Elektrárna Ervěnice (asi 1936)
HTML-код
- Опубликовано: 4 мар 2021
- Ervěnice
Ing.Ladislav Postler
19?? (Odhadem 1936, nejdříve 1936.)
V nehostinné, poddolované krajině u Mostu byla postavena v roce 1926 parní centrála Ústředními elektrárnami v Praze, a.s., aby pálila neprodejné, méněcenné uhlí: lupky a moury.
Místa: Elektrárna Ervěnice I.
Film: 8 mm normal, Kodak Safety Film
Kamera: Ciné - Kodak Eight, Model 60 
Наука
Krasny diky - byl jsem tam jako ucen a videl jsem stary mramorovy velin na Ervenice I... velka skoda ze to neni na videu
Naprosto perfektní a jedinečné záběry. Škoda že není k dispozici podobný film i z provozu Ervěnické dvojky.
Super movie!! Klasika, bez keců, bez 'hudby'!! Takhle je to správně. Ty škodovácký generátory jsou tam doufám dodnes. Byť třeba jenom jako exponát... Na Kladně máme v elektrárně taky jednu škodověnku. Ryčí to jak tur, ale, furt to maká.
Eh. Odpovím si sám. Elektrárna, alespoň dle gůglu, vydechla naposled v r. 1946. To měla moje matka ještě osm let do narození. Takže ty mašiny už jsou dávno v p®deli.
Takový pěkný rodinný film.
Ano. Je to můj děd a jeho teta, která ho finančně podporovala na studiích elektrotechniky, když mu rodiče zemřeli.
7:00 Strojovna se čtyřmi turbosoustrojími (rychloběžné parní turbíny spřažené s generátorem). Pán prochází okolo škodováckého generátoru, který dává 25 megawatt. Vyspělost našeho předválečného strojírenství byla neuvěřitelná.
Vyspělost našeho předválečného strojírenství zhruba odpovídala vyspělosti všech tehdejších průmyslových zemí. A že meziválečné Československo bylo relativně vyspělou průmyslovou zemí, to bylo čistě dědictví začlenění zemí české Koruny do rakouského mocnářství, ač to později národovecký étos všemi možnými prostředky popíral. Když si v podstatě shrnu, co znamenal pro české země rozpad monarchie a vznik samostatného státu, tak mě napadají jen slova jako katastrofa, apokalypsa a bída, byť se to první dvě desetiletí ještě zdaleka neprojevilo :)
Zožeňte si časopis Strojársky obzor, niekdedy okolo rokov 1931-1935. Tam boli popísané kotlee výrobcov Českomoravskej, Prvej Brněnskej aj Vítkovíc. Neuveriteľné, čo už vtedy dokázali postaviť.
Dnešné moderné kotle sú len zlepšené verzie z 30-tych rokov.
@@spravodlivy Co se ale od té doby změnilo zcela zásadně, je tvar a geometrie profilu statorových a rotorových lopatek parních turbín. Přelopatkováním starší turbíny v rámci její generální opravy může znamenat zvýšení účinnosti i o desítky procent.
@@EmkonBrno dnešní konštruktéri majú omnoho viac pomôcok na vývoj, ako mali vtedajší inžinieri. Nielen že majú moderné počítačové programy, ktoré im umožňujú rôzne simulácie, naviac majú históriu, z ktorej sa vedia poučiť.
Mám zviazanú zbierku článkov z časopisu Strojársky obzor, vydanú v roku 1935, nazvanú Moderní kotle. Tam sa venujú trom hlavným vyrobcom: českomoravská, prvá brnenská a vítkovice. Je tam rozsiahly článok o elektrárni Ervěnice. Len tak okrajom: 4 vítkovické kotle dodnes kúria v Tatrách, v Masarykovom ústave Vyšné Hágy.
Akurát už nie na uhlie, lebo kvôli majstrovstvám sveta v lyžovaní v roku 1970, boli plynofikované. Ale ostalo tam kam komplet zauhlovanie, roštu v kotloch, vynášače škvary...