FestAD rozhovory #3 - O studiu krajinářské architektury s Vladimírem

"Jak se naučit vnímat kritiku a proč je v kreativních oborech důležité umění dialogu " - rozhovor o studiu Krajinářské a zahradní architektury přinese nečekaně zajímavé téma...
Bylo to pro nás milé překvapení, když nás Vladimír (vystudovaný krajinný architekt) navštívil na našem pražském termínu letního přípravného kurzu FESTAD. Našel si na nás čas mezi svými zakázkami a my jsme ho poprosili o rozhovor. A protože vznikl spontánně bez předem zaslaných otázek, překvapí Vás svou upřímností a otevřeností. Najdete v něm odpovědi nejenom na tradiční otázky: Jak se dostat na obor krajinářská architektura, jak se připravit na talentové zkoušky a jaký je klíč k úspěšnému studiu na vysoké škole a jak se stát zahradním a krajinným architektem... Otevře však také jedno neočekávaně zajímavé téma: „Jak se v architektonické praxi vypořádat s kritikou a proč je nezbytné umění vést dialog."
Vladimír je absolventem Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně - oboru Krajinářská architektura. 10+1 zajímavých odpovědí ke studiu krajinné a zahradní tvorby najdete v dnešním videu.
Další novinky připravujeme na stránkách Festadu, Výtvarné výuky a na našich sociálních sítích:
FestAD: www.festad.cz/
Výtvarná výuka: www.vytvarnavy...
Facebook skupina: FestAD
Instagram: @vytvarnavyuka

[@emaemaemaemaemaema]

dekuji za video, zvazuji studium a prineslo mi zajimave informace

[@festadchannel]

Moc děkujeme za milou zprávu. Jsme rádi, že tyto informace pomáhají.

[@kitirsan6239]

U té kritiky je to asi nejlepší brát, jako pohled někoho, kdo se tomu věnuje, co by se mělo nějak odrazit v mém pohledu na tu kterou věc. Ale to může být celé spektrum způsobů, jak se to odrazí, od toho, že to zcela přijmu jako svou myšlenku - přes to, že nějakým způsobem upravím svůj postoj a začlením nějaké části toho kritického pohledu - až po to, že můj postoj je takový, že kritiku pochopím z čeho pramení, ale můj postoj je dostatečně obstojný, že ta kritika je nějaký názor, který ale není nutné začlenit do mého postoje. Takže ve výsledku je to hodně o snaze pochopit, co ten dotyčný tou kritikou myslel. Nemělo by to být o tom, že: jo ta kritika je jen názor, nechápu ji, a prostě si vybojuju to co jsem navrhl a nějak to ustojím.