Tak tohle si budu muset za dlouhých zimních večerů pustit ještě jednou, musím si k tomu nakreslit blokové schema jinak se z toho potentononc. Takhle na první poslech mě tam zaujalo hned několik věcí. Proč má BUS napětí 8×BAT upřímně řečeno nechápu, nebo spíš nad tím musím dosti přemýšlet, protože ono to asi nějaký důvod má. Docela mě děsí ten střídač. Tam opravdu z BUS dělají konstantní napětí a potom to PWM sekají na výstupním H můstku? Docela by mě zajímaly budící signály a jak to mají časované. Pak je tu ale věc, které jednoduše nerozumím, konkrétně C124, C126 (je to tam zopakované 4×). Dva kondenzátory v serii, může být, s tím problém nemám, jenomže okolí jaxi nedává smysl. D69, D71 vypadá jako symetrický usměrňovač, kterým by se teda vytvářelo symetrické budicí napětí pro FETy, jehož filtry by byly právě ty C124, C126, jenomže ouha, to jaxi postrádá druhou stranu! Obávám se, že mezi C124, C126 má vést CH-, pak by to smysl dávalo. Obdobně má imho CH- vést mezi C112, C113, dále pak mezi C76, C103 má vést TX1.4 a mezi C123,C114 zase TX1.3. Pak skutečně ty diody udělají napětí, které pluje kolem S těch FETů, ty dva BJT tam (ze stejného signálu) dělají push-pull a tím tahají gate těch FETů. Musí tam být sekvence náběhu, totiž ty gaty ti to tím push-pullem začne tahat dřív, než se přes ty diody vyrobí dostatečné napětí na těch kondenzátorech, čili pokud například začneš kladným pulzem, tak ten FET pak nemáš jak zavřít. Takže podle mého názoru tam musí pustit budicí signál v době, kdy stojí H-můstek na primáru TX1, čímž si nabiješ ty filtrační kondenzátory v těch symetrických pomocných zdrojích, co v ten moment dělají ty FETy je veskrze jedno, protože díky tomu, že stojí TX1, nemají co spínat. No a v momentě, kdy nahodíš TX1, tak už na těch filtračních kondenzátorech napětí je, čili ty FETy normálně spínají. Další (podle mého názoru chyba) je fakt, že odtoky Q24, Q11, Q17, Q20, Q38, Q21, Q22, Q12 prakticky nikam nevedou. Přesněji řečeno vedou na kondenzátorovou baterii C8, C9, C12, C13, ale dál nikam. Tam zase kousek něčeho chybí. Ta kondenzátorová baterie je na 63V, čili celá ta mlátička na sekundáru TX1 asi není nic jiného, než řízený usměrňovač, čili v těch odtocích má být asi CH+?? Pokud to tak je, vysvětlovalo by to smysl Q42, Q58, Q44, Q45, totiž dovolím si tvrdit, že to tam není kvůli přepólování baterie. Nebo, asi to dokáže takovou situaci zachránit, ale není to primární funkce. Totiž H-můstek coby řízený usměrňovač. Výše jsem psala, že dokud neběží TX1, je celkem jedno jak spínají ty čtveřičky FETů, protože díky stojícímu TX1 nemají žádné napájení. No, ne tak docela, na výstupu H-můstku sedí accu, no a v momentě, kdy by se ty větve potkaly, to díky accu poletí do nebes. Aby se to nestalo, je potřeba ten accu odpojit do doby, než se na pomocných zdrojích vyrobí dostatečné napětí, no a na to právě slouží tahle čtveřička FETů…tedy alespoň si to myslím. Tohleto asi zpětně vysvětluje, proč má BUS 450V, totiž proudy. Kdyby to tak nebylo, museli by podobnou usměrňovací mlátičku mít i na výstupu MPPT, prakticky všeho, co do toho strká energii, to, co z toho energii tahá, by také spínalo strašné proudy, no a to člověk úplně nechce. Prostě si to odložili na jedno místo, aby se to dělalo jen jednou, to dává smysl. Současně to vypadá, že TX1 funguje ve dvou směrech, kdy ten supersložitý H můstek na sekundáru může být stejně dobře budičem a H můstek na primáru může být stejně dobře řízeným usměrňovačem, čímž se dostávám k tomu, co je popsané v tom textu. Celé je to jenom věcí toho, jak se to řídí. Tohle obecně bude asi plné překvapení, no musím uznat, že mě to zaujalo, ale opravovat to nechci :3 :3. Nicméně koukat do toho ještě budu, protože zbývá MPPT a střídač, kde zaručeně nějaká překvapení budou.
Na tohle si budu muset sednout ke schematu a koukat do nej, zatimco to budu cist :-) Dneska odjizdim pryc, takze na to urcite zareaguju, ale chvili to potrva :-) Pokud k tomu budes mit dalsi pripominky (a predpokladal sem a doufal, ze budes), pis to sem, prosim, ja to pak cely pripnu, at je to tu na ocich :-) Dekuju :-)
1:8 bude navinuté trafo mezi H můstkama, synchronně běží buzení z jednoho SG a proto je jedno kam to mění. Do, nebo z baterie směr bude záviset pouze na velikosti napětí na obou stranách v poměru 1:8 . 1:8 trafo nejlépe vychází pro 48dc/230AC. A zpět. Samozřejmě myslím 230Vac ef. za H mostem SPWM. Schéma je neúplné, opravdu tam není spousta propojek.
Zdravím , díky ze výživné povídání a dovysvětlující schémata 😁 . IO SG3525 je běžný PWM generátor , je snad ve všem . Potkal jsem u dvou měničů vadný budící trafíčka - jedno na straně BAT H-můstku a u jiného měniče na HV-BUS H-můstku . V obou případech okamžitě vyskákali nové mosfety i IGBTétča . Pokud by byl mrtvej SG3525 , nebylo by buzení aby lítali mosfety 🤨 .
Moc pěkné a poučné video. Povedlo se mi zničit měnič Carspa 12/230V 300W sinus, když jsem s ním dělal hokusypokusy, aby na něj běžela malá kompresorová lednice. Měl jsem takový blbý nápad rozběhout lednici ze sítě a po snížení odběru jí přepnout pomocí stykače na měnič. Bohužel jsem to nevychytal a dostalo se síťové napětí na výstup z měniče. Zřejmě jsem se přitom bohužel netrefil do fázování a měnič "trochu" bouchl:-) Zůstala z něho fungovat část 12V DC/ 330V DC. Všechno ostatní shořelo. Výkonnové tranzistory i budicí a řídicí deska. Kam jsem se podíval, všude zmar a zkáza. Nejdřív jsem ho odložil, ale po shlédnutí různých takovýchto inspiračních videí se to pokusil "opravit". Bohužel na to nejsem ani nástrojově, zrakově, jemněmotoricky, ani mentálně (to poslední bych možná po čase zvládl) dostatečně vybavený, takže jsem ho opět tiše odložil ad akta 🙂
@@marphymarphy Lednice má sice jen 100W, ale při rozběhu indukčního motoru s kotvou nakrátko, kdy sepne rozběhové relé a ještě připne další vinutí, tak to má hodně velký odběr. Odborníci píší, že 4 až 10x větší než jmenovitý. A u malých motorů je to horší. Místo toho 300W jsem koupil 600W (má krátkodobé přetížení 1200W) a ten to také nedal. Teprve dvokilowatový s přetížením asi vteřinu 4kW to dá. Nesmí ovšem běžet mikrovlnka. To to při zapnutí lednice také spadne. Pokud lednice běží, je možno mikrovlnku zapnout, pokud se ovšem trefím do nuly 🙂
Ahoj, pokud se impulzního zdroje týká, jde o obvyklé zapojení. Větev, která je hlavní je měřena a přes trafíčko nebo optokopler se info o napětí pošle na vstup. Řídící IC podle této informace mění šířku impulzu výkonovému tranzistoru, který spíná vstupní napětí do trafa. Tím se dávkuje množství energie, podle odběru. Ostatní větve by tedy mohly mírně kolísat a proto se tam dají ztrátové stabilizátory.
@@marphymarphy Ano, ty jsou ztrátové, protože nepotřebnou část výkonu mění na teplo. Proto se to používá jen na malé odběry. Počítám, že ta hlavní dvanáctivoltová větev má odběr více než 1A. Ikdyž bude zdroj dost tvrdý, určitě dojde k poklesu napětí a na to reaguje zpětnovazební regulace a přidá na vstupu. Tím vyroste napětí i na těch vedlejších výstupech a to vyrovnají monilitické stabilizátry, řada 78xx nebo 79xx, pak jsou ještě (LM317) ty jsou z venku nastavitelné. Řekl bych, že tato stabilizace se dnes používá vyjímečně. Běžně napájecí zdroj dává nejvyšší napětí a je to doplněno stepdown DC/DC a ty dělají třeba 5V, 3,3V atd. Ušetří to energii, hlavně když to jede na baterky a je to dnes levné řešení. Stejně jako se málo vidí konvenční zdroje s trafem, tak mizí i tyhle stabilizátory.
Teď si představte že existuje měnič 1 kw provozovaný více než 5let než morálně zestárl s pěti aktivními prvky 2 triaky a 2 polem řízenými tranzistory na primáru toroidního trafa a triakem na sekundáru pro řízení výkonu a bez jakýchkoliv elektrolytů.
Díky za téme china střídačů, už doma jeden mám na 12V, takže mě zajímá jak fungují a co se na nich kazí, abych byl si je opravit sám. Jinak k přepínání scén v OBS doporučuji přidat horké klávesy, ať to furt nehoníš myší.
Ahoj. Pouzivam na to podle parametru stridace bud svuj 30V3A linerni zdroj (pro stridace do 24V z baterie), co sem stavel (mam tu o nem video) a nebo starickej, ale luxusni Tesla BS 525 2x30V1A (Pro stridace 48V z baterie). Podle potreby je zapojuju do serie az na 90V. Ten 1A je celkem limitujici, ale pokud se ten stridac zapne az tam, ze mi zdroj padne do proudovyho omezeni, je to znamka, ze funguje :-)
@@marphymarphy to je jedno Třeba můj měnič 12 na 230V má na kladnou i zápornou 6 tranzistorů. Podle parametrů se dá sehnat i jeden co nahradí těch šest 🤔 Proč??
Takze predpokladam, ze se bavime o boosteru hned za baterkou😊Je to o tom, ze z ty baterky se sice taha maly napeti, zato ukrutny proudy...Na tom stridaci, co mam na stole je 300A pojistka (i kdyz si myslim, ze ten spalek zeleza, co tam je, by neutavil do zkratu ani Temelin). 1 tranzistor, kterej unese 300A, plus ma odpovidajici ztratovy vykon, minimalbi ztraty pri sepnuti, atd. bude stat odhadem...Nesmysl...Kdezto ty maly zapojeny paralelne stoji cca 80,- Kc/ks. Takze to bude z duvodu financni uspory, rozlozeni tepla, minimalizace ztrat pri sepnuti, zvyseni vykonovy unosnosti, atd. Co se tyce jejich zapojeni, sou paralelne vc. Gatu, takze vzdy bezi vsechny naraz, zadny pripinani na zaklade vykonu tady neni😊
Tak tohle si budu muset za dlouhých zimních večerů pustit ještě jednou, musím si k tomu nakreslit blokové schema jinak se z toho potentononc. Takhle na první poslech mě tam zaujalo hned několik věcí. Proč má BUS napětí 8×BAT upřímně řečeno nechápu, nebo spíš nad tím musím dosti přemýšlet, protože ono to asi nějaký důvod má. Docela mě děsí ten střídač. Tam opravdu z BUS dělají konstantní napětí a potom to PWM sekají na výstupním H můstku? Docela by mě zajímaly budící signály a jak to mají časované.
Pak je tu ale věc, které jednoduše nerozumím, konkrétně C124, C126 (je to tam zopakované 4×). Dva kondenzátory v serii, může být, s tím problém nemám, jenomže okolí jaxi nedává smysl. D69, D71 vypadá jako symetrický usměrňovač, kterým by se teda vytvářelo symetrické budicí napětí pro FETy, jehož filtry by byly právě ty C124, C126, jenomže ouha, to jaxi postrádá druhou stranu! Obávám se, že mezi C124, C126 má vést CH-, pak by to smysl dávalo. Obdobně má imho CH- vést mezi C112, C113, dále pak mezi C76, C103 má vést TX1.4 a mezi C123,C114 zase TX1.3. Pak skutečně ty diody udělají napětí, které pluje kolem S těch FETů, ty dva BJT tam (ze stejného signálu) dělají push-pull a tím tahají gate těch FETů. Musí tam být sekvence náběhu, totiž ty gaty ti to tím push-pullem začne tahat dřív, než se přes ty diody vyrobí dostatečné napětí na těch kondenzátorech, čili pokud například začneš kladným pulzem, tak ten FET pak nemáš jak zavřít. Takže podle mého názoru tam musí pustit budicí signál v době, kdy stojí H-můstek na primáru TX1, čímž si nabiješ ty filtrační kondenzátory v těch symetrických pomocných zdrojích, co v ten moment dělají ty FETy je veskrze jedno, protože díky tomu, že stojí TX1, nemají co spínat. No a v momentě, kdy nahodíš TX1, tak už na těch filtračních kondenzátorech napětí je, čili ty FETy normálně spínají.
Další (podle mého názoru chyba) je fakt, že odtoky Q24, Q11, Q17, Q20, Q38, Q21, Q22, Q12 prakticky nikam nevedou. Přesněji řečeno vedou na kondenzátorovou baterii C8, C9, C12, C13, ale dál nikam. Tam zase kousek něčeho chybí. Ta kondenzátorová baterie je na 63V, čili celá ta mlátička na sekundáru TX1 asi není nic jiného, než řízený usměrňovač, čili v těch odtocích má být asi CH+??
Pokud to tak je, vysvětlovalo by to smysl Q42, Q58, Q44, Q45, totiž dovolím si tvrdit, že to tam není kvůli přepólování baterie. Nebo, asi to dokáže takovou situaci zachránit, ale není to primární funkce. Totiž H-můstek coby řízený usměrňovač. Výše jsem psala, že dokud neběží TX1, je celkem jedno jak spínají ty čtveřičky FETů, protože díky stojícímu TX1 nemají žádné napájení. No, ne tak docela, na výstupu H-můstku sedí accu, no a v momentě, kdy by se ty větve potkaly, to díky accu poletí do nebes. Aby se to nestalo, je potřeba ten accu odpojit do doby, než se na pomocných zdrojích vyrobí dostatečné napětí, no a na to právě slouží tahle čtveřička FETů…tedy alespoň si to myslím.
Tohleto asi zpětně vysvětluje, proč má BUS 450V, totiž proudy. Kdyby to tak nebylo, museli by podobnou usměrňovací mlátičku mít i na výstupu MPPT, prakticky všeho, co do toho strká energii, to, co z toho energii tahá, by také spínalo strašné proudy, no a to člověk úplně nechce. Prostě si to odložili na jedno místo, aby se to dělalo jen jednou, to dává smysl. Současně to vypadá, že TX1 funguje ve dvou směrech, kdy ten supersložitý H můstek na sekundáru může být stejně dobře budičem a H můstek na primáru může být stejně dobře řízeným usměrňovačem, čímž se dostávám k tomu, co je popsané v tom textu. Celé je to jenom věcí toho, jak se to řídí.
Tohle obecně bude asi plné překvapení, no musím uznat, že mě to zaujalo, ale opravovat to nechci :3 :3. Nicméně koukat do toho ještě budu, protože zbývá MPPT a střídač, kde zaručeně nějaká překvapení budou.
Na tohle si budu muset sednout ke schematu a koukat do nej, zatimco to budu cist :-) Dneska odjizdim pryc, takze na to urcite zareaguju, ale chvili to potrva :-) Pokud k tomu budes mit dalsi pripominky (a predpokladal sem a doufal, ze budes), pis to sem, prosim, ja to pak cely pripnu, at je to tu na ocich :-) Dekuju :-)
1:8 bude navinuté trafo mezi H můstkama, synchronně běží buzení z jednoho SG a proto je jedno kam to mění. Do, nebo z baterie směr bude záviset pouze na velikosti napětí na obou stranách v poměru 1:8 . 1:8 trafo nejlépe vychází pro 48dc/230AC. A zpět. Samozřejmě myslím 230Vac ef. za H mostem SPWM. Schéma je neúplné, opravdu tam není spousta propojek.
Co jiného k tomu říct než díky. Parádní vysvětlení funkce střídače.
Dekuji :-)
Zdravím , díky ze výživné povídání a dovysvětlující schémata 😁 . IO SG3525 je běžný PWM generátor , je snad ve všem . Potkal jsem u dvou měničů vadný budící trafíčka - jedno na straně BAT H-můstku a u jiného měniče na HV-BUS H-můstku . V obou případech okamžitě vyskákali nové mosfety i IGBTétča . Pokud by byl mrtvej SG3525 , nebylo by buzení aby lítali mosfety 🤨 .
Moc pěkné a poučné video.
Povedlo se mi zničit měnič Carspa 12/230V 300W sinus, když jsem s ním dělal hokusypokusy, aby na něj běžela malá kompresorová lednice. Měl jsem takový blbý nápad rozběhout lednici ze sítě a po snížení odběru jí přepnout pomocí stykače na měnič. Bohužel jsem to nevychytal a dostalo se síťové napětí na výstup z měniče. Zřejmě jsem se přitom bohužel netrefil do fázování a měnič "trochu" bouchl:-) Zůstala z něho fungovat část 12V DC/ 330V DC. Všechno ostatní shořelo. Výkonnové tranzistory i budicí a řídicí deska. Kam jsem se podíval, všude zmar a zkáza. Nejdřív jsem ho odložil, ale po shlédnutí různých takovýchto inspiračních videí se to pokusil "opravit". Bohužel na to nejsem ani nástrojově, zrakově, jemněmotoricky, ani mentálně (to poslední bych možná po čase zvládl) dostatečně vybavený, takže jsem ho opět tiše odložil ad akta 🙂
To se na ten 300W menic ta lednice nerozjela? Jako nejaka spicka tam bude pri startu, ale mala lednice papa kolik? Do 100W max?
@@marphymarphy Lednice má sice jen 100W, ale při rozběhu indukčního motoru s kotvou nakrátko, kdy sepne rozběhové relé a ještě připne další vinutí, tak to má hodně velký odběr.
Odborníci píší, že 4 až 10x větší než jmenovitý. A u malých motorů je to horší.
Místo toho 300W jsem koupil 600W (má krátkodobé přetížení 1200W) a ten to také nedal. Teprve dvokilowatový s přetížením asi vteřinu 4kW to dá. Nesmí ovšem běžet mikrovlnka. To to při zapnutí lednice také spadne. Pokud lednice běží, je možno mikrovlnku zapnout, pokud se ovšem trefím do nuly 🙂
Super a nebol výbuch.😉
No...uvidime, jak to dopadne, az budem davat dokupy ten, co znova vyskakal :-D
@@marphymarphy Ja verím že to dáš a pokiaľ nie ta tak až to zapneš šleha jak z kanóna.
Supr a díky
Diky :-)
Jsi borec...snažím se, ale v podstatě vím enec...
Ono je totiz lepsi to mit pred sebou a videt tak v praxi, o cen se clovek bavi, no.
Také super 😉
Dekuju :-)
Ahoj, pokud se impulzního zdroje týká, jde o obvyklé zapojení. Větev, která je hlavní je měřena a přes trafíčko nebo optokopler se info o napětí pošle na vstup. Řídící IC podle této informace mění šířku impulzu výkonovému tranzistoru, který spíná vstupní napětí do trafa. Tím se dávkuje množství energie, podle odběru. Ostatní větve by tedy mohly mírně kolísat a proto se tam dají ztrátové stabilizátory.
Chvili sem ted premejslel, o cem se bavime a my mluvime o tech 7805 a 7912? :-)
@@marphymarphy Ano, ty jsou ztrátové, protože nepotřebnou část výkonu mění na teplo. Proto se to používá jen na malé odběry. Počítám, že ta hlavní dvanáctivoltová větev má odběr více než 1A. Ikdyž bude zdroj dost tvrdý, určitě dojde k poklesu napětí a na to reaguje zpětnovazební regulace a přidá na vstupu. Tím vyroste napětí i na těch vedlejších výstupech a to vyrovnají monilitické stabilizátry, řada 78xx nebo 79xx, pak jsou ještě (LM317) ty jsou z venku nastavitelné. Řekl bych, že tato stabilizace se dnes používá vyjímečně. Běžně napájecí zdroj dává nejvyšší napětí a je to doplněno stepdown DC/DC a ty dělají třeba 5V, 3,3V atd. Ušetří to energii, hlavně když to jede na baterky a je to dnes levné řešení. Stejně jako se málo vidí konvenční zdroje s trafem, tak mizí i tyhle stabilizátory.
... perfecto dekujeme
Teď si představte že existuje měnič 1 kw provozovaný více než 5let než morálně zestárl s pěti aktivními prvky 2 triaky a 2 polem řízenými tranzistory na primáru toroidního trafa a triakem na sekundáru pro řízení výkonu a bez jakýchkoliv elektrolytů.
Díky za téme china střídačů, už doma jeden mám na 12V, takže mě zajímá jak fungují a co se na nich kazí, abych byl si je opravit sám. Jinak k přepínání scén v OBS doporučuji přidat horké klávesy, ať to furt nehoníš myší.
Joooo, zkratky mam nastaveny...Myslis, ze si je pamatuju?😂😂
Diky za skvele video. Jaky jsi pouzival vstupni napeti( typ zdroje) ,kdyz jsi promeroval ruzna napeti na desce? Muzes nejaky doporucit? Predem diky
Ahoj. Pouzivam na to podle parametru stridace bud svuj 30V3A linerni zdroj (pro stridace do 24V z baterie), co sem stavel (mam tu o nem video) a nebo starickej, ale luxusni Tesla BS 525 2x30V1A (Pro stridace 48V z baterie). Podle potreby je zapojuju do serie az na 90V. Ten 1A je celkem limitujici, ale pokud se ten stridac zapne az tam, ze mi zdroj padne do proudovyho omezeni, je to znamka, ze funguje :-)
To nemusíš hledat co je NPN a co PNP, to vidíš ze schématické značky tranzistoru... NPN šipka ven.
Jooo, to je pravda😂To mi v tu chvili trochu nedoslo🤦🏻♂️😂
Mám otázku: proč v těch jednotlivých střídačích jsou většinou čtyři výkonové prvky místo jednoho?
To se postupně připínají podle zátěže?
Díky
Ahoj. O jake casti mluvime, prosim? :-)
@@marphymarphy to je jedno
Třeba můj měnič 12 na 230V má na kladnou i zápornou 6 tranzistorů. Podle parametrů se dá sehnat i jeden co nahradí těch šest 🤔
Proč??
Takze predpokladam, ze se bavime o boosteru hned za baterkou😊Je to o tom, ze z ty baterky se sice taha maly napeti, zato ukrutny proudy...Na tom stridaci, co mam na stole je 300A pojistka (i kdyz si myslim, ze ten spalek zeleza, co tam je, by neutavil do zkratu ani Temelin). 1 tranzistor, kterej unese 300A, plus ma odpovidajici ztratovy vykon, minimalbi ztraty pri sepnuti, atd. bude stat odhadem...Nesmysl...Kdezto ty maly zapojeny paralelne stoji cca 80,- Kc/ks. Takze to bude z duvodu financni uspory, rozlozeni tepla, minimalizace ztrat pri sepnuti, zvyseni vykonovy unosnosti, atd. Co se tyce jejich zapojeni, sou paralelne vc. Gatu, takze vzdy bezi vsechny naraz, zadny pripinani na zaklade vykonu tady neni😊
@@marphymarphy aha, to jsem si myslel. Tak díky 👍