UNI-T měřáčky, to je takový průměr +. Špička byla kdysi značka měřáků Metex (už se hezkých pár let nevyrábí). Metex byla USA & Německá produkce (jak součástky tak obal), to byla ještě kvalita (žádná Čína a jejich komponenty) a opravdu špičkový a přesný meřáky hlavně vyšší a profi řada, (proto mám dosud dva a jiný ani nechci, jsou i po desítkách let přesné). Jinak tu teplotní drátkovou sondu stačí někde přiložit hlavně tu "kuličku" na konci (klidně ji přímo zkus nahřát trafopájkou) 😂 Přeji ti moc pěkné svátky a hodně úspěchů v Novém roce 2021 ❤️ P.S. Já si nadělil osciloskop digitální Hantek DSO5202P, 2 kanálový, zatím jsem nadšený ☺️
Já mám dobrý zkušenosti s fy.HADEX Ostrava.Kupovali jsme si od nich součástky i měřáky do práce,UNI-T mívali v nabídce taky,třeba smršťovací bužírky byly za pakatel.
@@teslakovalaborator No neřekl bych,že jen se starýma součástkama(řada z těch socialistických se asi vyrábí pořád),ale třeba pro elektrikáře lisovací dutinky(špičky)na kroucené vodiče za 1/10 ceny než u konkurence.Ale to by se dalo o tom povídat celej večer.Třeba jističe.Prostě "dobré zkušenosti.Kdysi mi o Hadexu řekl známej,ale to už je tak 20let.Pak jsem o tom řekl kolegovi z práce.Od tý doby Hadex dobrej a hotovo.A to nejsem Ostravak,aby si někdo nemyslel,že chválím svoje,(Výhodné čechy).nebo slíš Východní!:-))
@@atilaigelit2528 Přesně tak, na střední škole jsme měli 3D tiskárnu a takovéto krabičky tam dělal jeden učitel, tak jsem si ji také zaplatil. Sám s tím neumím, ale ten zdrojový soubor je stažený někde z internetu, rozhodně najdeš :D
Zaujalo mě tam to měření teploty a cítím tam velký špatný, lépe řečeno starou (a špatnou) konstrukci. Na druhou stranu to může být pobídnutí ke konstrukci vlastního teploměru, což zase může být pozitivní :3. Předně, měření teploty termočlánkem má smysl pokud se měří od 200°C výše, lépe řečeno na takových teplotách, kde se dá zanedbat fluktuace vztažné teploty (všechny multimetry měří termočlánkem). V opačném případě je potřeba vztažnou teplotu měřit a měřenou hodnotu o ni korigovat. Vztažná teplota je teplota studeného konce termočlánku, čili teplota těch kabelů, dá se říct. Pro prakticky každý termočlánek se dá říct, že má na výstupu nulové napětí v případě, kdy měří vztažnou teplotu, jinak řečeno, teplý a studený konec je na stejné teplotě. No a tohle je u termočlánku kámen úrazu, protože teplota v místnosti kolísá, tudíž kolísá i vztažná teplota a finálovou ránu tomu člověk zasadí tím, že chytí vývody termočlánku do ruky, čímž to vytáhne na poměrně stabilní vztažnou teplotu 37°C. Moderní multimetry jsou obvykle dělané tak, že je uvnitř teplotní senzor (většinou odporový), který měří teplotu v místnosti, tedy spíše v multimetru, a tu považuje za vztažnou. No a potom to funguje celkem přesně, protože se do měření zavádí korekce vztažné teploty. Jinými slovy, pokud odpojím termočlánek, musí mi multimetr ukázat teplotu v místnosti. Že tady bude něco blbě jsem začala cítit když jsem zjistila, že se termočlánek připojuje do napěťového vstupu. On se většinou připojuje do μA/mA vstupu, protože termočlánek má extrémně nízký vstupní odpor, takže odpor bočníku v multimetru nepředstavuje problém a současně způsobí, že sám multimetr má na svých svorkách nízkou impedanci. Na bočníku se navíc snímají nízká napětí, přičemž on když se ten termočlánek vyhrabe na nějaké desítky mV, tak je člověk rád. Pokud je na nízkých koncích vedení nízká impedance, musí se do něj indukovat poměrně šílené proudy aby se to projevilo na měřeném napětí a tím pádem i ukazované hodnotě. Proto se v moderní koncepci multimetru používají proudové vstupy na připojení termočlánku. No, tady se viditelně používá vysokoimpedanční vstup měření napětí, čili indukce nějakého sajrajtu k měřené hodnotě je celkem pravděpodobná. Aneb pokud vypojení termočlánku znamená over-range, nemůže to být jinak. Dřív se to tak dělalo, navíc se používala konstantní vztažná teplota 20°C. Dobrat se toho dá zkratováním vstupu při různých okolních teplotách, nicméně ukázkových 20°C ihned po připojení termočlánku naznačuje, že si to vztažnou teplotu opravdu neměří, takže koncepce tak z roku 93, aneb v tom procesor nebude. Nic proti tomu, jen je to potřeba při měření (nejen) teploty vzít jako fakt. Historickou koncepci naznačují další věci, jako je třeba rychlá reakce beeperu. Pokud to tak je, má to pochopitelně další konsekvence, jako třeba měření kmitočtu měřením napětí usměrněného napětí na hraně filtru, což dále ovlivňuje přesnost měření kapacit (±4% + 3dig, což na 3½ místu znamená, že se měří v podstatě na jedo a půl místa, což už je takové, ehm, jak to říct slušně) atd. Ono ne že by to bylo vyloženě špatné, ale člověk si musí být při měření vědom limitů, které ten stroj má. Když k tomu přidám 9V napájení, cítím uvnitř ICL7106 nebo nějaký klon, což nevím jestli bych dala bezmála 700 za multimetr postavený na 40 let starém low-end IC. Navíc dvacítkové hranice rozsahů s nulovou přetížitelností, moderní multimetry v této cenové kategorii mají obvykle 40 nebo 60 hranice, zase s nulovou přetížitelností, ale tenhle sám fakt stačí na to, aby většinou se stejnými parametry měřili přesněji, extra pokud jde o ty s 60 hranicemi, protože rozsahy pak končí na celkem rozumných napětích jako je 6V, 60V, 600V, přičemž když uvážím, že se používají napětí jako 3.3V, 5V pro logiku, 4.2V na LiIon atd., potom zase 24V, 48V, 50V, v dalším rozsahu atd., pak se totiž s citlivostí dostávám o místo hlouběji, což tady u těch low-end multimetrů s nízkým počtem míst je nesporná výhoda, navíc k tomu člověk obvykle dostane autorange. Připadá mi to za nějakých těch 650Kč docela drahé, nějaké 3-4 sta by byly řekněme OK, ale taky bych přemýšlela jestli si nepřiplatit. Jinak ten zbytek vypadá pěkně. Pokud jde o zatěžovací rezistory místo repráku. 3R9 je blíž a dostrkat to na 4Ω by šlo kusem odporového drátu, nicméně. Na těch rezistorech se stejně nedá měřit, protože on jim s teplotou cestuje odpor. Myslím si, že 4R7 nemá šanci vadit, takže je to asi celkem jedno. Jinak ono u elektronkových zesilovačů (kde člověk tu zátěž musí mít) je celkem jedno jestli se jede odporem nahoru či dolů. Když se jede dolů, tak se zvětšuje proud, ale když se jede nahoru, zase se zvětšuje napětí. Nebezpečné je to pro elektronku tak rámcově stejně, možná bych se přiklonila spíš na tu proudovou stranu, protože většina elektronkových rádií má konec v Ačku, kde přes tu láhev teče nemalý klidový, takže mírné zvýšení proudu nemá moc nárok. Na druhou stranu, pokud se výstup odlehčí, tak se sice cosi nakmitá na trafáku, ale zase se zatáhne do třetí mříže, čímž se elektronka zatlumí, takže ani to by neměl být problém. Prostě si myslím, že pokud tam bude alespoň něco, tak to nic zlého neudělá a jestli je to 3R9 nebo 4R7 asi těžko bude mít na něco vliv, no a pokud k tomu člověk připlácne něco polovodičového (čili bez výstupáku), tak větší zatěžovací odpor je bezpečnější. Čili těch 4R7 je asi ve výsledku lepší volba. Ty kondenzátory se mi vyloženě líbí, na ty tam asi půjdu taky. Sice tu mám jakési historické zásoby, ale ono na tomhle neradno šetřit.
UNI-T měřáčky, to je takový průměr +. Špička byla kdysi značka měřáků Metex (už se hezkých pár let nevyrábí). Metex byla USA & Německá produkce (jak součástky tak obal), to byla ještě kvalita (žádná Čína a jejich komponenty) a opravdu špičkový a přesný meřáky hlavně vyšší a profi řada, (proto mám dosud dva a jiný ani nechci, jsou i po desítkách let přesné). Jinak tu teplotní drátkovou sondu stačí někde přiložit hlavně tu "kuličku" na konci (klidně ji přímo zkus nahřát trafopájkou) 😂
Přeji ti moc pěkné svátky a hodně úspěchů v Novém roce 2021 ❤️
P.S. Já si nadělil osciloskop digitální Hantek DSO5202P, 2 kanálový, zatím jsem nadšený ☺️
Já mám dobrý zkušenosti s fy.HADEX Ostrava.Kupovali jsme si od nich součástky i měřáky do práce,UNI-T mívali v nabídce taky,třeba smršťovací bužírky byly za pakatel.
Hadex je jasný, naše Ostravská klasika ❤️😂 se divím, že stále mají tak bohatou socialistickou součástkovou základnu. Já jsem jenom rád a vděčný ☺️
@@Windows3x Nelze jinak,než souhlasit!
@@56pavel53 není nad Hadex :D Ideálním součástková základna pro ty, co bastlí se starýma součástkama
@@teslakovalaborator No neřekl bych,že jen se starýma součástkama(řada z těch socialistických se asi vyrábí pořád),ale třeba pro elektrikáře lisovací dutinky(špičky)na kroucené vodiče za 1/10 ceny než u konkurence.Ale to by se dalo o tom povídat celej večer.Třeba jističe.Prostě "dobré zkušenosti.Kdysi mi o Hadexu řekl známej,ale to už je tak 20let.Pak jsem o tom řekl kolegovi z práce.Od tý doby Hadex dobrej a hotovo.A to nejsem Ostravak,aby si někdo nemyslel,že chválím svoje,(Výhodné čechy).nebo slíš Východní!:-))
pekna krabicka na tom ESR testeru s kadial to mas ?
Je to 3d vytlačené
@@atilaigelit2528 Přesně tak, na střední škole jsme měli 3D tiskárnu a takovéto krabičky tam dělal jeden učitel, tak jsem si ji také zaplatil. Sám s tím neumím, ale ten zdrojový soubor je stažený někde z internetu, rozhodně najdeš :D
a dostal jsi i nějaké rádio
Nope :D
@@RAPAprojekty a zajímalo by mě co jsi udělal s tím magnetofonem co jsi dostal v tom donejtu ,neprodal bys ho
@@Jawacz-l2p Ten už je pryč, u kolegy.
Zaujalo mě tam to měření teploty a cítím tam velký špatný, lépe řečeno starou (a špatnou) konstrukci. Na druhou stranu to může být pobídnutí ke konstrukci vlastního teploměru, což zase může být pozitivní :3. Předně, měření teploty termočlánkem má smysl pokud se měří od 200°C výše, lépe řečeno na takových teplotách, kde se dá zanedbat fluktuace vztažné teploty (všechny multimetry měří termočlánkem). V opačném případě je potřeba vztažnou teplotu měřit a měřenou hodnotu o ni korigovat. Vztažná teplota je teplota studeného konce termočlánku, čili teplota těch kabelů, dá se říct. Pro prakticky každý termočlánek se dá říct, že má na výstupu nulové napětí v případě, kdy měří vztažnou teplotu, jinak řečeno, teplý a studený konec je na stejné teplotě. No a tohle je u termočlánku kámen úrazu, protože teplota v místnosti kolísá, tudíž kolísá i vztažná teplota a finálovou ránu tomu člověk zasadí tím, že chytí vývody termočlánku do ruky, čímž to vytáhne na poměrně stabilní vztažnou teplotu 37°C. Moderní multimetry jsou obvykle dělané tak, že je uvnitř teplotní senzor (většinou odporový), který měří teplotu v místnosti, tedy spíše v multimetru, a tu považuje za vztažnou. No a potom to funguje celkem přesně, protože se do měření zavádí korekce vztažné teploty. Jinými slovy, pokud odpojím termočlánek, musí mi multimetr ukázat teplotu v místnosti. Že tady bude něco blbě jsem začala cítit když jsem zjistila, že se termočlánek připojuje do napěťového vstupu. On se většinou připojuje do μA/mA vstupu, protože termočlánek má extrémně nízký vstupní odpor, takže odpor bočníku v multimetru nepředstavuje problém a současně způsobí, že sám multimetr má na svých svorkách nízkou impedanci. Na bočníku se navíc snímají nízká napětí, přičemž on když se ten termočlánek vyhrabe na nějaké desítky mV, tak je člověk rád. Pokud je na nízkých koncích vedení nízká impedance, musí se do něj indukovat poměrně šílené proudy aby se to projevilo na měřeném napětí a tím pádem i ukazované hodnotě. Proto se v moderní koncepci multimetru používají proudové vstupy na připojení termočlánku. No, tady se viditelně používá vysokoimpedanční vstup měření napětí, čili indukce nějakého sajrajtu k měřené hodnotě je celkem pravděpodobná. Aneb pokud vypojení termočlánku znamená over-range, nemůže to být jinak. Dřív se to tak dělalo, navíc se používala konstantní vztažná teplota 20°C. Dobrat se toho dá zkratováním vstupu při různých okolních teplotách, nicméně ukázkových 20°C ihned po připojení termočlánku naznačuje, že si to vztažnou teplotu opravdu neměří, takže koncepce tak z roku 93, aneb v tom procesor nebude. Nic proti tomu, jen je to potřeba při měření (nejen) teploty vzít jako fakt. Historickou koncepci naznačují další věci, jako je třeba rychlá reakce beeperu. Pokud to tak je, má to pochopitelně další konsekvence, jako třeba měření kmitočtu měřením napětí usměrněného napětí na hraně filtru, což dále ovlivňuje přesnost měření kapacit (±4% + 3dig, což na 3½ místu znamená, že se měří v podstatě na jedo a půl místa, což už je takové, ehm, jak to říct slušně) atd. Ono ne že by to bylo vyloženě špatné, ale člověk si musí být při měření vědom limitů, které ten stroj má. Když k tomu přidám 9V napájení, cítím uvnitř ICL7106 nebo nějaký klon, což nevím jestli bych dala bezmála 700 za multimetr postavený na 40 let starém low-end IC. Navíc dvacítkové hranice rozsahů s nulovou přetížitelností, moderní multimetry v této cenové kategorii mají obvykle 40 nebo 60 hranice, zase s nulovou přetížitelností, ale tenhle sám fakt stačí na to, aby většinou se stejnými parametry měřili přesněji, extra pokud jde o ty s 60 hranicemi, protože rozsahy pak končí na celkem rozumných napětích jako je 6V, 60V, 600V, přičemž když uvážím, že se používají napětí jako 3.3V, 5V pro logiku, 4.2V na LiIon atd., potom zase 24V, 48V, 50V, v dalším rozsahu atd., pak se totiž s citlivostí dostávám o místo hlouběji, což tady u těch low-end multimetrů s nízkým počtem míst je nesporná výhoda, navíc k tomu člověk obvykle dostane autorange. Připadá mi to za nějakých těch 650Kč docela drahé, nějaké 3-4 sta by byly řekněme OK, ale taky bych přemýšlela jestli si nepřiplatit.
Jinak ten zbytek vypadá pěkně. Pokud jde o zatěžovací rezistory místo repráku. 3R9 je blíž a dostrkat to na 4Ω by šlo kusem odporového drátu, nicméně. Na těch rezistorech se stejně nedá měřit, protože on jim s teplotou cestuje odpor. Myslím si, že 4R7 nemá šanci vadit, takže je to asi celkem jedno. Jinak ono u elektronkových zesilovačů (kde člověk tu zátěž musí mít) je celkem jedno jestli se jede odporem nahoru či dolů. Když se jede dolů, tak se zvětšuje proud, ale když se jede nahoru, zase se zvětšuje napětí. Nebezpečné je to pro elektronku tak rámcově stejně, možná bych se přiklonila spíš na tu proudovou stranu, protože většina elektronkových rádií má konec v Ačku, kde přes tu láhev teče nemalý klidový, takže mírné zvýšení proudu nemá moc nárok. Na druhou stranu, pokud se výstup odlehčí, tak se sice cosi nakmitá na trafáku, ale zase se zatáhne do třetí mříže, čímž se elektronka zatlumí, takže ani to by neměl být problém. Prostě si myslím, že pokud tam bude alespoň něco, tak to nic zlého neudělá a jestli je to 3R9 nebo 4R7 asi těžko bude mít na něco vliv, no a pokud k tomu člověk připlácne něco polovodičového (čili bez výstupáku), tak větší zatěžovací odpor je bezpečnější. Čili těch 4R7 je asi ve výsledku lepší volba.
Ty kondenzátory se mi vyloženě líbí, na ty tam asi půjdu taky. Sice tu mám jakési historické zásoby, ale ono na tomhle neradno šetřit.