Velmi rad sledujem pana Kollera. Inteligentny a pokojny prejav. Citit z neho pohodu. Prajem mu este vela rokov zdravia a radosti z pobytu v ptirode a horach.
Ahoj Igore. Moc pěkný film. Jsem rád, že se ti (skoro se zdá, že nejvíce) líbí v Teplických skalách. Cesty Kalamárka, Sýkorova Muší a Krecbachův Bojogenes patřily v době, kdy jsme začínali, k milníkům. Samozřejmě spolu s Noskovým Bumerangem. A to nejen technicky, ale i sporadickým jištěním (Sýkora 2 kruhy na 60 m, Krecbach myslím 4). Dokonce v tehdejší klasifikaci myslím měly všechny cesty číslo VII c (extrém - což značilo, že to je na hranici lidských možností a místní stupnice zůstávala na tomto stupni díky klasikům dlouho nepochopitelně uzavřena). V6dy, když jsme šli okolo, vzhlíželi jsme k těm cestám a snili jsme, že tyto cesty jednou vylezeme, ale moc jsme nevěřili, že k tomu dojde. V tý době jsme si dělali i legraci, že dnešní Tsunami je jediná věc, kterou nepůjde lozit jinak, než s hajzl zvony :-). Nakonec, po pár letech dřiny jsme lezli tyto milníky (Muší, Bojo a Kala) za odpoledne a tím nám narostla křídla. Stupnici pak mladí otevřeli a zakrátko byly už první devítky (Čada - Gravitační komplexy). Přelezli jsme nakonec většinu tvých cesty v Teplicích (často na hranici našich možností) a bylo nám to velkou inspirací a dodnes smekám hučku před Tebou. Tehdy jsme se báli ikonu jako jsi kritizovat, ale dnes už to mohu říci. Tvé linie výstupů byly smělé, nádherné a opravdu obtížné lezení (pamatuju, jak jsme se dlouho neúspěšně snažili najít klíč k Tvému Bezvětří - a pak kamarád, když tě později viděl, tlumočil, jak jsi kolegům ukazoval nástup v pohorách a vylezl jsi. Tehdy jsme byli dost dlouho malověrní, jak to s naším lezením bude :-) a vyfoukl jsi nám ledasco :-). Ale kruhy byly často v nevhodných místech. Ale my jsme ti odpustili, už proto, že jsi se s pískem, i když odjinud, popasoval tak skvěle :-) a pro Tvou lásku k písku a místní přírodě... V tvé práci a odkazu jsme pak pokračovali mým prvním Xb - Inkvizice. Nakonec (Luboš Beneš a já) padla i Tsunami. A zdaleka nebyla nejtěžší. Asi mou nejtěžší cestu jsem v 50 před pár roky dělal v hladké stěně od Tvé Kalamárky vpravo, kdy jsem si na Tebe několikrát vzpomněl, co bys té linii řekl (nazval jsem to Hlaďák). Podle mne šlo asi o jednu z prvních XII na písku v ČR, ale než jsme to stačili zjistit přelezem v kuse, místní vrcholovka (kdy do toho hovořili i pětkaři), to vytloukla. Tak se opatruj a drž se, tak jako vždy. V našich stěnách Tvými cestami žiješ a budeš žít, než se pískovec zase posune k jiným tvarům, ale to už tady nebude ani jeden z nás :-) Zdravím Tě, bratře, na Slovensko.
7 лет назад+9
Naprosto vynikající podívaná, ostatně jako dycinky! :-) Slza ukápla!
Celej projekt Onsajt děláte jednak po produkční stránce skvěle a jednak je to extrémně záslužná věc, na úrovni kroniky města / dědiny... Fakt smekám a pokračujte v tom. Zajímalo by mě - když píšete, že jste čekali na kladnou odpověď - jestli jste dostali někdy zápornou odpověď a od koho?
![Felix "Unfair" | [Stray Kids : SKZ-PLAYER]](http://i.ytimg.com/vi/Oswujxm2Ag0/mqdefault.jpg)
Pán Koller vďaka za Váš pozitívny prístup! 😊
Pan Igor je velký borec fakt skvělý člověk
Taky pokoj v dusi ma len malokto. Zavidim a obdivujem.Ta pasia a naplnenie.
Budem si to pustat velmi casto ako terapiu. Dakujem pan Koller.
Velmi rad sledujem pana Kollera. Inteligentny a pokojny prejav. Citit z neho pohodu. Prajem mu este vela rokov zdravia a radosti z pobytu v ptirode a horach.
Tito lidé jsou neskutečně inspirativní, takový klid a vyrovnanost číší z jeho projevu až to hřeje na duši.
Díky👍👍👍
Ahoj Igore. Moc pěkný film. Jsem rád, že se ti (skoro se zdá, že nejvíce) líbí v Teplických skalách. Cesty Kalamárka, Sýkorova Muší a Krecbachův Bojogenes patřily v době, kdy jsme začínali, k milníkům. Samozřejmě spolu s Noskovým Bumerangem. A to nejen technicky, ale i sporadickým jištěním (Sýkora 2 kruhy na 60 m, Krecbach myslím 4). Dokonce v tehdejší klasifikaci myslím měly všechny cesty číslo VII c (extrém - což značilo, že to je na hranici lidských možností a místní stupnice zůstávala na tomto stupni díky klasikům dlouho nepochopitelně uzavřena). V6dy, když jsme šli okolo, vzhlíželi jsme k těm cestám a snili jsme, že tyto cesty jednou vylezeme, ale moc jsme nevěřili, že k tomu dojde. V tý době jsme si dělali i legraci, že dnešní Tsunami je jediná věc, kterou nepůjde lozit jinak, než s hajzl zvony :-). Nakonec, po pár letech dřiny jsme lezli tyto milníky (Muší, Bojo a Kala) za odpoledne a tím nám narostla křídla. Stupnici pak mladí otevřeli a zakrátko byly už první devítky (Čada - Gravitační komplexy). Přelezli jsme nakonec většinu tvých cesty v Teplicích (často na hranici našich možností) a bylo nám to velkou inspirací a dodnes smekám hučku před Tebou. Tehdy jsme se báli ikonu jako jsi kritizovat, ale dnes už to mohu říci. Tvé linie výstupů byly smělé, nádherné a opravdu obtížné lezení (pamatuju, jak jsme se dlouho neúspěšně snažili najít klíč k Tvému Bezvětří - a pak kamarád, když tě později viděl, tlumočil, jak jsi kolegům ukazoval nástup v pohorách a vylezl jsi. Tehdy jsme byli dost dlouho malověrní, jak to s naším lezením bude :-) a vyfoukl jsi nám ledasco :-). Ale kruhy byly často v nevhodných místech. Ale my jsme ti odpustili, už proto, že jsi se s pískem, i když odjinud, popasoval tak skvěle :-) a pro Tvou lásku k písku a místní přírodě... V tvé práci a odkazu jsme pak pokračovali mým prvním Xb - Inkvizice. Nakonec (Luboš Beneš a já) padla i Tsunami. A zdaleka nebyla nejtěžší. Asi mou nejtěžší cestu jsem v 50 před pár roky dělal v hladké stěně od Tvé Kalamárky vpravo, kdy jsem si na Tebe několikrát vzpomněl, co bys té linii řekl (nazval jsem to Hlaďák). Podle mne šlo asi o jednu z prvních XII na písku v ČR, ale než jsme to stačili zjistit přelezem v kuse, místní vrcholovka (kdy do toho hovořili i pětkaři), to vytloukla. Tak se opatruj a drž se, tak jako vždy. V našich stěnách Tvými cestami žiješ a budeš žít, než se pískovec zase posune k jiným tvarům, ale to už tady nebude ani jeden z nás :-) Zdravím Tě, bratře, na Slovensko.
Naprosto vynikající podívaná, ostatně jako dycinky! :-) Slza ukápla!
Úžasný člověk, silný příběh a neskutečná motivace.
Výborný človek.
Díky
RESPECT MASTER!!!
Pekný film.... s pridanou hodnotou.
Yes, please get the English subtitles working!
Celej projekt Onsajt děláte jednak po produkční stránce skvěle a jednak je to extrémně záslužná věc, na úrovni kroniky města / dědiny... Fakt smekám a pokračujte v tom.
Zajímalo by mě - když píšete, že jste čekali na kladnou odpověď - jestli jste dostali někdy zápornou odpověď a od koho?
What is the name of the location he was climbing in (with all the rock columns/trail weaving through the canyon)?
It is Adršpach and Teplicke Rocks, Czech republic :)
Mal som tu možnosť tohto pána stretnúť ako pubertak na pretekoch v lezení. Bolo mi cťou. Nech sa darí 👍
OMG, we _need_ english caption for this one! please!
Yeah, would be great :)
RIP subtitles :(
The Fishman.