"Když zaslechl povel k boji, zeptal se, kde je jeho syn Karel. Průvodci mu řekli, že nevědí, že se však nejspíš někde bije, načež král pravil:"Pánové, jste dnes všichni mými přáteli a bratry ve zbrani, proto vás žádám, jelikož sám jsem slepý, veďte mne tak daleko do bitevní vřavy, abych měl nepřátelé na dosah meče." Rytíři souhlasili, a protože ho nechtěli ztratit v tlačenici lidí, svázali otěže koní dohromady. Krále pak dle jeho přání vysunuli o něco kupředu a tímto způsobem postupovali proti Angličanům... Postoupili však příliš kupředu a byli všichni na místě pobiti. Ráno je nalezli na zemi mrtvé, s koňmi navzájem spojenými." Jean Froissart, Kronika Stoleté války.
zhudebněno v písni.. Družina přízraků, poslední posily. Pevnými řetězy své koně spojili Aby směl naposled promluvit králův meč. V lijáku šípů řítí se do srážky Rodí se legenda uprostřed porážky. Slepý král Čechů a jeho poslední zteč.
“V paměti krále Čechů měj, jenž do Francie, Němec jel, do Lombardie, Savojska, do země dánské, Uherska, do Polska , Krakovska a Ruska, do Litvy Mazovska a Pruska dobývati čest rytířskou. Ten léna štědrou rukou svou i zlato, šperky rozdával a nic než čest si nenechal. Věru jí víc měl než kdo jiný.“ Guillaume de Machaut
Když jsem Jana viděla naposledy, zbylo toho z něj dost málo. ostatky přivezli z Lucemburska na výstavu v Národním muzeu. A ocenila jsem velice, že byl transportován se všemi poctami jako hlava státu. Já ho měla vždycky ráda, i když to byl - no, kdybychom neřekli lotr, tak minimálně uličník.
"Když zaslechl povel k boji, zeptal se, kde je jeho syn Karel. Průvodci mu řekli, že nevědí, že se však nejspíš někde bije, načež král pravil:"Pánové, jste dnes všichni mými přáteli a bratry ve zbrani, proto vás žádám, jelikož sám jsem slepý, veďte mne tak daleko do bitevní vřavy, abych měl nepřátelé na dosah meče." Rytíři souhlasili, a protože ho nechtěli ztratit v tlačenici lidí, svázali otěže koní dohromady. Krále pak dle jeho přání vysunuli o něco kupředu a tímto způsobem postupovali proti Angličanům... Postoupili však příliš kupředu a byli všichni na místě pobiti. Ráno je nalezli na zemi mrtvé, s koňmi navzájem spojenými."
Jean Froissart, Kronika Stoleté války.
zhudebněno v písni..
Družina přízraků, poslední posily.
Pevnými řetězy své koně spojili
Aby směl naposled promluvit králův meč.
V lijáku šípů řítí se do srážky
Rodí se legenda uprostřed porážky.
Slepý král Čechů a jeho poslední zteč.
“V paměti krále Čechů měj,
jenž do Francie, Němec jel,
do Lombardie, Savojska,
do země dánské, Uherska,
do Polska , Krakovska a Ruska,
do Litvy Mazovska a Pruska
dobývati čest rytířskou.
Ten léna štědrou rukou svou
i zlato, šperky rozdával
a nic než čest si nenechal.
Věru jí víc měl než kdo jiný.“
Guillaume de Machaut
Pacifik se mi vždy líbil.Moc dobře,že tvorbou občas zabrousí i do historie.Pěkná písen.A král Jan-ano,tak šla historie.
Když jsem Jana viděla naposledy, zbylo toho z něj dost málo. ostatky přivezli z Lucemburska na výstavu v Národním muzeu. A ocenila jsem velice, že byl transportován se všemi poctami jako hlava státu. Já ho měla vždycky ráda, i když to byl - no, kdybychom neřekli lotr, tak minimálně uličník.
„Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“.
Pravda pravdoucí ....
Tak Tak
Až na to, že Jan Lucemburský tuto větu nikdy nepronesl. Ostatně ani neuměl česky.
Neuměl česky....."Es wird nicht daß der böhmisher König aus der Schlacht abhaut....." Možná to řekl takhle....😁.
@@knightatthecrossroads222 Možná. Ale ještě spíš francouzsky, byla to jeho rodná řeč a k francouzské kultuře měl vždycky nejblíž.
Z jakýho to je alba?
Legendy Pacifiku- Tuláci amulet
@@souda9491 Maličká chybička... TulácKÝ amulet..