.
Lil nevim cim to, ale dnes jsi obzvlast nadherna,fakt Ti to moc slusi, ty vlasy jsou sexy.....
Pracuji ve sluzbe lidem a ono jde spousta věci, ale spousta věci nemáme v popisu prace, nemáme zaplaceny a i nás pak šéfové mohou sprdnout a po nějaké době s přístupem zákazníků co se většina chová k nám jako ke sluhum co musí vsechno, najde se jen par slušných lidi, tak pak od nás necekejte ze se pro Vas pretrhnem za něco co nemáme v popisu prace a nemame to zaplaceno. Lidi které už znám a vim ze se chovají slušné a moji snahu navíc dokážou ocenit, nemám problém udělat něco navic, ale i naopak když je znám a jsou to hulvati nehnu ani prstem navíc.
Děti a koncerty? O tom bych ti mohla vyprávět hodiny někde u kafe:D chodím fotit koncerty. Jednou jsem byla na koncertu Kofe-in na náplavce na lodi Avoid, že tam bylo málo místa pro fotografy a byli jsme tam tři fotografky, bylo v pohodě, s tím se počítalo, ale do toho malého prostoru se mezi nás postavila slečna s asi 5 letou holčičkou, její maminka si popíjela u stolu a tahle s ní, že si ode mě nechala udělat fotografie jsem byla i ráda, nevadilo mi ji i dostat ke klukům z kapely, ale trochu místa nám tam mohla nechat, trochu jsme se pošlapali:D větší kalibr však byl koncert Škwor na festivalu Rockovaní, ještě, že jsem měla VIP a mohla utéct na zákulisí, ale chudáci děti. Rodiče ožralý, že sotva stáli, děti se ztrácely v kapelových tričkách, těžko dáš malý děcko do pánského trička, ale hlavně ty chudinky tam musely být až do konce, pár jsem jich málem zašlápla. Spíše mi jejich pláče z únavy bylo líto. Chápu, že ke rodiče vedou k metalový hudbě, ale trávit s nimi od rána do půlnoci na festivalu, trochu přes čáru. Já byla na prvním koncertu ve 14 a vůbec toho nelituji, aspoň si z toho pamatuju všechno než malý děcko. Alespoň tohle by se mělo limitovat věkem.
Tereza Šeblová a to si nezažila cros v Holešovicích tam v létě když jsou koncerty si dokonce slehla maminka fet do Třísla před dítětem jestki víš jak to tam trochu vypadá je hlavní silnice hned chodník a malý placek před crosem takže jsem vše viděl a nebylo to vůbec příjemný zfetovany rodiče a batole se zelenou barvou na hlavě.
V tomhle ty děti fakt lituju, sami odejít nemůžou, určitě je musí bolet hlava, musí být děsně unavení a ještě se musí dívat na svoje "rodiče" ,jak jsou úplně mimo. Trochu se divím všem těm security, že to nemají omezený, přeci jen v noci na fesťáku vidět fakt není a zvlášť dítě přehlédneš. Jasný, že děcko pochytí hudbu od rodičů, rádi by si jej třeba poslechli, ale nechala bych to od určitýho věku a raději zkusila domluvit setkání s kapelou či tam max chvilku s nimi být, ale po setmění domu a někomu, kdo jej pohlídá, ať si jsou rodiče sami. Já jsem sice nemusela jako malá chodit spát nějak až moc brzo, když jsem dosáhla předškolního věku, ale když už se naši chtěli bavit, nechali mě s nimi tak do 8 a pak se mnou šla mamka domů nebo mě dali k babičce a fungovalo to. Si občas říkám, když po fesťáku vidím na silnicích hlídky, že by se spíš mohli jít podívat tam, ať vidí ty maličký dětičky jak sedí v trávě a čekají, než se rodiče unáhlí odejít.
Ahoj lili, máme u nás na vesnici (malém městě :D máme 4000 obyvatel) malou galanterii, totálně bych zabíjela když si ženská přečte na dveřích že otevíráme o půl deváté, koukne na hodinky kde je osm a začne lomcovat dveřmi. Když si teda řeknu že ji tam nenechám čekat a jdu otevřít dřív tak mě nejdřív seřve že to teda trvalo a pak vytáhne pětilitr že chce rozmenit na autobus...za prve ani bů neřekne, ani prosím a ještě je naštvaná že nemám v pondělí ráno pro prvního zákazníka 5000 v drobných... mimochodem vedle je spořitelna a přes cestu pošta...maminky s dětmi jsou taky super... chodí k nám jedna s dvouletou nelinkou...maminka nakupuje a malá Nela vyháže na zem co může...máme na pultu velký koš kde jsou slevněná klubíčka vlny, vždycky skončí na zemi, pak to nelinku už nebaví tak podleze pult a schová se nám ve skladu...maminka pronese “nelinko buď hodna”.... půl dne po jejich odchodu jen uklízim...ještě tu máme pána co jezdí na elektrickém invalidnim vozíku, k nám se nedostane protože před obchodem je schodek, pán nám vždycky malém vysklí dveře a pak začne nadávat jak jsme neschopné krávy a pi... a tak dále, když se zeptám co potřebuje tak mě seřve editovat mu mám ven odnést zboží aby se podíval co máme protože jak má vědět co chce když neví co prodáváme ....
Jednou jsme byly s mamkou a sestrou v motolské nemocnici a už jsme tam čekaly asi 4 hodiny tak jsem šla s mamkou a sestrou
Pro něco k jídlu do bufetu mamka sestře koupila šáteček plněny marmeladou a mamka jí začala krmit a sestra vyplivla jíš toho šátecku na stůl a zakydamla ho mamka okamžitě vytáhla ubrousek a utrela ten stůl mezitím přišla prodavačka a mamka se jí okamžitě omluvila že to nebylo na schvál na což jí prodavačka odpověděla že má nevichovaniho spratka a že když se neumí postarat o ,,debilni'' dítě tak ho měla dát do decaku
Upozorňuji na to že mamka se jí omluvila a ten stůl otrela
(Mám postiženou sestru a s tímhle chováním se setkáváme často nemluvě o tom že se sestře před námi posmivaji co je to za mutanta a co jsme jí to provedli ,jako kdyby mamka mohla za to že se jí narodilo postižený dítě když zjistila že je sestra postižená byl sestře rok takže rok si mamka myslela že má úplně zdravé dítě
A když už musíme pomalu kazdy tyden navstivovat nemocnici tak cekam ze tam ty prodavacky alespon reknou ze se nic neděje
Takze takove já mám zkušenosti
Na konopišti jsou dvě restaurace, ta, kde jsou Daňci, tak to je Stará Myslivna. Pak je dole u parkoviště Nová Myslivna. :D
Mám pár svých příběhů, kam mám psát? :D
Deana nejlip ke mne do directu na insta ☺
Super jako vždy:-)))
K těm alergiím - za jídla se musí psát čísla alergenů a celý seznam (i s obrázky) pak bývá někde v jídelníčku nebo minimálně vyvěšen v restauraci. Vypadá to tahle: restauracelloyds.cz/wp-content/uploads/2014/12/seznam_alergenu.jpg
Ahoj, mám dotaz uplně out of topic. Ale tyhle videa jen poslouchám a u toho dělám věci do školy a teď jsem na tebe mrkla a PROSÍÍÍM, existuje nějaký název pro stři toho trička co máš na sobě? Jsem z toho zoufalá, nebaví mě kopat v obchodech v tuně triček a najdu jen nějaké TYHLE s potiskem v americkém stylu, ale já toužím po podobném co máš teď ty (kecám, chci ho ve všech barevných kombinacích :-D) Díky, za odpověď
Čauky, tak to vůbec nevim... ale často je mívají v H&Mku. :)
s tím rozměňováním ... mám brigádu v jednom občerstvení na náměstí a každou chvilku nám tam někdo přiběhne s tím, jestli bychom mu nerozměnili papírovku, že potřebuje desetikorunu do parkovacího automatu ... máme to zakázané od vedení .... ale musím uznat, že když tam není šéf ani šéfová, na tajňačku rozměním :D
Já dělám v obchodě 8 let a neměnila bych, občas se setkám se zákaznicema, které bych raději nepotkala, ale to je prostě všude. Agresivní nájezd na zakáznice nemám ráda a souhlasím s tím, že je dobré nechat je rozkoukat a pak se zeptat.
V Lidli to s tým vkladanim prvého tovaru do košíka majú nariadené od vrchnosti! A to si predstav, koľko ľudí už prenieslo v košíku tovar či už naschvál alebo omylom! A keďže tam pracujem na jednej z riadiacich funkcií viem, že týmto spôsobom Lidl prichádza o väčšinu tovaru keď že aj zákazníci sú pekné vychcaní a schovávajú tovar kdekoľvek v košíku. sama som bola svedkom toho ako manželia schovali obyčajne keksy za pár € pod leták len aby ich nezaplatili. Preto si myslím, že ako opatrenie to má Lidl veľmi dobre premyslené! Samozrejme nikoho tým neobvinuje, že niekto kradne ale je to predsa len opatrenie 😉
Super video urcite natoč druhý díl 😀
Děkuju moc. :)
Lilian Voss Není zač.Skvěle se mi poslouchají tvoje videa jsou moc fajn.☺
Ale takhle se bohužel úroveň restaurací u nás fakt nikdy nezvýší - tím, že jim budeme dávat dýška a chodit do nich opakovaně, i když jejich služby nestojí za nic.
S tím souhlasím no...
Ty by sis nejdřív měla nějakou práci hlavně vyzkoušet a zamyslet se nad svým (ne)životem
Doporučil bych někdy změnit volbu slov a tón, v určitých pasážích zníš trochu narcisticky (dost lidí na to v komentářích upozorňuje), i přestože jde spíše o dozvuk OCD atd.
Chci jenom doplnit, že ve spoustě obchodů mají od vedení zakázané rozměňovat peníze. Důvodem je praní peněz a platí to právě hlavně na větší bankovky.
Jo, práce s lidma je někdy veselá 😀 Jsem provozní penzionu a občas se taky nestačím divit... Slečno, jaké počasí u vás je květnu? Trpělivě vysvětlím, je mi řečeno, že tomu rozumí... A další otázka - a v září? 😂 Ovšem kdybych měla vybrat TOP otázku, tak asi - a když přijedeme kolem deváté večer, budeme muset tu noc platit??? Předcházel tomu asi půlhodinový rozhovor o ničem, takže tímhle mě pán opravdu už dodělal...
Mohlo by byt nejaké pokračovanie. Mala by som zopár dalších príbehov ☺️
Ahoj, reaguji na to ohledne tech financi. Mne nejvice vadi asi to, ze ( taky delam v obchode ) my prodejci mame takove usmudlane penize za to, ze delame 12h 2x 30 minut pauza. Opravdu musime dojit za zakaznikem a opatat se ho zda neco hleda, protoze to mame v popisu prace ( delam v trosku drazsim obchode jako vedouci ). 2 vikendy jsme v praci a kdyz nekdo onemocni nebo tak, tak se nas nikdo nepta na to, zda ten vikend neco mame, ale proste pujdes. A preste lidi v kanclu a lidi mimo obchod maji vetsi penize nez my. My musime snazet zakazniky, ktery si na nas prisli jen vybit zlost, protoze meli spatny den apod.. A to jeste jsem vcera slysela, ze v Praze zabili prodavacku, protoze sla za chlapem co chtel odejit s kradenyma vecma.
Pracuju v jedné z kaváren Costa coffee zrovna na Václavském náměstí. Na směně jsme byli dvě. Nádobí jsme měli všude za barem na zemi, ve dřezu, ve skladu a všude kde se vešlo a samozřejmě bylo nějaké nádobí i na stolkách. Přišla za námi paní že na kávu čekala 30 minut, nemá si kam sednout a v kávě bylo více cítí mléko (měla flat White na který máme program) za nádobí a čekání jsme se s kolegyní omluvily a kávu udělaly novou. Paní přišla znova, že káva je pořád cítí mlékem. Na to už jsem se neudržela a řekla jsem že jí s radostí půjčím uniformu a kávu si může udělat sama a případné připomínky může sepsat že je předám vedení se žádostí na změnu receptur. Na to už nic neřekla odnesla si kávu a odešla.
Očividně si přišla jen pro kafe zdarma. Navíc měla si objednat něco jiného a ne flat white, když ji vadilo mléko.
Dokoukáno a můžu valit do práce, dělám v Takku, tak jsem zvědavá, čím mě dneska překvapí zákazníci ;-) Jinak, já zažila vietnamce jen fajn :-) tak jsem měla asi štěstí a to s tím Lidlem, jak ti dají tu věc do košíku, tak jsem právě nevěděla proč a že je to kvůli tomu, aby se tam podívali lol :D
my měli u nás na vesnici takovou menší večerku, kde někdy obsluhovala taková milá starší paní, a kdykoliv jsem přišla s tím že bych chtěla jenom rozměnit peníze vždycky ochotně rozměnila :D
Lilian: že v Německu jsou na to ASI lépe?? :-D tam jsou na tom o mnoho lépe Jen tam jsou vyšší náklady na bydlení, ale jinak je tam zboží kvalitnější, nebo stejně drahé a mnohem i levnější!
v každý resturaci by měl bejt ( myslim že je už ne to zákon nebo tak ) seznam alergenů (takový čísílka) u každýho jídla, a na požádání by vám obsluha měl vydat seznam jaký je jaký čísílko lergen, takže takhle.. ( ohledně těch krevet v tuňákovým salátu). Kdyby něco někdo věděl víc, tak pište, nejsem žádnej čišník :D
Já po roce prodávání v drogerce už chápu i ty ženský na poště atd., lidi se občas chovají jako uplný hovada a stačí jeden blbec a člověk se z toho zpamatovává třeba další hodinu, nojo neuděláme nic :D není to jen o tom, že se prodavačka, pošťačka atd. blbě vyspí, nebo má doma nějaký problém, je to i z velké části o zákazníkovi. Už jen když něco stojí 99,90,- a řeknete “sto korun prosím” a oni odpoví “100? Tam bylo 99!” ....nemám slov :D ale to je jen blbost, někdy to bývá horší :D
Paní asi nemohla počkat 5 vteřin a vyrazí nám z krabičky všechny rajčata a mi se je sestrenkou snažíme pozbirat a ona neřekne ani pardon a radši si spomalí a de zase markovat.
No paní, když věděla, že tam krevety byli nebo si to myslela, tak se mohla zeptat, než to snědla.
Zažila jsem, že pokladní v Albertu zavírala svou kasu, protože neměla drobné na vrácení. Bylo to nějak odpoledne nebo večer.
Když tam nebyl kód na tom košíku, tak hlavně za to neodpovídáš ty, ale obchod, to bych řekla prodavačce. že to mají teda pěkně zařízené.
S tím salátem je podle mýho chyba na straně paní. I ty největší pajzly dnes mají vypsaný u jídel alergeny nebo na spodu stránky tučným písmem napsáno, ať se zeptají obsluhy. Jo, sice krevety v tuňákovým salátu nečekáš, ale všechno to jsou mořský plody/obludy, tudíž by paní mělo dojít, že se tam můžou objevit :)
Ahoj jednou se mi stalo že jsem šla ve městě a nějaká maminka jela z kočárkem a dítě se jí zřejmě udělalo do plíny a ta matka tam začala na to tři měsíční dítě ječet že je to debil sku.......* a že se jí zrovna nechce přebalovat svoje dítě a když tam ječela asi 3 minuty přes celý chodník a lidi to očividně otravovalo tak jsem k ní přišla a řekla jsem jí jestli ho nechce prebalit a ona mě sprdla co se do toho pletu že si mám hledět svého a že až budu mít děti tak to pochopim a ať jsi jdu radši k mamince že prý když mě nedala k adopci tak ať jsi mě alespoň dobře vychová nebo ať si priste nedělá děti
Takže už nemůže ani dítě které má větší rozum ohledně miminek nesmí poradit mamince aniž by mi nezačala nadávat
Některé maminky by se měly nad sebou zamyslet